Tisková zpráva Covid ovlivnil transplantace v České republice
Sorry, but you do not have permission to view this content.
Tisková zpráva Tisková zpráva Doporučené články Mrazy udeřily – jak v této době bojovat s atopickým ekzémem?
Sorry, but you do not have permission to view this content.
Zpravodaj Šéfka EK: Komise udělala chyby, chce urychlit schvalování vakcín
Brusel 10. února (zpravodaj ČTK) – Evropská komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby. Chybu udělala také při snaze omezit export očkovacích látek do Británie. Prohlásila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která v Evropském parlamentu reagovala na kritiku pomalého postupu očkování v členských zemích Evropské unie. Komise bude podle ní pracovat na nových pravidlech, která by umožnila co nejvíce urychlit schvalovací proces.
“Byli jsme pomalí při schvalování. Byli jsme příliš optimističtí co se týká hromadné výroby. A možná jsme si byli příliš jistí, že co si objednáme, dostaneme včas,” řekla europoslancům šéfka unijní exekutivy, která již část těchto pochybení připustila minulý týden.
Von der Leyenová dodala, že komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová začne pracovat na nových pravidlech, která by umožnila Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) co nejvíce urychlit schvalování. To v současnosti trvá o několik týdnů déle než v některých mimounijních státech. Komise chce zároveň více tlačit na výrobce, aby přizpůsobili své kapacity potřebám unie, dodala šéfka komise.
V zemích EU se očkování proti covidu-19 rozběhlo pomaleji než ve Spojených státech, Británii či Izraeli, které dříve schválily vakcíny a uzavřely smlouvy s výrobci. Brusel se nyní pře s firmou AstraZeneca, která proti původním slibům zhruba o polovinu omezila objem vakcín, který členským státům doručí do konce března. Částečná snížení očekávaných dodávek se týkají i dalších dosud schválených očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.
Velká část europoslanců dávala najevo nespokojenost s tím, že komise s farmaceutickými firmami vyjednávala v tajnosti a smlouvy s odkazem na přání výrobců nezveřejnila ani po naléhání EP či nevládních organizací. “Smlouvy neobsahují žádné sankce za zpoždění, protože rozhodující slovo mají firmy,” kritizovala nákup vakcín šéfka levicové frakce EP Manon Aubryová, podle níž je by měl EP společné unijní nákupy vakcín podrobně prošetřit.
Větší transparentnost požadovali i další poslanci, kteří zároveň volali po efektivnějším pokračování společné očkovací strategie EU. “Každé zpoždění v tomto programu se musí vysvětlit, ospravedlnit a doprovodit návrhy, jak jej napravit. Na každou další výzvu musíme být předem připraveni,” prohlásil předseda europarlamentních liberálů Dacian Ciološ.
Brusel kvůli sporům s výrobci zavedl koncem ledna systém kontrol exportu očkovacích látek vyráběných v EU, jenž má v krajním případě umožnit zákaz jejich vývozu. Opatření však ostře kritizovala Británie kvůli tomu, že počítalo s kontrolami na hranicích Irska a Severního Irska vyloučenými brexitovou dohodou.
“Hluboce toho lituji”, řekla Von der Leyenová, podle níž je pro komisi zásadní udržení stability mezi oběma částmi Irska. Systém má podle ní sloužit především k tomu, aby unie měla o vývozech přehled. Podle dosud posledního vyjádření EK zatím nebyl vývoz vakcín zastaven ani jednou.
Tuto možnost by však podle některých poslanců měla unie v budoucnu využít. “Pokud některé země jako Británie odmítají vývoz vakcín do Evropy, proč by EU měla vyvážet vakcíny do Británie? Dokud nebude zaručena lepší spolupráce, je variantou omezení vývozu,” prohlásil šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Narážel tím zvláště na fakt, že část vakcín vyráběných AstraZenekou v EU mířila do Británie, zatímco v jejích britských továrnách dostatek zásob pro dodávky do unie není.
Zpravodaj V lednu v ČR porodila už třetí žena s transplantovanou dělohou
Praha 9. února (ČTK) – V lednu v Česku porodila dítě už třetí žena s transplantovanou dělohou. ČTK o tom dnes informovala Markéta Šenkýřová, mluvčí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), ve kterém transplantace dělohy dělají. Ženě ve věku 34 let se narodila holčička, přišla na svět ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) plánovaným císařským řezem. Podle lékařů se obě těší výbornému zdraví.
Těhotenství bylo podle lékařů bez závažných komplikací. “Pacientka s transplantovanou dělohou byla sledována týmem odborníků, kteří zajišťovali péči tak, aby se předešlo všem komplikacím. Těhotenství bylo plánovaně ukončeno ve 36. týdnu gravidity tak, jak je běžné u žen po transplantaci dělohy,” uvedl Jaromír Mašata, vedoucí lékař operačních sálů Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Holčička při narození vážila 2,1 kilogramu.
Žena neměla od narození dělohu, přirozenou cestou tak nemohla nikdy otěhotnět. “Děloha, kterou jsme jí před časem transplantovali, byla od žijící dárkyně, její příbuzné,” řekl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Podle Froňka se dosud v Evropě narodilo 18 dětí matkám s transplantovanou dělohou, z toho tři v Česku. Ve zbytku světa pak přišlo na svět dalších 22 dětí.
IKEM zahájil v roce 2015 studii, ve které srovnává transplantace děloh od žijících a zemřelých dárkyň. Dosud lékaři transplantovali deset děloh, podle Froňka jsou v polovině studie. První dítě ženě s transplantovanou dělohou se narodilo v roce 2014 ve Švédsku, v Česku o pět let později.
Zpravodaj Masarykův onkologický ústav za 431 mil. zrekonstruoval pavilon
Brno 5. února (ČTK) – Masarykův onkologický ústav dnes slavnostně otevřel Bakešův pavilon zrekonstruovaný za 431 milionů. Práce trvaly přes dva roky. Výsledkem jsou dvě lůžková oddělení, nové ambulance i dva nové operační sály. Celkem jich má ústav šest. Investice přispěla k modernizaci a zvýšení komfortu poskytované péče, uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda.
Kromě Svobody přestřihl pásku před pavilonem i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a bývalý ředitel ústavu a současný senátor Jan Žaloudík (za ČSSD). “Z hlediska počtu léčených onkologických pacientů patříme v ČR na první místo. Špičkové vybavení dvou nových operačních sálů v Bakešově pavilonu je významným přínosem pro rozšíření onkologické operativy a zavedení nových metod. Ročně u nás provádíme skoro 5000 operací, z toho bezmála 3000 robotických,” uvedl Svoboda.
V přízemí Bakešova pavilonu se nachází osm chirurgických, gynekologických a anesteziologických vyšetřoven včetně zákrokového sálu. O patro níže jsou vybudované dva nové operační sály a důležité technické zázemí budovy. Dvě nadzemní patra jsou věnována lůžkovým oddělením s celkovou kapacitou 52 lůžek. Půdní vestavba patří kancelářím a pracovnám lékařů. V okolí budovy přibylo 28 parkovací míst včetně prostoru pro sanitní vozy.
Nyní se dokončuje stěhování do prostor a pavilon by měl být kompletně uvedený do provozu do konce února. “Úspěšná rekonstrukce Bakešova pavilonu, historicky Bakešovy chirurgické nemocnice, byla úkolem provozní nutnosti, historické odpovědnosti i srdečního patriotismu. Z Bakešovy nemocnice kdysi vzešla sama osvícená myšlenka a úsilí pro vznik Masarykova onkologického ústavu,” připomněl Žaloudík. “Když jsme objekt v roce 2005 do areálu ústavu převzali z krajské gesce, činili jsme tak se záměrem pomoci objekt zachránit, modernizovat a vrátit svému účelu, tedy operační léčbě onkologicky nemocných. To se zásluhou všech, tedy zejména architektů, projektantů a stavebních firem s citem podařilo naplnit,” dodal Žaloudík.
Masarykův onkologický ústav je největší onkologické pracoviště v zemi, má přes 250 lůžek, kolem 180 lékařů a přes 220 sester. Ročně má kolem 4000 nových pacientů, uskuteční se 10.000 hospitalizací a 240.000 ambulantních ošetření.
Doporučené články Dejte šanci růžičkové kapustě. Její účinky vás překvapí
Za dveřmi je únor, měsíc růžičkové kapusty, zeleniny, která se netěší příliš velké oblibě. Oproti takové mrkvi, kterou má rád téměř každý, růžičková kapusta čelí značnému množství odpůrců. My se na ní ale zkusíme podívat z jiného úhlu pohledu a nabídneme vám množství důvodů, proč tuto na první pohled obyčejnou zeleninu zařadit do svého jídelníčku.
Růžičková kapusta vypadá na první pohled skoro jako komický malý salát, který nemůže nic dokázat. Opak je ale pravdou. Uvnitř této malé zeleniny se skrývá velké množství živin, vitaminů i minerálů. Obsahuje vysoký obsah vitaminu C a K, vitaminů skupiny B nebo kyseliny listové. Zapomenout nemůžeme ale ani na vitamin A. Dále obsahuje železo, draslík, hořčík a fosfor. Nutno také zmínit, že oproti jiným druhům zeleniny vyniká růžičková kapusta svým vysokým obsahem bílkovin.
Tato zelenina obsahuje dále i množství aminokyselin, jako je methionin, leucin, lysin, fenylalanin či tryptofan, které jsou pro náš organismus nepostradatelné.
Růžičková kapusta vám pomůže s hubnutím
Přemýšlíte, jakou potravinou si ještě zpestřit dietní jídelníček? Růžičková kapusta je díky své nízké kalorické hodnotě ideální volbou, má totiž pouze 36 kcal na 100 g. Zároveň obsahuje až 85 % vody a díky velkému množství vlákniny navozuje pocit rychlého nasycení. Fakt, že růžičková kapusta obsahuje hodně bílkovin, navíc při dlouhodobé konzumaci způsobí i celkové zlepšení vaší kondice.
Kromě nízkých kalorických hodnost jsou benefitem růžičkové kapusty i její detoxikační účinky. Vysoký obsah vody podporuje odvodňování a pomáhá tak s odplavováním nežádoucích látek z těla.
Účinků růžičkové kapusty je mnoho
Ač to mnoho lidí neví, růžičková kapusta má spoustu blahodárných účinků na náš organismus. Jaké to tedy jsou?
- posiluje imunitní systém
- udržuje normální krevní tlak
- pomáhá při detoxikaci a hubnutí
- zlepšuje trávení
- bojuje proti stresu, únavě a zlepšuje náladu
- vyživuje pleť, nehty a vlasy
- zlepšuje trávení a pomáhá při průjmech i zácpách
- přispívá ke zdraví kostí
- ulevuje od kocoviny
Zpravodaj SZÚ zaznamenal britskou mutaci ve více než 200 případech
Praha 27. ledna (ČTK) – Nakažlivější takzvanou britskou mutaci koronoviru způsobujícího nemoc covid-19 zaznamenal Státní zdravotní ústav (SZÚ) už ve více než 200 případech. Ze zpětné analýzy vyplývá, že se tato varianta v Česku šíří minimálně od začátku prosince. Vyplývá to ze zprávy Národní referenční laboratoře pro chřipku na SZÚ, jež dělá takzvanou sekvenaci, tedy podrobnou genetickou analýzu viru, která mutaci potvrdí.
Britská varianta byla podle serveru iDNES.cz nově potvrzena také ve vzorku z Vysočiny a Plzeňského kraje. Už minulý týden ji SZÚ potvrdil u vzorku z Prahy, Středočeského, Královéhradeckého a Jihomoravského kraje. Podle mluvčí ústavu Kláry Dolákové se ale může vyskytovat i v jiných než dosud potvrzených regionech. ČTK dnes řekla, že kromě SZÚ mohou sekvenaci dělat i další laboratoře. Počty tak nemusí být kompletní.
Národní referenční laboratoř pro chřipku (NRL) v poslední zprávě z tohoto týdne uvádí, že britská varianta se na území ČR vyskytuje přinejmenším od začátku prosince loňského roku. Podle laboratoře to vyplývá ze zpětné analýzy. “Zatím nahlášeny případy z Prahy, Středočeského kraje, Jihlavy, Pardubic, Královéhradeckého kraje, Brna, Ostravy a okolí. NRL eviduje více než 200 detekcí,” uvedla ve zprávě vedoucí laboratoře Helena Jiřincová. Laboratoř tuto mutaci pojmenovává jménem Brigita.
Odborníci se na základě zkušeností z okolních zemí domnívají, že v současné době může být asi desetina všech případů s novou mutací. Kvůli rychlejšímu šíření podle některých vědců převládne už v polovině února, optimisticky v březnu.
“Pokud dostaneme vzorek, který má neobvyklé vlastnosti, jsme schopni odhalit sekvenací jakoukoliv mutaci. I kdyby byla úplně nová,” řekla ČTK Doláková. Výsledky se pak zadávají do mezinárodní databáze, kde se porovnávají zápisy o sekvenaci vzorků.
Velkou část z nich do databáze dodali britští vědci, kteří také v polovině prosince popsali novou mutaci, jež je o 40 procent nakažlivější. Kvůli tomu se proto označuje jako britská, přestože se vyskytuje i v jiných zemích. Další byly identifikovány například v Jihoafrické republice nebo Brazílii. Vědci a výrobci vakcíny v současné době ověřují, jestli vytvořené protilátky po nákaze či očkování fungují i na tyto nové mutace.
Český ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v úterý ve Sněmovně novinářům řekl, že nová mutace se zatím nešíří v celé společnosti, ale jde o jednotlivé případy. Hygienici kontakty lidí, u kterých vykazují vzorky podezření, podle něj trasují přednostně.
Vědci z iniciativy Sníh nebo spoluautoři výpočtu rizikového skóre PES, kteří se věnují modelování globálních rizik, upozorňují, že kvůli šíření mutace by měla být přijata přísnější protiepidemická opatření, která rychlejší šíření viru vyrovnají. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se na datech zásadněji britská mutace projeví, pokud bude ve 30 až 40 procentech pozitivních vzorků. Reprodukční číslo by bylo vyšší asi o 0,5 proti současnému.
Zpravodaj Moderna hlásí účinnost své vakcíny proti mutaci z Británie a JAR
Washington 25. ledna (ČTK) – Americká biotechnologická společnost Moderna dnes oznámila, že její vakcína proti covidu-19 podle laboratorních testů spouští odezvu imunitního systému i v případě infekce nakažlivějšími mutacemi koronaviru, které se poprvé objevily v Británii a v Jihoafrické republice. Firma však přesto zahájí dvě nové studie kvůli zjištění, že protilátky, které si naočkovaný jedinec po vakcinaci vytvoří, méně zabírají proti variantě SARS-CoV-2 objevené v JAR, napsal list The Washington Post.
Moderna proto začne v klinických testech zkoušet, zda by lepší celkovou ochranu nezajistila ještě třetí dávka vakcíny. Vědci už totiž vynalezli očkovací látku vytvořenou specificky proti jihoafrické variantě a nyní testují, jak by posílila imunitu, pokud by doplnila již schválené dvě dávky původní vakcíny. Výsledky by měly být známy za několik měsíců.
“Virus se neustále proměňuje a my se budeme posouvat, abychom se ujistili, že virus porazíme, ať se vydá kudykoli,” řekl prezident firmy Stephen Hoge.
Vědci v testech zjistili, že vakcína Moderny je stejně účinná proti britské variantě, jako proti “normálnímu” koronaviru. U varianty objevené v JAR byla však účinnost vytvořených protilátek šestkrát nižší, stále je ovšem podle nich možné vakcínu považovat za účinnou i proti této mutaci. Společnost svoje zjištění zatím nepublikovala v recenzovaném vědeckém časopise.
Obě varianty vědci objevili ke konci loňského roku. Mutování virů je obvyklým jevem, podoba SARS-COV-2 objevená v Británii a v JAR však vyvolala znepokojení, protože se týkala změn v proteinech, na něž se zaměřují při boji s virem již schválené vakcíny. Mezi vědci proto začaly růst obavy, že by nové mutace mohly učinit očkovací látky zastaralými jen týdny po jejich schválení. Dnešní oznámení firmy Moderna podle The Washington Post tento strach do značné míry mírní.
Zpravodaj Zdravotníci v ČR vykázali k dnešku téměř 155.000 očkování
Praha 21. ledna (ČTK) – Zdravotníci v Česku k dnešním 07:00 vykázali 154.989 očkování proti covidu-19. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Většina lidí dostala vakcínu od firem Pfizer a BioNTech, přes 2900 osob od firmy Moderna. Více než 7200 lidí dostalo už druhou dávku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci. Z dat zveřejněných v příloze dnešní tiskové zprávy vyplývá, že nejvíce dávek, téměř 45.200, bylo ke středečním 20:00 podáno v Praze, naopak nejméně, zhruba 2800, v Pardubickém kraji.
V Česku se očkuje proti koronaviru od 27. prosince. “Do dnešního rána bylo naočkováno 154.989 našich spoluobčanů,” uvedl dnes premiér Andrej Babiš ve Sněmovně. Přednostně jsou očkováni zdravotníci a lidé v domovech pro seniory, od soboty také lidé nad 80 let, kteří žijí mimo sociální zařízení a dostali termín pro očkování v on-line systému. Denní počty očkovaných stouply v posledních pracovních dnech podle aktuálních dat na webu ministerstva ke covidu nad 12.000, zatím nejvíce dávek aplikovali zdravotníci před týdnem, a to 14.245. O víkendu jejich počet klesl ke 3000.
Od 25. ledna by na stejném webu mělo ministerstvo publikovat první verzi otevřených datových sad k očkování. “Datové sady budou postupně rozšiřovány o agregované demografické a profesní charakteristiky očkovaných osob, o populační statistiky proočkovanosti, apod.,” uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. V její příloze dnes zveřejnilo statistiku po krajích, ale jen vyočkované dávky. Kolik vakcín bylo jednotlivým krajům dodáno, nikoliv.
Po Praze vyočkovali nejvíce dávek v Jihomoravském kraji, 23.500. Na třetím místě je Moravskoslezský kraj se zhruba 15.600 dávkami. Přes 11.000 dávek aplikovali ještě zdravotníci v Jihočeském kraji, v dalších už je počet pod 10.000. Jen o málo více dávek než v Pardubickém kraji, necelých 3000, bylo podáno v Karlovarském kraji.
Z těch, co už dostali i druhou dávku vakcíny, bylo ke středečním 20:00 3845 lidí z Prahy, 2944 z Jihomoravského kraje, 393 z Moravskoslezského kraje, 17 z Ústeckého kraje a po jednom z Karlovarského a Zlínského kraje.
Česko se nyní potýká s krácením dodávek očkovacího séra firem Pfizer a BioNTech. V příštích třech týdnech se tak podle ministra Blatného omezí počet nových termínů pro očkování proti covidu. Podle aktuálních informací má rezervovaný termín pro očkování proti covidu 72.000 seniorů nad 80 let. Registrovalo se přes 173.000 lidí. Do Česka zatím dorazilo 248.625 vakcín proti koronaviru, řekl dnes premiér Andrej Babiš ve Sněmovně.
Česko má podle Babiše objednáno zhruba 20 milionů vakcín proti nemoci covid-19. Kromě vakcíny od společností Pfizer a BioNTech a firmy Moderna, kterými se už očkuje, jsou mezi objednanými dodávkami i látky od výrobců Curevac, AstraZeneca a Johnson&Johnson. Ta počítá s aplikací pouze jedné dávky a měla by na světový trh přijít v březnu. Podle dřívějších informací se má v Česku v lednu očkovat 346.625 lidí, v únoru 271.600 lidí a v březnu 662.400 osob.
Počet podaných dávek vakcín podle krajů k 20. lednu 20:00:
| Kraj | Počet dávek |
| Praha | 45.183 |
| Jihomoravský | 23.499 |
| Moravskoslezský | 15.597 |
| Jihočeský | 11.194 |
| Středočeský | 9861 |
| Olomoucký | 9566 |
| Plzeňský | 7984 |
| Královéhradecký | 6625 |
| Zlínský | 5496 |
| Ústecký | 5034 |
| Vysočina | 4885 |
| Liberecký | 3840 |
| Karlovarský | 2962 |
| Pardubický | 2831 |
| Neuvedeno | 10 |
| Celkem | 154.567 |
Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví, ISIN/COVID-19 – Informační systém infekční nemoci
Zpravodaj Vědci získali miliony eur na vývoj pokročilého mikroskopu
Praha 18. ledna (ČTK) – Téměř čtyři miliony eur (zhruba 105 milionů Kč) z evropského programu Horizont 2020 získal tým, jehož součástí jsou vědci z ČR. Prestižní grant pomůže k vývoji nové hybridní zobrazovací techniky. Díky ní by vědci mohli například detailně studovat buněčné membrány či vlastnosti proteinů, aniž se poškodí vzorky. Akademie věd ČR (AV) dnes ČTK o projektu informovala v tiskové zprávě. Za Česko na něm spolupracuje tým Mariany Manuely Amarové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV.
Vyvíjená technika má název optická elektronová mikroskopie blízkého pole (Optical Near-field Electron Microscopy ‒ ONEM). Podle vědců kombinuje pozorování vzorku světlem a elektronovou mikroskopií.
“Je to zcela nový přístup, který využívá to nejlepší z obou světů. Věříme, že náš přístup vyústí ve vývoj unikátní techniky, jež umožní sledovat biologické systémy ve vysokém detailu,” poznamenala Amarová. “Biologové a odborníci z dalších vědeckých oborů budou mít možnost pozorovat dosud neviditelné detaily nejrůznějších materiálů a biologických rozhraní, například buněčných membrán,” zdůraznila vědkyně.
Tým z Česka sestaví ONEM mikroskop pro měření ve vodných prostředích. Podle AV jsou vzhledem k “všudypřítomnosti vody” v živých organismech vývoj i zavedení neinvazivních zobrazovacích technik pro měření ve vodných prostředích velmi důležité.
“Nový mikroskop by měl dosáhnout rozlišení tří nanometrů (3 miliontin milimetru), a to při vysokých frekvencích snímání v rozlišení několika milisekund po delší dobu, navíc bez poškození vzorku,” popsala Amarová. “Umožní rovněž zkoumání široké škály elektrochemických jevů, jakými jsou koroze, transport hmoty v bateriích a přepínání tekutých krystalů,” upřesnila vědkyně. Technologie se podle ní uplatní jak v oblasti membránové biologie, tak při studiu vlastností bílkovin nebo tvorby pórů.
“Při takto pokročilém prostorovém a časovém rozlišení bezpochyby posílí naše chápání rozmanitých biologických procesů odehrávajících se v blízkosti buněčných membrán,” konstatoval výzkumník Radek Šachl, který se na projektu podílí jako vedoucí oddělení biofyzikální chemie. Podle AV se do projektu zapojí i výzkumníci z oddělení nízkodimenzionálních systémů. Ti budou mimo jiné vyvíjet speciální povrchy pro nanášení biologických vzorků do ONEM mikroskopu
Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského na projektu spolupracují s výzkumníky z Vídeňské univerzity a Univerzity v Leidenu.
