Aktuálně Přístroj jede nově za pacientem, čas na záchranu života…
Takzvaná extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) nahrazuje dočasně činnost srdce a plic. Lékaři přístroj používají pro nejvážnější případy, v době pandemie to bylo například pro nejvíce nemocné s covidem-19. Napojují na něj také některé osoby po zástavě oběhu, které se nedaří oživit. Dříve je nejprve dovezla sanitka do nemocnice, nově s přístrojem tým zdravotníků vyjíždí do terénu.
„Tímto způsobem přežívá 30 až 40 procent pacientů bez následků a především bez vážného poškození mozku. Dříve, pokud se nepodařilo u pacienta obnovit oběh, umíral v místě kolapsu,“ popsal vedoucí lékař ECMO programu VFN Jan Bělohlávek. Každá minuta, kdy pacientovi netepe srdce, snižuje podle lékařů šanci na přežití o 2,5 procenta.
Srdeční zástava je podle ředitele ZZS Petra Koloucha jednou z nejčastějších příčin smrti mimo úrazu či nehody, podle Bělohlávka ročně v Česku postihne 7500 až 10.000 lidí. Nový postup ale není vhodný pro všechny pacienty. Zásadní je role přihlížejících, kteří musí okamžitě zavolat ZZS a zahájit resuscitaci. Pokud je pacient mladší a v dobrém stavu, ale oživování pomocí výbojů nezabírá, záchranáři kontaktují nemocniční ECMO tým.
Podle Bělohlávka se tak daří zachránit několik desítek lidí ročně. Pacienta už na přístroj, který vyžaduje zavedení kanyl přímo do otevřených tepen, napojoval už například na Václavském náměstí nebo na peroně stanice metra Florenc. Nemocní se podle něj často zcela zotaví. „Minimálně polovina z nich se vrátí do plného života včetně práce,“ dodal.
Podobný postup podle radní pro zdravotnictví Hlavního města Prahy Alexandry Udženije (ODS) má jenom sedm měst na světě, kromě Prahy také Paříž, Londýn, Sydney, Řezno, Minneapolis nebo Rotterdam. Podle Bělohlávka je Praha spolu se skandinávskými zeměmi mezi nejlepšími v tom, jak lidé pomáhají před příjezdem sanitky. Šance je asi 80 procent. Projekt je spolufinancovaný z evropských fondů, lékaři chtějí jeho úspěšnost ověřit i pomocí vědecké studie.
