MedNews.cz

Očkovací zákon je podle NS protiústavní, je téměř nemožné…

9 dubna, 202524 dubna, 2025
by budskap

Ministerstvo zdravotnictví chce s dalšími kroky vyčkat na rozhodnutí ÚS, potom bude podle mluvčího Ondřeje Jakoba postupovat v souladu s jeho závěry. NS navrhuje, aby se vypustila podmínka, že se odškodňují pouze následky “zvlášť závažného ublížení na zdraví”.

“Tato podmínka v původním vládním návrhu zákona nebyla. Takto výrazná omezení odškodňování újmy způsobené jednak povinným očkováním, jednak očkováním proti covidu-19 byly důsledkem pozměňovacích návrhů při projednávání v Parlamentu,” uvedl na dotaz ČTK mluvčí.

Server uvedl, že zákony o odškodnění lidí, kteří utrpěli újmu povinným očkováním nebo vakcínou proti covidu-19, platí od roku 2020. Ministerstvo zdravotnictví ale teprve letos v únoru přiznalo náhradu prvnímu žadateli, a to za úmrtí dítěte po očkování povinnou hexavakcínou. Dalších 160 žádostí o náhradu ministerstvo odmítlo, z toho velkou většinu po očkování proti covidu. Žadatelé podle serveru většinou neprokázali „zvlášť závažné ublížení na zdraví“, jak nařizuje zákon.

Podle Nejvyššího soudu ale toto znění zákona odporuje ústavnímu pořádku. “Omezení nároku požadavkem ’zvláštní závažnosti ublížení na zdraví’ je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky,” napsal do návrhu na změnu zákona předseda senátu Petr Vojtek.

Nejvyšší soud proto vyzval ústavní soudce, aby z obou zákonů – o odškodnění újmy způsobené povinným očkováním a o odškodnění újmy způsobené očkováním proti covidu – vyškrtli sousloví „zvlášť závažnému“.

„Nejde o zrušení celého zákona, ale jenom část toho textu. Aby Ústavní soud tu přísnou podmínku pro její protiústavnost zrušil. Tím se otevře soudům prostor pro to, aby svým výkladem a svojí úvahou dospěly k nějakým předvídatelným závěrům o spravedlivé výši náhrady,“ popsal Radiožurnálu soudce Vojtek.

České zdravotnictví

Seznam Zprávy: Stát přiznal rodině tři miliony Kč po úmrtí…

27 února, 2025
by budskap

“Zdravotní obtíže (…) nastaly do 72 hodin po očkování, přičemž příčinou úmrtí byl edém mozku v důsledku křečí při vysoké horečce, vzniklé buď při skryté infekci, nebo po vakcinaci, nebo při kombinaci obojího,” uvedlo podle serveru v rozhodnutí ministerstvo.

Roční dítě zemřelo před dvěma lety krátce po aplikaci vakcíny proti pneumokokům a třetí dávce hexavakcíny, která kombinuje látky chránící proti šesti nemocem, dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b. Očkování hexavakcínou je pro děti povinné, bez něj nebo potvrzení, že očkované být nemohou, nesmí být například přijaty do školky nebo na dětské tábory.

Státní ústav pro kontrolu léčiv tehdy očkování stejnými šaržemi pozastavil. Jako důvody tehdy uvedl “prověření možné závady v jakosti”. O měsíc později očkování znovu povolil. Očkování tímto typem hexavakcíny podstoupí v ČR ročně kolem 100.000 dětí, vakcínou proti pneumokokům 70.000.

“Když se ale podíváme, kolik dětí bylo očkováno stejnou šarží a nikde se takováto situace nevyskytla, je to jasný důkaz, že vakcína je bezpečná,” řekl Seznam Zprávám místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním platí v Česku od roku 2020, v době covidové epidemie přibyla možnost odškodnění i za vakcíny chránící proti covidu-19. Celkem podle Seznam Zpráv ministerstvo řešilo 160 žádostí, z nich 145 se týkalo covidu. Všechny dosud MZd zamítlo, podle něj se neprokázalo zvlášť závažné ublížení na zdraví, jak vyžaduje zákon. V tuto chvíli vede 13 soudních sporů.

Neočekávané nežádoucí účinky vakcín i léků musí lékaři povinně hlásit SÚKL, vlastní hlášení mohou podávat i sami očkovaní. Každý lék i vakcína obsahuje seznam nežádoucích účinků, které se ukázaly už při jeho schvalování a jsou očekávané. Ostatní podezření úřady prověřují na státní i evropské úrovni, mohou vést i k pozastavení povolení léku či vakcíny.

V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 bylo hlášeno zhruba 700 až 1200 podezření za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů SÚKL. U vakcín proti covidu bylo hlášení za první rok přes 8300, dostalo je více než šest milionů lidí.

Prevence a léčba

Očkováno proti chřipce je asi sedm procent zdravotníků v ČR,…

7 února, 2025
by budskap

“Zdravotníci mají vyšší riziko získání infekce. Zároveň představují riziko pro vysoce zranitelné pacienty, například těhotné nebo chronicky nemocné,” uvedl Dražan, který pracuje jako dětský praktický lékař a na dětském oddělení Nemocnice Jindřichův Hradec.

Očkování zdravotníků patří také mezi doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Evropský průměr je 52 procent, v Řecku nebo Irsku se podíl očkovaných zdravotníků pohybuje kolem 70 procent.

“Nízká proočkovanost zdravotníků zvyšuje riziko, že se chřipka bude šířit. A to nejen mezi pacienty, které může významně ohrozit, ale i mezi personálem, což následně vede k dalším omezením v provozu nemocnic,” řekl hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

V IKEM je podle něj proti chřipce očkováno 40 procent personálu. “Je trochu alibistické zakazovat návštěvy, když ani sami zdravotníci nejsou dostatečně chráněni,” dodal. Nemocnice v současné chřipkové epidemii často nezakazují návštěvy úplně, nařizují ale nošení roušek nebo respirátorů a omezují počet návštěvníků jednoho pacienta.

Chřipková epidemie podle Státního zdravotního ústavu začala zhruba v polovině ledna. V současné době se Česko blíží k jejímu vrcholu. Nemocných s akutními respiračními infekcemi bylo minulý týden více než 2200 na 100.000 obyvatel ČR, za týden jejich počet vzrostl o 16 procent. Pacientů s chřipkou mezi nimi přibylo o 86 procent na 257 případů na 100.000 obyvatel.

Aktuálně

V ČR je víc spalniček a příušnic, záškrtu a černého kašle…

31 prosince, 20249 ledna, 2025
by budskap

Povinně by děti měly být očkovány takzvanou hexavakcínou proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocnění bakterií Haemophillus influenzae typu b. Druhou povinnou vakcínou je takzvaná MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Při proočkování většiny ročníku je chráněna celá populace, protože se nemoc nešíří. Například u spalniček je potřeba 95 procent. Mezi dětmi z ročníku 2020 je podle MZd více než 14.000, které do dvou let věku vakcínu nedostaly, proočkovanost byla 87 procent.

Před zahájením očkování bývaly v tuzemsku desítky tisíc případů za rok. Například u příušnic to bylo podle zprávy SZÚ v roce 1985 přes 24.500. Letošních 654 do konce listopadu je nejvíc od roku 2017. O rok předtím ale byly počty skoro desetinásobné.

“Charakteristickým klinickým projevem příušnic je bolestivé měkké zduření jedné nebo více slinných žláz,” popsal příznaky SZÚ. Infekce v dětském věku většinou proběhne bez komplikací, ve vyšším věku se objevují častěji. Může jít například o zánět slinivky břišní nebo pohlavních žláz, u chlapců v pubertě může vést až k neplodnosti.

V posledních čtyřech letech se vlivem covidových opatření téměř nevyskytovaly ani spalničky, letos bylo 34 případů. Letos ohniska nemoci, která je minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka, souvisela s importy ze zahraničí. Například od neočkované sedmileté dívky, která pobývala v Německu, se nakazilo dalších 13 osob. V roce 2019 bylo případů v ČR téměř 600. Nemoc se projevuje horečkou, rýmou a kašlem a postupně typickou vyrážkou s malými skvrnami, které postupně tmavnou.

Záškrt se v ČR nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila předloni. Nákaza se nejčastěji projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k dušení. V roce 2022 SZÚ zaznamenal pět jeho případů, loni sedm a letos 11.

Proti černému kašli se v tehdejším Československu začalo očkovat v roce 1958, více než letošních 36.000 případů za rok od té doby na území dnešní ČR nebylo. Nemocní jsou zejména teenageři, podle odborníků to může souviset se změnou složení vakcíny v minulosti a zároveň postupném slábnutí ochrany. Doporučují proto jedno přeočkování v dospělosti.

V předchozích letech o něj zájem nebyl velký, lékaři ho doporučovali hlavně těhotným, protože vakcína chrání v prvních měsících i novorozeně. Zatímco v roce 2023 lékaři podali dospělým 23.971 dávek očkování proti černému kašli, letos to bylo 232.631 dávek do poloviny prosince.

Přibylo letos ale i případů jiných infekcí, které mají rozdílné způsoby nákazy, například žloutenky typu C, legionelózy, která se drží ve stojící vodě v potrubí, nebo listeriózy z nakažených potravin. Meziročně víc je i nemocí od klíšťat. Pokračuje také loňský nárůst případů svrabu, proti předchozím letům je nemocných zhruba dvojnásobek.

Počty infekčních chorob v předchozích letech:

Rok	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024*
Černý kašel	2521	585	627	667	752	1347	696	51	96	494	36.135
Záškrt	0	0	0	0	0	0	0	0	5	7	11
Legionelóza	110	120	147	218	213	280	216	239	287	340	568
Listerióza	37	34	46	30	36	29	16	25	51	48	61
Svrab	4202	4277	4590	3711	3483	3570	2382	3306	5276	9167	8173
Tetanus	0	1	1	0	0	1	0	0	2	0	0
Spalničky	221	9	7	146	207	590	4	0	0	1	34
Zarděnky	1	0	0	2	2	0	0	0	0	0	0
Příušnice (parotitida)	677	1616	5734	1407	537	191	93	38	68	86	654
Klíšťová encefalitida	410	355	565	687	715	774	856	594	710	509	645
Lymská borelióza	3743	2913	4694	3939	4724	4105	3710	2831	3517	3270	3789
Mpox (dříve opičí neštovice)	–	–	–	–	–	–	–	–	71	0	21
Chlamidiové infekce	1964	2064	2307	2261	2041	2343	1571	1603	1803	1810	1951
Hepatitida A	673	724	930	772	211	240	183	210	70	66	543
Hepatitida B	105	89	73	85	54	41	26	17	48	37	37
Hepatitida C	867	956	1104	992	1050	1138	770	552	921	1300	1387

zdroj: Státní zdravotní ústav – Informační systém infekčních nemocí (ISIN)

*do konce listopadu

České zdravotnictví

V ČR výrazně přibylo případů příušnic, podle expertů se…

19 listopadu, 202428 listopadu, 2024
by budskap

“Obvykle se jedná o regionální výskyty, 600 případů za rok není ničím neobvyklým,” uvedla na dotaz ČTK. Příušnice jsou virové nemocnění, které se šíří kapénkami při mluvení, kašlání nebo kýchání. Příznaky jsou podobné jako u dalších běžných nemocí – malátnost, horečka a bolesti hlavy, svalů či kloubů. Děti se obvykle vyléčí bez komplikací, u dospělých se objevují i záněty slinivky, pohlavních žláz nebo nervové soustavy.

V době pandemie covidu-19 byla četnost příušnic nižší stejně jako jiných nakažlivých nemocí. “Pravděpodobně v důsledku celoplošných protiepidemických opatření,” doplnila Limberková.

Očkování proti příušnicím patří mezi povinná v dětském věku. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a spalničkám. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Před zahájením očkování v roce 1986 bylo nemocných přes 24.500 za rok, v posledních letech jsou to desítky či stovky. V roce 2016 bylo přes 5000 nakažených.

Rodiče podle odborníků často očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné. Odhaduje se, že neočkovaných dětí mohou být v ČR desítky tisíc. Podle Limberkové ale současný nárůst počtu případů s nižším podílem očkovaných v posledních letech pravděpodobně nesouvisí. Nejvíc nemocných je ve věku 15 až 24 let. “V době očkování těchto věkových skupin, tj. před 13 až 22 lety, překračovala proočkovanost 90 procent,” uvedla.

Tyto věkové skupiny patří mezi nejčastěji nemocné také u další nemoci, která se letos vyskytuje výrazně častěji. Černým kašlem v tuzemsku od začátku roku onemocnělo přes 34.000 lidí. Jeden z důvodů epidemie, která je největší na území ČR od konce 50. let minulého století, je podle odborníků i postupně slábnoucí ochrana vakcínami v dětství a změny jejich složení přesně v době, kdy byli očkovaní dnešní náctiletí. Lidé by se podle doporučení měli nechat alespoň jednou přeočkovat i v dospělosti.

Počet případů příušnic v předchozích letech:

Rok	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024*
Počet případů	677	1615	5734	1407	537	191	93	38	68	86	648

Aktuálně

Karlovarský kraj zaplatí očkování proti žloutence typu A dětem z Krásna

4 listopadu, 2024
by budskap

“Město Krásno zažádalo o individuální dotaci ve výši 60.000 korun na zajištění očkování proti žloutence typu A pro děti z mateřské školy. Důvodem jsou obavy z možného šíření nákazy ze sousedního Horního Slavkova, kam dojíždějí na základní školu sourozenci těchto dětí,” uvedla mluvčí Karlovarského kraje Veronika Svobodová.

Peníze budou použity na očkování, které je podle očkovacího schématu nutné aplikovat ve dvou dávkách pro každé dítě s půlročním až ročním odstupem mezi nimi. Náklady na obě dávky jsou přibližně 2400 korun. Před měsícem krajští radní rovněž schválili poskytnutí dotace městu Horní Slavkov ve výši téměř 725.000 korun na očkování více než 300 dětí navštěvujících základní a mateřskou školu.

Hygienici v kraji v posledních týdnech evidovali desítky potvrzených případů žloutenky typu A. Z nich byla většina na Sokolovsku, konkrétně právě v Horním Slavkově, a několik nemocných se objevilo i na Chebsku a Karlovarsku.

Podle informací ČTK od mluvčí Krajské hygienické stanice Karlovarského kraje Michaely Zajíčkové se počet nemocných hepatitidou A v čase mění, a proto zatím nebyl v Karlovarském kraji důvod ke stanovování plošných mimořádných opatření. V říjnu byli všichni nemocní izolováni na infekčním oddělení a pro rizikové kontakty stanovili krajští hygienici speciální opatření. “Jde o takzvaný lékařský dohled, který spočívá v povinnosti podrobit se lékařské prohlídce, opakovanému laboratornímu vyšetření krve, důsledném dodržování hygienických návyků, zejména mytí a dezinfekci rukou a omezení některých aktivit, například účasti na hromadných akcích, návštěvy bazénu nebo sauny,” řekla Zajíčková.

Žloutenka typu A neboli virová hepatitida typu A je akutní zánětlivé onemocnění jater, které se vyskytuje zejména v místech s nízkým hygienickým standardem. Onemocnění napadá lidi každého věku vyjma těch, kteří již onemocnění prodělali nebo proti němu byli očkováni. Bezpříznaková forma je častější u dětí, které jsou rizikové pro šíření onemocnění, protože si nemusí být vědomy, že žloutenku mají. Následná rekonvalescence může trvat i několik měsíců.

Aktuálně

Fico zpochybnil význam očkování proti covidu-19, podle něj šlo…

24 října, 2024
by budskap

“Patřil jsem mezi lidi, kteří odmítali očkování a ani ani jednou jsem se nenechal naočkovat, co se týče covidu. Byly to experimentální vakcíny, které nebyly vyzkoušené. Bylo obrovské riziko, že způsobí vážné zdravotní problémy. Nešlo o nic jiného než o obyčejný byznys,” řekl Fico v jednacím sálu slovenské sněmovny, kde odpovídal na dotazy poslanců.

Fico během silných vln koronavirové nákazy jako opoziční politik kritizoval tehdejší epidemické restrikce na Slovensku a očkování proti covidu-19 nepodpořil. Slovensko se zařadilo v EU k zemím s nejnižším podíl naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19.

“Mohu vám ukázat z mého okolí několik lidí, kteří mají vážné zdravotní potíže po očkování. Mohu vám říct tři případy lidí, kteří zemřeli po očkování. Každý, kdo tu je, zná někoho, kdo měl vážný problém po očkování. Stále ty případy přibývají a budou další,” uvedl Fico ve sněmovně.

Podle něj Slovensko nesmí dovolit, aby mu bylo odebráno právo řídit boj proti jakékoliv pandemii. V opačném případě by podle něj někdo z WHO mohl nařizovat zemím, jak mají postupovat.

Fico se už ve středu zastal vládního zmocněnce pro prověření postupu státu za pandemie covidu-19 Petera Kotlára, který dlouhodobě vystupuje proti očkování, a slíbil posílit jeho pravomoci. Kotlár navrhl vládě, aby zastavila očkování mRNA vakcínami proti covidu-19. Ve své zprávě Kotlár také tvrdil, že vakcíny mění lidskou DNA. Toto jeho vyjádření odmítli slovenští vědci a například část vládních politiků uvedla, že takovou zprávu by při hlasování v kabinetu nepodpořili.

Kotlár se rovněž vyslovil proti nové pandemické úmluvě, na které se členské státy WHO letos na jaře nedohodly. Nová úmluva by měla reagovat na některé nedostatky, které se projevily za pandemie covidu-19.

Aktuálně

Na jihu Čech narůstá počet lidí s akutními respiračními nemocemi

8 října, 202431 října, 2024
by budskap

Nejvíce nemocných je mezi nejmenšími dětmi do pěti let. V této kategorii připadá 2464 případů na 100.000 dětí. Období od října do prosince je podle hygieniků nejvhodnější pro očkování proti sezonní chřipce. “Je důležité především pro osoby, u který je třeba snížit riziko infekce a přidružených komplikací. Jsou to lidé s chronickým onemocněním a lidé nad 50 let. Vakcinace je doporučována pro děti od šesti měsíců, adolescenty a dospělé s chronickým farmakologicky řešeným stavem. Patří sem chronická onemocnění dýchacího systému, srdce a cév, ledvin a jater, cukrovka a další metabolická onemocnění, dále pacienti se závažnými imunodeficity, osoby po invazivní meningokokové nebo pneumokokové infekci, s poruchou funkce průdušek a plic a další pacienti,” řekla ředitelka jihočeských hygieniků Kvetoslava Kotrbová.

Dodala, že stále také přibývá pacientů s černým kašlem. V minulém týdnu hygienici registrovali 44 nových případů. Od začátku roku jich v kraji bylo zatím 2938. Onemocnění přibývá spíše mezi dospělými, v uplynulých dnech už ale opět mírně rostlo i mezi středoškoláky. “Co se týče srovnání jihočeských okresů, největší výskyt je dlouhodobě na Českobudějovicku, kde máme 1086 evidovaných případů,” řekla Kotrbová.

České zdravotnictví

Nemocných s akutními respiračními onemocněními ve Zlínském kraji přibylo

4 října, 2024
by budskap

“Počty onemocnění akutními respiračními onemocněními v současné době odpovídají ve Zlínském kraji sezónnímu výskytu, ale blíží se období spojené se zvýšeným počtem respiračních nákaz v populaci, včetně onemocnění chřipkou,” řekla dnes ČTK zástupkyně krajské hygienické stanice Vendula Ševčíková. Nemocnost podle ní odpovídá vývoji v minulých letech.

“Nejvhodnější doba k očkování proti chřipce a jiným respiračním nákazám je nyní, od konce září do listopadu, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky ještě před možným příchodem chřipkové epidemie,” uvedla Ševčíková.

Nejvíce nemocných je mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let, stoná jich 2445 ze 100.000. Je to o 19 procent více než před týdnem.

Nemocnost vzrostla ve třech ze čtyř okresů v kraji, nejvíce na Kroměřížsku, a to o 34,7 procenta. Nejvíce lidí je nemocných na Uherskohradišťsku, 1405 ze 100.000 obyvatel. Nemocných s chřipkou bylo v kraji 15 na 100.000 obyvatel, což znamená nárůst o 87,5 procenta proti minulému týdnu.

Nově nakažených covidem-19 jsou v kraji desítky lidí denně. Ve čtvrtek jich bylo 58, nejvíce jich v týdnu bylo v pondělí, a to 121. Počet nově nakažených je mírně nižší než v minulém týdnu, vyplývá ze statistik ministerstva zdravotnictví.

Prevence a léčba

Síť lékáren: Poptávka po testech a lécích na covid-19 se prudce…

3 září, 2024
by budskap

“Zatímco v červenci 2024 se v síti Dr. Max prodalo asi 10.000 sad antigenních testů, v srpnu už to byl čtyřnásobek a jen za první zářijový den to bylo přibližně 1300 kusů. I vzhledem k tomu, že se jednalo o neděli, den pracovního klidu, kdy nejsou otevřeny všechny lékárny sítě, jde o neobvykle vysoké číslo,” uvedl mluvčí sítě Dr. Max Michal Petrov.

Loni podle něj začala covidová vlna až druhý zářijový týden a kulminovala v prosinci. Letos podle statistik, kde se evidují jen antigenní nebo PCR testy provedené zdravotníky, počty případů rostou od začátku června. Na konci července mělo pozitivní test v průměru 82 lidí denně, na konci srpna už 266. Pozitivní byl v posledním týdnu každý čtvrtý diagnostický test.

Podle Petrova se zvýšil i výdej antivirových léků Paxlovid a Lagevrio, které mohou od loňského ledna lékaři předepisovat i na e-recept a pacientům jsou k dispozici ve všech lékárnách. “V síti Dr. Max se výdej zvýšil už v srpnu, kdy se z dřívějších zanedbatelných počtů vyšplhal celkový počet vydaných balení rychle na trojciferné položky,” doplnil s tím, že skladové zásoby jsou dostatečné.

MZd data o testování, očkování, počtech nákaz a hospitalizovaných dál zveřejňuje denně. V září začne znovu publikovat také datové zprávy o covidu-19 a očkování proti němu, jejichž vydávání ukončilo na konci března. Do budoucna se podle něj počítá i s publikací těchto dat ke chřipce a dalším onemocněním. Na čtvrtek ministerstvo k datovému servisu naplánovalo tiskovou konferenci.

Statistika covidu-19 v populaci:

Týden	27. t	28. t	29. t	30. t	31. t.	32. t.	33. t.	34. t.	35. t.
datum	od 01/07	od 08/07	od 15/07	od 22/07	od 29/07	od 05/08	od 12/08	od 19/08	od 26/08
Průměrný denní počet případů	21	41	44	65	82	117	148	258	266
Průměrný denní počet testů (antigenních a PCR)	398	467	501	564	628	712	782	1218	1129
Pozitivita diagn. testů = průměr za 7 dní	8,7 %	11,7 %	12,3 %	13,9 %	19,2 %	20,8 %	22,6 %	21,9 %	25,1 %
Průměrný počet hospitalizovaných (z toho JIP)	3,3 (0,4)	7,7 (0,4)	12,9 (0)	19,9 (2,7)	23,9 (2,1)	36,6 (4,3)	57,6 (5,1)	61 (4)	76 (8)

zdroj: ministerstvo zdravotnictví

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter