MedNews.cz

Pacientům s nemocí plic koluje v krvi příliš oxidu uhličitého –…

22 února, 202324 února, 2023
by budskap

Malátnost, poruchy srdečního rytmu, nebo dokonce smrt – to všechno může způsobit zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v krvi – tzv. hyperkapnie. Trpí jí především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pacientům dokáže ulevit speciální přístroj, který jim může prodloužit život o řadu měsíců až let. Lidé o jeho existenci ale mnohdy neví.

„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Postihuje více obézní pacienty. Tyto příznaky ale nemusí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Pacientům v těžkém a velmi těžkém stadiu CHOPN hrozí hyperkapnie proto, že u nich kvůli omezené funkci dýchání nedochází ke správné výměně plynů. Mají tudíž v krvi více oxidu uhličitého a chybí jim naopak kyslík. Nejvíce se hyperkapnie projevuje především v noci během spánku. „Aktuálně může hrozit až 20 tisícům lidí. Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit,“ upozorňuje doc. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně. Léčba hyperkapnie přitom může pacientům s CHOPN významně zlepšit kvalitu života. Snižuje riziko zhoršení CHOPN a také počet hospitalizací. „Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let,“ říká MUDr. Ondřej Zela, MBA, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Hyperkapnii plicní lékaři léčí pomocí neinvazivní plicní ventilace, kterou mají pacienti u sebe doma. Přístroj s dýchací maskou využijí především v době spánku, kdy jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou i ve dne.

Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, ale musí ji vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná. „Přístroj je skutečně neinvazivní, takže se lidé nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda. V současnosti jej má k dispozici přibližně 10 % pacientů s hyperkapnií, pomohl by ale více lidem,“ popisuje doc. Sova.

Pacienti s CHOPN v těžkém a velmi těžkém stadiu, kterých je přibližně 50 tisíc, by se proto podle něj měli u svého pneumologa informovat o vyšetření krve na hyperkapnii. V případě, že by přemírou oxidu uhličitého v krvi skutečně trpěli, je pak na místě debata o léčbě pomocí neinvazivní plicní ventilace. S CHOPN se v Česku léčí přibližně 250 000 lidí, ale dalších zhruba 450 000 o něm zatím neví a neléčí se.

Prevence a léčba

Šťastné manželství může urychlit zotavení po infarktu, tvrdí studie

1 listopadu, 2022
by andrlovak1

Autoři studie zkoumali 1593 dospělých, kteří žijí v manželském svazku, v průměrném věku 47 let. Jejich respondenti byli hospitalizováni s infarktem ve 103 nemocnicích napříč Spojenými státy. Vědci u účastníků výzkumu hodnotili stav jejich manželství pomocí speciálního dotazníku. V průzkumu zjišťovali, zda mají uspokojivý sexuální život, zda zažívají nějaké “vážné problémy ve vztahu” nebo jestli svého partnera považují za “nejbližšího důvěrníka”.

Výzkumníci rozdělili respondenty do třech skupin na základě toho, jak bylo jejich manželství šťastné a láskyplné. Vědci sledovali jejich zdravotní stav po dobu jednoho roku od srdečního infarktu.

Pacienti, jejichž manželství bylo podle dotazníků nejnešťastnější, měli o 67 procent vyšší pravděpodobnost, že lékařům ohlásí další bolesti na hrudi ve srovnání s lidmi, jejichž protějšky jim způsobovaly jen mírný nebo žádný stres. Také měli o 50 procent větší šanci, že budou během následujícího roku vyžadovat další hospitalizaci z jakéhokoli důvodu.

Ženy uváděly o něco častěji než muži, že jsou jejich manželství nešťastná. Téměř čtyři z deseti žen řekly, že jsou kvůli svým manželům ve vážném stresu, oproti třem z deseti mužů. Studie uvedla, že zjištění “odpovídá předchozím výzkumům, které ukazují větší zátěž manželského stresu na zdraví žen”.

Výzkumníci se domnívají, že šťastné manželství může přispět k rychlejší rekonvalescenci, protože milující partneři obvykle povzbuzují své polovičky, aby braly léky, cvičily a omezily nezdravé zvyky. Nešťastné manželství naopak zvyšuje stresové hormony, jako je kortizol, které zvyšují srdeční tep a krevní tlak, což může způsobit infarkt.

Autoři ve studii vyzývají lékaře, aby zohledňovali, zda jejich pacienti žijí ve šťastném manželství, a pomohli jim tak v léčbě. Výzkumu se však nezúčastnili svobodní lidé nebo osoby, které žijí v jiném než manželském svazku. Jeho závěry proto mohou být zkreslené.

Výzkumy a studie

Na výzkum diabetu a nemocí srdce v ČR půjde z EU více…

30 června, 202230 června, 2022
by andrlovak1

V Česku trpí diabetem přes milion lidí a na související komplikace jich umírá ročně 22.000. Nemoci srdce jsou dlouhodobě nejčastějšími příčinami úmrtí, ročně jim podlehne 36.000 lidí. Obezita či nadváha se týká poloviny obyvatel. Často se u pacientů vyskytují společně a tvoří významné náklady českého zdravotnictví v řádech desítek miliard korun ročně. Celé veřejné zdravotní pojištění jich má k dispozici na péči o pacienty se všemi chorobami kolem 400 miliard Kč.

“Cílem je nejen účinněji předcházet těmto onemocněním, ale také je co neefektivněji léčit. Díky němu budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané experimentálním výzkumem. Pacienti se tak snáze a efektivněji dostanou k novým léčebným postupům a opatřením,” uvedl hlavní koordinátor projektu, přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.

V Česku podle něj dosud chyběla instituce, která by sdružovala experimentální a klinický výzkum. “To znamená ta nejšpičkovější pracoviště všechna dohromady. Vždy to byly dvoustranné či trojstranné spolupráce,” uvedl. Nový projekt by podle něj měl umožnit dosažení lepších společných výsledků a pro výzkum získat i více pacientů. “V neposlední řadě zvýšíme šanci, že se naše výsledky prosadí i v mezinárodním kontextu,” dodal.

Záměrem je porozumět společným příčinám těchto úzce souvisejících nemocí. Pacientům může projekt podle Haluzíka přinést zapojení do nejnovějších studií a rychlejší testování nových léků, studie se zaměří i na specializované diety. Lékaři chtějí také využít v léčbě moderní technologie, například nositelnou elektroniku při snižování hmotnosti pacientů. “Vytvoříme také nové příležitosti pro mladé vědce a lékaře,” dodal Haluzík. Cílí se podle něj i na přilákání zahraničních vědců nebo návrat Čechů, kteří se vědě a výzkumu věnovali v zahraničí. Zásadním prvkem bude výzkum v oblasti možné prevence a metod zlepšení životního stylu pacientů včetně podpory snižování jejich hmotnosti.

U nemocí srdce se výzkum bude podle přednosty Kardiocentra IKEM Josefa Kautznera zaměřovat na srdeční selhání, což je postupné snižování funkčnosti srdce, a arytmií, z nichž nejčastější je fibrilace srdečních síní. Ta podle Kautznera vzniká v srdeční svalovině, která je postižena různými nemocemi, například právě diabetem nebo obezitou. Třetí lékařská fakulta Univerzity Karlovy se podle děkana Petra Widimského připojuje s výzkumem aterotrombózy, krevní sraženiny, jejímiž komplikacemi jsou cévní mozkové příhody nebo infarkty.

Podobný projekt za 1,3 miliardy, který je také financovaný z Národního plánu obnovy, se bude zaměřovat na studium virů a bakterií. Koordinovat ho bude Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR, zapojených bude 28 výzkumných týmů z Akademie věd ČR a vysokých škol z Prahy, Brna a Olomouce. V žádném z nich nebudou stavěné nové budovy, ale investice půjde zejména přímo do výzkumných týmů, případně nových přístrojů a vybavení.

Prevence a léčba

Na Vysočině přibývá počet automatizovaných defibrilátorů, letos už devět

26 května, 2022
by andrlovak1

AED se podle něj staly v posledních letech standardní výbavou složek integrovaného záchranného systému. “Což samozřejmě vítáme. Pokud člověka postihne srdeční příhoda, pak je nutný včasný a efektivní zásah. Mnohdy se stává, že nejblíže k postiženému jsou právě hasiči nebo policisté, kteří pomáhají poskytnout první pomoc a v případě nutnosti použijí AED a defibrilují postiženého – dodají postiženému elektrický impuls,” řekl Janáček.

Stále častěji jsou defibrilátory dostupné i v obchodních domech, velkých podnicích či ve sportovních halách. “Pořizování a používání AED se nejvíce rozšířilo asi před pěti lety. V loňském roce jsme ve spolupráci s mobilní aplikací Záchranka do našeho systému zaregistrovali 16 defibrilátorů, v letošním roce devět,” řekl Janáček.

Příslušníky integrovaného záchranného systému školí záchranáři v neodkladné resuscitaci povinně. S prací s AED se seznamují i žáci základních a středních škol při projektu Kraje Vysočina První pomoc do škol. A je také součástí kurzů první pomoci pro veřejnost, které krajští záchranáři pravidelně pořádají, naposledy se konaly tento měsíc. “S dalšími kurzy samozřejmě počítáme, nicméně termíny zatím vypsány nebyly,” řekl Janáček.

Začátkem května instalovala AED na budovu hasičské zbrojnice obec Rudíkov na Třebíčsku. I s venkovní skříní vyšel na 66.000 korun, většinu obec uhradila díky penězům sponzora. “Chceme to mít nainstalované, kdyby to náhodou bylo potřeba. Máme tam docela i starší občany. Instalovali jsme to z toho důvodu, že to prostě může pomoci,” řekl ČTK starosta obce Zdeněk Souček. Součástí dodávky podle něho bylo i proškolení v používání, přístroj ale mohou lidé obsluhovat i bez toho. “Byl to spíš takový bonus, ale obsluhu toho zvládne laik, protože ho to hlasově navádí a výboj prostě nenastane, pokud není potřeba,” řekl Souček.

Automatizovaný externí defibrilátor je počítačově řízené zařízení, které je schopné analyzovat křivku EKG. V případě potřeby vede zachránce hlasovými pokyny i pokyny na obrazovce k resuscitaci a v případě potřeby i k defibrilaci.

Výzkumy a studie

V Jihočeském kraji stoupá počet případů lymeské boreliózy

16 května, 2022
by andrlovak1

“Nejvíce onemocnění je letos na Českobudějovicku, kde evidujeme 20 případů, zatímco vloni byly ve stejném období jen tři. Jindřichohradecko má 12, Táborsko osm, Českokrumlovsko sedm a Strakonicko s Prachatickem dva potvrzené případy. V souvislosti s vysokou až mimořádnou aktivitou klíšťat, kterou pro příští dny predikuje Český hydrometeorologický ústav, doporučujeme všem správnou prevenci před napadením klíštětem,” uvedla Kotrbová. Dodala, že lidé by se po návratu domů z přírody měli pečlivě zkontrolovat, zda na sobě klíště nemají.

Kotrbová uvedla, že teplé a vlhké počasí, které v těchto dnech je, aktivitě klíšťat vyhovuje. Hygienici také evidují první případy dalšího onemocnění. “U klíšťové encefalitidy zatím registrujeme čtyři případy, dva na Českokrumlovsku a jeden na Jindřichohradecku a Táborsku. Vloni jsme v tomto období měli stále jen dva potvrzené případy,” řekla.

Borelióza je podle lékařů méně závažnou klíšťovou nemocí, může však způsobit potíže s klouby nebo se srdcem. Léčit se dá antibiotiky. Očkování proti borelióze není. Nebezpečnější pro lidi může být klíšťová encefalitida. Hygienici na jihu Čech letos zatím zjistili jeden případ této nákazy.

Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, není známá. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevuje zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.

Proti klíšťové encefalitidě se mohou lidé nechat očkovat. Českobudějovická nemocnice nově nabízí pro zájemce nad 50 let očkování zdarma.

Výzkumy a studie

Lékařská fakulta získala 600 milionů korun z Národního plánu obnovy

11 května, 2022
by andrlovak1

Týmy lékařské fakulty koordinují vznik Národního ústavu pro výzkum rakoviny a podílí se také na vzniku Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, Národního institutu virologie a bakteriologie a Národního ústavu pro neurologický výzkum. Ročně na ně získají kolem 170 milionů korun.

“Patříme ke členským státům, které jsou nejvíce postiženy dopady pandemie covidu-19 a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace,” uvedl děkan fakulty Martin Vokurka. Práci ústavu věnujícího se výzkumu rakoviny koordinuje bývalý děkan fakulty, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, Aleksi Šedo. Onkologická výzkumná pracoviště by se měla díky projektu popojit do celostátní sítě.

“Výzkum v oblasti onkologie není, na rozdíl od klinicky orientovaných Komplexních onkologických center, v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích,” řekl. Vznik národního ústavu podle něj bude znamenat jejich propojení a zlepšení vzdělávání. Nepočítá se stavbou nových budov, ale s modernizací stávajících kapacit včetně nového vybavení.

Investice by měla vést k posílení produktivity aplikovaného onkologického výzkumu s pozitivním dopadem na prevenci, vývoj inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie, které by se mohly uplatnit ve farmaceutickém průmyslu a léčbě pacientů.

Alzheimer a Parkinson

V Národním ústavu pro neurologický výzkum se spojí vědecká pracoviště při zkoumání poruch vývoje stárnutí mozku u Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci. Věnovat se budou také schizofrenii, vrozeným poruchám nervového vývoje dětí, ale i úrazům mozku například při sportu.

Tématem bude i covid-19, jehož prodělání zvyšuje riziko rozvoje neurologických a psychiatrických onemocnění. “Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění,” uvedl neurolog Robert Jech.

Právě ztráta čichu, která je pro covid typická, podle něj připomíná i počínající příznaky Parkinsonovy choroby. “První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,” doplnil.

Srdce a cévy

V dalších projektech se vědci zaměří na choroby, které jsou nejčastější příčinou úmrtí, tedy nemoci srdce a cév a související diabetes 2. typu a obezitu. Česko patří v počtech nových případů cukrovky a obezity na první místa v EU, úmrtnost na kardiovaskulární nemoci je tu vyšší než ve většině vyspělých zemí unie.

Výzkumu v těchto oblastech se nevěnuje dostatek vědců, s čímž má vznik nového národního institutu pomoci. Společenské dopady pandemie bude v příštích letech zkoumat další nově vzniklý národní institut. “Společenská rizika typu pandemie přinesla nové závažné nároky na společenské obranné mechanismy a formování veřejné politiky. Také tyto dopady zdravotních krizí vyžadují systematický společenskovědní výzkum, který by měl najít řešení, jak v těchto zásadních situacích řídit veřejnou politiku,” uvedla fakulta.

Zaměří se například na studium komunikačních sdělení a médií, vliv dezinformací a důvěru v expertní vědecké a politické instituce. “Odborníci budou usilovat o snížení negativních dopadů na zdravotní stav obyvatel, redukci socioekonomických nerovností v souvislosti se zdravím a dojde i na identifikaci bariér v přístupu ke zdravotní péči a návrh reforem péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti,” dodala fakulta.

Prevence a léčba

Na Homolce zavedli pacientovi nový typ bezdrátového kardiostimulátoru

24 března, 2022
by andrlovak1

Nemocnice uvedla, že zavedení nového typu kardiostimulátoru se jako první na světě uskutečnilo 3. února právě v Nemocnici Na Homolce. Zákrok vykonal tým kardiologů pod vedení Petra Neužila ve spolupráci s Vivekem Reddym z nemocnice Mount Sinai v New Yorku, která s Homolkou dlouhodobě spolupracuje.

Bezdrátové kardiostimulátory lékaři implantují přímo do srdce pomocí katétru. Takový výkon představuje podle lékařů pro pacienty větší komfort a menší riziko komplikací. Nový typ dvoudutinového stimulátoru podle lékařů přinese pacientům s poruchami srdečního rytmu nové možnosti léčby.

“V roce 2012 jsme byli vůbec prvním pracovištěm na světě, kde se pacientům implantoval bezdrátový kardiostimulátor do pravé komory. Jsme velmi hrdí na to, že jsme i tento zákrok mohli provést ve světové premiéře. Vnímám to jako potvrzení vysoké úrovně celé české kardiologie. Pevně věříme, že se leadless (bezdrátová) kardiostimulace brzy prosadí do běžné klinické praxe,” řekl kardiolog Neužil.

Zavedení nového typu přístroje je součástí mezinárodní studie, do které bude zařazeno až 550 pacientů na maximálně 80 místech po celém světě. Všichni pacienti budou sledováni po dobu minimálně 12 měsíců po implantaci.

Výzkumy a studie

IKEM: Typický pacient s infarktem je 65letý muž, obvykle kuřák

15 března, 2022
by andrlovak1

“Od začátku je to boj o čas. Kdykoliv od počátku příznaků infarktu může pacient náhle zemřít na fibrilaci komor, která může být spuštěna v neprokrvené srdeční tkáni,” popsal vedoucí Oddělení intervenční kardiologie Kardiocentra IKEM Michael Želízko.

I bez arytmie je podle něj pacient ohrožený odumřením různě velké části svaloviny srdce a zhoršením jeho čerpací funkce. Čím dříve k zákroku dojde, tím víc zůstane zachováno. “Pokud se podaří pacienta dostat do nemocnice v prvních dvou hodinách, zachráníme prakticky celý srdeční sval. Mezi druhou a šestou hodinou od počátku bolesti ještě stále umíme výrazně snížit dopady infarktu, ale funkce srdce je obvykle snížena a pacient je ohrožen rozvojem srdečního selhání,” dodal. Nemocní by proto neměli váhat si zavolat zdravotnickou záchrannou službu, pokud bolesti trvají déle než 10 minut.

“V typickém případě se infarkt myokardu projeví tlakovou nebo pálivou bolestí za hrudní kostí, která se často šíří do krku a čelisti nebo do ramen, případně až do levé ruky. Často jsou přítomny další příznaky jako opocení nebo pocit na zvracení, případně dušnost,” popsal přednosta Kardiocentra IKEM Josef Krauzner. Varoval, že u lidí s diabetem mohou být příznaky infarktu mírnější a bolest méně výrazná.

Koronární angioplastika

Lékaři z IKEM jako první v tehdejším Československu zavedli před 30 lety program účinné intervenční léčby akutního infarktu myokardu metodou takzvané koronární angioplastiky. Při tomto výkonu se velmi rychle zprůchodní věnčitá tepna uzavřená krevní sraženinou, což obnoví krevní průtok do postižené oblasti a zastaví odumírání srdečních buněk.

Před tím se sraženiny rozpouštěly většinou pomocí léků. Do jednoho roku zemřela téměř čtvrtina nemocných. Koronární angioplastika tak snížila riziko takového úmrtí na méně než deset procent. V současné době ji nepřetržitě zajišťuje 23 center v celé ČR. Ročně lékaři těchto výkonů udělají přes 22.000, zhruba 5000 až 6000 u akutních infarktů, další u ischemické choroby srdeční.

Léčba infarktů je v ČR čím dál tím úspěšnější. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny za posledních deset let klesl počet úmrtí hospitalizovaných s infarktem o čtvrtinu. Přesto nemoci srdce ale v Česku stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí.

Prevence a léčba

V ústecké nemocnici provedli unikátní zákrok u pacientů s onemocněním srdce

10 března, 2022
by andrlovak1

“Jedná se o logisticky náročný, multidisciplinární výkon, na kterém participovalo celé Kardiocentrum – kardiochirurgie, kardiologie i kardioanesteziologie. Výkon provádí celosvětově i v České republice pouze ta nejvyspělejší kardiocentra,“ uvedl vedoucí Kardiocentra a přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně Pavel Červinka.

Unikátnost výkonu spočívá v opravdové náhradě postižené dvojcípé srdeční chlopně, umístěné mezi levou síní a levou komorou srdeční pomocí katetrů. “Podobná onemocnění se dosud léčila poue chirurgickou náhradou chlopně, tedy rozříznutím celého hrudníku a všitím nové chlopně, nebo u některých vhodných nemocných pomocí perkutánního (přes otvor v kůži, pozn. red.) zavedení speciálních kolíčků,” doplnil Červinka.

Kostru náhradní chlopně tvoří nitinol, slitina niklu a titanu. Vlastní chlopeň má tři cípy a je vyrobena z prasečího osrdečníku. “Aby nedošlo k jejímu uvolnění, je fixována k srdečnímu hrotu speciální zátkou,” dodal lékař.

Jedním z operovaných pacientů byl devětašedesátiletý Lubomír Časár z Ústí nad Labem. “Před rokem jsem zkolaboval na nákupu. Lékaři zjistili, že mám špatnou chlopeň. Celý rok jsem trpěl především dýchacími potížemi, bolelo mě na hrudi. Musel jsem se každých sto metrů zastavit,” popsal své potíže Časár, kterému je po operaci mnohem lépe. “Už jsem se byl trochu projít. Těším se, až budu moct doma normálně fungovat, věřím, že to bude dobré,” dodal Ústečan, jenž je necelý týden po operaci.

Výzkumy a studie

Vědci sestrojili robotickou rybu poháněnou lidskými srdečními buňkami

16 února, 202221 února, 2022
by andrlovak1

Tým vědců z Harvardovy univerzity a z Emoryho univerzity v USA sestavil “biohybridní” rybu z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu. Jejich stahy poháněly ocas ryby ze strany na stranu a umožňovaly jí plavat. Výzkumníci publikovali výsledky svého experimentu v časopise Science.

“Přínosem tohoto rybího projektu je, že se stále snažíme zvládnout řemeslo používání živých buněk jako základního stavebního kamene,” řekl jeden z autorů studie Kit Parker. “Srdce je nesmírně složité a nestačí jen napodobit jeho anatomii. Je třeba znovu vytvořit biofyziku, aby bylo možné dosáhnout robustního chování, které se vyžaduje při konstrukci umělých srdcí pro děti, které se narodily se zdeformovaným srdcem,” dodal výzkumník.

Parker již dříve veřejnoprávnímu rozhlasu NPR řekl, že vědci si zpočátku nebyli jisti, jak dlouho hejno umělých rybek vydrží. Nakonec ale plavaly více než 100 dní.

“Tím, že jsme do této ryby replikovali biofyziku srdce, jsme v těchto buňkách aktivovali různé procesy, které jim mají pomoci se udržet,” popsal Parker. “Doufáme, že v našem dalším snažení udržíme tyto buňky a tkáně naživu mnohem déle než třeba čtyři a půl měsíce,” uvedl.

Svalové buňky v experimentu při cvičení údajně zesílily, což je pozitivní náznak, že by se tento postup mohl uplatnit při léčbě srdečních selhání.

Parker byl dříve členem harvardského týmu, který v roce 2016 sestrojil malého robotického rejnoka, kterého poháněly srdeční buňky z potkana. Vědec navzdory nynějšímu úspěšnému objevu říká, že je třeba udělat ještě mnoho práce.

“Naučili jsme se, co jsme se potřebovali naučit. Přizpůsobili jsme vynálezy našim současným snahám o pochopení dětských nemocí. Nyní se posouváme dál a snažíme se vytvořit komplexnější model trojrozměrného mořského organismu s využitím lidských srdečních buněk a lidské srdeční biofyziky,” řekl vědec.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

Alzheimer a Parkinson

Srdce a cévy

Koronární angioplastika

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter