Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Trumpův úřad zastavil dodávky léků proti HIV nebo tuberkulóze…

  • 5 února, 202513 února, 2025
  • by budskap

Jednu z výzev obdržela americká poradenská společnost Chemonics, která s USAID spolupracuje na dodávkách léků proti řadě onemocnění po celém světě. Memorandum se vztahuje na práci firmy v oblasti léčby HIV, malárie a tuberkulózy, ale také na antikoncepci a zdravotnické potřeby pro matky a děti, řekl agentuře Reuters jeden zdroj z USAID a jeden bývalý pracovník USAID.

“Je to katastrofa,” prohlásil někdejší ředitel pro globální zdraví v USAID Atul Gawande, který z agentury odešel tento měsíc. “Darované léky udržují naživu 20 milionů lidí, kteří žijí s HIV. To dnes končí,” dodal. Přerušení léčby nemocí pro pacienty znamená riziko, že onemocní, a zejména v případě HIV riziko přenosu viru na další osoby. Podle Gawandeho se také mohou vyskytnout kmeny viru odolné vůči lékům.

Také další partneři USAID obdrželi oznámení, že nebudou moci dodávat léky na kliniky, i když je mají na skladě, nebo otevírat kliniky, pokud je financují Spojené státy. Jsou mezi nimi organizace, které pracují s 6,5 milionem sirotků a zranitelných dětí s HIV ve 23 zemích, uvedl Gawande.

Trump 20. ledna, v den složení prezidentské přísahy, nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA. Jeho administrativa také nařídila dovolenou 60 vysokým úředníkům USAID, sdělily agentuře Reuters v pondělí zdroje obeznámené se záležitostí.

Humanitární organizace a agentury OSN tvrdí, že pokud bude zmrazení americké zahraniční pomoci trvalé, mohou se potýkat s drastickým omezením své schopnosti distribuovat kromě zdravotní péče také přístřeší nebo potraviny. Ředitelka Světového potravinového programu (WFP) v Afghánistánu Hsiao-Wei Lee sdělila Reuters, že krok USA znepokojuje, jelikož WFP již nyní dostává jen asi polovinu pomoci, kterou pro Afghánistán potřebuje. Více než šest milionů lidí tam podle ní přežívá “jen o chlebu a čaji”.

Francouzská organizace Action Against Hunger v rámci rozhodnutí Trumpovy administrativy obdržela příkaz k zastavení svého programu pomoci těžce podvyživeným dětem v uprchlických táborech v Etiopii, sdělily Reuters dva zdroje. V loňském roce tam skupina léčila na 3000 dětí trpících těžkou akutní podvýživou. Organizace dohlíží na potravinovou pomoc pro celkem 400.000 lidí žijících v těchto táborech na hranicích Etiopie s Jižním Súdánem.

Podle Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL) byly Spojené státy v roce 2023 největším dárcem na boj proti nášlapným minám. Celkově přispěly 310 milionů dolarů (7,45 miliardy korun), což představovalo 39 procent veškeré mezinárodní podpory. Mezi země, kde si neodstraněné miny vyžádaly nejvíce obětí, patřily Sýrie, Barma, Ukrajina a Afghánistán.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že nechá vypracovat zprávu o dopadech pozastavení zahraniční pomoci ze strany USA na ukrajinské humanitární programy. “Určíme, které z nich jsou klíčové a vyžadují okamžité řešení,” řekl Zelenskyj o programech.

Opatření nové americké administrativy ohrozilo dodávky životně důležité pomoci od největšího dárce na světě v hodnotě miliard dolarů. Spojené státy ve finančním roce 2023 rozdělily pomoc v hodnotě 72 miliard dolarů (1,73 bilionu Kč), což je 42 procent veškeré humanitární pomoci, kterou OSN zaznamenala za rok 2024.

České zdravotnictví

Tuberkulózu nelze vymýtit, jen zkrotit – Říkají čeští plicní…

  • 16 března, 202317 března, 2023
  • by budskap

Praha, 16. 3. 2023 – V Česku přibylo lidí, kteří mají odolnou formu tuberkulózy – tzv. multirezistentní. Na tuto tuberkulózu běžné léky nezabírají a pacienti se z ní dostávají až dva roky. Plicní lékaři volají po vzniku specializovaných center, kde ji bude možné léčit. Dosud existuje jediné – ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, to však do budoucna nemusí stačit. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března – ve stejný den jen o 141 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

 

Zatímco v roce 2021 bylo v Česku deset případů multirezistentní (MDR) tuberkulózy, loni se číslo vyšplhalo na devatenáct (včetně dvou pacientů diagnostikovaných již na Ukrajině) a stále mírně roste. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové, kde bychom se do budoucna mohli o pacienty s multirezistentní formou postarat. Vznik těchto pracovišť bohužel není levnou záležitostí, což situaci komplikuje. Počet pacientů nadále poroste a my na to musíme být připraveni,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Podle MUDr. Ivany Hricíkové, vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze, roste výskyt i kvůli migraci. „Každý pacient s MDR tuberkulózou by měl ležet zvlášť, aby nedošlo ke křížení rezistencí. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž předpokládáme infekci stejným kmenem mykobakteria. Loni u nás postupně leželo 18 pacientů, což je kapacitně na hraně – máme 15 lůžek,“ vysvětluje MUDr. Hricíková. „Kromě nových center, která by zajistila místa pro budoucí pacienty, by také pomohlo, kdyby se ke všem potřebným dostaly nové léky. Zkracují totiž dobu hospitalizace z 18–24 měsíců na 6–9 měsíců, ale jsou finančně náročné a pojišťovny se zdráhají je proplácet. Přestože tyto léky Světová zdravotnická organizace MDR pacientům doporučuje, u nás trvá přibližně 3–6 týdnů, v horším případě i 3 měsíce, než je pojišťovna schválí.“

Podle nejnovějších dat vzrostl v Česku celkový počet lidí s tuberkulózou o 17 osob na loňských 374. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, to souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. „Počet osob s TBC narozených na Ukrajině činil 89, což je o 154 % více než v roce předcházejícím,“ říká MUDr. Wallenfels.

Loni v Česku onemocnělo tuberkulózou jedenáct dětí. Jak uvádí vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami FTN MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., dětští nemocní nebývají pro své okolí zdravotně nebezpeční. „Dítě se od dítěte velmi pravděpodobně nenakazí. Pokud je nemocné, musíme hledat zdroj v rodině nebo v jeho blízkém okolí. Pomohlo by, kdyby lidé z rizikových zemí prošli před vstupem do zaměstnání tuberkulinovým testem nebo rentgenem hrudníku. To samé bychom doporučovali také u dětí před tím, než nastoupí do školy nebo školky,“ vysvětluje MUDr. Doležalová. „Asi 30 % našich současných pacientů je romského původu. Abychom neztratili kontrolu nad nemocí, ohromně by pomohlo zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů v Čechách a na Moravě. Řada chudších rodin, kde se TBC vyskytuje, nemá auto, a tak do nejbližší kalmetizační stanice, kde by očkování dostali, zkrátka nedojedou. Tuberkulóza se pak šíří rodinou dál,“ vysvětluje MUDr. Doležalová.

Plicní lékaři se shodují, že zrušení plošného očkování proti tuberkulóze mělo smysl, důležité je očkovat v rizikových skupinách. „Tuberkulózu zcela vymýtit nelze, ale je možné ji držet na nízkých číslech, tak jak tomu bylo doposud. K tomu přispívá i selektivní očkování. Loni jsme takto naočkovali asi 3500 osob,“ upřesňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS. Podle lékařů by už v horizontu několika měsíců mohlo dojít ke změně vyhlášky, která drží tuberkulózní pacienty v nemocnicích, i když už nejsou nakažliví. „Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích. Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Zodpovědní pacienti by tak mohli po základním zaléčení jít z nemocnice domů a ošetřujícím lékařům by přes aplikaci typu WhatsApp posílali video, jak užívají léky.

Jak uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS, tuberkulóza má velmi nejasné projevy – obraz člověka chrlícího krev do kapesníku je už dávno minulostí. „Onemocnění se snadno schová za jiné choroby. Kašel, vykašlávání krvavých hlenů a zadýchávání patří mezi typické příznaky pokročilé plicní tuberkulózy. Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočními poty,“ uvádí doc. Koblížek a vyvrací i další zažitou představu, jak dochází k nakažení. „Rozhodně ne tak lehce, jak si lidé často představují. Tuberkulóza není chřipka. Pokud lidé po vdechnutí tuberkulózních bacilů mají dobrou imunitu, nemusí se vůbec nakazit, jejich organismus se s bacilem vypořádá. Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti. I poté se ale nemusí TBC projevit – jedná se o takzvanou latentní formu tuberkulózní infekce. Ta se schová v těle a spí, dokud ji něco neprobudí. Tato forma je nebezpečná v tom, že se může projevit později jako manifestní tuberkulózní onemocnění – například při zahájení biologické léčby nebo onemocnění cukrovkou.“

 

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: www.pneumologie.cz.

 

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Prevence a léčba

SZÚ: Vzorků s bakteriemi tuberkulózy je víc než loni, důvody…

  • 25 dubna, 2022
  • by andrlovak1

“Národní referenční laboratoř pro mykobakterie (NRLM) v posledních dnech zaznamenala nárůst kmenů M. tuberculosis zaslaných ke konfirmačnímu stanovení citlivosti na antibiotika. V tuto chvíli je ovšem z hlediska nám dostupných dat příliš brzy na určení jednoznačného důvodu,” uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

 

Přesné počty případů TBC jsou do registrů hlášená zpětně, data za poslední týdny podle SZÚ neposkytuje. Ústav tak může vycházet pouze z meziročního srovnání počtu vzorků, které byly odeslané národní referenční laboratoři na potvrzení.

 

Bakterie tuberkulózy podle odborníků rostou pomalu, proto cesta od odběru vzorků po kultivaci a zaslání do národní referenční laboratoře trvá několik týdnů. Pozitivitu vzorku pak národní referenční laboratoř potvrdí a přesně definuje kmen, který onemocnění způsobil.

 

Podle Mackové tak bude v příštích dnech a týdnech dál prověřovat každý zaslaný vzorek. “Aby upřesnili, zda se jedná o člověka, který přišel do naší země nedávno, nebo o pacienta s trvalým pobytem, spolu s informací zda byl před příchodem již léčen,” dodala Macková.

 

1 z 2000 ukrajinců má TBC

Podle odhadů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na základě dat Světové zdravotnické organizace (WHO) lze očekávat, že na každých 2000 vysídlených žen z Ukrajiny se vyskytne jeden případ aktivního onemocnění TBC. U mužů nad 65 let připadá jeden případ na 1600 osob a u dětí do 14 let věku jeden na 5000. V Česku získalo vízum zhruba 307.000 uprchlíků.

 

Vyšší počet vzorků těchto bakterií může podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiřího Wallenfelse souviset také s tím, že v předchozím období byl počet vyšetřovaných vzorků kvůli covidu-19 nižší.

 

Nové případy jsou hlášené také krajským hygienickým stanicím, které šíření bakterií TBC monitorují. “Náhodný a krátkodobý kontakt s nemocným tuberkulózou zpravidla nevede k nákaze. K té je zapotřebí delší, doslova několikahodinový, kontakt s osobou, která vylučuje velké množství baktérií v hlenu z dýchacích cest,” doplnila Macková.

 

České zdravotnictví

Bojovník s tuberkulózou má vlastní známku

  • 12 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Byl v koncentračním táboře, dostal TBC a unikl návratu do okupované země – Nobelovy ceny se nedožil

Praha, 9. 11. 2021 – Tichý, nenápadný muž, tak popsali kolegové člověka, který nesmazatelně zasáhl do boje s tuberkulózou po celém světě – Čecha, který byl horkým kandidátem na udělení Nobelovy ceny, ale zemřel dřív, než ji mohl dostat. Letos uplyne 100 let od narození lékaře Karla Stýbla a Česká pošta na popud Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka a odborné společnosti sdružující plicní lékaře zítra vydává známku k jeho poctě. Shodou okolností je to i 100 let od prvního podání vakcíny (BCG) proti tuberkulóze.

 

„Karel Stýblo do léčby tuberkulózy zasáhl v celosvětovém měřítku. Od roku 1968 působil v Haagu a v 70. letech dokázal, že přímo kontrolovanou kombinovanou léčbou lze ovlivnit výskyt tuberkulózy a snižovat jej i ve velmi postižených zemích. Zavedl systém DOTS (directly observed treatment short course), který se celosvětové využívá v léčbě nemoci dodnes. O tomto muži, který se narodil v Čechách a naprosto zásadně ovlivnil boj proti tuberkulóze po celém světě se mluví málo a vydání známky k jeho výročí je o to významnější,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.

 

Na světovém poli lékaře Karla Stýbla experti docenili. Světová zdravotnická organizace jej navrhla na Nobelovu cenu, které se bohužel nedožil, ale za svůj úspěšný boj proti tuberkulóze v nevyvinutých zemích s jejím vysokým výskytem získal prestižní cenu objevitele bacilu Mycobacterium tuberculosis Roberta Kocha. Jedním z mála žijících českých pneumologů, který se s dr. Stýblem osobně setkal je předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislav Kos, CSc. „Viděli jsme se na setkání Mezinárodní unie proti tuberkulóze v Paříži. Byl to velmi příjemný, vstřícný člověk s hlubokými odbornými znalostmi, který byl vždy ochoten poradit a pomoci,“ vzpomíná MUDr. Kos. Vydání známky Českou poštou je pro pneumology důležité také v připomínce významu jejich oboru. „Tuberkulózu se nedaří a zřejmě i nikdy nepodaří vymýtit vzhledem k tomu, že je infikována asi čtvrtina světové populace, především v méně rozvinutých zemích, kde navíc narůstá odolnost proti antituberkulotikům. Reálně tak hrozí, že po světě budou kolovat kmeny, které jsou rezistentní na všechny dostupné léky,“ uvádí předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D. Spojení výročí dr. Stýbla s výročím BCG vakcíny na poštovní známce bylo dle plicních lékařů nasnadě. Vakcína měla podle doc. Sovy svůj největší význam především v minulosti, kdy pomohla snížit počet případů TBC především u závažných případů jako je například bacilární meningitida u dětí. „Její aktuální význam v rozvinutém světě je podstatně menší, proto se u nás už plošně neočkuje,“ doplňuje pneumolog.

 

Česká republika má díky pečlivosti plicních lékařů nízké počty nemocných – loni se dostala poprvé pod 400 případů za rok. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, loni klesl výskyt tuberkulózy celosvětově, vliv na to měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronavirová opatření či omezení agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do vyspělých zemí za prací. „Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Loňská čísla do jisté míry mohla deformovat i zahlcenost hygien a lékařů, kteří případy tuberkulózy do registru hlásí. Nicméně poprvé klesl počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok pod čtyři,“ říká MUDr. Wallenfels.

 

 

Medailonek

Karel Stýblo se narodil jako pátý syn strojníka ve Vilémově na Vysočině, původně chtěl být učitelem, ale při přijímacích zkouškách jej zradil hlas, a tak šel na medicínu. Jako vysokoškolák se zúčastnil manifestace kvůli uzavření škol po tragické smrti Jana Opletala a tehdejší německý okupační režim poslal jeho a další stovky vysokoškoláků do koncentračního tábora. Zde se Karel Stýblo nakazil tuberkulózou, přežil však a tato nemoc nasměrovala jeho další kroky. V 50. letech absolvoval pobyt v Edinburghu u známého bojovníka proti tuberkulóze – lékaře sira Johna Wenmana Croftona a převzal po něm pečlivost s jakou cíleně uzdravoval nemocné nebezpečným bacilem Mycobacterium tuberculosis. Podle dostupných pramenů dokonce Karel Stýblo stál za povinnými preventivními plošnými prohlídkami v pojízdných autobusech v 60. letech. V 70. letech zareagoval na pozvání vedoucího tuberkulózní jednotky Světové zdravotnické organizace a odjel do Nizozemí, kde se stal ředitelem vlastní výzkumné jednotky. Tam se povedlo pod jeho vedením provést řadu významných výzkumů v zemích s nízkým i vysokým výskytem nemoci. V roce 1968 se měl vrátit zpět do Československa, ale těsně před nástupem do letadla byl upozorněn, že právě v tuto chvíli vojska Varšavské smlouvy obsazují jeho rodnou zemi – rozhodl se tedy nenastoupit a zůstal v zahraničí. V roce 1979 se stal ředitelem Mezinárodní unie proti tuberkulóze, a to mu umožnilo se zaměřit na TBC v nevyvinutých zemích, například v Tanzánii a dalších a ukázat, že tuberkulózu lze úspěšně léčit. Strategie (DOTS) spočívala v pečlivém sledování užívání léků u nemocných. A právě tato práce byla jazýčkem na vahách v navržení na Nobelovu cenu, jíž se však bohužel nedožil.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

 

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, tuberkulóza a řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Markéta Pudilová: market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

České zdravotnictví

K očkování proti tuberkulóze se už 100 let užívá…

  • 15 července, 2021
  • by andrlovak1

Vysoce nakažlivé onemocnění způsobují mykobakterie a jeho léčba je stále komplikovaná kvůli antibiotické rezistenci. Očkování je možné jen vakcínou BCG, která je určena především pro rizikové skupiny. Problematická u BCG je její účinnost, která se v závislosti na studiích pohybuje kolem 80 procent. Světová zdravotnická organizace (WHO) si za cíl mezi lety 2015 a 2035 dala snížení nových případů TBC o 90 procent a počet úmrtí o 95 procent. Informace WHO za rok 2018 udávají, že tuberkulózou onemocnělo asi deset milionů lidí. Kritická je situace v Indii, na kterou připadá takřka třetina všech případů. Velmi zasažena je i Čína, Indonésie, Filipíny či Pákistán.

V Česku se proti TBC plošně očkovalo od roku 1953, povinné očkování bylo zrušeno v roce 2010. Loni v Česku výrazně poklesl počet lidí, kteří měli tuberkulózu. Podle předběžných čísel onemocnělo 361 lidí, asi o pětinu méně než v roce 2019. Podle lékařů mohou být za poklesem opatření přijatá kvůli boji s epidemií koronaviru.

Bakterie Mycobacterium tuberculosis

Původcem choroby je bakterie Mycobacterium tuberculosis. Objev těchto tyčinkovitých bakterií zveřejnil německý bakteriolog Robert Koch 24. března 1882. Koch také dokázal, že se nemoc nejčastěji šíří kapénkovou infekcí – při kašli, kýchání, ale i mluvení. Pokusil se najít i lék na TBC. Jeho tuberkulin se ale ukázal být neúčinný jak v léčbě, tak v profylaxi. Později se osvědčil jako diagnostický prostředek.

Skutečný úspěch v profylaxi zaznamenali až v roce 1921 dva Francouzi. Na vakcíně proti TBC pracovali v Pasteurově ústavu v Lille od roku 1897 mikrobiolog Leon Charles Albert Calmette a veterinář Jean Marie Camille Guérin. Léta bezúspěšně zkoušeli Pasteurovu metodu postupného oslabování virulence pasážováním kmenů, až získali kmen, který byl izolovaný od krávy s tuberkulózní mastitidou. Poté, co přidali k suspenzi přírodní detergent, žluč, zjistili, že mikrob kultivovaný v tomto prostředí ztratil svou virulenci pro telata. Osvědčilo se to i pro další zvířata v laboratoři. Avirulentní kmen byl označen jako Bacille bilie Calmette-Guérin, později jako Bacillus Calmette-Guérin, BCG.

Začátky očkování

Poprvé byla vakcína BCG podána 18. července 1921. Očkován byl novorozenec, kterému hrozila nákaza od nemocné babičky. Vakcínu dostal třetí, pátý a sedmý den po narození. Dítě přestálo očkování bez komplikací a TBC neonemocnělo.

Kalmetizace, jak se očkování proti TBC říká, se z počátku prosazovala jen s obtížemi. Zájem o očkování narostl až po druhé světové válce, kdy velké přesuny obyvatelstva a těžké životní i hygienické podmínky zvyšovaly nebezpečí šíření infekčních nemocí včetně TBC. V období 1948 až 1951 bylo tuberkulinovým testem vyšetřeno téměř 30 milionů osob a téměř 14 milionů bylo očkováno. První účinný lék na TBC streptomycin byl objeven v roce 1943, ale k léčbě se začal používat po válce.

Nemoc, která nejčastěji postihuje dýchací cesty, ale napadá i místní uzliny, klouby, kosti, močopohlavní trakt, kůži či mozkové pleny, však dosud poražena nebyla.

Zpravodaj

Loni výrazně klesl počet lidí s tuberkulózou, bylo jich 361

  • 23 března, 202125 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 23. března (ČTK) – Loni v Česku výrazně poklesl počet lidí, kteří měli tuberkulózu. Podle předběžných čísel onemocnělo 361 lidí, asi o pětinu méně než v roce 2019. Podle lékařů mohou být za poklesem opatření přijatá kvůli boji s epidemií koronaviru. Je také možné, že se lidé kvůli pandemii vyhýbají návštěvě lékaře a na onemocnění tuberkulózou se přijde později. Při příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března, o tom ČTK informovali plicní lékaři.

Data za loňský rok se mohou ještě mírně měnit. Registr, do kterého se údaje za uplynulý rok zadávají, se uzavírá ke konci dubna. Podle lékařů je pravděpodobné, že poprvé v historii ČR bude hlášeno méně než 400 případů.

Mezi nemocnými s tuberkulózou bylo loni více mužů než žen. Necelou třetinu, přesně 105 případů, tvořili lidé narození mimo ČR, z toho nejvíce bylo Ukrajinců, Vietnamců, Indů a Slováků. Průměrný věk nemocných byl 51 let, lékaři ale zaznamenali i dvě nákazy u dětí mladších 15 let. Na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.

Nejvíce lidí s tuberkulózou bylo tradičně v Praze, a to 99 nemocných. Více než polovinu v hlavním městě tvořili cizinci. Druhý nejvyšší počet, a to 40, byl v Jihomoravském kraji. Ve Středočeském kraji počet nemocných oproti roku 2019 klesl na polovinu, loni tam tuberkulózu mělo 33 lidí.

Za poklesem případů tuberkulózy v Česku může být podle Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. Vliv mohl mít také nižší počet agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Ti bývají podle lékařů častým zdrojem nákazy.

Lékaři upozorňují na to, že někteří lidé se kvůli obavě z nákazy koronavirem vyhýbají vyšetřením. Na kontroly podle nich v současnosti nechodí ani rizikoví pacienti. Lékaři loni zaznamenali případ Litevce, který vyhledal lékařskou péči s podezřením na koronavirus. Ukázalo se ale, že měl tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu, nemoci pak podlehl. “Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,” uvedla Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka pneumologické kliniky pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.

 

Počet hlášených případů tuberkulózy od roku 2010

rokpočet
2010680
2011609
2012611
2013502
2014514
2015518
2016517
2017505
2018444
2019464
2020361*

*předběžné údaje

Zdroj: Národní registr TBC, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)

 

Zpravodaj

Někteří pacienti po covidu-19 mají výrazně sníženou funkci plic

  • 14 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Olomouc 14. prosince (ČTK) – Výrazné snížení plicních funkcí zaznamenali lékaři Fakultní nemocnice Olomouc u některých pacientů po vyléčení z nákazy novým koronavirem. Specializovanou poradnu, kterou v dubnu pro lidi po prodělaném onemocnění covid-19 otevřela klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc, navštívilo už přes 250 pacientů. Snížení plicních funkcí bylo zaznamenáno u zhruba čtyř procent z nich. ČTK to dnes sdělil primář kliniky Milan Sova.

Všichni pacienti olomoucké poradny podle Sovy podstoupili důkladné vyšetření včetně funkčního plicního vyšetření, rentgenu hrudníku a základního vyšetření krve. U některých pacientů bylo také provedeno CT hrudníku. “U pacientů s prodělaným onemocněním covid-19 se nejvíce mluví o rozvoji plicní fibrózy nebo o snížení plicních funkcí. V naší skupině pacientů došlo k významnému snížení plicních funkcí u zhruba čtyř procent pacientů,” uvedl Sova.

Nejvýznamnějším faktorem, který u lidí nakažených koronavirem určoval riziko pozdějšího snížení funkce plic, byl věk, rozsah onemocnění a nutnost dechové podpory během hospitalizace. “Předpokládáme, že u velké části pacientů se stav následně zlepší. Kontrola je nutná hlavně k tomu, abychom předešli nevratným změnám plicní tkáně, ke kterým může u některých pacientů dojít a my je můžeme léčit,” uvedl Sova.

Přednosta kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Petr Jakubec upozornil, že spirometrii pro vyšetření plic má sice k dispozici řada specialistů včetně některých praktických lékařů, ale důležité měření difuzní kapacity oxidu uhelnatého je už méně rozšířené. “A právě tento parametr je často první známkou, že u pacienta může docházet k rozvoji plicní fibrózy. Naše klinika tak reaguje na aktuální potřebu pacientů, která značně přesahuje hranice celého Olomouckého kraje,” řekl Jakubec.

Pacienti po prodělaném onemocnění covid-19 se do poradny ve FN Olomouc mohou objednat na telefonním čísle 588 442 929. Podmínkou jsou čtyři týdny od počátku onemocnění.

 

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS