MedNews.cz

Registr dárců: Na transplantaci krvetvorných buněk čeká 42 lidí včetně…

19 března, 2025
by budskap

Na sociálních sítích upozornil na případ rodiny s malou dcerou Madlenkou, která potřebuje transplantaci. “Mají další tři děti, kteří ale bohužel nejsou vhodnými dárci kostní dřeně. Proto se hledá teď v našem registru,” uvedla mluvčí.

V Česku bylo transplantací kostní dřeně nebo krvetvorných buněk léčeno více než 750 dětí, první v listopadu 1989. Teď jich je kolem 30 každý rok. “Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,” sdělila loni v listopadu ČTK dětská onkoložka Lucie Šrámková, která je přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.

“Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent. Samozřejmě se testují i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,” uvedla tehdy vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak v zahraničí.

Ve dvou českých registrech je dohromady zhruba 170.000 dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by podle odborníků bylo ještě asi o 30.000 víc. Celosvětově je evidováno přes 42,5 milionu lidí.

Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.

České zdravotnictví

Pražský IKEM otevřel dva nové pavilony za více než…

5 září, 2024
by budskap

Stavba pavilonů začala v roce 2020 rekonstrukcí energetické infrastruktury, IKEM, jehož zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, na projekt získal dotaci téměř 700 milionů korun ze státního rozpočtu. V objektu bude podle dřívějších informací umístěn nový centrální urgentní příjem, přesune se do něj oddělení ARO, kardiologická, metabolická a angiologická jednotka intenzivní péče. Vzniklo 56 nových lůžek, které umožní zvýšit počty transplantací.

Vedením IKEM je od října 2023 pověřená náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová. Její předchůdce Stiborek, který IKEM vedl od roku 2018, v srpnu rezignoval poté, co Seznam Zprávy informovaly o jeho podnikání v půjčování peněz, podle nich byly i pochybnosti o tom, kde peníze na svůj byznys získal. V nemocnici poté v září zasahovala policie a na začátku října Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého obvinila z vydírání podřízených. Bývalý šéf nemocničního IT Petr Raška je stíhaný za neoprávněný přístup k počítačovému systému a porušení listovního tajemství.

S výběrem Stiborkova řádného nástupce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který se dnes slavnostního otevření také zúčastnil, zatím čeká. Loni řekl, že chce mít jistotu, že se do případného výběrového řízení přihlásí dostatek kandidátů a chce počkat na výsledky vyšetřování.

IKEM je největší transplantační centrum v Česku, loni jeho lékaři pacientům vyměnili přes 500 orgánů. Spolu s Vídní a Berlínem patří mezi největší v Evropě. Zařízení se o pacienty stará i po transplantacích, v současné době je jich asi 5000. V ambulancích je ošetřeno 162.500 pacientů za rok, hospitalizováno je 11.500 lidí.

Aktuálně

Nemocnice v USA oznámila první úspěšnou transplantaci prasečí ledviny živé…

21 března, 2024
by budskap

Chirurgové čtyřhodinovou transplantaci provedli v sobotu, uvádí prohlášení MGH. Nová ledvina podle lékařů záhy začala vytvářet moč. Orgán byl odebraný z prasete, na němž spolupracovníci nemocnice provedli desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem.

Experiment navazuje na roky pokroku v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Po desetiletí koncept nefungoval, neboť lidský organismus zvířecí tkáň odmítal, napsala agentura AP, v posledních letech se však lékařům podařilo pacientům transplantovat prasečí srdce. Dva muži, kteří jej v USA dostali loni a předloni, ovšem zemřeli do několika týdnů.

“Úspěch této transplantace je vyvrcholením úsilí tisíců vědců a lékařů trvajícího několik desetiletí,” uvedl v tiskové zprávě jeden z lídrů projektu MGH Tatsuo Kawai. “Je nám ctí, že jsme při tomto milníku sehráli významnou roli. Doufáme, že tento přístup k transplantacím nabídne záblesk naděje milionům pacientů po celém světě, kteří trpí na selhání ledvin,” dodal.

Nemocnice také vyzdvihuje odvahu pacienta Richarda Slaymana, který si nechal orgán voperovat. Muž se mnoho let potýkal s cukrovkou a na konci roku 2018 dostal novou ledvinu od zesnulého dárce. Po necelých pěti letech ale transplantovaná ledvina začala selhávat a Slayman musel znovu začít chodit na dialýzu, což je procedura, při níž je uměle nahrazována funkce ledvin.

Pokud by se z transplantací ledvin z geneticky upravených zvířat stala běžná praxe, dialýza by se mohla stát přežitkem, řekl NYT další člen týmu MGH Leonardo Riella. Na dialýzu musí v USA chodit přes 800.000 lidí a více než 100.000 jich v zemi čeká na transplantaci ledviny. Každý rok tisíce takovýchto pacientů umírají.

České zdravotnictví

Lékaři FN Motol transplantovali srdce novorozenci s kardiomyopatií

6 listopadu, 2023
by budskap

Potíže začal mít novorozenec necelý měsíc po narození, měl problémy s pitím a zadýchával se. Lékaři diagnostikovali závažnou formu kardiomyopatie, onemocnění, kdy srdeční svalové buňky jsou chybně vytvořené, srdce nedokáže plnit funkci pumpy a selhává. V tomto případě šlo o mimořádně rychle postupující onemocnění, dítě muselo být napojeno na dýchací přístroj a na mechanickou srdeční podporu, kterou potřebovalo 34 dní před transplantací.

“Transplantace srdce u tak malého dítěte, které je ještě napojeno na levostrannou mechanickou srdeční podporu, vyžaduje složitou logistiku celého transplantačního odebírajícího týmu a koordinačního centra. Operace byla úspěšná a doufáme, že pacient dobře zvládne pooperační průběh,” uvedla lékařka Dětského kardiocentra 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Žaneta Bandžuchová.

Podle nemocnice je dítě nejmladším transplantovaným pacientem s kardiomyopatií. V době operace, která trvala více než osm hodin, musel lékařský tým nejprve odpojit stávající přístroj, který srdce novorozence v činnosti podporoval, poté odstranit celý nemocný orgán a následně našít a spustit srdce dárcovské. “Nenastanou-li komplikace a nedojde-li k odhojení darovaného srdce, je dlouhodobá prognóza příznivá,” uvedli zástupci nemocnice v tiskové zprávě.

Lékaři ze specializovaných center v Praze a v Brně transplantují nové srdce každý rok desítkám pacientů. Zatím nejvíc bylo v roce 2014, kdy nový orgán dostalo 87 lidí, loni jich bylo o šest méně. Obecně je náročnější získat orgány pro malé děti, protože je málo dárců. Například u jater to lékaři řeší štěpem z orgánu dospělého.

S prvními pokusy transplantovat srdce se začalo na území Československa před 55 lety, od první úspěšné transplantace srdce letos uplynulo 39 let.

České zdravotnictví

Lékaři v IKEM transplantují ročně slinivku až 40 pacientům, začali…

26 června, 2023
by budskap

Ve světě začal program v roce 1966, od té doby dostalo slinivku od dárce orgánů přes 70.000 lidí, z toho 760 v IKEM, který je jediným českým pracovištěm, který tento orgán transplantuje. Na počet obyvatel má ČR nejvíc transplantovaných po Finsku. Cukrovku prvního typu, tedy vrozenou, nikoliv způsobenou nezdravým životním stylem jako diabetes druhého typu, má v Česku zhruba 70.000 lidí.

Podle přednosty Kliniky diabetologie IKEM Petera Girmana jsou z nich k transplantaci slinivky vybíráni ti, u kterých nefungují jiné metody, které by pomohly nemoc stabilizovat, například pumpa automaticky dávkující inzulin. “Vhodní jsou pacienti s diabetem melitem prvního typu, kteří dospěli do ledvinového selhání a museli by mít dialýzu,” vysvětlil.

Před 40 lety, 26. června 1983, lékaři z IKEM transplantovali ledvinu dvaatřicetileté pacientce, která měla cukrovku prvního typu od 11 let. Měla těžce poškozené ledviny, musela užívat velké dávky inzulinu, podstupovat přístrojové čištění krve, takzvanou dialýzu, a ztratila zrak. Zemřela deset měsíců po operaci na komplikace dialýzy.

V současné době v 85 procentech případů dostanou nemocní jak slinivku, tak novou ledvinu. Po operaci musí užívat léky, které potlačují imunitu, aby s novým orgánem nebojovala. Odpadá jim ale nutnost léčit cukrovku. “Máme řadu pacientů, kteří již déle než 20 let nepotřebují injekce inzulinu, nemusí dodržovat diabetickou dietu ani monitorovat glykémie,” uvedl zástupce přednosty František Saudek.

U některých lékaři místo celého orgánu transplantují jen buňky slinivky, které se usadí v játrech a začnou produkovat inzulin. Jde o menší zákrok v lokálním umrtvení, takže je vhodný i pro nemocné, které by mohla velká operace ohrožovat. V IKEM je podali asi 150 pacientům. Cukrovka se jim většinou zlepší, inzulin ale musí dál v menších dávkách užívat. U lidí, kterým je třeba slinivku vyjmout kvůli riziku nádoru, je možné podat přímo jejich vlastní Langerhansovy ostrůvky.

Zpravodaj

V barcelonské nemocnici poprvé provedl transplantaci plíce výlučně robot

17 dubna, 202327 dubna, 2023
by budskap

Unikátní operace se uskutečnila na konci února. Lékaři z barcelonské nemocnice, která patří k nejaktivnějším centrům transplantace plic na světě, o ní ale informovali až dnes. Robot odebral poškozenou plíci a zavedl do pacientova těla nový orgán.

Díky použití robota je zákrok podle lékařů výrazně méně invazivní. Pro uskutečnění transplantace stačil zhruba osmicentimetrový řez v dolní části hrudní kosti místo zhruba třiceticentimetrového řezu, který si vyžaduje obvyklý postup při transplantaci. Podle šéfa oddělení plicní transplantace Alberta Jaureguiho se tak bolest, kterou pacient zažíval, prakticky snížila na nulu a kleslo i riziko infekce po operaci, kdy pacient dostává léky na potlačení imunity. Rovněž rehabilitace a návrat do obvyklého života byla podle lékařů rychlejší.

Zákrok si na dnešní tiskové konferenci pochvaloval i pětašedesátiletý Xavier, kterému robot plíci transplantoval. Uvedl, že necítil žádnou bolest. Lékaři mu nabídli robotickou operaci poté, co zaznamenal těžké problémy s dýcháním. “Zvážil jsem pro a proti. Měl jsem naprostou důvěru ve stroje, protože snižují lidské chyby,” uvedl muž.

“Je to historický výsledek, který povede ke zlepšení kvality života pacientů,” uvedli zástupci nemocnice. Podle španělského tisku se jedná o první transplantaci plíce, kterou uskutečnil výlučně robot. Podle deníku El País jedna částečně robotická transplantace plíce se již dříve uskutečnila v Los Angeles. V Barceloně doufají, že v příštích měsících otestují nový postup za použití robota Da Vinciho i při transplantaci obou plící a že dále tuto techniku zdokonalí tak, aby se jí dostalo širšího využití.

Zpravodaj

Orgány Izraelky zabité při teroristickém útoku zachránily život pěti lidem

12 dubna, 2023
by budskap

Srdce Deeové podle izraelského národního transplantačního centra obdržela 51letá žena, její játra dostal 25letý muž, 58letý a 39letý muž dostali její ledviny. Plíce byly transplantovány 58leté ženě a rohovky později dostanou jiní příjemci.

Manžel Deeové, rabín Leo Dee, řekl webu TOI, že se rodina rozhodla orgány darovat, protože to zachrání životy. Se ženou o dárcovství v minulost hovořili a ke kroku byly i náboženské důvody. “Naše rabínská autorita prověřila halachu (židovské náboženské právo) a vysvětlila mi, že v jejím stavu je to naprosto přijatelné – vlastně micvou (přikázáním). Jen kosti a šlachy by se neměly darovat a vše ostatní, co zachraňuje život, by se mělo dát,“ řekl. Rabín poznamenal, že kartičku dárce orgánů měla také jeho starší dcera. “Bohužel vzhledem k okolnostem (smrti), orgány darovat nemohla,” řekl.

Pohřbu Lucy Deeové v židovské osadě Kfar Ecion na Západním břehu Jordánu se zúčastnily tisíce lidí. O dva dny dříve tam byly pohřbeny její dcery. Na oba pohřby přišli i představitelé izraelské vládní koalice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí přislíbil, že “dostane všechny zlé teroristy, kteří zabili naše občany,” a že se “budou zodpovídat bez výjimky”.

Lucy, Rina a Maia se ocitly pod palbou, když jely autem v údolí Jordánu na rodinnou dovolenou. Ozbrojenci na ženy podle vyšetřovatelů stříleli z bezprostřední blízkosti. Izraelská veřejnoprávní televize Kan uvedla, že bylo nalezeno 22 nábojnic. Izraelská armáda po pachatelích zahájila pátrání. Otec a ostatní členové rodiny jeli v jiném autě.

V pondělí byl izraelskými vojáky v uprchlickém táboře nedaleko Jericha na Západním břehu Jordánu zastřelen patnáctiletý palestinský chlapec Muhammad Balhán, sdělili palestinští představitelé. Izraelská armáda uvedla, že její jednotky v té době prováděly v táboře operaci s cílem zatknout ozbrojence a že opětovaly palbu..

Od začátku letošního roku izraelské síly zabily více než 90 Palestinců, včetně radikálů i civilistů, píše zpravodajský web BBC. Za stejnou dobu bylo podle něj při útocích zabito 18 Izraelců, jeden Ukrajinec a jeden Ital, přičemž s výjimkou jednoho příslušníka bezpečnostních složek šlo o civilisty. Útoky provedli nebo jsou připisovány palestinským ozbrojencům, v jednom případě za nim stál izraelský Arab.

Zpravodaj

Ve FN Brno provedou ročně okolo stovky transplantací krvetvorných…

11 dubna, 2023
by budskap

Přednosta jako významný pokrok v této oblasti vyzdvihl bezbolestný odběr. Zprvu musel být dárce v celkové anestezii a lékaři mu opakovanými vpichy do pánevní kosti odebírali kostní dřeň. “Dnes je od této metody ústup a provádí se jen ve specifických případech. Umíme krvotvorné buňky dostat z kostní dřeně do krevního oběhu a pak nám stačí napojit dárce na přístroj a odebrat mu buňky z žíly,” uvedl Mayer s tím, že dárce hned poté může jít domů.

Po ukončení odběru je třeba transplantát co nejrychleji dopravit na transfuzní a tkáňové oddělení, kde se kontroluje jeho kvalitu. Podle toho se transplantát rozdělí do speciálních vaků, zmrazí a skladuje ve speciálních kontejnerech při teplotě minus 195 stupňů Celsia. Ve FN Brno je 3000 skladovací míst, přičemž současná obsazenost je asi 60 procent. Před darováním pacientovi se transplantát rozmrazí ve vodní lázni.

Zákrokem, při které je transplantát předán nemocnému a který se podobá transfuzi, celý proces ale nekončí. Transplantace je spojena s možnými riziky a komplikacemi. “Jsou to infekce a nebo takzvaná reakce štěpu proti hostiteli. Jedná se v podstatě o boj mezi imunitou příjemce a imunitou dárce, které se objeví zaráz v organismu,” uvedla lékařka Barbora Weinbergerová.

Své o tom ví Jana Polášková, zaměstnankyně nemocnice, ve které jí v roce 2001 jako jednadvacetileté zjistili leukémii a kde transplantaci podstoupila. Dárcem byla její mladší sestra. “Týden se ale její kmenové buňky nechytaly. Dostala jsem proto ještě i mou vlastní dřeň, kterou mi dříve odebrali jako záložní. Pak se začaly chytat sestřiny buňky i má dřeň a došlo ke komplikacím. S plicním selháním jsem musela pobýt nějakou dobu na ventilátoru na ARU,” řekla Polášková. Dodala však, že díky transplantaci dnes může žít takřka plnohodnotný život.

Podle Mayera se díky rozvoji medicíny daří těmto komplikacím více předcházet a negativní následky transplantací zmírnit. Jako další pokrok přednosta vyzdvihl rozvinutý registr dobrovolných dárců, ve kterém lze v podstatě každému pacientovi v současné době najít vhodného dárce. Český národní registr dárců dřeně, ke kterému se FN Brno připojila v roce 1995, má přes 115.000 registrovaných dárců.

Zpravodaj

Muž z Brněnska žije 30 let s transplantovaným srdcem, medián přežití…

10 března, 202310 března, 2023
by budskap

Podle Krejčího je Petr také jedním z nejdéle žijících pacientů po transplantaci srdce v České republice. “Za ta léta nebylo samozřejmě vždy vše jen růžové, objevila se řada komplikací, které potransplantační průběh mohou doprovázet. Nicméně se nám je vždy podařilo společným úsilím zvládnout a vyřešit. Vždy je třeba i trocha štěstí a také pozitivní nastavení mysli, což v tomto případě platí vrchovatou měrou,” uvedl Krejčí.

Petr zaznamenal potíže na začátku 90. let, když se vrátil z vojenského cvičení. Do té doby se považoval za zdravého a nikdy žádné problémy se srdcem neměl. “Pak jsem se začal zadýchávat při námaze, třeba i při cestě do schodů. Ten kopec, co jsem chodil každé ráno do práce, jsem najednou nemohl vyjít,” vzpomněl začátky svých zdravotních potíží.

I když se situaci podařilo krátce vyřešit, za půl roku měl opět problémy. “V nemocnici zjistili, že mám pokročilé selhání srdce a jedinou možností je transplantace,” uvedl pacient. Tehdy o metodě příliš mnoho nevěděl, ale jeden z lékařů mu situaci vysvětlil. Na vhodného dárce čekal asi měsíc.

Z interní kardiologické kliniky ho převezli do Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které transplantace provádí. “My se o pacienty staráme před operací a po operaci, kterou provádí právě v centru,” poznamenal Krejčí. Centrum ročně provede 25 až 30 transplantací srdce, transplantuje také játra a ledviny.

Na probuzení po transplantaci si Petr vzpomíná dodnes. “Samozřejmě jsem byl celý bolavý, ale bylo to super. Mohl jsem dýchat a cítil jsem, že to bude dobré. Po několika dnech mě sice museli zavřít na izolaci, protože moje tělo začalo orgán odmítat, ale pomocí léků se podařilo imunitu zklidnit a já jsem asi po třech měsících mohl jít domů,” řekl muž.

Do původní práce už se sice vrátit nemohl, ale stále se snažil udržet v kondici díky procházkám a práci na zahradě. Jako invalida občas brigádničil a sázel stromky nebo maloval pokoje. “Také jsem začal včelařit, takže se starám o své úly. Srdce stále drží, sice jsem kvůli různým infekcím asi čtyřikrát skončil ve špitále, ale to za třicet let není nic hrozného,” dodal Petr.

Výzkumy a studie

První transplantace jater před 60 lety ještě úspěšná nebyla

28 února, 202328 února, 2023
by budskap

Možností transplantovat játra se začali lékaři zabývat od 50. let minulého století. Zpočátku se experimentovalo na psech, později lékaři začali zkoušet takzvané ortotopické transplantace, kdy jsou odstraněna původní játra nebo část z nich a na jejich místo se transplantují dárcovská játra. Na základě těchto experimentů provedl Thomas Starzl v Denveru první klinickou transplantaci jater. V roce 1968 byla poprvé provedena úspěšná transplantace jater i v Evropě (v Cambridgi).

Poté byly jaterní transplantace prováděny jen v ojedinělých případech a jejich výsledky nebyly povzbudivé. Historickým mezníkem v transplantacích bylo zavedení nového imunosupresivního léku cyklosporinu A v roce 1978. Dalším klíčovým momentem byla úspěšná transplantace části jater živého dárce v Chicagu v roce 1989. Dvouleté holčičce byla voperována část jaterního laloku její matky.

Protože však tento zákrok může pro dárce znamenat i velké riziko, přistupují k němu lékaři jen výjimečně a v drtivé většině se tak transplantují játra od zemřelých dárců.

V Československu poprvé dokázali lékaři úspěšně transplantovat játra v únoru 1983 na II. chirurgické klinice brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. V současnosti se v celém světě realizuje přibližně 10.000 transplantací jater za rok. V Česku bylo loni celkově transplantováno 180 jater, zatím nejvyšší počet byl 216 v roce 2018.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter