Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Chřest a jeho blahodárné účinky na zdraví

  • 6 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Chřestová sezóna je v plném proudu a vás možná zajímá, jestli má kromě výborné chuti také nějaké blahodárné zdravotní účinky. Věřte, že jich není málo a přečtěte si, s čím vším vám tato sezónní zelenina může pomoci.

Druhů chřestu je mnoho, nejznámější je však zelený, bílý a fialový. Během jeho sezóny v jarních měsících se v kuchyni objevuje velmi často, málokdo ale ví, jak moc prospěšný vlastně je. Nejenže má málo kalorií, zároveň je ale bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů.

Zelenina plná zdraví prospěšných látek

Díky rozmanitému obsahu nejrůznějších vitaminů a minerálů je chřest zdraví prospěšný v mnoha ohledech. Je zdrojem vápníku, železa, hořčíku, draslíku, zinku, fosforu a jódu. Co se vitamínů týče, najdeme v chřestu vitamín A, C, E, vitamíny skupiny B a alkaloidy.

Díky obsahu betakarotenu je tato zelenina prospěšná pro zdravý zrak, kůži, obnovu sliznic, ale dokonce může fungovat i jako prevence proti některým typům rakovinného bujení. Dále chřest povzbuzuje činnost ledvin a používá se jako prevence ledvinových kamínků i k jejich léčbě. Podporuje vylučování vody a má i detoxikační účinky. V neposlední řadě pomáhá při revmatismu a dně a posiluje srdce i imunitní systém. K zahození není ani při potřebě snížení krevního tlaku nebo při redukčních dietách.

Chřest jako elixír mládí či afrodiziakum?

Možná jste už někdy slyšeli o tom, že by měl chřest působit jako tzv. „elixír mládí“. O tom lze diskutovat, jedno je ale pravda – jeho vysoký obsah vitamínů a minerálů podporuje naší fyzickou i psychickou kondici, možná proto si takové označení zaslouží.

Často se o chřestu mluví také jako o přírodním afrodiziaku. Podle výzkumů lze připustit, že díky jeho velice příznivým účinkům na celkové zdraví a funkci mnoha orgánů je pravděpodobné, že po jeho konzumaci může dojít ke zvýšení libida.

Na rozdíl od některé zelenin jiného druhu má chřest jednu velkou výhodu – je vhodný pro každého. S čistým svědomím si ho můžou dopřát těhotné či kojící ženy, ale i děti.

Prevence a léčba

Urologové usilují o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty

  • 5 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

V Česku jsou pro pacienty od určitého věku zdarma dostupná preventivní vyšetření na rakovinu tlustého střeva a konečníku, děložního hrdla či zhoubného nádoru prsu. V zemích, v kterých zavedli plošné preventivní vyšetření rakoviny prostaty, se podle urologů snížila úmrtnost na tento karcinom až o pětinu. Lékaři v Česku každoročně objeví toto onemocnění asi u 8000 mužů, pětina z nich přichází v pokročilém stadiu. Nemoci v Česku ročně podlehne přibližně 1400 mužů. Podle expertů žije v Česku asi 60.000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili.

V počtu nemocných je Česko v Evropě šesté. “Přestože jsou u nás čísla nemocných dlouhodobě vysoká, není bohužel prevence karcinomu prostaty součástí žádných preventivních prohlídek a programů,” uvedl Roman Zachoval, předseda České urologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ke zjištění, zda má muž nádor, se používá kombinace takzvaného PSA testu, který měří hladinu prostatického specifického antigenu v krvi, a vyšetření konečníku.

Plošný screening karcinomu prostaty podle Zachovala zavedli například ve Švýcarsku, Švédsku, Německu a Nizozemsku. Čísla podle něj ukazují, že se snaha o časné zachycení rakoviny vyplatí.

Prevence prostaty

Odborníci neznají důvody, proč je počet případů rakoviny prostaty v ČR vysoký a dokonce mírně stoupá. Vliv má zřejmě delší doba dožití, životní styl a strava. Kdyby muži chodili na kontroly včas, bylo by možné podle odborníků snížit úmrtnost na tento typ nádoru. “Jakmile se nádor prostaty vyskytuje v rodině, doporučujeme chodit na pravidelné prohlídky od 40. roku věku. Pravděpodobnost onemocnění je v těchto případech totiž dvakrát vyšší. Ale i když ne, muži po padesátce by s návštěvou urologa rozhodně neměli váhat,” řekl Zachoval. Asi 70 procent těchto nádorů podle něj sice roste pomalu, ale pokud už muži mají typické obtíže, může být na odstranění pozdě. To se podle urologa týká asi pětiny pacientů.

V časných stadiích urologové nádor operují, většinou roboticky nebo laparoskopicky. Díky tomu je možné se vyhnout nežádoucím efektům, jako je pooperační inkontinence nebo impotence. Při pokročilé fázi nemoci lékaři nasazují hormonální terapii.

Mezi obvyklé projevy rakoviny prostaty patří jakékoli změny při močení, tedy například slabý proud moči, častější nucení na toaletu, krev v moči, ale také bolestivá ejakulace nebo potíže s erekcí. Nádor se zpočátku nemusí vůbec projevovat, může v těle růst i deset let bez povšimnutí.

České zdravotnictví

Lékaři odstraňují krevní sraženiny z plic operací s podchlazením mozku

  • 5 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Tromboembolická plicní hypertenze, kterou lékaři ve VFN léčí speciální operací, vzniká jako chronický důsledek opakovaných plicních embolií. Ty jsou způsobeny krevními sraženinami, které se uvolnily z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen. U dvou až čtyř procent pacientů po plicní embolii se podle Jansy nerozpustí všechny sraženiny a rozvine se u nich tato plicní hypertenze. Vysoký tlak v plicích může mít různé příčiny a podle vedoucího lékaře centra pro plicní hypertenzi ve VFN Pavla Jansy ho způsobují hlavně srdeční a plicní choroby. Tímto onemocněním, které se projevuje mimo jiné dušností a únavou, podle něj trpí asi procento dospělé populace. Ve VFN ročně diagnostikují kolem 50 pacientů, z nich asi 30 podstoupí operaci.

“U nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které vytvoří překážku krevního toku. Jako následek vzniká vysoký tlak v plicních tepnách, zvětší se pravé srdce a následně dochází k selhávání zvětšené pravé srdeční komory,” popsal onemocnění Jaroslav Lindner, přednosta II. chirurgické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK, který udělal všech 400 operací. Nemocní bez léčby umírají na pravostranné srdeční selhání.

Proběhlé operace

Čtyřstá pacientka, která zákrok podstoupila na konci dubna, měla rozsáhlou plicní embolii loni v září. “Místo toho, aby se mi od dušnosti ulevovalo, se to spíš zhoršovalo,” popsala příznaky nemoci. Lékaři ve VFN ji během operace zchladili na 19 stupňů Celsia. Devětačtyřicetiletá pacientka měla 87 minut zastavené srdce a více než čtyři hodiny byla napojená na mimotělní oběh. Díky zchlazení mohou lékaři zastavit krevní oběh a ochránit mozek. Při normální teplotě kolem 37 stupňů by totiž po čtyřech minutách bez kyslíku došlo k poškození mozku, při zchlazení vydrží asi 20 minut.

Plicní embolie jsou nyní i častou komplikací covidu-19. Zda se dá očekávat vyšší výskyt plicní hypertenze v souvislosti s covidovou pandemií, lékaři zatím nedokáží říct. “Viděli jsme už několik pacientů, kteří prodělali covid v podzimních měsících a dneska po pěti, šesti měsících mají klasickou tromboembolickou hypertenzi. Zda je to opravdu častější, nebo to zapadá do populačního výskytu, zatím neumíme říci, ale ta myšlenka se nabízí,” řekl Jansa.

Speciální operaci s podchlazením, která trvá šest až sedm hodin, dělají v ČR pouze ve VFN. U pacientů, pro které není tato metoda vhodná, se podle Jansy používají léky či balonková angioplastika, při které se zavede do zúženého místa katétr s balonkem na konci. Nafouknutím balonku se tepna rozšíří a místo se vyztuží stentem. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze, kromě II. interní kliniky VFN, je to také kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc.

Dnešek je světovým dnem plicní hypertenze, jako připomínku této nemoci budou dnes některé budovy v Praze, Brně a Olomouci nasvíceny modře.

Výzkumy a studie

Vycházejí nové postupy pro léčbu mozkové mrtvice

  • 4 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Ta v Česku ročně postihne 25 000 lidí

Praha, 4. 5. 2021 – Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty.

Proč spěchat co nejdříve do nemocnice

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem. „Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje prof. Šaňák. Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30–40 % pacientů. „Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke). „Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje prim. MUDr. Jiří Neumann.

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení. „Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum – látku s opačným účinkem, která umožnuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku,“ doplňuje prof. Šaňák.

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.

Výzkumy a studie

Speciálně vycvičení psi dokáží detekovat COVID-19 u člověka

  • 3 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 3. května 2021 – Nezisková organizace Search and Rescue Czech Republic (SAR CZ), která jako jediná v České republice provádí studii detekce nemoci COVID-19 s použitím psů, dosáhla jedinečného úspěchu. Vyvinula ojedinělou metodu detekce onemocnění COVID-19 u lidí, a to bez nutnosti odebírání vzorku. Metoda je naprosto bezpečná a nehrozí další nákaza virem pro psa ani pro člověka. Novým způsobem testování bude navíc možné odhalit i další lidská onemocnění, na což odborníci připraví v budoucnu novou studii.

Detekování nemoci bez vzorku

V posledních měsících pracovali odborníci z týmu SAR Czech Republic na metodě detekce nemoci COVID-19 přímo na lidech. Nově dokáží psi detekovat onemocnění bez nutnosti odebrání vzorku pacienta  –  dokonce tak odhalí nakaženého člověka v davu zdravých lidí. „Testování nové metody jsme provedli za velmi přísných hygienických podmínek. Důležité bylo, aby se při detekci nenakazil pes ani další člověk, což se nám podařilo. Úspechu si nesmírně ceníme, protože tento způsob detekce zatím netestovali nikde na světě,“ uvádí Gustav Hotový, vedoucí projektu z neziskové organizace Search and Rescue Czech Republic.

Výcviky psů

V poslední době úspěšně absolvovali další výcvik čtyři psi jejichž průměrná úspěšnost při detekci virů je více než 94 %. „V poslední době jsme testy prováděli i s dalšími mutacemi onemocnění COVID-19, a to včetně Jihoafrické mutace. Mutace se nezdá být pro změnu pachové signatury nějak zásadní. Psi také dokázali nemoc detekovat u příznakových i bezpříznakových pacietů. Zajímavé je i to, že touto metodou bude možné odhalovat další lidská onemocnění, na což bychom rádi v budoucnu připravili novou studii,“ doplnil Gustav Hotový.

I přesto, že tým kynologů dosáhl jedinečných úspěchů, ani jemu se nevyhnuly nepříjemnosti. „Už měsíc čekáme na vyjádření Ministerstva zdravotnictví k naší žádosti na udělení výjímky k oficiálnímu testování nemoci COVID-19. Nadále tak panuje absolutní nezájem o výsledky studie ze strany státu. Přitom s naší metodou by mohlo být testování rychlejší, přesnější a také levnější než doposud. Trápí nás i nedostatek vzorků k výcviku. Naštěstí se nám podařilo sehnat partnery, kteří podporují dosavadní výzkum. Konkrétně Thomayerova a Olomoucká fakultní nemocnice, které nám spolu s praktickými lékaři poskytují vzorky viru. Společnost VAFO nám zase poskytla dostatek finančních prostředků a krmiva pro psy, abychom mohli ve studii pokračovat,“ uzavírá Gustav Hotový.

 

  • Tým Search and Rescue Czech Republic vyvinul inovativní metodu výcviku psů k detekci nemoci COVID-19 přímo na lidech, bez nutnosti odebrání vzorku

 

  • Nová metoda je ve světě naprosto ojedinělá. Díky ní budou psi schopni v budoucnu detekovat i další lidská onemocnění. Pro tento účel provede tým českých odborníků novou studii

 

  • Pro detekci nemoci COVID-19 byli vycvičeni další čtyři psi, kteří dokáží detekovat onemocnění s přesností více než 94 % bez ohledu na různé mutace viru. Metoda detekce koronaviru za pomoci psů již měsíc čeká na schválení Ministerstva zdravotnictví
Prevence a léčba

Jak poznat a léčit plané neštovice?

  • 22 dubna, 202122 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Plané neštovice jsou infekční onemocnění, které nejčastěji postihuje děti předškolního a školního věku. Způsobuje je virus varicella zoster (VZV), který se přenáší kapénkami při přímém kontaktu s postiženou osobou nebo vzduchem. Jak neštovice poznat a následně je léčit?

Příznaky choroby

První příznaky planých neštovic se dostaví jeden až dva dny před výsevem vyrážky, v tu chvíli se dá ale jen těžko poznat, že jde právě o neštovice. Dítě se začne cítit podobně jako při běžné chřipce, objeví se zvýšená teplota nebo zimnice a bolest hlavy. Výjimkou není ani kašel či rýma nebo žaludeční potíže. Indikátorem toho, že se jedná právě o začátek neštovic, může být svědění a bolest kůže v místech, kde se později objeví puchýře.

V druhé fázi se na kůži začnou objevovat růžovočervené skvrnky, ze kterých se po dvou až třech dnech stávají puchýřky naplněné tekutinou. Po dalších pěti až šesti dnech začínají vysychat a hojit se. Jelikož se ale objevují ve vlnách, doba hojení může být na každé části těla jinak dlouhá.

O tom, kde všude a v jakém počtu se neštovice objeví, můžeme pouze spekulovat. Vyrážka se postupně šíří po celém těle a u některých lidí ji můžeme najít i na sliznicích nosohltanu, dutiny ústní, konečníku, vnějšího genitálu nebo na očních víčkách. I počet puchýřků, který se na těle objeví, je velmi individuální. V průměrů se jich většinou objeví dvě stě až tři sta, někdy jich však může být i méně než deset, nebo na druhou stranu výjimečně dokonce i mnohem více.

Inkubační doba

Inkubační doba neštovic je většinou dvanáct až čtrnáct dní, v některých případech se ale může prodloužit až na dvacet pět dní. Postižené dítě začíná být infekční již dva dny před objevením prvních pupínků a přestává s vyschnutím posledního puchýře na těle.

Poté, co dítě prodělá plané neštovice, si jeho tělo vytvoří doživotní protilátky, které chrání jeho tělo před opětovným nakažením. V některých případech může později po styku s nakaženým dojít k reakci v podobě pásového oparu. Ten se objevuje většinou ve chvíli, kdy je organismus oslabený.

Jak neštovice léčit?

Jelikož jsou plané neštovice virové onemocnění, podání antibiotik pro jejich léčbu nepřipadá v úvahu. Puchýřky se léčí samy bez naší pomoci. Jelikož jsou ale velice svědivé, je třeba dávat pozor na to, aby si je dítě neškráblo. V takovém případě by se nejen prodloužila doba jejich hojení, ale v horších případech by mohlo dojít i k infekci.

Puchýřky by měly v průběhu nemoci co nejdříve zaschnout, tomu je možné pomoci nanášením tekutého pudru. Důležitá je také hygiena. Dítě by se mělo alespoň jednou denně osprchovat, ale pouze vodou bez mýdla. Vlažná voda navíc může ulevit od nepříjemného svědění. Vyhýbat by se měl postižený také přímému slunci a co nejvíce odpočívat, aby mělo tělo energii na zotavení.

 

České zdravotnictví

Zájem o antigenní testování stoupl osminásobně

  • 13 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Před měsícem se ve firmách napříč Českem ve velkém rozjelo povinné plošné testování na koronavirus. Bez negativního výsledku už do práce nesmějí ani zaměstnanci menších firem. Naplno se rozběhlo testování na úřadech a v institucích veřejného sektoru, vyhnout se mu mohou pouze osoby pracující z domova. Poptávka po antigenním testování je tak vysoká, že zájem o ně v EUC Laboratořích stoupl v březnu osminásobně oproti prosinci loňského roku.

Laboratoře jedou naplno a odběrová místa a mobilní odběrové týmy testují nepřetržitě od brzkého rána. V rámci současných opatření si zaměstnanci mohou antigenní testy provádět sami bez přítomnosti zdravotníků, mnozí zaměstnavatelé ale raději sází na jistotu a preferují vyšetření v akreditovaných laboratořích.

„Termíny na testování jsou plné, kapacity zahlcené a musím říct, že je to psychicky i fyzicky velice náročné. Jedeme téměř nonstop, a tak se po skončení pracovní doby cítím, jako bych složil vagon uhlí. Přesto bych neměnil,“ říká Vojtěch Veltruský, koordinátor testování         covid-19 EUC Laboratoří. Spolu se svými kolegy nakládá auto a vyjíždí do terénu už v pět hodin ráno. Za den stihnou navštívit několik firem, kde otestují a vyhodnotí až tisíce výsledků. Práci jim navíc komplikuje složitá příprava a spousta povinného papírování.

„Ještě, než vyrazíme na místo, musíme si nachystat žádanky a potvrzení, připravit a vydezinfikovat ochranné oděvy a všechny pomůcky, naložit antigenní testy a zároveň i PCR testy pro případ pozitivity mezi testovanými – to vše zabírá neuvěřitelné množství času“, dodává Vojtěch Veltruský. Odběry v terénu den ale nekončí. Poté se testovací tým přesouvá zpět do laboratoře, kde je čeká spousta dalších úkonů. Z těch se během posledních týdnů stává nekonečná rutina: zápis žádanek a výsledků, hlášení pozitivních případů na hlavní hygieničku, příprava na následující den. Přestože zaměstnavatelům stačí pro své zaměstnance zajistit rychlotesty, PCR testy jsou i nadále zlatým standardem pro přesnější detekci viru. Navíc jsou povinné při cestách do zahraničí nebo návštěvě domovů pro seniory. Poslední dobou PCR testy pro své zaměstnance preferují i některé opatrnější firmy, a proto laboranti spolu s kolegy musí mít navíc i dostatečnou kapacitu jak na složitější diagnostiku, tak i na další odběry.

„Všichni už cítíme únavu. Každý den potřebujeme zpracovat a vyhodnotit obrovský objem vzorků, a to nemluvíme jen o vzorcích testů na covid-19. Trochu se totiž zapomíná na to, že kromě testování na koronavirus nadále provádíme i ostatní běžná laboratorní vyšetření – chodí k nám pacienti se žádankami na odběry krve kvůli podezření na diabetes, alergie, hepatitidu, nebo problémy se štítnou žlázou. Život se nezastavil a lidé řeší i další zdravotní problémy,“ upozorňuje Mgr. Jana Thomas Cílková, MBA, ředitelka EUC Laboratoří.

Do testování na covid-19 se Laboratoře EUC zapojily v březnu loňského roku s odběrovým místem v Praze 6 na Veleslavíně. V současné době provozuje v ČR již 6 odběrových míst pro testování na covid-19 a 29 klasických odběrových míst, kam lidé chodí na běžné odběry krve. Aktuálně je enormní zájem především o antigenní testy, následují PCR testy. Skokově narostla i poptávka po testování na protilátky na covid-19. Řadu lidí, kteří už nemocí prošli, nebo mají podezření, že ji prodělali bezpříznakově, totiž zajímá, zda si jejich tělo vytvořilo protilátky, které by je mohly chránit před případnou reinfekcí.

„Imunitní odpověď na vir SARS-CoV-2 dosud není zcela prozkoumána a není zjištěno, jak dlouho trvá imunita proti další nákaze. Tvorba protilátek je naprosto individuální,” vysvětluje Mgr. Jaroslava Kalaninová, vedoucí laboratoře imunologie a alergologie EUC Laboratoří. „Vzhledem k tomu, že nevíme, zda a jak dlouho budou protilátky v těle po uzdravení přetrvávat, bude zájem o testy určitě stoupat. Test na protilátky by totiž mohl v budoucnu sloužit i jako doklad nezbytný k cestování, podobně jako průkaz o vakcinaci,“ dodává.

V EUC Laboratořích navíc nabízejí testy na protilátky proti koronaviru v kombinaci s měřením hladiny vitamínu D. Nízká hladina vitamínu D totiž patří k faktorům, které zvyšují riziko onemocnění virem SARS-CoV-2 i pravděpodobnost těžšího průběhu nemoci.

Děti a mateřství

Ve vybraných gynekologických ambulancích startuje unikátní screeningový program

  • 13 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

KLECANY- V ČR neexistuje prevence psychosociálního stresu u žen v době těhotenství či po porodu. To však může mít závažné důsledky nejen pro ženy, ale i jejich děti, u nichž je vyšší riziko duševní poruchy či narušeného psychosociálního vývoje. Duševní poruchy u rodičů jsou v ČR stigmatizovány, což brání tomu, aby vyhledávali péči. Situaci pomáhají změnit vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a organizace Úsměv mámy, kteří vytvořili a nově v gynekologických ambulancích testují program screeningu psychosociálního stresu u žen v těhotenství a po porodu. Na screening také navazuje nový peer program Máma podporuje mámu.

 

75 % žen s duševními potížemi nevyhledává pomoc

„Stres spojený s přítomností duševní poruchy v těhotenství negativně  ovlivňuje vyvíjející se dítě, a to psychologickou i biologickou cestou. Přítomnost neléčené deprese, silných úzkostí nebo psychotických příznaků znemožňuje, aby těhotná mohla s dítětem budovat mateřské pouto (tzv. attachment). Nejen přítomnost neléčených závažných poruch znemožňuje ženě naplňovat její mateřskou roli a věnovat se dítěti, ale i lehké a středně těžké depresivní a úzkostné příznaky negativně ovlivňují jejich budující se vztah. Z výzkumů víme, že již časné období po porodu a prvotní komunikace dítěte s rodiči je důležitá pro jeho další sociobehaviorální vývoj,“ popisuje MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

 

Studie NUDZ navíc ukázala, že v době pandemie COVID masivně narostl výskyt duševních onemocnění v české populaci. Epidemiologická opatření také znesnadňují čerpání psychologické péče a jiných možností, jak pečovat o svoje psychické zdraví. „Již před pandemii se dle našich odhadů potýkalo s příznaky duševních onemocnění, v různé míře, až 40 000 žen v těhotenství či po porodu ročně, nyní bude toto číslo zřejmě výrazně vyšší,“ doplňuje doktor Šebela.

 

Screening, který pomůže duševní potíže odhalit, je naprosto zásadní pro matku i dítě – hrozí totiž, že se například úzkostné poruchy či deprese matky časem projeví i u něj. „Až 75 % žen, které zažívají na mateřské a rodičovské dovolené duševní potíže, nevyhledá odbornou péči. Aktivní vyhledávání rizikových příznaků u žen a jejich zapojení do systému péče je proto cestou, jak dostat pomoc k ženám, které ji potřebují. V případě, že je u ženy zjištěna přítomnost vyššího psychosociálního stresu, tak je jí aktivně nabídnuta pomoc,“ vysvětluje Veronika Kubrichtová z organizace Úsměv mámy. Možnosti pomoci jsou navíc poměrně široké – od zaslání informací o možnostech podpory, přes podporu peer konzultantek prostřednictvím programu Máma podporuje mámu, až po další formy psychologické či psychiatrické péče.

Z vybraných porodnic do celého Česka

Národní ústav duševního zdraví a Úsměv mámy se snaží situaci dlouhodobě zlepšit a péči o duševní zdraví žen v těhotenství a po porodu v Česku inovovat. Screening u žen po porodu začaly v rámci jejich projektu nejprve provádět porodnice ve vybraných nemocnicích, od dubna letošního roku bude tento screening dostupný pilotně ve dvou desítkách gynekologických ambulancí.

 

„To proto, abychom mohli zachytit ženy již v těhotenství a pomoci jim dříve – psychosociální stres ženy  v těhotenství působí negativně na vyvíjející se dítě a významně zvyšuje riziko, že se po porodu  nepříznivý stav ještě prohloubí. Aktuálně sbíráme data o efektivitě screeningu a celého programu Máma podporuje mámu. Za dva roky budeme mít dostatek informací, abychom naše inovace v péči mohli akreditovat u Ministerstva zdravotnictví a pracovat na jejich zařazení do klasické péče o těhotné a ženy po porodu tak, aby tuto pomoc mohly čerpat ženy v celém Česku,“ uzavírá doktor Šebela.

 

Projekt screeningu je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci fondů EHP. Více informací naleznou zájemci na webu www.usmevmamy.cz.

Tisková zpráva

Hemofilici jsou při pandemii pod tlakem

  • 13 dubna, 202122 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 12. 4. 2021 – Stres a psychické vyčerpání zažívá při pandemii kdekdo. Když však navíc trpí nevyléčitelnou nemocí, jako je hemofilie, může stres násobit pocity ohrožení života. Nebezpečná kombinace nemoci a vypětí se týká až 20 % pacientů s hemofilií. Vyplývá to z průzkumu realizovaného Českým svazem hemofiliků a sdružením Hemojunior ve spolupráci s psychologem. Největší tlak na psychiku podle něj nevytváří strach ze samotné nemoci, ale zejména vládní opatření. Stres přitom může průběh hemofilie zhoršovat. Pacientům ve složitém období pomáhají moderní léky, které si dokonce v průběhu pandemie s pomocí pacientských organizací sami rozváželi. V tuzemsku žije s touto vrozenou poruchou srážlivosti krve přibližně tisíc pacientů, z toho čtvrtina jsou děti. Odborníci na nemoc upozorňují u příležitosti Světového dne hemofilie, který každoročně připadá na 17. dubna. Hemofilici

„V průběhu pandemie covid-19 se hemofilici potýkali zejména s nejistotou danou zcela novou situací – báli se, zda nebude onemocnění koronavirem u osoby s krvácivou poruchou probíhat významně hůře, což se zatím nepotvrdilo. Obavy také plynuly z nejistoty, zda bude i nadále k dispozici dostatek léků pro prevenci a léčbu krvácení,“ říká MUDr. Ester Zápotocká z Kliniky dětské hematologie a onkologie ve Fakultní nemocnici v Motole. Pětina pacientů v průzkumu dokonce uvedla, že se cítí přetížena stresem a je vyčerpána jak psychicky a fyzicky, tak finančně.

Takové vyčerpání přitom u hemofiliků může vést ke zhoršení nemoci. „Stres obecně snižuje imunitu a sami pacienti mi říkají, že pokud nejsou v psychické pohodě a cítí na sobě přehnaný tlak, mohou snáz krvácet, mají více zdravotních komplikací a hůře je snáší. Pokud se jedná o děti, které jsou v dnešní době v psychické nepohodě velmi často, pak se stres přenáší i na zbytek rodiny,“ říká Mgr. Petra Bučková, klinická psycholožka z Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Brno a spoluautorka průzkumu.

Průzkum také ukázal, že hemofilikům tolik neškodí strach z covidu, ale spíše omezení spojená s pandemií. „Jsou obecně limitováni svým onemocněním, nemohou se věnovat tolika činnostem jako zdraví lidé a každá další omezení, jaká panují nyní, je pro ně mnohem těžší snášet. Obzvlášť pro starší pacienty je sociální kontakt velmi důležitý, protože jsou často invalidní a je to pro ně jeden z mála způsobů trávení volného času,“ popisuje Kateřina Altmanová, předsedkyně sdružení Hemojunior.

Zásadní pomocí v nelehké době je pro hemofiliky dostupná moderní léčba. Pacienti si nitrožilně doplňují koagulační (srážlivý) faktor, případně dostávají nejnovější formu léčby – tzv. nefaktorovou, kterou stačí aplikovat pouze podkožně. Oba způsoby léčby hemofilie pak velmi účinně zlepšují srážlivost krve tak, aby nedocházelo ke spontánním krvácením. Léky si hemofilici sami aplikují v pohodlí domova, díky čemuž se nemusí stresovat například kvůli návštěvám nemocnic.

„Léčba hemofilie se za posledních 30 let proměnila zcela zásadně. Většina osob s těžkou hemofilií a řada těch, kteří mají tendenci více krvácet, jsou dnes léčeni v domácím prostředí pravidelným podáváním léků, které snižují riziko krvácení. To vedlo k významnému snížení počtu krvácení do kloubů či svalů a s tím souvisí také menší chronické postižení pohybového aparátu. Dnešní děti a mladí muži, kteří dostávají dostupnou léčbu, žijí život bez významnějšího fyzického omezení,“ vysvětluje MUDr. Ester Zápotocká.

Významnou starostí byla pro hemofiliky právě dostupnost léků. „Podařilo se nám hned ze začátku pandemie spustit projekt tzv. home delivery, kdy jsme ve spolupráci s certifikovanou kurýrní firmou a lékaři hemofilických center doručovali léky do domovů hemofiliků i na odlehlých místech. Tím tato obava zmizela,“ vysvětluje Martin Bohůn, předseda Českého svazu hemofiliků.

Osobám s hemofilií i jejich rodinám také při pandemii chybí setkávání s mladší, respektive starší generací. „Zvláště u dětí a dospívajících mohou taková setkání pomoci v budování vlastní identity jako cenného člověka i přesto, že budou celý život trpět tímto onemocněním,“ říká Mgr. Petra Bučková. Setkání také umožňují mladším pacientům porovnat možnosti léčby, jaké mají teď a jaké měli jejich předchůdci. V tom pomáhá jak mladým, tak starším pacientům i kreslený Medikomiks „Hemofilie – dříve a nyní“, který srozumitelně vysvětluje, jak funguje lidské tělo, proč vznikne nemoc, co se děje během léčby a jak se v průběhu let vyvíjela. Ke stažení je na tomto odkazu, kde čtenáři najdou i předchozí díly „Hemofilie“ a „Inhibitor“.

O hemofilii

Hemofilie je vzácné a vrozené onemocnění způsobené nedostatkem koagulačního (srážecího) faktoru VIII (hemofilie A), resp. IX (hemofilie B). Projevuje se nedostatečnou krevní srážlivostí. V ČR žije přibližně 1 000 pacientů s hemofilií, 38 % z nich má těžkou formu nemoci. Hemofilie se v současné době léčí dodáním chybějícího srážecího faktoru přímo do krve. Preventivní dodání srážecího faktoru (tzv. profylaxe) předchází mimo jiné spontánnímu krvácení do kloubů, které je běžné u těžkých forem hemofilie. Opakované krvácení kloub vážně poškozuje a bez rychlé a účinné léčby se rozvíjejí těžké kloubní změny, které mohou vést až k trvalé invaliditě. Aby byla profylaxe účinná, musí se dávky srážecího faktoru podávat pravidelně, většinou 2–3krát týdně. U cca jedné ze čtyř osob s těžkou hemofilií A se při léčbě vytvoří protilátky proti podávanému faktoru VIII (tzv. inhibitor), což znamená, že nitrožilní podávání faktorové léčby je pro ně neúčinné a riziko krvácení je u nich mnohem větší. V ČR je cca 26 dospělých pacientů s inhibitorem. Více na www.mojemedicina.cz, kde je k nalezení i projekt Medikomiks. Za ním stojí biotechnologická společnost Roche, která se nad rámec výzkumu a vývoje nových léčebných možností věnuje také vzdělávání pacientů a laické veřejnosti.

O sdružení Hemojunior

Hemojunior je dobrovolnou neprofesionální organizací sdružující své členy z řad občanů bez rozdílu věku, národnosti, víry, profese či společenského postavení, kteří se chtějí aktivně podílet na pomoci dětem s hemofilií. Vzniklo z iniciativy rodičů v listopadu 2001. Více na www.hemojunior.cz

O Českém svazu hemofiliků

Český svaz hemofiliků (ČSH), z. s., je dobrovolný spolek osob s hemofilií – von Willebrandovou chorobou. Byl založen v roce 1990. Zastává zájmy nemocných a všemožně jim pomáhá zvládat nepříznivý osud. Hlavní snahou celého svazu je připravit všem členům podmínky pro co největší zkvalitnění života, zastávat zájmy celé komunity lidí s poruchami srážlivosti krve a umožnit jim plné začlenění do běžného života. Členy jsou nejen samotní nemocní, ale také jejich rodinní příslušníci, přátelé, lékaři a další zdravotníci, případně příznivci svazu. ČSH je členem Světové federace hemofilie (WFH), Evropského hemofilického konsorcia (EHC) a Českého národního hemofilického programu (ČNHP). Spolupracuje se sdružením Hemojunior a v rozhodujících otázkách postupují společně. Více na www.hemofilici.cz.

Další články

Tisková zpráva

Speciální čidla v lůžku dokážou sledovat zdraví a bezpečí seniorů

  • 12 dubna, 202122 dubna, 2021
  • by andrlovak1

 

12. 4. 2021

Unikátní projekt Chytrá řešení probíhá v hradeckém SeniorCentru

Supercitlivá čidla umístěná pod matrací informují ošetřující personál o tepové a dechové frekvenci klienta nebo o tom, zda neopustil lůžko. Cílem výzkumu Chytrá řešení napříč kontinuální péčí o seniory (Smart Care), který aktuálně probíhá v SeneCura SeniorCentru Hradec Králové, je snížení zátěže pro pečovatele, zvýšení kvality péče a bezpečnosti klientů a analýza jejich stavu v souvislosti s různými neurodegenerativními onemocněními a aktuálně i nemocí Covid-19. Na unikátním projektu financovaném Technologickou Agenturou ČR pracují vědci z Univerzity Hradec Králové, Ostravské univerzity a firmy Deeplab.  

 

„Speciální čidla jsme v červnu loňského roku nainstalovali pod matrace čtyř lůžek v hradeckém domově. Snažíme se sledovat klienty s různými obtížemi a v různém stavu. Monitoruje se dechová a tepová aktivita, pobyt na lůžku, nebo jeho opuštění, neklid, využití pomůcek jako jsou antidekubitní matrace, případě úkony s klientem na lůžku,“ vysvětluje Tomáš Černický, Facility manager společnosti SeneCura. Data se sbírají na server a nouzové hlášky okamžitě přicházejí do počítače, tabletu nebo mobilu personálu. Čidla jsou umístěna v lůžku pod matrací a klienta nijak neovlivňují. Pouze personál musí přizpůsobit svou činnost při úklidu a převlékání lůžka.

 

K čemu je dlouhodobý monitoring zdravotního stavu klienta dobrý? Hodnoty poskytují souhrnné informace o měnícím se zdravotním stavu klienta a je možné predikovat zhoršení stavu nebo nástup různých onemocnění, což je příhodné zejména v dnešní covidové době. „Ve velmi citlivém měření mikrovibrací lidského těla a přesném určování vitálních funkcí člověka dosahujeme výborných výsledků, které v budoucnu jistě najdou využití například v léčbě duševních poruch nebo civilizačních onemocnění,“ potvrzuje Jitka Kuhnová, vedoucí výzkumného týmu za Univerzitu Hradec Králové. Sběr informací také zefektivňuje komunikaci mezi zdravotníky, jako je např. záchranná služba nebo urgentní příjem, kteří mají k dispozici okamžitě historii klienta. „Ve spolupráci se záchranáři vidím velký potenciál, neboť ti královéhradečtí již v minulosti na přenosu elektronických informací o pacientovi pracovali,“ uvedl Ondřej Votroubek, ředitel SeniorCentra Hradec Králové.

 

Obrovský přínos mohou mít čidla pro zvýšení bezpečnosti klientů a zlepšení péče. Zejména informace o nepřítomnosti klienta na lůžku v noci přispívají k větší bezpečnosti, protože pády z lůžka patří u seniorů k velkým komplikacím. „Personál také může lépe kontrolovat polohování klientů, a tím pádem optimalizovat prevenci vzniku dekubitů. Data můžeme navíc využít při komunikaci s rodinnými příslušníky seniorů, kteří je v současné době nemohou pravidelně navštěvovat,“ vysvětluje Ondřej Votroubek. Snížení zátěže pro ošetřovatelský personál je další velkou výhodou nové technologie, která mnohé úkony dokáže zajistit bez zásahu lidského faktoru.

 

Celý projekt je plánovaný na čtyři roky a aktuálně probíhá jeho první fáze, kdy se vědci zaměřovali na úplnost dat a kontrolovali případné rozdíly např. u klasických a antidekubitních matrací. Nyní je čeká hlavně analýza dat směrem k pečovatelům, případně dalším subjektům. „Díky profesionálnímu přístupu personálu dostáváme z provozu reálná data, která umožňují našim algoritmům strojového učení lépe monitorovat a predikovat zdravotní stav klienta a předcházet případným zdravotním komplikacím. Z toho pak vycházíme při dalším vývoji technologie,“ říká Richard Cimler, ředitel vývoje společnosti Deeplab.

 

Pro společnost SeneCura, největšího nestátního poskytovatele pobytových sociálních služeb v Česku, je klíčové, aby mohla předávat své znalosti z praxe do výzkumu, a naopak pak z výsledků výzkumů čerpat v praxi, proto od roku 2020 působí aktivně na poli výzkumu a inovací jako partner univerzitních grantových programů. V rámci odborné přípravy studentů dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Hradec Králové a snaží se prohlubovat spolupráci s odbornými školami zdravotnického a pečovatelského zaměření.

Navigace pro příspěvky

1 … 33 34 35 36 37 … 58

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS