Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Průzkum: Předsevzetí si dává 80% lidí, nejčastější se týkají…

  • 31 prosince, 202431 prosince, 2024
  • by budskap

“Hubnutí v předsevzetích vede ve všech věkových kategoriích. Podíl se ale zvyšuje s vyšším věkem,” uvedla k výsledkům průzkumu Tereza Knířová z Pluxee. Častěji je nižší hmotnost cílem žen (33,2 pct) než mužů (25,6 pct). Pevnější tělo je častěji cílem mladých, v kategorii 25 až 34 let by si ho přálo přes 28 procent respondentů, mezi lidmi nad 55 let jen 12 procent. V průzkumu odpovídal na konci letošního listopadu reprezentativní vzorek 1000 osob z řad zaměstnanců.

Obézní bude podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2030 více než třetina Čechů. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvedlo v letos vydaném strategickém dokumentu Zdraví 2030. Před pěti lety byl jejich podíl asi 26 procent žen a necelá třetina mužů.

Odborníci doporučují pohyb minimálně 30 minut ve střední intenzitě pětkrát týdně. Podle průzkumu to dokáže dodržovat zhruba čtvrtina dotázaných. Zhruba stejný podíl populace ale přiznává, že sportuje méně než jednou týdně. Nejčastěji si lidé vybírají aktivity, jako je procházka či výlet, běhání, cyklistika nebo jóga nebo jiné cvičení doma.

Zhruba pětina lidí v průzkumu přiznala, že se většinou zdravě nestravuje. Častěji se v průzkumu k prohřeškům v oblasti zdravé stravy přiznávali muži, ženy naopak častěji tvrdily, že si na zdravé stravě dávají záležet. Třetina respondentů přiznává, že si dá pivo či víno jednou nebo dvakrát týdně. Odborníci odhadují, že problém s alkoholem má v ČR milion lidí.

O vánočních svátcích a kolem silvestra často podle průzkumu, na který v tiskové zprávě upozornil institut SYRI, lidé sáhnou po sklence častěji. “Alkohol ve formě přípitků nebo speciálních sezonních nápojů je nedílnou součástí vánočních tradic a je pro mnoho z nás obtížné jej vynechat. Stejně jako s vánočním stravováním je to však málokdy opravdu do sytosti jako spíše mnohem častěji přes míru,” uvedl v tiskové zprávě expert Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity Albert Kšiňan.

Více relaxace či wellness by si přálo v následujícím roce do svého života zařadit 15 procent lidí, dvě procenta respondentů má předsevzetí chodit na terapii nebo koučink. Duševních potíží přitom v ČR v posledních letech přibývá, roste počet hospitalizací kvůli nim i četnost předepisování antidepresiv.

Mezi nejčastějšími důvody pro nedodržení předsevzetí lidé v průzkumu uváděli nedostatek času (41 pct), energie (40,5 pct), přílišné pracovní vytížení (28 pct) nebo nedostatek peněz (20,7 pct).

Výzkumy a studie

On-line kurz má pomoci učitelům, kteří se setkají se…

  • 7 listopadu, 2024
  • by budskap

Podle nedávno zveřejněného průzkumu mezi více než 10.000 žáky v Praze mělo zkušenost se sebepoškozováním v posledním roce 17 procent z nich. Přiznalo se k němu asi 26 procent dívek a necelých devět procent chlapců. Článek ve vědeckém časopisu Adiktologie v preventivní a léčebné praxi uvádí, že je v Česku kvůli sebepoškozování ročně hospitalizováno kolem 3000 mladých ve věku 15 až 24 let. V nemocnici skončí ale jen ty nejzávažnější případy. Od roku 2021 je na Lince bezpečí sebepoškozování druhým nejčastějším tématem po sebevražedném chování.

“Sebepoškozování je mezi dospívajícími stále častější realitou, která může mít vážné následky – a právě o tom je náš nový on-line kurz. Je určen pedagogům, kteří chtějí umět včas rozpoznat varovné signály a efektivně zasáhnout,” řekla jedna z autorek supervizorka a lektorka Člověka v tísni Alexandra Petrů.

Kurz přibližuje problém sebepoškozování na příběhu čtrnáctileté Andrey, která si před rokem ošklivě zlomila nohu. Musela na čas přestat s tréninky na běžkách, které pro ni do té doby byly vším. Zažívá pocity smutku, prázdnoty a marnosti a po radě několika kamarádek zkusila sebepoškozování. To jí většinou nejdřív přivodí úlevu, pak následují výčitky. Sama se nedokáže dostat z bludného kruhu.

Účastníci kurzu se postupně dozvědí základní informace o možných příčinách a projevech tohoto chování u dětí a mladistvých. Seznámí se s tím, jak s těmi, kdo se sebepoškozují, vést rozhovor v bezpečném prostředí. Součástí kurzu je i návod na to, jak připravit plán podpory pro takové dítě nebo mladistvého.

Kurz nazvaný Sebepoškozování – Příběh Andrey zájemci najdou na webové stránce kurz-lepsiskola.clovekvtisni.cz. Organizace tam nabízí i další kurzy, které se týkají například práce s žáky se sociálním znevýhodněním či s náročným chováním.

Výzkumy a studie

Průzkum: 70 pct lidí podporuje zvýhodnění lidí starajících se…

  • 24 října, 2024
  • by budskap

“Jednatřicet procent respondentů si myslí, že situace ve zdravotnictví se v posledních letech zhoršila. To je alarmující, protože do zdravotnictví jde čím dál více peněz,” uvedla členka Výkonného výboru NAPO Simona Zábranská. V příštím roce veřejné zdravotní pojištění podle informací MZd počítá s téměř 530 miliardami korun, za deset let se tato částka více než zdvojnásobila. V roce 2015 byla 252 miliard korun.

“České zdravotnictví nutně potřebuje reformu stejně jako důchodový systém. Nepříznivý demografický výhled neznamená do budoucna jen nižší výběry na zdravotním pojištění, ale zejména výrazný nárůst nákladů na zdravotní péči,” uvedl předseda NAPO Robert Hejzák. Podle průzkumu se 40 procent lidí nebrání tomu hradit si levnější zdravotní péči do 1000 korun sami.

Materiál podle Hejzáka projednalo 135 pacientských organizací, teď je otevřený k diskusi pro veřejnost. Zabývá se čtyřmi oblastmi, jako je zdravotní gramotnost a prevence, diagnostika a léčba, chronická onemocnění a zapojení pacientů. Podrobněji chce NAPO průzkum, na kterém spolupracovala s Vysokou školou ekonomickou a Kanceláří zdravotního pojištění, přestavit v prosinci.

Zdravotní gramotnost by podle návrhů NAPO měla být součástí už výuky ve školách, přístup ke zdravotnické dokumentaci, objednání na vyšetření i konzultace s lékařem by měly jít elektronicky a lidé by měli být aktivně zvaní na prevenci a screeningová vyšetření. Organizace se také domnívají, že by měly existovat plány prevence pro všechny hlavní skupiny onemocnění, jako je rakovina, cukrovka nebo nemoci srdce a cév. Stát by měl také sledovat kvalitu zdravotní péče a efektivitu léčby a data zveřejňovat.

V oblasti práv pacientů NAPO žádá pacientské rady ve všech nemocnicích, jejich podíl na tvorbě nové legislativy či schvalování nových léků a zdravotnických technologií nebo zajištění financování provozu jejich organizací.

Výzkumy a studie

Průzkum: Problémy se spánkem má 70 procent Čechů, téměř…

  • 8 dubna, 2024
  • by budskap

Podle odborníků může poruchy spánku způsobovat genetika, nadváha, nadměrný stres či nedodržování zásad spánkové hygieny. Škodí i alkohol či jiné návykové látky. Odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nedávno informovali, že kvalitu spánku ovlivňuje také složení mikrobiomu ve střevech. Poruchy spánku podle nich mohou signalizovat i další onemocnění. Například porucha chování v REM fázi spánku, kdy dochází k nekontrolovaným pohybům, může předcházet vzniku Parkinsonovy choroby. Vědci je umí odhalit i z analýzy řeči.

STEM/MARK v průzkumu zjistil, že nejčastější věcí, kterou lidé kvůli zlepšení spánku změnili, byla úprava podmínek pro spaní jako zatemnění místnosti a snížení teploty vzduchu. Následovalo zvýšení fyzické činnosti během dne a úprava spánkového a stravovacího režimu. Část dotázaných se rozhodla zkrátit svůj čas u obrazovek a naopak více ho trávit na denním světle.

Většině lidí uvedené návyky podle agentury pomohly zlepšit spánek. Nejlepší ohlasy měly úpravy podmínek pro spaní, což pomohlo 87 procentům dotázaných. Naopak nejmenší úspěch měla návštěva praktického lékaře. U více než poloviny lidí, kteří ho kvůli potížím navštívili, se spánek nezlepšil, uvedla Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.

Lidi podle ní ale trápí i další problémy jako například špatný životní styl, stres z osobního a pracovního život nebo ze společenských a životních podmínek. A právě ti, kteří řeší tyto životní situace, mají dlouhodobé problémy se spánkem, uvedli autoři průzkumu.

Zpravodaj

Politici podle lidí neberou hrozbu budoucích pandemií vážně, tvrdí…

  • 18 dubna, 2023
  • by budskap

Vlády na celém světě by měly více investovat do schopnosti vlastního zdravotnického systému reagovat na budoucí epidemie, myslí si více než tři čtvrtiny z 2078 dotázaných. Podle průzkumu, který provedla společnost YouGov, si také 72 procent lidí myslí, že by politici měli více spolupracovat s ostatními vládami, aby zabránili šíření nemocí po světě.

Tři z pěti Britů se domnívají, že bohatší vlády by se měly více podílet na sdílení přístupu k vakcínám během mimořádných situací se zeměmi s nízkými a středními příjmy. Více než polovina dotázaných si myslí, že bohatší vlády by měly více podporovat tyto země ve vývoji vlastních vakcín, myslí si podle průzkumu zhruba polovina respondentů.

Obavy veřejnosti z potřeby větší politické aktivity při přípravě na další pandemii jsou oprávněné, uvedla zdravotnická analytická organizace Airfinity, která sleduje šíření infekčních nemocí.

Podle modelování rizik onemocnění, které společnost provedla, existuje bez silného systému obrany proti pandemiím více než 27procentní šance, že v příštích deseti letech dojde k další pandemii, která bude mít tak smrtící následky jako covid-19.

“Rostoucí světová populace, klimatické změny, větší počet nemocí přenášených ze zvířat na lidi a také zvýšené mezinárodní cestování jsou hlavními důvody, proč nám hrozí, že v příštím desetiletí budeme čelit další pandemii, která bude stejně smrtelná jako covid-19,” uvedl šéf Airfinity Rasmus Bech Hansen.

“Svět musí být připraven a k tomu je nezbytná infrastruktura veřejného zdraví, dohled a globální sdílení dat, aby se zabránilo opakování historie,” uvedl.

Průzkum byl proveden online v období od 13. března do 14. března 2023. Údaje byly váženy a jsou reprezentativní pro všechny dospělé občany Spojeného království ve věku 18 a více let.

Zpravodaj

Přes 50 procent Britů je nespokojených se stavem zdravotnictví,…

  • 29 března, 2023
  • by budskap

Se stavem zdravotnictví je nyní spokojeno jen 29 procent Britů, v roce 2010 to přitom bylo 71 procent. Britská veřejnost je nyní s NHS nejvíce nespokojená od začátku měření v roce 1983. Čtyřicátý ročník průzkumu se uskutečnil v září a říjnu loňského roku, v jeho rámci bylo dotazováno 3362 lidí z Anglie, Walesu a Skotska na jejich názory na zdravotní a sociální péči. Výsledky podle Sky News ukazují znepokojivý obraz toho, jak lidé NHS nyní vnímají.

Více než dvě třetiny respondentů jako jeden z hlavních důvodů své nespokojenosti uvedly příliš dlouhé čekací doby na návštěvu u praktického lékaře a v nemocnici. Značný počet lidí je také nespokojený s odděleními akutní péče, stomatologiemi či lůžkovými odděleními.

Mezi těmi, kteří byli s NHS spokojeni, byl hlavním důvodem fakt, že péče je bezplatná (74 procent), kvalitní (55 procent) a nabízí dobrou nabídku léčebných postupů (49 procent).

Výsledky průzkumu by měly být varovným signálem pro vládu, uvedl Matthew Taylor, šéf organizace NHS Confederation, která sdružuje představitele britského zdravotnictví. “Neměly by být vnímány jako hodnocení úsilí pracovníků v první linii o obnovu služeb po pandemii, ale spíše jako známka toho, že NHS nedostává to, co potřebuje, aby mohla plně poskytovat služby místním komunitám,” dodal Taylor. V anglickém zdravotnictví je podle něj 124.000 volných pracovních míst a chybí jí deset miliard liber (269 miliard Kč).

Nespokojenost v NHS se netýká pouze veřejnosti, ale podle samostatného šetření 75,5 procenta pracovníků uvažuje o úplném odchodu ze služby. Průzkum, kterého se zúčastnilo 2500 zaměstnanců NHS ukázal, že více než polovina z nich si bere volno kvůli stresu, úzkosti nebo vyhoření. Většina z nich také uvedla, že pacienti se v důsledku toho setkávají s chybami v medikaci, zpožděními při zákrocích a zhoršenou kvalitou péče.

Přestože jsou Britové nespokojeni, stále podporují NHS. Devět z deseti lidí podpořilo myšlenku, že NHS by měla být bezplatná, když ji lidé potřebují. Více než osm z deseti respondentů se však domnívá, že existuje velký nebo vážný problém s financováním této služby.

Britské zdravotnictví se potýká s krizí, podle expertů je státní zdravotnický systém chronicky podfinancovaný a trpí nedostatkem personálu. V zemi v posledních měsících kvůli platům opakovaně stávkovali zdravotníci. Například Londýn již zdravotníkům v Anglii nabídl pětiprocentní zvýšení mezd.

Děti a mateřství

Průzkum: Pohybové dovednosti dětí se v posledních letech zhoršily

  • 8 března, 2022
  • by andrlovak1

Do průzkumu se zapojili účastníci soutěže Díky, trenére, která se letos bude konat posedmé. Ocenění v ní získávají trenéři, kteří vedou pravidelně alespoň jednoho svěřence, jemuž je maximálně 15 let. Daný sport musí spadat do sportovního svazu. Respondenti v průzkumu byli z různých sportovních odvětví z celé ČR.

 

Podle Jalůvky průzkum ukázal, že v posledních letech ubylo dětí, které se věnují sportu. Nárůst počtu dětí zaznamenalo 33 procent trenérů, což je zřejmě dáno jejich přechodem mezi různými sportovními aktivitami. Jiní trenéři naopak evidují úbytek třeba až o pětinu dětí. Přibližně čtyři pětiny jich za hlavní důvod úbytku dětí ve sportu označily restrikce při covidové epidemii, uvedl Jalůvka. Nezájem o sport ze strany dětí zmínilo 18 procent trenérů.

 

“Takže je vidět, že když se dětem podá ruka a nabídne se jim něco, tak ten zájem tam je,” řekl. Překvapující je podle něj to, že na nedostatek financí na straně rodičů poukázalo devět procent trenérů.

 

Zhruba 79 procent oslovených v průzkumu také uvedlo, že se dětem za dobu epidemie covidu snížily pohybové dovednosti. Děti jsou podle nich línější. Jalůvka dodal, že sportovat přestávají nejčastěji mezi sedmým a desátým rokem života a pak mezi 14. a 16. rokem. V těchto skupinách dětí je proto podle něj obzvlášť důležité, aby je trenéři dokázali ke sportu přitáhnout.

 

Podle čtvrtiny oslovených měla epidemie covidu-19 negativní vliv také na zájem lidí o práci trenéra. “Asi 30 procent vnímá, že je nárůst trenérů, ale zároveň 50 procent vidí úbytek,” řekl Jalůvka. To podle něj znamená, že v některých sportovních klubech se situaci daří ještě zvládat, ale obecně se počet trenérů snižuje. Pokles je podle respondentů někde až o 40 procent. “To je docela výrazný úbytek,” zhodnotil.

 

Kromě covidu vidí trenéři jako hlavní důvod k odchodu zejména to, že se mladí nechtějí této práci věnovat. Důležitým faktorem je podle Jalůvka i výdělek. “Je důležité si uvědomit, že když se tomu mladí lidé nechtějí věnovat, tak samozřejmě proto, že mají jiné aktivity a případně z jiných aktivit mohou získat jiné finanční kompenzace, které jim pomohou zvládat život,” řekl. Nejčastěji podle něj končí amatérští trenéři, u kterých je fluktuace asi 75 procent. Z těch, kteří pracují jako trenéři na plný úvazek, odchází asi čtyři procenta. U trenérů na částečný úvazek je to 21 procent. Hlavní motivací k práci trenéra je láska ke sportu a na druhém místě snaha pomoct dětem.

 

Výzkumy a studie

Průzkum psychiatrů neprokázal nárůst duševních potíží v době pandemie

  • 17 června, 202117 června, 2021
  • by andrlovak1

“V koronavirovém roce 2020 došlo k poklesu celkového počtu (osobních) psychiatrických vyšetření. Šlo zejména o měsíce březen až květen. Zároveň jsme zaznamenali výrazný nárůst počtu telefonických konzultací a cílených vyšetření,” uvedla zástupkyně ředitele ÚZIS Jitka Soukupová. V součtu tak podle ní bylo výkonů, které psychiatři vykázaly zdravotním pojišťovnám, zhruba stejně jako v předchozích letech.

V prvních měsících pandemie výrazně ubylo hospitalizací kvůli psychickým potížím, zejména těch kratších do tří měsíců.

Psychiatrická klinika si také zadala průzkum mezi běžnou populací a oslovila s dotazníkem přes 40.000 lékařů. “Mapovali jsme, jaký dopad měla pandemie i samotné prodělání nemoci covid-19 na psychický i tělesný stav respondentů, na jejich vztah s rodinou, na finanční a pracovní situaci. Ve většina případů se pandemie na duševním zdraví nijak nepodepsala,” popsal přednosta kliniky Martin Anders.

Deprese

Podle něj se ale zhoršila situace lidí, kteří nějaké duševní potíže již měli. Přibylo tak například lidí s těžkými depresemi. Právě deprese a úzkosti podle odborníků nejvíc souvisejí se stresem. Z tisíce dotazovaných trpí téměř deset procent těžkou depresí, dalších 20 procent mírnou až střední. Zhruba 3,5 procenta lidí má vysokou míru úzkosti. I mírná má přitom negativní dopady na kvalitu života a může způsobit vztahové či pracovní problémy. Potíže se také vraceli lidem, kteří třeba už přestali léky na psychické potíže užívat.

Dotazník ohledně duševního zdraví vyplnilo asi 3500 lékařů. “Zhruba 12 procent z nich trpí vysokou nebo střední úzkostností, s mírnou jich je dokonce před 40 procent, což je alarmující,” uvedl klinický psycholog z Psychiatrické kliniky Radek Ptáček.

Lékaři v loňském roce vydali více než 2,6 milionu elektronických receptů na antidepresiva. Proti roku 2019 jde o nárůst o dvě procenta. Nárůst tak podle nich není výrazný a rozložení předepisování léků v měsících roku je podobné jako v běžných letech.

Zpravodaj

Průzkum: Lidé v době epidemie začali víc vnímat přínosy vědy

  • 11 února, 2021
  • by andrlovak1

Praha 11. února (ČTK) – Lidé si loni po vypuknutí epidemie covidu-19 začali víc uvědomovat přínosy vědy a technického vzdělávání. Přibližně tři čtvrtiny se domnívají, že společnost potřebuje hlavně technicky vzdělané pracovníky. Vyplývá to z průzkumu State of Science Index (SOSI) od společnosti 3M. Před krizí podle něj zastávalo až 85 procent lidí názor, že pracovní trh požaduje především zkušené obchodníky.

State of Science Index (SOSI) je platforma, prostřednictvím které společnost 3M celosvětově sleduje postoj lidí k vědě. Průzkum se konal loni ve 14 zemích, v každé se ho zúčastnilo 1000 dospělých.

Výsledky ukázaly, že 79 procent rodičů by povzbudilo své děti na cestě za vědeckou kariérou. Problémem zůstává to, že zhruba dvě pětiny studentů mají obavy, že pro to nejsou dost chytří. Často navíc slyší, že věda a technické obory jsou jen pro mimořádně inteligentní jedince, kteří mají problémy se začleněním do společnosti. Čtvrtina respondentů uvedla, že žáci základních a středních škol se o vědách ani moc neučí.

Nedostatek odvahy a sebevědomí pro studium technických odborů může podle průzkumu souviset s ekonomickým postavením. Svými znalostmi v oblasti vědy si není jisto 52 procent lidí z bohatších rodin, 64 procent z rodin se středně vysokými příjmy a 71 procent chudých. Souvislost s tím mají i mylné představy o předpokladech k vědecké kariéře. Víc než polovina lidí z nízkopříjmových rodin si myslí, že vědcem se může stát pouze génius. Ve rodinách s vyššími příjmy je tento názor zastoupen méně.

Ke zvýšení zájmu o vědecké vzdělání může vést například dostatečná motivace studentů. Nejlepším způsobem, jak toho docílit, je podle poloviny dotázaných výuka zábavnější formou. Pozitivní vliv by mohlo mít také to, když budoucí studenti uvidí, jak se dá věda uplatnit v každodenním životě a jak může změnit svět k lepšímu, uvedli autoři průzkumu.

Dál připomněli, že technicky vzdělaní lidé jsou už nyní potřeba pro rozvoj umělé inteligence, robotizace, zpracovávání dat a hledání ekologických řešení v průmyslu, dopravě a dalších odvětví ekonomiky.

Zpravodaj

Průzkum: 52 pct lidí podporuje plošné očkování proti covidu

  • 11 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Praha 11. prosince (ČTK) – Více než polovina lidí podporuje plošné očkování proti nemoci covid-19. Je mezi nimi i pětina těch, kteří se sami nechtějí nechat očkovat. Plošné testování má podporu asi u tří pětin populace, přičemž jsou mezi nimi opět i lidé, kteří se sami testovat neplánují. Obavu z rizika nákazy nemocí covid-19 má 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo udělat ministerstvo zdravotnictví a který dnes představilo novinářům.

Průzkum uvádí, že 45 procent lidí odmítá očkování proti nemoci covid-19, dvě pětiny lidí se chtějí nechat očkovat a asi 16 procent váhá. Mezi zastánci očkování jsou nejčastěji lidé starší 60 let, obyvatelé velkých měst a také častěji muži než ženy. Obecně ale 52 procent respondentů podporuje plošné očkování. Z těch, kteří se sami očkovat nechtějí, plošné očkování podporuje asi pětina a dalších 34 procent si není podporou jisto.

“V podstatě i ti, kteří očkování odmítají, si uvědomují, že má význam,” uvedl k průzkumu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Nejvíce jsou pro plošné testování lidé nad 60 let a opět častěji muži než ženy.

Zájem o testování antigenními testy, které má pro veřejnost začít 18. prosince, v průzkumu vyslovilo 42 procent lidí, desetina si není jista a zhruba polovina testování neplánuje podstoupit. Opět je větší zájem ve věkové skupině nad 60 let, která je nemocí covid-19 více ohrožena.

Plošné testování pak podporují zhruba tři pětiny lidí a je mezi nimi asi 30 procent z těch, kteří se sami testovat nechtějí. Zhruba 45 procent lidí také uvádí, že se pravděpodobně nechají testovat i ostatní členové rodiny.

Průzkum provedla agentura STEM od 30. listopadu do 3. prosince, zúčastnilo se 1004 dospělých respondentů.

 

Navigace pro příspěvky

1 2

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS