MedNews.cz

Kvůli hackerskému útoku na nemocnici v Německu zemřela pacientka

17 září, 202025 září, 2020
by CRS Webmaster

Düsseldorf (Německo) 17. září (ČTK) – Za hackerským útokem na nemocnici v německém Düsseldorfu minulý týden stáli vyděrači. Patrně však netušili, že cílem útoku se stala nemocnice. V důsledku kolapsu informačního systému zemřela jedna pacientka, což prokuratura vyšetřuje jako zabití z nedbalosti. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes zveřejněné vyšetřovací zprávy ministerstva spravedlnosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.

Fakultní nemocnici v Düsseldorfu postihl minulý čtvrtek výpadek asi 30 serverů, v důsledku čehož nemocnice nepřijímala sanitky ani objednané pacienty a plánované operace musely být odloženy.

Hackerský útok se zdařil kvůli bezpečnostní chybě v nespecifikovaném, byť údajně běžném softwaru. Dosud neznámí útočníci zašifrovali servery a na jednom z nich zanechali vzkaz s požadavkem na výpalné, který byl ovšem adresován düsseldorfské Univerzitě Heinricha Heineho. Konkrétní požadovanou částku hackeři neuvedli.

Policie je následně kontaktovala a sdělila jim, že nezablokovali servery vysoké školy, nýbrž nemocnice, čímž ohrozili zdraví pacientů. Hackeři poté servery sami rozšifrovali, aniž obdrželi peníze, a s policií přerušili kontakt.

Podle vyšetřovací zprávy kvůli útoku zemřela žena, kterou düsseldorfská nemocnice v noci z 11. na 12. září nebyla schopna přijmout. Namísto toho musela být ve vážném zdravotním stavu převezena do několik desítek kilometrů vzdáleného Wuppertalu, kde krátce po příjezdu zemřela. Státní zastupitelství případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.

Klinika oznámila, že ještě nějakou dobu potrvá, než bude opět schopna fungovat v běžném provozu. Data pacientů se podle ní nicméně podařilo zachránit.

Hackerské útoky na nemocnice se v nedávné době odehrály také v Česku. Nejznámějším loňským případem bylo faktické odstavení počítačové sítě a následné ochromení nemocnice v Benešově. Hackeři v minulosti napadli také zdravotnická zařízení v Brně či Kosmonosech. Neúspěšný útok na jeden ze svých serverů oznámila i Fakultní nemocnice Ostrava. Loni byla podle odhadů expertů napadena asi pětina tuzemských nemocnic.

abl mka

Zpravodaj

Olomoučtí vědci vyvinuli látky, které účinně hubí rakovinné buňky

14 září, 202025 září, 2020
by CRS Webmaster

Olomouc 14. září (ČTK) – Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli další látky, které se v budoucnu mohou stát součástí léčby rakoviny. Vykazují totiž výrazné účinky proti nádorovým buňkám a nízkou toxicitu vůči zdravým lidským buňkám. Tato nová skupina koordinačních sloučenin mědi obsahuje ve své struktuře přírodní látky izolované z plodů maklury oranžové. Objev již chrání národní patent. ČTK to dnes sdělil vedoucí olomouckého týmu vědců Zdeněk Trávníček.

Olomoučtí vědci se podle Trávníčka dlouhodobě snaží rozšířit spektrum protinádorových látek o takové, které budou účinnější než nyní užívaná léčiva na bázi sloučenin kovů, zejména platiny, a zároveň budou mít znatelně vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám při nižších nežádoucích účincích. “Našim prozatím posledním počinem v této oblasti je vývoj již třetí generace koordinačních sloučenin mědi, které se od již dříve prezentovaných látek obsahujících měď, jež získaly patentovou ochranu v roce 2012 a 2017, výrazně liší složením a strukturou,” uvedl.

Z pohledu účinnosti na lidské nádorové buněčné linie jsou tyto nové sloučeniny srovnatelné se svými předchůdkyněmi vyvinutými experty RCPTM. “Nejúčinnější z látek překonávají účinek dodnes nejužívanějšího komplexního léčiva cisplatiny až stonásobně, přičemž jejich toxicita na zdravé lidské jaterní buňky se jeví jako téměř zanedbatelná,” podotkl člen výzkumného týmu Ján Vančo.

Nové unikátní komplexy mědi by v budoucnu mohly být použity v terapii zaměřené na léčbu zhoubného nádoru vaječníků, prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku i nádorového onemocnění kostí či plic. Trávníček ale upozornil na to, že cesta k případnému použití připravených látek jako léčiv je ještě dlouhá a spletitá a k jejich možnému uplatnění je potřeba provést řadu experimentů.

Samotný vývoj koordinačních sloučenin mědi trval zhruba pět let. Na látky s protinádorovým účinkem se olomoučtí vědci zaměřují řadu let. Tým profesora Trávníčka získal celkově již 17 národních a dva evropské patenty, jež chrání biomedicínské použití řady sloučenin na bázi zlata, mědi, železa, platiny či tantalu. Všechny mají výrazné protinádorové a některé i protizánětlivé účinky.

beh hj

Zpravodaj

V IKEM operovali unikátní metodou devítiměsíčního hocha s nádorem

11 září, 202025 září, 2020
by Lucie Fílová

Praha 11. září (ČTK) – Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli v květnu náročné odstranění nádoru jater u teprve devítiměsíčního chlapce. Jde podle nich o nejmladší dítě na světě, které podstoupilo unikátní zákrok, při němž se nádor odstraňuje dvěma složitými operacemi. Nejprve chlapci uzavřeli žilní zásobení postižené části jater a orgán rozdělili, po několika dnech pak při druhé operaci odstranili samotný nádor. Zástupci IKEM to dnes řekli novinářům.

Podobné operace jater provedli lékaři v IKEM v posledních letech čtyři. V celém ČR se takových zákroků udělalo zatím asi 15 a na světě 500, uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Dosud šlo pouze ve třech případech o děti. Devítiměsíční hoch operovaný v květnu byl prvním dítětem, které tento zákrok podstoupilo v ČR, a zároveň nejmladší na světě, řekl lékař. Dalším dvěma dětem na světě byly podle světového registru v době operace tři roky a jednomu jeden rok, dodal.

Zákrok, který chlapec podstoupil, se označuje zkratkou ALPPS. IKEM se na něm domlouval s lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice (FN) Brno. Provádí se v případě, kdy je zdravý zbytek jater tak malý, že by zřejmě sám nebyl životaschopný, vysvětlil Froněk. Při jedné operaci se nádor oddělí od zbytku jater a současně se podváže hlavní žíla, která přivádí do jater krev, popsal lékař. Nedokrvená část s nádorem podle něj přitom zůstane v břiše. Zhruba po týdnu se pak provede CT vyšetření, při kterém se zjistí, nakolik malá část jater vyrostla.

V případě devítiměsíčního hocha se podle Froňka zdravý zbytek jater víc než zdvojnásobil, takže se mohlo přikročit k druhé operaci, při které se poškozená část s nádorem vyjmula. Chlapec je podle lékaře nyní doma a lze ho označit za vyléčeného. Musí jen na kontroly. Týden po zákroku ho IKEM definitivně vyřadil z čekatelů na transplantaci, dodal Froněk. Maminka hocha novinářům řekla, že se mu daří skvěle.

Rodiče operovaného chlapci se o nádoru dověděli, když mu bylo pět měsíců. Trpěl takzvaným hepatoblastomem, což je druh nádoru v játrech, který může mít podle primářky Kliniky dětské onkologie FN Brno Viery Bajčiové i velikost míče. Běžně se při jeho léčbě nasadí chemoterapie, aby se zmenšil, a až poté se může operovat. Tento postup ale u zmíněného chlapce nezafungoval. Hoch se tedy dostal na čekací seznam na transplantaci jater v IKEM, kde lékaři nakonec jeho rodičům nabídli unikátní operaci, díky níž se vyhnul čekání na vhodného dárce. Transplantace by pro něj podle Bajčiové znamenala navíc další rizika a léčbu.

Dětské nádory jsou podle lékařů velmi vzácné. Jejich výskyt v Česku se za posledních 25 let pohyboval kolem 179 případů na jeden milion. “V Čechách je ročně diagnostikováno přes 85.000 nádorů v celé populaci, a z toho je jen kolem 350 až 370 dětí do 15 let věku,” uvedla Bajčiová. Hepatoblastom se podle ní vyskytuje zhruba u jednoho až čtyř dětí za rok, šance na přežití je podle ní 85procentní.

ptd rot

Doporučené články

Cvičením k duševní rovnováze nebo těhotenství. Hormonální jóga pomáhá ženám…

10 září, 202010 září, 2020
by andrlovak1

Emoce jak na horské dráze, špatná pleť i nálada, zadržování vody, problémy s otěhotněním, menopauza či třeba PMS. Hormonální nerovnováha umí občas s člověkem pěkně zamávat. Systém jógové terapie, který vychází z tradičních jógových technik i vědeckých studií má za cíl tyto výkyvy ustálit.

Když jí bylo 63, dostavila se zakladatelka hormonální jógy Brazilka Dinah Rodriguesová (93) ke svému gynekologovi na pravidelnou prohlídku. Nad rozbory jejích testů se doktor nestačil divit. Výsledky hormonální hladiny jeho pacientky naznačovaly, že před ním sedí spíše dvacetiletá žena než postarší dáma v období klimakteria. Rodriguesová tehdy pravidelně cvičila hatha jógu.

Výsledky kontroly odstartovaly zájem obou dvou o propojení jógy s detailním studiem lidské fyziologie. Rodriguesová se zaměřila na fyziologii žláz s vnitřní sekrecí. „Studovala jsem, jak funguje hormonální systém, stejně jako různé symptomy jeho narušené rovnováhy v konfrontaci s terapeutickým aspektem jógy. Došla jsem k práci, která se postupně ukazovala jako nesmírně účinná,“ uvedla Rodriguesová v rozhovoru pro iDNES.cz.

Na menopauzu i cukrovku

Ucelená soustava cviků proslavila jogínku nejen v Brazílii, posledních 20 let cestuje a školí nové lektorky po celém světě a má za sebou stovky žen (i mužů), kterým pomohla s jejich problémy. „Hlavně díky dynamice a dýchání stimuluje cvičení naše žlázy. Svoji roli samozřejmě hraje i posílení a uvolnění klíčových oblastí těla tak, aby byly orgány dobře zásobeny krví,“ vysvětluje v rozhovoru Rodriguesová.

Hormonální jógovou terapii vytvořila Rodriguesová původně pro ženy, které během menopauzy trpí sníženou hladinou hormonů. Postupně se však záběr Rodriguesové rozšířil a dnes její sestavy cvičí ženy kvůli nejrůznějším problémům: bolestná menstruace, PMS, snížené libido, migrény, výkyvy nálad, padání vlasů a lámání nehtů, problémy se štítnou žlázou, polycystické vaječníky, neúspěšné otěhotnění či cukrovka.

A jak často cvičit? Podle Rodriguesové stačí 30 minut denně, ale jak sama říká, čím častěji, tím rychleji se dostaví pozitivní účinky. Nejde přitom o to, zda je žena ohebná či nadaná, hormonální jóga je pro všechny – celkem snadné pohyby mohou cvičit jak dívky, tak i ženy v pozdějším věku. A nejde jen o ženy. Rodriguesová se zaměřila i na andropauzu, tedy mužskou obdobu přechodu.

Naopak nežádoucí je hormonální jóga pro ty, kteří užívají léky pro snížení hladiny hormonů. Cvičení totiž funguje protichůdně. Stejně tak není hormonální jóga vhodná pro těhotné ženy či ženy, které mají rakovinu prsu a užívají hormonální léčbu.

Hormonální jógovou terapii vyučují certifikované lektorky na víkendových kurzech nebo na klasických lekcích.

Zpravodaj

Na rizika pití alkoholu v těhotenství má upozornit nová kampaň…

8 září, 202010 září, 2020
by Lucie Fílová

Praha 8. září (ČTK) – Kvůli pití alkoholu v těhotenství se v Česku podle lékařů narodí každý rok asi 3000 dětí s vrozenými vadami, zdravotními komplikacemi a nervovými deformacemi. Univerzita Karlova proto připravila informační kampaň, která na to má upozornit. Kampaň s názvem Stop alkoholu v těhotenství začne 9. září u příležitosti mezinárodního dne fetálního alkoholového syndromu. Odborníci k akci připravili webové stránky i přednášky pro veřejnost. Novinářům to dnes řekli zástupci Univerzity Karlovy (UK).

“ČR patří bohužel v pití alkoholu mezi světové premianty, v roce 2019 u nás byla spotřeba čistého alkoholu 8,8 litru na hlavu, což je o 0,2 litru více než v roce 2018. Zvlášť rizikovou skupinou jsou těhotné ženy, u nichž nadměrné požívání alkoholu může vést k trvalému poškození plodu a zdraví dítěte,” uvedl rektor UK Tomáš Zima. Nová kampaň by podle něj měla přispět k tomu, aby o tom lidé víc přemýšleli a situace se zlepšila.

Podle děkana 2. lékařské fakulty UK Vladimíra Komárka z lékařských studií plyne, že až 30 procent evropských žen v těhotenství konzumuje alkohol, i když třeba jen příležitostně. V Česku se podle něj v důsledku toho narodí ročně téměř 3000 dětí se zdravotními a mentálními problémy. Kolem desetiny z nich pak trpí velmi závažným postižením, uvedl Komárek.

Takzvaný fetální alkoholový syndrom se projevuje změnami tvaru obličeje, malým obvodem lebky, mentální retardací a poruchami chování. Mohou s ním souviset i vrozené vady srdce nebo jiných orgánů. V mírnější formě může dítě trpět vývojovými poruchami řeči, problémy s učením a soustředěním. Důvodem potíží je podle lékařů to, že alkohol zpomaluje vývoj, a to hlavně mozku. Pokud ho těhotná žena pije, proniká alkohol k plodu, který do posledních dnů před narozením nemá dobře vyvinutá játra. “Na místě je proto nulová tolerance k alkoholu,” řekl Komárek.

Podle lékaře Antonína Pařízka z porodnice U Apolináře studie ukazují, že alkohol přestává v těhotenství požívat kolem 85 procent žen. Polovina zbytku sníží jeho pití, další ženy ale pijí dál jako před otěhotněním. Do budoucna by proto uvítal zavedení screeningu, který by například z moči nebo slin mohl zjišťovat, zda těhotná pije alkohol. Podotkl, že by to zřejmě bylo finančně náročné, ale potíže s alkoholem v těhotenství by se tak mohly redukovat.

Do informační akce Stop alkoholu v těhotenství se podle zástupců UK zapojí všechny lékařské fakulty v ČR. Zorganizují například přednášky pro veřejnost nebo infostánky ve svých městech. V Praze bude 9. září stánek 2. lékařské fakulty UK v Obchodním centru Quadrio na Národní třídě. Připravena bude také speciální webová stránka na doméně www.ceskoajakdal.cz, kde si zájemci budou moct otestovat, co vědí o alkoholu, seznámit se s aktuálními fakty a čísly a zapojit se do znalostní soutěže. Informace budou rovněž na sociálních sítích UK.

Kampaň podpořily mimo jiné ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav nebo národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

ptd mha

Zpravodaj

Nemocnice chtějí na odměny pro zdravotníky desítky až stovky…

4 září, 202010 září, 2020
by andrlovak1

Praha 4. září (ČTK) – O dotace ve výši desítek až stovek milionů korun žádají nemocnice na odměny pro své zaměstnance, kteří pracovali na jaře v době pandemie koronaviru. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi zástupci nemocnic. Ze státního rozpočtu bylo na odměny vyhrazeno 11,2 miliardy korun a ministerstvo zdravotnictví přijímá žádosti o ně do soboty. Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče mají podle vlády dostat za období od března do května 75.000 korun, pokud mají celý úvazek. Ostatním pracovníkům náleží odměna 30.000 korun.

Například Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje pět nemocnic, žádá o maximální dotaci, která pro ni byla na odměny určena, a to zhruba 524 milionů. Zástupci společnosti to uvedli v tiskové zprávě.

O podobnou částku požádal Jihomoravský kraj jako zřizovatel devíti nemocnic a záchranné služby. Z toho 400 milionů je pro nemocnice a peníze mají být pro zhruba 5500 lidí. “Záchranná služba peníze na odměny už dostala, nemocnice je dostanou v říjnu,” řekl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně podala požadavek na 213 milionů. Odměna bude zaměstnancům krácena podle výše úvazku a počtu odpracovaných hodin i přítomnosti na pracovišti například s ohledem dovolenou nebo pracovní neschopnost, uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

O stovky milionů na úhradu mimořádných odměn zdravotníkům žádá i Nemocnice Pardubického kraje, pod kterou patří pět krajských nemocnic, nebo královéhradecká fakultní nemocnice, kde odměny dostane zhruba 5300 zaměstnanců. Královéhradecké krajské nemocnice chtějí na odměny podle mluvčí Lucie Chytilové přes 200 milionů. Požadavky oblastních nemocnic jsou o něco nižší, například náchodská požaduje sto milionů, jičínská 66,5 milionu a trutnovská 49 milionů Kč.

Ostravská fakultní nemocnice podklady pro dotace pošle v sobotu. Podle odhadu, který se bude dnes zpřesňovat, bude žádat o 278 milionů Kč pro 4200 zaměstnanců, uvedla mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Liberecká krajská nemocnice žádá 213,5 milionu korun řádově pro 3000 lidí. Její mluvčí Václav Řičář ČTK řekl, že odměny jsou určeny pro všechny zaměstnance, kteří pro nemocnici v daném období pracovali, tedy i pro ty, kteří pro ni už nepracují.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně požádala o 164 milionů korun pro 2592 zaměstnanců, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. O 50 milionů nižší je žádost o dotaci, kterou státu směřuje Karlovarská krajská nemocnice, kam spadá nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Podle mluvčího Vladislava Podrackého má být odměněno 1922 zaměstnanců.

Nemocnice Plzeňského kraje, která zastřešuje krajské nemocnice, požádala podle mluvčího Jiřího Kokošky o více než 100 milionů. “Po odečtení povinných odvodů si částku rozdělí zhruba 1900 zaměstnanců všech šesti krajských nemocnic,” řekl. Fakultní nemocnice Plzeň odeslala na ministerstvo žádost o příspěvek na odměny pro téměř 5000 pracovníků ve výši přes 332 milionů. “Částka je včetně odvodů zaměstnavatele,” uvedla na dotaz ČTK mluvčí Gabriela Levorová.

Kolem 80 milionů požadují na odměny podle mluvčích Krajská nemocnice v Příbrami nebo krajem zřizovaná nemocnice v Novém Městě na Moravě. O dotaci zažádala rovněž společnost AGEL Středomoravská nemocniční. Částku ale nesdělila. “Žádost byla podána pro všechny zaměstnance, kteří na dotaci mají nárok,” řekla Radka Miloševská ze společnosti, která provozuje krajské nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku.

red ktp dr

Doporučené články

Antikoncepční pilulky jsou na trhu již 60 let

27 srpna, 202027 srpna, 2020
by andrlovak1

Vlna s výtažkem akátu, čípky z medu a tuku s extraktem z granátových jablek nebo třeba krokodýlí trus. Zabránit nechtěnému početí se ženy v dávné historii snažily různými způsoby. Až začátkem 20. století přišli vědci s myšlenkou ošálit ženské tělo hormony a zastavit tak přirozený proces ovulace. A před šedesáti lety, v roce 1960, byla na trh uvedena revoluční novinka – antikoncepční pilulky. Ty původně vznikly jako lék na nepravidelný menstruační cyklus – potlačení plodnosti bylo vedlejším účinkem.

Ať už se dnes mluví o příznivých či negativních vlivech antikoncepce, rok 1960 výrazně přispěl ke změně v trendech ekonomiky rodin a vnímání sexu jako takového. Za otce zakladatele je označován rakouský doktor Ludwig Haberlandt. Na počátku 20. století prováděl experimenty s transplantováním vajíček březích samic králíků. Tyto výzkumy ho přivedly na myšlenku potlačení ovulace pomocí hormonů, čímž významně přispěl k vývoji antikoncepčních pilulek.

Za první hormonální pilulkou Enovid stála v polovině 50. let zdravotní sestra, zapálená feministka, zakladatelka Americké ligy pro kontrolu porodnosti Margaret Sangerová a vědci Gregory Pincus, Min Chang a John Rock. V roce 1957 se tak produkt začal podávat jako lék na nepravidelný menstruační cyklus, avšak kvůli vysokému obsahu estrogenu čelila společnost Searle, která Enovid vyráběla, stížnostem na vedlejší účinky jako bolest hlavy, nevolnost, přibývání na váze či tlak na prsou. Jedním z účinků byl právě i fakt, že žena nemohla přijít do jiného stavu.

Po snížení obsahu estrogenu schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v srpnu 1960 Enovid jako první antikoncepční přípravek. Už pět let po uvedení na trh užívalo antikoncepci neuvěřitelných 40 procent vdaných žen v plodném věku.

V roce 1961 se objevily antikoncepční pilulky i v Evropě, a to v západním Německu. Ženy díky antikoncepci získaly kontrolu nad vlastním menstruačním cyklem, plodností a sexuálním životem celkově.

Pilulky v Česku

V Československu se výrobek Antigest začal prodávat v roce 1965, avšak na začátku byl určen pouze pro ženy, které měly zdravotní problémy či mnoho dětí. Na antikoncepci dosáhly spíše vdané ženy než svobodné. Antigest a jiné tuzemské preparáty přetrvávaly v Československu až do konce 80. let.

V té době se ve světě začaly čím dál více objevovat zprávy upozorňující na nejrůznější rizika spojená s užíváním pilulek, především žilní trombózu, ale i nádory. O něco později se však objevují i zprávy opačného znění – mezi benefity antikoncepce jsou zařazeny účinky na snížení rakoviny dělohy, vaječníku či tlustého střeva.

Antikoncepce dnes

Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřeba hormonální antikoncepce v Česku klesla. Vrcholu v užívání dosáhla česká populace v roce 2007, kdy bylo na trh dodáno 3,49 milionu balení. V roce 2019 bylo na trh dodáno jen 1,91 milionu balení.

Zpravodaj

Lékaři mohou předpovědět, které ženě hrozí předčasný porod

25 srpna, 202027 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Praha 25. srpna (ČTK) – Lékaři mohou předpovědět, které ženě hrozí předčasný porod. V pilotním projektu vyšetřují těhotné, které už předčasně porodily nebo měly potrat. Podílí se na něm Gynekologicko-porodnická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Zástupci těchto institucí ho dnes představili novinářům. V ČR se ročně narodí asi 110.000 dětí, předčasných porodů před 37. týdnem těhotenství je zhruba sedm procent.

“Až u poloviny těchto maminek se předčasný porod díky tomuto screeningu daří oddálit,” řekl vedoucí lékař Perinatologického centra kliniky Antonín Pařízek.

Pilotní projekt podpořený z fondů EU počítá s vyšetřením tisícovky těhotných. Zájemkyně o vyšetření ve 20. až 24. týdnu mají vyplnit dotazník na webu predcasnyporod.eu. Podle odpovědí lékaři vyhodnotí jejich rizikovost, a pokud je vysoká, pozvou ženu na vyšetření. Díky podpoře z evropských fondů je zdarma.

Veškeré příčiny předčasných porodů lékaři neznají. Podílí se na nich ale například kouření a užívání drog v těhotenství, chudokrevnost, chybějící předporodní péče, ale i stres. Častější jsou také u žen z nižších sociálních vrstev nebo s nízkou hmotností.

Vyšší riziko nesou podle lékařů ženy, které už dítě předčasně porodily, narodilo se jim mrtvé dítě, měly potrat ve druhém trimetru, nebo vícekrát potratily v prvním trimestru. V roce 2018 podle dat ÚZIS rodila předčasně každá pátá žena s touto anamnézou, bez ní každá dvacátá.

Vyšetření s odběrem krve, slin a moči a zároveň pomocí ultrazvuku trvá asi 45 minut. Vyhodnotí se koncentrace takzvaného fetálního fibronektinu. “Je přítomný ve vaginálním sekretu v rané fázi těhotenství. Postupně mizí a jeho přítomnost před 34. týdnem gravidity naznačuje blížící se předčasný porod,” řekl vedoucí lékař oddělení šestinedělí Patrik Šimják. Ultrazvukem lékaři zjistí délku děložního hrdla, která může předčasný porod také signalizovat.

Z vyšetření lékaři dokážou poznat, jestli bude žena rodit do týdne, do dvou či čtyřech týdnů nebo 30., 34. nebo až 37. týdne. Podle toho mohou pomoci porod oddálit nebo více sledovat. U některých žen se jim daří porod oddálit až k donošení dítěte.

Předčasný porod je podle lékařů v rozvinutém světě největší komplikace v porodnictví. “Díky specializovaným oddělením a skvělé péči dnes většina miminek předčasný příchod na svět zvládá dobře, ale přesto řada rodin bojuje s následky nedonošenosti,” uvedl Pařízek. Může jít podle něj i o celoživotní postižení, slepotu, mozkovou obrnu, epilepsii, poruchy autistického spektra nebo duševní poruchy. Čím dříve se dítě narodí, tím větší zdravotní komplikace mu hrozí.

van jw

Zpravodaj

Karantény kvůli covidu-19 budou zkrácené na 10 dní od 1. září

24 srpna, 202027 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Praha 24. srpna (ČTK) – Zkrácení izolací a karantén nakažených covidem-19 ze 14 dní na 10 dní bude platit až od 1. září. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Původně hlavní hygienička Jarmila Rážová avizovala, že by se praxe měla změnit ode dneška. Dnes bude podle ní zveřejněno mimořádné opatření, které to upravuje. Mělo by sjednocovat rozhodování napříč krajskými hygienickými stanicemi a dát návod i pro praktické lékaře.

“Rozhodli jsme se pro sjednocení data. Bude to stejně od 1. září jako znovuzavedení roušek v hromadné dopravě a zdravotnických a sociálních zařízeních,” uvedl ministr.

Mimořádné opatření ministerstva zkrátí karanténu kontaktů nebo izolaci nakažených s nemocí covid-19 bez příznaků ze dvou týdnů na deset dní. Pokud lidé příznaky mají, budou v izolaci ještě tři až čtyři dny po jejich vymizení. K ukončení karantény ani izolace nebude třeba test, výjimkou budou lidé pracující ve zdravotnictví a sociálních službách a lidé se zhoršenou imunitou.

Karanténa je oddělení osob, u nichž je podezření, že byly v kontaktu s někým nakaženým. Člověk, kterému byla nařízena domácí karanténa, by měl zůstat doma a nevycházet ani na nákup či k lékaři. Pouze ti, kteří nemají možnost využít pro potřeby nákupu dodavatelské služby, mohou na nezbytně nutnou dobu opustit domov.

Izolace se týká lidí, u nichž se nemoc laboratorně prokázala, a slouží k jejich oddělení od ostatní populace. U méně závažné infekce může být v domácím prostředí, při závažnějším průběhu na infekčním oddělení v nemocnici.

O zkrácení doby karantény a izolace rozhodla vláda minulý týden. Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly data o koronaviru ukazují, že je asi dvouprocentní riziko, že lidé budou infekční i po deseti dnech. Virus je nejsilnější asi dva dny před výskytem příznaků, jeho infekčnost s časem klesá.

van str mal

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

30

Žádné akce

Květen

1

Žádné akce

Květen

2

Žádné akce

Květen

3

Žádné akce

5
6
7
8
9
10
11

Květen

4

Žádné akce

Květen

5

Žádné akce

Květen

6

Žádné akce

Květen

7

Žádné akce

Květen

8

Žádné akce

Květen

9

Žádné akce

Květen

10

Žádné akce

12
13
14
15
16
17
18

Květen

11

Žádné akce

Květen

12

Žádné akce

Květen

13

Žádné akce

Květen

14

Žádné akce

Květen

15

Žádné akce

Květen

16

Žádné akce

Květen

17

Žádné akce

19
20
21
22
23
24
25

Květen

18

Žádné akce

Květen

19

Žádné akce

Květen

20

Žádné akce

Květen

21

Žádné akce

Květen

22

Žádné akce

Květen

23

Žádné akce

Květen

24

Žádné akce

26
27
28
29
30
31
1

Na menopauzu i cukrovku

Pilulky v Česku

Antikoncepce dnes

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Newsletter