MedNews.cz

Lékaři: Oceněný objev hepatitidy C měl dopad na stamiliony…

5 října, 20208 října, 2020
by CRS Webmaster

Praha 5. října (ČTK) – Objev viru hepatitidy C, který byl dnes oceněn Nobelovou cenou, měl podle českých odborníků z České hepatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně přímý dopad na stamiliony lidí. Její předseda Radan Brůha čekal ocenění spíš za objev nových léků, které od roku 2012 umožňují vyléčit naprostou většinu pacientů a nemají vedlejší účinky. Velkou výzvou je podle odborníků nové pacienty pro léčbu najít, protože dlouho nemají žádné příznaky. V Česku se jich ročně objeví asi tisíc, podle odhadů ale až 80.000 lidí o tom, že mají žloutenku typu C, vůbec neví.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla dnes udělena Harveymu J. Alterovi, Michaelu Houghtonovi a Charlesi M. Ricovi. Jejich základní objevy přispěly i k identifikaci nového viru. „Tehdy objevili virus hepatitidy, která do té doby byla neznámá. Vědělo se, že existuje další činitel, který ji způsobuje, a oni ho v roce 1989 popsali. Ukázalo se, že je velmi rozšířený,“ vysvětlil Brůha, který je přednostou IV. interní kliniky – gastroenterologie a hepatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

„Nobelova cena v naprosté většině případů je udělená za bazální výzkum. Tohle je sice také bazální výzkum, ale který měl bezprostředně po objevu viru obrovský dopad možná na stamiliony lidí,“ řekl ČTK místopředseda odborné společnosti Petr Urbánek, který je přednostou Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Problémy, které s léčbou žloutenky typu C jsou, se podle Urbánka dramaticky liší geograficky. Virus se přenáší infikovanou krví. „Jiné problémy jsou v subsaharské Africe, kde není kontrolované dárcovství krve, a jiné ve střední Evropě a Americe,“ uvedl. Cíle pro omezení žloutenky typu C v populaci stanovila i Světová zdravotnická organizace (WHO), nové případy chce snížit o 90 procent.

Před revolucí bylo nejčastějším místem nákazy zdravotnictví, protože se krev od dárců nevyšetřovala. Nakazit se tak mohli lidé, kteří v 70. či 80. letech dostali krevní transfuzi, léčili se krevní plazmou nebo deriváty, které se podávají hemofilikům. Rizikem byl i porod nebo dialýza. Změnilo se to na začátku 90. let, vyšetřují se dárci krve i transplantované orgány.

„Kdyby se nám podařilo takové povinné vyšetřování vnést do několika dalších oblastí, tak by to splnilo účel,“ domnívá se Urbánek. Mohly by se podle něj vyšetřovat protilátky například lidí při předoperačním vyšetření, žen před prvním porodem nebo poprvé u gynekologa.

Nemoc se totiž do stádia s příznaky, které postihnou játra, rozvíjí i 20 nebo až 50 let. Pacienti tak s potížemi způsobenými tímto virem většinou dříve skončí u jiných lékařů specialistů, například na revmatologii, ortopedii, hematologii nebo se léčí s ledvinami. „Mimojaterní onemocnění vede ke vzniku jiné choroby. Je potřeba rozšířit tuto znalost mezi lékaři jiných oborů,“ dodal Urbánek.

Druhou skupinou pacientů, kde se nemoc šíří v současnosti, jsou injekční uživatelé drog, vězni kvůli amatérskému tetování nebo lidé mající rizikový sex. U nich je ale podle odborníků často problém s jejich přístupem k léčbě. Lidé navíc nemají tendenci o těchto zkušenostech, i z dávné minulosti, mluvit ani s lékaři.

Pacient, že je nakažený, nepozná. „V okamžiku, kdy už vyvine příznaky, jsou to většinou pozdní, jako pokročilá cirhóza jater nebo nádor na játrech,“ dodal Urbánek. Podezření mohou vzbudit lehce vyšší jaterní testy. Podle Brůhy lidé, kteří se domnívají, že by se v minulosti mohli hepatitidou C nakazit, kontaktovat svého praktického lékaře a žádat krevní test. „Pokud by se s ním nedohodl, může se objednat do jakékoliv gastroenterologické nebo hepatologické ambulance,“ uvedl Brůha.

Hepatitida C byla podle Brůhy dominantním tématem oboru hepatologie celá 90. léta i na počátku nového tisíciletí. Zásadní zlom podle odborníků nastal v roce 2012, kdy byla zavedena nová léčba. Do té doby nebylo možné všechny nemocné interferonem vyléčit a léky měly spoustu nežádoucích účinků. Účinnost současné léčby bez vedlejších účinků je až 98 procent. „Přímo působící antivirotika se podávají dva až tři měsíce. Předtím ta léčba příliš účinná nebyla, tak 30 až 50 procent, byly to rok podávané injekce interferonů pod kůži v kombinaci ještě s jinými léky,“ uvedl Brůha.

Vanda Králová snm

Zpravodaj

Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství

5 října, 20208 října, 2020
by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 5. října (ČTK) – Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (řazeni abecedně):

Harvey J. Alter (85)

——————–

– Alter působí jako vedoucí sekce infekčních nemocí a náměstek ředitele pro výzkum při oddělení transfuzní medicíny v Lékařském centru Warrena Granta Magnusona, které spadá pod Národní výzkumný ústav zdraví (NIH) ve Washingtonu, jenž je nejprestižnější institucí svého druhu v USA.

– V polovině 70. let 20. století Alter se svým výzkumným týmem prokázali, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Navzdory tomu ale trvalo ještě několik let, než byl virus hepatitidy C identifikován. Alter existenci viru potvrdil v roce 1988. Do té doby byla hepatitida C nazývána non-A, non-B hepatitidou.

– Hepatitida C je infekční onemocnění, které postihuje především játra. Hepatitida C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze či k rakovině jater. Hepatitida C se přenáší primárně krví při nitrožilní aplikaci drog, používáním nesterilních zdravotnických pomůcek a krevní transfúzí, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu. Nelze proti ní očkovat.

– V roce 2000 byla Alterovi a jeho kolegovi Michaelu Houghtonovi, který virus nakonec objevil, udělena za objev viru hepatitidy C prestižní Laskerova cena za „průkopnickou práci vedoucí k objevu viru, který způsobuje hepatitidu C, a k vyvinutí metod vyšetření, které ve Spojených státech snížily riziko hepatitidy pocházející z krevních transfúzí z 30 procent v roce 1970 na téměř nulovou úroveň v roce 2000“. Je držitelem i dalších ocenění.

– Alter se narodil 12. září 1935 v New Yorku. Lékařství vystudoval na Rochesterské univerzitě, postgraduálně studoval na řadě prestižních univerzit nejen v USA. Působil jako profesor. Již jako mladý vědec se společně s Američanem Baruchem Blumbergem podílel na objevu viru hepatitidy B.

Michael Houghton

—————-

– Britský vědec a profesor kanadské Albertské univerzity se na objevu viru hepatitidy C podílel společně se svými kolegy z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Houghton navázal na výzkum Harveyho Altera, který jako první přišel na to, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Houghton se svými kolegy použili k identifikaci a objevu neznámého viru v roce 1989 a k vývoji diagnostického testu nový přístup molekulárního klonování. V druhé polovině 80. let se také podílel na identifikaci viru hepatitidy D.

– Houghton, který se narodil v Británii, získal společně s Alterem prestižní Laskerovu cenu.

– K vědecké práci ho prý inspirovaly knihy o Louisi Pasteurovi, průkopníkovi v očkování. Vystudoval Východoanglickou univerzitu (1972) a doktorát získal na londýnské Královské koleji (1977). Kariéru začínal ve farmaceutickém průmyslu, v roce 1982 nastoupil do biotechnologické společnosti Chiron, která mu umožnila podílet se na objevu viru hepatitidy C.

– Houghton také se svými kolegy z Albertské univerzity v roce 2013 oznámil, že jsou blízko vývoji nové vakcínu, která by mohla působit proti všem typům žloutenky. Vakcína je nyní ve fázi klinických zkoušek. Je také autorem desítek patentů.

Charles M. Rice (68)

——————–

– Americký virolog, který se zabývá výzkumem viru hepatitidy C. Od roku 2001 je profesorem na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, působí v akademické sféře i na dalších školách.

– Vystudoval zoologii na Kalifornské univerzitě v Davisu (1974). Doktorát z biochemie získal na Kalifornském technologickém institutu v roce 1981, později zde čtyři roky pokračoval v dalším výzkumu. Poté začal v roce 1986 působit jako odborný asistent na lékařské fakultě Washingtonské univerzity. Stal se profesorem.

– Za svoji práci Rice obdržel řadu významných ocenění, mimo jiné v roce 2015 Cenu Roberta Kocha či o rok později Laskerovu cenu (oceněni tehdy byli též Ralf Bartenschlager a Michael J. Sofia).

– Rice je členem Americké asociace pro vědecký pokrok, členem Národní akademie věd (od roku 2005), v letech 2002 až 2003 byl prezidentem Americké virologické společnosti.

– V minulosti přispíval do odborných periodik se zaměřením na lékařství a virologii, na svém kontě má přes 400 publikací.

– Rice se narodil 25. srpna 1952 v Sacramentu v Kalifornii.

ped mav jd

Zpravodaj

Zemřel první pacient vyléčený z nákazy virem HIV

30 září, 20208 října, 2020
by CRS Webmaster

San Francisco 30. září (ČTK) – Ve věku 54 let zemřel v Kalifornii Američan Timothy Ray Brown, který byl prvním známým pacientem vyléčeným z nákazy HIV. Brown podlehl rakovině, kvůli níž u něj lékaři před 12 lety přistoupili k transplantaci kostní dřeně, jež ho zbavila i nemoci AIDS. Rakovina se mu ale nedávno vrátila.

„S velkým zármutkem oznamuji, že Timothy zemřel… dnes (v úterý) odpoledne, se mnou a se svými přáteli u lůžka, po pětiměsíční bitvě s leukémií,“ napsal Brownův partner Tim Hoeffgen na facebooku.

U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV.

Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a v následujících letech u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV. Lékaři byli přesvědčeni, že se Brown zbavil i leukémie. Rakovina se ale Brownovi loni vrátila a rychle se šířila.

„Pořád jsem rád, že jsem transplantaci absolvoval. Otevřela novou cestu“ a inspirovala vědce k usilovnějšímu hledání léčby, o níž se už mnoho lidí začalo domnívat, že je nemožná, řekl Brown minulý týden, kdy oznámil, že trpí rakovinou v konečném stadiu.

Brown byl označován jako berlínský pacient podle města, kde pracoval jako překladatel v době, kdy u něj byl virus HIV zjištěn. V loňském roce se objevily zprávy o vyléčení druhého člověka z nákazy HIV. Stal se jím Londýňan Adam Castillejo, známý jako londýnský pacient. I on podstoupil transplantaci kostní dřeně.

Dárců kostní dřeně se zmíněnou mutací je ovšem málo a transplantace je příliš riskantní na to, aby mohla být v širším měřítku využívána, podotýkají tiskové agentury.

lcm jd

Doporučené články

Jak se zrodil penicilin. Díky otevřenému oknu a plesnivému…

24 září, 202025 září, 2020
by andrlovak1

Bylo září roku 1942 a největší farmaceutické firmy se začaly zabývat objevem Skota Alexandera Fleminga. Svět se změnil, poznal penicilin. Látku, díky které byly zachráněny desítky miliony životů ohrožených bakteriální infekcí jako například streptokoky, stafylokoky či pneumokoky. Objev této látky byl šťastnou shodou okolností.

V březnu roku 1942 ležela Anne Sheafe Millerová se streptokokovou infekcí na lůžku v nemocnici v New Haven. Lékaři se u její postele už měsíc střídali, ale ani možnosti transplantace krve a chirurgický zákrok nepomohly. Tehdy na tuto infekci lidé umírali podstatně běžně, píše The New York Times ve svém článku.

Když Millerová upadla do bezvědomí, uchýlili se lékaři k experimentálnímu léku, který měl za následek prudký pokles vysoké teploty přes noc a stav pacientky se výrazně zlepšil. Injekce s penicilinem tehdy Millerové zachránila život. Žena se díky tomu dožila až 90 let a stala se první pacientkou, která přežila díky tomuto antibiotiku.

Dobrá zpráva byla, že léčba fungovala. Špatná zpráva byla, že se na první pacientce vypotřebovala skoro polovina dostupné experimentální zásoby. Druhá světová válka zuřila a všude po světě byly miliony pacientů, kteří čekali na stejnou záchranu jako Millerová.

Doslova přiletěl oknem

Látku objevil úplnou náhodou již o 14 let dříve, v září 1928, skotský fyzik a mikrobiolog Alexander Fleming, když v Petriho misce s bakteriemi objevil plíseň, která bránila růstu bakterií a zabíjela je. Údajně tomu pomohlo otevřené okno, které nechala Flemingova asistentka otevřené a plísně tak nalétaly do misek. Tehdy si Fleming sotva dovedl představit, jak velký význam v současné medicíně jeho objev bude mít, avšak jeho postřeh ho vedl k dalšímu výzkumu. Až v roce 1940 se oxfordskému chemikovi Ernstu Chainovi a biochemikovi Howardu Floreyovi podařilo izolovat čistý penicilin, který byl následně experimentálně testován, avšak nesetkal se s velkou podporou ze strany státu ani soukromých továren.

Velká část výzkumu se následně rozjela v USA, kde se vědci snažili zjistit, zda lze penicilin získat i z jiných plísní. Odborníci ve státě Illinois narazili na kmen plísní na kusu žlutého melounu, který nabízel mnohem větší množství penicilinu než kterákoliv z původních odrůd, píše americký server The Saturday Evening Post. Kapacita produkce začala tehdy postupně narůstat. Podle vědeckých odhadů zachránil doposud penicilin více než 82 milionů životů. V roce 1945 získal Fleming, Florey a Chain Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

V Československu byl první penicilin připraven rok před koncem druhé světové války, tedy v roce 1944. Výroba probíhala v Dolních Měcholupech v chemicko-farmaceutické továrně B. Fragner, která zde dodnes funguje pod jiným jménem.

Zpravodaj

Vatikán v novém dokumentu brojí proti eutanazii, prý je…

22 září, 202025 září, 2020
by CRS Webmaster

Vatikán 22. září (ČTK) – Vatikán v nově vydaném dokumentu znovu ostře formuloval odmítavé stanovisko proti eutanazii a asistované sebevraždě a označil je za neospravedlnitelný „akt vraždy“. Politikové a země, které eutanazii podporují nebo umožňují, jsou podle katolických dogmatiků „spolupachatelé zločinu“. Vyplývá to z textu připraveného Kongregací pro nauku víry, napsala dnes agentura Reuters.

Dvacetistránkový dokument nazvaný Milosrdný Samaritán shrnuje dřívější vyjádření vedení katolické církve na eutanazii, ve svých formulacích je však velice nesmlouvavý. „Eutanazie je vskutku aktem zla, a to v každé situaci a za každých okolností. Jde o vraždu, kterou nelze nijak ospravedlnit a u níž nelze tolerovat jakoukoli součinnost a pasivní či aktivní spolupráci,“ stojí v textu. Uzákonění eutanazie je podle něj důkazem „úpadku právních systémů“.

Vatikán se explicitně zmiňuje i o zákonodárcích, kteří se podle něj tím, že možnost eutanazie či asistované sebevraždy zavedou jako zákonnou možnost, stávají „spolupachateli těžkého hříchu“. Katoličtí zdravotníci musejí mít vždy možnost s ohledem na své svědomí odmítnout se podílet na vyžádané eutanazii.

Eutanazie obecně znamená možnost úmyslně usmrtit pacienta s nevyléčitelnou nemocí na jeho vlastní žádost, a to za účelem zkrácení jeho utrpení. Jako asistovaná sebevražda se označuje součinnost lékaře, který poskytne pacientovi na jeho žádost smrtící substanci, kterou však smrtelně nemocný posléze aplikuje sám. Ve většině zemí je eutanazie nezákonná, uznává ji jen velmi málo států. Jako první na světě ji v roce 2002 legalizovalo Nizozemsko, umožňuje ji například také Belgie, Lucembursko, Kolumbie a Kanada. Na cestě k dekriminalizaci eutanazie a asistované sebevraždy je také portugalský parlament a na Novém Zélandu se o možnosti legalizace eutanazie bude konat v říjnu referendum.

lep mka

Zpravodaj

Kvůli hackerskému útoku na nemocnici v Německu zemřela pacientka

17 září, 202025 září, 2020
by CRS Webmaster

Düsseldorf (Německo) 17. září (ČTK) – Za hackerským útokem na nemocnici v německém Düsseldorfu minulý týden stáli vyděrači. Patrně však netušili, že cílem útoku se stala nemocnice. V důsledku kolapsu informačního systému zemřela jedna pacientka, což prokuratura vyšetřuje jako zabití z nedbalosti. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes zveřejněné vyšetřovací zprávy ministerstva spravedlnosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.

Fakultní nemocnici v Düsseldorfu postihl minulý čtvrtek výpadek asi 30 serverů, v důsledku čehož nemocnice nepřijímala sanitky ani objednané pacienty a plánované operace musely být odloženy.

Hackerský útok se zdařil kvůli bezpečnostní chybě v nespecifikovaném, byť údajně běžném softwaru. Dosud neznámí útočníci zašifrovali servery a na jednom z nich zanechali vzkaz s požadavkem na výpalné, který byl ovšem adresován düsseldorfské Univerzitě Heinricha Heineho. Konkrétní požadovanou částku hackeři neuvedli.

Policie je následně kontaktovala a sdělila jim, že nezablokovali servery vysoké školy, nýbrž nemocnice, čímž ohrozili zdraví pacientů. Hackeři poté servery sami rozšifrovali, aniž obdrželi peníze, a s policií přerušili kontakt.

Podle vyšetřovací zprávy kvůli útoku zemřela žena, kterou düsseldorfská nemocnice v noci z 11. na 12. září nebyla schopna přijmout. Namísto toho musela být ve vážném zdravotním stavu převezena do několik desítek kilometrů vzdáleného Wuppertalu, kde krátce po příjezdu zemřela. Státní zastupitelství případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.

Klinika oznámila, že ještě nějakou dobu potrvá, než bude opět schopna fungovat v běžném provozu. Data pacientů se podle ní nicméně podařilo zachránit.

Hackerské útoky na nemocnice se v nedávné době odehrály také v Česku. Nejznámějším loňským případem bylo faktické odstavení počítačové sítě a následné ochromení nemocnice v Benešově. Hackeři v minulosti napadli také zdravotnická zařízení v Brně či Kosmonosech. Neúspěšný útok na jeden ze svých serverů oznámila i Fakultní nemocnice Ostrava. Loni byla podle odhadů expertů napadena asi pětina tuzemských nemocnic.

abl mka

Zpravodaj

Olomoučtí vědci vyvinuli látky, které účinně hubí rakovinné buňky

14 září, 202025 září, 2020
by CRS Webmaster

Olomouc 14. září (ČTK) – Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli další látky, které se v budoucnu mohou stát součástí léčby rakoviny. Vykazují totiž výrazné účinky proti nádorovým buňkám a nízkou toxicitu vůči zdravým lidským buňkám. Tato nová skupina koordinačních sloučenin mědi obsahuje ve své struktuře přírodní látky izolované z plodů maklury oranžové. Objev již chrání národní patent. ČTK to dnes sdělil vedoucí olomouckého týmu vědců Zdeněk Trávníček.

Olomoučtí vědci se podle Trávníčka dlouhodobě snaží rozšířit spektrum protinádorových látek o takové, které budou účinnější než nyní užívaná léčiva na bázi sloučenin kovů, zejména platiny, a zároveň budou mít znatelně vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám při nižších nežádoucích účincích. „Našim prozatím posledním počinem v této oblasti je vývoj již třetí generace koordinačních sloučenin mědi, které se od již dříve prezentovaných látek obsahujících měď, jež získaly patentovou ochranu v roce 2012 a 2017, výrazně liší složením a strukturou,“ uvedl.

Z pohledu účinnosti na lidské nádorové buněčné linie jsou tyto nové sloučeniny srovnatelné se svými předchůdkyněmi vyvinutými experty RCPTM. „Nejúčinnější z látek překonávají účinek dodnes nejužívanějšího komplexního léčiva cisplatiny až stonásobně, přičemž jejich toxicita na zdravé lidské jaterní buňky se jeví jako téměř zanedbatelná,“ podotkl člen výzkumného týmu Ján Vančo.

Nové unikátní komplexy mědi by v budoucnu mohly být použity v terapii zaměřené na léčbu zhoubného nádoru vaječníků, prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku i nádorového onemocnění kostí či plic. Trávníček ale upozornil na to, že cesta k případnému použití připravených látek jako léčiv je ještě dlouhá a spletitá a k jejich možnému uplatnění je potřeba provést řadu experimentů.

Samotný vývoj koordinačních sloučenin mědi trval zhruba pět let. Na látky s protinádorovým účinkem se olomoučtí vědci zaměřují řadu let. Tým profesora Trávníčka získal celkově již 17 národních a dva evropské patenty, jež chrání biomedicínské použití řady sloučenin na bázi zlata, mědi, železa, platiny či tantalu. Všechny mají výrazné protinádorové a některé i protizánětlivé účinky.

beh hj

Zpravodaj

V IKEM operovali unikátní metodou devítiměsíčního hocha s nádorem

11 září, 202025 září, 2020
by Lucie Fílová

Praha 11. září (ČTK) – Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli v květnu náročné odstranění nádoru jater u teprve devítiměsíčního chlapce. Jde podle nich o nejmladší dítě na světě, které podstoupilo unikátní zákrok, při němž se nádor odstraňuje dvěma složitými operacemi. Nejprve chlapci uzavřeli žilní zásobení postižené části jater a orgán rozdělili, po několika dnech pak při druhé operaci odstranili samotný nádor. Zástupci IKEM to dnes řekli novinářům.

Podobné operace jater provedli lékaři v IKEM v posledních letech čtyři. V celém ČR se takových zákroků udělalo zatím asi 15 a na světě 500, uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Dosud šlo pouze ve třech případech o děti. Devítiměsíční hoch operovaný v květnu byl prvním dítětem, které tento zákrok podstoupilo v ČR, a zároveň nejmladší na světě, řekl lékař. Dalším dvěma dětem na světě byly podle světového registru v době operace tři roky a jednomu jeden rok, dodal.

Zákrok, který chlapec podstoupil, se označuje zkratkou ALPPS. IKEM se na něm domlouval s lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice (FN) Brno. Provádí se v případě, kdy je zdravý zbytek jater tak malý, že by zřejmě sám nebyl životaschopný, vysvětlil Froněk. Při jedné operaci se nádor oddělí od zbytku jater a současně se podváže hlavní žíla, která přivádí do jater krev, popsal lékař. Nedokrvená část s nádorem podle něj přitom zůstane v břiše. Zhruba po týdnu se pak provede CT vyšetření, při kterém se zjistí, nakolik malá část jater vyrostla.

V případě devítiměsíčního hocha se podle Froňka zdravý zbytek jater víc než zdvojnásobil, takže se mohlo přikročit k druhé operaci, při které se poškozená část s nádorem vyjmula. Chlapec je podle lékaře nyní doma a lze ho označit za vyléčeného. Musí jen na kontroly. Týden po zákroku ho IKEM definitivně vyřadil z čekatelů na transplantaci, dodal Froněk. Maminka hocha novinářům řekla, že se mu daří skvěle.

Rodiče operovaného chlapci se o nádoru dověděli, když mu bylo pět měsíců. Trpěl takzvaným hepatoblastomem, což je druh nádoru v játrech, který může mít podle primářky Kliniky dětské onkologie FN Brno Viery Bajčiové i velikost míče. Běžně se při jeho léčbě nasadí chemoterapie, aby se zmenšil, a až poté se může operovat. Tento postup ale u zmíněného chlapce nezafungoval. Hoch se tedy dostal na čekací seznam na transplantaci jater v IKEM, kde lékaři nakonec jeho rodičům nabídli unikátní operaci, díky níž se vyhnul čekání na vhodného dárce. Transplantace by pro něj podle Bajčiové znamenala navíc další rizika a léčbu.

Dětské nádory jsou podle lékařů velmi vzácné. Jejich výskyt v Česku se za posledních 25 let pohyboval kolem 179 případů na jeden milion. „V Čechách je ročně diagnostikováno přes 85.000 nádorů v celé populaci, a z toho je jen kolem 350 až 370 dětí do 15 let věku,“ uvedla Bajčiová. Hepatoblastom se podle ní vyskytuje zhruba u jednoho až čtyř dětí za rok, šance na přežití je podle ní 85procentní.

ptd rot

Doporučené články

Cvičením k duševní rovnováze nebo těhotenství. Hormonální jóga pomáhá…

10 září, 202010 září, 2020
by andrlovak1

Emoce jak na horské dráze, špatná pleť i nálada, zadržování vody, problémy s otěhotněním, menopauza či třeba PMS. Hormonální nerovnováha umí občas s člověkem pěkně zamávat. Systém jógové terapie, který vychází z tradičních jógových technik i vědeckých studií má za cíl tyto výkyvy ustálit.

Když jí bylo 63, dostavila se zakladatelka hormonální jógy Brazilka Dinah Rodriguesová (93) ke svému gynekologovi na pravidelnou prohlídku. Nad rozbory jejích testů se doktor nestačil divit. Výsledky hormonální hladiny jeho pacientky naznačovaly, že před ním sedí spíše dvacetiletá žena než postarší dáma v období klimakteria. Rodriguesová tehdy pravidelně cvičila hatha jógu.

Výsledky kontroly odstartovaly zájem obou dvou o propojení jógy s detailním studiem lidské fyziologie. Rodriguesová se zaměřila na fyziologii žláz s vnitřní sekrecí. „Studovala jsem, jak funguje hormonální systém, stejně jako různé symptomy jeho narušené rovnováhy v konfrontaci s terapeutickým aspektem jógy. Došla jsem k práci, která se postupně ukazovala jako nesmírně účinná,“ uvedla Rodriguesová v rozhovoru pro iDNES.cz.

Na menopauzu i cukrovku

Ucelená soustava cviků proslavila jogínku nejen v Brazílii, posledních 20 let cestuje a školí nové lektorky po celém světě a má za sebou stovky žen (i mužů), kterým pomohla s jejich problémy. „Hlavně díky dynamice a dýchání stimuluje cvičení naše žlázy. Svoji roli samozřejmě hraje i posílení a uvolnění klíčových oblastí těla tak, aby byly orgány dobře zásobeny krví,“ vysvětluje v rozhovoru Rodriguesová.

Hormonální jógovou terapii vytvořila Rodriguesová původně pro ženy, které během menopauzy trpí sníženou hladinou hormonů. Postupně se však záběr Rodriguesové rozšířil a dnes její sestavy cvičí ženy kvůli nejrůznějším problémům: bolestná menstruace, PMS, snížené libido, migrény, výkyvy nálad, padání vlasů a lámání nehtů, problémy se štítnou žlázou, polycystické vaječníky, neúspěšné otěhotnění či cukrovka.

A jak často cvičit? Podle Rodriguesové stačí 30 minut denně, ale jak sama říká, čím častěji, tím rychleji se dostaví pozitivní účinky. Nejde přitom o to, zda je žena ohebná či nadaná, hormonální jóga je pro všechny – celkem snadné pohyby mohou cvičit jak dívky, tak i ženy v pozdějším věku. A nejde jen o ženy. Rodriguesová se zaměřila i na andropauzu, tedy mužskou obdobu přechodu.

Naopak nežádoucí je hormonální jóga pro ty, kteří užívají léky pro snížení hladiny hormonů. Cvičení totiž funguje protichůdně. Stejně tak není hormonální jóga vhodná pro těhotné ženy či ženy, které mají rakovinu prsu a užívají hormonální léčbu.

Hormonální jógovou terapii vyučují certifikované lektorky na víkendových kurzech nebo na klasických lekcích.

Květen

Červen 2026

Červenec

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE

29
30
1
2
3
4
5

Událost pro Červen

30

Žádné události

Událost pro Červenec

1

Žádné události

Událost pro Červenec

2

Žádné události

Událost pro Červenec

3

Žádné události

Událost pro Červenec

4

Žádné události

6
7
8
9
10
11
12

Událost pro Červenec

5

Žádné události

Událost pro Červenec

6

Žádné události

Událost pro Červenec

7

Žádné události

Událost pro Červenec

8

Žádné události

Událost pro Červenec

9

Žádné události

Událost pro Červenec

10

Žádné události

Událost pro Červenec

11

Žádné události

13
14
15
16
17
18
19

Událost pro Červenec

12

Žádné události

Událost pro Červenec

13

Žádné události

Událost pro Červenec

14

Žádné události

Událost pro Červenec

15

Žádné události

Událost pro Červenec

16

Žádné události

Událost pro Červenec

17

Žádné události

Událost pro Červenec

18

Žádné události

20
21
22
23
24
25
26

Událost pro Červenec

19

Žádné události

Událost pro Červenec

20

Žádné události

Událost pro Červenec

21

Žádné události

Událost pro Červenec

22

Žádné události

Událost pro Červenec

23

Žádné události

Událost pro Červenec

24

Žádné události

Událost pro Červenec

25

Žádné události

27
28
29
30
31
1
2

Doslova přiletěl oknem

Na menopauzu i cukrovku

Kalendář akcí

Červen 2026

Událost pro Červen

30

Událost pro Červenec

1

Událost pro Červenec

2

Událost pro Červenec

3

Událost pro Červenec

4

Událost pro Červenec

5

Událost pro Červenec

6

Událost pro Červenec

7

Událost pro Červenec

8

Událost pro Červenec

9

Událost pro Červenec

10

Událost pro Červenec

11

Událost pro Červenec

12

Událost pro Červenec

13

Událost pro Červenec

14

Událost pro Červenec

15

Událost pro Červenec

16

Událost pro Červenec

17

Událost pro Červenec

18

Událost pro Červenec

19

Událost pro Červenec

20

Událost pro Červenec

21

Událost pro Červenec

22

Událost pro Červenec

23

Událost pro Červenec

24

Událost pro Červenec

25

Událost pro Červenec

26

Událost pro Červenec

27

Událost pro Červenec

28

Událost pro Červenec

29

Událost pro Červenec

30

Newsletter