MedNews.cz

V Olomouci byla otevřena základní škola pro děti s autismem,…

2 září, 2024
by budskap

Hejtmanství se podle Jakubce rozhodlo projekt podpořit kvůli velké poptávce rodičů dětí s autismem, které při výuce potřebují individuální přístup, což hlavně na druhém stupni základních škol může být problém. “Byl jsem se podívat v Brně, kde tato škola funguje. Děkuji kolegům z krajské rady, že můj návrh (na zřízení školy pro autisty), který jsem předložil někdy v únoru, schválili a proces proběhl tak rychle, že dnes jsme školu pro děti s autismem mohli otevřít,” uvedl Jakubec.

Otevření školy je pro rodiče těchto dětí obrovská pomoc. Upozornili na to, že školáci s autismem mají svá specifika. “Jsou mnohem citlivější na okolní prostředí, zvuky a hluk, světlo, ale i jiné smyslové vjemy se mohou stát pro ně příliš zatěžující. Nejen tedy samotná výuka může být pro ně stresujícím faktorem. To vše se potom odráží na jejich chování, náladě, dovednostech, ale i schopnostech fungovat ve školním, domácím i jiném prostředí,” uvedla Eva Vingrálková na stránkách olomouckého spolku JAN – Jdeme Autistům Naproti.

Ve školní budově mají děti k dispozici sedm tříd, které zahrnují přípravný stupeň, první ročník a také třídy pro starší děti, které už navštěvují druhý stupeň. Ve školní budově byly zřízeny relaxační místnosti, ve kterých děti najdou potřebný klid a soukromí. Personál školy čítá tři desítky pracovníků. “Poptávka je obrovská. V tuto chvíli bychom ale více jak 50 dětí už asi nebyli schopni přijmout, protože v každé třídě musí být minimálně tři pedagogičtí pracovníci,” upozornila ředitelka školy Radka Urbanová Kovaříková. Kapacita školy by mohla být v budoucnu zvýšena díky případné rekonstrukci půdních prostor.

Autismus je poruchou vývoje sociální interakce a komunikace. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje, že se člověk chová a myslí jinak než jeho vrstevníci. Má potíže v komunikaci, nedokáže adekvátně reagovat na běžné situace. Na druhou stranu v některých oblastech mohou lidé s autismem výrazně převyšovat ostatní, třeba v matematice, jazycích nebo umění.

Učitelé v nové škole budou kromě vzdělávání pracovat i na rozvoji dětí, zaměří se například na socializaci, sebeobsluhu a komunikaci. Vzdělávání dětí s autismem bude přizpůsobeno jejich individuálním potřebám. Pedagogové připravili strukturované rozvrhy hodin, při výuce se používají i piktogramy. “Učebnice máme, ale paní učitelky se o ně většinou jenom opírají. Dělají výňatky a upravují je, aby děti věděly, jaký je cíl výuky,” dodala ředitelka.

Prevence a léčba

Na 3. lékařské fakultě vznikne obor zaměřený na epidemiologii a veřejné…

31 ledna, 2022
by andrlovak1

Poslední dva roky, kdy se Česká republika potýká s epidemií covidu-19, ukázaly na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru veřejného zdraví. Podle přednosty ústavu hygieny 3. LF UK Pavla Dlouhého v posledních 20 letech v hygienické službě ubývali pracovníci. Podle něj kolem let 2002 až 2004 v hygienické službě pracovalo asi 6500 lidí, v roce 2007 zhruba 4400. Loni v souvislosti k covidem hygienické služby přijaly asi 135 lidí, takže celkový počet pracovníků nyní podle Dlouhého činí zhruba 2200.

“Jedna otázka jsou počty lidí, druhá otázka je kvalifikace. My ty lidi nemáme někde ve skladu, abychom najednou vytáhli 130 kvalifikovaných hygieniků, epidemiologů a podobně. A vůbec ne lékařů,” uvedl Dlouhý. V hygienické službě podle něj pracuje kolem 200 lékařů, jejichž průměrný věk je 60 let. “I tohle všechno dohromady je jeden z důvodů, proč se snažíme vytvořit nový studijní obor, abychom měli kvalifikované odborníky v oblasti epidemiologie, hygieny, ochrany veřejného zdraví a podpory zdravého životního stylu,” doplnil Dlouhý.

Ke studiu oboru, který má předběžný název epidemiologie a management veřejného zdraví, se bude moci přihlásit absolvent jakéhokoli bakalářského studia. První rok bude pro všechny studenty společný, druhý rok si pak budou moci vybrat zaměření na epidemiologii, biostatistiku a zdravý životní styl nebo na kvalitu zdravotní péče a ekonomiku zdravotnictví. Podle Dlouhého obdobná studia v současnosti nabízí Ostravská univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci.

Podle Pavla Hroboně, který vede pracovní skupinu pro přípravu tohoto oboru, by studium mohlo vychovat odborníky, kteří se budou zabývat nejen infekčními nemocemi, ale také prevencí chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby či diabetes. Absolventi, kteří budou zdravotnickými pracovníky, by se mohli uplatnit také v řízení procesů u poskytovatelů zdravotní péče a ve zdravotních pojišťovnách.

Aktuálně

VŠCHT: Monitoring odpadních vod škol by mohl nahradit antigenní…

13 ledna, 202214 ledna, 2022
by andrlovak1

Podle VŠCHT je citlivost metody dostatečná už k odhalení jednotek pozitivních osob ve škole. Pozitivita odpadních vod, kterou by nepotvrdilo následné plošné testování žáků a učitelů metodou PCR, byla velmi vzácná. Zástupci VŠCHT uvedli, že monitoring vypovídal o šíření pandemie už během října, kdy na školách neprobíhalo plošné testování. Další z výsledků projektu podle nich ukázal, že školy s pravidelným plošným testováním metodou PCR dokázaly během loňského listopadu a prosince účinně vyhledat a izolovat nakažené osoby.

“Pokud byli důsledně a rychle izolováni nakažení žáci a jejich kontakty, odpadní vody nebyly pozitivní již druhý den po plošném testování. I tam, kde se zpožďovalo trasování a izolace rizikových kontaktů, byly většinou čtvrteční vzorky již negativní. Naproti tomu plošné testování antigenními testy vykazovalo v tomto ohledu minimální účinnost,” sdělila VŠCHT.

Podle vedoucího týmu z VŠCHT Jana Bartáčka tak účastníci projektu navrhují zavedení systému pro rozsáhlý monitoring odpadních vod ze škol, který by při ústupu epidemie nahradil méně účinné testování antigenními testy. “Tento systém by spočíval v rutinním sledování odpadních vod, jednou nebo dvakrát týdně, a v plošném PCR testování pouze u škol s pozitivními vzorky odpadních vod,“ popsal Bartáček.

“Technicky lze stihnout dodat informace o pozitivitě odpadních vod do 24 hodin a v následujícím dni provést plošné testování PCR, doplnil Petr Sýkora, technický ředitel Pražských vodovodů a kanalizací. Zdeněk Davídek, který je radním pro školství na Praze 9, pak podotkl, že postup by vedle vyšší účinnosti byl i podstatně levnější.

VŠCHT s PVK spustily pilotní projekt monitoringu koronaviru ve splašcích v létě 2020 na 14 lokalitách pražské stokové sítě. Už dříve uvedly, že dobře odpovídal aktuální epidemické situaci. Loni na podzim se monitoring rozšířil i do Plzně, Brna a Ostravy.

Východisky pro určení, které úřady z oblasti zdravotnictví a odpadních vod budou mít na starosti dohled nad výskytem koronaviru ve splašcích kvůli mapování epidemie, se počátkem ledna zabývala také vláda. Projednávání však zatím přerušila.

Testy v Česku v úterý potvrdily 12.366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince.

sar mha

Zpravodaj

Plaga: MZ by dnes mělo vybrat antigenní testy pro…

15 února, 202115 února, 2021
by andrlovak1

Olomouc 15. února (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví by dnes mělo vybrat antigenní testy na koronavirus určené pro školáky, kteří se mají 1. března začít postupně vracet do lavic. Stát poté ve zrychleném řízení nakoupí potřebný počet testovacích sad. “Mělo by to být stíhatelné do 1. března,” odpověděl dnes na dotaz ČTK ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Maturanti a žáci posledních ročníků základních škol by se měli podle plánu do škol vrátit za dva týdny. Je to základní podmínka hejtmanů, kteří na základě víkendové dohody vyzvali vládu k vyhlášení nynějšího nouzového stavu.

“Pokud vím, tak nějaký výběr ze škály antigenních testů by mělo ministerstvo zdravotnictví realizovat dnes. V návaznosti na tento výběr bude pro první měsíc realizován nákup (testů) ve zrychleném řízení,” uvedl Plaga. Podle něj se nyní čeká už jen na konečné rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o výběru neinvazivních antigenních testů pro školáky.

Školáci a studenti by podle Plagy měli být testováni antigenními a posléze i PCR testy. Neinvazivní antigenní testy budou určeny pro nejmenší školáky. Přesnější PCR testy, které lze provádět například i ze slin, jsou podle ministra vhodné pro žáky vyšších ročníků, maturanty či vysokoškoláky. Testovací kapacity tuzemských laboratoří podle Plagy na březnové obnovení výuky zatím stačí.

“Věřím, že najdeme správnou kombinaci testů, která umožní bezpečný návrat dětí do škol a abychom je byli schopni ve školách do konce školního roku udržet,” podotkl Plaga.

Olomoucký kraj dnes ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny zahájil první ze dvou vln testování studentů nejvyšších ročníků středních škol v Olomouci na nový koronavirus. Podle hejtmana Josefa Suchánka (Piráti a STAN) se do pilotního projektu zapojilo několik stovek žáků ze sedmi olomouckých škol. Takzvané kloktací sady si studenti ve školách vyzvedli dnes, druhou možnost budou mít v pátek. Postup má podle hejtmana simulovat budoucí reálné testování školáků navracejících se do škol.

Studenti si odběr provedou doma kloktáním, zapíšou jej do on-line formuláře na webu a svůj vzorek přinesou do školy. Vzorky budou převezeny do fakultní nemocnice, kde se ještě ten den vyhodnotí, a výsledky budou rozeslány studentům i školám. Vedení škol tak získá přehled o výskytu nákazy novým koronavirem mezi studenty. Vše je podle hejtmana dobrovolné.

Podle ředitele ÚMTM Mariána Hajdúcha je smyslem projektu potřeba procesně otestovat systém odběru, registrace a zpracování vzorků. “Současně chceme zjistit aktuální prevalenci infekce virů SARS-CoV-2 v závěrečných ročnících středních škol a prakticky prověřit možnosti takzvaného poolování vzorků,” uvedl Hajdúch.

Podle něj narůstají důkazy o nevhodnosti antigenního testování v této skupině bezpříznakových jedinců. “Například nově publikovaná data z Rakouska ukazují, že antigenní sebetestování odhalí u žáků pouze 0,02 procenta nakažených, přičemž PCR metoda s neinvazivním odběrem odhalí minimálně desetinásobně více případů onemocnění,” upozornil Hajdůch.

Zpravodaj

Budoucí zdravotnice: Nejtěžší bylo smířit se se smrtí pacientů

25 listopadu, 202025 listopadu, 2020
by andrlovak1

Ostrava 25. listopadu (zpravodajka ČTK Martina Helánová) – Silné zážitky z nemocnic, kde pomáhaly kvůli koronavirové pandemii, spojují studentky Střední zdravotnické školy AGEL v Ostravě, které se dnes vrátily k běžné výuce. Mnohé z nich se poprvé intenzivně setkaly se smrtí a s novou zkušeností se musely psychicky vypořádat. V hlavách už ale mají nového strašáka – blížící se maturitu, z níž mají velké obavy. Získaly sice zkušenosti, které by jim běžná praxe nedala. Zároveň ale ztratily řadu hodin teoretické výuky.

Budoucí maturantka Anna Stoláriková pomáhala na covidovém oddělení novojičínské nemocnice. “Bylo to celkem těžké, hlavně v tom, že jsme musely mít všechny ochranné pomůcky, to bylo náročné, nebyly jsme na to zvyklé,” řekla ČTK.

Nejtěžší ze všeho ale podle ní bylo vidět umírat pacienty. “Na covidových odděleních se hodně umírá. Byla jsem i na oddělení s horšími případy, a to bylo psychicky náročné. S první smrtí jsem se setkala právě tam,” uvedla Stoláriková. Přes všechny tyto zážitky si ale svou budoucí profesní dráhu nerozmyslela. “Obor mě hodně baví a spíše mě to dohnalo k tomu, abych těm lidem pomáhala ještě víc. Musela jsem si to urovnat v hlavě, hodně jsem to řešila s rodiči i holkami, které tam byly se mnou, nebyla jsem na to úplně sama,” řekla Stoláriková. Přiznala, že nadcházející maturita pro ni znamená velký stres a uvítala by alespoň nějakou úlevu. Kvůli pomoci v nemocnicích totiž neměla ani distanční výuku.

Podobně je na tom Ivana Přívarová, která pracovala na gastroenterologickém oddělení nemocnice v Ostravě-Vítkovicích. “Hodně jsme zameškaly ve škole, ale jsou tam samozřejmě i pozitiva, protože jsme hodně získaly v praxi. Musím říct, že mě sestřičky hodně pouštěly k věcem, ke kterým bych se na praxi ve škole nedostala,” uvedla studentka.

Práce v nemocnici byla podle ní psychicky velmi náročná. “Byla jsem u několika případů, kdy nám umřel pacient. Bylo to hodně náročné, hlavně první případ. To jsem hodně těžce nesla a dlouho mi to trvalo, než jsem se s tím nějak vyrovnala. Hodně mi pomohly sestřičky,” řekla Přívarová. V prvních chvílích dokonce zvažovala, že změní studijní obor. “Po pár dnech se to zlepšilo a řekla jsem si, že to k tomu patří,” uvedla. Výpadek ve škole podle ní dohnat lze, ale bude to stát velké úsilí.

Za velkou zkušenost považuje práci v nemocnici i Rosana Balážová. “Pracovala jsem ve Vítkovické nemocnici Agel v Ostravě na interním oddělení, které momentálně funguje jako suspektní covid. Získala jsem hodně zkušeností, protože na interním oddělení je všechno možné, takže jsem viděla opravdu hodně,” řekla Balážová. Také ji ale děsí maturita. “Bude to hodně těžké a už za půl roku máme maturovat” uvedla Balážová, která má největší obavy z angličtiny.

Kromě profesních zkušeností ale budoucím zdravotnicím současný stav přinesl i cenné zážitky pro osobní život. “Pozitivně vnímám to, že jsme bydlely samy a vyzkoušely si takový ten život, kdy člověk chodí do práce a musí si sám zajistit jídlo,” řekla další studentka Laura Bulavová. Pracovala na interně nemocnice ve Šternberku. Věří, že zameškané učivo je možné dohnat. Záležet ale podle ní bude hlavně na osobní snaze každého z budoucích maturantů.

mtk

Zpravodaj

Školy v Evropě se v září otevřou, někde vstup pouze s rouškami

31 srpna, 202031 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Paříž/Madrid 31. srpna (ČTK) – I přes vyšší nárůsty denně odhalovaných případů nákazy koronavirem v řadě evropských zemí vlády rozhodly, že školní rok začnou děti v lavicích. Nevrátí se tak k distanční výuce, kterou mnohé státy zavedly na jaře. V řadě zemí ale budou muset děti nosit roušky, některé jen cestou do školy a na chodbách, jiné ovšem také ve třídách. Nošení roušek se navíc často liší podle věku žáků. Školy rovněž mnohde rozdělí výuku do menších skupin a některé proto najmou i tisíce nových účitelů.

Školy zavřené na jaře kvůli pandemii covidu-19 některé evropské země otevřely už koncem předchozího školního roku, rodiče se ale mohli rozhodnout mezi distanční a prezenční výukou, což udělala například Francie či Česká republika. Jako první v Evropě otevřelo školy už v polovině dubna po měsíční uzavírce Dánsko, v polovině května ho následovaly mimo jiné Finsko či Švýcarsko.

Na návrat dětí do školních lavic tento měsíc apeloval i generální tajemník OSN António Guterres a organizace UNICEF, podle níž nejméně třetina dětí neměla při uzavření škol za pandemie možnost distanční výuky.

Někteří studenti za návrat do školních lavic uspořádali i demonstrace, například tento měsíc v dánském městě Aarhus. Ve Španělsku pohrozily na polovinu září studentské odbory stávkou kvůli nejasným jednotným pravidlům, také učitelé v madridském regionu hrozí stávkou.

V Německu, kde už ve většině země školní rok začal, zavedla povinnost nošení roušek i ve třídách při vyučování jako jediná spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Tato nejlidnatější země Německa ale opatření zavedla jen do konce srpna a nově ho už neprodloužila. Dnes tuto povinnost oznámilo druhé nejlidnatější Bavorsko, které bylo v rámci Německa po Severním Porýní-Vestfálsku nejvíce zasaženo koronavirem. Roušky tam budou platit ve třídách od začátku školního roku 8. září pro starší žáky.

V Itálii by se děti do školních lavic měly vrátit po půl roce ve většině země 14. září. Pravidla pro školy budou v úterý předmětem videokonference zástupců italských regionů a dnes by měl vládní expertní výbor upřesnit pravidla pro nošení roušek. Výuku budou moci školy mimo jiné rozdělit na dopolední a odpolední, aby zamezily většímu počtu žáků ve školách.

Nejasnosti zatím panují i v některých regionech ve Španělsku, kde školní rok začne během druhého a třetího zářijového týdne různě v jednotlivých regionech. Minulý týden vláda uvedla, že roušky ve školách by měly být povinné pro děti od šesti let. Například Katalánsko je ale hodlá vyžadovat až od 12 let, hranice šesti let má platit jen ve více zasažených oblastech. Vláda také doporučila, aby se výuka konala v menších skupinách, velikost si určí regiony. Některé z nich už oznámily, že zaměstnají tisíce dalších učitelů.

Školy v úterý otevře opět i Francie, která minulý týden zaznamenala rekordní denní nárůsty nakažených. Učitelé a starší žáci mají nosit ve vnitřních prostorách roušky a školy posunou začátky a konce vyučování tak, aby zamezily velkým skupinám při příchodu a odchodu do škol.

Na Slovensku, kde začíná školní rok ve středu, budou muset nosit roušky ve vnitřních prostorách školy učitelé a starší žáci a studenti. Výjimku dostali žáci prvního stupně základních škol a žáci s postižením sluchu nebo se středním a těžkým mentálním postižením.

Také na Britských ostrovech se roušky ve školách týkají jen starších žáků, kteří je ale nemusí nosit ve třídě, nýbrž jen na chodbách a v dalších společných prostorách. A zatímco ve Skotsku a Severním Irsku je musí nosit všichni žáci starší 12 let, v Anglii se to týká jen oblastí zvýšeného výskytu koronavirové nákazy.

Nizozemská vláda oznámila, že děti do škol v rouškách nemusí, nicméně některé školy žádají žáky, aby je nosili. Přísní hodlají být v Řecku, jehož ministryně školství minulý týden pohrozila, že děti bez roušek nebudou vpuštěny do škol. Školní rok v Řecku začne buď 7. nebo 14. září, rozhodnutí má podle místních médií padnout v úterý.

Všechny státy se pro nový školní rok shodují na klíčových zásadách. Rodiče nemají posílat dítě do školy, má-li horečku. Děti si mají častěji mýt ruce, nepodávat si je při pozdravu či loučení a zakrývat si při kašlání ústa rukávem či papírovým kapesníkem. Ve školách by se také mělo častěji větrat a dezinfikovat povrchy, jichž se děti často dotýkají.

nob jd

Zpravodaj

Slovenské děti budou muset do školy v rouškách

14 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Bratislava 14. srpna (ČTK) – Starší žáci slovenských škol budou muset od zářijového návratu do lavic nosit roušky. Slovensko také zakáže hromadné akce nad 1000 lidí ve vnějších a nad 500 lidí ve vnitřních prostorách. Rozhodl o tom ve čtvrtek večer vládní tým odborníků, a to v reakci na aktuální nárůst počtu nových případů koronavirové nákazy. Podle slovenských médií přibylo za uplynulý den 62 nově nakažených covidem-19, celkem jich země eviduje 2801.

Slovenské děti se v souladu s dřívějšími plány vrátí od září k povinné školní docházce. Děti od pátých tříd však budou muset nosit po celou dobu ve škole roušku, a to nejméně první dva týdny výuky. Rodiče všech žáků budou zase povinně podepisovat čestné prohlášení, že jejich potomci netrpí příznaky nemoci či zda byli v posledních dvou týdnech v zahraničí.

Ministr zdravotnictví Marek Krajčí přitom původně počítal s tím, že při návratu ze zahraničí budou muset děti automaticky do dvoutýdenní karantény.

“Povinnou 14denní karanténu jsme vynechali,” řekla podle listu SME po čtvrtečním zasedání konsilia odborníků hlavní školská expertka ministerstva zdravotnictví Elena Prokopová. Místo izolace budou rodiče po návratu ze zahraničí sledovat stav dítěte a v případě příznaků nemoci s ním ihned půjdou k lékaři.

Nejméně po celé září budou zakázány akce nad 1000 lidí včetně, což znamená mimo kulturních festivalů omezení například pro účast diváků v hledištích sportovních utkání. Na polovinu kapacity bude omezen provoz koupališť a akvaparků. Ve vnitřních prostorách budou zakázány akce nad 500 lidí.

Hlavní hygienik Ján Mikas podle listu SME prohlásil, že by mohla být zavedena povinnost pro zaměstnavatele, aby do svých podniků pouštěli jen lidi, kteří se po návratu z rizikových zemí prokážou negativním testem na koronavirus. Za zdravotně nebezpečné považuje v současnosti Bratislava například Španělsko, Belgii nebo část Británie, Francie, Chorvatska nebo Polska. Na seznam rizikových regionů patří i Praha.

Počet případů nákazy na Slovensku roste od června v souvislosti s uvolněním protikoronavirových opatření. V srpnu přibývá průměrně kolem šesti desítek nových nakažených denně. Z celkových 2801 zjištěných případů se už 1944 lidí vyléčilo, 31 jich s nemocí covid-19 zemřelo. Země tak stále patří v rámci Evropské unie k těm nejméně zasaženým.

kpc spr

Zpravodaj

Novela školského zákona zavádí povinné i vzdělávání na dálku

12 srpna, 202013 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Praha 12. srpna (ČTK) – Novela školského zákona, kterou v pondělí projedná vláda, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Dosud ji česká legislativa nijak neupravovala. Formu výuky na dálku návrh nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Změna zákona je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého je zákonná úprava potřebná, má ale svá úskalí.

Povinná výuka na dálku se týká krizového stavu podle krizového zákona nebo uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice.

“Děti, žáci a studenti jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem s výjimkou dětí v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné,” píše se v materiálu pro jednání vlády. Povinně chodí jeden rok do mateřských škol předškoláci. Na dálku se nemusí vzdělávat také v jazykových a základních uměleckých školách.

“Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání,” uvádí návrh. U dětí, které nemají počítač, tak musí škola podle důvodové zprávy například umožnit, aby si žák učivo a úkoly vyzvedl ve škole nebo je předat telefonicky. Ministerstvo může podle návrhu také určit jiný způsob přijímacích zkoušek nebo ukončování vzdělání.

Školy si musí podle zákona zakotvit podmínky distanční výuky do školních řádů. Upravit v nich mají podle ministerstva i způsoby hodnocení nebo omlouvání z výuky, pokud se jí žák například z důvodu nemoci nemůže zúčastnit.

Vzdělávání má být podle návrhu se stávajícími personálními a materiálními zdroji. “Zároveň zákon vytváří prostor pro systémové nastavení vzdělávání distančním způsobem a obhajitelnost vynakládání veřejných prostředků na tento způsob vzdělávání,” píše se v důvodové zprávě. Primárně je třeba se zaměřit na školy základní, které zajišťují povinnou školní docházku.

Problém distanční výuky v rodinách, které nemají počítač nebo přístup k internetu, novela zákona neřeší, řekl dnes ministr školství Robert Plaga (ANO) České televizi. Dodal, že jeho resort teď jedná s ministerstvem financí o poskytnutí dotace školám na nákup počítačového vybavení, softwaru či připojení, a to nejenom pro učitele, ale i pro potřebné žáky. Podle Plagy by základní školy mohly na tyto účely dostat až 1,5 miliardy korun.

Podle Černého by mohl riziko přinést odstavec v návrhu, který na jedné straně ukládá žákům se výuky na dálku účastnit a školám ji potřebám konkrétního žáka přizpůsobit.

“Umím si představit, že tyto formulace mohou být oboustranně zneužitelné, pokud by si účastníci vzdělávacího procesu chtěli vzájemně ‘škodit’,” uvedl. Učitelé mohou mít obtížně splnitelné nároky, rodiče nesmyslné požadavky. “Bude-li to nutné, role arbitrů připadne v tomto případě zřejmě ředitelům škol, potažmo České školní inspekci,” dodal Černý.

Přesto je podle něj úprava správná, protože se ukázalo, že určitá část dětí se jarní dálkové výuky neúčastnila. Protože bylo vzdělávání dobrovolné, tak rodina i škola na jejich vzdělávání rezignovaly. “Jednorázový výpadek ještě není fatální, ale pokud by se měla obdobná situace ještě jednou nebo vícekrát opakovat, získala by část této generace už těžko zacelitelné mezery ve vědomostech,” doplnil.

Pandemie koronaviru výrazně zasáhla do druhého pololetí uplynulého školního roku. Od 11. března byly školy plošně zavřené, otvírat se začaly postupně a částečně až po dvou měsících. Do konce školního roku byla docházka dobrovolná a děti se mohly učit i z domova. Do základních škol chodilo v minulém školním roce zhruba 953.000 dětí a do středních škol 424.000.

Výuky na dálku se neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10.000 dětí. Plaga v červenci deklaroval, že školy se v září otevřou v běžném režimu, jen s přísnějšími hygienickými opatřeními. Nošení roušek ve školách bude záležet na rozhodnutí hygieniků v konkrétním kraji.

van dto snm

Zpravodaj

Šéf OSN varuje před generační katastrofou, nakažení přibývají

4 srpna, 202013 srpna, 2020
by Lucie Fílová

New York 4. srpna (ČTK) – Před generační katastrofou kvůli dlouhodobému uzavření škol vinou pandemie covidu-19 varoval dnes generální tajemník OSN António Guterres. Ještě v polovině července byly kvůli nákaze zavřeny školy asi ve 160 zemích, což se týkalo více než miliardy žáků. Kromě toho už před pandemií nemělo přístup ke vzdělání více než 250 milionů dětí. V USA a v Latinské Americe byly mezitím zaznamenány další desítky tisíc nakažených, v Rusku tisíce. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se dosud koronavirem SARS-CoV-2 na celém světě prokazatelně infikovalo více než 18,3 milionu lidí a téměř 700.000 jich zemřelo.

“Nyní čelíme generační katastrofě, kvůli níž můžeme přijít o nevýslovný lidský potenciál, podkopat desetiletí pokroku a zhoršit zakořeněné nerovnosti,” uvedl Guterres v prohlášení zveřejněném světovou organizací.

Ve Spojených státech se za posledních 24 hodin vyskytlo více než 46.000 případů koronavirové nákazy. Dohromady je to už přibližně 4,7 milionu, zhruba čtvrtina všech infikovaných na celém světě. Zemřelo dalších 532 lidí s covidem-19, dohromady přes 155.000. Vyplývá to z údajů JHU.

USA jsou koronavirovou pandemií zdaleka nejhůře zasaženou zemí na světě jak co do celkového počtu případů, tak pokud jde o související úmrtí.

Brazílie, která je po USA druhou nejpostiženější zemí světa, hlásí dalších 16.641 případů koronavirové nákazy za poslední den a 561 úmrtí. Celkový počet dosud nakažených tak už v nejlidnatější latinskoamerické zemi překročil 2,75 milionu.

Počet případů covidu-19 v celé Latinské Americe překročil pětimilionovou hranici, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters na základě svých propočtů. Potvrzuje se tak, že jde o nejhůře zasažený region světa, obývaný 640 miliony lidí. Už v sobotu v Latinské Americe překročil počet zemřelých s koronavirovou nákazou 200.000. V mnoha tamních zemích se šíření infekce zrychluje, ale vlády chtějí uvolňovat protiepidemická opatření v zájmu ekonomiky.

Pětimilionovou hranici počtu případů region prolomil poté, co dalších více než 10.000 nových případů v pondělí oznámila Kolumbie. Také Mexiko v posledních dnech hlásí rekordní nárůsty nakažených a v počtu zemřelých už překonalo Británii, kterou v této statistice odsunulo na čtvrtou příčku.

V Německu bylo za poslední den hlášeno 879 nových případů koronavirové nákazy. Dohromady se tak v zemi nakazilo už nejméně 211.281 lidí, alespoň podle údajů Institutu Roberta Kocha (RKI), který sčítá případy hlášené z jednotlivých zdravotních úřadů.

Čtvrtý rekord v denním přírůstku nových případů během jednoho týdne zaznamenalo Polsko. Skoro třetina z 680 nových případů je ze Slezska, které sousedí s Českou republikou a které se potýká s šířením nákazy v uhelných dolech.

msk mka

Zpravodaj

Ročně ukončí školu jeden či dva lékaři zaměření na hygienu

4 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 4. června (ČTK) – Ročně ukončí vzdělání jeden či dva lékaři zaměření na hygienickou službu. Krajské hygieny, které hrály v epidemii nemoci covid-19 zásadní roli, získaly 137 nových služebních míst nejen pro lékaře, ale i pro další zaměstnance včetně právníků nebo pracovníků v IT. Podle odborníků ale bude problematické je obsadit. Lékaři pracující na hygienických stanicích v režimu služebního zákona jako úředníci mají nástupní plat zhruba o deset tisíc nižší než v nemocnicích. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

“Krize ukázala, že role zaměstnanců orgánů veřejného zdraví byla pro vypátrání pozitivních osob, jejich izolaci a případnou karanténu, stěžejní,” řekla Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Podle ní bylo na konci května na čtrnácti krajských hygienických stanicích 2094 zaměstnanců, z nichž 196,6 bylo úvazku pro lékaře a zhruba 660 dalších odborných pracovníků vzdělaných v oboru veřejného zdraví, přírodovědných nebo podobných oborech. “Největší zátěž epidemie řešilo 369 zaměstnanců v sekcích ochrany a podpory veřejného zdraví,” dodala Rážová. Velká část lékařů-hygieniků se podle ní blíží hranici 60 let.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví má aspoň pro lékaře výši platů srovnat. Dosud nastupující lékař na hygieně začínal na 22.980 korunách, v nemocnici na 33.420 korunách. Navíc musel absolvovat i úřednickou zkoušku, což by se podle šéfa Krajské hygienické stanice Libereckého kraje a bývalého hlavního hygienika Vladimíra Valenty, mělo také změnit. Rozdíly v platech ale zatím zůstávají pro střední zdravotnický personál a vysokoškolsky vzdělané pracovníky v jiných oborech. Valenta je jedním ze spoluautorů návrhu novely, která vrátila pro hlavního hygienika také povinnost mít právě lékařské vzdělání.

Lékaři studují nejprve medicínu zaměřenou všeobecně, po promoci se specializují. V případě zaměření na hygienu studují čtyři roky. Podle šéfa katedry hygieny, proděkana 3. lékařské fakulty UK Pavla Dlouhého, který je zároveň předsedou Společnosti hygieny se obor studuje na všech osmi lékařských fakultách. “Kdyby z každé vycházeli dva ročně, situace by se výrazně zlepšila,” dodal. S hlavní hygieničkou se shodl i v tom, že kvůli platům často i vystudovaní hygienici jdou pracovat do jiných lékařských oborů nebo mimo zdravotnictví.

Se 137 novými služebními místy na krajských hygienách budou podle Rážové hygienici na případnou další epidemii lépe připraveni. “Budeme schopni došetřit až 400 nových případů denně,” uvedla. Dalších 17 míst vznikne na odboru hlavního hygienika na ministerstvu zdravotnictví, kde má být pohotovostní operační centrum. To má ale problémy volná místa obsazovat dlouhodobě. “Když neobsadíme do nějaké doby místo v systému státní služby, tak o to místo přicházíme,” doplnil Valenta.

Krajské hygienické stanice sehrály v boji s epidemií koronaviru zásadní roli. Krajské hygieny mají na starosti místní opatření, rozhodli například na začátku o uzavření obcí na Litovelsku nebo v současné době o zpřísněných podmínkách na Karvinsku kvůli ohnisku epidemie v dole Darkov. Jejich zaměstnanci také v rozhovorech s nakaženými, takzvaných epidemiologických šetřeních, zjišťovali, kde se nemocný infikoval a s kým byl v kontaktu. Rizikové osoby pak oslovovali a posílali do karantény.

Pod hlavního hygienika také od 25. května přešel projekt takzvané chytré karantény, který má na starosti řízení kapacit odběrových míst, laboratoří a vyhledání kontaktů nakažených.

van mal

Květen

Červen 2025

Červenec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
1
2
3
4
5
6

Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Červen 2025

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Červenec

4

Červenec

5

Červenec

6

Červenec

7

Červenec

8

Červenec

9

Červenec

10

Červenec

11

Červenec

12

Červenec

13

Červenec

14

Červenec

15

Červenec

16

Červenec

17

Červenec

18

Červenec

19

Červenec

20

Červenec

21

Červenec

22

Červenec

23

Červenec

24

Červenec

25

Červenec

26

Červenec

27

Červenec

28

Červenec

29

Červenec

30

Červenec

31

Srpen

1

Srpen

2

Newsletter