Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Chirurgové Kroměřížské nemocnice nahradili část kloubu v lokti implantátem

  • 24 května, 20213 června, 2021
  • by andrlovak1

Pacientka byla po těžkém poranění obou loktů, jeden loket by podle lékařů zůstal bez dané operace zcela nehybný. “Klasická rekonstrukce zlomeniny, která se běžně využívá, nebyla v tomto případě možná. Proto jsme se rozhodli pro využití implantátu, který dokáže zcela nahradit roztříštěnou část kloubu,” uvedl lékař David Prchal, který operaci vedl.

Díky tom bude moci pacientka brzy ruku plně využívat. “Už několik dní po operaci začala pacientka rehabilitovat, což nám ukazuje skvělý výsledek. Díky náhradě kloubu bude její ruka fungovat zcela bez omezení,” uvedl Prchal.

Pacientů, u kterých není možné kvůli devastujícímu zranění uskutečnit obvyklou rekonstrukci zlomené kosti, je za rok několik. “Dosud byli pacienti odesíláni do větších center, což nebude nyní třeba. Budeme schopni je ošetřit i na našem oddělení, a to právě s použitím cementovaného implantátu, který je nejmodernější metodou řešení tohoto problému,” uvedl Prchal.

Kroměřížská nemocnice se díky úbytku pacientů s koronavirem postupně vrací k plánované operativě. “Jsme ale velmi opatrní v případě plánovaných výkonů, u kterých je předpoklad, že by pacienti skončili na JIP, protože počet lůžek tam stále není dostatečný. Stále také musíme mít dostatek lůžek pro akutní operace,” řekla dnes ČTK mluvčí.

Výzkumy a studie

Lékaři budou zkoumat výskyt duševních poruch u předčasně narozených dětí

  • 21 května, 20213 června, 2021
  • by andrlovak1

Předchozí projekt kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN prokázal známky duševního onemocnění nebo závažné neurovývojové odchylky u pětiny předčasně narozených dětí. “Jednalo se o deprese a úzkostné poruchy, hyperkinetické poruchy, především porucha pozornosti s hyperaktivitou a ADHD, dále poruchy autistického spektra a poruchy chování,” uvedla nemocnice.

Nyní se odborníci zaměří na výskyt psychiatrických poruch u předčasně narozených dětí, které jsou ve školním věku. Podle odborníků řada potíží není patrná v raném věku a často se rozvine až později, například s celkovým vývojem a růstem dítěte, nebo vlivem nároků, které jsou na dítě kladeny při zařazení do kolektivu či v rámci školní docházky. “Včasný záchyt těchto odchylek a brzká intervence může eliminovat nebo zmírnit negativní dopady těchto poruch na život nejen dítěte, ale i jeho rodiny,” slibují si od projektu autoři.

Projekt, který je financován z tzv. norských fondů, začal letos v březnu a potrvá do konce ledna roku 2024. Zaměří se především na děti, které při narození vážily méně než 1500 gramů, nebo dokonce pod 1000 gramů.

 

Výzkumy a studie

Vědci z Brna s japonskými kolegy přišli na to, jak zabránit…

  • 19 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Způsob léčby popsali vědci ze svatoanenského centra a z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně spolu s japonskými kolegy. Klíčovou látkou je uměle vytvořený takzvaný RNA aptamer. Funguje jako past na takzvané ligandy, což jsou většinou malé proteiny tvořící komplex s buněčnými receptory, které pak dokážou aktivovat. V případě achondroplázie jde o jeden konkrétní receptor, jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Pokud se však aptamer naváže na ligand, nemůže už aktivovat tento receptor zpomalující růst buněk, čímž se zabrání poruchám růstu.

Podle vedoucího výzkumného týmu Pavla Krejčího vyvinula konkrétní RNA aptamer japonská firma původně při řešení slepoty. “Nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal Krejčí začátky spolupráce před pěti lety.

Nyní látka vstupuje do první fáze klinických zkoušek. Je testována u japonských pacientů. Výsledky jsou podle vědců velmi slibné, testování nového léku je však běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Podle něj má tým rozpracovaných asi 15 projektů. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by podle Erlebacha mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ doplnil Krejčí.

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu. Výška u lidí s touto nemocí je v dospělosti průměrně 125 centimetrů. V České republice se ročně rodí čtyři až pět dětí s touto poruchou, uvedl Erlebach. Před čtyřmi lety založili vědci ze svatoanenského centra jejich registr, díky němuž sbírají data o jejich zdravotním stavu.

Prevence a léčba

Projekt chce podpořit dostupné pohybové aktivity pro lidi v každém…

  • 18 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Zástupci projekt nazvali Národním programem pro ozdravění populace ČR a chtějí lidi povzbudit k pohybu především po době covidové pandemie, kdy byly mnohé pohybové aktivity omezeny a mnozí lidé přibrali na váze. Cílit chtějí především na lidi, kteří nejsou ve sportovních svazech a nejsou ochotni se organizovat. Zdůrazňují, že pohyb je prevencí před vznikem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky druhého typu a dalších nemocí. “V Česku se na chůzi řada lidí dívá skrz prsty, že to není adekvátní zátěž, ale máme doloženo, že 30 minut chůze denně sníží riziko srdečně cévních onemocnění o 40 procent,” řekl Bunc.

Lidé se budou moci zaregistrovat na internetu a pomocí chytrého telefonu měřit svoji pohybovou aktivitu. Projekt bude připravený především pro chůzi, běh, plavání a jízdu na kole, podle organizátorů ale bude možné jej rozšířit i na další sporty. Data, která budou anonymizovaná, se budou odesílat a jejich zpracování budou mít na starosti lidé z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Zájemci budou podle garanta projektu Václava Bunce dostávat hodnocení toho, jak si vedou, či budou dostávat další doporučení. Projekt chce také účastníky motivovat k tomu, aby mezi sebou soutěžili jako jednotlivci i skupiny. Organizátoři předpokládají, že budou data sbírat dva až tři roky, poté je vyhodnotí.

Organizátoři projektu chtějí také apelovat na stát, který by podle nich měl více investovat do trvalých pohybových aktivit pro veřejnost a podporovat lidi k odpovědnosti za svůj zdravotní stav.

České zdravotnictví

Zemřel chirurg Kořístek, provedl první transplantaci jater v Československu

  • 13 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Většinu své profesionální dráhy pracoval Kořístek ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, kde byl více než 20 let přednostou II. chirurgické kliniky. Patřil k progresivním odborníkům, zasloužil se o rozvoj chlopenní chirurgie a chirurgické léčby ischemické choroby srdeční nebo zavádění podpůrných srdečních mechanismů.

“Mimo své odborné kvality, které byly mnohokrát oceněny i na mezinárodní úrovni, což bylo s ohledem na tehdejší dobu pozoruhodné, vynikal velmi lidským a empatickým přístupem k pacientům,” uvedl Kala.

Kořístek učil na lékařské fakultě, kde vychoval řadu odborníků. Po dosažení důchodového věku se chirurgii aktivně věnoval v nemocnicích v Hustopečích, Blansku a Poličce, kde pracoval až do svých 80 let.

Transplantaci jater provedl Kořístek se svým týmem 2. února 1983. Pacient s nádorem na játrech se díky zákroku mohl vrátit ke své práci na dráze a do běžného života. Dosud patří transplantace jater k nejsložitějším chirurgickým výkonům a zákrok dělají jen špičková pracoviště.

Prevence a léčba

Vědci navrhli, jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou

  • 12 května, 202120 května, 2021
  • by andrlovak1

Neurovědci z CEITEC sestavili společně s inženýry z Vysokého učení technického speciální protokol, který umožňuje při deseti půlhodinových sezeních zlepšit poruchy řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou, a to až na několik měsíců.

“U pacientů s Parkinsonovou chorobou se velmi často objevují problémy s řečí. Nemocní mluví velmi potichu, mají problém s výslovností a jejich řeč je často monotónní, objevuje se i porucha tempa a rytmu řeči. Běžně používaná léčba Parkinsonovy nemoci není u těchto příznaků příliš účinná a speciální logopedická péče je časově velmi náročná a není široce dostupná,” uvedla v tiskové zprávě vedoucí výzkumné skupiny Irena Rektorová.

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní stimulace pulzním magnetickým polem. V současnosti se v praxi používá hlavně v léčbě deprese. “Náš výzkumný tým jako první použil tuto metodu pro stimulaci té části mozku, která je zodpovědná za sluchovou zpětnou vazbu. Byl také první, který prokázal, že tato metoda může mít dlouhodobý efekt na poruchy řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou,” uvedl jeden z autorů studie Luboš Brabenec.

“Díky našemu objevu jsme schopni zlepšit kvalitu jejich života. Naše výsledky mohou být použity v dalším výzkumu, kdy lze testovat efekt různých typů neinvazivní stimulace (prováděné i v domácím prostředí), v kombinaci s dalšími terapeutickými metodami,” uvedla Rektorová.

Prevence a léčba

Chřest a jeho blahodárné účinky na zdraví

  • 6 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Chřestová sezóna je v plném proudu a vás možná zajímá, jestli má kromě výborné chuti také nějaké blahodárné zdravotní účinky. Věřte, že jich není málo a přečtěte si, s čím vším vám tato sezónní zelenina může pomoci.

Druhů chřestu je mnoho, nejznámější je však zelený, bílý a fialový. Během jeho sezóny v jarních měsících se v kuchyni objevuje velmi často, málokdo ale ví, jak moc prospěšný vlastně je. Nejenže má málo kalorií, zároveň je ale bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů.

Zelenina plná zdraví prospěšných látek

Díky rozmanitému obsahu nejrůznějších vitaminů a minerálů je chřest zdraví prospěšný v mnoha ohledech. Je zdrojem vápníku, železa, hořčíku, draslíku, zinku, fosforu a jódu. Co se vitamínů týče, najdeme v chřestu vitamín A, C, E, vitamíny skupiny B a alkaloidy.

Díky obsahu betakarotenu je tato zelenina prospěšná pro zdravý zrak, kůži, obnovu sliznic, ale dokonce může fungovat i jako prevence proti některým typům rakovinného bujení. Dále chřest povzbuzuje činnost ledvin a používá se jako prevence ledvinových kamínků i k jejich léčbě. Podporuje vylučování vody a má i detoxikační účinky. V neposlední řadě pomáhá při revmatismu a dně a posiluje srdce i imunitní systém. K zahození není ani při potřebě snížení krevního tlaku nebo při redukčních dietách.

Chřest jako elixír mládí či afrodiziakum?

Možná jste už někdy slyšeli o tom, že by měl chřest působit jako tzv. „elixír mládí“. O tom lze diskutovat, jedno je ale pravda – jeho vysoký obsah vitamínů a minerálů podporuje naší fyzickou i psychickou kondici, možná proto si takové označení zaslouží.

Často se o chřestu mluví také jako o přírodním afrodiziaku. Podle výzkumů lze připustit, že díky jeho velice příznivým účinkům na celkové zdraví a funkci mnoha orgánů je pravděpodobné, že po jeho konzumaci může dojít ke zvýšení libida.

Na rozdíl od některé zelenin jiného druhu má chřest jednu velkou výhodu – je vhodný pro každého. S čistým svědomím si ho můžou dopřát těhotné či kojící ženy, ale i děti.

Prevence a léčba

Urologové usilují o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty

  • 5 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

V Česku jsou pro pacienty od určitého věku zdarma dostupná preventivní vyšetření na rakovinu tlustého střeva a konečníku, děložního hrdla či zhoubného nádoru prsu. V zemích, v kterých zavedli plošné preventivní vyšetření rakoviny prostaty, se podle urologů snížila úmrtnost na tento karcinom až o pětinu. Lékaři v Česku každoročně objeví toto onemocnění asi u 8000 mužů, pětina z nich přichází v pokročilém stadiu. Nemoci v Česku ročně podlehne přibližně 1400 mužů. Podle expertů žije v Česku asi 60.000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili.

V počtu nemocných je Česko v Evropě šesté. “Přestože jsou u nás čísla nemocných dlouhodobě vysoká, není bohužel prevence karcinomu prostaty součástí žádných preventivních prohlídek a programů,” uvedl Roman Zachoval, předseda České urologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ke zjištění, zda má muž nádor, se používá kombinace takzvaného PSA testu, který měří hladinu prostatického specifického antigenu v krvi, a vyšetření konečníku.

Plošný screening karcinomu prostaty podle Zachovala zavedli například ve Švýcarsku, Švédsku, Německu a Nizozemsku. Čísla podle něj ukazují, že se snaha o časné zachycení rakoviny vyplatí.

Prevence prostaty

Odborníci neznají důvody, proč je počet případů rakoviny prostaty v ČR vysoký a dokonce mírně stoupá. Vliv má zřejmě delší doba dožití, životní styl a strava. Kdyby muži chodili na kontroly včas, bylo by možné podle odborníků snížit úmrtnost na tento typ nádoru. “Jakmile se nádor prostaty vyskytuje v rodině, doporučujeme chodit na pravidelné prohlídky od 40. roku věku. Pravděpodobnost onemocnění je v těchto případech totiž dvakrát vyšší. Ale i když ne, muži po padesátce by s návštěvou urologa rozhodně neměli váhat,” řekl Zachoval. Asi 70 procent těchto nádorů podle něj sice roste pomalu, ale pokud už muži mají typické obtíže, může být na odstranění pozdě. To se podle urologa týká asi pětiny pacientů.

V časných stadiích urologové nádor operují, většinou roboticky nebo laparoskopicky. Díky tomu je možné se vyhnout nežádoucím efektům, jako je pooperační inkontinence nebo impotence. Při pokročilé fázi nemoci lékaři nasazují hormonální terapii.

Mezi obvyklé projevy rakoviny prostaty patří jakékoli změny při močení, tedy například slabý proud moči, častější nucení na toaletu, krev v moči, ale také bolestivá ejakulace nebo potíže s erekcí. Nádor se zpočátku nemusí vůbec projevovat, může v těle růst i deset let bez povšimnutí.

České zdravotnictví

Lékaři odstraňují krevní sraženiny z plic operací s podchlazením mozku

  • 5 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Tromboembolická plicní hypertenze, kterou lékaři ve VFN léčí speciální operací, vzniká jako chronický důsledek opakovaných plicních embolií. Ty jsou způsobeny krevními sraženinami, které se uvolnily z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen. U dvou až čtyř procent pacientů po plicní embolii se podle Jansy nerozpustí všechny sraženiny a rozvine se u nich tato plicní hypertenze. Vysoký tlak v plicích může mít různé příčiny a podle vedoucího lékaře centra pro plicní hypertenzi ve VFN Pavla Jansy ho způsobují hlavně srdeční a plicní choroby. Tímto onemocněním, které se projevuje mimo jiné dušností a únavou, podle něj trpí asi procento dospělé populace. Ve VFN ročně diagnostikují kolem 50 pacientů, z nich asi 30 podstoupí operaci.

“U nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které vytvoří překážku krevního toku. Jako následek vzniká vysoký tlak v plicních tepnách, zvětší se pravé srdce a následně dochází k selhávání zvětšené pravé srdeční komory,” popsal onemocnění Jaroslav Lindner, přednosta II. chirurgické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK, který udělal všech 400 operací. Nemocní bez léčby umírají na pravostranné srdeční selhání.

Proběhlé operace

Čtyřstá pacientka, která zákrok podstoupila na konci dubna, měla rozsáhlou plicní embolii loni v září. “Místo toho, aby se mi od dušnosti ulevovalo, se to spíš zhoršovalo,” popsala příznaky nemoci. Lékaři ve VFN ji během operace zchladili na 19 stupňů Celsia. Devětačtyřicetiletá pacientka měla 87 minut zastavené srdce a více než čtyři hodiny byla napojená na mimotělní oběh. Díky zchlazení mohou lékaři zastavit krevní oběh a ochránit mozek. Při normální teplotě kolem 37 stupňů by totiž po čtyřech minutách bez kyslíku došlo k poškození mozku, při zchlazení vydrží asi 20 minut.

Plicní embolie jsou nyní i častou komplikací covidu-19. Zda se dá očekávat vyšší výskyt plicní hypertenze v souvislosti s covidovou pandemií, lékaři zatím nedokáží říct. “Viděli jsme už několik pacientů, kteří prodělali covid v podzimních měsících a dneska po pěti, šesti měsících mají klasickou tromboembolickou hypertenzi. Zda je to opravdu častější, nebo to zapadá do populačního výskytu, zatím neumíme říci, ale ta myšlenka se nabízí,” řekl Jansa.

Speciální operaci s podchlazením, která trvá šest až sedm hodin, dělají v ČR pouze ve VFN. U pacientů, pro které není tato metoda vhodná, se podle Jansy používají léky či balonková angioplastika, při které se zavede do zúženého místa katétr s balonkem na konci. Nafouknutím balonku se tepna rozšíří a místo se vyztuží stentem. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze, kromě II. interní kliniky VFN, je to také kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc.

Dnešek je světovým dnem plicní hypertenze, jako připomínku této nemoci budou dnes některé budovy v Praze, Brně a Olomouci nasvíceny modře.

Výzkumy a studie

Vycházejí nové postupy pro léčbu mozkové mrtvice

  • 4 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Ta v Česku ročně postihne 25 000 lidí

Praha, 4. 5. 2021 – Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty.

Proč spěchat co nejdříve do nemocnice

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem. „Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje prof. Šaňák. Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30–40 % pacientů. „Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke). „Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje prim. MUDr. Jiří Neumann.

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení. „Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum – látku s opačným účinkem, která umožnuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku,“ doplňuje prof. Šaňák.

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.

Navigace pro příspěvky

1 … 31 32 33 34 35 … 57

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS