MedNews.cz

Praha dá na boj s HIV/AIDS mezi uprchlíky z Ukrajiny 5,08…

19 dubna, 2023
by budskap

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru do konce loňského roku přišlo do Česka 578 ukrajinských uprchlíků nakažených HIV, plyne z dat Státního zdravotního ústavu. Žen bylo 380 a mužů 198. Dvacet nakažených bylo dětí do 15 let.

Program na boj s onemocněními mezi uprchlíky v Praze je rozdělen do tří kategorií. První řeší testování, a to nejen na HIV/AIDS, ale případně také na jiná sexuálně přenosná onemocnění, hepatitidu a další nemoci. Cílem je snížení rizik nákazy a jejího šíření. V této části město rozdělí 1,25 milionu, které jsou určeny na nákup testů, spotřebního materiálu, uhrazení mezd personálu a služeb laboratoří.

Druhá skupina se zaměří na prevenci, a to zejména pro děti ve školách. Projekty mají rozšířit znalosti dětí a předejít v budoucnu rizikovému chování. Poslední a nenákladnější částí, na kterou půjde 2,93 milionu, je léčba nakažených a nemocných, kteří nemají pojištění.

CNPUU funguje paralelně ve stejné budově s Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU). Do Prahy od začátku války na Ukrajině před rokem přišlo okolo 100.000 lidí, z toho přibližně polovinu tvoří ženy a zhruba třetinu děti. KACPU za dobu svého fungování odbavilo přes 117.000 lidí. Někteří uprchlíci v Praze nezůstávají a pokračují dále do jiných regionů nebo například do Německa. KACPU v prosinci ohlásilo, že kvůli naplněné kapacitě nenabízí bydlení v městských bytech a ubytovnách.

Zpravodaj

Ukrajinští zdravotníci diskutovali ve FN Brno o zraněních a popáleninách z války

22 března, 2023
by budskap

Zdravotníci z Ukrajiny hledají v evropských centrech možnost spolupráce, konzultace a diskuse nad aktuálními problémy, kterým jejich vlast čelí. V Brně se tým z nemocnice ve Lvově skládal z lékařů, rehabilitačních pracovnic a klinického farmakologa z popáleninového centra. “Pracoviště těchto lidí funguje jako jedno z mála v relativně normálním módu. Právě k nim jsou sekundárně převáženi pacienti, kteří samotný transfer zvládnou. Následně je tam pak léčí,” uvedla Plachá.

Zástupci FN Brno podle ní představili kolegům přednemocniční, nemocniční i ambulantní péči na popáleninovém centru. “Hlavní oblast zájmu lékařů z Ukrajiny byl management kritických popálenin a inhalačního traumatu nejen u dospělých, ale také u dětí. Z pochopitelných důvodů byla diskuse orientována zejména na válečné poranění,” řekla Plachá.

Za kritickou popáleninu lékaři považují takovou, která je na 40 a více procentech tělesného povrchu člověka. Inhalační trauma je definováno jako poškození dýchacích cest způsobené inhalací produktů hoření nebo páry.

Podle Plaché ukrajinské kolegy zajímaly například organizace péče, koncept a inovativní postupy v klinické praxi, které Fakultní nemocnice Brno poskytuje.

Klinika popálenin a plastické chirurgie Fakultní nemocnice Brno ročně hospitalizuje 350 až 400 pacientů, z nichž je část dospělých a část dětí. Spádovou oblastí pro popáleniny je Jihomoravský kraj, část Kraje Vysočina i část kraje Zlínského, Olomouckého a Pardubického. Ve všech těchto oblastech je zhruba 2,5 milionu lidí. V ČR se podle odborníků z nemocnice ročně popálí asi 40.000 lidí.

České zdravotnictví

Lékaři zachránili ukrajinskému hasiči nohu vážně zraněnou výbuchem miny

27 října, 2022
by andrlovak1

“Pacient k nám dorazil už bez jedné nohy a druhou měl těžce poraněnou. Její záchrana byla velmi důležitá, neboť to pro něj byla jediná nosná končetina. Komplikací v průběhu léčby byl také rozsáhlý infekt,” uvedl Dráč, podle nějž byl případ pro olomoucké traumatology unikátní. “Jednak šlo o typické válečné zranění. Dalším ne zcela běžným faktorem byla jazyková bariéra a v neposlední řadě jsme museli pracovat i s psychickým stavem pacienta,” uvedl Dráč, podle kterého už mohl muž díky úspěšné léčbě olomouckou nemocnici opustit.

V péči lékařů a zdravotníků traumatologické kliniky FN končí právě lidé, kteří utrpí těžká či mnohočetná zranění. “Pro naši práci je stěžejní holistický pohled na stav takového pacienta. Musíme koordinovat celou péči o něj, ošetřit většinu skeletárních a měkkotkáňových poranění a v kooperaci s dalšími obory pak i dutinová poranění z oblasti hrudní a břišní chirurgie, poranění hlavy a obličeje, což je zase doména neurochirurgie a stomatochirurgie, a další poraněné tělesné systémy. Tím se lišíme od jiných, více specializovaných medicínských oborů,” uvedl Dráč.

Klinika vznikla v roce 2016 z původního traumatologického oddělení, které ve FN Olomouc fungovalo od roku 1997, kdy si jeho zřízení vyžádal vznik traumacenter ve velkých nemocnicích. Hlavním zaměřením kliniky je ošetřování polytraumat, tedy těžkých zranění, při nichž je pacient přímo ohrožen na životě. Traumatologové se starají také o poraněné se závažnými izolovanými úrazy, jako jsou například otevřené zlomeniny dlouhé kosti, a poskytují specializovanou péči u následků některých úrazů. Olomoučtí traumatologové se zaměřují například na rekonstrukční výkony po poranění horní končetiny, především v zápěstí a ruky

FN Olomouc je šestou největší nemocnicí v ČR. Zařízení má pět desítek pracovišť, bezmála 1200 lůžek a zhruba 4200 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců.

Prevence a léčba

Tisícům Ukrajinců skončí automatický nárok na státní zdravotní pojištění

19 července, 2022
by andrlovak1

U VZP se od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu registrovalo 350.000 Ukrajinců. Z toho 215.000 jich je ve věku od 18 do 65 let a ti se budou muset na pojišťovnu znovu obrátit. Pojišťovna předpokládá, že část z nich už se vrátila zpět na Ukrajinu. Podle Philippa 43.000 běženců pojištěných u VZP si už našlo uplatnění na trhu práce a platí za ně pojištění zaměstnavatel nebo si jej jako OSVČ platí sami.

Pro ty, kterých se povinnost kontaktovat pojišťovnu týká, pojišťovna vytvořila formulář, který bude možné vyplnit on-line na webu pomocukrajine.vzp.cz.

Změny ve zdravotním pojištění pro Ukrajince přinesla novela zákona zvaného lex Ukrajina, která začala platit na konci června. Podle novely stát hradí uprchlíkům vyjma seniorů a dětí zdravotní pojištění nejvýše 150 dnů. Poté uprchlíci do osmi dnů musí kontaktovat svoji pojišťovnu. První Ukrajinci začali do Česka přicházet na přelomu února a března.

Prevence a léčba

Do ČR přišlo od začátku války z Ukrajiny 308 HIV…

29 června, 202230 června, 2022
by andrlovak1

Mezi pacienty z Ukrajiny bylo 228 žen a 80 mužů. V květnu jich do HIV center či ojediněle i do jiných zdravotnických zařízení přišlo 97. “Naprostá většina z nich věděla o své HIV pozitivitě, léčila se dosud na Ukrajině a důvodem návštěvy bylo zajištění kontinuity léčby HIV infekce,” uvedla NRL.

Antiretrovirová léčba, která se v ČR pacientům včetně registrovaných uprchlíků podává, podle odborníků hraje zásadní roli při zábraně šíření infekce. Nakažlivost léčených osob je minimální a přenos infekce nepravděpodobný. Na Ukrajině se nemoc vyskytuje asi šestnáctkrát častěji než v České republice, v roce 2020 byla asi 37 případů na 100.000 obyvatel.

Od začátku roku přibylo v Česku přibylo do konce května 120 případů HIV u Čechů a osob s trvalým pobytem a 12 u cizinců. V březnu bylo případů celkem 28 a mezi nimi pět cizinců, v dubnu 31 a cizinci tři, v květnu 37 a cizinci dva. Celkově v Česku byl od roku 1985, kdy se s počítáním nakažených začalo, diagnostikován virus HIV u 4194 osob z ČR či trvale v ČR žijících. Cizinců bylo 518, z východní Evropy 175 z nich.

Vir HIV napadá lymfocyty, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle nemoc AIDS propuká. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Ukrajinci, kteří prchají před válkou, spolu s ročním vízem strpění, které jim umožňuje pobývat na území EU, získávají také přístup ke stejné zdravotní péči jako Češi prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které je naprostá většina z nich registrovaná, odhaduje, že letos na jejich léčbu vydá 3,9 miliardy korun a na platbách státu a zaměstnavatelů za jejich pojistné získá asi o 100 milionů korun víc.

Prevence a léčba

Praha sestavila tým odborníků pro psychologickou pomoc uprchlíkům

27 května, 202227 května, 2022
by andrlovak1

“Tým bude pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny, kterým hrozí nějaké dlouhodobé psychické potíže nebo posttraumatická porucha. Domluvili jsme se na tom, že využijeme odborníky z Ukrajiny, kteří jsou odborníky v oblasti péče o duševní zdraví,” řekla Johnová. Ukrajinští odborníci budou zaměstnáni jako terapeuti nebo poradci duševního zdraví.

Zástupci Metropolitního zdravotního servisu, který pomoc zaštiťuje, se snažil sestavit tým tak, aby pokrýval co nejvíce potřeb uprchlíků. “Vnímáme, že ta situace se dynamicky mění. Poté, co lidé přicházeli a velmi dobře dostávali krizovou intervenci, tak nyní bude mnohem víc potřeba pracovat na tom, aby se předcházelo posttraumatickým syndromům, které na ně potom, co získali bydlení a usadili se, doléhají,” řekl ředitel servisu Pavel Novák.

Mezi nejčastější problémy uprchlíků patří posttraumatické syndromy, které se projevují mnoha způsoby. Uprchlíky také trápí nespavost, úzkosti, strach vycházet ven nebo strach z hlasitých zvuků a trpí také pocity viny přeživšího, když zanechali doma příbuzné, kteří s nimi nemohli odejít a zůstali na Ukrajině.

Problém je, že mezi uprchlíky je řada vzdělaných odborníků, avšak kvůli legislativě nemohou svou profesi v Česku vykonávat. Magistrátní projekt tak podle radní pomůže těmto lidem zapojit se do pracovního procesu a získat zaměstnání v jejich oboru na plný úvazek. “Potřebujeme to vyzkoušet, situaci víme, že je, ale nevíme, jaká je potřeba, proto se bude tým rozbíhat postupně. Chceme se zaměřit primárně na několik míst, kde jsou lidé ubytováni,” řekl Novák. Služba se následně bude rozrůstat.

Pilotní režim

Systém pomoci bude nyní fungovat v pilotním provozu, kdy je do něj zapojeno šest terapeutů. Do budoucna bude upravován podle aktuálních potřeb, přičemž se bude zřejmě rozrůstat. Pomoc nyní funguje v Praze a středních Čechách.

Praha se potýká s nedostatečnou ubytovací kapacitou a jedná s vládou a ostatními kraji o přemístění uprchlíků do krajů, které nejsou tolik vytíženy. Kvůli nedostatku ubytovacích kapacit a situaci na nádraží Praha vybudovala v polovině května stanové městečko v Troji. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v květnu řekl, že kvůli přeplněnosti hrozí uzavření KACPU. Rozhodnutí o jeho uzavření bylo nakonec odloženo na začátek června.

Aktuálně

Lékaři Úrazové nemocnice v Brně operovali Ukrajinku zraněnou ve válce…

17 května, 202217 května, 2022
by andrlovak1

Ukrajinka ve věku přes 40 let měla mnohočetná poranění. “Přímo v Mariupolu jí provedli ukrajinští lékaři operaci střeva,” uvedla Šromová. Poté žena ležela čtyři týdny kvůli problémům s nohou a na ruce měla neošetřené zlomeniny záprstních kůstek. “Po převozu do Brna lékaři řešili otevřenou zlomeninu bérce s chybějící částí kosti a defektem měkkých tkání, což zkomplikoval zánět,” uvedla Šromová.

Podle ní se operace obešla bez komplikací. “Pacientka leží na standardním oddělení a pomalu začíná s pomocí chodítka nohu zatěžovat. Jakmile to hojení dolní končetiny dovolí, provedou jí lékaři ještě rekonstrukční výkony na zraněné pravé ruce, u které je nyní omezená funkce,” poznamenala mluvčí. “S pacientkou jsem mluvil a projevila přání absolvovat další doléčení v Brně, zatím se na Ukrajinu vracet nechystá,” řekl primář oddělení traumatologie Radek Veselý.

Úrazová nemocnice v Brně má už z minulosti zkušenosti s válečnými zraněními, její lékaři ošetřovali lidi z někdejší Jugoslávie nebo z konfliktu v Sýrii. “Na počátku války na Ukrajině jsme nabídli maximální pomoc při poskytování lékařské péče zraněným z válečného konfliktu a své závazky tímto také plníme,” řekl ředitel nemocnice Pavel Piler, který vede i Nemocnici Milosrdných bratří.

Obě městské nemocnice se už v minulosti aktivně zapojily do pomoci Ukrajině, převážně zajištěním potřebného zdravotního materiálu do nejzasaženějších oblastí, ale také materiální a finanční sbírkou organizovanou zaměstnanci pro přímou pomoc uprchlíkům. Od začátku krize také poskytly zdravotní péči ukrajinským uprchlíkům.

České zdravotnictví

Lékaři FN Olomouc pomohli 13 onkologickým pacientům z Ukrajiny

27 dubna, 2022
by andrlovak1

“Většina našich ukrajinských pacientů pochází z východně ležících částí země zasažených válkou a pro nás je samozřejmé, že se jim snažíme v jejich těžké situaci pomoct,” uvedl Melichar. Lékaři podle Melichara museli oprášit své znalosti ruštiny a začít používat ukrajinské slovníky. “Ukázalo se, že zejména u nás starších to není až takový problém. S pacienty jsme schopni normálně komunikovat. Dokumentace je z velké části v ukrajinštině, ale s pomocí slovníků, a to zejména kvůli odborným výrazům, není problém získat potřebné informace. A z vyprávění pacientů se dozvídáme, že situace u nich doma je ještě daleko horší, než u nás vidíme třeba v médiích,” uvedl Melichar.

Natalija, která doma 25 let vyučovala ukrajinštinu a literaturu na základní škole, se do péče onkologů ve FN Olomouc dostala díky svému synovi a jeho přátelům z Česka, kteří jí cestu zajistili. “Začalo mě pálit v hrdle a postupně jsem se dostala až do nemocnice ve městě Čerkasy, kde mi sice diagnostikovali onkologické onemocnění, ale neuměli mi zajistit péči, kterou bych potřebovala. Syn tehdy rozhodl, že se mě pokusí dostat do České republiky, kde má přátele. V Olomouci jsem dostala skvělou péči, ujali se mě samí dobří lidé. Moc děkuji všem lékařům, sestřičkám a celému personálu za jejich pomoc. Válka je hrozná, přeji všem lidem u vás mír a také samozřejmě zdraví,” uvedla.

České zdravotnictví

Lékaři a lékařky z Ukrajiny mohou pracovat u českých praktiků, v ordinacích zatím…

14 dubna, 202221 dubna, 2022
by andrlovak1

Praha, 12. 4. 2022 – Mezi stovkami tisíc lidí, kteří do Česka uprchli před válkou na Ukrajině, je i celá řada lékařek a lékařů. Ti nyní dostanou možnost pracovat v ordinacích praktických lékařů. Složitý proces zapojení do českého zdravotnictví jim sice nedovolí hned léčit, u praktiků však mohou začít pracovat jako administrativní síly a pomáhat s překlady a komunikací s pacienty z Ukrajiny. Postupně se tak připraví na plnohodnotnou práci lékařů, což by podle praktiků zmírnilo současný personální nedostatek. K tomu spouští Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP Projekt Ukrajina.

„V důsledku ruské agrese na Ukrajině je v Česku skoro 300 000 uprchlíků, kteří mohou v budoucnu potřebovat lékařskou péči. Mezi utečenci jsou lékaři, ale především mnoho lékařek. Jejich zapojení do zdravotního systému v ČR je poměrně dlouhodobý proces. Ordinace praktiků jsou ale přetížené právě v tuto chvíli a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP. V tuto chvíli jsou podle jeho odhadů v Česku řádově desítky praktických lékařů a lékařek z Ukrajiny. „Zatím je však můžeme zaměstnat pouze jako administrativní síly, nicméně jsou extrémně nápomocní při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou. Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší, a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici u nás,“ doplňuje MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Ve své ordinaci již takto lékařku z Ukrajiny zaměstnal a je se spoluprací velmi spokojený – pacienty z Ukrajiny totiž ošetřuje denně. „V průměru to vychází na tři až čtyři pacienty denně, většina z nich bohužel neumí jiný jazyk než ukrajinštinu. Moje ruština už není, co bývala, mnozí mladší kolegové se ji neučili vůbec. Takže mít k ruce sílu, která nám s komunikací a péčí pomůže, je velmi užitečné,“ popisuje MUDr. Mucha. SVL se tak snaží odborníky v řadách uprchlíků hledat pomocí oborových svazů a dalších organizací. Zda se však praktici rozhodnou kolegu či kolegyni z Ukrajiny zaměstnat, je čistě na nich. „Pokud bude mít ordinace zájem, může se nám ozvat a my ji propojíme s možnými kandidáty. Jako formu pomoci uprchlíkům pak SVL vyčlenila příspěvek 10 000 Kč měsíčně každé ordinaci, která takto uprchlíka na částečný úvazek zaměstná,“ vysvětluje MUDr. Mucha s tím, že celkem na příspěvek SVL vyčlenila milion korun. Postupně by pak lékaři z Ukrajiny mohli začít proces, který jim umožní samostatně léčit i v Česku. To by podle českých praktiků mohlo představovat jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s personálním nedostatkem, který obor v současné době trápí.

Potíže se týkají zejména venkova, kde starší lékaře jen obtížně nahrazují mladší a o praxe není zájem. „Úbytek praktických lékařů na venkově patří v současnosti mezi nejpalčivější problémy našeho oboru. Dochází zde k minimální generační obměně, podíl lékařů do 40 let tady narostl v letech 2010–2019 o zanedbatelných 1,8 procentního bodu, zatímco podíl lékařů starších 60 let se ve stejném období zdvojnásobil,“ říká MUDr. Jan Bělobrádek, praktický lékař z Červeného Kostelce na Náchodsku a člen Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP. Významným faktorem, který k situaci přispívá, je podle něj výrazně rostoucí počet mladých lékařek, které však mají jiné potřeby než lékaři. „Chtějí založit rodinu a věnovat se dětem, a proto volí snazší cestu zaměstnaneckého poměru na kratší úvazek, který je dostupný především ve větších městech. Zadlužit se hned na začátku kariéry nákupem venkovské ordinace a zde pracovat nepřetržitě bez reálné možnosti zástupu se mladé kolegyně zdráhají a nelze se jim divit,“ popisuje MUDr. Bělobrádek. Podle praktiků tyto aspekty zatím tvůrci zdravotnického systému v ČR vůbec neberou v potaz.

Kontakty pro novináře:

Mgr. Vojtěch Šprdlík, vojtech@mavepr.cz, +420 721 463 122

Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

Výzkumy a studie

WHO se připravuje na případné chemické útoky na Ukrajině

7 dubna, 2022
by andrlovak1

“Vzhledem k nejistotám kolem současné situace není zaručeno, že se válka nezhorší,” řekl Kluge v prohlášení adresovaném novinářům ze Lvova. “WHO počítá se všemi scénáři a připravuje se na různé možné situace, které by mohly postihnout lidi na Ukrajině – od pokračujícího léčení velkého množství obětí po chemické útoky,” řekl Kluge, aniž by uvedl podrobnosti.

Západní představitelé opakovaně vyjádřili obavy, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické a biologické zbraně. Ruské ministerstvo obrany naopak bez důkazů obvinilo Kyjev, že plánuje chemický útok proti vlastnímu obyvatelstvu, aby pak mohl z použití chemických zbraní vinit Moskvu.

Kluge dnes rovněž řekl, že WHO v součinnosti s EU zajišťuje posílání vybraných pacientů z Ukrajiny na léčení do Evropy. WHO už podle Klugeho Ukrajině dodala 185 tun zdravotnického materiálu a dalších 125 tun je na cestě.

WHO také eviduje od začátku ruské invaze 91 útoků na ukrajinskou zdravotnickou infrastrukturu s následkem smrti 73 lidí.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Pilotní režim

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter