Lékaři budou mít od ledna při studiu větší volnost při výběru…

“Novelizace vyhlášky sebou přináší zejména zefektivnění školícího procesu, kdy vlivem vypuštění teoretických kurzů bude školenci dána možnost věnovat se více právě praxi odborné,” uvedl v tiskové zprávě ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Větší část praxe se podle něj bude moci školený lékař věnovat oboru, který si vybral pro své budoucí působení.

Po absolvování lékařské fakulty si studenti volí jeden z 19 kmenů pro specializační vzdělání. Mezi ně patří například interna, chirurgie, pediatrie, gynekologie a porodnictví, psychiatrie nebo všeobecné praktické lékařství. Studium je zakončeno kmenovou zkouškou po 30 měsících studia, poté následuje specializovaný výcvik a atestační zkouška.

Lékaři absolvují při výuce základního kmene takzvaná “kolečka”, tedy povinné praxe na různých odděleních nemocnic. Nově z nich podle vyhlášky budou moci až dva měsíce přesunout do specializované praxe relevantní pro jimi vybraný základní kmen. “Celkově tak může být odborná praxe v hlavním oboru na základě dohody mezi školencem a školitelem prodloužena až o šest měsíců, s výjimkou základního pediatrického kmene, kde je limit čtyři měsíce,” uvedlo MZd.

Zároveň medici nebudou muset absolvovat čtyři povinné teoretické kurzy na téma lékařské první pomoci, zdravotnické legislativy, etiky a komunikace, prevence užívání návykových látek a léčby závislostí a radiační ochrany. “Tyto znalosti jsou již zahrnuty v jiných částech vzdělávání a mladým lékařům to umožní věnovat více času praktickému výcviku,” doplnil úřad.

Současní studující v přípravě na základní kmen musí podle Válka do konce února oznámit svému školiteli, že chtějí dokončit přípravu podle nového znění vyhlášky. Pokud tak neučí, bude jejich odborná příprava pokračovat podle dosavadní praxe.

Požadavek na změny ve specializačním vzdělávání byly součástí loňského podzimního protestu lékařů, který odstartoval úmysl zákonodárců navýšit až na 832 hodin za rok maximální limit dobrovolné přesčasové práce. Do té doby mohl zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčasů povinných, až 416 hodin mohl lékař odpracovat dobrovolně. Průměrně ale podle průzkumu České lékařské komory tehdy pracovali 720 hodin.

Protest ukončila koncem loňského roku premiérem Petrem Fialou (ODS) zprostředkovaná dohoda mezi Českou lékařskou komorou (ČLK), lékařskými a zdravotnickými odbory, zaměstnavateli, ministerstvem a zdravotními pojišťovnami, která mimo jiné garantovala navýšení platů. Situace s přesčasy se podle komory zlepšila, 30 procent nemocnic zákonné limity dodržuje a dalších 30 procent se k nim blíží.