Křížové alergie: Proč vám při pylové sezóně vadí i některé potraviny

Sezónní pylové alergie trápí miliony lidí, ale mnoho alergiků netuší, že jejich obtíže mohou zhoršovat i některé potraviny. Tento fenomén, známý jako křížová alergie nebo zkřížená reaktivita, způsobuje, že imunitní systém reaguje na podobné proteinové struktury nacházející se jak v pylech, tak v určitých potravinách. Podle studií trpí zkříženými alergiemi až 60-70% lidí s pylovou alergií, přičemž nejčastěji jde o kombinaci alergie na pyly břízy a reakce na jablka, lískové ořechy nebo mrkev.

Jak vznikají křížové alergie?

Mechanismus křížové alergie spočívá v molekulární podobnosti některých proteinů. Imunitní systém rozpoznává určité struktury (epitopy) na povrchu proteinů jako potenciálně nebezpečné. Pokud se podobné struktury nacházejí v různých zdrojích – například v pylech rostlin a v některých potravinách – může dojít k tzv. zkřížené reaktivitě.

Nejčastější příklady křížových alergií:

• Pyl břízy: jablka, hrušky, broskve, třešně, švestky, meruňky, lískové ořechy, mandle, mrkev, celer, brambory, kiwi, sója
• Trávy a obilniny: rajčata, brambory, meloun, pomeranče, arašídy
• Pelyněk: celer, mrkev, petržel, fenykl, kopr, koriandr, slunečnicová semínka, med
• Ambrózie: meloun, banány, okurky, cukety, tykev.

Projevy křížových alergií

Reakce na potraviny při křížové alergii se nejčastěji projevují jako orální alergický syndrom (OAS) – svědění, brnění nebo otok rtů, jazyka, patra a hrdla. Tyto příznaky se obvykle objevují do několika minut po požití potraviny. Méně často mohou nastat i závažnější systémové reakce.

Zajímavé je, že mnoho potravin vyvolávajících křížovou alergii je lépe snášeno po tepelné úpravě. Teplo totiž mění strukturu proteinů zodpovědných za alergickou reakci. Proto například lidé alergičtí na jablka často snášejí jablečný kompot nebo štrúdl bez problémů.

Diagnostika a léčba

Diagnostika křížových alergií zahrnuje podrobnou anamnézu, kožní prick testy a případně specifické krevní testy na IgE protilátky. Moderní diagnostickou metodou je také komponentová diagnostika, která umožňuje identifikovat konkrétní alergeny na molekulární úrovni.

Základem léčby je vyhýbání se známým alergenům, zejména v období pylové sezóny, kdy je imunitní systém již zatížen reakcí na pyly. Někteří pacienti mohou benefitovat z alergenové imunoterapie (tzv. desenzibilizace), která může zlepšit toleranci nejen k pylům, ale i ke zkříženě reagujícím potravinám.

Praktické tipy pro alergiky

• Sledujte, které potraviny vám způsobují obtíže a v jakém období roku
• Veďte si potravinový deník a zaznamenávejte reakce
• Vyzkoušejte tepelně upravené varianty problematických potravin
• Loupejte ovoce – nejvíce alergenů je často soustředěno ve slupce
• Používejte antihistaminika před konzumací potenciálně problematických potravin (po konzultaci s lékařem)
• Zvažte alergenovou imunoterapii, která může zlepšit i křížové alergie.

Křížové alergie mohou významně ovlivnit kvalitu života osob s pylovou alergií. Porozumění těmto souvislostem a správná diagnostika pomohou alergikům lépe zvládat své obtíže a přizpůsobit jídelníček tak, aby minimalizovali nepříjemné reakce.

Zdroje:

1. Popescu FD. Cross-reactivity between aeroallergens and food allergens. World J Methodol. 2015;5(2):31-50. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4482820/
2. Werfel T, et al. Position paper of the EAACI: food allergy due to immunological cross-reactions with common inhalant allergens. Allergy. 2015;70(9):1079-90. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26095197/
3. EAACI. Food Allergy and Anaphylaxis Guidelines. https://www.eaaci.org/resources/guidelines.html
4. Breiteneder H, et al. Molecular and biochemical classification of plant-derived food allergens. J Allergy Clin Immunol. 2005;115(1):14-23. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15637541/
5. Matricardi PM, et al. EAACI molecular allergology user’s guide. Pediatr Allergy Immunol. 2016;27(Suppl 23):1-250. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27288833/