Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Městská nemocnice Ostrava otevřela kardiologický stacionář

  • 4 října, 2024
  • by budskap

Kardiologický stacionář má čtyři dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a šesti křesly. Všechna lůžka i křesla jsou vybavena monitorem životních funkcí. “Denně se postaráme o deset až 12 pacientů, kteří podstoupí plánované výkony z koronárního programu nebo arytmologie. Kapacita stacionáře je dostatečná, nejedná se o život ohrožující stavy, ty řešíme akutně,” uvedl primář Kardiologie Marcel Heczko.

Stacionář se zaměřuje na péči o pacienty s ischemickými chorobami nebo srdečními arytmiemi, kteří podstoupili diagnostické nebo léčebné výkony, jako jsou například implantace kardiostimulátorů. U pacientů se sledují životní funkce, což umožňuje odhalit případné komplikace po zákrocích. “Stacionář funguje v nepřetržitém provozu, kromě neděle, kdy je uzavřen. Pod odborným dohledem zkušeného personálu a v závislosti na výkonu v něm pacient stráví pár hodin a odchází domů již v den přijetí, případně je propuštěn po ranní vizitě, vše záleží na jednotlivých diagnózách,” doplnil primář Heczko.

Jednodenní plánované hospitalizace jsou podle Heczka výsledkem vývoje nových léčebných a operačních metod, které jsou stále více ohleduplné k pacientům a bezpečné. Zároveň přibývá kardiologických onemocnění. Stacionář zkrátí dobu hospitalizace a sníží riziko infekcí u pacientů přijatých k plánovaným výkonům.

Oddělení Kardiologie MNO je součástí celostátní sítě kardiocenter poskytujících komplexní neodkladnou i plánovanou léčbu pacientům se srdečním onemocněním. Skládá se z ambulantní a lůžkové části včetně katetrizačního a arytmologického sálu, nově k nim přibyl právě stacionář. Tým oddělení tvoří 33 lékařů a asi 110 lidí nelékařského zdravotnického personálu.

Aktuálně

Ve sdíleném záznamu pacienta se budou evidovat výsledky prevence…

  • 30 září, 2024
  • by budskap

“Jedná se o minimalizovaný set informací o zdravotním stavu pacienta, který je přístupný pouze poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní služby pacientovi a pacientovi samotnému,” píše se v materiálu.

Původně zákon počítal s tím, že dostupný bude jen takzvaný emergentní záznam, tedy údaje o krevní skupině, alergii a užívaných lécích. Taková data jsou užitečná hlavně při zásazích zdravotnické záchranné služby. Sdílený zdravotní záznam evidovaná data rozšiřuje.

Screening je doporučené vyšetření osoby v daném věku, kdy se zvyšuje pravděpodobnost některého onemocnění. V ČR je zavedený u dospělých žen k odhalení rizika rakoviny děložního čípku, u 45letých a starších žen u rakoviny prsu, u mužů ve věku 50 až 69 let u rakoviny prostaty a u osob nad 50 let u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Na bývalé a současné kuřáky starší 55 let se zaměřuje screening rakoviny plic. Preventivní prohlídky u praktického lékaře by měli lidé absolvovat každé dva roky.

“Bez znalosti stavu pacienta ve vztahu ke screeningovým programům dochází k duplicitnímu klinicky a ekonomicky neefektivnímu poskytování,” uvádí MZd. V některých případech podle něj naopak jeden lékař spoléhá na to, že pacientovi účast ve screeningu doporučí jiný kolega.

Nově tak bude například praktický lékař vidět, zda jeho pacient absolvovat doporučená screeningová vyšetření. Doplnit údaje do emergentního záznamu bude muset podle návrhu každý poskytovatel zdravotních služeb, který je zjistí. Údaje o lécích se budou čerpat z lékového záznamu. Lidé budou moci zároveň, podobě jako u lékového záznamu, deklarovat, že se sdílením svých záznamů nesouhlasí.

Klíčové prvky elektronizace zdravotnictví by se měly začít testovat v první půlce roku 2026. Odkládání spuštění jejích prvků, jako jsou elektronické žádanky nebo možnost sdílení dokumentace, v minulém týdnu kritizovalo hnutí ANO, podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) je ale zpoždění způsobeno tím, že minulé vedení ministerstva nic nepřipravilo.

Zákon z roku 2021 podle MZd představuje první fázi, která umožnila vznik základní infrastruktury a služeb, jako jsou kmenové registry, jednotný přístup zdravotnických pracovníků, sjednocení a standardizaci používaných formátů.

“Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví nepředpokládá vznik žádných centrálních úložišť zdravotnické dokumentace a dat o zdravotním stavu pacientů a rovněž minimalizuje centralizaci dat o zdravotnických pracovnících,” píše se v materiálu. Zároveň ministerstvo garantuje, že využití nově zaváděných služeb bude dobrovolné.

Náklady na jejich zavedení se odhadují na 50 milionů korun a deset milionů budou stát softwarové nástroje. Pětinu pořizovací ceny bude stát každý rok provoz systému. Možnou úsporu při využívání elektronických žádanek MZd odhaduje na 270 milionů korun ročně za každé procento e-žádanek, které nahradí papírové žádanky. Náklady na zavedení systému se například ve velké nemocnici mohou pohybovat v desítkách milionů korun.

Tisková zpráva

Praha se pyšní nejmodernější oční klinikou v Česku. Otevře ji…

  • 23 září, 2024
  • by budskap

PRAHA, 23. ZÁŘÍ 2024 – Na více než 2,5 tisíce metrech čtverečních se 7. října na pomezí pražských Jinonic a Stodůlek slavnostně otevře nejmodernější oční klinika v Česku. Nabídne pět operačních sálů se špičkovými lasery, optikou a v brzké době také ortoptickou ambulanci a cvičebnu pro dětské pacienty.

Nová klinika sídlí v budově Technoparku, která byla zakoupena za účelem zřídit zde moderní kliniku už v roce 2021. O dva roky později se dvě nejvyšší patra začala měnit v nejmoderněji vybavenou oční kliniku v Česku s investicí více než dvě stě milionů korun. Do nové budovy se přesunul sehraný tým zdravotníků z kliniky Gemini v pražské Krči. „Přesunutí krčské kliniky bylo v plánu několik let, budova už zejména z kapacitních důvodů nevyhovovala narůstající poptávce pacientů, proto jsme začali hledat nové prostory. Moderní budova Technopark se skvělou dopravní dostupností byla ideálním místem. Navíc nabízela perfektní podmínky pro vybudování nejmodernějšího oftalmologického pracoviště v České republice. V čele nově vybudované kliniky stojí docentka Drahomíra Baráková, která patří k nejvíce respektovaným a nejzkušenějším očním chirurgům v Česku. Jako primářka posledních 10 let rozvíjela a vedla právě oční kliniku v pražské Krči. V současné době na nové klinice působí 23 lékařů a lékařek a další dvě desítky zdravotníků,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Vedle operací šedého zákalu nebo laserových operací odstraňujících dioptrie klinika nabízí řadu estetických zákroků, oční optiku a v brzké době i ortoptickou ambulanci spolu s cvičebnou pro děti. „Na klinice pracují odborníci vyškoleni v estetické a korektivní dermatologii. Kromě plastické operace očních víček nabízíme i další omlazující zákroky. Jedná se například o aplikaci biodermálních nití, botulotoxinu, mezoterapii nebo šetrné odstranění drobných kožních nerovností, pigmentových skvrn, vrásek nebo jizev. V budově kliniky se rovněž nachází Gemini oční optika, která bude nabízet široký výběr dámských, pánských i dětských brýlí. Na základě profesionálního měření zraku zde vyhotoví brýle přímo na míru. V rámci rozšíření poskytované péče bude v brzké době otevřena dětská ortoptická ambulance a ortoptická poradna, kde se naši specialisté budou věnovat dětem s poruchou zrakových funkcí, jako je například šilhání, tupozrakost nebo dvojité vidění,“ vyjmenovala Drahomíra Baráková, primářka pražské oční kliniky Gemini.

Nová klinika disponuje pěti operačními sály, 19 ambulancemi, šesti místnostmi pro přístrojová vyšetření, specializovanou vyšetřovnou, pacientskými zónami pro 360 lidí, oční optikou a v budoucnu i ortoptickou poradnou a cvičebnou. Během jednoho roku tu mohou lékaři provést až 10 000 operací šedého zákalu, 5 000 laserových operací, okolo čtyř set estetických zákroků a vyšetřit až 5 000 dětských pacientů.

České zdravotnictví

Diagnostická metoda ve zlínské nemocnici pomůže dříve odhalit Alzheimerovu…

  • 18 září, 202426 září, 2024
  • by budskap

Pacientů s Alzheimerovou nemocí přibývá. Ve věkové skupině 65 let jí trpí každý desátý člověk, v 80 letech je to každý pátý a v 90 letech každý druhý. V Česku se počet pacientů odhaduje na 100.000.

“Ve Zlínském kraji je v současnosti odhadem zhruba 4400 pacientů, a to s predikcí 11.100 pacientů do roku 2030. Léčba Alzheimerovy nemoci nyní spočívá v podávání léků, které mohou zpomalit průběh nemoci, nemohou ho však vyléčit. V léčbě se v brzké budoucnosti uplatní nová biologická léčba monoklonálními protilátkami, ta je ale efektivní jen v časných stadiích onemocnění. Proto je včasná diagnostika velmi důležitá,” uvedl lékař neurologického oddělení KNTB Jan Bartoník.

V Česku lze podle lékařů do roka či dvou očekávat registraci nových terapeutických možností, především v rámci biologické léčby. “Tato léčba však bude specifická. A to nejen ekonomicky, ale například i z hlediska návaznosti na stanovení biomarkerů a aplikaci léků ve vysoce specializovaných centrech,” uvedla lékařka Kristýna Kotočová.

K diagnostice Alzheimerovy choroby se využívají dva typy vyšetření, ideální je jejich kombinace. Jde o vyšetření mozkomíšního moku a vyšetření metodou PET/CT, kdy je možné předpovědět nemoc i několik let předtím, než se objeví její klinické příznaky.

Onemocnění se projeví poruchou poznávacích funkcí, poruchou krátkodobé paměti. Zhoršující se paměť vede k omezení pracovních schopností, postupně i běžných denních aktivit, jazykových a zrakově prostorových schopností. “Dále dochází k poruchám chování a dalším neuropsychiatrickým poruchám. Stav postupně vede k plné závislosti na pomoci okolí, eventuálně k nutnosti institucionální péče. Sám pacient může ovlivnit průběh onemocnění způsobem života. Nutná je dostatečná pohybová aktivita, sociální kontakt, učení se novým věcem,” uvedl Bartoník.

V KNTB je poradna pro pacienty s demencí a jinými neurodegenerativními onemocněními nervového systému. “V plánu je vytvoření centra vyšší specializované péče pro pacienty s Alzheimerovou demencí, které bude, doufejme, v blízké budoucnosti poskytovat nejmodernější léčbu v oblasti této nemoci,” uvedl Bartoník.

České zdravotnictví

Jesenické nemocnici se podařilo udržet provoz, zápolí však s výpadky…

  • 16 září, 2024
  • by budskap

“Ačkoliv hlavní přívalová vlna se zastavila těsně před branou nemocnice, došlo k zatečení do sklepních prostor. Během víkendu nemocnice čelila výpadku v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Podařilo se již zajistit dodávky elektřiny a vody, nemocnice je však v tuto chvíli stále bez plynu,” uvedla mluvčí společnosti, která nemocnici provozuje.

Významnou komplikací je podle ní i to, že nemocnice je prakticky odříznuta od okolí kvůli uzavřeným cestám. “To má za následek, že část personálu zůstává v nemocnici nepřetržitě, neboť zaměstnanci, kteří by je vystřídali, se naopak nemohou dostat do práce. Nemocnice i přesto zajišťuje nezbytnou péči pro hospitalizované pacienty a přijímá akutní stavy. Během víkendu jsme také přijali do péče pacienty z terénu, kteří potřebují kyslíkovou podporu, ale kvůli výpadkům elektřiny nemohli zůstat doma,” doplnila Miloševská. Dodala, že nemocnice během víkendu organizovala také přeložení některých dialyzovaných pacientů do jiných zdravotnických zařízení.

Město v neděli ráno zaplavila rozbouřená řeka Bělá. Voda měla takovou sílu, že brala auta, ničila silnice, ploty i mostky. Řeka podle starostky Zdeňky Blišťanové stoupla během půl hodiny. Na pomoc k evakuaci lidí, kteří výzvu včas neuposlechli, musely být nakonec přivolány vrtulníky armády, a poté i policie. Zachránily dohromady pět desítek obyvatel.

Aktuálně

Nejčastějšími nežádoucími událostmi v nemocnicích jsou pády a proleženiny

  • 9 září, 20249 září, 2024
  • by budskap

Pády a proleženiny jsou nejčastějšími problémy dlouhodobě, například velké fakultní nemocnice v roce 2022 nahlásily více než 14.000 případů proleženin a 6400 pádů, v ostatních nemocnicích akutní péče bylo dekubitů 28.000 a pádů přes 13.300, v nemocnicích následné péče bylo téměř 8500 dekubitů a 7600 pádů. Hospitalizací bylo loni asi 2,5 milionu.

Nejčastější při přepočtu na počet pacientů jsou pády i proleženiny v nemocnicích následné péče, léčebnách dlouhodobě nemocných a hospicích. Zřejmě to podle Mužíka souvisí i s počtem pracovníků, což v systému hlášení nežádoucích událostí chtějí dál sledovat.

U dekubitů se hlásí i to, zda mají pacienti proleženiny už při přijetí do nemocnice nebo se u nich rozvinou až při hospitalizaci. Například ve fakultních nemocnicích podle něj asi 52 procent pacientů už s proleženinami přichází. V nemocnicích následné péče, kde pacienti pobývají po delší dobu, ale většina dekubitů přímo vzniká. Zároveň mají více pacientů, u kterých lze riziko pádu či dekubitů předvídat dopředu.

“Poměrně významně narůstá hlášení nežádoucí události ‘chování osob’, a to prakticky ve všech typech zařízení. Nejvíc v nemocnicích psychiatrických,” dodal Mužík. Předloni jich podle dat bylo nahlášeno přes 2800, ve fakultních nemocnicích téměř 5000 a v ostatních nemocnicích akutní péče skoro 5700. Čtvrtou nejčastější hlášenou potíží jsou technické problémy.

Nemocnice loni nahlásily do systému více než 2900 úrazů zaměstnanců, většina z nich si nevyžádala nutnost hospitalizace. Nejčastěji šlo o zranění ostrým předmětem, a nejvíc se stávala nelékařským zdravotníkům pracujícím pod odborným dohledem, tedy například praktickým sestrám.

Jako možný limit sbíraných dat Mužík uvedl, že ÚZIS nemá žádnou možnost jak údaje, které nemocnice hlásí, ověřovat a musí důvěřovat nahlášeným údajům.

České zdravotnictví

Pacientům Uherskohradišťské nemocnice pomáhá při rehabilitaci virtuální realita

  • 27 srpna, 2024
  • by budskap

“Při dlouhodobých rehabilitacích je pro zdravotníky na našem oddělení poměrně náročné udržet pacientovu motivaci, která je pro efektivní terapii nezbytná. Hledali jsme proto další možnosti, jak pacientům rehabilitaci zpříjemnit a udělat ji více zábavnou,” uvedla primářka oddělení Jolana Dostálková. “Obě podmínky splňuje virtuální realita, která díky nepřetržité vizuální i sluchové zpětné vazbě pozitivně motivuje pacienta k navýšení intenzity a zároveň i kvality provedení cvičení,” doplnila.

Aplikace obsahuje pohybové programy pro cvičení stability trupu a hybnosti končetin, stimulaci a také pro snížení stresové zátěže a relaxaci. Pomáhá rovněž pacientům po úrazech či operacích k obnovení rozsahu pohybu v kloubech, svalové síly a celkové kondice. Vhodná je také na trénink rovnováhy nebo jemné motoriky.

“Velký potenciál této metody vidíme zejména u pacientů po cévních mozkových příhodách a v ergoterapii. Rehabilitace ve virtuální realitě pomáhá obnovit motorické funkce, získané dovednosti pacienti navíc uplatní v běžném životě,” uvedla primářka.

Reakce pacientů i zdravotníků jsou podle ní velmi pozitivní. “Využitím virtuální reality nechceme nahrazovat lidský kontakt, ale využíváme hlavní přednosti této moderní technologie, a to je poskytnutí vizuálně prostorové stimulace v kvalitě a frekvenci, které bychom jinak nedosáhli,” doplnila Dostálková.

Uherskohradišťská nemocnice není jediná v kraji, která podobný postup zavedla. Virtuální realitu při rehabilitaci pacientů začala letos používat také Nemocnice Agel Valašské Meziříčí na Vsetínsku.

Aktuálně

Pacienty nemocnice ve Šternberku na Olomoucku provede areálem chytrá…

  • 16 srpna, 2024
  • by budskap

“Orientace v nemocničním areálu byla pro některé pacienty náročná. Časté dotazy na cestu pro nás byly signálem, že je potřeba naše služby modernizovat,” uvedla hlavní správkyně nemocnice Irena Davidová.

Nový navigační systém dostupný online přináší podle zástupců zdravotnického zařízení řadu výhod. U každých vstupních dveří a na každém oddělení jsou informační cedule s mapou a QR kódem pro chytré telefony s internetovým připojením. “Není nutná žádná registrace ani přihlášení. Stačí naskenovat QR kód a systém návštěvníky krok za krokem dovede na požadované místo,” doplnila Davidová.

Zástupci nemocnice při vytváření systému detailně zmapovali trasy pro chodce i bezbariérové cesty. Navigace je tak přístupná pro uživatele včetně osob s omezenou pohyblivostí.

Nemocnici ve Šternberku má spolu se zdravotnickými zařízeními v Prostějově a Přerově v pronájmu od kraje skupina AGEL podnikatele Tomáše Chrenka prostřednictvím společnosti AGEL Středomoravská nemocniční. Členem skupiny AGEL je v kraji od roku 2016 také nemocnice v Jeseníku. Navigační smart systém bude s nástupem podzimu podle zástupců společnosti nově dostupný také v Nemocnici AGEL Prostějov. V přerovské nemocnici takzvaná chytrá technologie pacienty naviguje areálem od podzimu roku 2023.

České zdravotnictví

Příbramská nemocnice bude využívat robotický operační systém

  • 25 července, 202425 července, 2024
  • by budskap

“Pro naši krajskou nemocnici, ale i pro celé středočeské zdravotnictví je to velký krok. Robotické operace představují budoucnost naší medicíny a zásadně pomohou příbramským zdravotnickým expertům při péči o pacienty. Jde o pokročilý systém pro laparoskopickou operativu, který bude nemocnice využívat především při urologických, chirurgických a gynekologických výkonech,” uvedl hejtmančin náměstek pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).

Příbramská nemocnice usilovala o robotickou chirurgii delší dobu a před několika dny získala doporučující stanovisko od přístrojové komise na ministerstvu. Právě to je zásadní pro jednání se zdravotními pojišťovnami kvůli nasmlouvání výkonů v robotické chirurgii.

Ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada věří, že nenastanou mimořádné události, které by mohly projekt odsunout. Nemocnici nyní čeká projektování, porovnání nabídek pomocí výběrového řízení a proškolení operačních týmů. “Jsem přesvědčen, že během roku 2025 odoperujeme první pacienty pomocí tohoto robotického systému. Ze zkušeností z jiných nemocnic víme, že zhruba za rok se dá vše stihnout,” dodal Holobrada.

Aktuálně

IKEM: Pacientů se žloutenkou typu C a E je oproti…

  • 24 července, 202425 července, 2024
  • by budskap

V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem každoročně asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích s nízkým hygienickým standardem, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V Evropě v posledních letech ale případů infikovaných narůstá.

Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. “Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standart pít jen balenou vodu,” uvedla lékařka Soňa Fraňková. Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem. Například ti, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje tento typ žloutenky velké riziko.

Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, tedy člověk ji má více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. “U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,” dodala Fraňková.

V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že každý pacient musí před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E i dalších těch dalších.

V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý tok se nákaza prokázala u 1300 lidí, dosud nejvíc. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.

“Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,” řekl lékař Jan Šperl. Přenáší se krví, například nitrožilní aplikací drog, nechráněným pohlavním stykem či neodborně provedeným amatérským tetováním.

Problematiku žloutenek každý rok připomíná Světový den hepatitidy 28. července.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 … 8

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS