Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Vystavení se potu jiných lidí může podle studie pomoci…

  • 28 března, 2023
  • by budskap

Duševní stav jedince způsobuje produkci chemických signálů v potu, které sdělují emoční stav a vyvolávají odpovídající reakce u ostatních lidí, vysvětlila vedoucí studie Elisa Vignaová z Karolinského institutu ve švédském Stockholmu.

“Výsledky naší předběžné studie ukazují, že kombinace těchto chemických signálů se cvičením všímavosti zřejmě přináší lepší výsledky v léčbě sociální úzkosti, než jakých lze dosáhnout jen samotnou terapií mindfulness,” uvedla.

V rámci studie vědci odebrali pot dobrovolníkům, kteří sledovali filmy vybrané tak, aby vyvolávaly určité emoce, jako je strach nebo štěstí. Jednalo se například o snímek Prázdniny pana Beana, Sestra v akci či horor Nenávist. Následně vybrali 48 žen, které trpěly sociální úzkostí, a rozdělily je do tří skupin. Během dvou dní všechny podstoupily terapii mindfulness a současně byly vystaveny chemickým signálům extrahovaným z těchto vzorků nebo čistému vzduchu.

Vědci zjistili, že ženy, které byly vystaveny pachovým vzorkům, reagovaly na terapii lépe.

Pacientkám, které absolvovaly jedno cvičení všímavosti společně s vystavením pachům lidského těla, se skóre úzkosti snížilo přibližně o 39 procent. U žen, které podstoupily jen cvičení, se po jednom sezení úzkost snížila o 17 procent.

“Trochu nás překvapilo, že emoční stav osoby produkující pot se ve výsledcích léčby nelišil,” uvedla Vignaová. Pot někoho, kdo byl při sledování filmu šťastný, měl stejný účinek jako někoho, kdo byl snímkem vyděšen.

“Takže je možné, že v potu obecně je něco, co ovlivňuje reakci na léčbu,” dodala vědkyně. Pozitivní účinek by mohlo mít pouhé vystavení se “přítomnosti” někoho jiného, tuto teorii je ale třeba ještě potvrdit.

Britský státní zdravotnický systém NHS popisuje sociální úzkost jako dlouhodobý a nepřekonatelný strach ze společenských situací. Léčba v současné době zahrnuje kognitivně-behaviorální terapii (KBT) s terapeutem a antidepresiva.

Předchozí výzkumy naznačily, že například v USA se s touto poruchou někdy potýká přibližně 12,1 procenta dospělých.

 

 

Děti a mateřství

Ředitel NUDZ Winkler: U dětí školního věku přibylo depresí i úzkostí

  • 10 března, 2022
  • by andrlovak1

Podle Winklera školáci strádali při online výuce zřejmě nejvíce nedostatkem kontaktu se svými vrstevníky, učiteli a dalšími, se kterými při běžném školním provozu přichází do styku. “Roli ale samozřejmě hrála změna životního stylu včetně omezení fyzického pohybu, změn ve stravování, delšího času stráveného za obrazovkami,” uvedl ředitel NUDZ a dodal, že kromě online výuky šlo o další omezení včetně možnosti provozování koníčků, sportů, snížení času tráveného venku a ve společnosti vrstevníků a podobně.

 

Duševní zdraví podle Winklera negativně ovlivňuje především excesivní množství času strávené při online aktivitách, které lze považovat za pasivní nebo vyloženě negativní. “Tzn. je rozdíl mezi tím, když se dítě učí programovat, pročítá a účastní se debat na relevantních diskuzních fórech a vyvíjí vlastní kreativní činnost; a tím, když dítě pouze pasivně konzumuje negativní zprávy z nevěrohodných zdrojů, hraje hry a sjíždí stránky s pofidérním nebo věku neadekvátním obsahem,” doplnil ředitel.

 

Pandemie a s ní související dlouhodobý pobyt doma měl i v některých případech dopad na rodinné problémy. “Rodina je ekosystém, který působí na každý jeho prvek a na děti zvláště. Bohužel máme zprávy, že v mnoha rodinách skutečně k eskalaci problémů došlo, a to až do úrovně domácího násilí,” popsal Winkler.

 

Velké mohou podle něj být i dopady sociální izolace, protože dva roky strávené v pandemii představují v dětském a adolescentním věku velmi dlouhou dobu a podstatnou část psychosociálního vývoje, kdy má každý jedinec mnoho vývojových úkolů, k jejichž úspěšnému splnění je participace v kolektivu vrstevníků, zapojení do školních a jiných kolektivů, a podobně velmi důležité. “Člověk je obecně velmi adaptibilní tvor, takže u drtivé většiny dětí a dospívajících dlouhodobé negativní důsledky neočekávám, u nezanedbatelné části tam ale negativní dopady očekávat lze,” upřesnil Winkler. Průměrná čekací doba na vyšetření u dětského psychiatra může být v ČR až několik měsíců.

 

Pro prevenci duševních onemocnění dítěte může udělat řadu věcí rodina, důležitými body jsou: péče o vlastní duševní zdraví, vyhýbání se stigmatizaci duševně nemocných, otevřená komunikace o duševním zdraví, snaha o rodinnou pohodu, dobrou atmosféru i komunikaci v rodině, a to zvláště v náročných chvílích, důležité je též všímat si varovných signálů a naučit se v případě potřeby efektivně vyhledat odbornou pomoc. Více informací a rad mohou lidé najít na webu www.opatruj.se.

 

Kvůli šíření nového koronaviru v Česku poprvé zavřely základní, střední, vyšší odborné a vysoké školy 11. března 2020. Na výuku na dálku tak tehdy přešlo zhruba 1,7 milionu dětí a mladých lidí, 130.000 učitelů a 26.000 akademiků. O uzavření škol rozhodla vláda o den dříve za situace, kdy v Česku bylo 58 případů nákazy covidu-19.

 

V ČR bylo dosud zaznamenáno přes 3,6 milionu případů covidu-19. Za celou dobu epidemie zemřelo přes 39.000 lidí s koronavirem.

Videoseminář

Depresivní stavy a úzkostné poruchy, jaro 2021

  • 3 února, 202216 dubna, 2025
  • by andrlovak1

Depresivní stavy a úzkostné poruchy v době druhého jara covidové epidemie nám umožňují srovnání s dřívějšími typickými sezonními stavy, vedou k zamyšlení nad podobností se stavy v krizových situacích a neposledně jde o výzvu, jak nejlépe mohou lékaři svým pacientům s těmito poruchami pomoci.

Prevence a léčba

Odborníci chtějí pomoct dětem s duševním onemocněním, spouští nový projekt

  • 27 května, 20213 června, 2021
  • by andrlovak1

Program je zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. “To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,” uvedl vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.

Pilotní podoba programu už v letech 2018 až 2020 fungovala na 25 základních školách, žáci se při něm seznámili s pěti základními tématy: duševním zdravím, emoční gramotností, vztahy, komunikací a první pomocí v oblasti duševního zdraví.

“Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít anebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové,” doplnil Winkler.

Monitoring duševního zdraví ve školských institucích ukazuje například rozdíly mezi jednotlivými regiony, typy škol a podobně. Umožňuje nejen vyhodnocení efektivity preventivních a podpůrných programů, ale i reakci na výjimečné situace, jako je pandemie covid-19.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až pětina dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před čtrnáctým rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem. Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace. Duševní zdraví mladých podle WHO ovlivnila i pandemie.

Zpravodaj

V době nouzového stavu přibylo lidí s depresemi a úzkostí

  • 6 srpna, 20206 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Praha 6. srpna (ČTK) – V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku epidemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. Ukázala to studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

“Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií,” uvedl autorský tým.

Podle vědeckých zjištění trpělo v roce 2016 střední depresí a úzkostí v Česku kolem sedmi až osmi procent lidí. Podle studie to před pandemií bylo asi šest procent dospělých.

Studie vychází z projektu Život během pandemie. V něm se od poloviny března do poloviny června experti každé dva týdny ptali 3100 lidí na jejich situaci a chování. Zjištění o duševním zdraví zahrnují výsledky 1964 lidí, kteří opakovaně odpovídali na šest otázek z diagnostického dotazníku pro depresi a úzkosti. Hodnotili spánek, nervozitu, chuť k jídlu, únavu, zájem o dění a podrážděnost. Po zavedení nouzového stavu, v němž bylo Česko od 12. března do 17. května, se podíl lidí s příznaky středně těžké deprese či úzkosti zvedl z šesti na 20 procent. Postupně pak klesal. Před polovinou června se dostal na deset procent.

Autorský tým poukazuje na to, že se lidem přes noc změnil život, omezila se možnost setkávání a mnozí zůstali v osamění. Objevil se strach o blízké i vlastní zdraví, hrozil výpadek příjmů i ztráta zaměstnání. V mnoha domácnostech bylo nutné skloubit práci s výukou dětí. Zneklidňující byla nejistota kolem vývoje situace.

“Tyto a další faktory působí na různé skupiny i jednotlivce s různou intenzitou a u mnoha z nich mohou ohrožovat jejich duševní zdraví,” uvedli autoři. Podotkli, že duševní zdraví ovlivňuje i zdraví fyzické, vliv má na fungování člověka v práci, rodině i společnosti.

Před pandemií mělo minimálně středně těžké deprese kolem pěti procent mužů a sedm procent žen. Na přelomu března a dubna to bylo 26 procent žen a 13 procent mužů. Do poloviny června podíly klesly. Příznaky ale mělo stále 12 procent žen a osm procent mužů.

Příznaky depresí a úzkosti se projevovaly u 37 procent matek s potomky do 18 let a u 14 procent otců. Za velkým rozdílem by podle expertů mohlo být nerovnoměrné rozdělení péče v rodinách. Na ošetřovném zůstaly doma se školáky hlavně ženy.

Středně těžké deprese a úzkosti mělo podle zjištění i 21 procent bezdětných žen a 12 procent mužů bez potomků. Rozdíl odborníci vysvětlují většími dopady krize na ženy. Častěji pracují v odvětvích, která zasáhla omezení, a to ve službách, obchodu, pohostinství či v cestovním ruchu. Ženy také méně často uváděly, že mohou svou práci dělat na dálku z domova.

Příznaky minimálně středně těžkých depresí popsalo také 36 procent mladých od 18 do 24 let a 13 procent lidí nad 65 let. Ostatní věkové skupiny na tom byly hůř než senioři, ale lépe než mladí. Těm se také stav zlepšoval nejpomaleji. V polovině června měla příznaky čtvrtina. Autoři upozornili na to, že výsledky jsou reprezentativní jen pro seniorky a seniory s přístupem k internetu. Průzkum se totiž dělal on-line.

Podle autorů výsledky analýzy ukazují, že by psychologická podpora a služby měly být co nejvíc dostupné. Nutné je také poskytovat lidem srozumitelné informace o tom, jak mají o své duševní zdraví pečovat. Poučení o odbourávání stresu by mělo směřovat i na mladé. Je také potřeba snižovat obavy z dalšího vývoje pandemie. Koncem června si 85 procent dotázaných myslelo že nejpozději v zimě přijde další vlna nákazy. Že se nezvládne bez plošných opatření, mínily tři pětiny lidí.

ktk rot

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS