MedNews.cz

Záchranáři ve Zlínském kraji získají nové výukové modely a pomůcky

10 července, 2024
by budskap

“K tomu, abychom kvalitně vychovávali a vzdělávali nové záchranáře, kterých je nedostatek, a motivovali je pro tuto práci, je důležitá názorná a vysoce odborná výuka. Jdeme s dobou, a proto pro tyto účely necháme pořídit pomůcky, které odpovídají nejnovějším trendům v urgentní medicíně,” uvedl hejtman Radim Holiš (ANO).

Mezi novými pomůckami pro výuku základní i rozšířené resuscitace budou modely dospělého, dítěte nebo novorozence, ale i model končetin pro ošetření krvácení. Zaměřené budou na traumata a střelná zranění. Poslouží zejména pro školení zaměstnanců složek Integrovaného záchranného systému.

Simulační výukové pomůcky, například simulátor pro nácvik zajištění dýchacích cest, přispějí ke vzdělávání lékařů, specializovaných posádek a členů výjezdových skupin. Sanitka bude pro potřeby výuky, která doplní a zatraktivní studium vysokoškolských a středoškolských zdravotnických oborů, vybavena přístrojem pro nepřímou masáž srdce nebo ventilátorem k umělé plicní ventilaci.

České zdravotnictví

Zákoník práce by mohl zdravotníkům umožnit směny o délce až…

28 června, 2024
by budskap

Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle právní úpravy přijaté loni může však směna trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.

S pozměňovacím návrhem ohledně celodenních směn ve zdravotnictví přišla skupina koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Příplatek má představovat nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent. Příplatek mají dostávat i zaměstnanci pracující na dohodu.

“Z praxe zdravotnických zařízení přitom vyplývá, že při nepřetržitém zajištění zdravotnických služeb vzniká potřeba práce nad rámec maximální délky směny 12 hodin systematicky a tato práce není nahodilá a výjimečná a nesplňuje tak znaky práce přesčas,” uvádějí poslanci ke zdůvodnění svého návrhu.

Poukazují na to, že zaměstnavatelé se nyní uchylují k tomu, že rozvrhují směny spolu s běžnou směnou. Protože někteří zaměstnanci ve zdravotnictví pracují na dohodu, dostanou podle návrhu příplatek za takto dlouho směnu taky. Pozměňovací návrh zavádí také právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve vyjmenovaných případech zvyšování kvalifikace.

České zdravotnictví

Polovina dětských lékařů na Třebíčsku je důchodového věku, nemá…

31 ledna, 2022
by andrlovak1

“Na Náměšťsku, co vím, chce paní doktorka odejít do důchodu, už přesluhuje ne roky, ale téměř desetiletí, ale nemá za sebe náhradu a nechce děti opustit. Kdyby odešla nebo onemocněla, zůstane celý obvod bez lékaře,” řekl Bušek. Od března se zřejmě uzavře jedna z ordinací v Třebíči.

Úplně bez dětského lékař je Jemnice. Chybějícího praktického dětského lékaře do konce loňského roku zastupovali lékaři jihlavské nemocnice, kteří do města jezdili. “To už ale bylo ukončené, takže asi 200 karet (zdravotní dokumentace) jsme odvezli na Kraj Vysočina a teď hledáme dál, ale v této chvíli se žádná dohoda nerýsuje. Všechno, co jsme měli dojednáno, se nepodařilo dojednat do konce. Teď nejsou hotoví doktoři, kteří by chtěli z nějakého většího města do Jemnice,” řekl starosta města Miloň Slabý (SNK). Původně mělo město dva dětské lékaře. S postupným ukončením jejich činnosti muselo nového hledat až 3000 dětí. “Některé rodiče odkázala zdravotní pojišťovna až do Náměště nad Oslavou nebo do Brna,” řekl Slabý.

“Je to hrozné, každý den někdo volá a chce se registrovat. Každý den už si říkáme, že nemáme kapacitu, ale vždycky někoho vezmeme. Jenže se to nedá dělat do nekonečna,” řekl Busek, který ordinuje v Budišově. Stará se o 1500 dětí. Podle něho je to asi o třetinu víc, než bylo běžné. “Jedeme ne na sto, ale na 150 procent. Práce přibylo strašně, to člověka opravdu musí bavit. Klobouk dolů před kolegyněmi, které jsou v důchodu a dávají to. Myslím si, že takový entuziazmus je jen mezi dětskými lékaři,” řekl Bušek. Jen za loňský rok zaevidovala jeho ordinace 116 novorozenců, dřív to bývalo okolo 60. Novorozenci absolvují do roka devět prohlídek a osm očkování.

Situaci podle něho zhoršila změna ve vzdělávání budoucích lékařů. Novelou zákona v roce 2017 byl zrušený atestační obor praktické lékařství pro děti a dorost. “I když sdružení upozorňovalo, že bude problém, tak kompetentní místa na to neslyšela a dopadlo to, jak to dopadlo,” řekl Bušek. Velký objem práce v ordinacích, včetně administrativní, podle něho nové zájemce o lékařství odrazuje. “Nová administrativa, legislativa, k tomu ještě covid-19, proti kterému očkujeme. Teď je to šílené. Teď kdyby sem někdo přišel, tak uteče druhý den, protože si řekne, že takhle pracovat nechce,” řekl Bušek.

Podle Kraje Vysočina není dobře nastavený systém vytváření sítě poskytovatelů zdravotních služeb, chybí motivace, aby lékaři působili i v menších městech a obcích, což je odpovědností zdravotních pojišťoven. Uvedl to ve svém materiálu o zajištění dostupnosti poskytované zdravotní péče zveřejněné na webu kraje.

Praktických dětských lékařů bylo podle kraje na Vysočině k 1. lednu letošního roku 88.n

Aktuálně

Rumburská nemocnice potřebuje do prosince získat lékaře pro internu…

2 listopadu, 2021
by andrlovak1

Z rumburské nemocnice, která zajišťuje péči o 55.000 obyvatel výběžku, odchází primář chirurgického oddělení. Vrátit by se sem naopak měli chirurgové, kteří odešli do České Lípy v době, kdy budoucnost nemocnice v Rumburku byla nejistá. “Musíme stabilizovat chirurgické a interní oddělení, aby fungovala, budou přesunuti lékaři, kteří jsou na lůžkovém oddělení v ústecké Masarykově nemocnici,” uvedl Štěrba. “Pokud by došlo k extrémnější situaci a dočasně během nějaké služby k nezajištění interny, vytvoříme logistické centrum a budeme svážet pacienty do Děčína,” řekl.

Zdravotní personál chybí i jinde. “Věřím Krajské zdravotní, že dělá všechno proto, aby personál zajistila. Pokud se ale nesežene, panují obavy, že bude rumburská nemocnice prakticky uzavřena a občané ze Šluknovského výběžku to budou mít hodně daleko. Personální problémy jsou i na interně v Děčíně, to znamená, že nejbližší nemocnice je pak až v Ústí,” řekl starosta obce Lipová Pavel Svoboda (STAN). Z Lipové do Ústí trvá cesta zhruba hodinu a půl, zatímco do Rumburku 20 minut. “Obavy jsou na místě. Hlavně bych chtěl, pokud taková situace nastane po 1. prosinci, abychom dostali informace a aby byla posílena rychlá záchranná služba a pacienti se dostali do nemocnic včas,” řekl.

Spolupráce se Saskem

Svoboda apeloval na vedení Ústeckého kraje, které je vlastníkem Krajské zdravotní, aby se zasadilo o spolupráci s nemocnicemi Ebersbach a Sebnitz v sousedním Sasku. V roce 2019 uzavřel za Českou republiku memorandu o spolupráci se Saskem v oblasti zdravotní péče tehdejší a také současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Prakticky se však nic neděje. Podle Štěrby jde o pomoc hlavně s pacienty, kteří potřebují intenzivní péči v kritické situaci.

Krajské zdravotní (KZ), která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic včetně rumburské, chybí zhruba 200 sester a 100 lékařů. Pomoci při shánění nových pracovníků by měla podle vedení KZ modernizace nemocnic i to, že samosprávy zajistí zdravotníkům bydlení. “Byli jsme jako starostové vyzváni, abychom poskytli pozemky nebo byty pro lékaře, všichni jsme připraveni pomoci,” uvedl Svoboda. Lužická nemocnice přešla pod KZ loni v červenci. “Je to velká výhoda, protože personálně si mohou nemocnice vypomoci. Uděláme všechno proto, aby zdravotní péče se v Rumburku neomezila,” uvedl hejtman Jan Schiller (ANO).

České zdravotnictví

Nemocnice v Opařanech stále nemůže sehnat kvalifikovaný personál

29 září, 202118 února, 2022
by andrlovak1

“Stále usilujeme o zachování provozu, nicméně do této chvíle se nám i přes opakované výzvy do segmentu atestovaných dětských psychiatrů nepodařilo zajistit personální posily,” uvedla Sosna Voňavková. Pokud by pracoviště v Opařanech nesehnalo do konce roku lékaře, jeho služby by s největší pravděpodobností převzala od ledna českobudějovická nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví pracuje s variantou zachování provozu i přesunem do Českých Budějovic. Dříve připustilo, že pravděpodobnější se jeví zánik opařanského zdravotnického zařízení.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nedávno uvedl, že v Opařanech v předchozích letech nenastala generační obměna. “Lékaři, kteří tam byli, si nevychovali své nástupce,” řekl ČTK. Dětských psychiatrů podle něj obecně moc není. Uvedl, že oslovil všechny dětské psychiatry s nedávno dokončenou atestací. Připustil, že České Budějovice by pro mladé lékaře mohly být atraktivnější lokalitou než Opařany.

Dětská nemocnice v Opařanech patří mezi pouhé tři pracoviště tohoto druhu v republice. Před pár dny se stala vítězem projektu Kvalitní a bezpečná nemocnice 2021. Cenu uděluje Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví.

Dětská psychiatrická nemocnice v Opařanech má 60 lůžek. Přibližně 50 procent hospitalizovaných pacientů ve věku od pěti do 18 let je z Jihočeského kraje. Za rok zařízení léčí na lůžkách a v ambulancích kolem tisícovky dětí z celé republiky.

Areál nemocnice je v barokním komplexu bývalého opařanského zámku, což byl původně od počátku 18. století jezuitský klášter. Po několika majetkových změnách začal provoz psychiatrické léčebny pro dospělé v září roku 1887. Psychiatrická péče o dospělé byla roku 1924 nahrazena dětskou psychiatrií.

Výzkumy a studie

Studie: Přemíra práce zvyšuje riziko smrti na mrtvici nebo…

17 května, 2021
by andrlovak1

“Práce 55 hodin týdně a více je vážné hazardování se zdravím,” prohlásila Maria Neiraová, ředitelka oddělení veřejného zdraví, životního prostředí a sociálních dopadů na zdraví ve WHO. Dodala, že organizace by rády, aby výsledky studie přinesly větší ochranu pracovníků.

WHO a ILO odhadují, že v roce 2016 zemřelo na celém světě 398.000 lidí kvůli mozkovým mrtvicím a 347.000 lidí na srdeční choroby, které se u nich projevily v důsledku toho, že pracovali 55 hodin týdně a více. Studie dochází k závěru, že takto dlouhá pracovní doba zvyšuje riziko mozkové mrtvice o 35 procent a riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční o 17 procent – ve srovnání s lidmi, kteří týdně pracují 35 až 40 hodin, podotkla agentura Reuters.

Ze studie dále vyplývá, že nejvíce obětí nemocí z nadmíry práce tvořili muži (72 procent) a lidé ve středním věku nebo starší pracovníci. Dopad přemíry odpracovaných hodin se u nich projevil častokrát později, někdy i desítky let poté, co si dlouhou pracovní dobu odpracovali.

Magazín Environment International

Autoři studie, kterou nyní otiskl odborný magazín Environment International, zkoumali dopady množství odpracovaných hodin na lidské zdraví ve 194 zemích světa v rozmezí let 2000 až 2016. Mezi nejvíce postižené oblasti podle nich patří oblasti jihovýchodní Asie a západního Tichomoří, do které WHO řadí Čínu, Japonsko nebo Austrálii.

Ačkoliv se zpráva nezaobírá obdobím pandemie covidu-19, WHO se obává, že nárůst množství práce odváděné na dálku a globální zpomalení ekonomiky by mohly mít za následek další zhoršení situace. “Pandemie covidu-19 významně změnila způsob, jakým mnoho lidí pracuje,” uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

“Práce z domu se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích, častokrát smazala hranice mezi domovem a prací. Nadto mnoho podniků bylo přinuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily. Přičemž lidé, kteří zůstávají na výplatní listině, pracují více hodin. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdeční nemoci. Vlády, zaměstnavatelé a pracovníci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech, které ochrání zdraví pracovníků,” dodal šéf WHO.

Aktuálně

Vodní záchranáři u lipenské přehrady ztratily kvůli covidu část příjmů

13 května, 2021
by andrlovak1

“My jsme zvyklí na to, že jsme si vedlejší činností vydělávali na to, abychom mohli fungovat. Myslím si, že to není férové, aby vodní záchranná služba existovala, že si sama zajišťuje peníze na chod. Ale jde o to, že jsme byli zvyklí zabezpečovat různé kurzy a školení pro firmy jako například první pomoc nebo záchranu v krizových situacích, což letos kvůli opatření kvůli covidu nešlo,” uvedl Bukáček. Dodal, že letošní výpadek z příjmů pokryjí rezervy z minulých let.

Českokrumlovská vodní záchranná služba nepůsobí jen u lipenské přehrady. Někdy zasahuje rovněž na řece Vltavě. Přibližně od půlky června do září je na základně v Dolní Vltavici na břehu lipenské nádrže nepřetržitý provoz, v němž se střídá asi stovka členů organizace. Loňské léto přilákalo k lipenské přehradě vyšší počet návštěvníků než v předchozích letech. Způsobil to fakt, že kvůli koronaviru nemohli lidé v takové míře cestovat do zahraničí. Bukáček uvedl, že vodní záchranáři proto loni v létě řešili sedm desítek zásahů, což je asi o třetinu více než v minulých sezonách. “Z toho se 42 týkalo přímého ohrožení života. To znamená, že pokud bychom přijeli pozdě, ten člověk by zemřel,” řekl k loňské statistice.

Dodal, že dlouhodobě největší část zásahů u lipenské přehrady tvoří události spojené s rybáři. “Často nemají záchranné vesty, vyjíždějí na vodu v nekvalitních plavidlech. A při změnách počasí, které zde často nastanou, jsou životy rybářů často v ohrožení,” řekl. Podle něj se obecně lidé u lipenské přehrady často dostanou do problémů vlastní nedisciplinovaností.

Vodní záchranná služba je samostatná nezisková organizace a je součástí integrovaného záchranného systému ČR. Po celé republice má 36 samostatných skupin a přibližně 1200 členů.

Marek Bílek

Zpravodaj

Britové se kvůli karanténě hromadně vracejí z dovolených

14 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Londýn 14. srpna (ČTK) – Desetitisíce britských turistů se dnes snaží dostat do své země z Francie či Nizozemska, aby se vyhnuli povinné dvoutýdenní karanténě. Eurotunel pod Lamanšským průlivem varuje před dlouhými frontami, aerolinky British Airways plánují nasadit větší letadla a lidé musejí počítat s tím, že se jejich narychlo plánovaný návrat prodraží, informují britská média. Zatímco konzervativní vláda narychlo vyhlášenou karanténu hájí, podle levicové opozice měla dát lidem vědět dříve a kompenzovat jim náklady.

Britský ministr dopravy Grant Shapps vyhlásil povinnou karanténu pro lidi vracející se z Francie, Nizozemska, Malty, Monaka a některých zámořských území Británie a Nizozemska ve čtvrtek večer. Dvoutýdenní izolace postihne všechny, kteří se vrátí po sobotní čtvrté hodině ráno.

Britská média odhadují, že jen ve Francii je v současnosti několik set tisíc Britů, z nichž se velká část bude snažit dostat do své vlasti do dnešní noci. Společnost provozující podmořský tunel podle listu Daily Mail vyhlásila, že je na dnešek plně obsazena, a varovala řidiče, aby se nepokoušeli přijet k vlakům bez platných lístků, neboť jim hrozí uváznutí v dlouhých frontách.

Britské aerolinky se podle televize Sky News rozhodly zvýšit kapacitu svých dnešních letů z Paříže či Amsterodamu. Po čtvrtečním ministrově oznámení vzrostly dnešní ceny letenek do Londýna až čtyřnásobně, přesto se podle médií značná část již prodala.

V médiích se objevila řada kritických názorů, podle nichž měla vláda dát vědět lidem o něco dříve. Řada Britů, kteří se v krátkém čase nestihnou vrátit domů, nebude moci kvůli karanténě dva týdny po dovolené nastoupit do práce.

“Zatím stále neodpověděli na zásadní otázky o tom, jak podpoří rodiny, kterým znenadání řekli, že budou muset do karantény…Jak podpoří lidi, kteří se nemohou vrátit do práce,” kritizovala dnes na stanici BBC vládu místopředsedkyně opozičních labouristů Angela Raynerová.

Ministr dopravy Shapps rozhodnutí vlády hájil s tím, že Londýn neměl s ohledem na ochranu zdraví Britů žádnou jinou volbu. Výzvy k tomu, aby vláda vracející se dovolenkáře za karanténu nějak odškodnila, odmítl.

“Lidé, kteří letos vycestují pryč, vědí o značných rizicích, a proto musí být ve střehu,” řekl Shapps BBC.

kpc mka

Zpravodaj

Vysokoškoláci letos mohou mít obtíže najít si letní brigádu

30 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 30. června (ČTK) – Poptávka po brigádách podle odborníků stoupá, naopak nabídka je po pandemii koronaviru omezená. Odměny se pohybují na stejné úrovni jako loni. Potíže při hledání letní brigády ale ČTK potvrdili jen někteří vysokoškolští studenti oslovení v anketě. Další problémy neměli.

Podle majitele inzertního portálu NaBrigadu.cz Pavla Bláhovce mají vysokoškoláci vedle nekvalifikovaných prací umožňujících flexibilitu zájem především o placené letní stáže. Těch ale, stejně jako jiných nabídek, významně ubylo. “Počet nabízených brigád u nás klesl až o 40 procent,” sdělil Bláhovec.

Sníženou nabídku vnímá i studentka Barbora Jágrová z JAMU. “Mám pocit, že zbyla hlavně odvětví jako úklid a call centra,” okomentovala situaci.

“Registrujeme 20procentní pokles nabídek, navíc i samotná šance na získání brigády je nižší, jelikož se na trhu objevili pracovníci z odvětví, která byla silně ovlivněna výpadkem v tržbách, jako třeba služby,” dodala Petra Šamánková z agentury Brněnská personalistika.

Kateřina Pavlíková z Ostravské univerzity ale výraznou změnu v rozsahu nabídek nezaznamenala, stejně jako Barbora Nešporová z Masarykovy univerzity v Brně. “Problém jsem neměla. Konkrétně jsem hledala brigádu v administrativě a takových nabídek bylo hodně,” sdělila Nešporová.

V čem se ale oslovení studenti i agentury shodují, je stagnace finančního ohodnocení pohybujícího se okolo 120 korun na hodinu. “Předchozí roky se mzda vždy zvyšovala, letos je plat srovnatelný s loňskem, ale nijak se nesnižuje,” sdělil František Jareš z agentury Student.

Podle vyjádření personálních agentur ze začátku června klesla meziročně nabídka zaměstnavatelů asi o 15 procent. Analytik Petr Pelc ze společnosti Cyrrus ale ČTK řekl, že trh práce je zasažený víc, než se na první pohled může zdát. “První měsíce šlo hlavně o pracovní místa na dohodu, nezaměstnanost se tedy zatím tolik neprojevila,” řekl.

Tereza Švecová tmd hj

Zpravodaj

Průzkum: Třetina pracujících Čechů má možnost pracovat z domova

26 března, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 26. března (ČTK) – Třetina pracujících Čechů má možnost pracovat z domova a 28 procent tuto možnost aktuálně využívá. Většině z nich práce doma vyhovuje stejně nebo více než práce na pracovišti, naopak 15 procentům Čechů takzvaný home office nevyhovuje. Polovina Čechů je doma stejně produktivní jako v práci, čtvrtina produktivnější, vyplývá z průzkumu společnosti Solitea, který se uskutečnil minulý týden na vzorku 2000 respondentů.

V Česku kvůli současným karanténním opatřením pracuje rekordní množství lidí z domova. Čtyři procenta Čechů tuto možnost nevyužívají, dalších osm procent by z domova mohlo pracovat, ale zaměstnavatel jim to neumožňuje. Zbylým 59 procentům to neumožňuje povaha jejich práce, jde například o řidiče nebo zaměstnance ve výrobě. “Spousta firem přešla na hromadný home office, v kancelářích nezůstal vůbec nikdo,” uvedl Martin Cígler ze společnosti Solitea.

Z průzkumu dále vyplynulo, že většině Čechů, kteří mají možnost pracovat z domova, home office vyhovuje. Celým 44 procentům z nich vyhovuje stejně jako práce na pracovišti, dalším 41 procentům vyhovuje práce z domu více.

Necelá polovina Čechů je podle průzkumu doma stejně produktivní jako na pracovišti, čtvrtina je více produktivní a zbylá čtvrtina přiznala sníženou produktivitu. “Práce z domova pro zaměstnance podle všeho není velký problém, firmy se tomu teď jen musí přizpůsobit, zajistit nástroje na videohovory, sdílení dokumentů, fakturaci nebo evidenci práce. Home office ale samozřejmě nezachrání všechny firmy, hotelový nebo gastronomický sektor z domu fungovat nemůže,” dodal Cígler.

fd jw

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Spolupráce se Saskem

Magazín Environment International

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter