MedNews.cz

Nový přístroj, který vyvinuli čeští vědci, pomůže s hojením a regenerací

7 března, 202513 března, 2025
by budskap

“Vyvinutá zařízení dosáhla nejvyšší úrovně evropské lékařské laboratorní i klinické přístrojové techniky. V projektu tým využil vyspělých výrobních technologií, aplikoval pokročilé materiály, zaměřil se na buněčné technologie, uplatnil mikroelektroniku a fotoniku, zavedl kybernetické principy řízení, sdělování a inteligentního zpracování informací v živých systémech i přístrojích a použil prvky umělé inteligence,” uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Nový přístroj se zaměřuje na stimulaci kmenových buněk, které hrají klíčovou roli v regeneraci tkání. Projektový tým se soustředil na vývoj technologií schopných stimulovat buněčné, tkáňové i orgánové procesy důležité pro léčbu.

“V posledních letech jsme svědky mimořádně dynamického rozvoje v oboru regenerativní medicíny. Stále více se přitom uplatňuje biomedicíncký výzkum a zdůrazňuje těsnější propojení laboratorního výzkumu s klinickou praxí,” řekl Jaroslav Průcha z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Podle Jana Kašpara z CleverTech mohou nové stimulátory pomoci při hojení ran, zejména u diabetiků, při léčbě pohybového aparátu či regeneraci kostí a periferních tkání, které zahrnují například kůži, svaly, šlachy, kosti. Vzniklo několik funkčních vzorků, dva prototypy a dva užitné vzory. Přístroj najde uplatnění nejen v humánní, ale i ve veterinární medicíně.

Pro uvedení do laboratorní praxe je nutné splnit požadavky evropských norem a regulací. Autoři projektu už předjednali certifikaci s Institutem technické certifikace ve Zlíně. Další klinické aplikace přístroje by mohly zahrnovat použití v moderní terapii i neinvazivní léčbě pacientů prostřednictvím fyzikálních intervencí podporujících hojení a regeneraci.

Tisková zpráva

Nové léky přináší naději pro dříve neléčitelné nemoci i potenciál…

10 února, 202513 února, 2025
by budskap

Poprvé za 15 let doporučila Evropská léková agentura (EMA) ke schválení více než 100 nových léčiv a preventivních přípravků během jediného roku.[1] Z celkového počtu 114 nových registrací obsahuje 48 z nich zcela nové účinné látky, které mohou znamenat průlom v léčbě tisíců pacientů. Tyto inovace přinášejí naději například lidem s rakovinou plic nezpůsobenou kouřením, specifickým typem rakoviny vaječníků, hemofilií A nebo plicní arteriální hypertenzí. Nové léky výrazně přispějí k prodloužení délky života pacientů a zlepšení jeho kvality. V dlouhodobém horizontu mohou také přinést úspory pro systémy veřejného zdravotního pojištění i sociálního zabezpečení a přispět k jejich udržitelnosti. V České republice mohou být tyto nové terapie dostupné v řádu několika měsíců.

EMA každoročně doporučuje Evropské komisi ke schválení zcela nové léky na základě rozsáhlých klinických studií, jichž se účastní desítky až tisíce pacientů a stovky výzkumných týmů po celém světě. V roce 2024 byly nejčastěji schvalovány léky na rakovinu (celkem 28), imunologická a revmatologická onemocnění nebo nemoci krve. Významné pokroky však přinesla i endokrinologie, preventivní medicína, oftalmologie, neurologie a další oblasti. Kromě nových léčiv doporučuje EMA ke schválení také rozšíření užití stávajících léků na další nemoci, schvaluje i generické[2] nebo biosimilární přípravky[3].

Nové léky představují medicínský pokrok, díky němuž je možné léčit stále více dříve nevyléčitelných onemocnění. Tyto přípravky pomáhají nejen prodlužovat, ale také výrazně zlepšovat kvalitu života pacientů. „Je již poměrně běžné, že i pacient se závažným (např. nádorovým) onemocněním se po úspěšné léčbě vrátí zpět do práce, může bez větších omezení sportovat, je nezávislý na pomoci druhých a vrací se tak zpět do ‚normálního‘ života. S tím samozřejmě souvisí, že místo toho aby čerpal dávky invalidního či jiného důchodu, je ekonomicky produktivní, a to i v horizontu několika desítek let,“ vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Kromě zdravotního přínosu se tak se vstupem nových léčiv očekávají rovněž ekonomické úspory. „Stát díky novým léčivům ušetří na snížení počtu a zkrácení hospitalizací nebo snížení dávek invalidních důchodů. Zároveň může profitovat ze včasnějšího návratu pacientů a jejich pečovatelů do zaměstnání. Hovoříme o úsporách v řádu stovek milionů korun každý rok,“ vysvětluje David Kolář.

Inovativní léky bychom měli vnímat jako dlouhodobou investici, která přináší nejen zdravotní, ale i ekonomické přínosy. „V České republice bohužel přetrvává striktní oddělení zdravotních a sociálních rozpočtů, což brání plnému ocenění přínosů nejen nových léků, ale celkově i všech nových terapií a technologií,“ upozorňuje David Kolář. „Inspiraci bychom mohli hledat ve Švédsku a dalších evropských zemích, kde se zdravotní a sociální dopady posuzují společně, což umožňuje lépe vyhodnotit a ocenit přínosy jednotlivých částí zdravotní péče,“ dodává.

Kde mohou nové přípravky pomoci?

Hemofilie A – vzácné celoživotní geneticky podmíněné onemocnění, při němž tělo neprodukuje dostatečné množství faktoru VIII nezbytného pro srážení krve. Nová terapie nabízí pacientům naději, že se budou moci lépe zapojovat do běžných denních aktivit bez výraznějších omezení a přitom budou stabilně chráněni před krvácením.
Prevence infekce respiračním syncitiálním virem (RSV) – inovativní monoklonální protilátka přináší ochranu pro všechny novorozence proti RSV v jedné dávce na celou sezónu.
Specifický typ karcinomu vaječníků – schválená terapie je určena pro pacientky se specifickým typem karcinomu vaječníků. Inovativní léčba pomáhá snižovat riziko progrese nádorů a celkově prodloužit život pacientek.
Nemalobuněčný karcinom plic dospělých pacientů – schválená terapie představuje naději pro dospělé pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic a vzácnými mutacemi nebo pro pacienty s běžnými mutacemi EGFR, které se častěji objevují u nekuřáků.
Plicní arteriální hypertenze – schválená terapie představuje první léčbu svého druhu zaměřenou na původ onemocnění.
Bakteriální infekce – nové antibiotikum pomůže v boji s narůstající rezistencí v případě bakteriálních infekcí, jež jsou odolné vůči většině enzymatických typů rezistence.

Děti a mateřství

Praha otevřela na Zeleném pruhu centrum pro těhotné ženy…

9 října, 2024
by budskap

“Je to první (takové) centrum nejen v Praze, ale v celé České republice a je to něco, co je v západní Evropě běžné. Je zapotřebí poskytnout a dát včasnou pomoc a rady maminkám před porodem i po porodu a nejen jim, ale i otcům a rodinám. Kdokoliv potřebuje pomoc, tak ho vyzývám, ať se obrátí na naše centrum,” řekla Udženija.

Centrum začalo fungovat od září a dosud se na něj obrátilo podle Šebely na 100 maminek. Nejčastěji se matky na CPDP obrací s úzkostmi nebo depresivními příznaky, což tvoří až 60 procent případů. “Pomáháme psychoterapeuticky, i přítomností, že k nám mohou ženy chodit i s dětmi a mohou s odborníky řešit i mateřství, ale používáme i farmakoterapii,” řekl Šebela.

V současné době v centru pracují dva psychiatři a jedna psychiatrička, pět psycholožek, porodní asistentka, sestra a dvě recepční. Další psycholog a psycholožka navrhují třeba workshopy. Ženy v centru najdou psychiatrickou ambulantní péči, kam mohou chodit denně.

Psychoterapeuté provádí například vyšetření, zda potíže ženě způsobila poporodní psychóza či jiná obtíž, nebo jde o jednorázový případ. Psychoterapeuté vedou sezení individuálně i skupinově. “Jde o to, aby žena měla vždy to, co potřebuje,” řekl Šebela. Důležité je podle něj, aby ženě byla poskytnuta pomoc co nejdříve. Péče o matky je důležitá i pro rozvoj dítěte, u kterého se bez matky například zpožďuje vývoj, řekl.

Centrum má v plánu rozšířit nabídku péče také o služby denního stacionáře pro těhotné nebo ženy s malými dětmi a rozšířit tým o sociální pracovníky či adiktologickou poradnu pro těhotné. Plánem je dosáhnout toho, aby v Praze v budoucnu existovalo místo, kde mohou být ženy hospitalizované i se svými dětmi, aby nemusely být oddělené od dítěte.

Letos podle vedení města vyjde provoz CPDP na deset milionů korun, na jeho fungování má magistrát podle Udženije vyčleněny peníze i na příští rok. “Samozřejmě s dalším rozvojem do budoucna budeme tuto částku navyšovat,” řekla Udženija.

CPDP je podle Udženije částí celkové péče o duševní zdraví Pražanů. Město chystá například centrum pro děti, mládež i dospělé. Praha bude mít tuto síť do dvou let, dodala náměstkyně primátora.

Prevence a léčba

O duševní zdraví Pražanů se od počátku příštího roku…

12 září, 202426 září, 2024
by budskap

“Název jsme vybrali proto, že v každém z nás slovo zahrada evokuje příjemné pocity, pohodu a klid. A věříme, že právě to u nás najdou všichni klienti. V Zahradě pro duši nebude žádné duševní onemocnění ostuda nebo stigma. Lidé s bolavou duší v ní najdou zázemí, podporující prostředí a respekt,” řekla Udženija.

Od ledna příštího roku budou v Zahradě pro duši centra a služby, které nyní poskytuje Dům tří přání. Spadá sem Dům Přemysla Pittra, Krizová pomoc dětem, Centrum pro rodiny Delta, Centrum pro děti Mezipatro, Centrum rodinné terapie Horizont a Centrum duševního zdraví pro děti. Podle Udženije následně budou přibývat další služby.

Prvním krokem při zřizování nové organizace bylo v úterý 10. září otevření nového krizového centra na pomoc dětem v Praze 2. Ve středu 9. října město otevře centrum perinatální duševní péče, které bude sídlit v Poliklinice Zelený pruh v Praze 4. “Je to unikátní a v naší republice první komplexní zařízení tohoto druhu, které bude poskytovat péči ženám v nejkřehčím období jejich života,” dodala Udženija.

Prevence a léčba

Praha sestavila tým odborníků pro psychologickou pomoc uprchlíkům

27 května, 202227 května, 2022
by andrlovak1

“Tým bude pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny, kterým hrozí nějaké dlouhodobé psychické potíže nebo posttraumatická porucha. Domluvili jsme se na tom, že využijeme odborníky z Ukrajiny, kteří jsou odborníky v oblasti péče o duševní zdraví,” řekla Johnová. Ukrajinští odborníci budou zaměstnáni jako terapeuti nebo poradci duševního zdraví.

Zástupci Metropolitního zdravotního servisu, který pomoc zaštiťuje, se snažil sestavit tým tak, aby pokrýval co nejvíce potřeb uprchlíků. “Vnímáme, že ta situace se dynamicky mění. Poté, co lidé přicházeli a velmi dobře dostávali krizovou intervenci, tak nyní bude mnohem víc potřeba pracovat na tom, aby se předcházelo posttraumatickým syndromům, které na ně potom, co získali bydlení a usadili se, doléhají,” řekl ředitel servisu Pavel Novák.

Mezi nejčastější problémy uprchlíků patří posttraumatické syndromy, které se projevují mnoha způsoby. Uprchlíky také trápí nespavost, úzkosti, strach vycházet ven nebo strach z hlasitých zvuků a trpí také pocity viny přeživšího, když zanechali doma příbuzné, kteří s nimi nemohli odejít a zůstali na Ukrajině.

Problém je, že mezi uprchlíky je řada vzdělaných odborníků, avšak kvůli legislativě nemohou svou profesi v Česku vykonávat. Magistrátní projekt tak podle radní pomůže těmto lidem zapojit se do pracovního procesu a získat zaměstnání v jejich oboru na plný úvazek. “Potřebujeme to vyzkoušet, situaci víme, že je, ale nevíme, jaká je potřeba, proto se bude tým rozbíhat postupně. Chceme se zaměřit primárně na několik míst, kde jsou lidé ubytováni,” řekl Novák. Služba se následně bude rozrůstat.

Pilotní režim

Systém pomoci bude nyní fungovat v pilotním provozu, kdy je do něj zapojeno šest terapeutů. Do budoucna bude upravován podle aktuálních potřeb, přičemž se bude zřejmě rozrůstat. Pomoc nyní funguje v Praze a středních Čechách.

Praha se potýká s nedostatečnou ubytovací kapacitou a jedná s vládou a ostatními kraji o přemístění uprchlíků do krajů, které nejsou tolik vytíženy. Kvůli nedostatku ubytovacích kapacit a situaci na nádraží Praha vybudovala v polovině května stanové městečko v Troji. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v květnu řekl, že kvůli přeplněnosti hrozí uzavření KACPU. Rozhodnutí o jeho uzavření bylo nakonec odloženo na začátek června.

Prevence a léčba

Na zdravotní ošetření bezdomovců lze přispět nákupem ošetřenky Armády…

25 května, 2022
by andrlovak1

“Základní poukaz je v hodnotě 250 korun a my doufáme, že se nám tak díky pomoci veřejnosti podaří část peněz na zajištění zdravotní péče (pro lidi bez domova a ze sociálně vyloučených menšin) najít,” řekl Krupa.

Peníze z nákupu jedné ošetřenky stačí podle Pekárkové na uhrazení základního vyšetření nebo ošetření ran. Na zaplacení předoperačního vyšetření nebo preventivní prohlídky jsou potřeba peníze ze dvou poukázek. Dražší je ošetření pacienta napadeného parazity nebo vyšetření a léčba nepojištěné osoby s cukrovkou nebo s podezřením na onkologické onemocnění. Aby bylo zaplacena taková léčba, je potřeba pět až deset kuponů.

V Česku se poskytování zdravotní péče lidem bez domova věnuje šest ordinací. V Praze, Ostravě, Olomouci, Plzni a v Pardubicích je provozují mimo jiné Naděje, Armáda spásy či Charita. Projektem ministerstva zdravotnictví, jehož cílem bylo zvýšení dostupnosti zdravotní péče pro osoby bez přístřeší, bylo od roku 2020 na 24 měsíců finančně zajištěno fungování ordinací. Roční provoz každého takového zařízení stojí podle Pekárkové asi dva miliony korun.

Pro pražskou ordinaci pro chudé, kde osoby bez domova ošetřuje Pekárková, financování z projektu ministerstva skončí podle lékařky v srpnu. Provoz ordinace tak bude potřeba uhradit z jiných zdrojů. Peníze od zdravotních pojišťoven podle Pekárkové uhradí asi třetinu potřebného rozpočtu. Zbytek nákladů je třeba hradit z dotací a z darů.

V ordinaci pro chudé v Praze, která se otevřela letos v lednu, ošetří podle zástupců AS 15 osob za den. V podobném zařízení v Ostravě, které je v provozu od začátku roku 2018, je to 30 pacientů za den. Pražská ordinace poskytla od začátku roku do poloviny května zdravotní služby 430 osobám, v Ostravě bylo ošetřeno 2013 pacientů.

AS podle Krupy plánuje otevřít ordinaci, kde zdravotníci ošetří i lidi bez dokladů či bez zdravotního pojištění, rovněž v Brně. Ambulantní zařízení by se mohlo otevřít v následujících měsících, záleží na zajištění potřebného personálu. Podle ředitele sociálních služeb AS chybí v Česku pro péči o bezdomovce lékaři i zdravotní sestry. V šesti ordinacích v Česku pro lidi bez domova pracuje podle něj na plný úvazek jeden lékař, ostatní mají částečné úvazky a v ambulantním zařízení ordinují jen některé dny v týdnu.

Prevence a léčba

V Šumperku bylo zprovozněno regionální centrum pomoci Ukrajině

21 března, 2022
by andrlovak1

“Centrum (v Šumperku) je určeno především pro řešení registrace občanů z Ukrajiny prchajících před válečným konfliktem, kteří se nachází v oblasti Šumperska a Jesenicka,” uvedl Šafařík. Uprchlíci v regionálním centru budou moci podstoupit i základní lékařské vyšetření či využít nabídku zprostředkování ubytování. S přípravou regionálního centra pomohla šumperská Střední škola řemesel, hasiči a dobrovolníci. Otevřeno je v pracovní dny od 07:00 do 19:00.

Pracovníci Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Hanáckých kasárnách v Olomouci pomohli už několika tisícům lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před válečným konfliktem. Uprchlíci v krajském centru mohou vyřídit první registraci, vízum, pojištění, ubytování a další humanitární pomoc. V Hanáckých kasárnách najdou i krátkodobé ubytování, k dispozici je stovka lůžek. Služeb centra využívají především ženy a děti. Chod krajského centra zajišťují zhruba čtyři desítky lidí.

Olomouckému centru ale dochází zásoby materiální pomoci a potravin pro uprchlíky, požádalo proto minulý týden o pomoc veřejnost. Lidé mohou nosit například konzervy, zubní pasty, hygienické potřeby či oblečení.

Fakultní nemocnice Olomouc dnes zprovoznila UA point, což je ambulance zajišťující zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky. Ambulance funguje v pracovní dny vždy od 07:00 do 15:00. Mimo provozní dobu ambulance UA Point bude uprchlíkům z Ukrajiny poskytována akutní zdravotní péče v režimu lékařské pohotovostní služby.

V budově A v centru areálu FN Olomouc je zajištěna primární lékařská péče o dospělé, v dětské klinice se lékaři postarají o ukrajinské děti a na porodnicko-gynekologické klinice funguje gynekologicko-porodnická ambulance pro ženy, které z Ukrajiny uprchly před válkou. “Orientaci v areálu FN Olomouc usnadňuje ukrajinským pacientům značení na chodníku,“ uvedl mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

Aktuálně

Ve skladech správy rezerv dokončili nakládku humanitární pomoci pro…

8 března, 20228 března, 2022
by andrlovak1

Zdravotnický materiál se ve skladech SSHR nakládal během pondělí a dneška. Následně se dopraví na Ukrajinu, přesné termíny vyslání pomoci správa rezerv neuvedla. “Je to největší jednorázová pomoc v historii českých rezerv. Konkrétně jde o 40 kamionů a zhruba 950 palet zdravotnického materiálu,” uvedl Švagr.

Ministerstvo zdravotnictví předalo zatím dvě nabídky zdravotnické pomoci pro Ukrajinu v hodnotě více než 108 milionů korun. Jde například o vaky pro odběr krve a zdravotnické prostředky, jako jsou lůžka, jehly, stříkačky, ventilátory nebo monitory.

Ze skladů správy státních rezerv míří na Ukrajinu pomoc za více než 85 milionů korun, jde o individuální lékárničky, skládací zdravotnická nosítka, léčiva a další zdravotnický materiál pro urgentní medicínu. Na pomoc poputují i pacientské monitory nebo lůžkové sety pro nemocnice, plicní ventilátory i injekční stříkačky a jehly.

Aktuálně

Ministerstvo zdravotnictví varuje před individuálním dovozem léků na Ukrajinu

2 března, 2022
by andrlovak1

“Léčiva musí jít z distribučního řetězce, jinak nemusí být využitelná. Pro zdravotnické prostředky je režim mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví,” vysvětlil Dvořáček. Podle něj je takové povolení už připraveno, zatím ale z ukrajinské strany krev či plazma požadována není. Situaci koordinuje Ústřední vojenská nemocnice.

Jedná se i o větších dodávkách léků, například s tuzemským výrobcem Zentiva. “Jsme v úzkém kontaktu s několika vládami, kterým jsme se zavázali darovat 100.000 balení. Jsme připraveni na rychlé dodání,” uvedla v tiskové zprávě za společnost členka představenstva Zentiva Global Soňa Porubská. Podle firmy půjde o léky proti bolesti, antiinfekční prostředky, léky na kardiovaskulární onemocnění nebo život zachraňující léky.

Dary zdravotnického vybavení a léků je podle Dvořáčka třeba konzultovat s ministerstvem. Nabídky by měly směřovat na speciální e-mail ukrajina@mzcr.cz. Odpoledne ministr upřesnil, že jde o kontakt pro hromadné nabídky od distributorů a výrobců. Některý materiál ale není pro zaslání na Ukrajinu vhodný, například české kyslíkové lahve, kterých bylo větší množství nakoupeno i kvůli covidu, mají jiné jiné uzávěry, než využívají ukrajinské nemocnice.

Podle Válka se pro koordinaci pomoci využívá infrastruktura, která vznikla v době covidu-19 včetně Chytré karantény a infolinky 1221. Pod volbou “8” jsou tam k dispozici i rusky a ukrajinsky mluvící operátoři a dostupná je i psychologická podpora.

Ministerstvo pracuje s předpokladem, že do Česka by mohlo dorazit až 100.000 uprchlíků. “Bude to nápor i na zdravotní péči. Pracujeme na tom i s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, začínáme to modelovat,” řekl Dvořáček. Ordinace praktických lékařů, gynekologů a zubařů jsou ale už v současné době hodně vytížené. “Budeme se snažit hledat nějaké řešení,” dodal.

Držitelé takzvaného víza ke strpění, které úřady uprchlíkům vydávají, mají nárok i na veřejné zdravotní pojištění. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by péče o případných až 100.000 nových státních pojištěnců neměla překročit jednu miliardu korun, což by neměl pro pojišťovnu být problém zvládnout. Podle Dvořáčka se pracuje i na tom, aby bylo možné zpětně z pojištění proplatit i zdravotní péči o uprchlíky předtím, než o vízum požádali.

Ministerstvo dnes lékařům odešle komunikační karty v ukrajinštině, které mají usnadnit komunikaci s pacienty. “Snažíme se vtáhnout ukrajinské zdravotníky, aby měli uprchlíci co nejjednodušší způsob komunikace,” dodal ministr. Počítá se i s očkováním dětí uprchlíků, kterým bylo povinné očkování zahájeno v jejich vlasti. Očkovací kalendář na Ukrajině je podle Dvořáčka podobný jako v ČR.

“Zásadní je, abychom měli očkovacích látek i léků dostatek. Než cokoliv odejde na Ukrajinu, musíme mít jistotu, že to neohrozí péči tady v Čechách,” doplnil. Pacientské organizace se začaly věnovat i lidem s jednotlivými diagnózami. Podle Válka jim bude poskytnuta veškerá péče, počítá se i s péčí o těhotné.

Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) také varoval před tím, že na Ukrajině je vyšší výskyt některých infekčních nemocí, jako je tuberkulóza nebo HIV. Státní zdravotní ústav už v pondělí uvedl, že by se vzorky od uprchlíků pozitivně testovaných na covid-19 měly sekvenovat pro zjištění konkrétní varianty viru.

Aktuálně

Praha žádá praktiky a lékaře v ambulancích, aby pomohli v nemocnicích

3 prosince, 2021
by andrlovak1

“V nemocnicích bude na konci prosince chybět zhruba 300 zdravotníků, tedy 150 lékařů a 150 sester. Proto nyní obesíláme ambulantní specialisty s výzvou, aby se přihlásili a následně pomohli přetíženým nemocnicím,” řekl Hřib s odvoláním na vyjádření ředitelů pražských fakultních nemocnic ze středy.

Podle primátora o doplnění personálních kapacit požádaly všechny fakultní nemocnice v Praze. Zájem o zapojení se má zatím 23 ambulantních specialistů, kteří nabídli svou pomoc v očkovacích místech. Na reakci dalších oslovených se čeká. Praktické lékaře bude primátor dopisem vyzývat, aby se více zapojili do podávání třetích dávek očkovacích sér a aby pomohli na lékařské pohotovostní službě. Pražská radní Milena Johnová (Praha Sobě) praktické lékaře požádala, aby provoz svých ordinací během prosince výrazně neomezovali. Cílem podle radní je mimo jiné co nejvíce odlehčit pohotovostní službě v nemocnicích.

Dobrovolníci

Podle primáře interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) Martina Havrdy začali od dnešního dne ve FNKV pomáhat i vojáci. Podle něj nyní nemocnice vítá všechny kategorie dobrovolníků. Nemocnice je nyní podle něj limitovaná počtem pracovníků například pro zabezpečení vyšších kapacit očkovacích center. FNKV by další zdravotníky uvítala třeba v aplikačním centru mononukleárních protilátek, na urgentních příjmech a na lůžkových odděleních, dodal.

V pěti pražských nemocnicích nyní podle Smejkala působí asi 30 dobrovolníků, kteří zajišťují základní ošetřovatelskou péči u pacientů. Dobrovolníci z ČČK tak nyní působí například ve Fakultní nemocnici Bulovka, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v Městské nemocnici následné péče. Další desítky dobrovolníků působí v dalších českých nemocnicích, kteří o pomoc dobrovolníků požádaly. Rovněž dobrovolníci ČČK působí v sociálních službách, konkrétně v Praze to je nyní ve třech pobytových zařízeních.

ČČK nabízí veřejnosti kurz Základy moderního ošetřovatelství, po jehož absolvování se mohou zapojit do pomoci ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Kurz je podle Smejkala zdarma a trvá osm hodin. Na kurzu se podle něj lidé naučí, jak pečovat o nemocného na lůžku, jak zajistit prevenci proleženin a podobně. ČČK se mohou hlásit i lidé, kteří by chtěli pomáhat s administrativou například v očkovacích centrech.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Pilotní režim

Dobrovolníci

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter