Pár minut denně stačí. Fyzická aktivita je základem pro…

život ve zdraví, Češi ale pravidelnému pohybu nefandí

Pravidelný pohyb chybí dle aktuálních statistik polovině Čechů. A i u těch, kteří se hýbou, by frekvence mohla být vyšší. Když k tomu připočteme sedavé zaměstnání, všudypřítomný stres a nedostatek spánku, je jasné, že na dlouhý život ve zdraví dosáhne jen málokdo. Právě fyzická aktivita je přitom jedním ze základních předpokladů pro to, abychom si i stáří užívali naplno a s minimem omezení. A nadcházející jaro je ideální příležitostí s obyčejným pohybem začít.

Ačkoliv při letmém pohledu do fitness center a městských parků by se mohlo zdát, že sport Čechům rozhodně není cizí, zdání tak trochu klame. Potvrzují to i údaje Českého statistického úřadu^[1], který se zaměřil právě na pohybové návyky a zdravý životní styl české populace. A výsledky? Třetina českých mužů a o něco větší podíl žen přiznávají, že nesportují vůbec. Alespoň jednou týdně si na pohyb najde čas pouze 35,4 % mužů a 30,8 % žen. Pohybem přitom nebyl v rámci průzkumu myšlen desetikilometrový běh či hodina kardio cvičení, ale každá aktivita delší než 10 minut, při které vzroste tepová frekvence – zkrátka vede k lehčímu zadýchání.

Jak začít? Stačí i deset minut denně

Jarní teploty a příjemné počasí je skvělou možností, jak zkusit zařadit nenásilně pohyb do denního režimu i v případě, že jsme přes zimu spíše „hybernovali“. Každý začátek je těžký, a tak je důležité nenastavovat si nerealistické cíle a zkusit to spíše po malých krůčcích. Ostatně to, že už 10 minut pohybové aktivity denně navíc se může pozitivně projevit na zdraví, potvrdila i nedávná studie vědců z Univerzity Palackého v Olomouci. Smysl podle ní má nejen střední pohybová aktivita, ale i ta úplně nejlehčí – třeba když se místo sezení zajdeme projít se psem nebo se budeme věnovat úklidu.

Právě drobné krůčky jsou klíčem k tomu, aby se zdravotní návyky podařilo postupně změnit i lidem, kteří nejsou na pohyb zvyklí a velká změna by je mohla spíše odradit.

„Nejde o to, abychom z nuly začali běhat maratony, ale spíš o malé změny, které se na naší fyzické i psychické pohodě projeví. I pohyb jednou týdně je dobrý začátek, který můžeme dál vylepšovat – tak, abychom byli fit nejen ve třiceti nebo čtyřiceti, ale i v sedmdesáti,“ dodává Martin Bernátek, zakladatel OlaOla, projektu na podporu dlouhověkosti.

Alespoň jednou denně si nějakou fyzickou aktivitu momentálně dopřeje jen desetina české populace. K pohybu přitom patří i ten v rámci zaměstnání – tady ale Češi narážejí na limity své práce. Polovina žen totiž tráví čas v sedavém zaměstnání, u vysokoškolsky vzdělaných dokonce sedavá práce převažuje ve dvou třetinách. Těžkou a fyzicky náročnou práci pak vykonává necelých 15 % mužů.

Nedostatek pohybu se následně propisuje i do rostoucího podílu lidí s nadváhou, kterou u nás trpí polovina dospělých mužů a více než třetina žen. Každého čtvrtého seniora pak trápí obezita, se kterou se mohou pojit i další zdravotní neduhy, zkracující délku aktivního života – například s diabetem se v Česku léčí přibližně milion osob. „Zvýšit délku svého života ve zdraví by mělo být prioritou každého z nás. Ať už jde o to, nepodceňovat preventivní prohlídky a dobře se stravovat nebo mít dostatek spánku a také pohybu. Zařadit každý den krátkou procházku je na první pohled drobný krůček, který nám ale může pomoci k aktivnímu a naplněnému pozdnímu věku,“ dodává Martin Bernátek z OlaOla.

Pohyb jako jeden z dílků do skládačky dlouhověkosti

Češi se momentálně mohou „pochlubit“ historicky nejvyšší průměrnou délkou dožití, na druhé straně ovšem výrazně klesá doba, kterou i v pokročilém věku prožijeme zdraví. U mužů jde průměrně pouze o 7,1 let a u žen o 7,7, což nás řadí mezi sedm nejhorších států v Evropské unii.

Právě prodloužení délky života ve zdraví se tak stává stále častěji diskutovaným tématem – a Češi se zvolna učí do svého zdraví investovat. Podle průzkumu OlaOla neváhá 60 % z nás utratit každý měsíc 500-1 000 Kč za kvalitnější potraviny, sport, relaxaci nebo výživové doplňky. Vyvážená strava, dobrý spánek a spolu s tím i pravidelný pohyb, který nahradí třeba hraní na mobilu nebo televizi, jsou z dlouhodobého hlediska účinnou prevencí mnoha zdravotních obtíží a jednou z cest k dlouhověkosti.

„Nejde o to překopat ze dne na den své návyky, nakoupit drahé sportovní oblečení, zaplatit si členství ve fitku a nevstat bez chytrých hodinek s měřením aktivit. V první řadě řešme to, co nás trápí nejvíc – od špatného spánku a stresu přes podrážděný žaludek až po chybějící pohyb. Prostě se naučme o sebe pečovat – krůček po krůčku. Tak, abychom tu mohli být pro své blízké i v pozdějším věku,“ uzavírá Bernátek