Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Studie: Dlouhý spánek po obědě může být časným příznakem…

  • 21 března, 2022
  • by andrlovak1

Zjištění by mohla pomoci sjednotit rozporuplné výsledky studií, které měří účinky zdřímnutí přes den na kognitivní zdraví starších lidí. Některé předchozí výzkumy zdůrazňovaly přínos malé siesty po obědě pro dobrou náladu, bdělost a výkonnost při řešení úkolů.

 

Nejnovější studie uvádí, že zvyšující se počet šlofíků souvisí s vyšší pravděpodobností vzniku mírné kognitivní poruchy nebo Alzheimerovy choroby.

 

„Může to být znak zrychleného stárnutí,“ uvedla psychiatrička Yue Leng z Kalifornské univerzity v San Francisku. „Hlavní závěr je, že pokud jste nebyli zvyklí podřimovat a všimli jste si, že začínáte být přes den více ospalí, může to být signál zhoršujícího se kognitivního zdraví,“ dodala lékařka.

 

Vědci sledovali po dobu několika let více než 1000 lidí v průměrném věku 81 let. Účastníci nosili každý rok zařízení podobné hodinkám, které sledovalo jejich pohyb až po dobu 14 dní. Výzkumníci interpretovali každé delší období bez aktivity od 9:00 do 19:00 hodin jako spánek.

 

Testování

Účastníci každý rok podstoupili testy k vyhodnocení poznávacích schopností. Na začátku studie nemělo 76 procent z nich žádnou kognitivní poruchu, 20 procent mělo mírnou kognitivní poruchu a čtyři procenta trpěla Alzheimerovou chorobou.

 

U lidí, kterým se nerozvinuly kognitivní poruchy, se podřimování po obědě prodloužilo v průměru o 11 minut ročně. Po diagnóze mírné kognitivní poruchy se tento nárůst zdvojnásobil na celkových 24 minut a po diagnóze Alzheimerovy choroby se téměř ztrojnásobil na celkových 68 minut, uvádí studie.

 

Účastníci výzkumu, kteří si zdřímli více než hodinu denně, měli celkově o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než hodinu denně. A lidé, kteří si zdřímli alespoň jednou denně, měli o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než jednou denně.

 

Mozky po smrti pacientů

Předchozí výzkum, který porovnával mozky po smrti pacientů, ukázal, že u osob s Alzheimerovou chorobou bylo zjištěno méně specializovaných neuronů, které podporují bdělost.

 

Neobvyklé spánkové vzorce, nespavost a nekvalitní noční spánek jsou u lidí s demencí běžné, ale nejnovější práce ukázala, že důležitou roli hraje i běžný šlofík. Autoři uvedli, že pocit stále větší ospalosti během dne může být časným příznakem toho, že v mozku probíhají změny, které jsou předzvěstí demence.

 

Podle Yue Leng není možné vyloučit, že podřimování způsobuje kognitivní problémy. Neexistuje ale biologický mechanismus, kvůli kterému by mohlo způsobit Alzheimerovu chorobu.

 

Výzkumy a studie

Lékařka: Zpožděnou spánkovou fází trpí sedm až 16 pct.…

  • 17 března, 2022
  • by andrlovak1

Podle neuroložky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1.LF UK k synchronizaci lidského biologického rytmu se 24hodinovým denním cyklem slouží řada podnětů. Jde například o střídání světla a tmy, pravidelný příjem jídla nebo pracovní režim. „Při zpožděné spánkové fázi postižený jedinec usíná minimálně o dvě hodiny později, než by měl, a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je problematické i hodinové posunutí spánku,“ řekla Příhodová.

 

Zpožděný spánek podle vědců nemusí být nutně kratší či méně kvalitní. Jde o normální spánek v nenormálním čase. A právě to je zpravidla problém při nutnosti vstávat do práce či školy. Lidé trpící touto poruchou tak svůj spánek mnohdy ještě zkracují, což má řadu zdravotních a sociálních dopadů. Příhodová popsala, že pacienti si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti a pozornosti i delší reakční čas, což zvyšuje riziko nehod a úrazů. „Pacienti navíc častěji trpí změnami chování, nervozitou, podrážděností, depresí či úzkostí a u dospívajících se dokonce zvyšuje hrozba sebevražedných myšlenek,“ popsala.

 

V pubertě ke vzniku zpožděné spánkové fáze přispívají i hormonální vlivy – konkrétně opožděné uvolňování melatoninu, „hormonu spánku“. Podle lékařů ho sice lze doplnit skrze léčiva, Příhodová však zdůraznila, že dospívající by měli večer omezit hlavně pobyt u televize, počítače i mobilního telefonu. Modré světlo, které vyzařují monitory, uvolňování melatoninu blokuje. „Někteří pacienti hrají počítačové hry nebo komunikují přes tablety běžně do dvou, do tří, ale i ještě pozdějších ranních hodin. Ráno je rodiče dlouze budí do školy a někdy se jim to ani nepodaří. Pokud ano, spánkový deficit, který se na nich během dne samozřejmě podepisuje, dospávají pacienti až o víkendu,“ podotkla Příhodová. Podle vědců může spánková porucha souviset i s genetickými dispozicemi, psychiatrickými chorobami i povahovými rysy člověka.

 

Léčba poruchy vedle podávání melatoninu a psychoterapie zahrnuje hlavně režimová opatření. Kromě omezení večerního používání elektroniky by dospívající před spaním neměli vyvíjet ani intenzivní duševní aktivitu, přes den se naopak mají pohybovat na denním světle a mít určitou fyzickou zátěž.

 

Světový den spánku organizuje od roku 2008 Výbor Světového dne spánku, který spadá pod Světovou asociaci spánkové medicíny. Každoročně připadá na poslední pátek před jarní rovnodenností. Cílem akce je přiblížit přínosy kvalitního spánku a upozornit na nutnost prevence a léčby spánkových poruch.

 

Výzkumy a studie

Vědci z NUDZ: Kvalitní spánek může mít vliv na…

  • 16 března, 2022
  • by andrlovak1

Stres a spánek se podle odborníků navzájem ovlivňují. Člověk ve stresu je kvůli působení hormonů kortizol a adrenalin připravený k akci, a proto pro něj bývá těžké usnout a kvalitně spát. Lidé se spánkovými potížemi mají naopak větší problémy se zvládáním stresu a snáze podléhají svým emocím. Mají tendence propadat do depresí a špatně zvládají vypjaté situace. Nedostatek spánku se kromě jiného výrazně promítá do paměti, přičemž spánek je nezbytný pro zpracovávání zkušeností a převádění informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

 

„Na tom, jak si pamatujeme události, se podílí hned několik druhů paměti. Takzvaná epizodická paměť uchovává informaci o tom, kdy, kde a co se stalo, tj. časový a prostorový kontext. Současně s tím dochází k asociaci jednoduchých podnětů – zvuků, obrazů či pachů s emocionálními reakcemi, například strachem,“ vysvětlil Eduard Kelemen z NUDZ. Jeho tým proto zkoumal, jak je zaznamenání traumatizující události ovlivněno spánkem a hladinou stresového hormonu. Výzkumníci provedli pokus na potkanech, zkoumali jejich strachovou reakci za různě nastavených okolností včetně nedostatku spánku.

 

Odborníci uvádějí, že pokud někdo zažije situaci, která v něm vyvolá emoci, pak se tato vzpomínka ukládá do dlouhodobé paměti, nicméně emoce k ní vázaná s každým dalším spánkem slábne, respektive se snižuje její intenzita. Proto při vzpomínce na danou situaci takový člověk po nějaké době necítí tak silné emoce, jako když ji prožíval. „Tato funkce je pro náš život nesmírně důležitá. Právě u posttraumatické stresové poruchy ale tento mechanismus pravděpodobně nefunguje. Člověk tak prožívá vzpomínky na danou situaci tak, jako by se děla v současnosti. S tím mohou souviset i časté potíže se spánkem, které u těchto lidí pozorujeme, jako je nespavost nebo noční můry,“ dodala Karolina Janků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ.

 

Nyní mohou lidé prožívat stres a úzkost pod vlivem pandemie koronaviru nebo války na Ukrajině. „Pravidelnost a rutina jsou pro spánek velmi důležité a pomáhají nám také při zvládání stresu. Předvídatelnost našich aktivit během dne tak může významně přispět k pocitu bezpečí,“ doplnila Janků. I prostředí, ve kterém lidé spí, by mělo navozovat pocit klidu. Podle odborníků také není vhodné se ke spánku nutit a v případě, že se člověku nedaří usnout, je lepší začít se věnovat klidné činnosti mimo ložnici a vrátit se zpět, až když se cítí ospalí. Pro spánek je důležitá také jak fyzická, tak duševní činnost během dne. Vědci zdůrazňují, že i z hlediska kvality spánku je proto vhodné věnovat určitý čas svým emocím a obavám, a nesnažit se je za každou cenu odhánět.

 

Prevence a léčba

Nový systém pomůže lidem s bipolární poruchou lépe zvládat…

  • 8 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Klecany (u Prahy) 8. prosince (ČTK) – Nový digitální systém vyvinutý odborníky pomůže lidem s bipolární poruchou lépe zvládat jejich nemoc. Nyní začalo jeho pilotní testování, mohou se zapojit dobrovolníci. Na vývoji systému spolupracovali odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), společnosti Mindpax a ČVUT. Předběžné výsledky ukazují pokles manických symptomů, zvýšení pravidelnosti spánkového režimu a zvýšení kvality života, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka.

 

Bipolární afektivní porucha (BAP) se řadí mezi poruchy nálady a významně postihuje denní i spánkovou aktivitu člověka. V tuzemsku podle vědců postihuje přes 100.000 lidí. „Projevuje se střídáním fází mánie, deprese a stabilního období. Manické epizody jsou charakteristické zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a pocitem přílivu energie. U depresivní fáze naopak přetrvávají pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada. Oba tyto stavy mohou výrazně zasahovat do pracovního i sociální života a mohou být i život ohrožující,“ popsal Eduard Bakštein z NUDZ.

 

Systém se skládá z náramku, mobilní aplikace a lékařského portálu. Monitoruje aktivitu, náladu a spánek uživatelů. Ti zároveň pravidelně každý týden obdrží krátké informativní zprávy, které obsahují informace o bipolární afektivní poruše, možnosti terapie, lécích, životním stylu a takzvaném well-beingu. „Kromě těchto obecných zpráv jsou pacientům zasílány také zprávy personalizované, v nichž účastníci získávají informace o možnostech úpravy svého režimu, relaxačních technik či povzbuzujících aktivit. Systém tak pomáhá lidem s bipolární afektivní poruchou lépe pochopit jejich onemocnění a upozorní na možné blížící se zhoršení stavu ještě předtím, než daný člověk pociťuje nějaké příznaky,“ dodal Filip Španiel z NUDZ.

 

Podle jedné z uživatelek systému, která se s BAP léčí pět let, jsou výhodou systému například přehledně vizualizovaná data, která jí ve spolupráci s ošetřujícím psychiatrem pomohla lépe pochopit, jak u ní probíhají jednotlivé fáze. Během používání systému zaznamenala zkrácení periody deprese i mánie. Do aktuálního testování v rámci roční studie se mohou zdarma přihlásit dospělí od 18 do 60 let, kteří se aktuálně léčí s bipolární afektivní poruchou. Více informací je na bipo.nudz.cz.

Výzkumy a studie

Studie: 40 procent českých dětí spí ve všední dny…

  • 2 června, 20214 června, 2021
  • by andrlovak1

Výzkumníci vycházeli z doporučení na délku spánku dětí, kterou vypracovala americká národní agentura pro kontrolu a prevenci nemocí CDC (Centers for Disease Control and Prevention). Ta jsou podle hlavního řešitele studie Michala Kalmana celosvětově uznávaným standardem. Čtyři z deseti českých dětí ve věku 11 až 15 tato doporučení neplní. „Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny blíží v průměru devíti hodinám, patnáctiletí spí jen o něco více než sedm a půl hodiny,“ řekl Kalman. Mezi patnáctiletými doporučení ohledně délky spánku neplní polovina.

Lépe děti spí o víkendech, kdy málo spí asi 18 procent chlapců a 12 procent dívek. Asi pětina chlapců a více než čtvrtina dívek o víkendech naopak spí více, než je doporučeno. Část dětí také trpí takzvaným sociálním jet lagem, což je nepoměr mezi tím, kolik spánku tělo potřebuje a kolik ho vlivem sociálních potřeb a konvencí má. U téměř poloviny patnáctiletých je podle Kalmana tento rozdíl až dvě hodiny.

Délka spánku podle studie souvisí s tím, kolik času děti denně stráví sledováním filmů, hraním her či na sociálních sítích. Děti, které se těmto činnostem věnují více než dvě hodiny denně, mnohem častěji na spánková doporučení nedosáhnou.

Nedostatek spánku má podle Kalmana negativní vliv na zdraví dětí. Školáci, kteří nesplňují spánková doporučení, častěji trpí psychickými i fyzickými obtížemi, bolí je hlava, jsou podráždění a mají nižší životní spokojenost. Děti, které málo spí, také často nesnídají, pijí více energetických nápojů a jedí častěji chipsy.

Autoři studie doporučují, aby děti, pokud splní doporučení na délku spánku, usínaly i vstávaly pokud možno každý den ve stejnou dobu. Asi hodinu před spaním by se také měly vyhnout modrému světlu z mobilů, tabletů či některého LED osvětlení, které potlačuje tvorbu melatoninu, hormonu důležitého pro spánek. Vhodné jsou také zklidňující činnosti, jako je četba knih, poslech klidné hudby, psaní deníku, povídání si s rodinou a podobně.

Výzkumníci spojili data, která mají z pravidelně se opakujícího dotazníkového šetření v českých školách a z analýzy pohybového chování dětí. Do dotazníku se zapojilo asi 13.400 dětí ze 234 škol napříč ČR, do analýzy pak 700 dětí, u kterých se nepřetržitě sedm dní měřily jejich aktivity. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018. Výzkum je součástí mezinárodní studie HBSC (The Health Behavior in School-aged Children), která se zaměřuje na životní styl dětí. Z dat, která během výzkumu autoři nashromáždili, vytvořili také materiály pro učitele, výchovné poradce a rodiče. Organizují rovněž vzdělávací kurz pro pedagogy. Informace zveřejňují také na webu zdravagenerace.cz a na webu studie.

Doporučené články

Koronavirus a imunita

  • 9 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

V souvislosti s onemocněním COVID-19 existuje mnoho nezodpovězených otázek. Víme, že nemoc je velmi nakažlivá. To, jestli se člověk nakazí, nezáleží na tom, jak dobrou má imunitu, ale na množství viru, které se mu dostane do těla. S vyšším věkem se u potvrzených případů zpravidla dramaticky zhoršuje průběh nemoci – starší organismus je zkrátka více oslaben přirozeným stárnutím, vlivy okolního prostředí a civilizačními chorobami.

Podle vědců dobrá imunita sama o sobě člověka před nakažením v tomto případě neochrání. To ovšem neznamená, že bychom na posilování imunity měli v těchto dnech rezignovat. Ba naopak!

Co je to imunita

Imunita, česky obranyschopnost, je kapacita organismu bránit se zejména proti vnějším faktorům, které způsobují choroby. Mezi ty patří bakterie, cizopasníci, houby, prvoci nebo právě viry.

Ovlivňuje ji mnoho faktorů. Jednak takové, které do značné míry můžeme sami ovlivnit, jako jsou správná výživa, spánková hygiena, pravidelný denní režim a celková duševní pohoda. Významnou roli zde nicméně hrají i okolnosti, které ovlivnit nemůžeme. Sem patří například genetické dispozice a vlivy životního prostředí.

Obranyschopnost je tedy velice komplexní věc. Nekvalitní výživou počínaje a nedostatkem spánku konče si ji můžeme zcela zbytečně poškodit. Potom nás může ohrozit i jinak banální infekce.

Jak posílit imunitu

Pokud chcete podpořit imunitu, musíte začít úpravou svého životního stylu. Začněte tím, že si dopřejete klid na chutné jídlo z kvalitních surovin, budete taková jídla jíst pravidelně, a pořádně se vyspíte. Uvidíte, že se ráno probudíte odpočatí a plní energie. Nic není důležitějšího než vaše zdraví.

Výživa

Jídlo by vám mělo dělat radost. Začněte tím, že se budete vyhýbat fast foodům, sladkostem a pochutinám. Omezte příjem soli a dbejte na pitný režim. Hydratace je základ.

Pochutnejte si na libovém mase a dvakrát týdně na rybách. Naopak se raději vyhýbejte uzeninám. Podle Světové zdravotnické organizace by dospělý člověk měl zkonzumovat 400 g ovoce a zeleniny jako zdroj vitamínů a vlákniny, která je nezbytná pro dobré trávení. Najdete ji i v obilovinách. Nejméně jednou týdně pak zařaďte do jídelníčku luštěniny.

Spánek

Význam spánku se v dnešní době bohužel velmi podceňuje. Spánkovou deprivací jsou nejvíce ohroženi například zaměstnanci pracující na směny nebo přes noc. Nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek, například u zapnuté televize, mohou mít na imunitu katastrofální následky. Proto se snažte spát dostatečně a dodržujte pravidla spánkové hygieny.

Stres

Dlouhodobý stres může váš organismus trvale poškodit, zvýšit vaši náchylnost k infekcím a  negativně ovlivnit jejich průběh a následnou rekonvalescenci.

Závěrem

Co je tedy nejdůležitější? Sebedisciplína k dodržování výše zmíněných doporučení. Zdravým životním stylem, tedy především správnou výživu, vydatným spánkem a vyhýbáním se stresu docílíte nejen zdravého těla, ale i pozitivního myšlení. A optimismus je v téhle době opravdu důležitý.

 

 

 

Aktuálně

L´Express: Nedostatek spánku těžce postihuje organismus

  • 13 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Paříž 13. ledna (ČTK/L´Express) – Nedostatek spánku nevyvolává jen chronickou únavu. Může mít také těžké dopady také na fungování organismu, píše francouzský týdeník L´Express.

Je jedna hodina po půlnoci a jednatřicetiletý Pierre, který se právě vrátil z práce, se svalí na postel. Za čtyři hodiny mu zvoní budík a začíná mu nový den. Tento náročný rytmus praktikuje už týden, aby dovedl do konce jeden projekt. „Jakmile jsem se natáhl, okamžitě jsem usnul,“ vzpomíná. Kruhy pod očima, nálada na bodu mrazu, vlčí hlad. Pierre trpí nedostatkem spánku. Ten má kromě velké únavy mnohačetný negativní vliv na organismus a brání jeho dobrému fungování.

„Odhaduje se, že dospělý člověk potřebuje sedm až osm hodin spánku denně,“ připomíná profesor Damien Léger, šéf Centra pro spánek a bdění při nemocnici Hôtel-Dieu v Paříži.

Spáči, kteří naspí méně než šest hodin denně, se vystavují většímu riziku nejrůznějších onemocnění. Nedostatek spánku se projevuje na různých úrovních: metabolické, kognitivní a v chování. Únava nejprve mění charakter jedince. „Moje morálka byla na bodu mrazu. Byl jsem nervózní, netrpělivý a nedokázal jsem se soustředit,“ uvádí Pierre. Damien Léger rovněž připomíná, že malí spáči mají velmi sníženou pozornost, oslabenou schopnost reagovat, úzkosti, špatně fungující paměť. Tyto problémy, v jejichž výčtu bychom mohli pokračovat, jsou jen špičkou ledovce.

Spánek je životně důležitý, protože umožňuje tělu připravit se na následující den. „V noci se nastavuje metabolická rovnováha na nadcházejících 24 hodin, tedy energetická rovnováha. Když jsou biologické hodiny narušeny, je narušena i sekrece některých hormonů, jako je ghrelin (růstový hormon), leptin (hormon sytosti) nebo kortizol (stresový hormon). Nedostatek spánku naruší metabolismus a tím se zvyšuje riziko vzniku nadváhy, srdečních příhod, cukrovky druhého typu a dokonce i některých druhů rakoviny.

„Výživa a spánek jsou silně propojeny a jedno ovlivňuje druhé,“ uvádí doktorka Corinne Chicheporticheová-Ayacheová. Po dvou týdnech nedostatečného spánku začínají lidé výrazně přibírat na váze. Zásadní je způsob, jakým jíme, a výběr potravin, říká lékařka. Spánek může narušit těžké trávení. Žaludek produkuje energii, která zvyšuje tělesnou teplotu. Spíme lépe, když tato teplota lehce poklesne.

„Když je člověk unaven, je energetická potřeba vyšší. Organismus si žádá vydatnější pokrmy. Lidé pak vyhledávají energeticky bohatá jídla, a tak postupně nabírají na váze,“ zdůrazňuje Chicheporticheová-Ayacheová.

„Tendence ukrajovat z doby spánku jsou velmi silné. Dnes je spánek ohrožen zaměstnáním (noční práce nebo dojíždění na velkou vzdálenost) a volnočasovými aktivitami, které jsou nyní velmi spojeny s technologiemi, jejichž negativní vliv na usínání je znám. Muži a ženy, kteří pracují v noci, spí v průměru o hodinu méně než ostatní,“ uvádí Damien Léger. Zdá se, že to je jeden z karcinogenních faktorů, protože počet rakoviny prsu a prostaty je u těchto pracujících výrazně vyšší.

Jen málokdo však pomýšlí na to, aby ovlivnil svůj spánek a vyhnul se tak výše uvedeným chorobám. Často je krátký spánek považován za nevyhnutelný. Určit, že chorobu vyvolal nedostatek spánku, je komplikované tím, že pacient má často více zdravotních potíží zároveň. Je tedy určováno více příčin a spánek zůstává na posledním místě. Corinne Chicheporticheová-Ayacheová zdůrazňuje, že je nezbytné naslouchat signálům těla. K obvyklým doporučením tak lze přidat třetí: jíst zdravě, hýbat se a …spát.

pel jd

Stránkování příspěvků

1 2

Kalendář akcí

Říjen

Listopad 2025

Prosinec
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
1
2
3
4
5
6
7
Událost pro Listopad

30

Žádné události
Událost pro Prosinec

1

Žádné události
Událost pro Prosinec

2

Žádné události
Událost pro Prosinec

3

Žádné události
Událost pro Prosinec

4

Žádné události
Událost pro Prosinec

5

Žádné události
Událost pro Prosinec

6

Žádné události
8
9
10
11
12
13
14
Událost pro Prosinec

7

Žádné události
Událost pro Prosinec

8

Žádné události
Událost pro Prosinec

9

Žádné události
Událost pro Prosinec

10

Žádné události
Událost pro Prosinec

11

Žádné události
Událost pro Prosinec

12

Žádné události
Událost pro Prosinec

13

Žádné události
15
16
17
18
19
20
21
Událost pro Prosinec

14

Žádné události
Událost pro Prosinec

15

Žádné události
Událost pro Prosinec

16

Žádné události
Událost pro Prosinec

17

Žádné události
Událost pro Prosinec

18

Žádné události
Událost pro Prosinec

19

Žádné události
Událost pro Prosinec

20

Žádné události
22
23
24
25
26
27
28
Událost pro Prosinec

21

Žádné události
Událost pro Prosinec

22

Žádné události
Událost pro Prosinec

23

Žádné události
Událost pro Prosinec

24

Žádné události
Událost pro Prosinec

25

Žádné události
Událost pro Prosinec

26

Žádné události
Událost pro Prosinec

27

Žádné události
29
30
31
1
2
3
4
Událost pro Prosinec

28

Žádné události
Událost pro Prosinec

29

Žádné události
Událost pro Prosinec

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS