MedNews.cz

Studie BCG: Deficit systému péče o seniory může v r. 2035…

11 září, 2024
by budskap

“Při stávajícím tempu vývoje dostupné zdroje nepokryjí nárůst potřeb, zatíží státní rozpočet a nenechají manévrovací prostor pro dodatečné investice na zlepšení kvality péče či balancování externích šoků,” píše šestice autorů z BCG ve studii.

Studie vychází z demografické projekce statistického úřadu a dat ministerstva práce i Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Autorský tým vytvořil model ke zjištění potřeby péče a nákladů do roku 2035. Za základ vzal ceny roku 2021. Vyčíslil dopad zavedení pomocných technologií pro seniory podle pilotních programů, akademických výzkumů i zkušeností z ciziny.

Podle studie v roce 2035 budou senioři tvořit téměř čtvrtinu obyvatel, teď je to pětina. Výrazně přibude lidí nad 80 let. Nyní je v tomto věku každý dvacátý člověk v Česku, v roce 2035 let by to měl být zhruba každý dvanáctý. Podle expertů na sociální problematiku je vedle důchodové reformy potřeba k zajištění udržitelnosti i reforma a modernizace péče.

K zajištění potřebné péče by bylo do roku 2035 v seniorských domovech potřeba 28.000 nových míst, tedy celkem asi 83.000. Pečujících pracovníků by mělo přibýt z 98.000 na 143.000. Podle studie při zachování současného tempa rozvoje by do 11 let vzniklo ale 13.000 lůžek a personál se posílil o 32.000 lidí. Chybělo by tak 15.000 míst a 16.000 pečovatelů.

Náklady na potřebnou péči by v příštích letech rostly ročně asi o 2,5 procenta. Stála by tak v roce 2035 v cenách roku 2021 o 90 miliard korun víc. Podle studie by z toho 20 až 30 miliard korun zvládl pokrýt růst ekonomiky. Schodek systému by tedy dosahoval 60 až 70 miliard korun.

Tlak na výdaje by snížilo plošnější využívání technologií. Podpořily by soběstačnost lidí v domácím prostředí, přispěly ke zkvalitnění péče v zařízeních a fungovaly i preventivně. “Technologie, které jsou již nyní známé a nejméně ve stadiu testování, mohou v roce 2035 ušetřit v ČR až 31 miliard z potřebných finančních nákladů, až 10.000 míst potřebné lůžkové kapacity a až 11.000 lidí z potřebné kapacity personálu,” uvádí studie s tím, že by bylo v příštích 11 letech potřeba investovat asi 24 miliard korun a se zaváděním technologií by se mělo začít už letos.

Studie hodnotila 55 technologií, z nich vybrala sedm. Patří mezi ně senzory pohybu a pádu či detektory nepravidelností ve svícení či fungování spotřebičů s napojením na asistenční službu, tlačítka k přivolání okamžité pomoci, chytré hodinky s monitorováním srdečních funkcí, telemedicína či komunikační technologie.

Autoři sepsali celkem 21 doporučení. Navrhují, aby ministerstvo práce spustilo a řídilo program k zavádění technologií do praxe. Mimo jiné by se měla upravit legislativa a stanovit pravidla pro finanční pobídky. Ministerstvo práce na změnách pracuje. K dispozici jsou na modernizaci sociální péče peníze z Národního plánu obnovy.

České zdravotnictví

FN Plzeň koupí za 55 milionů přístroje, včetně robota…

27 srpna, 2024
by budskap

“Přístroje, které díky podpoře z evropských fondů budeme moci pořídit, představují revoluční pokrok v oblasti rehabilitace a pomáhají pacientům zlepšit pohyblivost, funkci a celkovou kvalitu života. Modernizace a rozšíření tohoto vybavení a technologií bylo nutné, abychom mohli efektivněji reagovat na nové léčebné postupy a potřeby našich pacientů,” řekl ředitel. Obnova a modernizace pracovišť léčebně rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech přijde na 54,5 milionu korun, dotace EU pokryje 45 milionů a zbytek dá FN Plzeň z vlastních zdrojů.

Nejdražším z pořizovaných přístrojů bude robotický systém pro rehabilitaci chůze za 20,6 milionu korun. Umožní pacientům s poruchami pohybu nohou co nejvěrněji kopírovat stereotyp chůze. Nemocnice získá také tak zvané motodlahy, což jsou zařízení pro rehabilitaci kloubů po úrazech a operacích. Zařízení opakovaně pohybuje kloubem pacienta podle předem definovaného rozsahu pohybu a postupně pomáhá zvýšit rozsah pohybu kloubu. Nové motodlahy pro kolenní a kyčelní kloub ve FN Plzeň využijí lidé po operacích a traumatech dolních končetin i lidé s neurologickými onemocněními, ramenní motodlahy poslouží terapii po úrazech, operacích i po cévní mozkové příhodě. Nové motomedy simulovanou jízdou na kole pomohou aktivovat zbytkovou svalovou sílu.

Novinkou bude podle Šimánka elektrostimulační přístroj pro terapii polykání, který je vhodný pro dospělé i pro děti s poruchou polykání. Pomůže jim posílit svaly na krku a tvářích. Na seznamu pořizované techniky je také robotický systém pro ergoterapii horních končetin, přístroj pro terapii kognitivních a motorických funkcí, chodník pro analýzu chůze, antigravitační trenažér chůze a další vybavení.

“Projekt zvýší nejen kvalitu rehabilitace, protože pacienti získají tu nejmodernější a individuálně přizpůsobenou péči, ale také vzroste její kapacita a sníží se čekací doby. Rehabilitační péče pak bude dostupnější více lidem,” dodal ředitel.

České zdravotnictví

Počet záchranářů je podle šéfa zdravotnických statistiků nezbytné navýšit

24 dubna, 2024
by budskap

“Nevyhnutelně je potřeba začít intenzivně plánovat zásadní navýšení kapacit (záchranářů),” uvedl Dušek. Pomoci by podle něj mohlo také posílení komunitní ošetřovatelské péče, která by částečně suplovala záchranářské výjezdy. “Necháme-li to tak, jak to je, dojedeme do zdi, kde nebude žádné tlačítko ‘back’,” varoval.

Více než polovinu ze zhruba jednoho milionu pacientů ošetřených záchranáři, konkrétně na 520.000, tvořili loni lidé nad 65 let věku, shodoval se Dušek se statistikou předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb a senátora Marka Slabého z klubu ODS a TOP 09. Náklady pojišťoven na zdravotnickou záchrannou službu loni představovaly 5,71 miliardy korun, o pět let dříve to bylo 2,8 miliardy, uvedl Slabý. Lékařů loni pracovalo u záchranné služby podle evidence její asociace zhruba 860, nelékařů přes 3700, řidičů bylo 2300.

Do roku 2040 se počet nemocných podle projekce Českého statistického úřadu zdvojnásobí, až důchodového věku dosáhnou silné populační ročníky, upozornil Dušek. O pětinu se podle něj zvýší počet pacientů s cukrovkou, o čtvrtinu počet pacientů s rakovinou, o 68 procent počet kardiaků a o 115 procent počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou.

Spolu se stárnutím populace bude podle Duška potřeba nahradit kolem 500 úvazků z celkového počtu 1300 v případě lékařů záchranné služby, jejichž průměrný věk se nyní pohybuje nad 50 lety. U záchranářů je to 250 úvazků, u sester kolem 450, uvedl Dušek. V současné době podle něj chybí 100 úvazků zdravotnických záchranářů, až 700 úvazků ubyde kvůli odchodům do penze a stejný počet se bude týkat i zdravotních sester.

V následujících 12 letech bude potřeba podle Duška vychovat zhruba 3400 záchranářů a až 30.000 vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester. Pomoci by v tom mělo šest lékařských fakult a 11 dalších vysokých škol, které se zavázaly navýšit kapacity pro vzdělávání záchranářů o pětinu a u sester o dvě pětiny. Program, v němž by mohlo získat vzdělání přes 22.000 nelékařských zdravotnických pracovníků a 3400 záchranářů, podporuje Česká konference rektorů. Realizace programu by si v prvním roce vyžádala náklady ve výši zhruba 426 milionů korun, v posledním roce za 12 let 13,8 miliardy korun, dodal Dušek.

Tisková zpráva

Čekací doba na termín u dětského psychiatra je až 6…

22 března, 2024
by budskap

Praha, 19. 3. 2024 – Dětská psychiatrická péče už několik let naráží na své limity. Přibývá dětí, jež trápí úzkosti a deprese, mnohdy provázené poruchou příjmu potravy nebo sebepoškozováním. Chybí však odborníci, kteří by se jim mohli věnovat. Dostat se do péče psychiatrického lékaře trvá průměrně 5–6 měsíců. Zoufalí rodiče proto často kontaktují více psychiatrických ambulancí, obrací se na pohotovosti nebo hledají pomoc u praktiků. O bližší spolupráci dětských praktických lékařů s psychiatry proto budou hovořit odborníci na 18. kongresu primární péče, který startuje 22. března v Praze.

„V psychiatrické péči dlouhodobě chybí koncepce. To, že to máme systém, který dobře fungoval v 90. letech, neznamená, že je funkční dnes. Výrazně nám přibývá dospělých a dětských pacientů, zejména adolescentů. Vytváří to prostor pro nestandardní řešení, jako je obcházení systému za pomoci známých nebo návštěva pohotovosti se stavem, který ani zdaleka není akutní,“ vysvětluje MUDr. Michal Považan, primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice, který na kongresu přednáší. Podle nedávného výzkumu Národního monitoringu duševního zdraví dětí vykazuje až 40 % žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese a 30 % má problém s úzkostmi. „Kromě toho se mnohem častěji setkáváme s tzv. dysmorfofobií neboli poruchou hodnocení vlastního těla či genderovou dysforií, tedy nesouladem s vlastním biologickým pohlavím,“ doplňuje primář Považan.

S péčí o stabilizované pacienty proto pomáhají lékaři primární péče. „V naší ordinaci se staráme o několik dětských pacientů, adolescentů, kteří se potýkají se stavy úzkosti nebo s depresí. Často s rodiči řešíme také akutní stavy úzkosti, kdy je na tom dítě psychicky natolik špatně, že není schopno dojít do školy, vykonávat běžné aktivity, dochází u něj k sebepoškozování. Před 15 lety jsme nic takového nezažívali,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Kromě praktických lékařů pomáhají řešit některé psychické stavy dětí také rodinní terapeuti nebo psychologové. Je však řada případů, kdy je péče psychiatra nezastupitelná. „Pokud se nám pacient delší dobu nezlepšuje, přibývá u něj akutních záchvatů, nebo má dokonce sebevražedné sklony, radíme se s psychiatrem a předáváme pacienta do jeho péče. Stává se, že nasazujeme medikaci před prvním psychiatrickým vyšetřením, a to včetně antidepresiv. Bohužel rodiče na konzultaci čekají i několik měsíců. Přeplněná jsou často také lůžková psychiatrická oddělení,“ shrnuje MUDr. Hülleová.

Odborníci se shodují na tom, že psychické pohodě dětí příliš nepomohla striktní covidová nařízení, která je izolovala od vrstevníků a zálib a upoutala k televizním či počítačovým obrazovkám. Není to však jediná příčina. Stavy úzkosti a deprese jsou často důsledkem dlouhodobého stresu a tlaku na výkon. Rodičům proto lékaři radí na děti tolik netlačit, ať už ve škole, či v dětských kroužcích. Zároveň by jim však měli rodiče nastavit jasné hranice. „Už dlouho víme, že pro psychiku školních dětí není ideální vstávat v 6 hodin ráno a vyžadovat od nich už v 8 hodin plnou pozornost. Naopak co pomáhá, je mít dostatek pohybu, možnost odpočinout si u aktivity, která není zaměřena na výkon, a nebýt zavřený jen doma nebo ve škole,“ radí primář Považan.

Děti a mateřství

Rodinám s vážně nemocnými dětmi budou nově pomáhat koordinátoři péče

13 března, 2024
by budskap

“Cílem pilotního projektu je získat dostatečné množství relevantních dat o benefitech této nové služby a dále ověřit a správně nastavit principy a zásady fungování Koordinátora péče jak v prostředí zdravotnických zařízení, tak v prostředí sociálních a komunitních služeb,” píše se v tiskové zprávě. Kromě tří nemocnic jsou do něj zapojení také při poskytovatelé sociálních služeb, kteří rodinám pomáhají.

Koordinátor bude rodinám pomáhat s orientací v systému péče, bude zajišťovat komunikaci mezi rodinou a odborníky, plánovat veškerou potřebnou a dostupnou péči o dítě. “V systému chybí větší koordinace a je v něm velký prostor pro výraznější podporu rodin. Chceme, aby každá rodina, která musí pečovat o dítě s vážnou diagnózou, dostala profesionální a plně individuální podporu zahrnující komplexní péči nejen o dítě, ale i veškeré potřeby rodiny,” uvedla členka koordinačního týmu pro zavedení koncepce řešící péči o tyto rodiny Jitka Bartlová, ředitelka Společnosti pro ranou péči.

Do tvorby koncepce bylo zapojeno v roce 2021 dvacet odborných společností a jiných organizací. Jejím cílem je, aby každé dítě s paliativními potřebami a jeho rodina dostali individualizovanou a profesionální podporu, která pokryje zdravotní, sociální a další důležité potřeby dítěte a jeho rodiny.

Podle odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) žije v ČR zhruba 120.000 dětí do 15 let se zdravotním postižením různé závažnosti, což je zhruba sedm procent všech dětí. Podle odborníků reálně využívá služby rané péče asi 900 rodin, využilo by jí však ještě asi o pětinu víc. Více než 60 procent poskytovatelů této služby vede pro zájemce pořadníky.

Domácí péče má podle odborníků desetinové náklady proti umístění v ústavech, kterou odhadují na 70.000 až 100.000 korun za měsíc. Dřívější nasazení služeb rané péče přitom podle nich může zdravotní stav postiženého dítěte zlepšit a podpořit jeho vývoj tak, aby dosáhlo svého maximálního potenciálu.

Podle dřívějšího vyjádření zástupců ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí se připravují legislativní změny, které by mohly pomoci. Připravované novely mají podporovat ambulantní a terénní služby před ústavními. Zabývat se mají dostupností potřebných sociálních služeb v místě a jejich finanční dostupností pro uživatele.

Tisková zpráva

Účinnost antibiotik slábne. Může za to jejich nadužívání

12 února, 2024
by budskap

Příliš se o ní nemluví, přesto představuje závažný problém v oblasti veřejného zdraví. Řeč je o antibiotické rezistenci, tedy situaci, kdy bakterie získávají schopnost odolávat účinkům antibiotik. Ty pak nemusí na infekce, které se jim dosud dařilo léčit, zabírat. Jaké jsou příčiny antibiotické rezistence? Jak postupovat v rámci prevence? A jaké dopady může mít nejen na zdravotnické systémy, ale na společnost jako takovou?

“Zvýšená rezistence na antibiotika je velkým rizikem do budoucna. K antibiotikům rezistentních bakterií již existuje velké množství. V České republice se ještě nejedná o takový problém, jako je tomu například v Itálii, Řecku nebo Indii, nicméně i u nás se setkáváme s infekcemi, jejichž léčba je prostřednictvím antibiotik již obtížná nebo nemožná. Je proto nezbytné hledat způsoby, jak ochránit účinnost těchto léků,” říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono. “Nadužívání antibiotik a nedodržování léčebných postupů. To má největší vliv na vzrůstající rezistenci bakterií,” vyjmenovává základní příčiny této celosvětové hrozby.

Antibiotická rezistence může mít skutečně významné dopady. Rezistentní bakterie mohou způsobovat vážné infekce vedoucí k vyšší úmrtnosti a také zvyšovat náklady na zdravotní péči, protože by byla léčba rezistentních infekcí dražší a delší. Došlo by také k výraznému ztížení chirurgické péče. Antibiotika se totiž užívají jako klíčový nástroj k prevenci nebo léčbě infekcí po chirurgických zákrocích. Kvůli rezistentním bakteriím by vzrostla nakažlivost nemocí, což by zvýšilo riziko epidemií.

V důsledku infekcí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika v Evropě každoročně zemře 33 000 lidí. V České republice jde o více úmrtí než v důsledku autonehod. Pokud se bude tento problém rozšiřovat stejným tempem, v roce 2050 by mohla mít antibiotická rezistence na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně, což je více, než způsobuje rakovina.

Jak rostoucí rezistenci na antibiotika zabránit? Existuje několik preventivních kroků. Základem je racionální předepisování antibiotik a zabránění jejich nadužívání. Lékaři by měli tyto léky předepisovat pouze tehdy, když jsou opravdu potřeba. Antibiotika léčí bakteriální infekce, u onemocnění způsobených viry nebo jinými mikroorganismy jsou neúčinná. Proto nejsou vhodná pro léčbu nemocí, jako jsou nachlazení, chřipka nebo COVID-19. Přesto je mnozí pacienti i v takových případech vyžadují. A někteří lékaři jim je předepisují. Až 40 % lidí někdy požádalo lékaře o antibiotickou léčbu.

Je nutné o antibiotické rezistenci více hovořit a edukovat veřejnost o odpovědném užívání antibiotik a dodržování pokynů od odborníků. Každý by se měl vyvarovat samoléčby antibiotiky a brát je jen v momentě, kdy mu je předepíše lékař. Důležitá je rovněž podpora výzkumů nových léčiv a léčebných postupů.

“Každou další pilulkou antibiotik, kterou užijeme zbytečně nebo špatně, riziko rezistence zvyšujeme a ohrožujeme tak efektivní léčbu bakteriálních infekcí nejen pro sebe, ale také pro budoucí generace. Antibiotika nejsou samospásná a na některá onemocnění se více hodí jiná léčiva nebo léčebné postupy. Jestliže jsou užívána špatně, mohou nadělat více škody než užitku. Mohou například ovlivnit normální bakteriální prostředí v trávicím systému nebo vstřebávání vitamínů a minerálů v těle,” dodává Šédová.

Zpravodaj

Moravskoslezská místa pro dálkové monitorování zdraví využívá asi 200 lidí

8 února, 20248 února, 2024
by budskap

“Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny,” uvedl hejtman Jan Krkoška (ANO).

Připomněl, že naměřené hodnoty na dálku posuzují lékaři zapojení do projektu. Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic.

V budoucnu by se nabízené služby mohly ještě rozšířit. “Do budoucna chceme služby rozšiřovat, a to především s ohledem na podněty od uživatelů a lékařů. Zvažujeme například vyzvednutí a dovoz léků či zdravotnických prostředků vázaných na lékařský předpis i léků volně dostupných, odběr biologického materiálu a chceme také zapůjčovat telemedicínské sady pacientům do domácího prostředí, jedná se zejména o klienty, kteří mají omezenou soběstačnost a nejsou schopni se do TeleMedPointu dostavit,” uvedl vedoucí Centra telemedicínských služeb Jakub Doležel.

Do projektu se v regionu zatím zapojilo 17 lékařů, kteří vyhodnocují získaná data a lidem mohou podle situace v rámci videohovoru poradit nebo doporučit návštěvu ošetřujícího lékaře. V krajních případech mohou přivolat i záchrannou službu, což zatím nebylo potřeba. Počet lékařů zapojených do projektu by se měl dále rozšiřovat o další praktiky i specialisty.

Nejvíce uživatelů má TeleMedPoint zatím v Bukovci na Frýdecko-Místecku, který byl spolu s Bílou prvním místem, kde se loni v září otevřel. Podle starostky obce Moniky Czepczorové (Pro Bukovec) je nejbližší zdravotnické zařízení vzdáleno od obce šest kilometrů. “Nejčastěji TeleMedPoint využívají lidé starší 50 let. Například, když je někomu ráno zle, tak tu službu využije. Teď, když se projevuje chřipka, jsou lidé opatrní a využívají to právě proto, že to mají blízko. Prostor je bezbariérový, čekárna je navíc prázdná, takže tam nehrozí nějaké další nakažení, takže zatím si to pochvalují,” uvedla starostka.

TeleMedPointy na základě poptávky Moravskoslezského kraje provozuje Centrum telemedicínských služeb. Na čtyři roky je pro tyto účely v krajském rozpočtu vyčleněno zhruba osm milionů korun. Podle smlouvy by v regionu mohlo vzniknout až osm takových center. Kraj chce s jejich rozšiřováním pokračovat.

Partnerem projektu je také Fakultní nemocnice Ostrava. Podle jejího ředitele Jiřího Havrlanta dosavadní statistiky ukazují, že zejména v místech, kde je dostupnost primární lékařské péče složitá, je služba mezi lidmi žádaná. “A potřebná, jak je vidět z počtu zachycených kritických naměřených hodnot. Včasný záchyt a řešení varovných signálů je pro úspěšnost léčby pacienta stěžejní,” řekl Havrlant.

TeleMedPointy navštěvují převážně lidé s chronickými potížemi, kteří průběžně monitorují svůj zdravotní stav. Využili je ale také klienti, které postihla náhlá zdravotní indispozice.

Zpravodaj

Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci…

16 listopadu, 2023
by budskap

“Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života,” uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu.

V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. “Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění,” dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté.

Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent.

“Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí,” popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. “Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší,” uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. “Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů,” vysvětlil. “Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu,” dodal.

Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. “Pacient by měl vědět, za kým má jít,” doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

Děti a mateřství

Lékařka: Péče o nedonošené děti se má odehrávat na hrudníku…

15 listopadu, 2023
by budskap

Původně bylo takzvané “klokánkování”, tedy odchovávání dětí na těle matky, v 70. letech vytvořeno v Kolumbii jako metoda, která měla nahradit nedostatkové inkubátory. Vhodná je podle odborníků i pro nedonošené děti nad 1000 gramů, pokud je jejich stav stabilní a nepotřebují ventilátor.

Podle Zlatohlávkové studie ukázaly, že u nedonošených dětí snižuje výskyt infekcí a zlepšuje neurologický i socio-emoční vývoj. “U matek zlepšuje mateřské chování, zvyšuje spokojenost a snižuje poporodní deprese,” řekla. Doporučených je alespoň osm hodin, klidně i nepřetržitě. Výhodná je tak podle ní i pro donošené děti.

“Nezralí nebo nemocní novorozenci jsou tradičně ošetřováni odděleně od matky, ačkoliv pro prospěšnost takového postupu nemáme žádné důkazy. Naopak přibývá důkazů, že časný kontinuální kontakt kůží na kůži nejenom neškodí dítěti, ale má pozitivní efekty,” doplnila. Zjednodušeně se podle ní dá říci, že až do konce devítiměsíčního těhotenství je vhodné předčasně narozené děti “pěstovat” na hrudníku matky.

Podle odborníků by nemocnice měly umožnit co největší přítomnost matky i otce. Přínosem může být podle lékařky Mileny Dokoupilové z Novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice přítomnost rodičů i pro zdravotníky, které částečně mohou v péci o novorozence nahradit. “Rodiče ulehčí práci sestře, která by tam musela chodit,” uvedla. Rodiče pak podle ní lépe zvládají strach o miminko.

Nedoklubko připomíná Světový den předčasně narozených dětí, který byl stanoven na 17. listopadu. Ve městech, kde jsou nemocniční centra pro předčasně narozené děti, se v předvečer budovy nasvítí purpurovou barvou. Spolek také předá ocenění Purpurové srdce za přínos pro péči o nedonošené děti.

Prevence a léčba

Nová studie NUDZ prozkoumá využití psychedelik v prevenci a léčbě demence

15 listopadu, 2023
by budskap

Podle ředitelky Geronto centra a vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy Ivy Holmerové se v ČR některá z forem demence může rozvinout u každého třetího člověka v produktivním věku a doposud na ni neexistuje účinný lék. “Psychedelika se na základě řady studií ukazují slibná pro léčbu duševních nemocí, například deprese, posttraumatické stresové poruchy nebo závislostí. Nadějné preklinické výsledky, především schopnost psychedelik obnovit nervová spojení v mozku, nás inspirovaly k realizaci na světové poměry ojedinělé pilotní studie s podáváním psychedelik u pacientů s mírnou kognitivní poruchou (MCI),” popsal neurolog a vedoucí výzkumného projektu Martin Brunovský.

U pacientů s MCI se projevuje mírný, avšak znatelný pokles duševních schopností, včetně paměti a myšlení, který zatím neovlivňuje schopnost provádět každodenní činnosti. “Osoba s mírnou kognitivní poruchou však má významně vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby nebo jiné demence. Včasné léčení má proto zásadní význam,” doplnil Brunovský.

Při studii nebudou pacienti ani zdravotníci vědět, komu je podávána účinná látka a komu kontrolní placebo, aby výsledky byly zcela objektivní. Látka bude v nosních kapkách. Poté účastníci studie projdou zobrazovacími vyšetřeními mozku a hodnocením kognitivních schopností pomocí testů.

Na uskutečnění kompletní studie, která bude stát až 30 milionů korun, může přispět i veřejnost prostřednictví platformy Darujme.cz. “Díky zapojení významných soukromých dárců jsme zajistili finance pro vytvoření designu nové studie a zahájení prací na získání povolení Evropské lékové agentury. K dokončení první fáze výzkumu je potřeba získat další cca dva miliony korun,” popisuje ředitelka Nadačního fondu PSYRES Jana Bednářová.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter