Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Části pacientů s nádory krve pomáhají transplantace jejich vlastních buněk

  • 2 listopadu, 20212 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Podle přednosty 1. interní kliniky – hematologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Marka Trněného se díky moderní léčbě daří více pacientům pomoci. “Naživu (s tímto onemocněním) je téměř 37.000 lidí, od roku 2004 se jejich počet ztrojnásobil,” dodal s tím, že poslední data jsou za rok 2018.

Nejčastější léčbou pacientů s krevními nádory je chemoterapie, v poslední době také imunoterapie. Díky transplantaci krvetvorných buněk, které se pacientovi nejdříve odeberou a po léčbě vrátí, může dostat vyšší dávky chemoterapie, která by jiné pacienty mohla i zabít. Navrácené krvetvorné buňky ale v těle opraví kostní dřeň a obnoví krvetvorbu.

“Nejčastěji jsou k transplantaci indikováni pacienti s mnohočetným myelomem a maligními lymfomy,” uvedla lékařka kliniky Eva Konířová. Méně časté je využití u pacientů s jinými nádory, využívaly se dříve například u léčby rakoviny prsu, v současné době u nádorů mozku.

Imunitní systém

Vlastní krvetvorné buňky mohou pomoci i lidem s autoimunitními nemocemi, kdy na různé části lidského těla útočí jejich vlastní imunitní systém. “K nim dříve patřila hlavně roztroušená skleróza, v poslední době pak systémová sklerodermye,” dodala Konířová.

Loni v létě se lékaři z VFN spolu s Ústavem hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) pustili do takzvané genové terapie. Díky ní se pozmění imunitní systém nemocného tak, aby útočil na nádorové buňky. “Využívá imunitní systém pacienta a ozbrojuje jeho vlastní imunitní buňky tak, aby byly schopny bojovat proti nádoru. Je velkou nadějí pro nemocné, kteří by měli při použití dosavadních léčebných postupů minimální šanci na uzdravení,” řekla lékařka Kamila Polgárová.

Odebrané a geneticky upravené v laboratoři jsou v tomto případě bílé krvinky pacientů, jejich příprava trvá čtyři až šest týdnů. Ve VFN léčbu absolvovalo 12 pacientů. Lékaři upozorňují, že léčba není vhodná pro každého s hematologickým onemocněním. Všichni dosud léčení měli za sebou minimálně dvě kola léčby běžnou chemo-imunoterapií, která k vyléčení nevedla nebo se jim nemoc vrátila. U poloviny z nich došlo k vymizení nemoci nebo remisi, tedy přítomnosti nemoci bez příznaků.

 

Prevence a léčba

Lékaři transplantovali plíce prvnímu pacientovi, kterému je poškodil covid-19

  • 22 října, 2021
  • by andrlovak1

Prvním pacientem byl šedesátiletý muž, kterému po těžkém průběhu nemoci plíce selhaly. Na nové čekal 122 dní, operace trvala osm hodin. “Po pěti dnech byl odpojen od mimotělního oběhu, asi po třech týdnech od ventilátoru. Nyní už je u nás na klinice, dýchá spontánně, ale je velmi slabý, což je zcela logické. Bude ještě nutná dlouhodobá rehabilitace,” řekl Radiožurnálu Lischke. Na celém světě zatím dostaly podle něj nové plíce za ty poškozené covidem-19 desítky lidí.

Transplantační aktivitu bylo nutné kvůli epidemii covidu-19 utlumit. Přesto byla v ČR dostupnost transplantací druhá nejvyšší v Evropě, operací ubylo méně než v předchozích zemích. Loni bylo v Česku transplantováno podle dat Koordinačního střediska transplantací (KST) 765 orgánů, v předcházejících šesti letech vždy nad 800. Letos do konce září jich bylo 566, nejvíc ledvin.

 

České zdravotnictví

IKEM: V ČR byla loni dostupnost transplantací druhá nejvyšší v Evropě

  • 18 října, 202121 října, 2021
  • by andrlovak1

“Řada zemí v pandemickém roce výrazně redukovala transplantační program. ČR byla na druhém místě v roce 2020 v dostupnosti transplantací,” uvedl přednosta transplantcentra IKEM Ondřej Viklický. Transplantace omezila i část českých center. Nejčastěji se v Česku pacientům transplantují ledviny. Loni jich bylo v ČR 415, nejvíc právě v IKEM. Přes 90 procent je od zemřelých dárců, 28 ledvin bylo loni darováno žijícími dárci. Někteří podstupují takzvané párové nebo řetězové výměny, kdy někdo z pacientových blízkých chce orgán darovat, ale nemá shodu potřebných parametrů. Nemocnice mu pak najde pacienta, jehož dárce shodu má.

“Bez párové výměny by se někteří nedočkali, protože do nich patří i příjemci, kteří by se jinak nedočkali,” sdělil přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. Orgány od zemřelých dárců pak mohou směřovat jiným příjemcům.

Mnoho desítek ledvin transplantovaných českým pacientům podle odborníkům z IKEM umožnila mezinárodní spolupráce. Od roku 2016 hledají vhodné orgány i v Rakousku, předloni začali podobně spolupracovat z Izraelem. Orgány by měly být mimo tělo pacienta co nejkratší dobu, z Vídně je vozí asi 3,5 hodiny po dálnici s policejním doprovodem, z Izraele překovají 2600 kilometru letadlem.

Zahraniční výměny

Poslední česko-izraelská výměna umožnila osm transplantací, které se účastnilo šest českých a dvě izraelské dvojice. “Tito nemocní čekali na transplantaci, ale měli malou šanci na nalezení vhodného kompatibilního dárce. Transplantace u nich nebyla možná z imunologických důvodů, protože měli protilátky proti svým dárcům,” dodal Viklický.

“Každé tři měsíce k nám do našeho softwaru zasílají rakouská a izraelská centra data svých pacientů,” uvedl Froněk. Podle něj covidová epidemie paradoxně pomohla tomu, že lékaři jsou schopni výměny velmi dobře dohodnout přes internet prostřednictvím videokonferencí.

Některá česká transplantační centra operace živých dárců prakticky zastavila, protože nemocniční nákaza koronavirem pro ně mohla být vysokým rizikem. Podle údajů Koordinačního střediska transplantací loni ani jednu transplantaci od živého dárce neudělaly v centrech v Brně, Motole, Ostravě a Olomouci.

IKEM

Transplantacím se věnuje pražský IKEM a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. Ve většině nemocnic je kontaktní lékař, který tam vytipovává případné vhodné dárce.

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.

Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.

Výzkumy a studie

Vědci objevili nový jev, který může zkomplikovat transplantaci kostní…

  • 14 července, 202115 července, 2021
  • by andrlovak1

Krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v lidském organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla a chrání před infekcemi. Systém produkce krvinek v podstatě funguje jako rozvětvený strom. Kmen, který dává vzniknout všem odlišným typům buněk, představují krvetvorné kmenové buňky. Někdy je však “strom” narušen a nevětví se správně.

Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností právě transplantace kostní dřeně. Při ní je odstraněn nefunkční krvetvorný systém a pacient dostane transfuzi krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce. Ty se v kostní dřeni usadí a časem pomnoží, čímž vytvoří funkční krvetvorný systém, uvádí zpráva.

Úspěch postupu je podle odborníků závislý na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk v dárcovském vzorku. NK buňky, specializovaní “bojovníci” likvidující infekce nebo rakovinné buňky, za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Pokud jsou však přítomny ve vzorku od dárce představují, podle nových zjištění vědců, riziko pro vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky.

Rizika

“NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice,” popsala Meritxell Alberich-Jordová. “Tato pozorování nás vedou k myšlence, že odstranění přirozených zabíječských buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohlo zlepšit úspěšnost tohoto klinického postupu,” vysvětlila vědkyně.

Studii o objevu byla publikována v časopisu Stem Cell Reports. Na výzkumu skupina Meritxell Alberich-Jordová spolupracovala s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a kolegy z Brazílie a Spojených států.

České zdravotnictví

Zemřel chirurg Kořístek, provedl první transplantaci jater v Československu

  • 13 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Většinu své profesionální dráhy pracoval Kořístek ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, kde byl více než 20 let přednostou II. chirurgické kliniky. Patřil k progresivním odborníkům, zasloužil se o rozvoj chlopenní chirurgie a chirurgické léčby ischemické choroby srdeční nebo zavádění podpůrných srdečních mechanismů.

“Mimo své odborné kvality, které byly mnohokrát oceněny i na mezinárodní úrovni, což bylo s ohledem na tehdejší dobu pozoruhodné, vynikal velmi lidským a empatickým přístupem k pacientům,” uvedl Kala.

Kořístek učil na lékařské fakultě, kde vychoval řadu odborníků. Po dosažení důchodového věku se chirurgii aktivně věnoval v nemocnicích v Hustopečích, Blansku a Poličce, kde pracoval až do svých 80 let.

Transplantaci jater provedl Kořístek se svým týmem 2. února 1983. Pacient s nádorem na játrech se díky zákroku mohl vrátit ke své práci na dráze a do běžného života. Dosud patří transplantace jater k nejsložitějším chirurgickým výkonům a zákrok dělají jen špičková pracoviště.

Tisková zpráva

Covid ovlivnil transplantace v České republice

  • 11 února, 202111 února, 2021
  • by CRS Webmaster
Sorry, but you do not have permission to view this content.
Aktuálně

Tým Jeana-Michela Dubernarda poprvé transplantoval obě ruce

  • 12 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Lyon/Praha 12. ledna (ČTK) – Zcela unikátní operaci provedl před 20 lety, 13. ledna 2000, ve francouzském Lyonu tým lékařů pod vedením světoznámého transplantologa Jeana-Michela Dubernarda. Francouzský profesor s mezinárodním týmem 18 chirurgů tehdy dokázali třiatřicetiletému muži transplantovat obě ruce i s předloktími. Muž přišel o ruce po explozi zábavné pyrotechniky. Jeho organismus ruce přijal a oblasti ovládání horních končetin v mozku se ujaly svých původních funkcí i pro cizí ruce.

Dubernard a jeho tým uskutečnili již v září 1998 jako první na světě transplantaci jedné ruky. Pacientem byl 49letý Novozélanďan Clint Hallam, který během třináctihodinové operace dostal od anonymního dárce novou pravou ruku a část předloktí. Zákrok byl úspěšný, pacient mohl s transplantovanou rukou nejen hýbat, ale dokonce i psát. Hallam se však později s transplantovanou cizí rukou nemohl “psychicky sžít”, takže mu v únoru 2001 byla opět na jeho žádost amputována.

Dubernard má na svém kontě také první částečnou transplantaci tváře na světě, v roce 2005 transplantoval rty, bradu a část nosu ženě, jejíž obličej těžce poranil pes.

sat ped

Aktuálně

Studenti liberecké univerzity se zapojí do výzkumu na Harvardu

  • 7 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 7. ledna (ČTK) – Dvojice studentů Technické univerzity v Liberci se na Harvardově univerzitě zapojí do vývoje umělé ledviny, jejímž základem je nanovlákenná membrána. Doktorandi Markéta Klíčová a Jakub Erben z textilní fakulty se specializují na tkáňové inženýrství. Ke spolupráci si je vybral profesor Donald E. Ingber, který je spoluzakladatelem a prvním ředitelem Wyssova institutu při Harvardově univerzitě, řekl dnes ČTK mluvčí liberecké univerzity Radek Pirkl.

Institut Wyss pro biologicky inspirované inženýrství se zabývá vývojem inovativních technologií pro využití nejen v medicíně. Jeho týmy hledají inspiraci především v přírodě, v přirozených biologických procesech a inovativních řešeních, která příroda vytváří. Institut se zaměřuje na aplikovaný výzkum a transfer výsledků bádání do komerční praxe. Liberečtí studenti jedou do Bostonu na půlroční stáž, zapojí se do vývoje umělé ledviny, založené na systému takzvaných “origami organs”.

Ledvina patří k nejčastěji transplantovaným orgánům. Vědci z Wyssova institutu by nepoměr mezi čekateli a dostupnými orgány chtěli snížit. Základem ledviny je matrice z nanovlákenných membrán, která se po vzoru tradiční japonské techniky poskládá do co možná nejmenšího objemu. Tu pak osadí ledvinovými buňkami. Matrice, která zprvu slouží jako “lešení” pro růst ledvinových buněk, je z biodegradabilního materiálu, po čase se tak vstřebá a zůstanou jen buňky obklopené mezibuněčnou hmotou – ledvina.

“Velmi jemná struktura skládaných nanomembrán by měla v ideálním případě prorůst ledvinovými buňkami. Pak bude origami orgán plnit stejnou funkci jako klasická ledvina – filtrovat z krevního oběhu člověka nečistoty a škodlivé látky a odvádět je jako moč,” vysvětlil princip Jakub Erben, který už v minulosti spolupracoval například s vědci centra pro výzkum rakoviny v USA na vývoji umělého brzlíku. Za vývoj tkáňového nosiče, který slouží jako základ pro tvorbu organoidu brzlíku, získal loni Cenu Théophila Legranda.

Markéta Klíčová získala za svou náplast z nanovlákenného materiálu pro krytí pooperačních ran na střevech cenu v soutěži česko-polsko-německých studentských nápadů a prací. “Budeme první čeští studenti v institutu. Sice máme s Jakubem již nějaké zkušenosti, ale jsme stále na začátku. Přesto se s námi profesor Ingber baví, jako bychom byli kolegové. Je potřeba českou vědu a možná českou společnost obecně zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti,” řekla ke své stáži Klíčová.

Leona Vacková kš

Zpravodaj

Lékaři: Když teď investujeme, můžeme na léčbě žloutenky ušetřit

  • 7 října, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 8. října (ČTK) – Investice do odhalování nemocných žloutenkou typu C a do její nové léčby mohou do budoucna pomoci ušetřit peníze za léčbu cirhózy nebo rakoviny jater včetně transplantací. Odborníci to dnes řekli na tiskové konferenci. Cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) je snížit do roku 2030 výskyt nových případů žloutenky C o 90 procent. V Česku je jich každý rok objeveno kolem 1000.

Virus žloutenky C se přenáší krví a infekce nemá zpočátku příznaky, až po letech se projeví nevratné poškození jater. “Léky proti viru hepatitidy C sice nejsou levné, ale je naprosto jasné, že jsou levnější než péče o pacienty, kteří dospějí k cirhóze, rakovině jater či transplantace,” uvedl vedoucí infekčního oddělení Krajské zdravotní – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.

Podle odborníků Česko potřebuje národní plán pro eliminaci žloutenky typu C, jaký mají západoevropské země. K dosažení cíle WHO je třeba 90 procent všech infikovaných najít a diagnostikovat a aspoň 80 procent z nich léčit. Odhalit nemoc pomůže vyšetření protilátek v krvi nebo jaterní testy.

Pokud by Česko podle farmakoekonoma Jindřicha Kotrby jako dosud každý rok odhalilo o desetinu nemocných víc, bylo by v roce 2030 léčeno asi 26.000 lidí, nicméně bez léčby by podle odhadů dál zůstávalo asi 54.000 nemocných a bylo by odhaleno asi 200 případů cirhózy, 120 případů rakoviny jater a 38 případů by si vyžádalo transplantaci. Náklady na léčbu spojenou se žloutenkou typu C mezi roky 2019 a 2030 by byly asi 15 miliard, přičemž případů by neubývalo.

Pro dosažení cílů WHO ohledně snížení výskytu žloutenky C by podle propočtů bylo potřeba 27 miliard korun. Léčeno by bylo až 49.000 pacientů a bez léčby by zůstávalo asi 10.000. Případů cirhózy by v roce 2030 zbývalo asi 20, 15 rakoviny a u pacientů se žloutenkou by byly nutné jen čtyři transplantace jater.

 

 

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS