MedNews.cz

Lidé nově nebudou muset čekat, až jim přeplatek za…

2 ledna, 20259 ledna, 2025
by budskap

Částka, kterou pacient v lékárně zaplatí za lék na recept, se skládá ze dvou částí. Započitatelný doplatek se odvíjí od ceny nejlevnějšího léku se stejnými účinky, je pro celou skupinu léků stejný. V této skupině mají pak zbývající část doplatku léky různou podle své ceny, může se lišit i mezi lékárnami.

Zaplacené započitatelné doplatky pojišťovny evidují, lidem se sčítají až do dosažení limitu. Ten je u starších 70 let a zdravotně postižených 500 korun, u dětí a starších 65 let 1000 korun a u ostatních pojištěnců 5000 korun. Peníze nad limit dosud pojišťovny vracely na účet nebo složenkou, nově je od letošního roku lékárník od doplatku rovnou odečte.

Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena pro lékárnu 234 korun, maximální 238,74 koruny. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno nejvýše 114,82 koruny, pacient může zaplatit doplatek až téměř 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 39,40 koruny. Zatímco před dosažením limitu tak může pacient platit nejvýše 124 korun, po dosažení limitu to bude 84,52 koruny.

Zdravotní pojišťovny vracejí peníze asi 1,2 milionu lidí ročně, většinou seniorům nad 70 let, kteří užívají pravidelně několik léků. Celkově jde o více než miliardu korun.

České zdravotnictví

U každého urgentního příjmu v nemocnici by nově měla být…

25 června, 2024
by budskap

“Pacientům nově garantujeme základní síť lékařské pohotovostní služby, zároveň má být odpovědnost za organizaci a zajištění pohotovostních služeb přesunuta z krajů na zdravotní pojišťovny,” uvedl Válek. Pojišťovny na rozdíl od krajů mají podle něj finanční nástroje na to, aby lékaře dostatečně motivovaly na pohotovostech sloužit. Doplnil, že podle zákona má tuto povinnost každý poskytovatel zdravotní péče.

“Zároveň dochází k výraznému odbourávání administrativní zátěže dopadající na krajské úřady, právě na základě přenesení odpovědnosti za organizaci a zajištění pohotovostních služeb,” dodal. V říjnu MZd podle něj vypíše dotace na dobudování nebo úpravy urgentních příjmů, povinně v nich bude místo pro pohotovost a triážní sestra, která bude rozhodovat, zda stav pacienta vyžaduje přijetí na urgentním příjmu nebo zda může počkat na ošetření na pohotovosti.

“Tam, kde není pohotovost, nefunguje třídění, všechny pacienty obslouží na urgentním příjmu a to je špatně,” dodal Válek.

Rozdíl je také v tom, že na pohotovosti lidé platí za ošetření mimo běžnou pracovní dobu lékařů poplatek, kdežto na urgentním příjmu je bezplatné. Proto podle Válka část lidí tuto praxi zneužívá. Zvýšení poplatků nebo jejich zavedení pro zneužití urgentního příjmu ale podle něj ve hře není, dokud nebude mít každý obyvatel ČR možnost mít svého praktického lékaře.

Novela podle MZd také obsahuje opatření, která mají posílit práva pacientů nebo více chránit poskytovatele zdravotních služeb, budou moci například odmítnout pacienta, který se na nich dopustí trestného činu. Nově bude do legislativy zakotvena také funkce nemocničního ombudsmana a činnost dobrovolníků nebo duchovní služby v nemocnicích.

České zdravotnictví

Léčba závislostí loni stála miliardy, jen u VZP se léčilo…

23 června, 2022
by andrlovak1

“Vloni bylo s akutní intoxikací alkoholu, ale například i se závažnou duševní poruchou související právě s dlouhodobým užíváním alkoholu, poskytnuta péče víc než sedmi stovkám dětí a mladistvých,” uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Pro vznik budoucí závislosti je podle podle Národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila důležitým mezníkem šestnáctý rok života.

Přestože počet léčených klientů VZP se několik let pohybuje kolem 40.000, náklady za posledních pět let vzrostly o pětinu. Loni byly 1,133 miliardy korun. Celkově hospodaří systém veřejného zdravotního pojištění s více než 400 miliardami korun.

Zhruba 65 procent léčených bojuje se závislostí na alkoholu, mužů dvakrát více než žen. “Jedná se přitom jen o špičku ledovce, statistika zohledňuje případy, které se u toxikomanů a alkoholiků projevily duševní poruchou, s níž vyhledali odbornou pomoc hrazenou z veřejného zdravotního pojištění,” uvedla mluvčí.

Kromě závislosti samotné nebo akutní intoxikace alkoholem, která vyžaduje lékařskou pomoc, se u alkoholiků objevují také psychotické poruchy. Často vznikají při kombinování více drog. Podle Vobořila je závislých na alkoholu v ČR asi 150.000 lidí. Dalších přibližně půl milionu užívá alkohol nadměrně a v riziku závislosti se pohybuje.

Mladistvých se kvůli závislosti na drogách léčí dlouhodobě kolem 1300 ročně, více než polovina z nich má problémy s alkoholem. Léčba mladších 18 let stála VZP loni 18 milionů korun. “Pravidelné užívání alkoholu a tabáku před šestnáctým rokem zvyšuje až osmkrát riziko vzniku závislostí, včetně těch na nelegálních drogách,” doplnil Vobořil. Podle studie 95 procent dětí zkušenosti s alkoholem již kolem třináctého roku.

Se závislostí na alkoholu se loni léčilo asi 25.600 klientů VZP. U opioidů, mezi které patří například heroin, nebo skupiny stimulancií jako pervitin je léčených asi desetkrát méně. Zhruba stejný počet lidí se léčí také ze závislosti na lécích sedativech nebo hypnotikách či na tabáku. Téměř 7000 potřebuje léčit závislost na kombinaci více drog.

Klienti VZP, kteří vyhledali lékařskou pomoc v souvislosti s návykovými látkami v roce 2021 (náklady v milionech Kč):

	Alkohol	Opioidy	Kanabinoidy	Sedativa nebo hypnotika	Kokain	Jiná stimulancia (pervitin)	Halucinogeny	Tabák	Prchavé látky	Kombinace drog	Celkem
Ženy	8129	884	255	1554	88	954	70	908	62	1784	14.688
Muži	17.515	1704	822	956	134	1894	173	1484	111	4409	29.202
Celkem	25.644	2588	1077	2510	222	2848	243	2392	173	6193	43.890
Náklady	735,4	29,8	14,3	32,2	0,97	70,3	1,1	3,1	3,7	243	1133,8

Mladiství do 18 let, kteří vyhledali lékařskou pomoc v souvislosti s návykovými látkami v roce 2021 (náklady v milionech Kč):

	Alkohol	Opioidy	Kanabinoidy	Sedativa nebo hypnotika	Kokain	Jiná stimulancia (pervitin)	Halucinogeny	Tabák	Prchavé látky	Kombinace drog	Celkem
Děti	728	25	158	117	4	145	20	14	24	262	1312
Náklady	7,5	0,07	2,2	1,3	0,005	2,5	0,09	0,02	0,07	4,2	17,9

zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna

České zdravotnictví

V rámci vztahů s pojišťovnami je důležité oboustranné pochopení, říká…

21 března, 2022
by andrlovak1

Svět zdravotnictví prochází mnoha změnami, a to i bez přispění virové epidemie. Vznikají nové poznatky ve světě lékařské vědy, vyrábějí se nové a inovativní zdravotnické prostředky, přichází na trh nová léčiva. Neviditelnou součástí zdravotnictví jsou ale také výkony, vykazování a vztahy se zdravotními pojišťovnami. Narůstající množství administrativy ve zdravotnictví přitom ztěžuje lékařům a zdravotnímu personálu práci.

Zdravotní péče placená z veřejného zdravotního pojištění se zpravidla odvíjí od uzavření smluvního vztahu poskytovatele zdravotních služeb s pojišťovnami. Cesta k uzavření smluvních vztahů ale pro lékaře není vždy snadná. Důvody mohou být různé, od těch procesních až po ty zákonné. Zdravotní pojišťovny mají ze zákona povinnost zajistit místní a časovou dostupnost zdravotní péče pro své pojištěnce, zároveň ale také musí zacházet hospodárně s penězi poplatníků.

Pro uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou je třeba nejprve projít výběrovým řízením krajského úřadu s doporučujícím stanoviskem, teprve potom lze vůbec pojišťovny žádat o uzavření smluvního vztahu. „Pro pojišťovny je efektivnější mít v jednom místě poskytovatele zdravotních služeb s více navazujícími odbornostmi, než je mít roztroušené po regionu a nutit pacienty cestovat za každým vyšetřením jinam. Proto se může stát, že i když mají lékaři dobrý záměr, nemusí k nasmlouvání dojít,” přibližuje Radka Bauerová, vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS a.s.

Administrativa zatěžuje lékaře

Administrativa pro lékaře představuje velkou časovou zátěž. Jedním z důvodů je mj. kontinuální provádění změn, vycházejících od Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Změny se týkají nových kódů, úhradové vyhlášky i nových pravidel v rámci organizačních opatření. Nejen tyto změny musí lékaři reflektovat směrem k pojišťovnám v rámci vykazování poskytnuté zdravotní služby pacientům. Ne všechny výkony ale z důvodu chybného vykázání pojišťovny proplatí.

„Mezi ty nejčastější chyby patří poskytování péče, pro kterou nemá poskytovatel zdravotní péče uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou nebo poskytování a vykázání k úhradě služby mimo rozsah smlouvy, např. poskytnutí péče mimo smluvenou oblast, mimo dny, kdy jsou nasmlouvané ordinační hodiny, poskytnutí péče pracovníkem, který není uveden ve smlouvě, popř. nenasmlouvaným přístrojem či technickým vybavením,” přibližuje Radka Bauerová.

Podle expertů ze společnosti STROFIOS a.s., která se budováním vztahů s pojišťovnami i agendě výkazů úhrad za zdravotnická zařízení věnuje přes 10 let, není situace mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami černobílá. Jak poskytovatelé, tak i pojišťovny, se musí pohybovat v mezích platných zákonů, a protože v praxi dochází k mnohým záludnostem, je důležité oboustranné pochopení.

„V rámci mezilidských vztahů si vycházíme vstříc. Pojišťovny nejvíce oceňují, že se bavíme konstruktivně a zbytečně na ně nikdo nekřičíme do telefonu a nedomáháme se věcí, které i při nejlepší vůli referentky v pojišťovnách zajistit nemohou,” doplňuje Bauerová. Vykazování zdravotní péče na zdravotní pojišťovny je tedy již jen „třešinkou na dortu“ smluvních vztahů mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami.

České zdravotnictví

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je největší zdravotní pojišťovnou v zemi

30 prosince, 2021
by andrlovak1

VZP je nejstarší a největší zdravotní pojišťovna v ČR, má asi 5,9 milionů klientů. Mezi hlavní činnosti VZP, které nyní konkuruje šest dalších zdravotních pojišťoven, patří zajišťování výběru pojistného a úhrada zdravotní péče svých klientů. Vede také registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění a je správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění.

– Klientům VZP nabízí širokou síť poskytovatelů zdravotních služeb, smlouvu s VZP má více než 96 procent praktických lékařů a více než 41 tisíc zdravotnických zařízení. Pojištěnci VZP tvoří 60 procent ošetřených v těchto ordinacích. VZP poskytuje služby i většině pacientů vysoce specializovaných pracovišť – komplexních onkologických center a dalších pracovišť se zvláštní smlouvou, která jim umožňuje léčit pacienty nejmodernějšími a nejnákladnějšími léky. Rovněž téměř všechna zařízení poskytovatelů lázeňských léčebně rehabilitačních služeb mají smlouvu s VZP.

– Pro rok 2021 VZP předpokládá, že na léčbu klientů vynaloží více než 232 miliard Kč. Letos podle schváleného zdravotně pojistného plánu, což je vlastně rozpočet, očekává VZP schodek 9,7 miliardy korun. Do konce října zatím hospodařila s přebytkem dvě miliardy korun.

– V roce 2022 bude hospodařit se schodkem 5,9 miliardy korun. Pokryje ho ze svých rezerv. Celkové příjmy VZP by měly vzrůst asi o šest procent na 255,5 miliardy korun. Schodek odráží schválené navýšení mezd zdravotníků v příštím roce, které schválila vláda. Pojišťovna předpokládá, že bude mít na konci příštího roku na účtech zůstatek asi 20,1 miliardy korun, což umožní pokrýt schodky hospodaření v následujících letech. V roce 2023 pojišťovna očekává, že bude hospodařit se schodkem 10,4 miliardy korun, v roce 2024 pak se schodkem 9,2 miliardy korun.

– VZP na konci září odhadla, že za letošní rok vydá na náklady spojené s epidemií covidu-19 zhruba 16 miliard korun, což je asi o sedm miliard více, než kolik předpokládala ve zdravotně pojistném plánu. V nákladech navíc jsou mimo jiné pokračující výdaje za preventivní testování či za třetí dávku očkování. Celkově za epidemii od jejího začátku do konce letošního září VZP vydala 43,5 miliardy korun.

– Ředitelem VZP je již od roku 2012 Zdeněk Kabátek. Prvním ředitelem VZP byl Jiří Němec (1992 až 1998), následovali Jiřina Musílková (pověřena řízením 1998, ředitelkou 1999 až 2006) a Pavel Horák (2006 až 2012).

– Ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Správní rada je spolu s dozorčí radou vrcholným orgánem VZP. Tvoří ji 30 členů, z nichž deset jmenuje vláda a 20 volí Sněmovna. Předsedkyní správní rady je od února 2018 poslankyně za ANO Věra Adámková.

– Dozorčí rada má 13 členů, z toho deset volí Sněmovna a tři jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Předsedou je od roku 2014 Rudolf Stupka navržený hnutím ANO.

– VZP sídlí v Praze, regionální pobočky má krom Prahy v Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Krom toho má po celé ČR 188 klientských pracovišť.

– Podle výroční zprávy za rok 2020 má VZP přes 3600 zaměstnanců.

Prevence a léčba

Neuhrazené výkony pojišťovnou? Experti radí, kde vznikají nejčastější chyby

13 prosince, 2021
by andrlovak1

Vykonavatelé zdravotní péče se ani tolik nesetkávají s neuhrazením zdravotních výkonů jako s krácením výsledné úhrady úhradovým vzorcem. Tudíž nemají zaplacené výkony v plné hodnotě bodu, ale regulovaným způsobem. U některých poskytovatelů sahá neuhrazená péče v segmentu ambulantních specialistů oproti plné úhradě třeba až k 35 %, průměr krácené péče v roce 2020 činil 10-20 %. Nejvíce se experti na smluvní vztahy s pojišťovnami setkávají s krácením výsledné úhrady v segmentu komplementu a fyzioterapie.

Co se týká vykazování dávek na pojišťovny, je častým problémem odmítnutí péče u ambulantních specialistů, a to z různých důvodů. Jedná se například o frekvenční omezení, některé aplikované interní předpisy jednotlivých zdravotních pojišťoven, které nemají oporu ve vyhlášce, nebo o nesprávnou kombinaci vykázaných výkonů s uvedenou diagnózou. Problematický také bývá vykazování zvlášť účtovaného materiálu a zvlášť účtovaných léčivých přípravků či administrativní chyby, jako je nesprávně zvalidované číslo pojištěnce nebo příslušnost ke zdravotní pojišťovně.

U praktických lékařů bývá ze zkušeností expertů největší chybovost ve vykazování výkonů, zahrnutých do kapitační platby. Dalším problémem je vykazování péče neregistrovaným pacientům na nesprávném druhu dokladu. „U ambulantních specialistů se nejčastěji jedná o nepovolené kombinace výkonů, chybovost v zápisu kombinace diagnózy, výkonu, zvlášť účtovaného materiálu či zvlášť účtovaného léčivého přípravku. I tyto zdánlivě drobné chyby, zejména u diagnóz, kde lékaři občas nereflektují nejvyšší možné rozšíření označení dg, vedou u zdravotních pojišťoven k odmítnutí veškeré vykázané péče na pojištěnce,” říká Mgr. Radka Bauerová, MBA vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS, a.s.

Pomůže digitalizace zdravotnictví

Nejvíce poskytovatele zdravotní péče trápí limitace, kombinace výkonů a frekvence. V tomhle směru by podle expertů mohla pomoci elektronizace zdravotnictví. „V momentě, kdy by měli lékaři již při zapisování do chorobopisů informace o tom, zda pro daného pacienta nepřekračují limitaci preskripce např. u diabetiků, automatickou informaci, zda je u praktického lékaře nebo třeba gynekologa pacientka registrovaná, a zda nepřekročili frekvenci výkonu, určitě by jim to snížilo chybovost,” doplňuje Radka Bauerová.

Podle expertů ze společnosti STROFIOS a.s. nastávají komplikace také u regulace preskripce léků a zdravotnických prostředků, stejně jako vyžádané péče. Zde mají poskytovatelé možnost vykazovat určité objemové procento nad rámec referenčního období, aby regulace krácené úhrady nebyla pojišťovnou uplatněna. V momentě, kdy se ale dostanou lékaři v preskripci materiálu a indukované péče nad tuto hranici, a současně pod hranici mimořádně nákladných pacientů, je tato péče regulována. V úhradových vzorcích jsou nyní regulace uplatňovány i za mimořádně nákladné pacienty, oproti referenčnímu období. Tato problematika je však složitější, než je tento nástin. Některé pojišťovny regulace preskripce a indukované péče i tak neuplatňují, jiné zase ano, záleží na plnění jejich pojistných plánů.

Zpravodaj

Psychiatři by uvítali, aby pojišťovny dál hradily péči na…

17 června, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 17. června (ČTK) – Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) by uvítala, kdyby zdravotní pojišťovny dál hradily pacientům péči na dálku, která byla zavedená v době pandemie koronaviru. Mimořádná úhrada platí u největší pojišťovny VZP jen do konce června, ostatní pojišťovny ji ukončily v květnu, informovala dnes v tiskové zprávě psychiatrická společnost.

Ředitel Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest zaměstnaneckých pojišťoven, Ladislav Friedrich pro ČTK uvedl, že opatření bylo vzhledem ke koronavirové situaci jen dočasné. Nicméně je podle něj v zájmu pacienta i lékaře, aby se komunikační technologie, které se při pandemii začaly používat, regulérně zaváděly do zdravotní péče. Členové svazu proto budou v pilotním období nabízet smluvním lékařům nový výkon “Telemedicína – videokunzultace vzdáleným přístupem”, následně vyhodnotí poznatky a případně výkon upraví. “Považujeme tento druh výkonů za perspektivní, který může zkvalitnit služby a zvýšit dostupnost části zdravotních služeb,” sdělil ČTK Friedrich.

V době pandemie covidu-19 většina ambulancí jiných odborností omezila provoz o desítky procent. Například praktický lékař podle jejich sdružení i na začátku epidemie zůstal v kontaktu průměrně s více než 50 pacienty denně, ale jen zhruba osm pacientů přišlo přímo do ordinace. Ostatní obsloužil po telefonu nebo mailu.

Psychiatrické ambulance díky možnosti “návštěvy na dálku” ordinovaly v posledních měsících podle předběžného průzkumu Výboru Sekce ambulantní péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP zhruba o pětinu víc než běžně. Asi 71 procent vyšetření v březnu bylo po telefonu, skypu nebo s využitím jiné technologie.

“Velkou výhodou bylo, že pacienti mohli napřímo kontaktovat lékaře, pokud jim bylo psychicky špatně. Zároveň mohl psychiatr aktivně kontaktovat pacienty tak, aby jejich léčba nebyla přerušena,” uvedl místopředseda ambulantní sekce společnosti Erik Herman. Průzkumy ukazují, že při pandemii se s depresemi či úzkostmi potýkalo více lidí než před ní.

V roce 2018, z kterého jsou poslední dostupná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, navštívilo psychiatrické ambulance 650.000 lidí. Ordinace jsou plně vytížené a objednací doba je dva až tři měsíce. Pacienti i lékaři by tedy zachování distanční péče v odůvodněných případech uvítali.

“Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP – na základě pozitivních zkušeností s distanční formou psychiatrických kontrol a krizových intervencí v době karanténních opatření v souvislosti s pandemií covid-19 – podporuje zavedení prvků telemedicíny do ambulantních psychiatrických služeb v indikovaných případech a za jasně definovaných podmínek jako jednu z možností hrazené ambulantní psychiatrické péče,” sdělil předseda společnosti Pavel Mohr.

Sdružení ambulantních specialistů, kam psychiatři spadají, se podle společnosti snaží možnost úhrady této péče zařadit na jednání o úhradách zdravotní péče v příštím roce, které má skončit v pátek. Specialisté jsou spolu s nemocnicemi akutní a následné péče posledními třemi segmenty, kde dohoda ještě nebyla uzavřena.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovina nevyhledala odbornou pomoc.

van ktp mha

Zpravodaj

Koronavirus stáhl rakouskou pojišťovnu Uniqa do ztráty

22 května, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

Vídeň 22. května (ČTK) – Rakouská pojišťovna Uniqa kvůli koronaviru vykázala poprvé od dluhové krize v eurozóně čtvrtletní ztrátu. Firma, která působí mimo jiné i v České republice, dnes také upozornila, že připravuje integraci aktivit francouzského konkurenta Axa v Polsku, Česku a na Slovensku, na jejichž převzetí za miliardu eur (zhruba 27 miliard Kč) se dohodla začátkem února.

Uniqa hospodařila v letošním prvním čtvrtletí se ztrátou 13,2 milionu eur (zhruba 360 milionů Kč) po zisku 32,2 milionu eur před rokem. Na ztrátě se podílely rezervy 37,5 milionu eur, které si firma vytvořila v souvislosti s koronavirovou krizí, i náklady spojené s vichřicí Sabine a zemětřesením v Albánii.

Pojišťovna poukázala i na výdaje související s nadcházející integrací aktivit konkurenta Axa v Polsku, Česku a na Slovenska. Její šéf Andreas Brandstetter pak v rozhovoru s agenturou APA upozornil, že východoevropské trhy zůstávají navzdory koronavirové krizi výnosnější.

“Proto tam chceme dál růst a získat touto akvizicí větší váhu,” řekl Brandstetter. V České republice teď Uniqa patří mezi šest největších pojišťoven na trhu.

pmh spr

Zpravodaj

Průzkum: Na horách se někdy zranila čtvrtina Čechů

29 února, 20203 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Praha 29. února (ČTK) – Úraz na horách někdy zažila čtvrtina Čechů, dvě procenta lidí přiznala, že zranění způsobila jinému lyžaři. Největší počet srážek a úrazů na sjezdovkách se stává o jarních prázdninách. V té době na hory vyráží 60 procent lyžařů. Vyplývá z průzkumu ERV Evropské pojišťovny. Na hory do zahraničí vyrazí každý šestý Čech.

Na konci loňské zimní sezony pojišťovna v meziročním srovnání evidovala o 11 procent zranění na horách více. Mezi nejčastější zranění patří úrazy kolenních vazů, zlomeniny nohou, zranění zápěstí či loktů. Příčinou nejvážnějších úrazů jsou podle mluvčího ERV Evropské pojišťovny Vlastimila Divokého srážky lyžařů. “Dochází při nich ke komplikovaným zlomeninám, úrazům hlavy a páteře,” uvedl. Viník nehody je navíc podle něj povinen uhradit škody na zdraví poškozeného, náklady na jeho léčení, rehabilitaci, přepravu, ale i ušlý zisk, bolestné nebo právníky. Zranění zahraničního lyžaře tak může viníka stát podle pojišťovny od 560.000 do 2,8 milionu korun.

Cestovní pojištění si podle průzkumu nesjedná každý desátý Čech. Ve většině zdravotnických zařízení v zahraničních střediscích je soukromá a nelze v nich tak uplatnit Evropský průkaz zdravotního pojištění. Neobsahuje pojištění odpovědnosti, omezení má i v případě, že se lyžař zraní sám.

Podle průzkumu se 63 procent Čechů věnuje sjezdovému lyžování, na snowboardu jezdí 13 procent lidí, třetina Čechů preferuje běžky.

Ceník zákroků v Alpách (rozmezí obvyklých cen):

ambulantní ošetření naražených zad	5500 korun
ambulantní ošetření zlomené ruky (s následnou operací v ČR)	28.000 korun
operace natržených kolenních vazů	112.000 až 126.000 korun
operace komplikované nebo otevřené zlomeniny	400.000 korun
operace komplikovaného úrazu hlavy nebo páteře	570.000 korun
převoz sanitkou do ČR	30.000 až 70.000 korun
svoz vrtulníkem ze sjezdovky	55.000 až 84.000 korun
zranění zahraničního lyžaře	560.000 až 2,8 milionu korun

Zdroj: ERV Evropská pojišťovna

jif jw

Zpravodaj

Zdravotní pojišťovny vrátily loni lidem o pětinu víc za léky

21 února, 20203 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Praha 21. února (ČTK) – Zdravotní pojišťovny lidem loni vrátily z doplatků na léky meziročně o téměř pětinu víc. Celkem šlo o téměř 780 milionů korun, vyplývá z informací, které sdělili ČTK jejich zástupci. Pojišťovny vracejí peníze nejčastěji seniorům nad 70 let, kteří v lékárnách za léky na předpis za rok zaplatili víc než 500 korun. Stejný limit je od letošního roku i u invalidních důchodců s těžším stupněm postižení. U dětí a mladších důchodců je 1000 korun a u ostatních dospělých 5000 korun. Podle Českého statistického úřadu vydal každý Čech v roce 2018 průměrně na doplatky na léky asi 2600 korun.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), u níž je pojištěno asi 60 procent Čechů, jim loni vrátila 493 milionů korun, což je asi o 17 procent více než v roce 2018. Doplatky pojišťovna vracela 464.000 lidí, rok předtím na ně dosáhlo o 38.000 lidí méně. Velká většina pojištěnců, kterým VZP doplatek loni vracela, byli lidé nad 70 let. Dětí bylo jen asi 3000 a dospělých 4500.

Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV), vyplatila svým klientům téměř 90 milionů korun, o 15,5 milionu korun více než v roce 2018. Na vratku dosáhlo téměř 74.000 lidí, o rok dříve to bylo 11 procent méně.

Meziroční nárůst vrácené částky o 23 procent zaznamenala Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Loni vyplatila téměř 66.000 klientů přibližně 72 milionů korun, v roce 2018 rozdělila o 13 milionů méně mezi 58.000 lidí.

Od roku 2018 pojišťovny vrací na doplatcích výrazně více než v předchozích letech. Ochranný limit se snížil pro seniory z 2500 korun na 1000 korun a byla zavedena nová kategorie starších 70 let, u kterých je limit jen 500 korun.

Od letošního ledna byl snížen na 500 korun limit také pro invalidní důchodce druhého a třetího stupně, tedy osoby s těžším postižením. “Zatímco senioři a děti nemusejí o přeplatky pojišťovnu žádat, občané s přiznanou invaliditou se musí o přeplatek u své zdravotní pojišťovny přihlásit a zdravotní postižení doložit,” sdělila mluvčí ZPMV Hana Kadečková.

Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) vyplatila meziročně o sedm milionů víc, loni 45,4 milionů korun rozdělila mezi 39.700 klientů. O 19 procent víc než předloni vyplatila v roce 2019 Vojenská zdravotní pojišťovna. Vrátila celkem 46,7 milionu korun. O 20 procent víc vzrostla meziročně také částka vyplacená pojišťovnou RBP (dříve Revírní bratrská pokladna), loni činila téměř 23 milionů korun. Zdravotní pojišťovna Škoda za rok 2019 vyčíslila doplatky nad ochranný limit na 19 milionů korun, o 18 procent víc než v předchozím roce.

Limit na doplatky se počítá z nejlevnější varianty léku se stejnou účinnou látkou, může tak být reálně nižší než částka, kterou pacient skutečně zaplatil, kvůli marži lékárny nebo pokud si vybral dražší variantu léku. Pojišťovny spočítají každému klientovi doplatek každé čtvrtletí a vyplatí mu ho na účet nebo pošlou složenku. Pokud bude částka nižší než 50 korun, přijde spolu s dalším čtvrtletím.

V loňském roce šlo na zdravotní péči 311 miliard korun, příjmy veřejného zdravotního pojištění se odhadovaly 331 miliard. Částka vynaložená na léky tvoří asi pětinu. Zhruba třetinou se na ní podílejí domácnosti. Z 88 miliard vynaložených v roce 2018 stály 14 procent volně prodejné léky, 38 procent léky na předpis a 30 procent léky spotřebované v nemocnicích. Na doplatcích předloni vydal každý Čech průměrně 2600 korun.

Vratky doplatků za léky v letech 2018 a 2019:

Pojišťovna	2019	2018
VZP	492,8 mil. Kč (464.368 os.)	422,5 mil. Kč (425.999 os.)
ZPMV	90 mil. Kč (73.991)	74,5 mil. Kč (65 747)
ČPZP	72 mil. Kč (65.969)	58,6 mil. Kč (126.414)
OZP	45,5 mil. Kč (39.683)	38,3 mil. Kč (35.988)
VoZP	46,7 mil. Kč	39,2 mil. Kč
RBP	23 mil. Kč (21.500)	19 mil. Kč (19.172)
ZP Škoda	9,1 mil. Kč (19.069)	7,7 mil. Kč (17.355)
CELKEM	779,1 milionů Kč	659,8 milionů Kč

zdroj: zdravotní pojišťovny

van mal

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Klienti VZP, kteří vyhledali lékařskou pomoc v souvislosti s návykovými látkami v roce 2021 (náklady v milionech Kč):

Administrativa zatěžuje lékaře

Pomůže digitalizace zdravotnictví

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter