MedNews.cz

Praha otevřela na Zeleném pruhu centrum pro těhotné ženy…

9 října, 2024
by budskap

“Je to první (takové) centrum nejen v Praze, ale v celé České republice a je to něco, co je v západní Evropě běžné. Je zapotřebí poskytnout a dát včasnou pomoc a rady maminkám před porodem i po porodu a nejen jim, ale i otcům a rodinám. Kdokoliv potřebuje pomoc, tak ho vyzývám, ať se obrátí na naše centrum,” řekla Udženija.

Centrum začalo fungovat od září a dosud se na něj obrátilo podle Šebely na 100 maminek. Nejčastěji se matky na CPDP obrací s úzkostmi nebo depresivními příznaky, což tvoří až 60 procent případů. “Pomáháme psychoterapeuticky, i přítomností, že k nám mohou ženy chodit i s dětmi a mohou s odborníky řešit i mateřství, ale používáme i farmakoterapii,” řekl Šebela.

V současné době v centru pracují dva psychiatři a jedna psychiatrička, pět psycholožek, porodní asistentka, sestra a dvě recepční. Další psycholog a psycholožka navrhují třeba workshopy. Ženy v centru najdou psychiatrickou ambulantní péči, kam mohou chodit denně.

Psychoterapeuté provádí například vyšetření, zda potíže ženě způsobila poporodní psychóza či jiná obtíž, nebo jde o jednorázový případ. Psychoterapeuté vedou sezení individuálně i skupinově. “Jde o to, aby žena měla vždy to, co potřebuje,” řekl Šebela. Důležité je podle něj, aby ženě byla poskytnuta pomoc co nejdříve. Péče o matky je důležitá i pro rozvoj dítěte, u kterého se bez matky například zpožďuje vývoj, řekl.

Centrum má v plánu rozšířit nabídku péče také o služby denního stacionáře pro těhotné nebo ženy s malými dětmi a rozšířit tým o sociální pracovníky či adiktologickou poradnu pro těhotné. Plánem je dosáhnout toho, aby v Praze v budoucnu existovalo místo, kde mohou být ženy hospitalizované i se svými dětmi, aby nemusely být oddělené od dítěte.

Letos podle vedení města vyjde provoz CPDP na deset milionů korun, na jeho fungování má magistrát podle Udženije vyčleněny peníze i na příští rok. “Samozřejmě s dalším rozvojem do budoucna budeme tuto částku navyšovat,” řekla Udženija.

CPDP je podle Udženije částí celkové péče o duševní zdraví Pražanů. Město chystá například centrum pro děti, mládež i dospělé. Praha bude mít tuto síť do dvou let, dodala náměstkyně primátora.

Prevence a léčba

O duševní zdraví Pražanů se od počátku příštího roku…

12 září, 202426 září, 2024
by budskap

“Název jsme vybrali proto, že v každém z nás slovo zahrada evokuje příjemné pocity, pohodu a klid. A věříme, že právě to u nás najdou všichni klienti. V Zahradě pro duši nebude žádné duševní onemocnění ostuda nebo stigma. Lidé s bolavou duší v ní najdou zázemí, podporující prostředí a respekt,” řekla Udženija.

Od ledna příštího roku budou v Zahradě pro duši centra a služby, které nyní poskytuje Dům tří přání. Spadá sem Dům Přemysla Pittra, Krizová pomoc dětem, Centrum pro rodiny Delta, Centrum pro děti Mezipatro, Centrum rodinné terapie Horizont a Centrum duševního zdraví pro děti. Podle Udženije následně budou přibývat další služby.

Prvním krokem při zřizování nové organizace bylo v úterý 10. září otevření nového krizového centra na pomoc dětem v Praze 2. Ve středu 9. října město otevře centrum perinatální duševní péče, které bude sídlit v Poliklinice Zelený pruh v Praze 4. “Je to unikátní a v naší republice první komplexní zařízení tohoto druhu, které bude poskytovat péči ženám v nejkřehčím období jejich života,” dodala Udženija.

Prevence a léčba

Praha sestavila tým odborníků pro psychologickou pomoc uprchlíkům

27 května, 202227 května, 2022
by andrlovak1

“Tým bude pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny, kterým hrozí nějaké dlouhodobé psychické potíže nebo posttraumatická porucha. Domluvili jsme se na tom, že využijeme odborníky z Ukrajiny, kteří jsou odborníky v oblasti péče o duševní zdraví,” řekla Johnová. Ukrajinští odborníci budou zaměstnáni jako terapeuti nebo poradci duševního zdraví.

Zástupci Metropolitního zdravotního servisu, který pomoc zaštiťuje, se snažil sestavit tým tak, aby pokrýval co nejvíce potřeb uprchlíků. “Vnímáme, že ta situace se dynamicky mění. Poté, co lidé přicházeli a velmi dobře dostávali krizovou intervenci, tak nyní bude mnohem víc potřeba pracovat na tom, aby se předcházelo posttraumatickým syndromům, které na ně potom, co získali bydlení a usadili se, doléhají,” řekl ředitel servisu Pavel Novák.

Mezi nejčastější problémy uprchlíků patří posttraumatické syndromy, které se projevují mnoha způsoby. Uprchlíky také trápí nespavost, úzkosti, strach vycházet ven nebo strach z hlasitých zvuků a trpí také pocity viny přeživšího, když zanechali doma příbuzné, kteří s nimi nemohli odejít a zůstali na Ukrajině.

Problém je, že mezi uprchlíky je řada vzdělaných odborníků, avšak kvůli legislativě nemohou svou profesi v Česku vykonávat. Magistrátní projekt tak podle radní pomůže těmto lidem zapojit se do pracovního procesu a získat zaměstnání v jejich oboru na plný úvazek. “Potřebujeme to vyzkoušet, situaci víme, že je, ale nevíme, jaká je potřeba, proto se bude tým rozbíhat postupně. Chceme se zaměřit primárně na několik míst, kde jsou lidé ubytováni,” řekl Novák. Služba se následně bude rozrůstat.

Pilotní režim

Systém pomoci bude nyní fungovat v pilotním provozu, kdy je do něj zapojeno šest terapeutů. Do budoucna bude upravován podle aktuálních potřeb, přičemž se bude zřejmě rozrůstat. Pomoc nyní funguje v Praze a středních Čechách.

Praha se potýká s nedostatečnou ubytovací kapacitou a jedná s vládou a ostatními kraji o přemístění uprchlíků do krajů, které nejsou tolik vytíženy. Kvůli nedostatku ubytovacích kapacit a situaci na nádraží Praha vybudovala v polovině května stanové městečko v Troji. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v květnu řekl, že kvůli přeplněnosti hrozí uzavření KACPU. Rozhodnutí o jeho uzavření bylo nakonec odloženo na začátek června.

Prevence a léčba

Na zdravotní ošetření bezdomovců lze přispět nákupem ošetřenky Armády…

25 května, 2022
by andrlovak1

“Základní poukaz je v hodnotě 250 korun a my doufáme, že se nám tak díky pomoci veřejnosti podaří část peněz na zajištění zdravotní péče (pro lidi bez domova a ze sociálně vyloučených menšin) najít,” řekl Krupa.

Peníze z nákupu jedné ošetřenky stačí podle Pekárkové na uhrazení základního vyšetření nebo ošetření ran. Na zaplacení předoperačního vyšetření nebo preventivní prohlídky jsou potřeba peníze ze dvou poukázek. Dražší je ošetření pacienta napadeného parazity nebo vyšetření a léčba nepojištěné osoby s cukrovkou nebo s podezřením na onkologické onemocnění. Aby bylo zaplacena taková léčba, je potřeba pět až deset kuponů.

V Česku se poskytování zdravotní péče lidem bez domova věnuje šest ordinací. V Praze, Ostravě, Olomouci, Plzni a v Pardubicích je provozují mimo jiné Naděje, Armáda spásy či Charita. Projektem ministerstva zdravotnictví, jehož cílem bylo zvýšení dostupnosti zdravotní péče pro osoby bez přístřeší, bylo od roku 2020 na 24 měsíců finančně zajištěno fungování ordinací. Roční provoz každého takového zařízení stojí podle Pekárkové asi dva miliony korun.

Pro pražskou ordinaci pro chudé, kde osoby bez domova ošetřuje Pekárková, financování z projektu ministerstva skončí podle lékařky v srpnu. Provoz ordinace tak bude potřeba uhradit z jiných zdrojů. Peníze od zdravotních pojišťoven podle Pekárkové uhradí asi třetinu potřebného rozpočtu. Zbytek nákladů je třeba hradit z dotací a z darů.

V ordinaci pro chudé v Praze, která se otevřela letos v lednu, ošetří podle zástupců AS 15 osob za den. V podobném zařízení v Ostravě, které je v provozu od začátku roku 2018, je to 30 pacientů za den. Pražská ordinace poskytla od začátku roku do poloviny května zdravotní služby 430 osobám, v Ostravě bylo ošetřeno 2013 pacientů.

AS podle Krupy plánuje otevřít ordinaci, kde zdravotníci ošetří i lidi bez dokladů či bez zdravotního pojištění, rovněž v Brně. Ambulantní zařízení by se mohlo otevřít v následujících měsících, záleží na zajištění potřebného personálu. Podle ředitele sociálních služeb AS chybí v Česku pro péči o bezdomovce lékaři i zdravotní sestry. V šesti ordinacích v Česku pro lidi bez domova pracuje podle něj na plný úvazek jeden lékař, ostatní mají částečné úvazky a v ambulantním zařízení ordinují jen některé dny v týdnu.

Prevence a léčba

V Šumperku bylo zprovozněno regionální centrum pomoci Ukrajině

21 března, 2022
by andrlovak1

“Centrum (v Šumperku) je určeno především pro řešení registrace občanů z Ukrajiny prchajících před válečným konfliktem, kteří se nachází v oblasti Šumperska a Jesenicka,” uvedl Šafařík. Uprchlíci v regionálním centru budou moci podstoupit i základní lékařské vyšetření či využít nabídku zprostředkování ubytování. S přípravou regionálního centra pomohla šumperská Střední škola řemesel, hasiči a dobrovolníci. Otevřeno je v pracovní dny od 07:00 do 19:00.

Pracovníci Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Hanáckých kasárnách v Olomouci pomohli už několika tisícům lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před válečným konfliktem. Uprchlíci v krajském centru mohou vyřídit první registraci, vízum, pojištění, ubytování a další humanitární pomoc. V Hanáckých kasárnách najdou i krátkodobé ubytování, k dispozici je stovka lůžek. Služeb centra využívají především ženy a děti. Chod krajského centra zajišťují zhruba čtyři desítky lidí.

Olomouckému centru ale dochází zásoby materiální pomoci a potravin pro uprchlíky, požádalo proto minulý týden o pomoc veřejnost. Lidé mohou nosit například konzervy, zubní pasty, hygienické potřeby či oblečení.

Fakultní nemocnice Olomouc dnes zprovoznila UA point, což je ambulance zajišťující zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky. Ambulance funguje v pracovní dny vždy od 07:00 do 15:00. Mimo provozní dobu ambulance UA Point bude uprchlíkům z Ukrajiny poskytována akutní zdravotní péče v režimu lékařské pohotovostní služby.

V budově A v centru areálu FN Olomouc je zajištěna primární lékařská péče o dospělé, v dětské klinice se lékaři postarají o ukrajinské děti a na porodnicko-gynekologické klinice funguje gynekologicko-porodnická ambulance pro ženy, které z Ukrajiny uprchly před válkou. “Orientaci v areálu FN Olomouc usnadňuje ukrajinským pacientům značení na chodníku,“ uvedl mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.

Aktuálně

Ve skladech správy rezerv dokončili nakládku humanitární pomoci pro…

8 března, 20228 března, 2022
by andrlovak1

Zdravotnický materiál se ve skladech SSHR nakládal během pondělí a dneška. Následně se dopraví na Ukrajinu, přesné termíny vyslání pomoci správa rezerv neuvedla. “Je to největší jednorázová pomoc v historii českých rezerv. Konkrétně jde o 40 kamionů a zhruba 950 palet zdravotnického materiálu,” uvedl Švagr.

Ministerstvo zdravotnictví předalo zatím dvě nabídky zdravotnické pomoci pro Ukrajinu v hodnotě více než 108 milionů korun. Jde například o vaky pro odběr krve a zdravotnické prostředky, jako jsou lůžka, jehly, stříkačky, ventilátory nebo monitory.

Ze skladů správy státních rezerv míří na Ukrajinu pomoc za více než 85 milionů korun, jde o individuální lékárničky, skládací zdravotnická nosítka, léčiva a další zdravotnický materiál pro urgentní medicínu. Na pomoc poputují i pacientské monitory nebo lůžkové sety pro nemocnice, plicní ventilátory i injekční stříkačky a jehly.

Aktuálně

Ministerstvo zdravotnictví varuje před individuálním dovozem léků na Ukrajinu

2 března, 2022
by andrlovak1

“Léčiva musí jít z distribučního řetězce, jinak nemusí být využitelná. Pro zdravotnické prostředky je režim mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví,” vysvětlil Dvořáček. Podle něj je takové povolení už připraveno, zatím ale z ukrajinské strany krev či plazma požadována není. Situaci koordinuje Ústřední vojenská nemocnice.

Jedná se i o větších dodávkách léků, například s tuzemským výrobcem Zentiva. “Jsme v úzkém kontaktu s několika vládami, kterým jsme se zavázali darovat 100.000 balení. Jsme připraveni na rychlé dodání,” uvedla v tiskové zprávě za společnost členka představenstva Zentiva Global Soňa Porubská. Podle firmy půjde o léky proti bolesti, antiinfekční prostředky, léky na kardiovaskulární onemocnění nebo život zachraňující léky.

Dary zdravotnického vybavení a léků je podle Dvořáčka třeba konzultovat s ministerstvem. Nabídky by měly směřovat na speciální e-mail ukrajina@mzcr.cz. Odpoledne ministr upřesnil, že jde o kontakt pro hromadné nabídky od distributorů a výrobců. Některý materiál ale není pro zaslání na Ukrajinu vhodný, například české kyslíkové lahve, kterých bylo větší množství nakoupeno i kvůli covidu, mají jiné jiné uzávěry, než využívají ukrajinské nemocnice.

Podle Válka se pro koordinaci pomoci využívá infrastruktura, která vznikla v době covidu-19 včetně Chytré karantény a infolinky 1221. Pod volbou “8” jsou tam k dispozici i rusky a ukrajinsky mluvící operátoři a dostupná je i psychologická podpora.

Ministerstvo pracuje s předpokladem, že do Česka by mohlo dorazit až 100.000 uprchlíků. “Bude to nápor i na zdravotní péči. Pracujeme na tom i s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, začínáme to modelovat,” řekl Dvořáček. Ordinace praktických lékařů, gynekologů a zubařů jsou ale už v současné době hodně vytížené. “Budeme se snažit hledat nějaké řešení,” dodal.

Držitelé takzvaného víza ke strpění, které úřady uprchlíkům vydávají, mají nárok i na veřejné zdravotní pojištění. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by péče o případných až 100.000 nových státních pojištěnců neměla překročit jednu miliardu korun, což by neměl pro pojišťovnu být problém zvládnout. Podle Dvořáčka se pracuje i na tom, aby bylo možné zpětně z pojištění proplatit i zdravotní péči o uprchlíky předtím, než o vízum požádali.

Ministerstvo dnes lékařům odešle komunikační karty v ukrajinštině, které mají usnadnit komunikaci s pacienty. “Snažíme se vtáhnout ukrajinské zdravotníky, aby měli uprchlíci co nejjednodušší způsob komunikace,” dodal ministr. Počítá se i s očkováním dětí uprchlíků, kterým bylo povinné očkování zahájeno v jejich vlasti. Očkovací kalendář na Ukrajině je podle Dvořáčka podobný jako v ČR.

“Zásadní je, abychom měli očkovacích látek i léků dostatek. Než cokoliv odejde na Ukrajinu, musíme mít jistotu, že to neohrozí péči tady v Čechách,” doplnil. Pacientské organizace se začaly věnovat i lidem s jednotlivými diagnózami. Podle Válka jim bude poskytnuta veškerá péče, počítá se i s péčí o těhotné.

Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) také varoval před tím, že na Ukrajině je vyšší výskyt některých infekčních nemocí, jako je tuberkulóza nebo HIV. Státní zdravotní ústav už v pondělí uvedl, že by se vzorky od uprchlíků pozitivně testovaných na covid-19 měly sekvenovat pro zjištění konkrétní varianty viru.

Aktuálně

Praha žádá praktiky a lékaře v ambulancích, aby pomohli v nemocnicích

3 prosince, 2021
by andrlovak1

“V nemocnicích bude na konci prosince chybět zhruba 300 zdravotníků, tedy 150 lékařů a 150 sester. Proto nyní obesíláme ambulantní specialisty s výzvou, aby se přihlásili a následně pomohli přetíženým nemocnicím,” řekl Hřib s odvoláním na vyjádření ředitelů pražských fakultních nemocnic ze středy.

Podle primátora o doplnění personálních kapacit požádaly všechny fakultní nemocnice v Praze. Zájem o zapojení se má zatím 23 ambulantních specialistů, kteří nabídli svou pomoc v očkovacích místech. Na reakci dalších oslovených se čeká. Praktické lékaře bude primátor dopisem vyzývat, aby se více zapojili do podávání třetích dávek očkovacích sér a aby pomohli na lékařské pohotovostní službě. Pražská radní Milena Johnová (Praha Sobě) praktické lékaře požádala, aby provoz svých ordinací během prosince výrazně neomezovali. Cílem podle radní je mimo jiné co nejvíce odlehčit pohotovostní službě v nemocnicích.

Dobrovolníci

Podle primáře interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) Martina Havrdy začali od dnešního dne ve FNKV pomáhat i vojáci. Podle něj nyní nemocnice vítá všechny kategorie dobrovolníků. Nemocnice je nyní podle něj limitovaná počtem pracovníků například pro zabezpečení vyšších kapacit očkovacích center. FNKV by další zdravotníky uvítala třeba v aplikačním centru mononukleárních protilátek, na urgentních příjmech a na lůžkových odděleních, dodal.

V pěti pražských nemocnicích nyní podle Smejkala působí asi 30 dobrovolníků, kteří zajišťují základní ošetřovatelskou péči u pacientů. Dobrovolníci z ČČK tak nyní působí například ve Fakultní nemocnici Bulovka, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo v Městské nemocnici následné péče. Další desítky dobrovolníků působí v dalších českých nemocnicích, kteří o pomoc dobrovolníků požádaly. Rovněž dobrovolníci ČČK působí v sociálních službách, konkrétně v Praze to je nyní ve třech pobytových zařízeních.

ČČK nabízí veřejnosti kurz Základy moderního ošetřovatelství, po jehož absolvování se mohou zapojit do pomoci ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Kurz je podle Smejkala zdarma a trvá osm hodin. Na kurzu se podle něj lidé naučí, jak pečovat o nemocného na lůžku, jak zajistit prevenci proleženin a podobně. ČČK se mohou hlásit i lidé, kteří by chtěli pomáhat s administrativou například v očkovacích centrech.

České zdravotnictví

Středočeský kraj povolá do nemocnic jen specialisty, s nimiž se…

26 listopadu, 2021
by andrlovak1

“Považuji vždy za nejlepší možné řešení dohodu, domluvu a dobrovolnost, dovoluji si vás tímto požádat o pomoc zdravotnickým zařízením, pokud je to ve vašich silách. Na základě vzájemné domluvy bude až posléze vydán pracovní příkaz tak, abychom měli možnost vaši práci v souladu s vydaným opatřením uhradit,” napsala hejtmanka Petra Pecková (STAN) v otevřeném dopise zdravotníkům.

Situace ve středočeských nemocnicích podle ní zatím není kritická, přesto se zařízení dostávají do stavu, kdy pomoc více než ocení. Aktuálně je ve středočeských nemocnicích 359 pacientů s covidem-19. Z toho 54 leží na jednotkách intenzivní péče a 19 je připojeno na umělou plicní ventilaci. V nemocnicích vypomáhá 24 vojáků, jsou nasazeni v Benešově, Kolíně, Mladé Boleslavi, Příbrami, Kladně, Slaném a Kutné Hoře. Požádáno o ně mají také mělnická a mladoboleslavská nemocnice.

Kraje mohou díky nouzovému stavu nařídit pracovní povinnost lékařům a zdravotnickým pracovníkům, kteří vykonávají nelékařské zdravotnické povolání a kteří jsou poskytovatelem zdravotních služeb ve formě ambulantní, jednodenní nebo lůžkové péče a v jejichž zdravotnickém zařízení nejsou hospitalizováni pacienti s covidem-19. Platí to i pro zaměstnance takového poskytovatele. Tato povinnost se naopak nevztahuje na praktické a dětské lékaře, gynekology či pracovníky v lůžkových zařízeních hospicového typu.

Aktuálně

Zdravotní sestry nemocnic v Ústeckém kraji požádaly veřejnost o pomoc

19 listopadu, 2021
by andrlovak1

“Prosím pomozte nám, zdravotníkům. Již rok a půl žijeme v neustálém stresu a napětí. Mnoho z vás bylo doma, uklidili jste si byty a domy, měli čas na rodinu a na děti. My byli v práci. Pracovali jste z domova, my běhali okolo lůžek nemocných. Učili jste se s dětmi, naše děti čekaly, až se večer vrátíme domů,” uvedly v dopise.

Sestry popisují průběh pandemie v nemocnicích, zkušenosti s péčí o nemohoucí pacienty, obavy z vidiny Vánoc prožitých kvůli pandemii v práci. “Už toho máme dost. Jsme profesionálové, zkušení zdravotníci, ale nejsme řeholníci, máme také svoje životy. A do těch nepatří 25 dvanáctihodinových směn v měsíci,” uvedly v dopise.

Sestry upozorňují, že očkují kvůli zdraví a kvůli normálnímu životu. “Očkujeme proto, abyste byli zdraví, abyste nemocniční pomoc nepotřebovali. Viděli jste, jak těžce umírají pacienti s covidem? Proč vznikla představa, že to všechno musíme zvládnout, když jsme si toto povolání zvolili? Na nemocné, na umírání jsme zvyklí, jsme připraveni na hodně práce, ale může nastat situace, kdy se to prostě a jednoduše zvládnout nedá. I my máme své limity, své hranice sil – těch fyzických, ale i těch psychických,” uvedly v dopise.

Sestry připomínají, že na jaře nebylo dost vakcíny, ale nyní musí podle svých slov skoro prosit, aby si lidé pro vakcínu přišli. “Svým odporem k očkování jen pomáháte šíření covidu a jeho mutacím,” napsaly zdravotnice, které prosí ty, kteří jim nevěří, aby přišli pomoci. “Někdo musí donést pacientovi mísu, umýt ho nebo asistovat u toho, když už mu není pomoci. Ano, i to je práce v nemocnicích a není na ni třeba žádné přehnané zdravotnické vzdělání, všichni vás rádi jako dobrovolníka zaškolíme,” uvádí se v dopise podepsaném hlavními sestrami nemocnic Krajské zdravotní.

Říjen

Listopad 2024

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

25
26
27
28
29
30
1

Listopad

24

6:00 am - 9:00 pm

Pilotní režim

Dobrovolníci

Kalendář akcí

Listopad 2024

Listopad

24

Listopad

25

Listopad

26

Listopad

27

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31