MedNews.cz

Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci…

16 listopadu, 2023
by budskap

“Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života,” uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu.

V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. “Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění,” dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté.

Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent.

“Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí,” popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. “Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší,” uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. “Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů,” vysvětlil. “Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu,” dodal.

Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. “Pacient by měl vědět, za kým má jít,” doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

Aktuálně

Liberecké kardio se víc zaměří na péči o lidi s chronickým…

9 listopadu, 2023
by budskap

“Chronická onemocnění souvisí s věkem. Často je to u lidí, kteří jsou třeba po infarktu. A dneska lidé po infarktu díky moderní léčbě žijou déle. To znamená, jak stárne populace, jak se zlepšuje léčba, tak paradoxně těch lidí přibývá. Tak se předpokládá, že třeba během deseti 15 let bude lidí s chronickým srdečním selháním dvojnásobek,” uvedl. I proto se podle něj chtějí na tuto péči do budoucna více zaměřit. “Protože se ukazuje podle nových vědeckých poznatků, že je potřeba k těm lidem přistupovat aktivněji, chtít je vidět častěji, lépe je kontrolovat, více reagovat,” dodal.

Liberecké kardiocentrum garantuje specializovanou péči pro více než půl milionu obyvatel nejen Libereckého kraje, ale i přilehlých částí Středočeského a Ústeckého kraje. Pracuje v něm přes 190 lidí, z čehož 38 jsou lékaři. Oddělení vzniklo před 20 lety, podle Poláška zaznamenal obor za tu dobu značný pokrok. “Například jsme dříve nedokázali zabránit náhlým úmrtím pacientů, kteří třeba po infarktu dostali arytmii, fibrilace komor. Dnes u takového člověka, pokud víme, že má riziko arytmie, tak mu naimplantujeme defibrilátor a ten mu téměř jistě život zachrání, když se nějaká taková příhoda stane,” uvedl Polášek. Výrazně podle něj pokročila i léčba třeba u srdečních selhání nebo pacientů, kteří potřebují vyměnit srdeční chlopeň, ale zároveň nesnesou chirurgický zákrok. “Neměli jsme jim jak pomoci a dneska takovým pacientům dokážeme implantovat chlopeň katetrizační,” dodal Polášek.

Každoročně na libereckém kardiocentru s 60 lůžky přijímají zhruba 400 pacientů s akutním infarktem a dalších více než 60 po srdeční zástavě a úspěšné resuscitaci. Za rok implantují na tomto oddělení pacientům přes 500 kardiostimulátorů a 200 defibrilátorů. Hospitalizovaných za rok je kolem 5000 a ambulantních vyšetření provedou lékaři zhruba 20.000 ročně.

Jediné, co libereckému oddělení ke komplexní péči o tyto pacienty chybí, je to, že nemá kardiochirurgii. Její zřízení je i do budoucna nejisté. “Zatím spíše pracujeme na tom, abychom se dostávali čím dál tím blíž k metodám, které dříve potřebovaly kardiochirurgickou podporu, a teď se rýsuje, že to lze provádět i bez toho,” uvedl generální ředitel nemocnice Richard Lukáš. Do této kategorie patří katetrizační náhrady srdečních chlopní, které byly dřív doménou kardiochirurgie. Liberecké oddělení je chce začít provádět, dovolí to nákup dvou angiolinek zhruba za 60 milionů korun. Jedna je už v provozu a druhá se připravuje. “Umožní nám pracovat v něčem rychleji a v něčem přesněji, protože mají lepší rozlišovací schopnost,” dodal Polášek.

České zdravotnictví

Lékaři FN Motol transplantovali srdce novorozenci s kardiomyopatií

6 listopadu, 2023
by budskap

Potíže začal mít novorozenec necelý měsíc po narození, měl problémy s pitím a zadýchával se. Lékaři diagnostikovali závažnou formu kardiomyopatie, onemocnění, kdy srdeční svalové buňky jsou chybně vytvořené, srdce nedokáže plnit funkci pumpy a selhává. V tomto případě šlo o mimořádně rychle postupující onemocnění, dítě muselo být napojeno na dýchací přístroj a na mechanickou srdeční podporu, kterou potřebovalo 34 dní před transplantací.

“Transplantace srdce u tak malého dítěte, které je ještě napojeno na levostrannou mechanickou srdeční podporu, vyžaduje složitou logistiku celého transplantačního odebírajícího týmu a koordinačního centra. Operace byla úspěšná a doufáme, že pacient dobře zvládne pooperační průběh,” uvedla lékařka Dětského kardiocentra 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Žaneta Bandžuchová.

Podle nemocnice je dítě nejmladším transplantovaným pacientem s kardiomyopatií. V době operace, která trvala více než osm hodin, musel lékařský tým nejprve odpojit stávající přístroj, který srdce novorozence v činnosti podporoval, poté odstranit celý nemocný orgán a následně našít a spustit srdce dárcovské. “Nenastanou-li komplikace a nedojde-li k odhojení darovaného srdce, je dlouhodobá prognóza příznivá,” uvedli zástupci nemocnice v tiskové zprávě.

Lékaři ze specializovaných center v Praze a v Brně transplantují nové srdce každý rok desítkám pacientů. Zatím nejvíc bylo v roce 2014, kdy nový orgán dostalo 87 lidí, loni jich bylo o šest méně. Obecně je náročnější získat orgány pro malé děti, protože je málo dárců. Například u jater to lékaři řeší štěpem z orgánu dospělého.

S prvními pokusy transplantovat srdce se začalo na území Československa před 55 lety, od první úspěšné transplantace srdce letos uplynulo 39 let.

České zdravotnictví

Nové angiolinky ve Fakultní nemocnici Brno umožní kvalitnější zobrazení…

5 září, 2023
by budskap

V nově opravených katetrizačních sálech jsou nyní tři moderní RTG angiografické linky. Jejich výhody spočívají ve výrazně lepší kvalitě zobrazení při výrazně menší dávce ionizujícího záření. “Srdce se neustále pohybuje, proto jej potřebujeme zobrazit velmi přesně. Kvalitní zobrazení umožní výrazně zkrátit výkon. Ošetření je pak bezpečnější, protože pacient i personál při něm dostanou menší dávku radiační zátěže,” řekl Kala.

Angiolinky slouží k diagnostice a pokročilé katétrové léčbě pacientů se závažnými kardiovaskulárními chorobami. Nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční, tedy o onemocnění, při kterém do srdce neproudí dostatečné množství krve. Ročně lékaři vyšetří 3000 pacientů, u poloviny z nich provedou katétrový zákrok.

“Katétr si můžete představit jako umělohmotnou hadičku, kterou pod rentgenem zavádíme k srdci pacienta. Při zákroku si s pacientem povídáme, on nám třeba říká, jestli ho to bolí,” řekl Kala. Pokud je to třeba, lékaři tepny zprůchodní. “Poté pacient cítí okamžitou úlevu,” dodal Kala. Pokud do nemocnice přivezou pacienta s infarktem, dokážou lékaři tepnu zprůchodnit do 25 minut. Díky přístrojové obměně a modernizaci počítá klinika se zvýšením počtu výkonů až o 15 procent.

Jedním z pacientů, kterému na pracovišti kardiografie před 19 lety pomohli, je Karel Michálek. Kvůli vrozené srdeční vadě prodělal infarkt. “Byl jsem v ohrožení života, myslím, že mě v sanitce i resuscitovali. Po ošetření tady na pracovišti jsem cítil okamžitou úlevu. Děkuji vědě a moderním technologiím,” sdělil svou zkušenost Michálek. Od té doby chodí na pravidelné kontroly a změnil i svůj životní styl.

Pacient s rizikem ischemické choroby srdeční je typicky muž ve vyšším věku. Rizikovými faktory jsou vysoký tlak, cukrovka, u mladých lidí kouření, vysoká hladina cholesterolu nebo nedostatek pohybu. V současnosti lze pozorovat nemoc v čím dál nižším věku. “Co se týká ischemické choroby srdeční, patříme mezi země, kde máme vysoké riziko tohoto onemocnění. Vztyčeným prstem je i snižující se průměrný věk pacientů s akutním infarktem myokardu,” doplnil Kala. Infarkt podle něj není v dnešní době kvůli stresu výjimkou ani u čtyřicátníků.

Zpravodaj

Blížící se srdeční kolaps pomůže rozpoznat srdeční implantát a nová…

1 srpna, 2023
by budskap

V aplikaci mohou lidé s onemocněním srdce, kteří mají srdeční implantát od společnosti Biotronik, zaznamenávat své symptomy a najdou tam informace o svém implantátu a o vývoji své srdeční frekvence v čase. Lékař zase může přes aplikaci pacienta v případě potřeby kontaktovat. Data z aplikace se přesouvají do systému, který dokáže v předstihu identifikovat zvýšené riziko selhání srdeční funkce a umí po dobu až 42 dní předem předpovědět potřebu hospitalizace pacienta.

“Výhoda technologie HeartInsight spočívá mimo jiné v tom, že lékařům poskytuje nízkou míru falešných výstrah, všechna data zobrazuje v jednom přehledném řídícím panelu a včas dokáže upozornit na zhoršující se příznaky srdečního selhání ještě dřív, než nám je pacienti nahlásí,“ uvedl člen výboru České kardiologické společnosti a přednosta První interní kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský.

Systém podle něj předpovídá dvě ze tří hospitalizací se srdečním selháním. “Zavedení této technologie do každodenní klinické praxe znamená pro pacienty delší a bezpečnější život v domácím prostředí s důrazem na optimalizaci léčby a pozitivní spolupráci lékaře a pacienta,” doplnil lékař.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce nedokáže zajistit dostatečný přívod okysličené krve k tělesným orgánům. Vzniknout může poškozením srdce po infarktu nebo také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Hlavními příznaky jsou dušnost, únava a otoky, dalšími symptomy jsou kašel, nechutenství, nevolnost a zrychlený tep.

Srdeční kolaps patří k hlavním příčinám hospitalizací a riziko selhání se s věkem zvyšuje. V Česku je jedním z hlavních příčin úmrtí. Loni podle Českého statistického úřadu způsobilo smrt u 7300 osob z celkem 120.219 zemřelých.

Doporučené články

Studie: Cvičení je přínosné pro srdce i u lidí, kteří cvičí…

21 července, 2023
by budskap

Výsledky průzkumu zaměřeného na takzvané “víkendové válečníky”, tedy lidi, kteří veškeré volnočasové aktivity vtěsnají do víkendu, ve srovnání s pravidelně cvičícími naznačují, že i když jsou lidé příliš zaneprázdnění na to, aby v pracovním týdnu cvičili, mohou si o víkendu vynahradit nečinnost a zlepšit tak své kardiovaskulární zdraví.

“Naše zjištění naznačují, že snaha o zlepšení fyzické aktivity, i když je soustředěna do jednoho až dvou dnů v týdnu, by měla být prospěšná pro kardiovaskulární rizika,” uvedl Patrick Ellinor, kardiolog z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu. “Zdá se, že je nejdůležitější celkový objem aktivity, spíše než její rozvržení,” dodal.

Zdravotnické směrnice doporučují dospělým, aby každý týden vykonávali alespoň 150 minut aktivity střední intenzity nebo 75 minut aktivity intenzivní. Nebylo však jasné, zda má stejný přínos cvičení vměstnané do jednoho nebo dvou dnů či pravidelnější, rozprostřená fyzická aktivita.

Výzkumníci analyzovali lékařské záznamy téměř 90.000 osob zařazených do projektu britské biobanky. Všichni nosili na zápěstí akcelerometry, které zaznamenávaly jejich fyzickou aktivitu po celý týden.

Podle studie byla třetina účastníků neaktivní, což znamená, že každý týden absolvovali méně než 150 minut středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity. Dalších 42 procent bylo klasifikováno jako aktivní “víkendoví bojovníci”, kteří cvičili alespoň 150 minut, většinou během jednoho nebo dvou dnů. Téměř čtvrtina osob si cvičení rozvrhla a věnovala se mu alespoň 150 minut během několika dnů.

Tým vedený kardiologem Shaanem Khurshidem zjistil, že víkendové i rozprostřené cvičení je spojeno s nižšími kardiovaskulárními zdravotními riziky ve srovnání s nečinností. Riziko srdečního infarktu bylo o 27 procent nižší u víkendových bojovníků a o 35 procent nižší u těch, kteří si cvičení rozložili do celého týdne.

Když se vědci zaměřili na srdeční selhání, bylo toto riziko o 38 procent nižší u víkendových bojovníků a o 36 procent nižší u pravidelně cvičících. Riziko fibrilace síní – poruchy srdečního rytmu – bylo u těchto skupin nižší o 22 procent a 19 procent. V případě mrtvice bylo nižší o 21 procent a 17 procent.

“Fyzická aktivita soustředěná do jednoho až dvou dnů byla spojena s podobně nižším rizikem kardiovaskulárních následků jako pravidelnější aktivita,” píší autoři studie v odborném časopise Jama. Práce navazuje na další výzkumy, které zjistily přínos víkendového cvičení pro zdraví a kondici.

Doporučené články

Letní měsíce mohou být pro kardiaky rizikové – Vysoké…

17 července, 202328 července, 2023
by budskap

Praha, 17. 7. 2023 – Tropické letní počasí, cesty na dovolenou nebo silně klimatizované budovy. To vše dává zabrat i zdravým lidem, tím spíše těm, kteří mají nemocné srdce. I proto jim kardiologové doporučují nepřeceňovat síly a dbát opatrnosti, aby se místo příjemně strávené dovolené nedočkali spíše neplánovaného pobytu v nemocnici. Vedle zodpovědného přístupu ke své nemoci ale kardiakům radí také například nezapomínat na cestovní pojištění do zahraničí – případné ošetření by je totiž mohlo vyjít poměrně draho.

Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky mohou pro kardiaky představovat výbušnou směs, ať už v Česku, nebo v zahraničí. Lidé s nemocným srdcem by měli vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla. „Lidé s onemocněním srdce by měli omezit pobyt v prostředí s teplotními extrémy, a to platí i pro horké letní dny, zvláště na přímém slunci. Vysoké letní teploty také vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením, a je proto třeba dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti (ČKS). S ohledem na potřebu doplňování tekutin upozorňují kardiologové i na rozšířený český zlozvyk. „Rozhodně není vhodné hasit žízeň alkoholickými nápoji. Nápoje s vyšším obsahem alkoholu, a platí to i o silnějších pivech, tekutiny nahradí nedostatečně. Samotný alkohol je pak pro srdce nebezpečnou látkou, která zhoršuje jeho funkci a zvyšující riziko poruch srdečního rytmu,“ varuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda ČKS. Do parného počasí je také důležité lehce a vzdušně se oblékat, aby se lidé zbytečně nepřehřívali a nezatěžovali organismus. Pozor však na přílišné odhalení, v jehož důsledku může naopak hrozit spálení kůže slunečními paprsky. To je pro kardiaky také zatěžující a na ochranných krémech se tak nevyplatí šetřit.

V horkých letních dnech může velkou námahu představovat i krátká procházka – lidé s nemocným srdcem by to s fyzickou aktivitou neměli přehánět. „Větší fyzické výkony je jednoznačně lepší odložit na chladnější dny. Při vyšších teplotách je lepší vynechat také náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě například k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne,“ upozorňuje prof. Linhart. Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani během dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Náhlé vysazení některých léků může totiž vést k prudkému zhoršení stavu,“ říká prof. Ošťádal.

Vítanou pomocí v tropických teplotách může být i klimatizace, nicméně experti ji doporučují používat s rozvahou, zvláště lidem s potížemi se srdcem. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují. Automaticky chladit interiér vozu na 21 °C, když venku panují pětatřicítky, tedy není dobrý nápad, podobně jako přechlazování místností. To může vedle tropické rýmy a ucpaných dutin přivodit i vážnější problémy. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot stav rychle zhoršit,“ doplňuje prof. Linhart. Doporučuje proto, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5–7 °C.

Pokud pacienti s nemocným srdcem cestují do zahraničí, měli by podle odborníků brát v potaz i kvalitu místního zdravotnictví. Zároveň by měli být připraveni na situaci, že budou muset lékaři svůj stav vysvětlit, a mít proto s sebou papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině. „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované v zahraničí za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven, někdy i několikanásobně, “ varuje prof. Linhart.

Prevence a léčba

Každý čtvrtý Čech se léčí s nemocí srdce, pomoci s prevencí…

14 června, 2023
by budskap

S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.

Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. “Poškození srdečního svalu při infarktu je nevratné. Nikdy se neobnoví, na to tělo nemá žádné mechanismy,” odpověděl na dotaz ČTK předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku.

V roce 2021 se s ním léčilo 361.000 lidí, u více než 49.000 ho lékaři nově diagnostikovali. V roce 2040 bude podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška léčených 885.000 a nově diagnostikovaných přes 75.500. “Je to důsledek demografického vývoje a vysokého výskytu rizikových faktorů,” dodal. Těmi jsou podle odborníků obezita, kouření, nedostatek pohybu nebo nezdravá strava.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je prostor pro zlepšení zejména v prevenci, velké části těchto chronických nemocí se dá předcházet zdravým životním stylem nebo včasným zahájením léčby. Cílem je snížit nejen úmrtnost, ale také dobu života ve zdraví. U seniorů jsou kardiovaskulární problémy nejčastějším důvodem k pobytu v nemocnici.

“Populační riziko je skutečně alarmující a současné trendy mohou být dokonce dále zhoršeny nárůstem výskytu rizikových faktorů v populaci, jako je obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace, dále stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století,” uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Každý člověk by podle něj měl znát hodnotu svého tlaku či cholesterolu.

Podíl zemřelých na srdeční a cévní nemoci se postupně zlepšuje, v roce 1994 byl přes 55 procent, v roce 2021 necelých 42 procent. Česko přesto patří mezi evropskými zeměmi k nejhorším, například Francie je na tom o čtvrtinu lépe.

Kardiologové proto chtějí například jednat o úpravách obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů. Lidé s rizikem srdečních nemocí by mohli být lékařem sledováni častěji. Podle Válka se jedná i o tom, aby zdravotní pojišťovny lékařům za tyto prohlídky platily víc peněz. Asi 40 procent obyvatel ale tyto preventivní prohlídky vůbec neabsolvuje.

Prevence a léčba

Lékaři: Pětina lidí má pět let po infarktu druhý, mají…

4 května, 2023
by budskap

Infarkt se stane v případě, že je zablokován průtok krve, čímž vzniká poškození nebo zničení části srdečního svalu. Přežití záleží na rozsahu poškození a rychlosti lékařského zásahu. Ve specializovaných centrech se s infarktem léčí asi 14.000 lidí každý rok. Člověk s nekomplikovaným infarktem odchází druhý den domů, řekl přednosta I. kardiologické interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Dodal, že v některých regionálních nemocnicích je úspěšnost léčby nižší než v centrech.

Dvacet procent pacientů se vrátí do nemocnice kvůli dalšímu infarktu do pěti let. “Dostat další infarkt je jako dostat další ránu. Jeden je hodně a dva už jsou pro srdce opravdu velkým zásahem,” uvedl v tiskové zprávě ČAKO předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. “Proto by měl být pacient po infarktu léčen v rámci takzvané sekundární prevence, aby se zabránilo dalšímu zatěžování srdce,” dodal.

Prevencí infarktu obecně je zdravý životní styl, pohyb vedoucí k udržení normální tělesné hmotnosti a omezení alkoholu, kouření a stresu. Riziko může odhalit praktický lékař při pravidelné preventivní prohlídce, rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo genetické predispozice. Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu Michala Vrablíka má téměř 85 procent populace vyšší hladinu cholesterolu, než je optimální.

Pro předcházení další srdeční příhodě je potřeba pochopit faktory, které k infarktu vedly, a snažit se je eliminovat. Pacienti dostávají léky na snížení srdečního tlaku, cholesterolu a srážlivosti krve, lékaři je pravidelně kontrolují. Lékaři jim doporučují také úpravy životního stylu, které by mohly riziko snížit.

Většina nemocí srdce souvisí s ukládáním tuku v cévách, takzvanou aterosklerózou, která může způsobit jejich zúžení nebo uzavření. Nízká hladina cholesterolu riziko aterosklerózy snižuje. “Srdečně-cévním příhodám způsobeným aterosklerózou lze v naprosté většině případů předcházet zdravým životním stylem. Přesto je dnes v České republice ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí v důsledku srdečně-cévních onemocnění,” dodal Vrablík.

Zpravodaj

Muž z Brněnska žije 30 let s transplantovaným srdcem, medián přežití…

10 března, 202310 března, 2023
by budskap

Podle Krejčího je Petr také jedním z nejdéle žijících pacientů po transplantaci srdce v České republice. “Za ta léta nebylo samozřejmě vždy vše jen růžové, objevila se řada komplikací, které potransplantační průběh mohou doprovázet. Nicméně se nám je vždy podařilo společným úsilím zvládnout a vyřešit. Vždy je třeba i trocha štěstí a také pozitivní nastavení mysli, což v tomto případě platí vrchovatou měrou,” uvedl Krejčí.

Petr zaznamenal potíže na začátku 90. let, když se vrátil z vojenského cvičení. Do té doby se považoval za zdravého a nikdy žádné problémy se srdcem neměl. “Pak jsem se začal zadýchávat při námaze, třeba i při cestě do schodů. Ten kopec, co jsem chodil každé ráno do práce, jsem najednou nemohl vyjít,” vzpomněl začátky svých zdravotních potíží.

I když se situaci podařilo krátce vyřešit, za půl roku měl opět problémy. “V nemocnici zjistili, že mám pokročilé selhání srdce a jedinou možností je transplantace,” uvedl pacient. Tehdy o metodě příliš mnoho nevěděl, ale jeden z lékařů mu situaci vysvětlil. Na vhodného dárce čekal asi měsíc.

Z interní kardiologické kliniky ho převezli do Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které transplantace provádí. “My se o pacienty staráme před operací a po operaci, kterou provádí právě v centru,” poznamenal Krejčí. Centrum ročně provede 25 až 30 transplantací srdce, transplantuje také játra a ledviny.

Na probuzení po transplantaci si Petr vzpomíná dodnes. “Samozřejmě jsem byl celý bolavý, ale bylo to super. Mohl jsem dýchat a cítil jsem, že to bude dobré. Po několika dnech mě sice museli zavřít na izolaci, protože moje tělo začalo orgán odmítat, ale pomocí léků se podařilo imunitu zklidnit a já jsem asi po třech měsících mohl jít domů,” řekl muž.

Do původní práce už se sice vrátit nemohl, ale stále se snažil udržet v kondici díky procházkám a práci na zahradě. Jako invalida občas brigádničil a sázel stromky nebo maloval pokoje. “Také jsem začal včelařit, takže se starám o své úly. Srdce stále drží, sice jsem kvůli různým infekcím asi čtyřikrát skončil ve špitále, ale to za třicet let není nic hrozného,” dodal Petr.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter