Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Studie: S náchylností k obezitě souvisí způsob tvorby a množství tepla v těle

  • 27 února, 2023
  • by budskap

Takzvanou termogenezi, tedy tvorbu tepla, potřebují podle vědců savci a ptáci pro udržování stálé tělesné teploty. Tato aktivita se podle odborníků zvyšuje vlivem chladu, na čemž se u savců podílejí mechanismy jako svalový třes, kdy se sval začne stahovat naprázdno, či netřesová tvorba tepla, kdy se metabolismus ve svalu rozjede, aniž by sval vykonával práci nebo se stahoval naprázdno.

Právě netřesová termogeneze není podle Jana Kopeckého z Fyziologického ústavu AV ČR příliš probádána. “Víme však, že mechanismy, které umožňují aktivaci netřesové termogeneze chladem, mohou zprostředkovávat i zvýšení energetického výdeje vlivem nadměrného kalorického příjmu,” uvedl Kopecký.

Během výzkumu vědci pozorovali, jak budou dva odlišné kmeny myší reagovat na delší pobyt v chladu, přičemž jeden kmen byl vyšlechtěný jako odolný k obezitě a druhý nikoliv. Podle akademie zaznamenali odborníci u myší náchylných k obezitě aktivaci termogeneze a spalování tuků v hnědé tukové tkáni, což podle Kopeckého vědci předpokládali. Překvapivým zjištěním naopak bylo, že u druhého kmene podle AV ČR posílila netřesová termogeneze v kosterních svalech.

“Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě,” řekl Kopecký. Výsledky studie tak podle akademie naznačují, že léčba obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech by mohla být účinnější než terapie na základě zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni.

“A to zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum,” uvedl Kopecký.

Aktuálně

Hygienici v Praze nezaznamenali víc infekčních nemocí v souvislosti s uprchlíky

  • 13 května, 2022
  • by andrlovak1

“Současná situace je podobná těm v minulých letech. Na území hlavního města Prahy HSHMP zatím letos nezaznamenala ani jeden případ spalniček, černého kašle či poliomyelitidy. K nárůstu počtu onemocnění nedošlo ani u tuberkulózy či žloutenky,” napsali hygienici.

 

Spolupracují s magistrátem a ubytovacími zařízeními a v případě, kdy to situace vyžaduje, nastavují protiepidemická opatření, například při běžných nemocech, jako jsou neštovice nebo virová onemocnění trávicího traktu.

 

Hygienici také uvedli, že Praze nebyl zaznamenán žádný případ vážné hepatitidy u dětí, kterých bylo zatím v Evropě, Izraeli či USA přes 300. Lékaři dosud neznají její příčiny, prověřují souvislosti s nákazou adenoviry nebo koronavirem. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z minulého týdne nebyl žádný případ ani jinde v Česku.

 

Zachyceny byly případy běžné žloutenky, hepatitidy typu A. “HSHMP v Praze eviduje sporadické, eventuálně rodinné výskyty onemocnění virovou hepatitidou A. V těchto případech provádí detailní epidemiologická šetření, na jejíchž základě nařizuje protiepidemická opatření, včetně sledování zdravotního stavu a vyšetření osob, které přišly s nemocným do kontaktu,” doplnili hygienici.

 

Výrazně více práce nezaznamenali s příchodem uprchlíků ani praktičtí lékaři pro dospělé. “Když to hodně zjednodušíme, tak na každou ordinaci připadá 20 nebo 25 pacientů. Pokud má 2000 pacientů, tak to de facto nehraje roli,” řekl dnes ČTK na odborné konferenci společnosti pražský praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Cyril Mucha.

 

Od začátku uprchlické vlny prošlo jeho ordinací kolem 70 Ukrajinců. Trápí je podle něj běžné nemoci, často chtějí také potvrzení do zaměstnání. Praktičtí lékaři se podle něj ale setkávají také s vážněji nemocnými, kterým je třeba zprostředkovat specializovanou péči, například onkologickou nebo dialýzu. “Ukrajinský pacient je vždycky náročnější. Obrovskou roli hraje také psychika,” dodal.

 

Pomohlo by podle něj zapojení ukrajinských lékařů, pro současnou situaci jsou podmínky nástupu zdravotníků ze zemí mimo EU poměrně tvrdé. Lékaři z Ukrajiny by podle něj mohli získávat povolení alespoň dočasně. Zhruba dvacítka ordinací praktických lékařů, zejména v Praze, už zaměstnala s finančním příspěvkem odborné společnosti ukrajinského zdravotníka alespoň jako administrativní sílu, která může pomoci s lepším dorozuměním mezi českým lékařem a ukrajinským pacientem.

 

Část pacientů vyhledává také takzvané UA pointy, které zřídily fakultní nemocnice a kde je také ukrajinsky hovořící personál. Větší nápor než lékaři pro dospělé zažívají dětští lékaři, kterých byl v Praze nedostatek už před začátkem migrační vlny. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes novinářům řekl, že nepočítá s tím, že by ukrajinské děti musely před nástupem do školy v září podstoupit plošně lékařskou prohlídku.

 

Většina z nich podle něj z různých důvodů lékaře do září vyhledá a ten ho prohlédne a základně vyšetří. Ministerstvo chce také vytvořit bezpečné elektronické úložiště zdravotních dat pro případ, že by se uprchlík stěhoval a informace potřeboval předat novému lékaři. “Pokud se osvědčí, využijeme ho pak i pro české pacienty,” uvedl.

 

Ve Sněmovně ministr potvrdil, že zdravotnictví se kvůli uprchlické vlně nehroutí. Na twitteru napsal, že více než 40 procent uprchlíků jsou děti. “Díky tomu počítáme s tím, že průměrná platba za jejich péči bude nižší než za české pacienty,” uvedl.

 

Ministerstvo podle něho postupuje tak, aby se nezhoršila dostupnost lékařské péče a léků. “Proočkovanost ukrajinských dětí se velmi podobá proočkovanosti dětí v Rakousku,” poznamenal Válek k obavám ze zavlečení nemocí, které byly v Česku díky očkování vymýceny.

 

Děti a mateřství

Studie: Děti, které jsou během těhotenství vystavené THC, mohou…

  • 5 dubna, 2022
  • by andrlovak1

“Panuje mylná představa, že konopí je bezpečné,” uvedla autorka studie Brianna Mooreová z Coloradské školy veřejného zdraví. “Některé ženy ho mohou v těhotenství užívat v domnění, že jde o bezpečnou alternativu k jiným lékům, dokonce i k těm na předpis,” dodala vědkyně. Studie ale podle ní ukazují na souvislosti mezi užíváním marihuany v těhotenství a nízkou porodní hmotností dětí, problémy s chováním v pozdějším věku nebo obezitou.

 

Ve Spojených státech, Kanadě a dalších zemí v posledních desetiletích přibývá žen, které během těhotenství konzumují konopí. Analýza více než 450.000 amerických žen z roku 2019 zjistila, že konzumace marihuany v kterémkoli stadiu gravidity se mezi lety 2002 a 2017 více než zdvojnásobila.

 

Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) předchozí výzkumy ukázaly, že užívání konopí během těhotenství je spojené s abnormálním neurologickým vývojem, autismem, hyperaktivitou, obtížemi s pozorností a dalšími problémy s chováním a kognitivními schopnostmi u dětí.

 

Autoři poslední studie nalezli u 15 procent ze 103 těhotných žen detekovatelné hladiny různých kanabinoidů, včetně THC. V moči testovaných žen objevili také látku CBD, která je volně prodejná na internetu jako “nepsychoaktivní a bezpečná možnost léčby úzkosti, deprese, spánkových problémů, bolesti, nevolnosti a dalších”.

 

 

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv

Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v současné době neexistuje mnoho regulací, takže výrobky CBD mohou obsahovat neznámé množství THC i “pesticidy, těžké kovy, bakterie a plísně”. “Na základě toho, co víme, existuje významný důvod k obavám,” varoval FDA.

 

Ze studie vyplynulo, že u nastávajících matek, které měly pozitivní test na konopí, byla větší pravděpodobnost, že se jim narodí děti s nízkou porodní hmotností. Tyto děti pak rychle dohánějí svůj prenatální růst mimo tělo matky a mají tendenci k ukládání tukové tkáně. V pozdějším věku čelí také zvýšenému riziku metabolického syndromu, včetně cukrovky druhého typu.

 

Autoři studie nejprve změřili hladinu konopí u těhotných žen a poté zkoumaly jejich děti, když oslavily páté narozeniny. Vědci dětem změřili tukovou a svalovou hmotu a hladinu cukru v krvi nalačno.

 

Děti matek, které měly v moči marihuanu, měly “mírně vyšší” hladinu tuku v těle a vážily více než děti, které nebyly vystavené konopí, uvedla autorka studie Mooreová. Vědci u nich také naměřili vyšší hladinu cukru v krvi.

 

 

 

 

Výzkumy a studie

Studie: Dlouhý spánek po obědě může být časným příznakem Alzheimerovy…

  • 21 března, 2022
  • by andrlovak1

Zjištění by mohla pomoci sjednotit rozporuplné výsledky studií, které měří účinky zdřímnutí přes den na kognitivní zdraví starších lidí. Některé předchozí výzkumy zdůrazňovaly přínos malé siesty po obědě pro dobrou náladu, bdělost a výkonnost při řešení úkolů.

 

Nejnovější studie uvádí, že zvyšující se počet šlofíků souvisí s vyšší pravděpodobností vzniku mírné kognitivní poruchy nebo Alzheimerovy choroby.

 

“Může to být znak zrychleného stárnutí,” uvedla psychiatrička Yue Leng z Kalifornské univerzity v San Francisku. “Hlavní závěr je, že pokud jste nebyli zvyklí podřimovat a všimli jste si, že začínáte být přes den více ospalí, může to být signál zhoršujícího se kognitivního zdraví,” dodala lékařka.

 

Vědci sledovali po dobu několika let více než 1000 lidí v průměrném věku 81 let. Účastníci nosili každý rok zařízení podobné hodinkám, které sledovalo jejich pohyb až po dobu 14 dní. Výzkumníci interpretovali každé delší období bez aktivity od 9:00 do 19:00 hodin jako spánek.

 

Testování

Účastníci každý rok podstoupili testy k vyhodnocení poznávacích schopností. Na začátku studie nemělo 76 procent z nich žádnou kognitivní poruchu, 20 procent mělo mírnou kognitivní poruchu a čtyři procenta trpěla Alzheimerovou chorobou.

 

U lidí, kterým se nerozvinuly kognitivní poruchy, se podřimování po obědě prodloužilo v průměru o 11 minut ročně. Po diagnóze mírné kognitivní poruchy se tento nárůst zdvojnásobil na celkových 24 minut a po diagnóze Alzheimerovy choroby se téměř ztrojnásobil na celkových 68 minut, uvádí studie.

 

Účastníci výzkumu, kteří si zdřímli více než hodinu denně, měli celkově o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než hodinu denně. A lidé, kteří si zdřímli alespoň jednou denně, měli o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než jednou denně.

 

Mozky po smrti pacientů

Předchozí výzkum, který porovnával mozky po smrti pacientů, ukázal, že u osob s Alzheimerovou chorobou bylo zjištěno méně specializovaných neuronů, které podporují bdělost.

 

Neobvyklé spánkové vzorce, nespavost a nekvalitní noční spánek jsou u lidí s demencí běžné, ale nejnovější práce ukázala, že důležitou roli hraje i běžný šlofík. Autoři uvedli, že pocit stále větší ospalosti během dne může být časným příznakem toho, že v mozku probíhají změny, které jsou předzvěstí demence.

 

Podle Yue Leng není možné vyloučit, že podřimování způsobuje kognitivní problémy. Neexistuje ale biologický mechanismus, kvůli kterému by mohlo způsobit Alzheimerovu chorobu.

 

Výzkumy a studie

Počet klíšťových onemocnění na jihu Čech je letos výrazně…

  • 13 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

“Blíží se konec sezony, kdy byla klíšťata aktivní, ale ze zkušenosti víme, že další potvrzené případy ještě budou hlášeny i v příštích týdnech, protože mezi přisátím klíštěte a finálním potvrzením onemocnění logicky určitý časový interval vznikne,” uvedla ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová. Dodala, že nejvíce onemocnění bylo na Českobudějovicku, kde bylo v sezoně 19 případů.

Hygienici zaznamenali letos 228 případů lymeské boreliózy. Loni jich za celou sezonu bylo o 120 více. “Tradičně nejvíce nahlášených a potvrzených případů, a to 79, je na Jindřichohradecku,” uvedla ředitelka protiepidemického odboru jihočeských hygieniků Jitka Luňáčková.

Za poklese onemocnění je zřejmě chladnější počasí, které hlavně začátkem léta výskytu klíšťat nesvědčilo. Jižní Čechy patří dlouhodobě k největším přírodním ohniskům klíšťových onemocnění v Evropě. Pokud lidé nejsou očkovaní proti encefalitidě, měli by před vstupem do lesa a křovin použít repelent, a když na sobě po návratu domů najdou přisáté klíště, měli by ho okamžitě odstranit.

Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, není známa. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevuje zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.

Borelióza je podle lékařů méně závažnou nemocí, může však způsobit potíže s klouby nebo se srdcem. Léčit se dá antibiotiky. Proti borelióze očkování není.

Prevence a léčba

Spotřeba antibiotik za 30 let stoupla o pětinu, až polovina…

  • 30 září, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. Narůstající trend se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií. Tyto druhy antibiotik mají podle Žemličkové větší vliv na antibiotickou rezistenci než základní typy, jako je penicilin.

Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.

Antibiotika lidé často podle Žemličkové užívají pro jakýsi pocit jistoty, někdy je lékaři předepíší v důsledku tlaku pacientů či rodičů dětí. “Pacienti by si měli uvědomit, že naprostá většina onemocnění mimo nemocnici antibiotika nepotřebuje,” řekla Žemličková. Zároveň lékaři by měli mít větší odvahu a vysvětlit pacientům, že na kašel antibiotika nejsou potřeba. Pomoci jim mohou také některá vyšetření, která určí, zda se jedná o bakteriální infekci. V ordinacích praktiků se podle Žemličkové pro tyto účely poměrně běžně užívají například takzvané CRP testy.

Statistiky

Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi 40 procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent. Přestože se jedná o lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi 18 procent lidí, nejčastěji kvůli kašli, nachlazení a kožním problémům.

Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33.000 lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik.

Aktuálně

Pelhřimovský kemp mediků má budoucím lékařům ukázat fungování okresní…

  • 8 září, 20218 září, 2021
  • by andrlovak1

“Svým způsobem je to krokem do neznáma, protože zatím jsme neměli možnost někde to okoukat, nebo zjistit, jak by se to dalo provést. Teď počkáme na zpětnou vazbu a uvidíme, jestli je to cesta dobrým směrem, jestli se to studentům líbí,” řekl Kozár. Akce podle něho může u budoucích lékařů přispět k rozhodnutí neusilovat po studiu jen o práci ve fakultních nemocnicích velkých měst.

Zájem o kemp pro mediky ze čtvrtých až šestých ročníků lékařských fakult nemocnici překvapil. Původně ho plánovala pro 30 lidí, nakonec kapacitu musela navýšit na 40. Studenti z celé České republiky a Slovenska mají zajištěné ubytování, stravu a společný kulturní program. Základem jsou stáže na jednotlivých odděleních, odpolední přednášky a diskuzní bloky. Náklady na uspořádání čtyřdenního kempu odhadla nemocnice na přibližně 50.000 korun.

Stáž

Medici už absolvovali stáž na operačních sálech, dětském oddělení nebo interním oddělení. “U nás probíhají formou dvouhodinových bloků po skupinkách pěti mediků. Snažíme se jim ukázat široké spektrum diagnostických a terapeutických možností v naší nemocnici,” řekl zástupce primáře interního oddělení Jan Foltin. Praxi na interním oddělením pelhřimovské nemocnice podle něho ročně absolvuje asi 30 mediků. “Často od nich slýcháme, že na lékařských fakultách je přece jenom nedostatek praxe, takže se snažíme jít touto cestou, ukazujeme jim základní kameny interní medicíny, jako je klinické vyšetření, EKG, ultrazvuky, endoskopy nebo CT. Protože jsme interní oddělení s neselektovaným příjmem, dostávají se k nám pacienti s velmi rozličnými diagnózami, což právě pro mediky může být zajímavé. Našim cílem je, aby viděli, že malá nemocnice rozhodně neznamená špatná nemocnice,” řekl Foltin.

Studentka Polová

Mezi účastníky kempu je i Markéta Polová, která medicínu studuje v Plzni. Kemp je podle ní příležitostí setkat se se studenty jiných univerzit a vyzkoušet si práci mimo fakultní nemocnici. O volbě, kam po studiu nastoupit, podle ní může rozhodovat prostředí nemocnice stejně jako to, zda nemocnice poskytuje dotace na rezidenční místa nebo je schopná zajistit lékaři ubytování. “Může to být jeden z faktorů, proč se člověk rozhodne pro tu nemocnici, protože opravdu cítí tu podporu, že ta nemocnice vám dá ubytování, v začátcích, které jsou vždycky těžké, vám pomůže,” řekla Polová. Po skončení studia se chce věnovat intenzivní medicíně. Práci při ní si vyzkoušela i během pelhřimovského kempu na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO). “Takže opravdu nejintenzivnější medicína, co se dá dělat,” řekla Polová.

Nemocnice Pelhřimov zřizovaná krajem patří mezi největší zaměstnavatele v Pelhřimově. Zaměstnává 737 lidí, na 90 z nich jsou lékaři. “Dalších zhruba deset procent lékařů poptáváme. Jsme na tom stejně jako většina nemocnic v České republice, poptáváme lékaře například na ARO, interní oddělení nebo na neurologii,” řekla mluvčí nemocnice Alexandra Knapová.

Výzkumy a studie

Sebevražd loni v ČR výrazně nepřibylo, dopady pandemie se mohou…

  • 8 září, 2021
  • by andrlovak1

Řada studií v souvislosti se zhoršením duševního zdraví v mnoha státech upozorňuje na možný nárůst sebevražednosti. Analýza zaměřená na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie ve 21 zemích publikovaná v časopise Lancet Psychiatry ale v porovnání s dlouhodobým průměrem významný nárůst míry sebevražednosti neukázala. “Odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám, o což se dlouhodobě snažíme,” uvedl výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro ČR. Odborníci též odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.

V tuzemsku loni mírně přibylo sebevražd mezi muži, naopak u žen jejich počet poklesl. “Stále však jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,” dodal Kasal. Podle něj se v souvislosti s pandemií covidu-19 minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání či nárůst duševních onemocnění, což jsou rizikové faktory sebevražednosti.

Prevence

Odborníci z NUDZ se v rámci sdružení více než 20 zemí podílí na přípravách nového evropského projektu ImpleMENTAL zaměřeného na přenesení dobré praxe prevence sebevražd z Rakouska. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem zástupci NUDZ připravují akreditovaný kurz pro učitele o sebepoškozování a sebevražedném chování u dospívajících.

Pokračuje též projekt Supreme-mh, který se zabývá monitoringem a posilováním duševního zdraví dětí a adolescentů. “V rámci Supreme-mh se od září 2021 bude pilotovat vzdělávací program Všech pět pohromadě, který si klade za cíl zvýšit duševní gramotnost u dětí ve věku 11-13 let, což považujeme za důležité i ve vztahu k prevenci sebevražd,” doplnila členka implementačního týmu Laura Bechyňová.

K prevenci sebevražd přispívá destigmatizace tématu, čemuž se dlouhodobě odborníci z NUDZ věnují. Například nedávno se podíleli na konzultaci umělecké inscenace nezvané Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje. Jde o takzvanou audio-procházku umožňující návštěvníkům vyslechnout hlasy promlouvající na základě autentických výpovědí lidí s vlastní zkušeností s pokusem o sebevraždu nebo pozůstalých po úmrtí sebevraždou. Projekt bude uveden 23. září na festivalu 4+4 dny v pohybu v Praze.

Výzkumy a studie

Nová studie vědců má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy…

  • 20 července, 202121 července, 2021
  • by andrlovak1

O dopadech onemocnění covid-19 na jednotlivce i celou společnost zatím podle vědců není dostatek informací. “U více než poloviny pacientů se objevují poruchy spánku. Mezi ty nejčastější patří nespavost, typicky spojená s nočním pocením, nebo naopak zvýšená potřeba spánku. Vysoké procento pacientů si rovněž stěžuje na výskyt nočních můr a velmi živých snů, které jsou někdy doprovázeny i výraznými motorickými nebo hlasovými projevy,” popsala lékařka Tereza Dvořáková z Národního ústavu duševního zdraví. Uvedla, že jde o faktory, které mohou mít podstatný dopad na fungování jedince v pracovním i osobním životě. Výskyt poruch spánku potvrzují i data ze zahraničí.

Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna, často až za několik dnů či týdnů po prodělané nemoci, proto nemusí být vždy souvislost s nákazou covid-19 na první pohled patrná. “Zatím není jasné, jak dlouho mohou spánkové (a neurologické příznaky typu “mozkové mlhy”) přetrvávat.

Typy poruch

Část pacientů pozoruje pouze krátkou epizodu insomnie či nadměrné denní spavosti během nebo krátce po akutním onemocnění. U jiných trvají spánkové obtíže v řádu měsíců a s postupem času se zhoršují,” doplnila Dvořáková. Podle ní je otázkou, zda stále jde o přímý důsledek onemocnění covid-19 nebo spíše o přechod do chronicity ovlivněný stresem, pokusy o samoléčbu např. alkoholem a vytvořením nesprávných návyků.

Podle odborníků je důležité vyhledat odbornou pomoc včas, a předejít tak dalším chronickým zdravotním problémům, které se s poruchami spánku pojí. “Některé spánkové příznaky, jako jsou noční můry či živé sny doprovázené pohyby končetin nebo křikem, navíc mohou být první známkou závažnějšího neurologického onemocnění,“ upozornila lékařka. Studie má pomoci i s poznáním příčin poruch spánku, které mohly vzniknout vlivem pandemie, třeba psychickou zátěží spojenou se sociální izolací, nejistotou a obavami o zdraví či živobytí.

Výzkumy a studie

FT: Jak účinné jsou vakcíny proti mutaci delta?

  • 9 července, 202115 července, 2021
  • by andrlovak1

“Studie účinnosti řady vakcín v reálném světě dokládají dobrou ochranu, zejména před vážným průběhem nemoci,” řekla FT přední vědkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) Soumya Swaminathanová. “Nejvyšší prioritu nyní má zvýšení proočkovanosti ve všech zemích,” dodala. Studie vakcín v reálné klinické praxi, která zanalyzovala 14.019 případů mutace delta ve Spojeném království a kterou v červnu zveřejnila vládní zdravotní agentura Public Health England (PHE), zjistila, že vakcíny od firem Pfizer a BioNTech a Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca po dvou dávkách chrání před hospitalizací z 96, respektive 92 procent.

Vysokou účinnost vakcín ve Spojeném království, kde převládá varianta delta a kde byla plně naočkována více než polovina populace, dokládá smrtnost covidových pacientů. Ta nyní činí 0,085 procenta, což je dvacetkrát méně než na vrcholu epidemie, uvedla epidemioložka Meaghan Kallová z PHE.

Otázka, zda jsou vakcíny stejně účinné v prevenci infekce, a tudíž představují ochranu i před přenosem a šířením nákazy, je však komplikovanější.

Pfizer/BioNTech

Ve čtvrtek společnost Pfizer zopakovala, že její vakcína funguje proti mutaci delta, a zejména při potenciálním přeočkování třetí dávkou. Doplnila, že by mohla zahájit testy verze své vakcíny zacílené proti této mutaci už příští měsíc.

První data z květnových studií reálné účinnosti očkování ve Spojeném království dokládají, že dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech z 88 procent chrání před symptomatickou nákazou mutací delta. O měsíc později skotští výzkumníci údaj revidovali na 79 procent.

Kanadští vědci v sobotu uvedli, že vakcína Pfizer/BioNTech chrání před nákazou mutací delta z 87 procent, což je podle nich srovnatelné s 89procentní ochranou, jež vakcína poskytuje před mutací alfa, neboli britskou mutací.

Čtvrtá studie, kterou provedlo izraelské ministerstvo zdravotnictví a jejíž prvotní závěry byly zveřejněny tento týden, naznačuje, že vakcína Pfizer/BioNTech před symptomatickou nákazou variantou delta chrání z 64 procent. Společnost Pfizer a izraelští zdravotničtí činitelé nicméně rychle poukázali na metodologické nedostatky s tím, že jde o předběžné poznatky z vysoce specifických míst.

Monitoring vakcín

Různost závěrů nicméně dokládá, jak obtížné je vyhodnotit účinnost vakcín v praxi. Při klinických testech mohou vědci vybírat účastníky, monitorovat, kdo dostal vakcínu a kdo placebo, a pak sledovat, kdo se nakazil a komu se infekce vyhnula. Všechny tyto poznatky jim pak přinášejí velmi cenná data. Jakmile se však spustí očkovací kampaň, vědci tuto kontrolu ztrácejí a to, kdo se nakazí, mohou ovlivňovat i další faktory. Dospět k pevným závěrům je pak obtížnější.

Na problematiku údajů z izraelské studie poukázala například akademická pracovnice Natalie Deanová, která se věnuje biostatistice na Emoryho univerzitě v Atlantě. Podotkla, že data z reálné praxe nejsou randomizována jako údaje z klinických studií a doplnila, že relativně malý rozsah epidemie v Izraeli mohl ovlivnit závěry. Studie, které dokládaly vyšší účinnost vakcíny, tak podle ní nelze na základě té izraelské smést ze stolu.

Data z reálné praxe ohledně účinnosti jiných vakcín proti deltě zatím nejsou k dispozici. Zdravotní odborníci se tak při odhadování účinnosti těchto vakcín proti mutaci delta spoléhají na laboratorní testy. U takového typu studií vědci zkoumají účinnost vakcín proti mutaci v laboratoři pomocí krevních vzorků očkovaných.

Moderna

Společnost Moderna uvedla, že její vakcína proti covidu-19 vyvolala při laboratorních testech u mutace delta dvakrát nižší počet neutralizačních protilátek než u původní mutace. Závěry nicméně označila za povzbudivé. Data “posilují naše přesvědčení, že vakcína proti covidu-19 od Moderny by měla i nadále poskytovat ochranu proti nově odhaleným mutacím,” řekl v červnu ředitel Moderny Stéphane Bancel.

Johnson & Johnson

Společnost Johnson & Johnson, která vyrábí jednodávkovou vakcínu proti covidu-19, uvedla, že její očkovací látka při testech vyvolala více protilátek proti mutaci delta než proti mutaci beta, která byla poprvé odhalena v Jihoafrické republice. Podrobné údaje sice neposkytla, uvedla však, že její vakcína poskytuje dlouhodobou ochranu před nemocí.

Sputnik V

Výrobci ruské vakcíny Sputnik V tvrdí, že tato očkovací látka je účinnější proti variantě koronaviru delta než jakákoliv jiná vakcína, u níž byly dosud zveřejněny závěry. Podle FT k tomu ale neposkytli důkazy. Ruský fond přímých investic (RDIF), který se na výrobě této očkovací látky podílí, dnes uvedl, že dvě dávky vakcíny by bylo možné podávat v odstupu 180 dní. Agentuře Reuters sdělil, že prodloužení odstupu (z původních tří týdnů) nesouvisí s prodejem vakcíny do zahraničí, ale má zajistit lepší imunitní odpověď.

Čínské vakcíny

Několik čínských vědců uvedlo, že některé čínské vakcíny jsou proti mutaci delta méně účinné než proti původním variantám. O těchto studiích ale bylo zveřejněno málo podrobností. Mluvčí čínské farmaceutické společnosti Sinovac agentuře Reuters řekl, že první výsledky z krevních vzorků lidí očkovaných vakcínou od této firmy vykázaly trojnásobně nižší neutralizační účinek proti variantě delta.

Mutace delta

Zdravotní odborník Peter English, který dříve pracoval jako poradce PHE, poznamenal, že ačkoliv data ohledně účinnosti vakcín v ochraně před hospitalizací jsou pozitivní, je mnohem méně jasné, do jaké míry mohou vakcíny bránit přenosu varianty delta. “Delta je mnohem nakažlivější, umí lépe hledat méně imunní osoby a nakazit je,” řekl s tím, že shromáždění přesvědčivých dat ohledně přenosu infekce bude nějakou dobu trvat.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 6 … 12

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS