Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

EUC Klinika Plzeň otevřela nové spánkové centrum s plicním oddělením…

  • 21 března, 202521 března, 2025
  • by budskap

Uvedla, že problémy s apnoe má asi deset procent lidí. Výrazný nárůst za poslední roky nedokázala odhadnout. “Populace je poddiagnostikovaná. Ani někteří odborní lékaři si často nevědí rady, když k nim přijde pacient, že je po ránu unavený a nevyspalý, bolí ho hlava a neuvede, že chrápe,” uvedla. Převážná většina pacientů je obézních. “Zvlášť po covidu vidíme velký nárůst enormně obézních mladých pacientů. kteří chodí s těžkými nálezy,” řekla.

Také podle lékařky Hany Maťašovské lidí s poruchami spánku přibývá. “Jednak se to více diagnostikuje, protože už je to v širším povědomí i praktických lékařů, internistů a kardiologů a spolupráce začíná být lepší. Dříve se bralo, že od určitého věku chrápe každý a denní únava se vysvětlovala věkem nebo přepracováním, ale teď se to víc hlídá,” uvedla. Pomohlo také, že se tématu věnují seriály a filmy.

Podle Vyskočilové, která zakládala v roce 1994 první spánkovou laboratoř v kraji – ve fakultní nemocnici, spolupracuje centrum s kardiology, internisty, neurology, diabetology, ORL specialisty a psychiatry, kteří mají na klinice ambulance. Nemoc je typická pro lidi s nadváhou, vysokým tlakem a diabetem. Centrum zdvojnásobilo počty lůžek na vyšetření a má i čtyři pro noční monitorování novými polysomnografy. Nakoupilo desítky přístrojů pro ambulantní diagnostiku. Léčí přetlakovými přístroji a radí lidem, jak změnit životní styl. Fakultní nemocnice nemá podle Vyskočilové tolik pacientů jako EUC Klinika. “Protože oni monitorují převážně na lůžkách a my hlavně v domácím prostředí, můžeme za den půjčit až 20 přístrojů,” uvedla. Lékaři mohou také pacienty sledovat na na dálku.

“Díky kapacitám centra chceme zkrátit objednací dobu na první vyšetření, která je dva měsíce, ale v některých regionech půl roku až rok,” řekla ředitelka kliniky Alena Hynková.

Zdravotnická skupina EUC a.s. je největším poskytovatelem ambulantní péče v ČR, kde má 26 zdravotnických zařízení. Klinika v Plzni, která je po Praze a Ústí nad Labem třetí největší, sídlí v památkově chráněné budově z roku 1927. Skupina do ní podle Jiřího Madara z představenstva za 15 let investovala čtvrt miliardy korun a plánuje další půl miliardu, do přístrojů a vybavení šlo přes 400 milionů Kč. “Pořád rosteme, máme poslední volnou ordinaci,” řekla Hynková. Klinika má 70 stálých lékařů, 90 sester a 80 lékařů na dohodu. Loni měla 300.000 pacientů.

Výzkumy a studie

Průzkum: Problémy se spánkem má 70 procent Čechů, téměř…

  • 8 dubna, 2024
  • by budskap

Podle odborníků může poruchy spánku způsobovat genetika, nadváha, nadměrný stres či nedodržování zásad spánkové hygieny. Škodí i alkohol či jiné návykové látky. Odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nedávno informovali, že kvalitu spánku ovlivňuje také složení mikrobiomu ve střevech. Poruchy spánku podle nich mohou signalizovat i další onemocnění. Například porucha chování v REM fázi spánku, kdy dochází k nekontrolovaným pohybům, může předcházet vzniku Parkinsonovy choroby. Vědci je umí odhalit i z analýzy řeči.

STEM/MARK v průzkumu zjistil, že nejčastější věcí, kterou lidé kvůli zlepšení spánku změnili, byla úprava podmínek pro spaní jako zatemnění místnosti a snížení teploty vzduchu. Následovalo zvýšení fyzické činnosti během dne a úprava spánkového a stravovacího režimu. Část dotázaných se rozhodla zkrátit svůj čas u obrazovek a naopak více ho trávit na denním světle.

Většině lidí uvedené návyky podle agentury pomohly zlepšit spánek. Nejlepší ohlasy měly úpravy podmínek pro spaní, což pomohlo 87 procentům dotázaných. Naopak nejmenší úspěch měla návštěva praktického lékaře. U více než poloviny lidí, kteří ho kvůli potížím navštívili, se spánek nezlepšil, uvedla Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.

Lidi podle ní ale trápí i další problémy jako například špatný životní styl, stres z osobního a pracovního život nebo ze společenských a životních podmínek. A právě ti, kteří řeší tyto životní situace, mají dlouhodobé problémy se spánkem, uvedli autoři průzkumu.

Tisková zpráva

Naši imunitu oslabuje i nedostatek spánku. VoZP zdůrazňuje jeho přínos…

  • 21 března, 2024
  • by budskap

Praha, 21. března 2024 – Zdravý spánek je klíčový pro naše celkové zdraví a pohodu. Patří mezi základní biologické potřeby člověka a je nenahraditelný. Dostatečný spánek má pozitivní vliv na naši psychiku, pomáhá udržovat dobrou náladu a snižuje stres. Vojenská zdravotní pojišťovna u příležitosti Mezinárodního dne zdravého spánku, který připadá na 21. března, upozorňuje na nebezpečí spojená s jeho nedostatkem a vysvětluje benefity správné spánkové hygieny.

Během spánku se snižuje naše tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak klesá. Tělo se regeneruje, posiluje se imunitní systém. Délku spánku mnozí z nás podceňují, přitom jeho nedostatek kromě oslabení imunity vede také k zvýšenému ukládání tělesného tuku, problémům s pamětí, poruchám pozornosti, celkové únavě, ale i k hypertenzi a většímu riziku onemocnění diabetem druhého typu.

„Pro psychické a fyzické zdraví by měl dospělý člověk spát 6 až 9 hodin denně, i když potřeba spánku je individuální. Spolu s věkem jeho délka a potřeba klesá. Jen správná délka spánku však nestačí, měli bychom se věnovat i jeho kvalitě. Tu lze podpořit správnou spánkovou hygienou, to znamená dodržovat určitá pravidla,“ říká revizní lékařka Vojenské zdravotní pojišťovny MUDr. Kristina Slavíková. K těm základním patří například omezení kofeinu a těžkých jídel několik hodin před spaním, vyvětrání místnosti, v níž spíme, ale také dodržování pravidelného spánkového režimu. Tedy snaha chodit spát a vstávat ve stejnou dobu každý den, včetně víkendů.

S nedostatkem spánku, který dlouhodobě výrazně zvyšuje riziko mnoha onemocnění, se potýká každý třetí člověk. Ani poruchy spánku nejsou v dnešní době nic výjimečného, jejich výskyt je častý zejména u seniorů nad 65 let. „Mezi nejčastější poruchy spánku patří nespavost či naopak zvýšená spavost. Jejich příčiny mohou být tělesného nebo psychického rázu. Nedostatek spánku nebo jeho sníženou kvalitu proto nepodceňujte a v případě obtíží se obraťte na odbornou ambulanci. Vyšetří vás ve spánkové laboratoři, kde pomocí senzorů připevněných na těle budou sbírat data o dechu, srdeční činnosti, okysličení tkání, pohybech těla, přítomnosti chrápání a podobně,“ pokračuje doktorka Slavíková.

Důležitost spánku pro lidské zdraví si však často uvědomíme až tehdy, když se nám ho nedostává. Pokud nás trápí nespavost, lepšímu nočnímu odpočinku pomůže pravidelný pohyb, můžeme zkusit i podpůrné prostředky, jako jsou bylinky či doplňky stravy. Z bylinných čajů je doporučována např. levandule lékařská, mučenka pletní, kozlík lékařský, chmel či speciální čajové směsi. Na pohybové aktivity přispívá VoZP v rámci svých preventivních programů. Konkrétní podmínky naleznete na stránkách www.vozp.cz/prispevky-na-prevenci#program-pohyb.

O Vojenské zdravotní pojišťovně

Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky od roku 1993 zajišťuje zdravotní péči prostřednictvím špičkových odborníků ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních a lázeňských domech.
O svých 700 tisíc pojištěnců pečuje prostřednictvím smluvní zdravotnické sítě po celé ČR, která zahrnuje přes 25 tisíc poskytovatelů.

www.vozp.cz

České zdravotnictví

Novojičínští lékaři provedli robotickou operaci spánkové apnoe

  • 9 ledna, 202416 ledna, 2024
  • by budskap

“Nový Jičín se tak stal prvním pracovištěm na Moravě, kde se tyto operace provádějí. U obdobných událostí není neobvyklá přítomnost lékařů z jiných zdravotnických zařízení. Také první novojičínská robotická ORL operace tak proběhla za přítomnosti vícero předních odborníků v oboru ORL a chirurgie hlavy a krku z celé republiky,” uvedla mluvčí.

Operace spánkové apnoe, kterou provedl ORL tým nemocnice, je první svého druhu v tomto zařízení. Dosud tam ORL lékaři prováděli zejména onkologické operace hlavy a krku, kde použití robotického systému znamená menší pooperační bolestivost a možnost obejít se po výkonu bez tracheostomie.

Chirurgický zákrok vedl primář Jakub Syrovátka. “Jednalo se konkrétně o závěs měkkého patra a plastiku hltanu. Operace proběhla bez komplikací, pacient se již zhojil a jeho spánek je nyní výrazně kvalitnější,“ řekl Syrovátka. Dodal, že s pomocí robotického systému mohou lékaři operovat s větší přesností a menšími riziky pro pacienta.

Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice Agel Nový Jičín se zabývá diagnostikou a léčbou chorob krku, ucha, nosu, hltanu i hrtanu, včetně poruch sluchu a hlasu. Nabízí operace v celkové i lokální anestezii u dětských i dospělých pacientů. Ve spolupráci s Komplexním onkologickým centrem provádí diagnostiku a léčbu pacientů s nádory v oblasti hlavy a krku, například dutiny ústní, jazyka, nosu, hltanu, hrtanu, krčních uzlin či štítné žlázy. Komplexní onkologické centrum Nový Jičín je také evropským školícím centrem, kam se jezdí v robotické chirurgii zdokonalovat lékaři z několika zemí.

Aktuálně

Spánková laboratoř zlínské nemocnice je vytížená, přibývá i mladých pacientů

  • 2 srpna, 2023
  • by budskap

“Momentálně je kapacita spánkové laboratoře, která funguje v KNTB pod plicním oddělení, pět lůžek. Zájem veřejnosti o vyšetření je velký, čekací doba se posunula na 10 měsíců. V současné době zde mají lékaři v péči zhruba 1800 pacientů,” uvedla mluvčí.

Zdravotníci vyšetřují pacienty s různými spánkovými poruchami. “Od spánkové apnoe, přes respirační selhávání, syndrom neklidných končetin až po parasomnie (noční můry, náměsíčnost), insomnie (nespavost) a podobně, uvedla vedoucí spánkové laboratoře Marta Vránová. V období covidové pandemie i po ní podle ní přibylo především pacientů s nespavostí, poměrně často jde o mladé lidi, kteří nemohou spát kvůli stresu. “Na to samozřejmě existují nejrůznější terapie, ale to už je spíše úloha pro psychology a tam zpravidla tyto pacienty také posílám,” uvedla.

“Složitější pacienty, například s respiračním selháváním, nastavujeme při hospitalizaci na domácí neinvazivní ventilaci. Spánkovou apnoi, která je mimochodem u nás v laboratoři nejčastější poruchou, léčíme přetlakovou terapií. Díky tomu u pacientů dochází k výraznému prodloužení i zlepšení kvality života,” uvedla Vránová. Při přetlakové terapii přístroj vhání pacientovi přes masku do dýchacích cest vzduch a udržuje dýchací cesty otevřené. Ve spánkové laboratoři KNTB jsou masky různých typů a velikostí. Zdravotníci tam pacienty naučí s maskou zacházet a půjčí mu ji domů.

Poruchy spánku může způsobovat genetika, nadváha, nadměrný stres či nedodržování zásad spánkové hygieny. “Po naší diagnostice pokračují někteří pacienti v léčbě se specialisty z neurologie, psychiatrie, psychologie, ORL, stomatochirurgie a dalšími. Někdy ale při nespavosti stačí dodržovat zásady spánkové hygieny,” uvedla Vránová.

K zásadám patří nepít čtyři až šest hodin před usnutím kávu, černý či zelený čaj a energetické nápoje a omezit jejich konzumaci přes den. Lidé by měli večer vynechat těžká jídla. Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, ale cvičení tři až čtyři hodiny před ulehnutím může spánek narušit. Je vhodné se večer zbavit stresu a připravit se na spánek, nepít alkohol a nekouřit. V ložnici by měl být minimální hluk i světlo, vhodná teplota je kolem 18 až 20 stupňů Celsia. Lidé by také měli uléhat a vstávat každý den ve stejnou dobu.

Zpravodaj

Nespavost i opakované zástavy dechu. Poruchy spánku mohou způsobit infarkt…

  • 7 června, 2023
  • by budskap

Strávíme jím až třetinu svého života a patří mezi naše základní potřeby. Řeč je o spánku, jehož důležitost však člověk často objeví až v momentě, kdy se mu ho nedostává tolik, kolik by potřeboval. Poruchy spánku nejsou ničím neobvyklým. Zatímco spánková apnoe postihuje až 8 % populace, nespavostí trpí 35 až 40 % lidí v Česku.

„Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Během spánku regeneruje také náš kardiovaskulární systém, dochází k regulaci krevního cukru i k upevňování nervových spojení a tím i vzpomínek. Spánek přispívá k udržování zdravé tělesné hmotnosti, pozitivní vliv má také na naši náladu a pomáhá odbourávat stres. Během spánku se tvoří látky, které tělu pomáhají v boji s infekcí,“ vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se zdravému spánku věnuje v rámci svých preventivních aktivit. „Poruchy spánku proto mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace – od kardiovaskulárních onemocnění po duševní problémy, včetně demence. A naopak mohou být také příznakem těchto nemocí,“ dodává.

Obtížné večerní usínání, časné ranní probouzení bez možnosti znovu usnout a časté buzení v průběhu noci. Pokud se s těmito problémy setkává člověk po dobu jednoho měsíce minimálně tři dny v týdnu, pravděpodobně trpí nespavostí neboli insomnií. Přestože postihuje každou věkovou skupinu, s rostoucím věkem se její výskyt zvyšuje. Nejčastějším krátkodobým spouštěčem nespavosti je stres. Příčinami mohou být ale také nadměrná konzumace kofeinu či alkoholu, kouření, práce ve směnném provozu, jet lag při cestování skrze více časových pásem nebo modré světlo vyzařující z obrazovek. Svou roli mohou hrát také nesprávné spánkové návyky, jako je například nepravidelný čas uléhání nebo náročná fyzická aktivita před spaním.

Člověka, který trpí nespavostí, spánek neosvěží. Během dne proto pociťuje únavu, setkává se s poruchami koncentrace a paměti i s psychickou nepohodou. Trpět může bolestí hlavy, očí nebo páteře a objevit se může podrážděnost, deprese, úzkost a nepohoda. Člověk s nespavostí má totiž až 4x vyšší riziko vzniku psychiatrických onemocnění, a to včetně alkoholové či drogové závislosti. U chronických nespavců se dvakrát zvyšuje také riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění a poruch imunity.

Další poměrně častou spánkovou poruchou je spánková apnoe. Jedná se o situaci, kdy člověk během spánku opakovaně přestává dýchat. Toto zadržení dechu může trvat od 10 do 90 sekund a objevit se může až 300x za 6 hodin spánku. Častěji postihuje muže a osoby s nadváhou či kuřáky. Problémem je, že kvůli zadržování dechu klesá saturace kyslíku v krvi, což může vést k řadě zdravotních komplikací. Zvyšuje se riziko vysokého krevního tlaku a vzniku srdečních chorob jako infarktu či mrtvice. Ovlivněny jsou také kognitivní funkce, nálada, energie a celková kvalita života.

Mezi hlavní příznaky patří velmi hlasité chrápání a nadměrná denní spavost, kterou způsobuje neklidný a přerušovaný noční spánek spojený s intenzivním chrápáním a poruchami dechu. Pacienti si často stěžují také na poruchy paměti a koncentrace. Důležitá je diagnostika, která probíhá prostřednictvím polysomnografie. Jedná se o celonoční vyšetření v laboratoři, kdy je během spánku vyšetřovaného člověka zaznamenáváno několik fyziologických parametrů. Při léčbě může pomoci redukce váhy, spaní na boku i speciální protéza. U těžších forem se pak používá přístroj CPAP, kdy spí pacient trvale s maskou, která vhání pod tlakem vzduch do jeho dýchacích cest a zlepšuje tím okysličení krve.

Mezi další spánkové poruchy, tentokrát již méně časté, pak patří narkolepsie a parasomnie. Narkolepsie se projevuje nadměrnou denní spavostí a náhlým usínáním, a to často i v nevhodných či nečekaných situacích. Parasomnie se projevuje abnormálním chováním ve spánku. Mezi něj se řadí noční děsy a můry, náměsíčnost nebo spánková obrna, během které si pacientův mozek částečně uvědomuje realitu, částečně však stále spí. Dochází během ní ke stavu paralýzy, kdy člověk nedokáže i několik minut pohnout svým tělem.

Ideální doba spánku do velké míry závisí na věku. Dospělým se doporučuje spát 7 až 9 hodin denně, teenagerům 8 až 10 hodin a školákům 9 až 11 hodin. Mladší děti pak potřebují spánku ještě více. Pokud se člověk setká s některými z příznaků poruch spánku, měl by zapracovat na své spánkové hygieně.

Zaručené tipy jak na kvalitní spánek najdete na webových stránkách Loono. Patří mezi ně úprava spánkového režimu, vytvoření večerního relaxačního rituálu, příprava prostředí vhodného pro spánek a dodržování denních návyků vedoucích ke kvalitnímu spánku.

„Jestliže se ani po zlepšení spánkové hygieny příznaky nezlepší, navštivte svého praktického lékaře. Ten vám může na přechodnou dobu předepsat léky na spaní. Důležité je však myslet na to, že tyto léky neřeší příčinu problému a není proto vhodné brát je dlouhodobě, aniž by se řešila příčina spánkového problému,“ dodává Kateřina Šédová. Další metodou, která se využívá při poruchách spánku, je psychoterapie, konkrétně kognitivně-behaviorální terapie. Jestliže problémy přetrvají i při zavedení těchto opatření, je možné objednat se do spánkové laboratoře.

 

Loono je týmem mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří věří, že by se neměli pacienti pouze léčit, ale vést k prevenci nejrůznějších onemocnění. V minulosti odstartovalo kampaň za prevenci onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních onemocnění (#zijessrdcem) i reprodukčního (#doledobry) a duševního zdraví (#dobrenitro) a spustilo mobilní aplikaci Preventivka. Během 9 let své existence Loono zrealizovalo více než 3 000 workshopů, na kterých vyškolilo přes 140 tisíc účastníků. Ročně se organizaci daří prostřednictvím svých preventivních aktivit oslovit na 5 milionů lidí. Veškeré další informace najdete na webových stránkách www.loono.cz, sociálních sítích @Loonocz či v přiloženém press kitu.

Výzkumy a studie

Výzkum NUDZ: Poruchy spánku po covidu přetrvávají měsíce i roky

  • 11 srpna, 202211 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Dosud není známo, jak přesně poruchy spánku v souvislosti s covidem-19 vznikají, některé hypotézy ukazují na možné poškození nervové soustavy buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla. “Vůbec nejčastějších problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách. Tento problém udává více než 60 procent účastníku našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19. Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost,” popsala lékařka Tereza Dvořáková.

 

Vědci z NUDZ se zaměřují v první řadě na takzvané parasomnie, což je skupina onemocnění, která se projevují abnormálním chováním či prožitky ve spánku. “V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele,” popsalaa Dvořáková. Na problém některé z pacientů upozorní partner nebo si ho uvědomí, až když během noci shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. V některých případech podle Dvořákové může jít o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti

 

Lidé, kteří trpí poruchou spánku, se mohou obrátit přímo na odborníky z NUDZ. “Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na www.neurocovid.cz,” doplnila Dvořáková.

 

Prvním krokem k řešení poruch spánku je pravidelný režim a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny včetně zajištění vhodného prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách. Pokud potíže pokračují, je vhodné se obrátit na lékaře. Někdy dokáže problém vyřešit praktický lékař, případně pacienta odkáže na odborníka. Součástí léčby mohou být nejen léky. Úspěšná bývá i psychoterapie zaměřená přímo na spánek.

 

Výzkumy a studie

Studie: Dlouhý spánek po obědě může být časným příznakem Alzheimerovy…

  • 21 března, 2022
  • by andrlovak1

Zjištění by mohla pomoci sjednotit rozporuplné výsledky studií, které měří účinky zdřímnutí přes den na kognitivní zdraví starších lidí. Některé předchozí výzkumy zdůrazňovaly přínos malé siesty po obědě pro dobrou náladu, bdělost a výkonnost při řešení úkolů.

 

Nejnovější studie uvádí, že zvyšující se počet šlofíků souvisí s vyšší pravděpodobností vzniku mírné kognitivní poruchy nebo Alzheimerovy choroby.

 

“Může to být znak zrychleného stárnutí,” uvedla psychiatrička Yue Leng z Kalifornské univerzity v San Francisku. “Hlavní závěr je, že pokud jste nebyli zvyklí podřimovat a všimli jste si, že začínáte být přes den více ospalí, může to být signál zhoršujícího se kognitivního zdraví,” dodala lékařka.

 

Vědci sledovali po dobu několika let více než 1000 lidí v průměrném věku 81 let. Účastníci nosili každý rok zařízení podobné hodinkám, které sledovalo jejich pohyb až po dobu 14 dní. Výzkumníci interpretovali každé delší období bez aktivity od 9:00 do 19:00 hodin jako spánek.

 

Testování

Účastníci každý rok podstoupili testy k vyhodnocení poznávacích schopností. Na začátku studie nemělo 76 procent z nich žádnou kognitivní poruchu, 20 procent mělo mírnou kognitivní poruchu a čtyři procenta trpěla Alzheimerovou chorobou.

 

U lidí, kterým se nerozvinuly kognitivní poruchy, se podřimování po obědě prodloužilo v průměru o 11 minut ročně. Po diagnóze mírné kognitivní poruchy se tento nárůst zdvojnásobil na celkových 24 minut a po diagnóze Alzheimerovy choroby se téměř ztrojnásobil na celkových 68 minut, uvádí studie.

 

Účastníci výzkumu, kteří si zdřímli více než hodinu denně, měli celkově o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než hodinu denně. A lidé, kteří si zdřímli alespoň jednou denně, měli o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než jednou denně.

 

Mozky po smrti pacientů

Předchozí výzkum, který porovnával mozky po smrti pacientů, ukázal, že u osob s Alzheimerovou chorobou bylo zjištěno méně specializovaných neuronů, které podporují bdělost.

 

Neobvyklé spánkové vzorce, nespavost a nekvalitní noční spánek jsou u lidí s demencí běžné, ale nejnovější práce ukázala, že důležitou roli hraje i běžný šlofík. Autoři uvedli, že pocit stále větší ospalosti během dne může být časným příznakem toho, že v mozku probíhají změny, které jsou předzvěstí demence.

 

Podle Yue Leng není možné vyloučit, že podřimování způsobuje kognitivní problémy. Neexistuje ale biologický mechanismus, kvůli kterému by mohlo způsobit Alzheimerovu chorobu.

 

Výzkumy a studie

Lékařka: Zpožděnou spánkovou fází trpí sedm až 16 pct.…

  • 17 března, 2022
  • by andrlovak1

Podle neuroložky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1.LF UK k synchronizaci lidského biologického rytmu se 24hodinovým denním cyklem slouží řada podnětů. Jde například o střídání světla a tmy, pravidelný příjem jídla nebo pracovní režim. “Při zpožděné spánkové fázi postižený jedinec usíná minimálně o dvě hodiny později, než by měl, a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je problematické i hodinové posunutí spánku,” řekla Příhodová.

 

Zpožděný spánek podle vědců nemusí být nutně kratší či méně kvalitní. Jde o normální spánek v nenormálním čase. A právě to je zpravidla problém při nutnosti vstávat do práce či školy. Lidé trpící touto poruchou tak svůj spánek mnohdy ještě zkracují, což má řadu zdravotních a sociálních dopadů. Příhodová popsala, že pacienti si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti a pozornosti i delší reakční čas, což zvyšuje riziko nehod a úrazů. “Pacienti navíc častěji trpí změnami chování, nervozitou, podrážděností, depresí či úzkostí a u dospívajících se dokonce zvyšuje hrozba sebevražedných myšlenek,” popsala.

 

V pubertě ke vzniku zpožděné spánkové fáze přispívají i hormonální vlivy – konkrétně opožděné uvolňování melatoninu, “hormonu spánku”. Podle lékařů ho sice lze doplnit skrze léčiva, Příhodová však zdůraznila, že dospívající by měli večer omezit hlavně pobyt u televize, počítače i mobilního telefonu. Modré světlo, které vyzařují monitory, uvolňování melatoninu blokuje. “Někteří pacienti hrají počítačové hry nebo komunikují přes tablety běžně do dvou, do tří, ale i ještě pozdějších ranních hodin. Ráno je rodiče dlouze budí do školy a někdy se jim to ani nepodaří. Pokud ano, spánkový deficit, který se na nich během dne samozřejmě podepisuje, dospávají pacienti až o víkendu,” podotkla Příhodová. Podle vědců může spánková porucha souviset i s genetickými dispozicemi, psychiatrickými chorobami i povahovými rysy člověka.

 

Léčba poruchy vedle podávání melatoninu a psychoterapie zahrnuje hlavně režimová opatření. Kromě omezení večerního používání elektroniky by dospívající před spaním neměli vyvíjet ani intenzivní duševní aktivitu, přes den se naopak mají pohybovat na denním světle a mít určitou fyzickou zátěž.

 

Světový den spánku organizuje od roku 2008 Výbor Světového dne spánku, který spadá pod Světovou asociaci spánkové medicíny. Každoročně připadá na poslední pátek před jarní rovnodenností. Cílem akce je přiblížit přínosy kvalitního spánku a upozornit na nutnost prevence a léčby spánkových poruch.

 

Výzkumy a studie

Vědci z NUDZ: Kvalitní spánek může mít vliv na zvládání…

  • 16 března, 2022
  • by andrlovak1

Stres a spánek se podle odborníků navzájem ovlivňují. Člověk ve stresu je kvůli působení hormonů kortizol a adrenalin připravený k akci, a proto pro něj bývá těžké usnout a kvalitně spát. Lidé se spánkovými potížemi mají naopak větší problémy se zvládáním stresu a snáze podléhají svým emocím. Mají tendence propadat do depresí a špatně zvládají vypjaté situace. Nedostatek spánku se kromě jiného výrazně promítá do paměti, přičemž spánek je nezbytný pro zpracovávání zkušeností a převádění informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

 

“Na tom, jak si pamatujeme události, se podílí hned několik druhů paměti. Takzvaná epizodická paměť uchovává informaci o tom, kdy, kde a co se stalo, tj. časový a prostorový kontext. Současně s tím dochází k asociaci jednoduchých podnětů – zvuků, obrazů či pachů s emocionálními reakcemi, například strachem,” vysvětlil Eduard Kelemen z NUDZ. Jeho tým proto zkoumal, jak je zaznamenání traumatizující události ovlivněno spánkem a hladinou stresového hormonu. Výzkumníci provedli pokus na potkanech, zkoumali jejich strachovou reakci za různě nastavených okolností včetně nedostatku spánku.

 

Odborníci uvádějí, že pokud někdo zažije situaci, která v něm vyvolá emoci, pak se tato vzpomínka ukládá do dlouhodobé paměti, nicméně emoce k ní vázaná s každým dalším spánkem slábne, respektive se snižuje její intenzita. Proto při vzpomínce na danou situaci takový člověk po nějaké době necítí tak silné emoce, jako když ji prožíval. “Tato funkce je pro náš život nesmírně důležitá. Právě u posttraumatické stresové poruchy ale tento mechanismus pravděpodobně nefunguje. Člověk tak prožívá vzpomínky na danou situaci tak, jako by se děla v současnosti. S tím mohou souviset i časté potíže se spánkem, které u těchto lidí pozorujeme, jako je nespavost nebo noční můry,” dodala Karolina Janků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ.

 

Nyní mohou lidé prožívat stres a úzkost pod vlivem pandemie koronaviru nebo války na Ukrajině. “Pravidelnost a rutina jsou pro spánek velmi důležité a pomáhají nám také při zvládání stresu. Předvídatelnost našich aktivit během dne tak může významně přispět k pocitu bezpečí,” doplnila Janků. I prostředí, ve kterém lidé spí, by mělo navozovat pocit klidu. Podle odborníků také není vhodné se ke spánku nutit a v případě, že se člověku nedaří usnout, je lepší začít se věnovat klidné činnosti mimo ložnici a vrátit se zpět, až když se cítí ospalí. Pro spánek je důležitá také jak fyzická, tak duševní činnost během dne. Vědci zdůrazňují, že i z hlediska kvality spánku je proto vhodné věnovat určitý čas svým emocím a obavám, a nesnažit se je za každou cenu odhánět.

 

Navigace pro příspěvky

1 2

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS