Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Lékaři: Plastická chirurgie je primárně léčebný obor, nejen estetický

  • 25 listopadu, 2024
  • by budskap

Mezi největší skupinu pacientů kliniky patří onkologičtí pacienti. Nejčastěji se lékaři na klinice věnují komplexní chirurgii prsou a kožním nádorům. Jednu z dalších velkých skupin tvoří například pacienti po operaci kýly, jímž rekonstruují břišní stěnu. S válečnými zraněními se v současnosti lékaři setkávají převážně na zahraničních misích.

Molitor se humanitární mise poprvé zúčastnil v roce 2008 s organizací GICAM (Groupe International Chirurgiens Amis de la Main), což je mezinárodní skupina chirurgů, kteří se zaměřují na chirurgii rukou. “První misi jsme absolvovali v Sieře Leoně těsně po ukončení brutální občanské války. Pokud povstalci muže a chlapce na dobytém území nezabili, tak jim alespoň zmrzačili ruce, aby je vyřadili z boje,” popsal. Typickým příkladem zranění, se kterým se setkávali, byl mladík s useknutou pravou rukou v zápěstí a na levé ruce měl přeříznuté šlachy a nervy.

Historicky se k rekonstrukční chirurgii přidala estetická chirurgie ve 30. letech minulého století. V soukromém sektoru patří k nejlukrativnějším medicínským oborům a podporuje takzvanou zdravotní turistiku, kdy lidé za zákroky často cestují do zahraničí. Podle přednosty v Česku každoročně roste počet estetických zákroků o 20 procent. Nicméně míní, že estetická chirurgie má i svou léčivou povahu.

“Dá se říct, že estetická chirurgie je psychochirurgie. Neřešíme u pacienta pouze vzhled, ale i jeho pocit a jak se sám vnímá nebo jak se hodnotí. Troufnu si říct, že estetická chirurgie léčí. Jako lékař vždy léčíte nějaký komplex člověka,” uvedl Molitor. Estetických výkonů se na celém světě provede zhruba 50 milionů ročně. Podle Molitora je cílem estetické chirurgie, aby byl pacient tzv. spokojen ve svém těle.

Lékař Ondřej Měšťák z Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK řekl, že pokroky v oboru plastické chirurgie nejsou na první pohled tak revoluční jako v některých jiných oborech. “Na klinice se dlouhodobě zabýváme přenosem tukové tkáně, využitím mezenchymálních kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání nebo experimentálním transplantacemi lymfatickým uzlin,” popsal.

Lékaři se shodli, že teoreticky je plastických chirurgů dostatek, neboť zájem je ze strany studentů medicíny i od lékařů ve specializovaném vzdělávání. Upozornili však, že atestovaní plastičtí chirurgové mohou na klinikách v nemocnicích scházet z důvodu jejich brzkého odchodu do privátní sféry po složení specializační zkoušky.

Prevence a léčba

Na pražském Smíchově vznikne centrum pro nevidomé či slabozraké s demencí

  • 18 listopadu, 2024
  • by budskap

Nový objekt nabídne čtyři oddělení po 15 klientech. Oddělení bude mít také centrální společný obývací prostor s navazujícími jednolůžkovými pokoji pro odpočinek, spánek a osobní hygienu klientů. Ty poslouží pacientům ve druhém stadiu demence. Pro nevidomé a slabozraké pacienty ve třetím, tedy nejtěžším stadiu demence, budou připraveny dvě oddělení pro celkem 13 lidí.

V budově bude také ordinace praktického lékaře, kadeřnictví a pedikúra. Součástí stavby mají být i nádrže na dešťovou vodu, včetně požární nádrže. Stavbaři vybudují opěrné stěny a udělají sadové úpravy, postaví zahradní altán a také nové oplocení.

Projekt schválili již radní v roce 2017, po změně vedení města v roce 2018 jej následující rada v roce 2020 zrušila.

České zdravotnictví

ÚZIS: V r. 2050 bude v ČR půl milionu lidí nad…

  • 14 listopadu, 2024
  • by budskap

Podle demografických predikcí bude v ČR v roce 2040 pětaosmdesátníků a starších více než 470.000 a o deset let později 505.000. “Během následujících 15 až 20 let se více než zdvojnásobí počet žijících seniorů starších 85 let. Zhruba 1,7krát větší bude populace sedmdesátníků. A ta nebude zdravá,” uvedl Dušek.

Očekává, že v příštích deseti letech bude o pětinu více nemocných s cukrovkou a o čtvrtinu přibude nemocných s některým druhem rakoviny. O téměř 60 procent naroste podle odhadů i počet nemocných se srdečním selháním, tedy nemocí, kdy srdce pacienta postupně přestává zvládat čerpat dostatečné množství krve. Na víc než dvojnásobek vzroste za deset let také počet lidí, kteří budou trpět Alzheimerovou chorobou.

Data ukazují, že počet ošetřovacích dní v nemocnicích akutní péče dlouhodobě klesá. Roste ale podíl péče, kterou v nich potřebují senioři. Mezi roky 2010 a 2023 podle Duška vzrostl o pětinu počet hospitalizovaných nad 85 let bez akutní operace a o čtvrtinu u těch, kteří takový akutní zákrok potřebovali.

“Už dnes akutní lůžková péče saturuje potřeby dlouhodobé ošetřovatelské péče,” doplnil Dušek. Podle něj chybí 2000 až 3000 lůžek dlouhodobé a následné péče, která jsou pro takové pacienty vhodnější než akutní lůžka. Zároveň jsou i levnější pro zdravotnictví a vyžadují méně personálu. V roce 2040 jich ale při očekávaném stárnutí populace může chybět až 5000. “Ale může to saturovat komunitní, domácí nebo jiné formy péče,” dodal.

Zdravotní pojišťovny uzavírají s nemocnicemi akutní péče rámcové smlouvy, v nichž definují, jakou péči si u nich budou pro své pojištěnce platit. Podle informací z konce října se největší pojišťovna VZP dohodla o zrušení řádově stovek akutních lůžek, nemocnice je mohou převádět na denní stacionáře či jinou formu péče, například právě následnou a dlouhodobou, kterou převážně čerpají senioři.

Ve druhém čtení ve Sněmovně je podle náměstka ministra Václava Pláteníka (KDU-ČSL) návrh zákona, který dává podmínky pro vznik takzvaně sociálně-zdravotních lůžek. Ta by byla určená pro nemocné, kterým nestačí běžná ošetřovatelská péče v zařízení sociálních služeb, například domovech pro seniory, ale jejich zdravotní stav nevyžaduje ani akutní péči.

Úhradová vyhláška na příští rok počítá s tím, že zařízení by dostávala od zdravotních pojišťoven zhruba 1500 až 2200 korun denně podle náročnosti pacienta, další peníze by zařízení dostávala z rozpočtu na sociální služby nebo vlastních plateb pacienta. Novela by měla vejít v platnost v roce 2025, nebude to podle Pláteníka ale nejspíš od ledna.

Prevence a léčba

Nemocnice v Brně otevřela oddělení zaměřené na léčbu zažívacího traktu

  • 8 listopadu, 2024
  • by budskap

Oddělení poskytuje komplexní diagnostické a terapeutické služby, včetně vyšetření pomocí moderních endoskopických metod. “Kromě provádění klasických zákroků bych chtěl rozšířit spektrum nových miniinvazivních operací. Při nich můžeme pomoci pacientům s poruchami polykání, poruchami funkce žaludku, případně s časnými zhoubnými nádory, které lze endoskopicky zcela odstranit. Šetrnějšími endoskopickými zákroky dokážeme pomoci také obézním pacientům zbavit se nadváhy,” sdělil Martínek.

Novinkou mezi poskytovanými výkony je například perorální endoskopická myotomie. Jedná se o minimálně invazivní zákrok, jenž je určený pro pacienty trpící achalázií jícnu, což je porucha, při které jícen ztrácí schopnost správně transportovat potravu do žaludku a pacienti nemohou polykat. Při zákroku lékaři proříznou svalovinu jícnu bez nutnosti klasické chirurgické operace, což snižuje riziko komplikací a urychluje zotavení pacientů.

Specializovaná hepatologická péče zahrnuje léčbu virových hepatitid, cirhózy jater, nádorů jater a problémů se žlučníkem a žlučovými cestami. Nové oddělení plánuje také úzkou spolupráci s dalšími lékařskými obory, jako je chirurgie a onkologie.

Tisková zpráva

Propuštěné pacienty se selháním srdce musí sledovat kardiolog

  • 6 listopadu, 2024
  • by budskap

V Česku vzniká síť odborných ambulancí srdečního selhání

Praha, 4. 11. 2024 – Pacienti, kterým selhalo srdce, by měli ideálně do dvou týdnů po propuštění z nemocnice k ambulantnímu kardiologovi na kontrolu. Jen tak mohou snížit riziko vážných komplikací v podobě opakované hospitalizace nebo opětovného zhoršení nemoci. To se ale na mnoha místech ČR neděje. Do nemocnic se vrací do 30 dnů po propuštění přibližně čtvrtina pacientů se srdečním selháním, do 6 měsíců až polovina z nich. Situaci by měla změnit nově budovaná síť specializovaných ambulancí srdečního selhání. Kardiologové o ní budou mluvit tento víkend v Brně na XXVII. výroční konferenci České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

„Pacientů se srdečním selháním neustále přibývá. Důležité je, abychom jim nasadili léčbu včas a poté jejich zdravotní stav pravidelně kontrolovali a léčbu průběžně upravovali – optimálně ve specializovaných ambulancích srdečního selhání. Péče o ně musí být komplexní a musí začít co nejrychleji po propuštění z nemocnice,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

V Česku žije přibližně 400 000 lidí se srdečním selháním. Odborníci očekávají strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle jejich odhadů bude více než 600 000 a o deset let později už téměř 900 000. Důvodem je kromě špatného zdravotního stylu Čechů zejména stárnutí populace. Riziko srdečního selhání s přibývajícím věkem roste, podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR mu čelí přibližně 25 % lidí starších 75 let.

„Na tuto situaci musíme být připraveni včas, i proto je jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu zajištění regionální dostupnosti specializované ambulantní péče,“ vysvětluje místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. „O pacienty se srdečním selháním by se měli po návratu z nemocnice starat ambulantní kardiologové, kteří mají s léčbou nemocí srdce zkušenosti,“ dodává. Pravidelně podle něj nejenom kontrolují nebo upravují léčbu nemocných. Monitorují také jejich laboratorní výsledky, hlídají hmotnost nebo to, jestli mají dostatek železa. „V mnoha velmi přetížených ambulancích na takovou péči chybí zejména čas. Velkou práci mohou zastat i vyškolené sestry, těch je ale mnohde nedostatek,“ doplňuje prof. Linhart.

Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se v takovém případě vrací do nemocnic už do 30 dnů po hospitalizaci a přibližně 50 % do 6 měsíců po propuštění. „Dochází u nich k akutnímu zhoršení zdravotního stavu, které provází typicky dušnost nebo otoky. Rychle pak hledají lékařskou pomoc. Každý pobyt v nemocnici kvůli selhání srdce snižuje dobu jejich přežití. Po třetí hospitalizaci už to nejsou ani dva roky,“ upozorňuje prof. Krejčí.

Specializované ambulance srdečního selhání ale v tuzemsku nejsou dostupné ve všech regionech. Kardiologové se proto snaží vybudovat síť odborných ambulancí, která by rovnoměrně pokryla celé Česko. Řešit to budou na nadcházející konferenci v Brně. „Zatím fungují především ve větších nemocnicích s kardiocentry. Naším cílem je, aby pacienti ve všech regionech ČR věděli, na kterého specialistu se po hospitalizaci mohou obrátit, a nemuseli za ním jezdit daleko,“ říká prof. Krejčí. „Je to běh na delší trať. Seznam odborných ambulancí bychom ale rádi zveřejnili co nejdříve,“ uzavírá předseda České asociace srdečního selhání.

Více informací o srdečním selhání lze najít na www.srdcedycha.cz.

 

Aktuálně

Pracovníci ostravského Krevního centra poprvé vyjeli za dárci krve

  • 29 října, 2024
  • by budskap

Zdravotnický tým Krevního centra přivezl do budovy úřadu vše, co je k odběru krve zapotřebí. Přípravy na první výjezd trvaly téměř půl roku. “Museli jsme požádat Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby nám vůbec tuto aktivitu schválil. K tomu bylo potřeba vypracovat řadu standardních operačních postupů, protože my musíme deklarovat, že odebraná krev bude pro pacienta v pořádku,” uvedla náměstkyně ředitele pro léčebnou péči a primářka Krevního centra Zuzana Čermáková.

Centrum chce prostřednictvím výjezdů jít naproti dárcům, ale zároveň i při těchto mobilních akcích fungovat v běžném režimu. Tým centra je připravený vyjíždět za dárci každý týden. Najednou zvládne odebrat 35 dárců. “Pro nás není nic problém. Ideální je místnost, která jde nějakým způsobem rozdělit. Může to být i více místností. Potřebujeme dostupnost pitné vody a toalet. Jinak se vždycky umíme přizpůsobit danému prostředí,“ řekla Zuzana Jurčeková z Krevního centra.

Z krve, kterou dnes zdravotníci odebrali lidem na krajském úřadě, se v laboratořích centra vyrobí 45 krevních přípravků. “Zásoby krve pro naše pacienty potřebujeme naléhavě doplnit. Proto jsme moc rádi, že zaměstnanci krajského úřadu takto pozitivně zareagovali a přišli darovat krev do našeho mobilního odběrového místa. Věřím, že tím inspirovali i další své kolegy, kteří s dárcovstvím váhají,” doplnila Čermáková.

Dárcovskou premiéru zažila například Miroslava Majtánová. “Přesvědčilo mě především to, že jsem nemusela nikam jezdit. Proběhlo to rychleji, než jsem čekala,” uvedla Majtánová.

Bezpříspěvkovými dárci krve se mohou stát lidé ve věku od 18 do 65 let. Den před odběrem by měl dárce hodně pít, nejíst tučná jídla, nepít alkohol a ráno může lehce posnídat. Podrobnosti k dárcovství krve najdou zájemci většinou také na webových stránkách jednotlivých krevních center.

Aktuálně

Fakultní nemocnice Olomouc začala stavět nový ústřední pavilon za…

  • 21 října, 2024
  • by budskap

“Výstavba centrálního pavilonu B Fakultní nemocnice Olomouc patří mezi strategické investice ministerstva zdravotnictví. Jsme rádi, že se nám ji podařilo posunout do realizační fáze a těšíme se na benefity nové budovy pro všechny pacienty i samotné zdravotníky. Fakultní nemocnici Olomouc vnímáme jako jeden ze stěžejních pilířů mezi poskytovateli zdravotní péče v České republice,” uvedl dnes ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Podle ředitele nemocnice Romana Havlíka je nový pavilon B klíčový pro zvýšení kvality zdravotní péče i další rozvoj nemocnice jako takové. Své provozy v novém pavilonu rozšíří také urgentní příjem, radiologická klinika, centrální operační sály a klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. “V budově vznikne mimo jiné deset operačních sálů, tři sály pro jednodenní chirurgii se zázemím pro dospávání a jednotka intenzivní péče pro jmenované lůžkové obory. Celkem zde bude umístěno 273 lůžek pro pacienty a řada specializovaných lékařských přístrojů včetně angiografických systémů,” uvedl ekonomický náměstek ředitele Tomáš Uvízl.

Podle ředitele nemocnice jde o další z klíčových investic největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě. Poukázal na to, že se v současné době v areálu FNOL staví ambulantní onkologický pavilon P4. Po dokončení hrubé stavby budovy B se chce vedení nemocnice pustit do dlouho očekávané a nutné výstavby nového sídla porodnicko-gynekologické kliniky. Náročné roky tak čekají podle ředitele zaměstnance, ale i pacienty a návštěvníky.

Zhotovitelem stavby je sdružení firem GEMO, OHLA ŽS a HOCHTIEF CZ. Předpokládaná cena činí bezmála 3,48 miliardy korun bez DPH a doba výstavby má podle projektu být 1306 dní. Stavba se uskuteční za plného provozu nemocnice. Financování projektu je zajištěno prostřednictvím státních dotací a vlastních zdrojů FN Olomouc. Stavební práce budou v několika fázích; první etapa zahrnuje samotnou výstavbu hlavní budovy B, která bude mít celkem pět nadzemních a tři podzemní podlaží. Součástí podzemních podlaží bude 153 parkovacích míst, technologické zázemí a podzemní kolektory, které zajistí propojení se sousedními budovami nemocnice. Více informací k stavbě nového pavilonu je na stránkách nemocnice.

FN Olomouc je šestou největší nemocnicí v ČR. Má 66 pracovišť, zhruba 1200 lůžek a 4542 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců.

Tisková zpráva

Praktici uzavřou své ordinace, Protestují proti nové úhradové vyhlášce

  • 15 října, 202415 října, 2024
  • by budskap

Praha, 15. 10. 2024 – Tisíce praktických lékařů pro dospělé, ale i pro děti a dorost, zavřou na 2 dny své ordinace. Protestují tak proti nové úhradové vyhlášce na rok 2025, která podle nich ignoruje potřeby malých i velkých pacientů a probíhající rozpad sítě ordinací praktických lékařů. Protest naplánovali na 29. a 30. října. 

„Více než milion pacientů v ČR nemá přistup k základní primární péči – nemají svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je dostupnost péče praktických lékařů pro děti a dorost omezená téměř v polovině správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a všeobecných praktických lékařů ve třetině správních obvodů ORP. „Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zaniklo za posledních 5 let bez náhrady více než 400 ordinací praktiků. Za této kritické situace ministerstvo navrhuje pro segment praktických lékařů na rok 2025 výrazně nižší meziroční nárůst úhrad, než je průměrný růst výdajů na zdravotní péči, což současný stav primární péče určitě nezlepší, naopak to přispěje k její další destrukci,“ dodává předseda SPL.

Ministerstvo zdravotnictví sice deklarovalo průměrný růst úhrad o 3,3 %, podle nové vyhlášky se ale úhrady praktickým lékařům mají zvýšit pouze o 2,83 %. „To nevystačí ani k udržení současného stavu, natož pak k nutnému zvýšení kapacit a rozšíření dostupnosti péče poskytované praktickými lékaři,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. „Své ordinace teď zavíráme na dva dny, abychom je v budoucnu nemuseli zavřít navždy,“ doplňuje MUDr. Petr Šonka.

Oba předsedové zdůrazňují, že úhradová vyhláška jde proti veřejně vyhlašovaným prioritám ministerstva zdravotnictví. „Návrh úhradové vyhlášky je v přímém rozporu s tím, co ministerstvo deklaruje. V důvodové zprávě výslovně uvádí, že chce podpořit kvalitní a dostupnou primární péči, sama úhradová vyhláška tomu ale neodpovídá. Naopak jednoznačně zvýhodňuje nemocnice, zejména ty ministerstvem přímo řízené, před ostatními segmenty zdravotnictví,“ říkají. Nerovný přistup ministerstva podle nich poškozuje systém fungovaní zdravotnictví, nerespektuje potřeby pacientů a zhoršuje neutěšený stav primární péče. „Torpéduje také dlouhodobé snahy o zlepšovaní zdravotního stavu české populace tím, že zhoršuje přístup pacientů k základní zdravotní péči, prevenci, screeningu a očkování,“ doplňuje MUDr. Šonka. „Na tento problém jsme pracovníky ministerstva opakovaně upozornili a předložili několik návrhů řešení, které nebyly vypořádány. I náš poslední návrh směřující ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení dostupnosti péče o děti, seniory a chronicky nemocné, včetně uprchlíků z Ukrajiny, který představuje výdaj ve výši cca 400 milionů korun, zůstal bez jakékoliv reakce,“ dodává.

V Česku nyní funguje asi 2 000 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují přibližně o dva miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je asi 5 000. „Podle dat ÚZIS v tuzemsku nemělo na konci roku 2023 praktického lékaře přibližně 131 000 dětí ve věku 0–19 let. Co se týká dospělých, bez praktika bylo loni přibližně 794 000 lidí,“ dodávají předsedové obou profesních sdružení.

 

České zdravotnictví

Pacientům mohou pomoci informační portál i svépomocné organizace

  • 10 října, 2024
  • by budskap

“Současný pacient, který odchází od doktora, tak když mu to není úplně jasné, a někdy i když mu to jasné je, tak se uchýlí k příteli Googlu a začne bláznit,” uvedl předseda pacientské rady MZd Vlastimil Milata z organizace Diactiv, které sdružuje nemocné s cukrovkou. Některé pacientské organizace proto přímo pro pacienty s nově sdělenou diagnózou připravují samy informace ve spolupráci s lékaři.

“Začínáme připravovat velký projekt balíčků po sdělení diagnóz. Pacient s tou tišenou zprávou, které nerozumí, dostane balíček, který bude připravený pro jeho diagnózu, kde se dozví praktické informace, odkazy, ať to bude NZIP, pacientská organizace nebo někdo, kdo by ho podpořil,” uvedla členka výboru Hlasu onkologických pacientů Michaela Tůmová.

Pro postup, kdy si pacienti své příznaky vyhledávají na internetu, používají lékaři často v nadsázce označení “Doktor Google”. Často varují před tím, že internet je plný neověřených tipů. Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se ale situace zlepšila a klasické vyhledávače často nabízejí relevantní zdroje. “Už to není tak, že když si hledáte žlučníkové kameny, tak vám nejdřív ukáže reklamy na deset doplňků stravy,” řekl.

I na portál NZIP podle koordinátora projektu Martina Komendy směřuje 85 procent přístupů zprávě z vyhledavačů. “Máme originální a ověřený obsah, což vyhledavače často upřednostňují,” vysvětlil. Denně si na portál v letošním roce našlo cestu v průměru přes 3100 uživatelů.

Někteří lékaři s portálem podle Komendy sami pracují. U plánovaných operací například mohou pacientům předem předat odkazy, kde si mohou o zákroku přečíst a případně si připravit dotazy. V sekci Informovaný pacient jsou zatím informace pro ženy před gynekologickými výkony, plánuje se ale i rozšíření na další témata, například anestezii, tedy uspání pacienta nebo znecitlivění některé části jeho těla.

Do budoucna by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohla být informační bránou pro pacienty také mobilní aplikace EZKarta, která v současné době obsahuje hlavně data o očkování. Válek řekl, že při přípravě standardizace elektronických žádanek nebo propouštěcích zpráv se počítá i s tím, aby byly srozumitelné i pro samotného pacienta. “A samozřejmě tam musí být i linka na NZIP a pacientské organizace,” dodal.

Portál postupně zveřejňuje také zdravotnická data, v současné době jde asi o 200 témat. Válek upozornil na možné limity. “Stejně důležitá je interpretace těch dat,” dodal s tím, že negativní zkušenost s tím, jak se dají data vykládat, přinesla epidemie covidu-19. “Kdo se rozhodne, že bude lhát, tak to bude dělat i dál,” řekl ministr.

České zdravotnictví

Městská nemocnice Ostrava otevřela kardiologický stacionář

  • 4 října, 2024
  • by budskap

Kardiologický stacionář má čtyři dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a šesti křesly. Všechna lůžka i křesla jsou vybavena monitorem životních funkcí. “Denně se postaráme o deset až 12 pacientů, kteří podstoupí plánované výkony z koronárního programu nebo arytmologie. Kapacita stacionáře je dostatečná, nejedná se o život ohrožující stavy, ty řešíme akutně,” uvedl primář Kardiologie Marcel Heczko.

Stacionář se zaměřuje na péči o pacienty s ischemickými chorobami nebo srdečními arytmiemi, kteří podstoupili diagnostické nebo léčebné výkony, jako jsou například implantace kardiostimulátorů. U pacientů se sledují životní funkce, což umožňuje odhalit případné komplikace po zákrocích. “Stacionář funguje v nepřetržitém provozu, kromě neděle, kdy je uzavřen. Pod odborným dohledem zkušeného personálu a v závislosti na výkonu v něm pacient stráví pár hodin a odchází domů již v den přijetí, případně je propuštěn po ranní vizitě, vše záleží na jednotlivých diagnózách,” doplnil primář Heczko.

Jednodenní plánované hospitalizace jsou podle Heczka výsledkem vývoje nových léčebných a operačních metod, které jsou stále více ohleduplné k pacientům a bezpečné. Zároveň přibývá kardiologických onemocnění. Stacionář zkrátí dobu hospitalizace a sníží riziko infekcí u pacientů přijatých k plánovaným výkonům.

Oddělení Kardiologie MNO je součástí celostátní sítě kardiocenter poskytujících komplexní neodkladnou i plánovanou léčbu pacientům se srdečním onemocněním. Skládá se z ambulantní a lůžkové části včetně katetrizačního a arytmologického sálu, nově k nim přibyl právě stacionář. Tým oddělení tvoří 33 lékařů a asi 110 lidí nelékařského zdravotnického personálu.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 … 8

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS