Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Nové angiolinky ve Fakultní nemocnici Brno umožní kvalitnější zobrazení…

  • 5 září, 2023
  • by budskap

V nově opravených katetrizačních sálech jsou nyní tři moderní RTG angiografické linky. Jejich výhody spočívají ve výrazně lepší kvalitě zobrazení při výrazně menší dávce ionizujícího záření. “Srdce se neustále pohybuje, proto jej potřebujeme zobrazit velmi přesně. Kvalitní zobrazení umožní výrazně zkrátit výkon. Ošetření je pak bezpečnější, protože pacient i personál při něm dostanou menší dávku radiační zátěže,” řekl Kala.

Angiolinky slouží k diagnostice a pokročilé katétrové léčbě pacientů se závažnými kardiovaskulárními chorobami. Nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční, tedy o onemocnění, při kterém do srdce neproudí dostatečné množství krve. Ročně lékaři vyšetří 3000 pacientů, u poloviny z nich provedou katétrový zákrok.

“Katétr si můžete představit jako umělohmotnou hadičku, kterou pod rentgenem zavádíme k srdci pacienta. Při zákroku si s pacientem povídáme, on nám třeba říká, jestli ho to bolí,” řekl Kala. Pokud je to třeba, lékaři tepny zprůchodní. “Poté pacient cítí okamžitou úlevu,” dodal Kala. Pokud do nemocnice přivezou pacienta s infarktem, dokážou lékaři tepnu zprůchodnit do 25 minut. Díky přístrojové obměně a modernizaci počítá klinika se zvýšením počtu výkonů až o 15 procent.

Jedním z pacientů, kterému na pracovišti kardiografie před 19 lety pomohli, je Karel Michálek. Kvůli vrozené srdeční vadě prodělal infarkt. “Byl jsem v ohrožení života, myslím, že mě v sanitce i resuscitovali. Po ošetření tady na pracovišti jsem cítil okamžitou úlevu. Děkuji vědě a moderním technologiím,” sdělil svou zkušenost Michálek. Od té doby chodí na pravidelné kontroly a změnil i svůj životní styl.

Pacient s rizikem ischemické choroby srdeční je typicky muž ve vyšším věku. Rizikovými faktory jsou vysoký tlak, cukrovka, u mladých lidí kouření, vysoká hladina cholesterolu nebo nedostatek pohybu. V současnosti lze pozorovat nemoc v čím dál nižším věku. “Co se týká ischemické choroby srdeční, patříme mezi země, kde máme vysoké riziko tohoto onemocnění. Vztyčeným prstem je i snižující se průměrný věk pacientů s akutním infarktem myokardu,” doplnil Kala. Infarkt podle něj není v dnešní době kvůli stresu výjimkou ani u čtyřicátníků.

Zpravodaj

Ordinace pro sociálně vyloučené lidi v Pardubicích má stovky pacientů

  • 23 srpna, 2023
  • by budskap

“Přála jsem si pomáhat lidem, kteří jsou v sociálních potížích. Nejsou to jenom lidé bez domova, ale třeba maminky z azylového domu. Je to přes sedm let, co se mi ozval magistrát, jestli bych neměla o provoz ordinace zájem,” řekla Zbytková.

Ordinace v ulici Jana Palacha má za roky provozu přes 500 pacientů v evidenci, ročně provede kolem 750 vyšetření. Lékařka se zdravotní sestrou chodí také za pacienty například do azylových domů.

“Ordinace pořád není přetížená. Fungujeme jednou týdně ve středu, kdokoliv má zdravotní problém a je doporučený k vyšetření z nějaké sociální služby v Pardubicích, tak může přijít. Naši pacienti se rekrutují z lidí, kteří se rozhodli se svým zdravotním stavem něco dělat,” uvedla lékařka.

Pacienti mají menší i větší zdravotní potíže. “I v létě jsou lidé nachlazení, letos bylo hodně angín, přicházejí s úrazy a jinými zdravotními problémy. V létě se lidé méně pozorují, mají lepší náladu, takhle to funguje i v jiných ordinacích,” uvedla lékařka.

Kateřina Hrubá je jednou z pacientek ordinace, chodí na vyšetření poměrně často, podle svých slov má hodně zdravotních potíží. “Paní doktorka je hodná. V září jdu na operaci s plotýnkou, mám s ní problémy pět nebo osm let,” řekla mladá žena.

Sedmatřicetiletá Hana má praktickou lékařku jinde, ale do ordinace k doktorce Zbytkové občas chodí také. Popsala svůj akutní problém, který před časem měla. “Dusila jsem se, měla jsem strach, že mám zase zápal plic. Paní doktorka mě vyšetřila, uklidnila, že o zápal plic nejde,” řekla Hana. Žena je bez bydlení dva roky, po smrti své matky postupně přišla o dům a pak o byt na sídlišti.

Podle lékařky Zbytkové ordinace posílá pacienty také ke specialistům nebo s akutními problémy do nemocnice. Někdy se povede ve spolupráci se sociálními pracovnicemi získat klientovi v seniorském věku místo například v domově pro seniory.

“Máme lidi, kterým jsme takto pomohli. Jejich zdravotní stav se tam díky pravidelné péči stabilizuje. Beru to jako dobrý konec, že člověk zlepšil svoji životní situaci a že je o něj postaráno,” řekla lékařka.

Provozovatelem ordinace je lékařská praxe lékaře Radoslava Svobody, SKP Centrum a Pardubice. Město přispívá od začátku ročně částkou 200.000 korun. Úkony hradí zdravotní pojišťovny. Nedávno služba získala Cenu ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě.

“Když jsme začínali, museli jsme překonat řadu překážek, od jednání se zdravotními pojišťovnami přes vytipování místa, vybavení ordinace, ale především sehnání ochotného lékařského a sesterského personálu. Nenechali jsme se však odradit,” uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/ČSSD). Hlavním důvodem zahájení provozu ordinace bylo, že sociálně vyloučení lidé neměli dostupnou a včasnou zdravotní péči.

Aktuálně

Spánková laboratoř zlínské nemocnice je vytížená, přibývá i mladých pacientů

  • 2 srpna, 2023
  • by budskap

“Momentálně je kapacita spánkové laboratoře, která funguje v KNTB pod plicním oddělení, pět lůžek. Zájem veřejnosti o vyšetření je velký, čekací doba se posunula na 10 měsíců. V současné době zde mají lékaři v péči zhruba 1800 pacientů,” uvedla mluvčí.

Zdravotníci vyšetřují pacienty s různými spánkovými poruchami. “Od spánkové apnoe, přes respirační selhávání, syndrom neklidných končetin až po parasomnie (noční můry, náměsíčnost), insomnie (nespavost) a podobně, uvedla vedoucí spánkové laboratoře Marta Vránová. V období covidové pandemie i po ní podle ní přibylo především pacientů s nespavostí, poměrně často jde o mladé lidi, kteří nemohou spát kvůli stresu. “Na to samozřejmě existují nejrůznější terapie, ale to už je spíše úloha pro psychology a tam zpravidla tyto pacienty také posílám,” uvedla.

“Složitější pacienty, například s respiračním selháváním, nastavujeme při hospitalizaci na domácí neinvazivní ventilaci. Spánkovou apnoi, která je mimochodem u nás v laboratoři nejčastější poruchou, léčíme přetlakovou terapií. Díky tomu u pacientů dochází k výraznému prodloužení i zlepšení kvality života,” uvedla Vránová. Při přetlakové terapii přístroj vhání pacientovi přes masku do dýchacích cest vzduch a udržuje dýchací cesty otevřené. Ve spánkové laboratoři KNTB jsou masky různých typů a velikostí. Zdravotníci tam pacienty naučí s maskou zacházet a půjčí mu ji domů.

Poruchy spánku může způsobovat genetika, nadváha, nadměrný stres či nedodržování zásad spánkové hygieny. “Po naší diagnostice pokračují někteří pacienti v léčbě se specialisty z neurologie, psychiatrie, psychologie, ORL, stomatochirurgie a dalšími. Někdy ale při nespavosti stačí dodržovat zásady spánkové hygieny,” uvedla Vránová.

K zásadám patří nepít čtyři až šest hodin před usnutím kávu, černý či zelený čaj a energetické nápoje a omezit jejich konzumaci přes den. Lidé by měli večer vynechat těžká jídla. Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, ale cvičení tři až čtyři hodiny před ulehnutím může spánek narušit. Je vhodné se večer zbavit stresu a připravit se na spánek, nepít alkohol a nekouřit. V ložnici by měl být minimální hluk i světlo, vhodná teplota je kolem 18 až 20 stupňů Celsia. Lidé by také měli uléhat a vstávat každý den ve stejnou dobu.

Zpravodaj

Ve zlínské nemocnici přibývá pacientů, kteří se zranili na…

  • 31 července, 2023
  • by budskap

“S větší dostupností sdílených koloběžek přibývá i těch, kteří je používají v případě nenadálé potřeby někam se přesunout. Často bez jakýchkoliv zkušeností, vybavení a s alkoholem v krvi,” uvedla mluvčí.

Zdravotníci na traumatologii KNTB ošetřují poraněné koloběžkáře každý týden. Často jde o zlomeniny končetin, někdy jsou však zranění vážnější. “Stává se čím dál častěji, že si lidé, kteří se vracejí z nějakého večírku, vezmou elektrokoloběžku, aniž by měli potřebné vybavení, tedy především přilbu. Pod vlivem alkoholu pak přecení své schopnosti, jedou příliš rychle, a to už je jen kousek k nějaké nehodě,” uvedl primář traumatologického oddělení Petr Menšík. U vážných případů jde například o poranění hlavy, pánve nebo páteře a pacienti končí na jednotkách intenzivní péče nebo ARO.

“Od začátku roku jsme měli na oddělení šest takových pacientů. Někteří měli zlomená žebra, poraněnou hlavu nebo i natrženou slezinu. U posledního případu jel z kopce na elektrokoloběžce muž pod vlivem alkoholu, nezvládl to a skončil u nás s pohmožděnými plícemi,” uvedl primář ARO Tomáš Gabrhelík.

Lékaři doporučují lidem, kteří používají elektrokoloběžky, řádné vybavení, hlavně přilbu. Jízdu by měli přizpůsobit svým zkušenostem a povrchu, po kterém jedou, a nejezdit pod vlivem alkoholu.

Výzkumy a studie

Vědci v anglickém Bathu vyvinuli nový typ kolenního implantátu z 3D…

  • 27 června, 2023
  • by budskap

S univerzitou na vývoji implantátu spolupracoval profesor Andrew Toms, který stojí v čele ortopedického oddělení fakultní nemocnice v Exeteru. BBC řekl, že pro pacienty mezi 40 a 60 lety věku není kompletní výměna kolena tak vhodnou cestou, jelikož nevydrží dostatečně dlouho.

“Koleno má něco jako tři automobilové pneumatiky, vnitřní, vnější a čéšku,” popsal Toms. “Při běžné výměně kolena se všechny ty tři části vymění najednou, stejně jako to děláte na autě. Naše metoda spočívá v tom, že když se některá z těchto části opotřebuje, tak u mladších pacientů koleno vyrovnáme tím, že odebereme zátěž z opotřebovaných částí a srovnáme končetinu (implantátem),” dodal Toms.

Aby lékaři zjistil, nakolik potřebuje pacientovo koleno “vyrovnat”, provedou nejdříve rentgen a vyšetření výpočetní tomografií (CT). Z dat je poté možné v počítači vymodelovat implantát, který vytvoří 3D tiskárna.

Britská léková agentura MHRA využívání průlomových implantátů udělila povolení poté, co byla technika virtuálně otestována na CT skenech 28 pacientů.

Aktuálně

Zlínská krajská nemocnice hledá dobrovolníky, kvůli covidu jich ubylo

  • 26 června, 2023
  • by budskap

“Náplní činnosti dobrovolníků v nemocnici je společné trávení času s pacienty, čtení, povídání, klidně i zpívání nebo hraní společenských her. Vše, co obohacuje pacientův čas u nás. Rádi uvítáme i nové canisterapeuty,” uvedla koordinátorka dobrovolníků v KNTB Lucie Balogová.

V nemocnici působí sedm dobrovolníků. “Z toho pět přichází i se svými pejsky. Nejčastěji na geriatrickém oddělení, docházejí také na následnou intenzivní péči nebo oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,” uvedla mluvčí.

Nábor dobrovolníků pomáhá nemocnici organizovat zlínská pobočka humanitární organizace Adra, která je prostředníkem mezi dobrovolníky a nemocnicí. Zájemci mohou kontaktovat Helenu Janíkovou na e-mailu: dc.zlin@adra.cz nebo telefonu 731 157 471. Před zařazením do programu zájemce absolvuje pohovor, jehož cílem je zjistit motivaci a vhodnost zařazení do programu. “Poté projde přípravou pro práci dobrovolníka a podepíše smlouvu. Podmínkou je minimální věk 15 let, čistý výpis z rejstříku trestů a výborný zdravotní stav,” uvedla mluvčí.

 

Výzkumy a studie

Systém Uris může pomoci pacientům trpícím hyperaktivním močovým měchýřem

  • 19 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Uris je systém pro neinvazivní a selektivní stimulaci nervových drah směřujících do mozku. Jeho cílem je usnadnit léčbu urologických pacientů. Systém má pacientům pomáhat s léčbou inkontinence, neboli úniku moči, která je je jedním z hlavních příznaků onemocnění hyperaktivního močového měchýře. Tímto onemocněním trpí podle společnosti Stimvia zhruba 500 milionů lidí na světě.

“Studie prokázala, že unikátní léčba pomocí zařízení Uris je bezpečná, dobře snášená a účinná. Klinicky významné zlepšení zaznamenalo více než 85 procent pacientů,” řekl lékař Michal Rejchrt z Urologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (2. LF UK) a Fakultní nemocnice Motol. Podle Rejchrta má užívání přístroje i méně vedlejších účinků než léky.

Klinická studie porovnávala léčbu pomocí přístroje Uris a léků Vesicare, které se při problémech s hyperaktivním močovým měchýřem podávají. Pacienti používali zařízení Uris ve svých domovech jednou denně po dobu 30 minut. Skupina s farmakologií užívala pět miligramů léku Vesicare jednou denně po snídani.

Zvýšit povědomí o inkontinenci a s ní souvisejících problémů chce v těchto dnech každoroční iniciativa Světový týden kontinence, který trvá od 19. do 23. června 2023. Společnost Stimvia svou činností navázala na výzkum v rámci 2. LF UK, který se věnoval léčbě hyperaktivního močového měchýře.

Syndromem hyperaktivního měchýře trpí lidé, kteří mají náhlou a nutkavou potřebu močit, a to několikrát za den. Problém to působí hlavně těm, kteří nemohou jít “svobodně” na toaletu, například učitelkám, které nemohou uprostřed hodiny opustit třídu, pokladním v supermarketech, řidičům a pracovníkům u přepážek. Pro řadu lidí je syndrom důvodem k odchodu do předčasného důchodu.

Zpravodaj

Pacientům s chronickou bronchitidou může pomoci zničení buněk produkujících hlen

  • 9 května, 20239 května, 2023
  • by budskap

Při aplikaci krátkých vysokofrekvenčních pulzů se podle lékařů poškodí a následně zhojí pohárkové buňky na sliznici dýchacích cest, které jsou kvůli nemoci zmnožené. “Zasažené buňky odumírají takzvanou programovanou smrtí čili apoptózou. Tato léčebná metoda je tedy velmi šetrná, a nedochází tak k poškození struktury tkáně ve stěně dýchacích cest,” uvedl mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Pacienti s CHOPN často trpí takzvanou chronickou bronchitidou, tedy vykašláváním hustého hlenu. “Přestože jsou jim nasazeny účinné léky a uplatňují se další postupy včetně dechové rehabilitace, nepovede se u některých pacientů jejich zdravotní stav zásadně zlepšit,” uvedl. Pokud mají takové příznaky nejméně dva roky po sobě alespoň tři měsíce, mohou u nich lékaři zvažovat operaci.

Do průdušek v jedné plíci se při ní zavádí při celkové anestezii speciální katétr, který slouží jako elektroda. Po měsíci se zákrok opakuje v druhé plíci. Poprvé metodu lékaři vyzkoušeli v roce 2019, poté ji ověřili v klinických studiích.

“Někteří nemocní mohou trpět po ošetření vykašláváním malého množství krve či přechodným zhoršením chronické bronchitidy. Je třeba si ale uvědomit, že tyto potíže jsou dočasné,” doplnil mluvčí. Podle lékařů se pak příznaky bronchitidy a celkové plicní funkce zlepší, efekt léčby je dlouhodobý.

CHOPN může v ČR trpět podle odhadů odborníků asi 700.000 lidí, léčí se však jen asi 250.000 pacientů.

Zpravodaj

Deník N: Ministerstva navrhují, aby si pacienti v LDN po 90…

  • 23 března, 2023
  • by budskap

V Česku je podle posledních dostupných dat přes 3500 lůžek v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN). V současnosti platí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je největší pojišťovnou, za jeden ošetřovací den v LDN na jednoho člověka od 2312 do 3134 korun, uvedl server.

“Dnešní legislativa předpokládá, že člověk může ležet na lůžku dlouhodobé péče v nemocnici prakticky až do konce svého života, přičemž nepotřebuje víc než noční košili a stolek s léky. To je špatně, málokdo si takhle představuje závěr svého života. Tito lidé potřebují různé sociální služby, aktivizace a podobně. A proto přicházíme s touto změnou,” citoval deník náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka.

Změna by se dotkla všech LDN. Pokud by lékař nerozhodl jinak, pacient by byl na dlouhodobém lůžku maximálně 90 dnů. “Poté by se přesunul do jiné služby – sociálně pobytové, kde by žil v přirozeném prostředí. Změna se má týkat lidí, kteří spíše než zdravotní pomoc potřebují sociální. Je proto vhodné, aby pro ně byla zajištěná sociální služba, v rámci které mu budou poskytována například pomoc s každodenní obsluhou, které centrum sociálních služeb nabízí,” doplnil náměstek.

Nyní jsou služby v LDN plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, o délce pobytu rozhoduje lékař. Nově by si pacienti po 90 dne připláceli podobně jako v v domovech pro seniory, kde pojišťovny hradí jen zdravotní péči. V domovech pro seniory si lidé za celodenní stravu připlácejí 235 korun a za ubytování 280 korun. Jakou část nákladů by si lidé nově hradili, návrh zákona neuvádí. Není ani jasné, zda by se na financování péče podílelo ministerstvo práce a sociálních věcí, případně kraje.

K návrhu mají výhrady nemocnice, poskytovatelé sociálních služeb i zdravotnické odbory. Podle ministerstva zdravotnictví ale jde jen o připravovaný materiál, který budou oba resorty teprve propracovávat. Návrh zákona by měl v následujících týdnech putovat do připomínkového řízení.

“Naši právníci jsou z návrhu zákona velmi roztrpčeni a zmateni, vůbec nevíme, co si o tom myslet. Není z něho vůbec zřejmé, kdo by provoz lůžek nově hradil a v jaké výši. Zákon je formulován velmi vágně,” uvedl Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic. Velká část LDN funguje jako součást nemocniční péče. Fiala také upozornil na to, že LDN nemají kam pacienty po 90 dnech přeložit, protože se většinou nemohou vrátit do domácí péče. Podle Pláteníka je možné, že by se lidé nikam stěhovat nemuseli. Nemocnice, jejíž součástí LDN je, by se totiž mohla registrovat k poskytování sociálních služeb.

“Zákon předpokládá, že se vytvoří nová sociálně zdravotní lůžka, která si budou moci registrovat nemocnice i poskytovatelé sociálních služeb. Z návrhu přitom není vůbec jasné, jak by měly vypadat, kolik tam bude personálu, kde se budou služby provozovat,” konstatoval prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.

Zpravodaj

Muž z Brněnska žije 30 let s transplantovaným srdcem, medián přežití…

  • 10 března, 202310 března, 2023
  • by budskap

Podle Krejčího je Petr také jedním z nejdéle žijících pacientů po transplantaci srdce v České republice. “Za ta léta nebylo samozřejmě vždy vše jen růžové, objevila se řada komplikací, které potransplantační průběh mohou doprovázet. Nicméně se nám je vždy podařilo společným úsilím zvládnout a vyřešit. Vždy je třeba i trocha štěstí a také pozitivní nastavení mysli, což v tomto případě platí vrchovatou měrou,” uvedl Krejčí.

Petr zaznamenal potíže na začátku 90. let, když se vrátil z vojenského cvičení. Do té doby se považoval za zdravého a nikdy žádné problémy se srdcem neměl. “Pak jsem se začal zadýchávat při námaze, třeba i při cestě do schodů. Ten kopec, co jsem chodil každé ráno do práce, jsem najednou nemohl vyjít,” vzpomněl začátky svých zdravotních potíží.

I když se situaci podařilo krátce vyřešit, za půl roku měl opět problémy. “V nemocnici zjistili, že mám pokročilé selhání srdce a jedinou možností je transplantace,” uvedl pacient. Tehdy o metodě příliš mnoho nevěděl, ale jeden z lékařů mu situaci vysvětlil. Na vhodného dárce čekal asi měsíc.

Z interní kardiologické kliniky ho převezli do Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které transplantace provádí. “My se o pacienty staráme před operací a po operaci, kterou provádí právě v centru,” poznamenal Krejčí. Centrum ročně provede 25 až 30 transplantací srdce, transplantuje také játra a ledviny.

Na probuzení po transplantaci si Petr vzpomíná dodnes. “Samozřejmě jsem byl celý bolavý, ale bylo to super. Mohl jsem dýchat a cítil jsem, že to bude dobré. Po několika dnech mě sice museli zavřít na izolaci, protože moje tělo začalo orgán odmítat, ale pomocí léků se podařilo imunitu zklidnit a já jsem asi po třech měsících mohl jít domů,” řekl muž.

Do původní práce už se sice vrátit nemohl, ale stále se snažil udržet v kondici díky procházkám a práci na zahradě. Jako invalida občas brigádničil a sázel stromky nebo maloval pokoje. “Také jsem začal včelařit, takže se starám o své úly. Srdce stále drží, sice jsem kvůli různým infekcím asi čtyřikrát skončil ve špitále, ale to za třicet let není nic hrozného,” dodal Petr.

Navigace pro příspěvky

1 … 4 5 6 7 8

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS