MedNews.cz

Transplantační centrum v Brně má nové zařízení za 56 milionů,…

12 září, 202212 září, 2022
by andrlovak1

Angiolinka umí několik činností. Základ tvoří pohyblivé rameno s nejnovějším rentgenem. Zařízení je také schopno porovnat živý rentgenový obraz s předoperačním CT (počítačovou tomografií) a echokardiografií během operace. “Kardiolog tak dostává komplexní informace o vyšetřovaném srdci. Zvyšuje se tak bezpečnost výkonů. Zařízení umožní provést komplexněji jednotlivé zákroky, typické například u pacientů po náhradě srdeční chlopně nebo u implantace břišních výztuží,” uvedl Sikora.

Ředitel centra v novém zařízení vidí i další výhody. “Jsme pyšní, že můžeme využívat kombinaci nejmodernějších technologií s kvalitním zobrazením, ale s nesrovnatelně nižším zářením, což je velký benefit pro pacienty. Lékaři pak vidí lepší obraz, vyšetření trvá kratší dobu, a proto je operační riziko nižší,” doplnil Němec.

Součástí obměny byla i kompletní rekonstrukce hybridního sálu, která v kombinaci s kompaktnějšími rozměry nového rentgenového přístroje přinesla podle centra výrazné zvýšení komfortu práce chirurgů. “Museli jsme zrekonstruovat podlahy, udělat nové stropy, speciální klimatizaci s laminárním prouděním, nové rozvody elektřiny a kyslíku. Pořídili jsme i nový operační stůl,” řekl Němec.

Náklady na angiolinku činily 56 milionů. Z toho deset procent zaplatilo centrum z vlastních prostředků, 20 procent pokryly peníze ze státního rozpočtu a 70 procent centrum získalo z evropských fondů.

CKTCH je jedním z největších kardiochirurgických pracovišť v České republice. Ročně provede přes 1100 srdečních operací a 150 transplantací životně důležitých orgánů, jako jsou srdce, játra nebo ledviny.

Prevence a léčba

V Plzni loni provedli 150 transplantací krvetvorných buněk, nejvíc…

8 srpna, 2022
by andrlovak1

„V loňském roce jsme udělali přes 150 transplantací krvetvorných buněk, je to úctyhodný počet a bezkonkurenčně největší v celé České republice. Centrum v Brně je dvakrát větší než my, mají podstatně více personálu a vykazují kolem stovky transplantací,“ řekl Jindra. Kromě pacientů z Plzeňského kraje léčí plzeňská hematoonkologie i nemocné ze Středočeského, Jihočeského, Severočeského nebo Karlovarského kraje. “A pokud můžeme, vycházíme vstříc i některým pražským centrům,“ uvedl primář. Při hledání vhodného dárce spolupracují lékaři s registry z celého světa a vybírají ze zhruba 40 milionů potenciálních dárců kostní dřeně. ČNRDD nabízí 106.000 dárců.

Úspěšnost nalezení vhodného dárce je na Transplantačním centru FN Plzeň asi 90 procent. Transplantace kostní dřeně je podle Jindry nutná u tří ze čtyř leukémií. Je k ní zapotřebí relativně málo krvetvorných buněk, asi pět procent z celkového množství u dárce. Darovat lze buď kostní dřeň odběrem z pánevní kosti nebo přímo krvetvorné buňky separací z loketní žíly.

Transplantačnímu centru v Plzni se daří snižovat komplikace v léčbě a úmrtnosti nemocných s leukémiemi a dalšími poruchami krvetvorby. K léčbě leukémií i transplantací je zapotřebí podávání krevních destiček, které centrum získává od zdravých dárců. Pro jednoho pacienta s akutní leukémií může být během celé léčby potřeba krevních destiček až od 40 dárců.

“Odběr krevních destiček je bezbolestný, trvá asi hodinu a frekvence dárcovství je zhruba jednou za měsíc. Vhodný dárce musí být zdravý, starší 18 let a vážit alespoň 60 kilogramů. Věřím, že je stále mnoho těch, kteří nad touto formou pomoci uvažují, ale nenašli odvahu. Proto bych je rád povzbudil a zároveň poděkoval všem, kteří už ten první krok učinili,” řekl ředitel nemocnice Václav Šimánek.

Darovat krevní destičky lze až do 60 let věku. V separačním centru fakultní nemocnice na Lochotíně, zatím dělají až 1500 odběrů krevních destiček za rok. V současnosti mají v evidenci zhruba 300 dárců, ale potřebovali by jich podstatně více.

Prevence a léčba

Lékaři FN Olomouc za 25 let provedli přes 1500…

29 dubna, 2022
by andrlovak1

“Naše pracoviště vzniklo v roce 1992 pod názvem hematologická klinika. Už od počátku zde byla snaha o založení transplantačního centra, což se podařilo v roce 1997. Tedy rok poté, co došlo ke změně názvu na současnou hemato-onkologickou kliniku. V témže roce jsme byli přijati do evropské rodiny transplantačních center EBMT. Byl to velký milník v historii olomoucké hematologie, do té doby se pacienti od nás vozili na transplantace do Prahy, Brna či Plzně,” uvedl Papajík.

Lékaři hemato-onkologické kliniky FN Olomouc v březnu 1997 provedli první autologní transplantaci krvetvorných buněk, která je založena na převodu vlastní tkáně nemocného. V lednu 2000 následovala transplantace buněk od příbuzného a o čtyři roky později lékaři transplantovali kostní dřeň od cizího dárce. K jubilejnímu číslu 1500 transplantací se propracovali v pátek 28. května 2021.

“Transplantační program se samozřejmě nadále vyvíjí s tím, jak postupují moderní způsoby léčby nádorů. Stále však platí, že transplantace je stěžejním a nenahraditelným medicínským postupem u řady diagnóz, jako jsou například akutní leukémie nebo těžké útlumy kostní dřeně,” uvedl vedoucí transplantační jednotky kliniky Luděk Raida.

V ambulanci hemato-onkologické kliniky FN Olomouc loni provedli 25.182 vyšetření, na lůžkových odděleních hospitalizovali 832 nemocných a lékaři provedli 53 transplantací krvetvorných buněk. “Skutečnost, že se náš obor stále dynamicky vyvíjí například v oblasti cílených, genových a buněčných terapií, samozřejmě vnímáme, tento vývoj reflektujeme a nové metody léčby průběžně zavádíme,” dodal Papajík.

Prevence a léčba

Skupina poslanců opět navrhla, aby dárci tkání a buněk měli…

7 března, 2022
by andrlovak1

Stejnou novelu transplantačního zákona prosazovala část poslanců už v minulém volebním období. Dolní komora ji ale do voleb nestihla projednat.

Předkladatelé poukazují na to, že tkáně a buňky včetně krvetvorných buněk získaných z kostní dřeně se v podstatě nedají jinak získat. “Je tedy namístě podpořit ochotu dárců tkání a buněk shodně, jako je tomu nyní v případě dárců orgánů,” napsali ve zdůvodnění.

Dárci tkání a buněk by od státu dostali rozdíl mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy a nemocenskou. “Případů újmy na zdraví vzniklé dárcům tkání a buněk jsou ročně jednotky a mnohdy se jedná o relativně malou újmu,” uvedli autoři novely.

Podepsali ji zejména poslanci za opoziční hnutí ANO v čele s Věrou Adámkovou, dále Karla Maříková a Jaroslav Foldyna (oba SPD), a také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a lidovec Tom Philipp, který vede správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Poslaneckou předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.

Výzkumy a studie

Chirurg James Hardy již v roce 1964 transplantoval pacientovi šimpanzí…

11 ledna, 202214 ledna, 2022
by andrlovak1

Přenosu orgánů z těla jednoho živočišného druhu do těla jiného druhu se obecně říká xenotransplantace. V roce 2019 například tým německých vědců pod vedením Bruna Reicharta z mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána transplantoval ve spolupráci s odborníky z USA, Švýcarska a Švédska prasečí srdce šesti paviánům. Dva ze zvířecích pacientů přežili s cizím orgánem bez větších problémů tři měsíce. Dalším dvěma tlouklo prasečí srdce dokonce půl roku.

– Zprávy o prvních vážných pokusech o xenotransplantaci u člověka se objevily ve vědecké literatuře v roce 1905, kdy byly plátky králičí ledviny transplantovány dítěti s chronickým onemocněním ledvin. Šestnáctiletý chlapec nakonec zemřel na selhání plic. V prvních dvou desetiletích 20. století bylo publikováno několik následných pokusů o použití orgánů jehňat, prasat a primátů.

– Primáti se zpočátku vědcům jevili jako nejvhodnější, což bylo zdůvodněno jejich genetickou blízkostí s druhem člověka. Počátkem 90. let se však prokázalo, zejména díky pokrokům v genetice, že některé druhy člověku vzdálené (například prase) lze geneticky modifikovat ve prospěch člověka jako příjemce. Vědecký zájem o xenotransplantace totiž poklesl, když byl popsán imunologický základ procesu odmítnutí orgánu. Důvodem k obezřetnosti lékařů byla dosud možnost rozšíření zvířecích nemocí v těle člověka, proti kterým nemá lidský organismus obranu. Podle některých vědců tak mohl zřejmě hrozit i vznik zcela nových nemocí.

– Průkopníkem v transplantacích zvířecích orgánů do lidského těla byl americký chirurg James Hardy (1918-2003), který v lednu 1964 transplantoval v americkém Jacksonu osmašedesátiletému Boydu Rushovi šimpanzí srdce. Pacient s ním žil dvě hodiny.

– Známý je také případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila 21 dní s transplantovaným srdcem paviána.

Pokusy v USA

– V roce 2016 se nedostatek lidských orgánů k transplantacím rozhodli vyřešit američtí vědci tím, že lidské a zvířecí buňky spojili v embryonálním stadiu a vzniklá embrya se dále vyvíjela čtyři měsíce v tělech dospělých prasat. Ve Spojených státech i jinde ve světě vzbuzují podobné pokusy pohoršení ze strany části profesních organizací i veřejnosti, které je označují za nepřípustné zásahy do vývoje života.

– Loni v září provedli vědci v New Yorku experiment, který naznačoval, že geneticky upravená prasata by mohla být příslibem pro transplantace: lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k tělu ženy, která byla po mozkové smrti, ale byla napojena na ventilátor. Lékaři sledovali, jak ledvina začíná fungovat, a pozorovali ji po dobu 54 hodin. V tomto čase ledvina normálně čistila krev a produkovala moč. K experimentu dali souhlas její příbuzní, žena sama si přála darovat orgány, ty ale k běžnému dárcovskému využití nebyly vhodné.

– Minulý týden američtí lékaři transplantovali srdce z geneticky modifikovaného prasete pacientovi, aby mu zachránili život. Vysoce experimentální operace se odehrála ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin. Chirurgové použili srdce z prasete, které prošlo genetickou úpravou, aby z jeho buněk zmizel cukr, který je zodpovědný za bleskové odmítnutí orgánu lidským tělem.

České zdravotnictví

Chirurgové v IKEM loni vyměnili rekordních 542 orgánů

7 ledna, 2022
by andrlovak1

Lékaři v IKEM loni transplantovali 306 ledvin, 143 jater, 41 srdcí, 39 slinivek, deset Langerhansových ostrůvků a tři tenká střeva. Celkem se v celé ČR loni podle údajů Koordinačního střediska transplantací transplantovalo 809 orgánů, což je meziročně o 44 více. V IKEM tak udělali asi 66 procent ze všech transplantací v Česku.

“I když se naši zdravotníci také starali o stovky covid pozitivních pacientů, nemusel IKEM dramaticky omezovat transplantační péči, spíše naopak,” řekl Stiborek. Podle přednosty kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka pomohlo také používání takzvané přístrojové perfuze ledvin a jater. Jde o metodu, která dokáže výrazně zlepšit kvalitu orgánů určených k transplantaci. Vliv na rekordní počet měly i převozy zemřelých dárců z původních nemocnic, kde zemřeli, do IKEM. “Ulevili jsme tak jednotkám intenzivní péče v nemocnicích zahlcených epidemií,” uvedl Froněk. Chirurgům IKEM to také umožnilo transplantovat více orgánů s dobrými výsledky. Před deseti lety převáželi do IKEM zhruba polovinu dárců, loni to bylo 82 procent dárců.

Chirurgové IKEM mohli loni odebírat orgány od 169 zemřelých dárců, což je také dosud nejvyšší počet. V roce 2019, který nebyl poznamenán epidemií covidu, jich měli 155.

I přes epidemii covidu IKEM loni neomezil transplantace ledvin od živých dárců. Podle vedení tohoto transplantačního centra se podařilo na vysoké úrovni udržet i transplantace srdce. “Ve dvou případech jsme společně s kolegy z Fakultní nemocnice v Motole transplantovali současně srdce a plíce. Také jsme spolupracovali na čtyřech výměnách srdce dětským příjemcům,” doplnil Ivan Netuka, přednosta kliniky kardiovaskulární chirurgie.

Na loňská rekordní čísla měly vliv i některé změny z posledních let. Podle přednosty transplantačního centra Ondřeje Viklického mohli loni chirurgové například odebrat orgány od jedenácti cizinců žijících v ČR. Froněk doufá, že se rekord podaří v dalších letech překonat. Počet pacientů, kteří jsou na čekací listině pro transplantaci orgánu, stále narůstá.

IKEM se v letech 2016 až 2018 věnoval také transplantacím děloh. Na dotaz, zda je šance, že by tento program mohl být letos obnoven, Froněk řekl: “Určitě ano. (…) Na druhou stranu nejsme z covidu venku, takže já bych byl v očekáváních velmi opatrný.” Transplantace děloh, které nejsou život zachraňujícím výkonem, podle něj byly až na asi dvě výjimky v posledních letech zastaveny i ve všech ostatních zemích.

sdv mha jw

Výzkumy a studie

Lékaři loni transplantovali 809 orgánů, meziročně o 44 více

3 ledna, 2022
by andrlovak1

Počtu více než 800 transplantovaných orgánů za rok lékaři dosáhli v roce 2014 a pak v letech 2016 až 2019. Naopak v roce 2020, který byl první rok poznamenaný epidemií covidu, transplantací ubylo o stovku na 765. Byl to tehdy nejnižší počet od roku 2013.

Fakultní nemocnice v Motole, která je jediným pracovištěm, které dělá transplantace plic, loni vykázala 52 těchto operací. V době před covidem se roční počty pohybovaly mezi 42 a 44 transplantacemi, v roce 2020 jich bylo 35. První transplantace plic byla podle webu motolské nemocnice v Česku provedena v prosinci roku 1997. Nad 40 transplantací plic ročně eviduje jen několik nemocnic v Evropě.

Loňských 809 orgánů pocházelo od 311 dárců, většinou se jednalo o zemřelé dárce.

Vůbec nejčastějším transplantovaným orgánem jsou ledviny, darují je zemřelí i živí dárci. Loni jich lékaři transplantovali 456. Játra loni dostalo 185 pacientů. Kromě těchto orgánů se lékaři v Česku zaměřují také na transplantace srdce, slinivky, tenkého střeva či Langerhansových ostrůvků. Lékaři také ve studii udělali deset transplantací děloh, v posledních letech ale byl program pozastaven.

Transplantacím se věnuje pražský Institut klinické a experimentální medicíny a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci.

Prevence a léčba

S některými typy leukemie už pacienti nemusí na transplantaci,…

30 prosince, 2021
by andrlovak1

Výskyt nemocí krve podle Cetkovského v posledních letech trochu stoupá, významně se ale mění trendy v léčbě. Zatímco některé typy leukemie byly dřív důvodem k transplantaci, dnes pacienti mohou dostat lék, který dvakrát denně spolknou. Vyvinuly se i samotné transplantace kostní dřeně, které jsou nyní podle ředitele poměrně bezpečnou metodou. I přes výzkum nových metod léčby se Cetkovský domnívá, že transplantace se budou i v budoucnu k léčbě některých onemocnění krve používat. “Ale budou se muset používat tak, aby byly méně toxické, daly se třeba dělat ambulantně,” uvedl. Pravděpodobně se k transplantacím budou přidávat chytré molekuly, buněčná terapie či monoklonální protilátky a lékaři budou hlídat, aby se nádor pacientovi nevrátil. “Protože v hematologii největší problém je, ne že ten nádor neumíme zaléčit, ale že se nádor časem vrátí. A proto všechno naše úsilí je napnuto k tomu, aby se nádor nevrátil nebo vrátil co nejmenšímu počtu pacientů,” uvedl ředitel.

ÚHKT udělá ročně 80 až 85 transplantací kostní dřeně, což je podle ředitele v současných prostorách a s nynějším personálem strop toho, co může zvládnout. Navýšení počtu zákroků by měla umožnit nynější rozsáhlá přestavba areálu ÚHKT. Na jaře příštího roku by se měl otevřít nový pavilon progresivní medicíny, v kterém bude moderní robotická kryobanka, lékárna či posluchárna. Zhruba ve stejné době bude hotová také rekonstrukce pavilonu s transfuzním úsekem. Následovat bude přestavba dalšího pavilonu, kde by mělo vzniknout centrum vědy a výzkumu, a rekonstrukce kliniky.

“Během deseti, 12 let by to mělo být kompletně přestavěné. Měly by tady být nové programy, nové týmy, ale i třeba takové věci, jako ekologické vytápění, zdroje tepla na hlubinné vrty, pokud se nám podaří získat dotace,” uvedl Cetkovský. Náklady na přestavbu ředitel odhaduje na 600 milionů až miliardu korun. Část peněz získává ústav z fondů EU, část hradí ze svých úspor.

Kromě léčby pacientů se ÚHKT věnuje také výzkumu, v poslední době se podle ředitele velmi rozvíjí výzkum imunoterapie. Tato disciplína využívá buňky, které bojují proti leukémii, a snaží se je nasměrovat proti nádoru u pacienta, v tomto případě proti leukémii. Využití může mít především u těch typů nádorů, které jsou nyní neléčitelné pomocí chemoterapie a transplantace kostní dřeně. ÚHKT získal podle Cetkovského souhlas od Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zahájením fáze I klinické studie, ve které se na několika pacientech bude prověřovat bezpečnost léku vyvinutého v ÚHKT.

Ústav rovněž spravuje banku pupečníkové krve pro nepříbuzné dárcovství. Banka už více než dva roky nepřijímá nové štěpy a předpokládá se, že bude časem utlumena, protože spravované štěpy vyexpirují. Podle vedoucího oddělení buněčné terapie ÚHKT Roberta Pytlíka byl vznik bank pupečníkové krve v 90. letech minulého století dobrým nápadem. Tehdy měla dárce v rodině jen asi čtvrtina pacientů, kteří transplantaci krvetvorných buněk potřebovali. Také nepříbuzných dárců ve veřejných registrech bylo asi desetkrát méně než nyní. Vyhledávání vhodného nepříbuzného dárce vzhledem k technice a propojení jednotlivých center trvalo třeba půl roku, zatímco pupečníky byly odebrané, vyšetřené a připravené hned k použití. “Byla to metoda, díky které dostaly šanci na vyléčení desetitisíce dětí po celém světě,” řekl ČTK Pytlík.

Význam bank pupečníkové krve ale začal klesat poté, co lékaři dokázali bezpečně udělat takzvané haploidentické transplantace, kdy má dárce s pacientem jen poloviční shodu v tkáňových znacích. Tuto průlomovou metodu ÚHKT poprvé použil v roce 2014. Napůl shodnými jsou rodiče, děti a někteří ze sourozenců nemocného. Mezi příbuznými nebo v registru dárců kostní dřeně je tak podle Cetkovského možné najít dárce téměř pro všechny pacienty.

Banky pupečníkové krve byly zamýšlené pro děti, ve štěpech z pupečníku je totiž menší množství buněk, které by pro transplantaci dospělého člověka nemuselo stačit. Transplantacím z pupečníkové krve se podle Pytlíka i nadále věnují na dětské klinice Fakultní nemocnice v Motole. Většina štěpů, které ÚHKT k transplantacím vydal, mířila podle Pytlíka do zahraničí.

Šárka Stříhavková mal

České zdravotnictví

Za 40 let lékaři motolské nemocnice transplantovali dětem 321…

3 listopadu, 20214 listopadu, 2021
by andrlovak1

“V České republice se transplantují děti s váhou deset kilogramů a více, přičemž v dětském centru může být dítě transplantováno až do dosažení 19. narozenin. Průměrný věk dětského příjemce ledviny je 13 let,” řekl Jan Burkert, primář Oddělení transplantací a tkáňové banky motolské nemocnice. Váhový limit je podle něj stanoven z praktického důvodu. “Pokud dítěti transplantujete ledvinu dospělého dárce, musíme si být jistí, že se do dětského bříška vejde,” uvedl.

Nejčastější diagnózou, která vede ke konečnému stádiu chronického selhání ledvin, jsou vrozené vady ledvin. Příčinou mohou být také imunologicky podmíněné záněty ledvin, cystická onemocnění ledvin a dědičně nefropatie.

Dětský pacient musí před transplantací podstoupit komplexní vyšetření, které zahrnuje mimo jiné ultrazvuk břicha a velkých cév anebo urologické vyšetření, které posuzuje stav a kvalitu vývodných močových cest. Kvůli spolupráci pacienta po operaci je důležité i psychologické vyšetření. Po transplantaci musí pacienti užívat léky na potlačení imunity. Dítě v nemocnici stráví zpravidla tři až čtyři týdny, do školy se vrací po osmi týdnech od transplantace. Poté ještě dochází na kontroly do nefrologické ambulance. Jinak ale může podle lékařů vést plnohodnotný a kvalitní život a může mít vlastní děti.

První transplantace ledviny v bývalém Československu se uskutečnila v roce 1961 v Hradci Králové, ale nebyla úspěšná. První úspěšnou operaci udělali lékaři v IKEM Praha o pět let později. V IKEM byly provedeny také první tři transplantace dětem v letech 1977 až 1981, poté se dětský transplantační program přesunul do Fakultní nemocnice Motol.

Prevence a léčba

Části pacientů s nádory krve pomáhají transplantace jejich vlastních buněk

2 listopadu, 20212 listopadu, 2021
by andrlovak1

Podle přednosty 1. interní kliniky – hematologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Marka Trněného se díky moderní léčbě daří více pacientům pomoci. “Naživu (s tímto onemocněním) je téměř 37.000 lidí, od roku 2004 se jejich počet ztrojnásobil,” dodal s tím, že poslední data jsou za rok 2018.

Nejčastější léčbou pacientů s krevními nádory je chemoterapie, v poslední době také imunoterapie. Díky transplantaci krvetvorných buněk, které se pacientovi nejdříve odeberou a po léčbě vrátí, může dostat vyšší dávky chemoterapie, která by jiné pacienty mohla i zabít. Navrácené krvetvorné buňky ale v těle opraví kostní dřeň a obnoví krvetvorbu.

“Nejčastěji jsou k transplantaci indikováni pacienti s mnohočetným myelomem a maligními lymfomy,” uvedla lékařka kliniky Eva Konířová. Méně časté je využití u pacientů s jinými nádory, využívaly se dříve například u léčby rakoviny prsu, v současné době u nádorů mozku.

Imunitní systém

Vlastní krvetvorné buňky mohou pomoci i lidem s autoimunitními nemocemi, kdy na různé části lidského těla útočí jejich vlastní imunitní systém. “K nim dříve patřila hlavně roztroušená skleróza, v poslední době pak systémová sklerodermye,” dodala Konířová.

Loni v létě se lékaři z VFN spolu s Ústavem hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) pustili do takzvané genové terapie. Díky ní se pozmění imunitní systém nemocného tak, aby útočil na nádorové buňky. “Využívá imunitní systém pacienta a ozbrojuje jeho vlastní imunitní buňky tak, aby byly schopny bojovat proti nádoru. Je velkou nadějí pro nemocné, kteří by měli při použití dosavadních léčebných postupů minimální šanci na uzdravení,” řekla lékařka Kamila Polgárová.

Odebrané a geneticky upravené v laboratoři jsou v tomto případě bílé krvinky pacientů, jejich příprava trvá čtyři až šest týdnů. Ve VFN léčbu absolvovalo 12 pacientů. Lékaři upozorňují, že léčba není vhodná pro každého s hematologickým onemocněním. Všichni dosud léčení měli za sebou minimálně dvě kola léčby běžnou chemo-imunoterapií, která k vyléčení nevedla nebo se jim nemoc vrátila. U poloviny z nich došlo k vymizení nemoci nebo remisi, tedy přítomnosti nemoci bez příznaků.

Říjen

Listopad 2024

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

25
26
27
28
29
30
1

Listopad

30

Žádné akce

2
3
4
5
6
7
8

Prosinec

1

Žádné akce

Prosinec

2

Žádné akce

Prosinec

3

Žádné akce

Prosinec

4

Žádné akce

Prosinec

5

Žádné akce

Prosinec

6

Žádné akce

Prosinec

7

Žádné akce

9
10
11
12
13
14
15

Prosinec

8

Žádné akce

Prosinec

9

Žádné akce

Prosinec

10

Žádné akce

Prosinec

11

Žádné akce

Prosinec

12

Žádné akce

Prosinec

13

Žádné akce

Prosinec

14

Žádné akce

16
17
18
19
20
21
22

Prosinec

15

Žádné akce

Prosinec

16

Žádné akce

Prosinec

17

Žádné akce

Prosinec

18

Žádné akce

Prosinec

19

Žádné akce

Prosinec

20

Žádné akce

Prosinec

21

Žádné akce

23
24
25
26
27
28
29

Prosinec

22

Žádné akce

Prosinec

23

Žádné akce

Prosinec

24

Žádné akce

Prosinec

25

Žádné akce

Prosinec

26

Žádné akce

Prosinec

27

Žádné akce

Prosinec

28

Žádné akce

30
31
1
2
3
4
5

Pokusy v USA

Imunitní systém

Kalendář akcí

Listopad 2024

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Newsletter