Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Rebarbora – zázračná nebo zdraví škodlivá zelenina?

  • 8 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Rebarbora neboli reveň kadeřavá je poměrně známá jarní zelenina. V kuchyni se používá tepelně upravená, často třeba v koláčích. Obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, málokdo ale ví, že dokáže našemu organismu i uškodit. Čím je tato zelenina tak specifická?

Rebarbora je zelenina s tlustými řapíky, které využíváme právě v kuchyni. Má typickou kyselou chuť a spíše, než jako zelenina se v pokrmech jeví jako ovoce. Obvykle se z ní připravují sladké bublaniny, marmelády nebo třeba čaje a limonády.

Pozitivní účinky rebarbory

Rebarbora obsahuje velké množství draslíku a je silným zdrojem vitamínů skupiny A a B. Je bohatá také na kyselinou citronovou a jablečnou a dále obsahuje hořčík, fosfor, železo, jód a mangan.

Blahodárné účinky na naše zdraví jsou různé. Tato zelenina na sebe váže tuk, je účinná v boji s nadváhou, a navíc detoxikuje organismus. Pozitivní vliv má i na náš metabolismus, pokožku nebo vlasy. Rebarbora funguje i jako přírodní projímadlo, zároveň ale v malém množství může pomoci i v boji s průjmy.

Důležité je ale zmínit, že stejně jako u většiny zeleniny, i účinky rebarbory jsou nejsilnější v syrovém stavu. V případě tepelné úpravy se většina vitaminů vytrácí, což je problém především proto, že díky výrazné chuti je rebarbora zasyrova jen těžko poživatelná.

Kdy může být rebarbora škodlivá

Důvodem, proč může být rebarbora zdraví škodlivá, je kyselina šťavelová, kterou obsahuje. Ta podle některých studií v těle narušuje iontovou rovnováhu vápníku a v důsledku toho dochází k jeho vyloučení z těla.

Právě kvůli této kyselině by se rebarboře měli vyhnout lidé trpící dnou, revmatem či ledvinovými kameny. Celkově by ale mohla způsobovat potíže lidem trpícím problémy s ledvinami či močovým měchýřem. V hodná není ani při problémech s žaludečními kyselinami. U zeleniny je to nezvyklé, ale rebarboru by neměly jíst ve větším množství ani děti nebo těhotné a kojící ženy.

Podíl kyseliny v rebarboře ale může být nebezpečný pro každého z nás. S tím souvisí její sezónnost. Období sklizně rebarbory se pohybuje přibližně od konce dubna pouze do poloviny června. Poté podíl kyseliny šťavelové prudce stoupá a její hrozba je čím dál silnější.

Další využití rebarbory

V kuchyni sice využíváme pouze řapíky rebarbory, pro další účely jsou ale užitečné i její listy či kořen. Právě kořen se používá především v lékařství, a to v podobě prášku, který má schopnost v malých dávkách zastavit průjem, ve větším množství naopak slouží jako projímadlo. I její listy nám mohou buď pomoci, nebo uškodit. V případě, že si z rebarborových listů uděláme čaj, mohou se nám v těle začít tvořit ledvinové kamínky. Pokud je ale použijeme pouze jako obklady, pomáhají kamínky rozpouštět.

Rebarbora je opravdu záhadná zelenina, která nám může život zpříjemnit, ale i zkomplikovat. Je tedy potřeba dávat pozor na to, kdy a jak ji konzumujeme a zda je pro nás vůbec vhodná. Na každodenní jídelníček se tato zelenina nehodí, pro občasné zpestření stravy ale může přijít vhod. Zde můžete najít pár receptů, jak rebarboru využít.

Tisková zpráva

Mezinárodní konference ozřejmí, jak karanténa ovlivňuje poruchy příjmu potravy

  • 31 března, 20218 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Tisková zpráva
Praha, 31. 3. 2021


Poruchy příjmu potravy postihují až 70 milionů lidí v celém světě a mají nejvyšší úmrtnost ze všech duševních onemocnění. Jaký vliv na péči o tyto pacienty má pandemie a karanténní opatření? Jak pomáhat dětem, jejichž rodiče trpí duševním onemocněním? A jaké jsou současné možnosti komplexní léčby poruch příjmu potravy? Na tyto
a mnoho dalších otázek z oblasti prevence i klinické praxe odpoví ve svých přednáškách odborníci nejen z České republiky, ale i zahraničí na XIII. m
ezinárodní interdisciplinární konferenci o poruchách příjmu potravy a obezitě, kterou pořádá Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a E-clinic.

„O zkušenostech s pandemickou situací v klinické praxi bude na konferenci několik přednášek, s tímto tématem se ale pojí další aktuální témata, jako je dostupnost odborné péče, definice minimálních standard péče, další vzdělávání odborníků multidisciplinárních týmů, vliv excesivního cvičení na průběh onemocnění a další,“ naznačuje rozsah problematiky předsedkyně konference prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, která je rovněž předsedkyní Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

XIII. mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě

15.–17. dubna 2021

Místo:

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Ke Karlovu 11, Praha 2

Konference proběhne online

www.ecinstitut.cz/konference

E-mail: konference@ecinstitut.cz


Roste počet dětí, které „dědí“ nemoc po rodičích

Klinická psycholožka působící na nizozemské Radboud University Nijmegen a Artic University Tromsø Dr. Karin Van Doesum představí metodiku ChildTalks+ zaměřenou na podporu dětí z rodin zasažených duševním onemocnění rodičů. Metodika byla vyvinuta v roce 2008 v Holandsku a byla již testována a zavedena v Portugalsku a Norsku. Karin Van Doesum, která se na vývoji metodiky podílela, nabídne výcvik v rámci grantové podpory i v České republice (podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska z Fondů EHP) za spolupráce 1. LF UK, E-clinic a Arctic University Tromsø. „Zájem o tuto problematiku je dán nárůstem poruch příjmu potravy u dětí a adolescentů v rodinách, kde už se onemocnění vyskytuje v druhé i třetí generaci. V onemocnění hraje roli řada biologických faktorů, jako je genetika, ale také výchova a způsob stravování v rodinách od časného dětství. Snažíme se tedy působit na rodiny v riziku a hledat protektivní faktory, jak ovlivnitelná rizika snížit,“ vysvětluje předsedkyně konference prof. Papežová.

Anorexie naruby
Třídenní konference bude rozdělena do několika sekcí, například: Děti a adolescenti; Terapie: somatická komorbidní onemocnění a mikrobiom; Interdisciplinární spolupráce a sport. Mezioborově budou pojaty i zahajovací přednášky zahraničních odborníků.
Jeden z příspěvků zařazených do bloku Interdisciplinární spolupráce a sport, se bude věnovat například tématu Bigorexie známé také jako Adonisův komplex. Onemocnění je zařazeno do psychiatrické klasifikace jako svalová dysmorfofobie, ale pro své příznaky je nazýváno anorexií na ruby, protože je u mužů rovněž spojeno s ideálem krásy (výrazné svaly s minimem tuků) a je podobně ukrýváno jako anorektické obtíže s pocity studu i následnou izolací. Pacienti často odmítají odbornou pomoc i při závažných tělesných i psychických následcích, proto statistické údaje o onemocnění u nás nemáme. Z klinické praxe se s problémem setkávají především fyzioterapeuti a sportovní lékaři.

Jez a sportuj
Řada příspěvků se bude věnovat třeba problematice sociálních sítí v souvislosti poruchami příjmu potravy, komorbidním onemocněním, terapeutickým a preventivním programům. Kromě přednášek proběhnou v rámci konference také workshopy zaměřené na klinickou praxi a prevenci. V sobotu je na programu i workshop pro veřejnost s volným přístupem se zaměřením na poruchy příjmu potravy v souvislosti se sportem, jehož hostem bude olympijská reprezentantka Gabriela Soukalová.

Konference se bude konat online. Registrování účastníci obdrží před konáním konference link. Více informací včetně kompletního programu naleznete na stránkách http://konference.ecinstitut.cz

Registrace zde: http://konference.ecinstitut.cz/konference/prihlaska-ucastnika


Zájemci z řád novinářů mohou zažádat o volný vstup na konferenci na adrese konference@ecinstitut.cz, odkud posléze obdrží link na konferenci.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

  1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

  1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O E-clinic
Institut pro studium, prevenci a léčbu poruch příjmu potravy a komorbidních poruch, z.ú., je nezisková organizace, která má více než dvacetileté zkušenosti s léčbou a prevencí poruch příjmu potravy a dalších duševních onemocnění (jako je ADHD v dospělosti). Cílem instituce je vyvíjet snadno dostupné „evidence-based“ služby zaměřené na podporu duševního zdraví, přispívat k včasnému nalezení adekvátní pomoci pro lidi, kteří duševním onemocněním trpí, a k destigmatizaci duševních onemocnění a jejich léčby.

Tisková zpráva

Warfarinu „odzvonilo“, ke slovu se hlásí moderní léky

  • 30 března, 20218 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Tisícům pacientů tak odpadnou testy, dieta, zvýší se bezpečnost

Praha, 30. 3. 2021 – Desítkám tisíc lidí, kterým kvůli jejich nemoci hrozí mrtvice, plicní embolie, žilní trombóza a podobné, přinesl rok 2021 zásadní změnu v jejich léčbě. Lékaři jim mohou za určitých podmínek nově rovnou nasadit moderní léky, které brání nežádoucímu srážení krve, tzv. NOAC. Tyto protisrážlivé léky se po letech čekání dočkaly lepší úhrady zdravotními pojišťovnami a řada nemocných tak nebude muset procházet léčbou warfarinem tak jako doposud. Novou skupinou, která by NOAC mohla dostat, jsou i nakažení koronavirem s projevy tvorby trombóz. Podle posledních poznatků totiž u nich covid-19 častěji způsobuje krevní sraženiny, které je přímo ohrožují na životě.

Warfarin v Česku vévodil protisrážlivé (antikoagulační) terapii, protože byl výrazně levnější, a především plně hrazený zdravotními pojišťovnami. A tak se NOAC dostaly jen k těm, kteří starý lék prokazatelně nesnášeli nebo se u nich nedařilo dosáhnout jeho adekvátního účinku. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která NOAC do první linie uvolnila. „Pro mě osobně je to malá revoluce s velkým a pozitivním dopadem na léčbu pacientů v každodenní klinické praxi. Výhodou NOAC je rychlost účinku a bezpečnost. Lidé také nemusí dodržovat omezující dietní opatření,“ popisuje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc. Největší skupinou, která léčbu NOAC ocení, jsou podle prof. Táborského nemocní s fibrilací síní. Ta své nositele ohrožuje vznikem krevní sraženiny v srdci a jejím uvolněním do těla, v nejhorším případě do mozku, kde může zapříčinit mrtvici. „U těchto lidí jsme museli vždy zahájit léčbu warfarinem a trvalo několik týdnů, než jsme dosáhli léčebné hladiny léků. A to ještě ne u všech. Nyní, při splnění určitých podmínek, můžeme zahájit léčbu nemocného okamžitě moderním a bezpečným lékem, kdy je účinnosti dosaženo zpravidla již za 2–4 hodiny po podání první tablety, a okamžitě je zaručena maximální možná ochrana před závažnými následky.“

Možnost používat NOAC v první linii lékaři vítají také proto, že za doby pandemie bylo těžké přimět pacienty na warfarinu, aby chodili na pravidelné kontroly. „Asi polovina nemocných nemá dobře řízenou léčbu warfarinem ani za normálních podmínek, pravidelné kontroly srážlivosti krve (tzv. Quickův test, INR) musí být důsledné, jinak je terapie warfarinem neúčinná, nebo dokonce nebezpečná. Stav těchto kontrol se při pandemii koronaviru zhoršil, lidé se báli chodit do ambulancí, strach z nákazy překonával strach ze špatně kontrolované nemoci,“ vysvětlil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Jak uvádí předseda České internistické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Richard Češka, CSc., moderní léky nebudou svým pacientům dávat „jen“ kardiologové, ale také internisté, neurologové, ortopedi, chirurgové, angiologové, hematologové a geriatři. „Stále však existují vybrané skupiny nemocných, u nichž není možné warfarin zaměnit za NOAC, proto i po uvolnění do první linie nelze záměnu provádět bezhlavě,“ upozorňuje prof. Češka. Pro české pacienty jsou nyní k dispozici čtyři antikoagulancia (protisrážlivé léky), dva z toho mohou lékaři podávat pacientovi v první linii. Moderní léčba má další plus. Pokud to situace vyžaduje, například když pacient užívající protisrážlivé léky musí akutně na operaci, mohou lékaři léčbu okamžitě „vypnout“. A to s pomocí přímého „antidota“ (látky s opačným účinkem), zatím u jednoho z preparátů.

Podle předsedy kardiologů prof. Linharta se bez moderních léčebných postupů nemůže Česku podařit udržet až dosud příznivý trend v poklesu kardiovaskulárních chorob. „Od konce 80. let u nás postupně klesá úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění – celkově o více než 50 %, velkou část tohoto poklesu má na svědomí zlepšení léčebných metod,“ říká prof. Linhart. „Příznivý trend může bohužel zvrátit růst výskytu diabetu, obezity, zanedbané prevence v době pandemie covid-19, a zhoršení socioekonomické situace obyvatel a s tím souvisejícího stresu. Všechny tyto faktory mají přímý vliv na zvýšení úmrtnosti na srdeční a cévní choroby.“

Aby se této hrozbě zabránilo je třeba zavádět nové léčebné metody a používat moderní léky, které však zdravotní pojišťovny v Česku často platí lidem opožděně nebo omezeně, ačkoliv je ČR podle posledních statistik v počtu nových případů na třetím nejhorším místě mezi zeměmi sdruženými v rámci Evropské kardiologické společnosti. Podle kardiologů by také významně pomohlo nastavení strategie obnovy zdravotních služeb po ústupu pandemie a celonárodní mobilizace ke zdravějšímu životnímu stylu – zejména fyzickému pohybu a pestřejší stravě.

O NOAC

Termínem NOAC (z angličtiny new oral anticoagulants) se označují nová nebo také newarfarinová antikoagulancia (léky zabraňující přílišnému srážení krve). Působí inhibicí jednoho z článků kaskády srážení krve, a tím omezují riziko tvorby sraženin v cévním řečišti nebo v samotném srdci. Výhodou NOAC je podávání bez nutnosti pravidelného sledování jejich účinnosti pomocí krevních testů, které jsou v případě jejich předchůdce – warfarinu – nutné (u warfarinu jde o stanovení tzv. INR neboli Quickova testu). Výhodou NOAC je i vyšší bezpečnost, zejména omezení některých typů krvácení. Velmi přínosná je existence přímého antidota, které je v ČR zatím pro jeden z těchto preparátů již široce dostupné.

V současné době užívá warfarin nadpoloviční většina pacientů v ČR, tedy asi 125 000 lidí. NOAC dosud lékaři nasadili u přibližně 110 000 osob.

Tisková zpráva

5 onemocnění, které hrozí mužům… A prohlídka u urologa je může…

  • 29 března, 20218 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Ani v době pandemie covid-19 by muži neměli zanedbávat preventivní prohlídky u urologa. Díky vyšetření totiž lze zavčasu odhalit vážná onemocnění. „Prevence je v celé medicíně včetně urologie velmi důležitá. Obtíže, které muž již začne pociťovat, mohou znamenat, že onemocnění je už rozvinuté. Pravidelné návštěvy u specialisty v oboru urologie však mohou předejít vzniku i rozvoji onemocnění,“ říká MUDr. Josef Stolz, MBA, primář pražské Urologické kliniky UroKlinikum.

Ačkoliv návštěva v ordinaci urologa v některých mužích může vyvolávat obavy z nepříjemné prohlídky, její odkládání se opravdu nevyplatí. Je to právě urolog, který může odhalit některé nemoci, včetně rakoviny, jež nemají zpočátku žádné příznaky. A právě jejich diagnostika v časném stádiu zvyšuje šance na úplné vyléčení! „Urologa má člověk navštěvovat po padesátce, pokud nemá potíže. Platí, že po tomto roce věku mají muži chodit na preventivní prohlídky. Pokud má muž otce s rakovinou prostaty v relativně mladším věku, pak se doporučují urologické prohlídky od 40. roku věku,“ radí primář Stolz. Jaká onemocnění může prohlídka u urologa odhalit?

  1. Erektilní dysfunkce může být předzvěstí infarktu!

Porucha erekce neboli neschopnost udržet erekci penisu v dostatečné tuhosti a po dostatečnou dobu potřebnou pro kvalitní pohlavní styk, je poměrně častým jevem. „Asi 50 % mužů po padesátce má nějakou formu erektilní dysfunkce. Počet mužů s těmito problémy narůstá. Proč? Je to v souvislosti s vedlejšími nemocemi, vedlejší medikací, životním stylem, stresem a podobně,“ uvádí MUDr. Stolz. Problémy s erekcí by však muži neměli podceňovat, a pokud se frekvence potíží zvyšuje a neschopnost dosáhnout a udržet erekci přetrvává, je na místě navštívit odborníka. „Erektilní dysfunkce totiž může značit i nějaké skryté onemocnění. Náhle vzniklá porucha erekce u zdravého jedince může varovat před blížícím se srdečním infarktem, a to půl roku předtím, než k němu dojde,“ varuje primář UroKlinikum. Poruchy erekce mohou souviset i s mnohými jinými onemocněními od cukrovky až po deprese.

  1. Zvětšenou prostatu řešte zavčasu

S věkem se u mužů zvětšuje předstojná žláza neboli prostata, utlačuje močovou trubici a způsobuje řadu nepříjemných symptomů jako je časté nucení na močení, a to i v nočních hodinách, slabší či nestejnoměrný proud moči, bolest při močení… Benigní onemocnění prostaty neboli benigní hyperplazie prostaty (označovaná též zkratkou BHP) je jedním z nejčastějších nezhoubných bujení u mužů. Postihuje přibližně 40 % pánů po padesátém roce věku, po sedmdesátce se týká takřka každého. Pokud vás však podobné potíže postihnou, neměli byste se nechat uchlácholit tím, že „tyhle problémy jsou s přibývajícím věkem prostě normální“. Za prvé je zbytečné se trápit něčím, s čím vám může lékař pomoci, a za druhé uvedené příznaky mohou také představovat prvotní signál vážnějšího onemocnění, jako je rakovina prostaty či nádor močového měchýře. Proto součástí preventivní urologické prohlídky u mužů nad 50 let bývá odběr krve na testování PSA (prostatického specifického antigenu, jehož vysoká hladina poukazuje na možné nádorové onemocnění). „Umožní nám záchyt rakoviny prostaty v počátečním stadiu, tedy v době, kdy nádor ještě nevyvolává žádné příznaky a kdy je možné jej úplně vyléčit,“ říká urolog prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., vedoucí lékař UroKlinikum Praha.

  1. Rakovina prostaty může přicházet bez příznaků

Včasné vyšetření urologem, včetně zmíněného krevního testu na PSA, může odhalit nebezpečnou rakovinu prostaty, která se zprvu neprojevuje žádnými viditelnými příznaky. Později na ni může upozorňovat časté močení či slabý nebo přerušovaný proud moči, bolest při močení či ejakulaci nebo krev v moči nebo ejakulátu. Karcinom prostaty představuje nejčastější onkologické onemocnění u mužů. V ČR tímto nádorem ročně onemocní téměř 7000 mužů a zemře jich průměrně 1400. Mezi nejohroženější skupinu patří pacienti nad 60 let, zasáhnout však může i mnohem mladší muže. Ti by měli být ostražití zejména v případě, že se nádor prostaty objevil v rodině.

  1. Vyšetření může odhalit nádorové onemocnění varlat

Zatímco riziko rakoviny prostaty roste s věkem, nádorové onemocnění varlat nejčastěji postihuje dvě skupiny mužů: mladé muže okolo 18, 20 let a pak muže kolem 50 let. Pro své zdraví však mohou něco udělat i sami – každý měsíc si pravidelně samovyšetřit varlata a díky tomu odhalit změny tvaru, velikosti, nárůst bulky, samotné objevení bulky… „Když si muž najde na šourku v oblasti varlat bulku, měl by se hned objednat na urologii a maximálně do týdne zajít na vyšetření. Na základě vyšetření lékař rozhodne, co dál. Laik nedokáže stav vyhodnotit. Vyšetření je včetně ultrazvuku, netrvá déle než 10–15 minut a je bezbolestné, na základě tohoto vyšetření lékař na 99 % sdělí pacientovi, zda je vše v pořádku či nikoliv,“ upozorňuje MUDr. Stolz a dodává: „I zde platí, že čím dříve je problém odhalen, tím vyšší pravděpodobnost, že bude choroba vyléčitelná. Proto je lepší přijít desetkrát zbytečně, než jednou nepřijít a promeškat šanci na uzdravení z vážné nemoci.“ V tomto případě je rozumné přijít rovnou na urologické pracoviště po předchozím objednání. UroKlinikum těmto pacientům nabízí brzké termíny.

  1. Nádory močového ústrojí

Primář Stolz připouští, že on i jeho kolegové se běžně setkávají i s nádory močového měchýře, jejichž přítomnost může signalizovat krev v moči či spermatu. Mezi nejzávažnější a nejčastější nádorová onemocnění vývodných močových cest patří nádory ledvin. „Procentuální výskyt nádorů ledvin je v České republice jeden z nejvyšších ze všech zemí světa, čtvrtý v roce 2018, přičemž 30 % nemocných na onemocnění zemře,“ představuje nelichotivé statistiky primář Stolz. Nejsou-li tyto nádory včas léčeny, mohou způsobit smrt nemocného. Včasná diagnostika a léčba je proto naprosto nezbytná.

 

Nebojte se preventivní prohlídky! Co vás čeká při návštěvě urologa?

Základní preventivní vyšetření u urologa zabere obvykle přibližně 15–20 minut, další vyšetření záleží na zdravotním stavu pacienta.  „Součástí první prohlídky u urologa je pohovor s pacientem, základní vyšetření pohmatem, obvykle i vyšetření prostaty konečníkem, základní vyšetření moči a vyšetření ledvin a orgánů malé pánve ultrazvukem. V žádném případě tedy nejde o nic bolestivého a pacienti se toho obávat nemusí. U mužů nad 50 let navíc doporučujeme odběr krve na testování PSA, což nám umožní záchyt rakoviny prostaty v počátečním stadiu, tedy v době, kdy nádor ještě nevyvolává žádné příznaky a kdy je možné jej úplně vyléčit,“ uvádí profesor Babjuk. Nemějte tedy zbytečný strach! Ačkoliv vyšetření prostaty může být některým mužům nepříjemné, není bolestivé a trvá jen chvíli – a určitě se vyplatí jej podstoupit a mít jistotu, že ve vás nebují život ohrožující onemocnění. Dále vám mohou být doporučena další vyšetření, kromě testu PSA kontrola krevního obrazu, funkce ledvin, zjištění hladiny testosteronu, případně cystoskopie, uroflowmetrie (vyšetření průtoku moči) či urodynamické vyšetření.

 

Tisková zpráva

Karcinom způsobený HPV jde vymýtit, ukazuje Austrálie – program…

  • 29 března, 20218 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 29. 3. 2021 – Karcinom lze vymýtit – alespoň ten, který způsobuje lidský papilomavirus (HPV). Ukazuje to úspěšný národní program v Austrálii kombinující očkování proti HPV a screening, díky kterým se v zemi snižuje výskyt karcinomu děložního hrdla. Loni se zde podle předpokladu odborníků dokonce přiblížil k hranici tzv. vzácného onemocnění. Podmínkou úspěchu je podle European Cancer Organisation (Evropská organizace pro boj proti rakovině) 90% proočkovanost jak u dívek, tak u chlapců a zároveň vysoká návštěvnost screeningu. V Česku proočkovanost proti HPV klesá – v roce 2018 se podle odhadů nechalo naočkovat 60 % dívek a 30 % chlapců ve věku 13 let.

Australská vláda spustila bezplatný plošný očkovací program proti HPV v roce 2007 pro dívky, o šest let později zavedla i očkování chlapců. Díky dlouhodobě vysoké proočkovanosti a návštěvnosti screeningu se tak v Austrálii podle odhadu odborníků v loňském roce objevil karcinom děložního hrdla v 7 případech na 100 tisíc žen. Hranice vzácného onemocnění je už 6 případů na 100 tisíc žen. Poklesl i výskyt genitálních bradavic. „Austrálie je v tomto ohledu světovým premiantem, povědomí o očkování je tam velmi vysoké a také jejich přístup k němu je zodpovědnější než u nás,“ říká MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Připomíná však, že klíčová je proočkovanost jak chlapců, tak dívek.

Podle odborníků je cíl 90% proočkovanosti v Česku v současnosti vzdálený. „Takto vysokou míru v Česku nemají ani některé povinné vakcíny. O vymýcení nemocí způsobených HPV samozřejmě usilujeme, ale pro začátek bych byla ráda, abychom zvrátili ten klesající trend a proočkovanost začala znovu stoupat,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

V roce 2018 se podle odhadů nechalo naočkovat pouze 60 % dívek a 30 % chlapců ve věku 13 let. Tuzemský systém je přitom podle MUDr. Dvořáka nastaven dobře. „Stejně jako v Austrálii u nás hradíme vakcinaci jak dívkám, tak hochům, v České republice je to ve věku 13 let. Pro snížení výskytu karcinomu děložního hrdla ale nesmíme zapomínat také na důsledný screening a prevenci, což ženy velmi často zanedbávají,“ vysvětluje.

Během pandemie koronaviru návštěvnost screeningů poklesla a současná situace příliš nenahrává ani nepovinnému očkování. „Kvůli současné situaci bohužel zájem o nepovinná očkování klesl. Lidé by je ale ani teď neměli odkládat a nechat se naočkovat co nejdříve,“ říká MUDr. Ilona Hülleová.

Velký zádrhel lékaři vidí i ve vzdělávání veřejnosti, která v Česku podléhá různým dezinformacím a očkování odmítá. „Obecné povědomí o rizicích spojených s HPV stoupá, lékaři navíc rodiče na očkování upozorňují při preventivních prohlídkách ve 13. roce dítěte. Poslední roky ale musíme bojovat s náladou společnosti zaměřenou proti očkování obecně. Té část rodičů podléhá a své děti očkovat nenechají – přitom je vakcínou mohou pomoci ochránit před zdravotními problémy v dospělosti,“ říká MUDr. Hülleová. Navzdory tomu stále platí, že lékař je pro rodiče nejdůležitějším zdrojem informací o očkování. Podle MUDr. Hülleové by mohla pomoci i osvěta mezi samotnými dětmi, nejen rodiči. „Bylo by vhodné, kdyby se to dozvěděly třeba ve škole v rámci vyučování,“ uzavírá. Experti také upozorňují na potřebu strategie k vymýcení karcinomu děložního hrdla, která by mohla být součástí Národního onkologického plánu.

Vymýcení karcinomu děložního hrdla bychom se mohli dočkat i v České republice. Je však nutné zvýšit proočkovanost proti HPV u chlapců i dívek.

Doporučené články

Správný pitný režim – víte, jak a proč ho dodržovat?

  • 25 března, 202125 března, 2021
  • by andrlovak1

Už od mala všude kolem sebe slýcháme, že dodržovat pitný režim je velmi důležité. I přesto s tím má ale mnoho lidí problém. Co přesně správný pitný režim znamená a jaké problémy nám může způsobit, pokud ho nebudeme dodržovat?

Dodržovat pitný režim zdaleka neznamená napít se, když máme žízeň. Jeho funkcí je doplnění vydaných tekutin z našeho těla během dne. Člověk denně vyloučí přibližně 2,5 litru vody, a to močí, stolicí, dýcháním a kůží. Tato hodnota se však samozřejmě mění v reakci na různá roční období či jednotlivé situace.

Kolik tekutin bychom měli vypít?

Znamená to tedy, že když denně vyloučíme 2,5 litru tekutin, stejné množství bychom měli automaticky i doplnit? Tak jednoduché to není. Denní potřeba tekutin se počítá podle vzorečku, který říká, že na každých 15 kilogramů tělesné hmotnosti připadá 0,5 litru tekutin. Pokud se tedy jedná o člověka s váhou 70 kilogramů, jeho denní dávka tekutin činí přibližně 2,3 litru. Tato hodnota však počítá s fungováním člověka za běžných podmínek. Množství vody tak musíme přizpůsobit například teplotě vzduchu, aktuální fyzické zátěži či zdravotnímu stavu.

Když pijeme málo

V každodenním shonu se často stává, že na pravidelný přísun tekutin zapomínáme. Jako samozřejmost vnímáme, že po sklenici vody sáhneme teprve ve chvíli, kdy dostaneme žízeň. To je ale chyba. Žízeň totiž neupozorňuje na to, že je ideální čas se napít, ale varuje, že tělo již ztratilo 1-2 % tekutin a my je nedoplnili. Ideálně bychom tedy měli dodržovat pitný režim tak, aby k pocitu žízně vůbec nedocházelo.

Jedním z běžných následků nedostatku tekutin je bolest hlavy, kterou máme tendenci přehlížet. Pokud ale ke špatnému pitnému režimu dochází dlouhodobě, můžou se objevit vážnější zdravotní potíže, jako jsou poruchy funkce ledvin nebo například vznik močových a ledvinových kamenů.

Důležitý pojem spojený s nedostatkem tekutin je dehydratace neboli odvodnění organismu. K tomu dochází při opravdu nízkém přijmu tekutin, ale i pokud nás trápí průjem nebo zvracení. Pozor na dehydrataci si musíme dávat také v letním horkém počasí nebo při vykonávání náročné fyzické zátěže, kdy dochází k nadměrnému pocení.

Projevy dehydratace

  • únava
  • bolest hlavy
  • oschlé rty a jazyk
  • tmavě žlutá moč
  • zácpa
  • suchá pokožka
  • tlak v okolí žaludku
  • škytání u jídla
  • ztráta koncentrace

Když pijeme příliš

I nadměrné pití tekutin může znamenat problém. Pokud je příjem vody příliš vysoký, může dojít k hyperhydrataci. Co ale znamená nadměrné pití? Aby nedošlo k přetížení organismu, neměli bychom během jedné hodiny vypít více než jeden litr tekutin, to je totiž zároveň přibližné množství moči, kterou dokáže tělo během hodiny vyloučit.

Následky hyperhydratace

  • Zvýšený krevní tlak
  • Přetěžování ledvin
  • Bolesti hlavy
  • Otoky

 

Tisková zpráva

Nová zbraň proti covidu-19. Vědci žádají o pomoc

  • 25 března, 202125 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha – Česko trápí v souvislosti s onemocněním covid-19 zásadní problém – dlouhodobě vysoký podíl pozitivních testů. Skutečný rozsah epidemie ve společnosti tedy neznáme, ale jen odhadujeme. Řešením může být nová analytická metoda založená na stanovení obsahu RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách, která přináší několik zásadních výhod – je zcela nezávislá na ochotě nakažených podstoupit klinické testování, získává data s předstihem, je výrazně levnější, lze díky ní odhalovat ohniska epidemie a sledovat šíření nových mutací. K prosazení metody je však potřeba pomoci státních institucí, soukromých laboratoří, epidemiologů, případně velkých tuzemských firem.

Metodu vyvinula VŠCHT Praha ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi a od července 2020 probíhá pilotní monitoring ve 14 lokalitách pražské stokové sítě. Vzorkování je zaměřeno především na obytné lokality (sídliště, vilová zástavba, centrum Prahy, VŠ koleje), ale i na další důležité objekty, jako jsou Letiště Václava Havla, nemocnice, obchodní centrum atd. „V současné době je monitoring rozšířen i o další důležitá odběrová místa stokové sítě a odběr vzorků probíhá častěji, a to 2 – 3x týdně,“ říká Ing. Petr Sýkora, Ph.D., technický ředitel Pražských vodovodů a kanalizací.

„Výsledky z tohoto sledování ukazují, že především v obytných oblastech data z odpadních vod velmi dobře korelují s epidemickou situací. V řadě případů byly nárůsty počtů kopií virové RNA pozorovány s předstihem 1 – 2 týdny oproti datům z klinických testů publikovaných pro území Prahy,“ vysvětluje docent Jan Bartáček z VŠCHT Praha s tím, že do sledování přítomnosti viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách vkládá velké úsilí řada vyspělých zemí. Průkopníkem je Nizozemí, kde je v současnosti centrálně organizován monitoring přítomnosti viru v odpadních vodách ve více než 300 městských čistírnách odpadních vod. Rozsáhlé studie publikovaly i instituce ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii.

Využití nového monitoringu je několikeré. Kromě získání objektivních dat o vývoji epidemie lze v době ustupující epidemie s předstihem odhalovat nová ohniska, identifikovat rizikové zóny a sledovat zasažení významných objektů, jako jsou nemocnice, budovy veřejné správy atd. Nabízí se také využití pro sledování šíření nových mutací viru. „V tomto případě jsou zatím známá pouze data ze zahraničí,  v ČR se dosud takové testování neprovádí, ale metodiku lze o toto sledování snadno rozšířit,“ říká docent Bartáček.

Řešitel několika prestižních mezinárodních grantů upozorňuje, že data, která získal jeho tým v rámci pilotního monitoringu v Praze a okolí, jsou jen předběžná. „Rozsah vzorkování zatím není dostatečný pro kvalitní epidemiologický výzkum, který by mohl být využitý pro řízení epidemiologických opatření na území konkrétních měst, případně celé České republiky. Proto v současné době hledáme podporu pro mnohem rozsáhlejší monitoring (častější vzorkování na více lokalitách).“

Rozvinout metodu nejenže dává velký smysl kvůli efektivnějšímu boji proti pandemii, ale bude to také nutné s ohledem na nové doporučení Evropská komise, aby členské státy monitorovaly odpadní vody v čistírnách odpadních vod s kapacitou alespoň 150 tis. ekvivalentních obyvatel, a to nejpozději od 1. 10. 2021.

Kdo tedy může pomoci slibnou metodu naplno verifikovat a posunout k plnému využití?

V první řadě instituce státní správy a samosprávy, které by využily produkovaná data, a přitom byly ochotny výzkum podpořit finančně, technicky nebo organizačně. Dále analytické laboratoře komerční i veřejné, jimž je VŠCHT Praha ochotna poskytnou metodiku předúpravy vzorků i RT-qPCR. „Potřebovali bychom spolupracovat i s epidemiology, kteří by byli schopni v reálném čase vyhodnocovat a interpretovat námi získaná data,“ doplňuje Bartáček. Prostor je i pro velké tuzemské firmy, který by byly ochotné do veřejně prospěšného výzkumu investovat.

Informace k metodě

Z klinických dat vyplývá, že minimálně 45 % pacientů s nemocí COVID-19 vylučuje ve stolici RNA viru SARS-CoV-2 a to i v případě, že netrpí průjmovými obtížemi, popř. nevykazují vůbec symptomy onemocnění COVID-19 3-5. Některé studie uvádějí i vyšší zastoupení těchto pacientů, např. Chan, et al. 6 uvádí 66 % a Papoutsis, et al. 7 dokonce 100 %. Vzhledem k tomu, že podstatná část pacientů vyhledává lékařskou pomoc až při propuknutí závažnějších syndromů nemoci, mohou data získaná z odpadních vod indikovat vývoj epidemie až s dvoutýdenním předstihem oproti klinickým datům 1,8 a to i přesto, že pacienti s COVID-19 vylučují virovou RNA ve stolici poněkud později než je detekovatelná v horních cestách dýchacích 3.

Vypovídací hodnotu dat získaných z odpadních vod částečně problematizuje fakt, že specifické množství virové RNA produkované jednotlivými pacienty se může lišit až o několik řádů 5,9. Jednotná také není doba, po kterou lze SARS-CoV-2 detekovat ve stolici. Ta se typicky pohybuje mezi 14 a 21 dny 5, ale může i přesahovat 30 dní 3. I přesto bylo publikováno mnoho data ukazujících vysokou epidemiologickou hodnotu dat z odpadních vod 10-14.

V  České republice bylo dosud zveřejněno velmi málo dat o přítomnosti SARS-CoV-2 v odpadních vodách. Hlavní aktivitou v této oblasti je společný projekt Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM), Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL), sdružení SOVAK a Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který sledoval přítomnost viru v nátocích 33 českých čistíren odpadních vod 16. Data publikovaná z tohoto výzkumu zahrnují letní období roku 2020. V té době nebyl výskyt onemocnění COVID-19 tak vysoký jako na jaře 2021 a metodika byla stále ve vývoji, a tak dosažené výsledky nemají stejnou vypovídající hodnotu jako výsledky naměřené v poslední době. Současný výzkum zmíněného konsorcia probíhá pouze v omezené míře.

VŠCHT Praha ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK a.s.) získaly v květnu roku 2020 financování na pilotní výzkum výskytu viru SARS-CoV-2 v odpadní vodě na různých místech pražské stokové sítě (jako rozšíření grantu SS01020112 poskytnutého agenturou TA ČR). V rámci tohoto projektu byla vyvinuta kompletní metodika pro kvantitativní stanovení kopií virové RNA (cílové geny S a N1) v odpadních vodách na základě RT-qPCR (reverzní transkripce – kvantitativní polymerázová řetězová reakce).

Prevence a léčba

Masarykův onkologický ústav má látku pro odhalení nádorů mozku

  • 24 března, 202115 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Brno 24. března (ČTK) – Masarykův onkologický ústav v Brně začal vyšetřovat pomocí nového radiofarmaka, které pomáhá lépe odhalit nádory mozku a efektivněji je léčit. Novinářům to dnes řekli zástupci ústavu. Při injekční aplikaci zachytí látku v těle pacienta nádorové buňky, nádor se tím krátkodobě zvýrazní a lékaři ho mohou na přístrojích lépe rozpoznat. Loni se podařilo látku 11C-Methionin zaregistrovat a od letošního března ji ústav používá, přičemž použití nově hradí zdravotní pojišťovny.

Díky aplikaci látky a vyšetření na pozitronové emisní tomografii mohou lékaři přesně určit rozsah nádoru na mozku, tím mohou být přesnější léčbě spočívající v operacích, radioterapii, chemoterapii a podpůrné léčbě. Celkově to může podle odborníků vést ke zlepšení kvality života pacienta nebo k jeho prodloužení.

Náměstek pro vědu a výzkum ústavu Tomáš Kazda uvedl, že nejčastějším a nejagresivnějším mozkovým nádorem u dospělých je glioblastom. Pro lepší odhalení rozsahu nádoru ústav vyvíjel nové radiofarmakum už od roku 2009 spolu s Ústavem jaderního výzkumu Řež (ÚJV). V letech 2012 až 2014 byl klinicky testován, podle primářky oddělení klinických hodnocení Reginy Demlové studie ukázala bezpečnost, účinnost a pozitivní přínos přípravku. “Zjistili jsme, že radiofarmakum v době jeho účinnosti vychytává ve zvýšené míře především živá nádorová buňka, nikoli zdravá mozková tkáň. Proto se nám potom zobrazuje tkáň, kde jsou aktivní nádorové buňky,” uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Podle něj ústav podal látku při studii 20 pacientům, nyní ho dostali další tři. Týdně je ústav schopný ho podat jednomu až dvěma pacientům.

Látka se aplikuje injekčně, účinnost je do půl hodiny. “Veškerá výroba, kontrola kvality a aplikace pacientovi tak musí proběhnout s absolutně minimální časovou prodlevou,” uvedl manažer výzkumu a vývoje ÚJV Jan Adam.

Podle Svobody se každý rok v České republice objeví přes 800 pacientů s primárním zhoubným nádorem mozku, který v mozku přímo vznikl, a dalších více než 1000 pacientů, kterým lékaři zjistí mozkové metastázy z jiného nádorového onemocnění. Oba případy nádorů mozku pacienty ohrožují na životě.

Zpravodaj

Loni výrazně klesl počet lidí s tuberkulózou, bylo jich 361

  • 23 března, 202125 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 23. března (ČTK) – Loni v Česku výrazně poklesl počet lidí, kteří měli tuberkulózu. Podle předběžných čísel onemocnělo 361 lidí, asi o pětinu méně než v roce 2019. Podle lékařů mohou být za poklesem opatření přijatá kvůli boji s epidemií koronaviru. Je také možné, že se lidé kvůli pandemii vyhýbají návštěvě lékaře a na onemocnění tuberkulózou se přijde později. Při příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března, o tom ČTK informovali plicní lékaři.

Data za loňský rok se mohou ještě mírně měnit. Registr, do kterého se údaje za uplynulý rok zadávají, se uzavírá ke konci dubna. Podle lékařů je pravděpodobné, že poprvé v historii ČR bude hlášeno méně než 400 případů.

Mezi nemocnými s tuberkulózou bylo loni více mužů než žen. Necelou třetinu, přesně 105 případů, tvořili lidé narození mimo ČR, z toho nejvíce bylo Ukrajinců, Vietnamců, Indů a Slováků. Průměrný věk nemocných byl 51 let, lékaři ale zaznamenali i dvě nákazy u dětí mladších 15 let. Na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.

Nejvíce lidí s tuberkulózou bylo tradičně v Praze, a to 99 nemocných. Více než polovinu v hlavním městě tvořili cizinci. Druhý nejvyšší počet, a to 40, byl v Jihomoravském kraji. Ve Středočeském kraji počet nemocných oproti roku 2019 klesl na polovinu, loni tam tuberkulózu mělo 33 lidí.

Za poklesem případů tuberkulózy v Česku může být podle Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. Vliv mohl mít také nižší počet agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Ti bývají podle lékařů častým zdrojem nákazy.

Lékaři upozorňují na to, že někteří lidé se kvůli obavě z nákazy koronavirem vyhýbají vyšetřením. Na kontroly podle nich v současnosti nechodí ani rizikoví pacienti. Lékaři loni zaznamenali případ Litevce, který vyhledal lékařskou péči s podezřením na koronavirus. Ukázalo se ale, že měl tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu, nemoci pak podlehl. “Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,” uvedla Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka pneumologické kliniky pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.

 

Počet hlášených případů tuberkulózy od roku 2010

rokpočet
2010680
2011609
2012611
2013502
2014514
2015518
2016517
2017505
2018444
2019464
2020361*

*předběžné údaje

Zdroj: Národní registr TBC, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)

 

Zpravodaj

Několik nemocnic v ČR ošetřuje pacienty s covidem laserem

  • 22 března, 202125 března, 2021
  • by andrlovak1

Praha 22. března (ČTK) – Několik nemocnic a zdravotnických zařízení v Česku využívá při léčbě pacientů s covidem-19 a pacientů s postcovidovým syndromem MLS laser. Dosud lékaři ošetřili laserem 151 pacientů s covidovým zápalem plic a 44 s následnými dýchacími obtížemi. U většiny pacientů, kteří tuto terapii podstoupili, se zlepšil jejich stav. Novinářům to dnes řekl lékař Lukáš Cibulka z Oblastní nemocnice Kolín.

Tyto lasery se běžně používají na rehabilitačních odděleních a jsou schváleny pro použití v EU. “Působení MLS laseru má prokázaný protizánětlivý účinek,” uvedl Cibulka, který je primářem rehabilitačního oddělení kolínské nemocnice. V případě nemoci covid-19 laser podle lékařů stimuluje produkci protizánětlivých proteinů a tlumí takzvanou cytokinovou bouři, tedy zvýšenou imunitní reakci organismu, kvůli které se zhoršuje zdravotní stav pacientů s tímto onemocněním.

Podle Cibulky pomáhá i lidem, kteří covid-19 prodělali a mají následné obtíže. Laser podle něj zmenšuje zjizvení na plicích, které lidé po covidu mají. Výsledek lékaři kontrolovali na rentgenu. U některých pacientů zaznamenali lékaři ústup dušnosti a zlepšení odkašlávání hlenu.

Celkem lékaři použili laser v Česku u 151 pacientů s covidovým zápalem plic, přičemž u 128 z nich, tedy u 85 procent, se zlepšil jejich klinický stav. Lékaři ošetřili také 44 lidí, kteří měli po covidu zdravotní problémy, zlepšení zaznamenali u 41 z nich. V kolínské nemocnici podle Cibulky od podzimu ošetřili přes 70 pacientů, z toho u čtyřech nedosáhli zlepšení jejich stavu. Ostatním terapie pomohla. Zájem o tuto léčbu se podle Cibulky zvýšil tak, že nemocnice bude pořizovat druhý přístroj.

Kromě Kolína využívají laser také v kladenské a náchodské nemocnici, v nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj, ostravské fakultní nemocnici a na některých pracovištích v Praze a Brně. V Kladně začali laserem ozařovat i pacienty, kteří jsou na umělé plicní ventilaci.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 34 35 36 37 38 … 58

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS