České zdravotnictví Novelu o péči o nevyléčitelně nemocné chtějí její tvůrci…
Novelou o zdravotních službách chce skupina 17 senátorů ze čtyř frakcí upravit pravidla paliativní péče. Jejich přesnější vymezení je potřebné s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, uvedl při představení úprav Adam Doležal z Ústavu státu a práva. Podle něj je hlavním cílem stanovit jasná zákonná pravidla pro rozhodování o léčbě s přihlédnutím k přáním pacienta nebo jeho blízkých a sjednotit terminologii.
Výhrady k předloze měly zástupkyně hospiců nebo společností paliativní či geriatrické medicíny, podle nichž by uzákonění pravidel bylo duplicitní s postupy podle dosavadních úprav a metodických pokynů. Obávaly se, že čím více budou konkrétní pravidla obsaženy v zákoně, tím horší to bude pro možnosti individuálního přístupu k jednotlivým pacientům.
Návrh má proto mimo jiné rozšířit definici paliativní péče například jako aktivní soustavné péče o pacienta se život ohrožujícím nebo omezujícím onemocněním. Lékař má podle tvůrců novely povinnost ochraňovat a prodlužovat lidský život vždy, pokud je taková činnost smysluplná. Pokud pacienta nelze udržet při životě, má novela umožnit jeho důstojné umírání a minimalizaci utrpení. Novela rozhodně nezavádí možnost eutanazie, uvedli za předkladatele Doležal i senátorka ANO Věra Procházková.
Novela by měla má uzákonit právo každého pacienta, jehož stav to vyžaduje, na paliativní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Jejím cílem je komplexní léčba zaměřená na pokrytí fyzických, psychických i duchovních potřeb pacienta.
Ošetřujícímu lékaři chtějí dát autoři novely možnost rozhodnout, zda zahájit, nebo nepokračovat v život udržující léčbě, která by mimo jiné nebyla v souladu s cílem péče, nepřinášela by pacientovi žádný užitek, nebo pro něj znamenala nadměrnou zátěž, zbytečné strádání nebo riziko komplikací.
Autoři senátorské novely se při jejím zdůvodnění odvolávali na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož má každý jednotlivec právo rozhodovat o své zdravotní péči. Poukazují i na rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož je právem pacienta informovaně odmítnout jakoukoli léčbu, byť by následky mohly být fatální. Informovaný souhlas i informované odmítnutí jsou vyjádřením ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost osoby a její osobní svobody.
