MedNews.cz

Nemocnice Plzeňského kraje uzavřely rámcové smlouvy s VZP na dalších…

16 prosince, 2024
by budskap

“S pojišťovnami jsme dospěli ke shodě i v dílčích otázkách a navrhované změny tak odpovídají aktuálnímu vývoji v medicíně. Plánujeme rozšířit nabídku výkonů v jednodenní péči, například v oblasti chirurgie a ortopedie, a zároveň posílit následnou péči. Část nových kapacit vznikne díky úpravě stávajících lůžek akutní péče, která nebyla v posledních letech plně využívána – například díky zavedení méně invazivních metod a zkracování průměrné doby hospitalizace. Pacienti si těchto změn v běžném provozu nevšimnou,“ uvedl Soukup.

Podle mluvčího krajských nemocnic Jiřího Kokošky je menší počet nasmlouvaných akutních lůžek v některých nemocnicích jen minimální, pokles se týká například rokycanského dětského oddělení nebo domažlické gynekologie. “Jsou to ale lůžka, která nebyla dlouhodobě využívána, současná kapacita plně postačí pokrýt potřeby dané oblasti,” řekl.

Rámcové smlouvy jsou základními smluvními dokumenty mezi nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami, které tak objednávají péči pro své klienty. Nemocnice se zavazují poskytovat odbornou ambulantní i hospitalizační péči pojištěncům a pojišťovny se zavazují tuto péči za své pojištěnce hradit.

“Se zástupci VZP jsme našli shodu. Obyvatelé našeho kraje tak budou mít i nadále zajištěnou veškerou péči, na kterou jsou zvyklí. Platí, že naše krajské nemocnice chceme modernizovat, aby si veškerá zdravotní péče v našem regionu udržela do budoucna tu nejvyšší kvalitu,” řekl hejtman Kamal Farhan (ANO).

Skupina Nemocnice Plzeňského kraje zahrnuje čtyři nemocnice akutní péče v Klatovech, Domažlicích. Rokycanech a Stodu a dvě nemocnice následné péče v Horažďovicích na Klatovsku a v Plané na Tachovsku. Dohromady mají přes 1060 lůžek a pracuje v nich přes 2100 lidí, z toho je 80 procent zdravotníků. Ročně nemocnice ambulantně ošetří nebo vyšetří přes 165.000 pacientů a téměř 28.000 lidí hospitalizují, lékaři provedou přibližně 13.300 operací.

České zdravotnictví

Komora: Kvůli změně pravidel pojišťoven přijde 44 lékáren o bonifikaci

4 prosince, 202412 prosince, 2024
by budskap

“Už nyní je jasné, že některé lékárny bez finančních příspěvků, které jim kompenzují nižší odměnu za poskytnutou péči, zaniknou,” uvedl Krebs. Lékárna je odměňovaná marží z vydaného léku, čím je lék draží, tím je vyšší odměna lékárny. V malých obcích jsou ale obvykle pouze praktičtí lékaři, kteří předepisují levnější léčiva.

V letošním roce podle ČLnK mělo bonifikaci 204 oblastí, v příštím roce by jich mělo být 126, tedy o 40 procent méně. Mezi lékárny pojišťovny ze speciálního fondu, kam přispívá všech sedm, rozdělují 48 milionů korun, měsíčně je to asi 30.000 korun na jednu lékárnu. Letos bonifikaci získalo 117 lékáren. Podle odhadu komory by ale byla potřeba zhruba 150 až 200 milionů korun. Lékáren, které jsou v obci jediné, je podle Krebse asi 500, všechny na bonifikaci nedosáhnou ani v současnosti. Celkově je v ČR asi 2700 lékáren.

“Celková částka, kterou rozdělují lékárnám zdravotní pojišťovny, zůstává neměnná. Nemění se ani kritéria pro čerpání bonusů,” sdělila na dotaz ČTK mluvčí největší zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová. Letos podpořená lékárna dostane z fondu zhruba 400.000 korun za rok, příští rok se díky nižšímu počtu žádostí rozdělí částka mezi 77 lékáren, pro každou 620.000 korun.

Bonifikaci, kterou pojišťovny zavedly v roce 2019, může dostat lékárna, která je jediná v obci s praktickým lékařem, je dál než deset minut od jiné lékárny, má otevřeno aspoň 25 hodin týdně a pojišťovnám fakturuje méně než šest milionů korun za rok. Snížení počtu bonifikovaných lékáren je podle Krebse důsledek nového výpočtu doby dojezdu do nejbližší lékárny.

“Pokles počtu oblastí, kde je možné bonifikaci čerpat, je způsoben aktualizací softwaru, kterým se dostupnost vyhodnocuje. Jedná se o oficiální software GIS, který je standardně využíván k analýze dat mnoha oborů,” vysvětlila mluvčí VZP. Podle pojišťovny si o bonus nepožádala téměř polovina lékáren, které spadají do aktuálně bonifikovaných oblastí. “Pokud by tak učinily, bonus mohlo v roce 2025 čerpat dokonce více lékáren než letos,” dodala.

“Dojezdový čas z teoretických map bohužel nezohledňuje, jak dlouhou a složitou cestu má pacient reálně ze svého domova nebo od ordinace lékaře k nejbližší lékárně, zejména pokud je odkázán na hromadnou dopravu,” řekl Krebs. V tiskové zprávě komora uvedla, že obavy o budoucnost mají například provozovatelé výdejen léků v Osečné na Liberecku nebo v Dolní Dobrouči na Orlickoústecku.

Lékárníci podle Krebse o chystané změně od příštího roku nevěděli. Jednotlivé segmenty zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami jednají o úhradách na následující rok na jaře. Ze 14 segmentů se dohodly tři, mezi nimi právě lékárníci. “Dohodu jsme podepsali s tím, že se ta pravidla nezmění,” řekl Krebs. Pro ostatní segmenty ministerstvo zdravotnictví určuje platby takzvanou úhradovou vyhláškou, ta ale podle komory bonifikační fond pro jednotlivé lékárny neobsahuje, není ani jinde v legislativě.

Tisková zpráva

Výběr pojistného dle předpokladů. Pojišťovny i přes to dál směřují…

17 července, 2024
by budskap

Zdravotně pojistné plány, kterými se v roce 2024 pojišťovny řídí, určily čerpání nákladů 513 miliard korun a prognózované příjmy 502 miliard. V prvním pololetí se potvrzuje, že prognózy byly správné. Další deficit zmenší základní fondy a prakticky vymaže rezervy, což bude zásadní problém pro rok 2025.

„Celkové meziroční navýšení úhrad pro rok 2024 jsme původně chtěli udržet do 5 %, aby systém nebyl znovu v deficitu. Ministerstvo zdravotnictví však nakonec stanovilo meziroční nárůst nákladů 8,6 % s předpokládaným ročním schodkem 11 miliard. Pokud zaznívaly hlasy, že realita bude lepší díky vyššímu než předpokládanému výběru pojistného, tak se nyní ukázaly mylnými. Skutečný stav výběru pojistného i úhrad zdravotní péče bohužel odpovídá našim propočtům a plánům. Výsledkem mj. je, že zůstatky základních fondů pojišťoven jsou na rekordně nízké úrovni 15 miliard již po 1. pololetí. Aktuálně je letos již deficit téměř 5 miliard korun, a to ještě nejsou doplaceny závazky z finančního vyrovnání nemocnic za rok 2023. Pro příští rok už rezervy na pokrytí schodků k dispozici nebudou. A to vše v situaci, kdy se zůstatek finančních prostředků jen fakultních a přímo řízených nemocnic ke konci prvního čtvrtletí 2024 opět zvýšil 30 miliard. Tedy dvakrát více, než je zůstatek všech zdravotních pojišťoven dohromady. Tento stav není nadále udržitelný.“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Za největší problém zdravotní pojišťovny i nadále považují, že náklady na zdravotní péči rostou v posledních pěti letech příliš rychle. Násobně rychleji než výkon ekonomiky měřený HDP a zhruba dvakrát víc než inflace. Zatímco až dosud se tyto deficity daly řešit mimořádnými příspěvky a schodkem pokrytým z fondů pojišťoven, nyní již jsou tyto možnosti vyčerpány.

Řešení pojišťovny vidí zejména v tlaku na nákladovou efektivitu. Další růst úhrad, který by nutně vedl k navyšování plateb za státní pojištěnce nad rámec valorizačního mechanismu nebo zvyšování odvodů, nic neřeší, což se ostatně potvrdilo v předchozích letech.

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro více než 4,5 mil. pojištěnců v ČR. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.

Aktuálně

Lékaři nemají vakcíny proti černému kašli pro dospělé, čekají…

8 dubna, 20248 dubna, 2024
by budskap

Podle dnešních informací Státního zdravotního ústavu za týden v ČR přibylo 1100 případů černého kašle, což je letos druhý nejvyšší týdenní nárůst. Od začátku roku lékaři evidují 6397 nakažených.

Praktici ČTK sdělili, že dospělí mají o přeočkování zájem. V současnosti ale mohou vakcíny objednat jen pro těhotné. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů v Královéhradeckém kraji Petra Šubrta by pro ně měly být dostupné ode dneška a pravděpodobná dodávka pro ostatní zájemce by měla být koncem dubna.

Třeba v Karlovarském kraji se lékařům v poslední době příliš nedaří zajistit vakcíny ani pro těhotné, směřují je tak do velkých očkovacích center, přičemž nejbližší jsou v Plzni nebo Praze. Ostatní dospělé zájemce objednávají na květen s ohledem na avizovanou dodávku vakcín koncem dubna.

Pro těhotné nemá vakcíny proti černému kašli ani českolipská praktická lékařka Irena Moravíková, která čeká, až budou k dispozici. “Žádná z mých pacientek ale teď nerodí, takže nejsme ve spěchu. Vím také, že někteří kolegové vakcíny mají, tak když by byla nouze, tak bychom je u nich sháněli,” řekla.

Naopak jihomoravský krajský zástupce Sdružení praktických lékařů Ivo Procházka, který ordinuje v Jedovnicích na Blanensku, vakcíny pro ženy v týdnu od 27. do 36. těhotenství má. Pro ostatní dospělé nikoliv a objednávat je bude koncem dubna.

Dospělým zdravotní pojišťovny vakcínu nehradí, stojí od 700 do 1500 korun, lidé si je ale mohou zpětně nechat od pojišťovny nechat částečně proplatit. Podle ústecké praktické lékařky Ivany Jakabčinové by byl zájem o očkování ze strany dospělých ale větší, kdyby ho platila pojišťovna. Když zjistí, že ho musí platit, tak ho většinou odmítnou, řekla ČTK lékařka, která má poslední vakcíny pro zhruba sedm objednaných pacientů. “Čeští distributoři je nemají k dispozici. Drží je pro děti,” uvedla Jakabčinová s tím, že další dávky čeká koncem měsíce.

Lékař Jaroslav Havlíček, který je na Jihlavsku okresním předsedou Sdružení praktických lékařů, bude mít očkovací látku k dispozici nejdřív v polovině června. Stejně jsou na tom podle něj i ostatní lékaři z Jihlavy a okolí, kterých je okolo 50. “Očkovali jsme klidně i 20 dávek denně, pokud byly. Brali jsme očkovacích látek opravdu hodně a v současné době jen telefonujeme a vysvětlujeme lidem, že nejsou,” řekl Havlíček. Vakcíny se podle něj nyní přednostně dostávají do ordinací dětských lékařů. “Což je pochopitelné,” dodal Havlíček.

Na vyřízení objednávek čekají i praktičtí lékaři Tomáš Doležel a Jitka Šebková v Nymburce. “Vakcíny máme předobjednané, ale momentálně nejsou. Máme na seznamu 40 lidí, kteří na očkování čekají,” řekla ČTK zdravotní sestra z ordinace Šebkové. Doležal má už jen několik posledních očkovacích dávek, další by podle něj měly být zřejmě koncem dubna.

Praktická lékařka Jarmila Ševčíková, která provozuje ordinaci v Bohuňovicích u Olomouce, má k dispozici jen jednu dávku vakcíny, která jí zůstala po objednaném pacientovi, který onemocněl a nepřišel. “Nechávám si ji v zásobě pro případ, že by přišla těhotná pacientka a chtěla se naočkovat,” řekla Ševčíková. Také podle jejích zjištění by se mohla situace v zásobování vakcínou zlepšit v závěru dubna.

Vakcíny nemá v ordinaci ani zlínský krajský předseda Sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas, kterému dodavatel slíbil, že by měly dorazit v květnu. Mezi jeho pacienty ale zájem o očkování není velký a těhotné si mohou rezervovat termín očkování proti černému kašli, očkovací centrum je ve zlínské poliklinice.

Rád by očkoval i praktický lékař Erich Pudich z Ludgeřovic na Opavsku, ale vakcíny nemá. “Párkrát se nám podařilo malé množství objednat, pak nám řekli, že nemají,” uvedl lékař. Zatím nevnímá, že by se situace mohla zlepšovat, a pacienty odkazuje na ostravské očkovací centrum, kde by snad přísun očkovacích látek mohl být o něco lepší.

Aktuálně

Pojišťovny by měly hradit 40 procent ceny bílé plomby,…

7 března, 20247 března, 2024
by budskap

“Úhradová regulace je nastavena na použití nejlevnějších materiálů a postupů, jejichž prostřednictvím lze (…) zajistit péči o pacienty. Zastaralejší metody a materiály naopak lékaři považují často za překonané, což vede k neochotě je pacientům vůbec nabízet,” píše ministerstvo zdravotnictví (MZd) v odůvodnění návrhu.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler loni v dubnu novinářům řekl, že některé zubní ordinace už amalgámové plomby ani nenabízejí. “Mladí stomatologové už amalgám u pacienta zpravidla ani na škole nezhotovovali, tak bude rychle mizet,” uvedl tehdy Šmucler. V dnešním vyjádření pro Seznam Zprávy amalgám hájí, pacientům podle něj neškodí a v některých případech je nenahraditelný.

“Máme už dneska hodně dětí, které kvůli tomu přišly o zuby. Sledujeme tedy, že se zákaz amalgámu projevil na zhoršení zubního zdraví,” řekl serveru. Dětem do 18 let zdravotní pojišťovny hradí i bílé plomby, s čímž se počítá podle návrhu také do budoucna.

Původně MZd v návrhu plánovalo i pro dospělé možnost si rozdíl mezi cenou hrazené amalgámové plomby za 640 korun a bílé výplně v obvyklé ceně 1500 až 3000 korun doplatit. Kvůli urychlení zákazu, který měl původně platit až od roku 2030, se to ale zřejmě nestihne. Aktuální vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Na rozdíl mezi budoucí čtyřicetiprocentní úhradou a zaplacenou cenou by měli mít pacienti podle návrhu novely možnost čerpat příspěvek pojišťovny. “Pojištěnec řádně dodržující termíny preventivních prohlídek bude moci na rozdíl mezi úhradou a účtovanou cenou využít celý příspěvek z fondu prevence,” uvádí materiál.

V roce 2022 zdravotní pojišťovny zaplatily podle MZd 4,6 milionu zubních výplní za zhruba tři až čtyři miliardy korun. Mezi nimi jsou ale jen ty u dětí nebo amalgámové u dospělých, většinu bílých výplní si lidé v ordinacích zubních lékařů zaplatili sami.

“Kolik si lidé zaplatili fotokompozitů nikdo netuší, stejně tak keramické a skloionomerní výplně. Kdyby se přispívalo na všechny výplně, měli bychom aspoň přehled o počtu ošetření a kazivosti,” uvedl loni Šmucler. Podle něj u dospělých počet výplní klesá, ale u dětí mírně roste.

V roce 2018 byly zakázány na úrovni EU plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný, neboli předem navážený a připravený amalgám. V roce 2017 EU avizovala, že by měl být zakázán v roce 2030. Nově byl termín stanoven na rok 2025, ČR by měla mít 1,5 roku odklad.

Aktuálně

Pojišťovny nebudou hradit antigenní testy, vyšlou očkovací týmy

18 listopadu, 2021
by andrlovak1

Zdravotní pojišťovny podle Babiše nebudou lidem dál proplácet antigenní testy. Nárok bude na dva PCR testy za měsíc, rozočkovaní a děti budou mít nárok až na pět testů měsíčně. Pojišťovny ale budou přispívat na testování ve firmách jako na jaře. Pro samoplátce stojí antigenní test 201 korun a PCR test 824 korun.

V současné době mají lidé nárok na dva PCR testy a čtyři antigenní testy za měsíc, od listopadu ale jen očkovaní a děti do 18 let. Nově budou lidé se zahájeným očkováním, kontraindikacemi s očkováním nebo děti mít nárok až na pět PCR testů měsíčně.

“Je to pokrytí poloviny měsíce. My to bereme tak, že jsou to služby, které člověk nevyužívá každý den, myslíme si, že je to dostatečné,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Očkovaní lidé budou mít nárok na dva PCR testy za měsíc.

Očkováno proti covidu-19 je v současné době asi 60 procent populace. Zájem o očkování kvůli zpřísňujícím se opatřením od poloviny října znovu roste. “Je nezpochybnitelné, že lidé, kteří nejsou naočkovaní, mají velké problémy a je tam pravděpodobnost devětkrát větší v porovnání s naočkovanými, že budou mít těžký covid, nebo dokonce můžou zemřít,” uvedl premiér Babiš.

Lidé čekající na očkování

Podle něj se budou posilovat kapacity očkovacích center a je snaha maximálně snížit čas, který na očkování registrovaní lidé budou čekat. Podle aktuálních dat čeká na aplikaci vakcíny nebo rezervaci termínu asi 96.000 lidí. Fungují ale také očkovací centra bez předchozí registrace nebo pro neregistrované mají centra vyhrazené časy. V posledních třech týdnech se podává průměrně více než 40.000 dávek očkování v pracovní den, zhruba 14.000 až 15.000 denně jsou nově očkovaní.

VZP dnes v tiskové zprávě informovala, že v pondělí 22. listopadu začne pojišťovna oslovovat firmy s více než 500 zaměstnanci, kde je jich očkováno méně než 70 procent. “Kromě toho také spustíme během několika dní webové stránky, kam se s žádostí o očkování budou moci aktivně hlásit společnosti i s nižším počtem zaměstnanců,” uvedl náměstek ředitele pro služby klientům Ivan Duškov. Týmy podle něj začnou vyjíždět v prosinci, fungovat budou do konce března.

Podle premiéra se vedla na jednání vlády debata i o tom, jestli netestovat i očkované. “Zazněl návrh, že bychom testovali i očkované nad 60 let, byl to z mého pohledu dobrý návrh. Protože lidé nad 60 let jsou nejvíce ohrožení a průměrný věk lidí na JIP je 68 let a celkově hospitalizovaných je 67 let,” dodal.

Aktuálně

Pojišťovny: Počet lidí s psychickými problémy i náklady na jejich léčbu…

8 října, 202120 října, 2021
by andrlovak1

VZP loni za léčbu asi 375.650 klientů vydala 4,5 miliardy korun, o rok dříve to byly 4,4 miliardy korun za 351.000 pojištěnců. Počet pacientů podle největší tuzemské pojišťovny vzrostl loni navzdory tomu, že klesl počet vyšetření v ordinacích psychiatrů.

“Pandemie narušila psychickou pohodu řady lidí, podle odhadů se negativně podepsala na duševním zdraví až třetiny populace. Strach, izolace, obavy o zdraví své i svých blízkých vedly k nárůstu depresivních či úzkostných stavů, ale například i sebevražedných tendencí. Ne všichni ovšem vyhledali odbornou pomoc, a proto se neobjevují v oficiálních statistikách vykázané péče,” uvedl náměstek ředitele VZP Ivan Duškov.

U ČPZP se s duševním onemocněním loni léčilo 94.440 pojištěnců, meziročně zhruba o 1100 méně. “Léčba duševních nemocí si vyžádala bezmála 1,7 miliardy korun, což je o 88,5 milionu více než o rok dříve. Od roku 2016 pak tyto náklady vzrostly o 460 milionů korun. Důvodem nárůstu nákladů je dostupnost a užívání moderních, stále nákladnějších léků, které jsou základem léčby duševních poruch a ovlivňují biologickou stránku nemoci,” uvedla mluvčí třetí největší pojišťovny Elenka Mazurová.

Preventivní program

VZP i ČPZP navíc v posledních 12 měsících zavedly preventivní program, kdy lidem přispívají na psychoterapii či psychosociální podporu. ČPZP přispívá až 2500 korun ročně, dosud tuto možnost využilo 341 pojištěnců, převážně žen. VZP tento benefit poskytuje dospělým i dětem od sedmi let, čerpat mohou až 5000 korun ročně.

Ministerstvo zdravotnictví také dnes připomnělo, že v rámci reformy psychiatrie v Česku dosud vzniklo 30 center duševního zdraví, která pomáhají pacientům s vážným duševním onemocněním zvládat jeho průběh. Celkem by těchto zařízení, která fungují ambulantně nebo v terénu, měla do roku 2030 vzniknout stovka. “Služby center duševního zdraví jsou revoluční změnou v systému péče o duševně nemocné. (…) Díky reformě péče o duševní zdraví může již 2500 lidí žít normální život,” uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Centra propojují zdravotní a sociální péči. Dosud byl jejich provoz financován z evropských fondů, nyní pro ně ministerstvo chystá dotační program.

České zdravotnictví

Ambulantní specialisté: Úhrady od pojišťoven nebudou dostatečné

29 června, 20211 července, 2021
by andrlovak1

Podle SAS ale čtyřprocentní nárůst plateb od pojišťoven nebude dostatečný pro pokrytí rostoucí hodnoty práce lékařů, jak ji stanoví Seznam výkonů. Tento dokument ministerstva zdravotnictví stanoví každý rok pravidla pro oceňování všech zdravotních výkonů včetně odvedené práce. V roce 2021 stoupla hodnota práce lékaře o deset procent.

Jednání o úhradách pro příští rok byla uzavřena minulý týden. “Původní návrh před jednáním počítal s nulovým navýšením úhrad. Teprve po tom, co vláda ČR oznámila navýšení plateb za státní pojištěnce o 200 korun, zareagovaly pojišťovny zvýšením úhrad na čtyři procenta. O jakékoliv modifikaci této částky či našich vlastních návrzích ovšem protistrana odmítla diskutovat. Při jednání jsme byli postaveni před hotovou věc,” uvedl předseda sdružení Zorjan Jojko.

Ambulantní specialisté jsou placeni výhradně podle odvedené práce, nemají zálohy jako nemocnice nebo pravidelné měsíční platby jako praktičtí lékaři nebo nově zubaři. Nemocnice navíc podle nich dotují i města, kraje nebo ministerstvo zdravotnictví. “Kromě onkologického odvětví s námi nepočítá dokonce ani žádný dotační program na obnovu zdravotnictví,” dodal Jojko.

Zdravotnické prostředky

Za problematické považují specialisté také to, že limity částek, které mají ordinace vyhrazené na léky, zdravotnické prostředky nebo laboratorní a další vyšetření, například rentgen, zůstaly stejné, přestože ceny jednotlivých položek rostly. “Za podobných podmínek budeme nuceni vypisovat menší počty léků a dalších vyšetření, což se samozřejmě podepíše na celkové kvalitě a dostupnosti poskytované péče. I proto jsme předložený návrh nemohli podpořit,” dodal Jojko. Plány pojišťoven podle něj nepočítají ani s tím, že rostly ceny spotřebního materiálu, ochranných pomůcek či dezinfekce.

Na úhradách z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok se dohodlo 13 ze 14 oborů poskytovatelů zdravotní péče. Peníze navíc by měly jít hlavně do péče, navýšení platů se nepředpokládá, řekl po závěrečném jednání dohodovacího řízení ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Navýšení úhrad podle něj umožnilo schválení navýšení plateb za státní pojištěnce o 200 korun na 1976 korun. Celkově vyjde navýšení plateb, které stát platí za nezaměstnané, děti, důchodce či vězně, na 14,35 miliardy korun.

České zdravotnictví

Některým pojišťovnám klesl počet pacientů s rakovinou, méně chodili na…

11 května, 2021
by andrlovak1

Nejvyšší meziroční úbytek pacientů s onkologickými nemocemi zaznamenala největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má 5,9 milionu pojištěnců. Loni se s těmito chorobami léčilo 301.000 pojištěnců VZP, o 16.500 méně než v roce 2019. Například počet lidí s rakovinou kůže, která je jednou z nejčastějších diagnóz, klesl o desetinu. Mezi nejčastější zhoubné nádory patřily dále karcinomy, které postihují prsa, mužské pohlavní orgány a trávicí trakt. “Náklady jsou ale vyšší – VZP vloni zaplatila za léčbu rakoviny přes 16 miliard korun, což je meziroční nárůst o 1,6 miliardy,” uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. Nejdražší byla léčba rakoviny mízních, krvetvorných a příbuzných tkání. Podle VZP loni klesl i počet pacientů, kteří absolvovali screeningová vyšetření.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) ČR jako jediná z trojky největších zaznamenala loni nárůst počtu pacientů s onkologickými onemocněními. Jejich počet vzrostl zhruba o 2000 na 19.500. Náklady na jejich léčbu vzrostly meziročně z 2,6 miliardy korun zhruba o polovinu na 3,89 miliardy korun. ZPMV má 1,33 milionu pojištěnců a je druhá největší.

Ze zhruba 1,3 milionu pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) se loni se zhoubnými nádory léčilo 48.430 lidí, tedy o 550 méně než v roce 2019. Náklady na léčbu naopak vzrostly o 440 milionů na 3,29 miliardy korun. ČPZP podle své mluvčí Elenky Mazurové eviduje i meziroční pokles počtu vykázaných preventivních prohlídek, které by mohly nemoc včas odhalit. Méně lidí chodilo jak na prohlídky k praktickým lékařům, tak na screening karcinomu tlustého střeva a konečníku.

Den proti rakovině

Na tento čtvrtek připadá Český den proti rakovině, letos je zaměřen na nádorové onemocnění ledvin, močového měchýře a prostaty. Právě karcinom prostaty patří u mužů k nejčastějším nádorům. V květnu se také tradičně konala sbírka Ligy proti rakovině. Prodej žlutých květin, které sbírku symbolizují, bude ale kvůli epidemiologické situaci stejně jako loni přesunut na září.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou zhoubné nádory po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. V roce 2018, z které má ÚZIS poslední kompletní data, lékaři zjistili nově 87.361 případů onemocnění rakovinou a zemřelo na tuto diagnózu 27.699 lidí. Se zhoubným nádorem se léčilo nebo s ním mělo nějakou zkušenost 594.637 lidí.

Zpravodaj

Pojišťovny lidem za doplatky na léky vrátily asi 882…

25 února, 202125 února, 2021
by andrlovak1

Praha 25. února (ČTK) – Zdravotní pojišťovny vrátily svým klientům asi 882 milionů korun z doplatků na léky, které lidé zaplatili v loňském roce. To je asi o 103 milionů korun více než před rokem. Peníze zpět dostalo zhruba 784.500 lidí. Vyplývá to z informací všech sedmi zdravotních pojišťoven. Pojišťovny peníze nejčastěji vrací seniorům nad 70 let, kteří v lékárnách za léky na předpis za rok zaplatili víc než 500 korun. Stejný limit od loňska platí i u invalidních důchodců s těžším stupněm postižení. U dětí a mladších důchodců je 1000 korun a u ostatních dospělých 5000 korun.

Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je v Česku největší a je u ní pojištěno asi 60 procent lidí, vrátí za loňský rok přes 551 milionů korun. To je meziročně o 58 milionů více. O sedm procent podle pojišťovny vzrostl také počet klientů, kteří limit na doplatky překročili. Průměrný přeplatek činil loni 1105 korun.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR poslala zhruba 89.000 klientům celkem 106,1 milionu korun. Nejvyšší vyplacená částka přesáhla 32.000 korun, dostal ji klient z Plzeňského kraje. “Počet lidí s nárokem na vrácení přeplatku za započitatelné doplatky na léky, stejně jako vrácená částka se každoročně významně zvyšují,” uvedla mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Před rokem pojišťovna vyplatila o 16,2 milionu korun méně.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vyplatila přes 82 milionů korun, meziročně o deset milionů více. Peníze šly zhruba 72.700 klientům, což je o 6700 více než před rokem.

Oborová zdravotní pojišťovna mezi 44.600 klientů rozdělila 52,8 milionu korun. Před rokem limit přesáhlo asi 40.000 klientů, kterým pojišťovna vrátila přes 45 milionů korun.

Vojenská zdravotní pojišťovna vyplatila za doplatky na léky 53,4 milionu korun, a to mezi 46.185 pojištěnců. Meziročně je to o 6,7 milionu korun a asi o 3500 klientů více.

Zdravotní pojišťovna RBP poslala asi 24.000 klientům přes 26 milionů korun. V porovnání s rokem 2019 počet klientů vzrostl o deset procent a o 14 procent se navýšila i vyplacená částka.

U nejmenší Zaměstnanecká pojišťovna Škoda limit na doplatky překročilo 9200 pojištěnců, kterým bylo rozděleno deset milionů korun, meziročně o 620 klientů a zhruba milion korun více.

	kolika klientům pojišťovna vrátila peníze za doplatky na léky	celková vrácená částka (v milionech korun)
Všeobecná zdravotni pojišťovna	498.859	551,5
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR	88.978	106,1
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna	72.691	82
Oborová zdravotní pojišťovna	44.619	52,8
Vojenská zdravotní pojišťovna	46.185	53,4
RBP	24.000*	26
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda	9205	10,1
Celkem	784.537	881,9

*zaokrouhleno

Zdroj: Zdravotní pojišťovny

Květen

Červen 2025

Červenec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
1
2
3
4
5
6

Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Lidé čekající na očkování

Preventivní program

Zdravotnické prostředky

Den proti rakovině

Kalendář akcí

Červen 2025

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Červenec

4

Červenec

5

Červenec

6

Červenec

7

Červenec

8

Červenec

9

Červenec

10

Červenec

11

Červenec

12

Červenec

13

Červenec

14

Červenec

15

Červenec

16

Červenec

17

Červenec

18

Červenec

19

Červenec

20

Červenec

21

Červenec

22

Červenec

23

Červenec

24

Červenec

25

Červenec

26

Červenec

27

Červenec

28

Červenec

29

Červenec

30

Červenec

31

Srpen

1

Srpen

2

Newsletter