Speciální čidla v lůžku dokážou sledovat zdraví a bezpečí seniorů

12. 4. 2021

Unikátní projekt Chytrá řešení probíhá v hradeckém SeniorCentru

Supercitlivá čidla umístěná pod matrací informují ošetřující personál o tepové a dechové frekvenci klienta nebo o tom, zda neopustil lůžko. Cílem výzkumu Chytrá řešení napříč kontinuální péčí o seniory (Smart Care), který aktuálně probíhá v SeneCura SeniorCentru Hradec Králové, je snížení zátěže pro pečovatele, zvýšení kvality péče a bezpečnosti klientů a analýza jejich stavu v souvislosti s různými neurodegenerativními onemocněními a aktuálně i nemocí Covid-19. Na unikátním projektu financovaném Technologickou Agenturou ČR pracují vědci z Univerzity Hradec Králové, Ostravské univerzity a firmy Deeplab.  

„Speciální čidla jsme v červnu loňského roku nainstalovali pod matrace čtyř lůžek v hradeckém domově. Snažíme se sledovat klienty s různými obtížemi a v různém stavu. Monitoruje se dechová a tepová aktivita, pobyt na lůžku, nebo jeho opuštění, neklid, využití pomůcek jako jsou antidekubitní matrace, případě úkony s klientem na lůžku,“ vysvětluje Tomáš Černický, Facility manager společnosti SeneCura. Data se sbírají na server a nouzové hlášky okamžitě přicházejí do počítače, tabletu nebo mobilu personálu. Čidla jsou umístěna v lůžku pod matrací a klienta nijak neovlivňují. Pouze personál musí přizpůsobit svou činnost při úklidu a převlékání lůžka.

K čemu je dlouhodobý monitoring zdravotního stavu klienta dobrý? Hodnoty poskytují souhrnné informace o měnícím se zdravotním stavu klienta a je možné predikovat zhoršení stavu nebo nástup různých onemocnění, což je příhodné zejména v dnešní covidové době. „Ve velmi citlivém měření mikrovibrací lidského těla a přesném určování vitálních funkcí člověka dosahujeme výborných výsledků, které v budoucnu jistě najdou využití například v léčbě duševních poruch nebo civilizačních onemocnění,“ potvrzuje Jitka Kuhnová, vedoucí výzkumného týmu za Univerzitu Hradec Králové. Sběr informací také zefektivňuje komunikaci mezi zdravotníky, jako je např. záchranná služba nebo urgentní příjem, kteří mají k dispozici okamžitě historii klienta. „Ve spolupráci se záchranáři vidím velký potenciál, neboť ti královéhradečtí již v minulosti na přenosu elektronických informací o pacientovi pracovali,“ uvedl Ondřej Votroubek, ředitel SeniorCentra Hradec Králové.

Obrovský přínos mohou mít čidla pro zvýšení bezpečnosti klientů a zlepšení péče. Zejména informace o nepřítomnosti klienta na lůžku v noci přispívají k větší bezpečnosti, protože pády z lůžka patří u seniorů k velkým komplikacím. „Personál také může lépe kontrolovat polohování klientů, a tím pádem optimalizovat prevenci vzniku dekubitů. Data můžeme navíc využít při komunikaci s rodinnými příslušníky seniorů, kteří je v současné době nemohou pravidelně navštěvovat,“ vysvětluje Ondřej Votroubek. Snížení zátěže pro ošetřovatelský personál je další velkou výhodou nové technologie, která mnohé úkony dokáže zajistit bez zásahu lidského faktoru.

Celý projekt je plánovaný na čtyři roky a aktuálně probíhá jeho první fáze, kdy se vědci zaměřovali na úplnost dat a kontrolovali případné rozdíly např. u klasických a antidekubitních matrací. Nyní je čeká hlavně analýza dat směrem k pečovatelům, případně dalším subjektům. „Díky profesionálnímu přístupu personálu dostáváme z provozu reálná data, která umožňují našim algoritmům strojového učení lépe monitorovat a predikovat zdravotní stav klienta a předcházet případným zdravotním komplikacím. Z toho pak vycházíme při dalším vývoji technologie,“ říká Richard Cimler, ředitel vývoje společnosti Deeplab.

Pro společnost SeneCura, největšího nestátního poskytovatele pobytových sociálních služeb v Česku, je klíčové, aby mohla předávat své znalosti z praxe do výzkumu, a naopak pak z výsledků výzkumů čerpat v praxi, proto od roku 2020 působí aktivně na poli výzkumu a inovací jako partner univerzitních grantových programů. V rámci odborné přípravy studentů dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Hradec Králové a snaží se prohlubovat spolupráci s odbornými školami zdravotnického a pečovatelského zaměření.

5 onemocnění, které hrozí mužům… A prohlídka u urologa je může…

Ani v době pandemie covid-19 by muži neměli zanedbávat preventivní prohlídky u urologa. Díky vyšetření totiž lze zavčasu odhalit vážná onemocnění. „Prevence je v celé medicíně včetně urologie velmi důležitá. Obtíže, které muž již začne pociťovat, mohou znamenat, že onemocnění je už rozvinuté. Pravidelné návštěvy u specialisty v oboru urologie však mohou předejít vzniku i rozvoji onemocnění,“ říká MUDr. Josef Stolz, MBA, primář pražské Urologické kliniky UroKlinikum.

Ačkoliv návštěva v ordinaci urologa v některých mužích může vyvolávat obavy z nepříjemné prohlídky, její odkládání se opravdu nevyplatí. Je to právě urolog, který může odhalit některé nemoci, včetně rakoviny, jež nemají zpočátku žádné příznaky. A právě jejich diagnostika v časném stádiu zvyšuje šance na úplné vyléčení! „Urologa má člověk navštěvovat po padesátce, pokud nemá potíže. Platí, že po tomto roce věku mají muži chodit na preventivní prohlídky. Pokud má muž otce s rakovinou prostaty v relativně mladším věku, pak se doporučují urologické prohlídky od 40. roku věku,“ radí primář Stolz. Jaká onemocnění může prohlídka u urologa odhalit?

1. Erektilní dysfunkce může být předzvěstí infarktu!

Porucha erekce neboli neschopnost udržet erekci penisu v dostatečné tuhosti a po dostatečnou dobu potřebnou pro kvalitní pohlavní styk, je poměrně častým jevem. „Asi 50 % mužů po padesátce má nějakou formu erektilní dysfunkce. Počet mužů s těmito problémy narůstá. Proč? Je to v souvislosti s vedlejšími nemocemi, vedlejší medikací, životním stylem, stresem a podobně,“ uvádí MUDr. Stolz. Problémy s erekcí by však muži neměli podceňovat, a pokud se frekvence potíží zvyšuje a neschopnost dosáhnout a udržet erekci přetrvává, je na místě navštívit odborníka. „Erektilní dysfunkce totiž může značit i nějaké skryté onemocnění. Náhle vzniklá porucha erekce u zdravého jedince může varovat před blížícím se srdečním infarktem, a to půl roku předtím, než k němu dojde,“ varuje primář UroKlinikum. Poruchy erekce mohou souviset i s mnohými jinými onemocněními od cukrovky až po deprese.

2. Zvětšenou prostatu řešte zavčasu

S věkem se u mužů zvětšuje předstojná žláza neboli prostata, utlačuje močovou trubici a způsobuje řadu nepříjemných symptomů jako je časté nucení na močení, a to i v nočních hodinách, slabší či nestejnoměrný proud moči, bolest při močení… Benigní onemocnění prostaty neboli benigní hyperplazie prostaty (označovaná též zkratkou BHP) je jedním z nejčastějších nezhoubných bujení u mužů. Postihuje přibližně 40 % pánů po padesátém roce věku, po sedmdesátce se týká takřka každého. Pokud vás však podobné potíže postihnou, neměli byste se nechat uchlácholit tím, že „tyhle problémy jsou s přibývajícím věkem prostě normální“. Za prvé je zbytečné se trápit něčím, s čím vám může lékař pomoci, a za druhé uvedené příznaky mohou také představovat prvotní signál vážnějšího onemocnění, jako je rakovina prostaty či nádor močového měchýře. Proto součástí preventivní urologické prohlídky u mužů nad 50 let bývá odběr krve na testování PSA (prostatického specifického antigenu, jehož vysoká hladina poukazuje na možné nádorové onemocnění). „Umožní nám záchyt rakoviny prostaty v počátečním stadiu, tedy v době, kdy nádor ještě nevyvolává žádné příznaky a kdy je možné jej úplně vyléčit,“ říká urolog prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., vedoucí lékař UroKlinikum Praha.

3. Rakovina prostaty může přicházet bez příznaků

Včasné vyšetření urologem, včetně zmíněného krevního testu na PSA, může odhalit nebezpečnou rakovinu prostaty, která se zprvu neprojevuje žádnými viditelnými příznaky. Později na ni může upozorňovat časté močení či slabý nebo přerušovaný proud moči, bolest při močení či ejakulaci nebo krev v moči nebo ejakulátu. Karcinom prostaty představuje nejčastější onkologické onemocnění u mužů. V ČR tímto nádorem ročně onemocní téměř 7000 mužů a zemře jich průměrně 1400. Mezi nejohroženější skupinu patří pacienti nad 60 let, zasáhnout však může i mnohem mladší muže. Ti by měli být ostražití zejména v případě, že se nádor prostaty objevil v rodině.

4. Vyšetření může odhalit nádorové onemocnění varlat

Zatímco riziko rakoviny prostaty roste s věkem, nádorové onemocnění varlat nejčastěji postihuje dvě skupiny mužů: mladé muže okolo 18, 20 let a pak muže kolem 50 let. Pro své zdraví však mohou něco udělat i sami – každý měsíc si pravidelně samovyšetřit varlata a díky tomu odhalit změny tvaru, velikosti, nárůst bulky, samotné objevení bulky… „Když si muž najde na šourku v oblasti varlat bulku, měl by se hned objednat na urologii a maximálně do týdne zajít na vyšetření. Na základě vyšetření lékař rozhodne, co dál. Laik nedokáže stav vyhodnotit. Vyšetření je včetně ultrazvuku, netrvá déle než 10–15 minut a je bezbolestné, na základě tohoto vyšetření lékař na 99 % sdělí pacientovi, zda je vše v pořádku či nikoliv,“ upozorňuje MUDr. Stolz a dodává: „I zde platí, že čím dříve je problém odhalen, tím vyšší pravděpodobnost, že bude choroba vyléčitelná. Proto je lepší přijít desetkrát zbytečně, než jednou nepřijít a promeškat šanci na uzdravení z vážné nemoci.“ V tomto případě je rozumné přijít rovnou na urologické pracoviště po předchozím objednání. UroKlinikum těmto pacientům nabízí brzké termíny.

5. Nádory močového ústrojí

Primář Stolz připouští, že on i jeho kolegové se běžně setkávají i s nádory močového měchýře, jejichž přítomnost může signalizovat krev v moči či spermatu. Mezi nejzávažnější a nejčastější nádorová onemocnění vývodných močových cest patří nádory ledvin. „Procentuální výskyt nádorů ledvin je v České republice jeden z nejvyšších ze všech zemí světa, čtvrtý v roce 2018, přičemž 30 % nemocných na onemocnění zemře,“ představuje nelichotivé statistiky primář Stolz. Nejsou-li tyto nádory včas léčeny, mohou způsobit smrt nemocného. Včasná diagnostika a léčba je proto naprosto nezbytná.