Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Vědci: Česko-australská protirakovinová látka účinkuje i na diabetes u myší

  • 7 dubna, 202221 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Diabetes druhého typu vědci u myší vyvolali šestiměsíční vysokotukovou dietou. “Po aplikaci MitoTam klesla tělesná hmotnost téměř na úroveň myší na kontrolní dietě. Došlo také ke snížení glukózy v krvi i produkce inzulinu, což naznačuje potlačení inzulinové rezistence,” popsal Jiří Neužil, který vede Laboratoř molekulární terapie v BTÚ. “Mimořádný účinek vykázala látka také u jater, které kvůli ukládání tuku během diabetu ztrácejí funkci a dochází k jejich postupné cirhóze,” dodal.

 

Látka MitoTam má podle vědců netradiční mechanismus účinku. Působí na mitochondrie, tedy energetické zdroje rakovinových buněk. “V těsné spolupráci s Klinikou diabetologie IKEM jsme zjistili, že právě působením na mitochondrie zabíjí MitoTam senescentní buňky, které mají charakteristiku stárnoucích, tedy méně funkčních buněk a které se hojně vyskytují u některých chorob, mezi nimiž je také diabetes druhého typu,” popsal Neužil. “Poznatky o MitoTam z jeho testování na pacientech s nádory mohou velmi přispět k jeho případnému využití v léčbě diabetu 2. typu,” dodal.

 

Látka MitoTam nedávno prošla první fázi klinických testů ve spolupráci s Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze. Největší účinek látky byl prokázán u pacientů s nádorem ledvin. V jednom z případů podle akademie došlo k až 30násobnému zmenšení karcinomu. Druhá fáze testování má podle akademie začít v roce 2023.

 

Biotechnologický ústav je součástí centra Biocev ve Vestci, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

 

České zdravotnictví

Prostějovská nemocnici pořídila moderní CT přístroj za 25 mil.…

  • 6 dubna, 202221 dubna, 2022
  • by andrlovak1

“Nové CT je určeno pro celotělová CT zobrazení orgánů dutiny hrudní a břišní, dále pro detailní zobrazení hlavy, mozku, skeletálního a cévního systému v celém rozsahu. Využijeme jej proto u širokého spektra pacientů,” uvedl primář radiodiagnostického oddělení Nemocnice AGEL Prostějov Martin Folprecht. Dodal, že vyšetření pacienta pomocí nového CT přístroje navíc zabere méně času.

 

Nový CT přístroj zkrátil délku pobytu pacienta v zařízení na několik sekund. “To spolu s ultrarychlou rekonstrukcí obrazových dat umožňuje i diagnostiku akutních stavů jako například mozkových mrtvic, plicních embolií a rozsáhlých úrazových stavů s maximální přesností a v minimálním možném čase. Na tomto přístroji jsme navíc nyní schopni provádět i kardiologická vyšetření včetně zobrazení srdečních tepen,” podotkl Folprecht.

 

Moderní zařízení například disponuje programem, který potlačuje artefakty z okolí a umožňuje získat ostrý a kvalitní obraz vyšetřované oblasti, a to ve velmi krátkém čase. Rychlá diagnostika pak pro pacienta podle Folprechta znamená vždy i menší radiační zátěž. V Nemocnici AGEL Prostějov nové CT obslouží zhruba 6500 pacientů ročně. Z toho více než polovinu tvoří pacienti v akutních stavech vyžadující rychlé a přesné diagnostické zobrazení.

 

Prevence a léčba

Hartmann-Rico zdraží zdravotnické pomůcky, zdražily suroviny i energie

  • 6 dubna, 202221 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Česká pobočka loni dosáhla tržeb 5,4 miliardy korun, což je meziroční růst o 15 procent. Zisk činil 225 milionů korun. “Do výsledků se promítly rostoucí prodeje na domácím trhu, ale i vysoká produktivita výrobních technologií. Zvyšující se náklady na vstupy ovlivnily meziroční snížení čistého zisku. Jedná se zejména o rostoucí náklady na materiály a jejich dopravu,” řekl výkonný ředitel a člen představenstva Marek Třeška.

 

Výsledky celé skupiny byly loni paradoxně horší než v roce 2020 a tržby činily 2,3 miliardy eur (cca 56 mld. Kč). Důvodem byla pokračující pandemie koronaviru. V roce 2020 panovala mimořádná poptávka po dezinfekčních prostředcích a osobních ochranných pomůckách. Loni už měli zákazníci skladové zásoby, tudíž poptávka klesla. A nemocnice, kam velkou část produkce firma dodává, tolik neoperovaly a byly během pandemie prázdnější. “Navzdory pandemii byly naše obchodní výsledky loni dobré. I když bylo velmi náročné udržet ziskovost. Zisk byl meziročně nižší kvůli prudkému nárůstu cen vstupů, energií, lodní nákladní dopravy a zejména rostoucím cenám surovin a místní přepravy v Evropské unii,” řekla Fünfstücková.

 

Aby si firma udržela konkurenceschopnost, zahájila loni modernizaci a rozšiřování výroby a tempo investic v řádech desítek milionů eur chce udržet i letos. Transformační program spočívá v posílení ziskových sektorů výroby. Jde o výrobky v kategoriích péče o rány, péče při příznacích inkontinence a prevence infekcí. Soustředí se na zvýšenou míru inovací a rozvoj digitálních služeb. Ale i kvůli nekončící pandemii očekává skupina letos další mírný pokles tržeb. A zatím nedokáže odhadnout, do jaké míry se na hospodaření projeví válka na Ukrajině.

 

V české pobočce se podařilo loni nejen udržet míru zaměstnanosti, ale ještě naopak zvýšit počet zaměstnanců o 88. Aktuálně pro firmu pracuje 1700 lidí. Po vypuknutí války na Ukrajině pomohla firma také rodinám 300 ukrajinských zaměstnanců, které našly v Česku dočasné útočiště. Uprchlíkům firma také nabídla ve výrobě 55 nových pracovních míst.

 

Doporučené články

Šťovík kyselý – jarní bylina bohatá na vitamín C

  • 24 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Už z dětství si pamatujeme tu radost v očích, když u cesty vyrašil první šťovík. Všichni ho hned začali žvýkat a užívali si to osvěžení a příchod jara. Nic se nezměnilo ani v dospělosti, jen s tím rozdílem, že dnes již víme, že tato kyselá rostlina má i blahodárné účinky na naše zdraví.

Šťovík je vytrvalá bylina, kterou s příchodem jara najdeme téměř na každé louce a na okrajích cest. Má červenozelené květy a podlouhlé listy, které jsou specifické svou kyselou chutí. Právě jejich kyselost nás po rozžvýkání osvěží a dodá energii po dlouhé zimě. Kromě toho má ale šťovík i další léčivé účinky.

Šťovík využívali již v antice

Šťovík nesměl chybět na žádné velké hostině již v období antiky. V té době ho během jídla konzumovali především pro jeho schopnost zlepšovat trávení. Nebyl to ale jediný účinek, který tato rostlina měla. Námořníci ho například během cest žvýkali, aby se ochránili proti kurdějím.

Může léčit, ale i škodit

Šťovík je významným zdrojem především vitamínu C, dále také vitamínu A a v menším množství v něm najdeme i vitamíny B2 a B6. Kromě těchto látek v sobě skrývá také hořčík, draslík a železo. Tyto vitamíny a minerální látky jsou bezesporu pozitivní pro fungování našeho těla. Mezi pozitivní účinky šťovíku tak patří:

  • zlepšení pohybu ve střevech a jejich čištění,
  • odvodnění organismu,
  • rozpuštění hlenů při rýmě,
  • uvolnění dýchacích cest.

Tato rostlina je vhodnou složkou pro očistnou jarní kůru, přesto je ale potřeba si na ni dávat pozor. Kromě pozitivních složek v sobě šťovík skrývá také kyselinu šťavelovou. Ta na sebe váže minerální látky, jako je vápník či železo, a tělo je poté nemůže využívat. Proto může konzumace šťovíku u některých jedinců způsobit tvorbu ledvinových kamenů. Není tedy vhodný především pro osoby s onemocněním ledvin nebo se sklonem k tvorbě kamenů v močovém měchýři.

Jak šťovík zpracovat?

Pokud chceme ze šťovíku získat co nejvíce vitamínu C, je ideální ho konzumovat syrový. To ale neznamená, že jediná cesta je utrhnout ho na louce a samotný sníst. Šťovík se skvěle hodí například do nejrůznějších salátů.

S ohledem na obsah kyseliny šťavelové je vhodné šťovík v kuchyni využívat jako ochucovadlo. Skvěle se hodí do různých pomazánek, polévek, ale i omáček nebo jako součást smoothies. Stačí se řídit jeho přirozeně kyselou chutí a využít ho všude tam, kde je takové osvěžení žádoucí.

Prevence a léčba

Vědec usiluje o nový, zacílený způsob léčby žloutenky typu B

  • 23 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Nanočástice je složená z tuků se zmíněnou siRNA. “Aktuálně se v laboratoři zabýváme přípravou a testováním částic. Ve chvíli, kdy se dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je zodpovědný za proniknutí viru do buněk,” vysvětlil Kratochvíl. Vědec předpokládá, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. “Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,” doplnil. Proti tomuto typu žloutenky je dostupné i očkování.

 

Nanočástice jsou obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. “Tělo je přijme a nevyvine proti němu přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,” popsal Kratochvíl.

 

Podle výsledků prvních pokusů se ukazuje, že léčivo dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu zamýšlí Kratochvíl s kolegy pracovat do konce roku. Následně se chtějí zaměřit na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku pro léčbu klíšťové encefalitidy. Využití by mohla najít i při léčbě nádorových onemocnění nebo ve výzkumu mRNA vakcín.

 

Kratochvíl se k doktorandskému studiu na agronomické fakultě dostal oklikou. Absolvent Vysokého učení technického v Brně v oboru chemie pro medicínské aplikace zamířil po konci studia do soukromého sektoru. Ten ho nenadchl, tak se vrátil na akademickou půdu.

 

Aktuálně

Odborné společnosti vydaly doporučení pro lékaře ohledně uprchlíků z Ukrajiny

  • 22 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

“Válečný konflikt a masivní přesídlení obyvatelstva jsou spojeny s narušením základních hygienických podmínek a zásobování nezávadnou vodou a potravinami, s omezením přístupu k sanitárním zařízením, se zvýšeným množstvím mezilidských kontaktů a nahromaděním osob ve stísněných a nevětraných prostorech či dopravních prostředcích,” uvedli odborníci.

 

Uprchlíci jsou podle nich cestou z vlasti vystavení také chladnému počasí, psychické i fyzické zátěži a mají omezený přístup k základním zdravotním službám a potřebným lékům. “Což jsou všechno rizikové faktory nejen pro rozvoj či zhoršení řady neinfekčních onemocnění, ale i sporadický výskyt či epidemické šíření infekcí,” doplnili experti.

 

Proočkovanost ukrajinských dětí povinnými vakcínami je podle stanoviska jedna z nejnižších v Evropě, pohybuje se kolem 80 procent na dětskou obrnu, záškrt, tetanus a dávivý kašel, 82 procent u tuberkulózy a 89 procent u spalniček. Také v Česku podíl očkovaných dětí klesá kvůli odmítání ze strany rodičů, právě neočkované jsou pak nákazou více ohrožené.

 

V 90. letech se Ukrajina potýkala s velkými epidemie záškrtu, po zvýšení proočkovanosti nejsou v posledních letech případy hlášeny. V roce 2011 byla v ukrajinském Mariupolu poslední epidemie cholery v Evropě, nakazilo se 33 lidí. V letech 2017 až 2020 onemocnělo na Ukrajině více než 100.000 lidí spalničkami a 40 zemřelo. V roce 2021 bylo nahlášeno 16 případů.

 

 

Loni byla Ukrajina jedinou zemí v Evropě, kde se vyskytovala dětská obrna. Objevily se dva případy částečného ochrnutí u neočkovaných dětí, virus se objevil také u 21 kontaktů. Letos v únoru začala očkovací kampaň mezi dosud neočkovanými dětmi ve věku šest měsíců až šest let. Za tři týdny se podařilo naočkovat asi pětinu.

 

Tuberkulóza

V roce 2020 zemřelo v zemi na tuberkulózu téměř 3000 lidí, počet případů podle Světové zdravotnické organizace dosáhl 42,2 na 100.000 obyvatel (asi 18.600), což bylo více než v předchozím roce. V roce 2021 počet nových případů poklesl, zřejmě vlivem omezené péči v době epidemie covidu-19.

 

Zhruba 560.000 lidí na Ukrajině žije s infekcí hepatitidy typu B, u hepatitidy typu C se odhaduje až na pět procent populace. Mnoho z nich o své nemoci zatím neví. V počtu nových případů HIV byla Ukrajina v roce 2020 druhá v Evropě, tvořila 15 procent případů v evropském regionu. Kvůli pozdní diagnostice se tam u vůbec nejvíc lidí v Evropě rozvinula nemoc AIDS. V polovině případů se jednalo o heterosexuální přenos, 38 procent tvořili injekční uživatelé drog.

 

Podle doporučení by první kontakt se zdravotníkem měli mít migranti už v krajských asistenčních centrech. Primární péči by měly poskytovat hlavně ordinace praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. “V případě nedostupnosti kapacit může být přechodně tato péče poskytnuta v UA pointu v nemocnici s urgentním příjmem,” píše se ve stanovisku. Postupně je otevírají fakultní nemocnice v Praze a dalších velkých městech. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ČTK v pátek řekl, že mají odlehčit kapacitám ordinací zejména dětských lékařů, aby se nesnížila dostupnost péče pro české pacienty.

 

Zdravotníci by se měli soustředit také na kontrolu očkování, u dětí těch povinných a u dospělých dobrovolně. Nabídnout by jim měli také vakcínu proti covidu-19. Doporučena jim bude také registrace u stomatologa a gynekologa.

 

Výzkumy a studie

Pacienti s chronickým onemocněním ledvin se dočkají nového léku. Empagliflozin…

  • 22 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 22. 3. 2022 – Pacienti s chronickým onemocněním ledvin (CKD) se dočkají nového léku. Studii, která zkoumala účinky přípravku Jardiance® (empagliflozin) na tuto nemoc, vědci ukončí předčasně, jelikož jednoznačně prokázala jeho pozitivní efekt. Rozhodnutí vychází z předběžných výsledků, které splnily předem daná kritéria určující účinnost léku. Studii EMPA-KIDNEY s více než 6 600 pacienty prováděli vědci z Oxfordské univerzity za podpory výrobce přípravku, společnosti Boehringer Ingelheim. Detailní výsledky výzkumu by pak měli zveřejnit v průběhu roku.

 

EMPA-KIDNEY je největší dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie, která se věnuje účinkům SGLT2 inhibitorů v léčbě CKD. Zaměřuje se na široké spektrum dospělých s CKD, včetně pacientů s mírným až těžkým snížením glomerulární filtrace (eGFR), s normálními a zvýšenými hladinami albuminurie, a to u nemocných s diabetem i bez něj. Hlavním cílem, který vědci sledovali, byla kombinace snížení progrese onemocnění ledvin a kardiovaskulárního úmrtí. Nezávislý Výbor pro monitorování údajů (Data Monitoring Committee) doporučil ukončit studii předčasně, jelikož výsledky již dostatečně prokázaly účinnost empagliflozinu v léčbě CKD.

 

„Už z předchozích studií, které studovaly efekt gliflozinů na ledviny, víme, že snížily sledovaná renální rizika jako pokles filtrační schopnosti a množství proteinu v moči zhruba o 40 %. Předpokládám, že i tato studie předchozí výsledky potvrdí a i empagliflozin bude mít pozitivní efekt, což je pro nás velmi dobrá zpráva. Budeme také doufat, že tyto léky dostanou v brzké době úhradu i pro indikaci chronického onemocnění ledvin. Pro naše pacienty by to znamenalo naději, že řadě z nich – jak diabetiků, tak nediabetiků – budeme moci do budoucna nabídnout léčbu, která významně zpomalí pokles jejich ledvinné funkce a oddálí dialýzu v řádu měsíců až let,“ říká prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., předsedkyně České nefrologické společnosti.

 

Na CKD celosvětově umírá přes milion pacientů ročně, nemoc také zdvojnásobuje riziko hospitalizace. Navíc úzce souvisí s několika metabolickými a kardiovaskulárními chorobami, jako je například hypertenze či obezita.

 

„Lidé s onemocněním ledvin mají daleko více kardiovaskulárních komplikací. Jakákoliv léčba, která zlepšuje prognózu ledvin, je očekávatelně spojená i se zlepšením výhledu pacienta z kardiologického hlediska,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Chronické onemocnění ledvin je podle něj často spojeno s jinými

 

kardio-renálně-metabolickými chorobami, jako je diabetes 2. typu a srdeční selhání. Kvůli propojení těchto systémů může zlepšení v jednom z nich vést k pozitivním účinkům i v ostatních.

 

O chronickém onemocnění ledvin

Přibližně jednu třetinu případů chronického onemocnění ledvin (CKD) lze připsat metabolickým stavům, jako je diabetes, obezita a hypertenze. Onemocnění je také spojeno se zvýšenou morbiditou a mortalitou. K většině úmrtí pacientů s CKD dochází v důsledku kardiovaskulárních komplikací, často před dosažením konečného stadia onemocnění ledvin. Pokud se pacient dostane do konečného stadia onemocnění ledvin, musí podstoupit léčbu spočívající v náhradě funkce ledvin, jako je pravidelná dialýza nebo transplantace ledviny. CKD postihuje více než 10 % světové populace.

 

O společnosti Boehringer Ingelheim

Společnost Boehringer Ingelheim vyvíjí průlomové léčebné metody, které zlepšují zdraví lidí i zvířat. Jako jedna z nejvýznamnějších biofarmaceutických společností zaměřujících se na výzkum se soustředí zejména na vytváření hodnot prostřednictvím inovací v oblastech, v nichž doposud chyběly vhodné způsoby léčby. Od svého založení v roce 1885 zůstává Boehringer Ingelheim rodinnou firmou, která staví na kontinuitě a dlouhodobých zkušenostech. Přibližně 52 000 zaměstnanců společnosti působí na 130 trzích ve třech obchodních oblastech: humánních léčivých přípravcích, veterinární medicíně a biofarmaceutické smluvní výrobě. Více informací najdete na adrese www.boehringer-ingelheim.cz.

 

O empagliflozinu

Empagliflozin (přípravek Jardiance®) je perorální, jednou denně podávaný vysoce selektivní inhibitor kotransportéru sodíku a glukózy 2 (SGLT2) a první lék na diabetes 2. typu, který již v několika zemích poskytl data o snížení rizika kardiovaskulárních úmrtí.

 

 

Prevence a léčba

Mnohočetný myelom – záludná nemoc, kterou není snadné porazit.…

  • 18 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 14. března 2022: Mnohočetný myelom – onemocnění, které je pro většinu lidí stále neznámé. Přesto se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Ročně si v České republice vyslechne tuto diagnózu asi 450 osob, většinou starších 60 let. Stejně jako u jiných onkologických onemocnění, i v případě mnohočetného myelomu hraje klíčovou roli včasná diagnostika. První příznaky nemoci jsou však nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnými potížemi provázejícími stáří – bolestí zad nebo únavou. Zvyšování povědomí veřejnosti o této nemoci a možnostech její léčby je proto cílem Národního dne myelomu, který se každoročně koná 30. března. Jeho součástí bude letos kampaň „MY A ON“, která má dodat pacientům a jejich blízkým naději, že i s touto diagnózou je možné žít kvalitní život.

 

Mnohočetný myelom (MM) je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve u nás, veřejnosti je však stále málo známý. Mnozí lidé si jej například pletou s melanomem, tedy kožním nádorem, nebo také s myomem – nezhoubným nádorem děložní svaloviny. Slovo myelom vzniklo spojením řeckého myelo – dřeň, a přípony – om, což znamená nádor. Mnohočetný pak odkazuje na skutečnost, že v kosti, kde roste, je často více ložisek. Jedná se tedy o nádorové onemocnění kostní dřeně, které postihuje plazmatické buňky – typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Tyto buňky pak neprodukují tělu prospěšné protilátky, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se myelomové buňky tvoří v kostní dřeni, postihují nejvíce kosti a dochází k odbourávání kostní hmoty.1

 

Nemocných přibývá

MM nejčastěji postihuje lidi ve věku 60 až 70 let, ale může se objevit i v mladším věku; o něco častěji onemocní muži než ženy.2 „V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 450 nových případů nemoci, v současné době se s mnohočetným myelomem léčí celkem 3 000 pacientů. Ačkoli se tedy jedná o poměrně vzácné onemocnění, pacientů stále přibývá.3 Příčina vzniku myelomu, podobně jako u řady dalších nádorových onemocnění, není dosud přesně známa. Zvyšující se výskyt nemoci však koreluje s věkem a nejsou bohužel známy ani jednoznačné rizikové faktory. Mezi ty pravděpodobné patří např. častý kontakt s toxickými látkami, předchozí chemoterapie pro jiné nádorové onemocnění či špatné životní prostředí,“ říká MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., lékařka z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.2

 

Příznaky MM mohou snadno zmást

Počáteční příznaky MM jsou velmi rozmanité a často připomínají běžná, méně závažná onemocnění. Nejčastěji se objevují bolesti kostí v oblasti zad a hrudníku. Jsou vytrvalé, a běžné léky proti bolesti je nezmírňují. Lidé s MM mají také výrazně oslabenou imunitu, takže trpí opakovanými infekcemi, zejména dýchacích cest. Únava, slabost a dušnost i při mírné námaze jsou spojeny s anémií, která je další komplikací tohoto onemocnění. Zhoršují se také funkce ledvin a pacienti mají příznaky typické pro osteoporózu, včetně snížené tělesné výšky. Dochází u nich k úbytku kostní hmoty, což vede k častým zlomeninám. Může dojít i k náhlému prasknutí žeber, končetin nebo obratlů, které poškodí míchu a způsobí vážné ochrnutí.

 

Příznaky nemoci obvykle přivedou pacienta k lékaři až v pokročilém stadiu, takže navzdory pokroku v léčbě je MM často diagnostikován pozdě.1,2 Typickým průběhem mnohočetného myelomu, pokud je pacient léčen, jsou pak opakující se aktivity onemocnění, tzv. relapsy, střídané remisemi, kdy na určitou dobu vymizí příznaky a projevy nemoci, ale nikoliv nemoc samotná.4

 

Klíčovou roli při rozpoznávání těchto symptomů hrají praktičtí lékaři. Právě pro ně byl připraven projekt CRAB. Zkratku tvoří počáteční písmena anglických slov označujících čtyři hlavní příznaky onemocnění, kterých je potřeba si u MM všímat: Calcium – vysoká hladina vápníku, Renal – postižení ledvin, Anemie – chudokrevnost, Bone – postižení kostí. „Cílem projektu CRAB je zlepšení obecných znalostí o časných příznacích mnohočetného myelomu, jakož i o nových možnostech jeho léčby a tím i jeho lepší prognóze. Právě proto je ale nutné diagnostikovat onemocnění co nejdříve, ideálně do 3 měsíců od objevení prvních příznaků. Nemocní s pokročilým onemocněním mají samozřejmě prognózu horší. Kromě praktických lékařů jsme v rámci projektu CRAB oslovili i lékaře dalších odborností, a to zejména nefrology, neurology a ortopedy, do jejichž ambulancí mohou nemocní pro obtíže spojené s mnohočetným myelomem přijít a kteří by tak měli v rámci diferenciální diagnostiky myslet i na možnost tohoto onemocnění“ vyjmenovává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA., ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

 

Diagnostika nemoci

MM nelze zcela vyléčit – stanovením diagnózy tak začíná běh na dlouhou trať s cílem chorobu zastavit tak, aby vymizely její příznaky, a v této fázi ji udržet. Podobně jako u jiných nemocí, je proto důležitá včasná diagnostika a brzké zahájení léčby. „Jako první se s pacienty setkávají nejčastěji praktičtí lékaři, kteří musí právě na tuto „vzácnou“ diagnózu myslet. Takže u pacientů s chronickými bolestmi zad je nutné provést laboratorní, rentgenologické vyšetření a v případě patologického nálezu pak kontaktovat spádové hematoonkologické či hematologické pracoviště. Diagnóza je pak většinou stanovena až tam, a to na základě doplnění dalších vyšetření (cytologie, histologie, elektroforéza),“ upřesňuje MUDr.  Alexandra Jungová, Ph.D., a dodává: „Je proto důležité, aby se pacienti nenechali při vyšetření odbýt se slovy, že bolesti zad jsou běžnou součásti stárnutí, zejména, pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny.“ Pacienty s touto diagnózou lze u nás dále léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech.3

Léčba a prognóza

Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk, aby se obnovila tvorba kostní tkáně a krve. Přesný postup se však liší v závislosti na věku pacienta nebo pokročilosti nemoci. Stejně jako u většiny nádorových onemocnění se k léčbě používá chemoterapie, někdy může pomoci i radioterapie. V mnoha případech je nutná následná transplantace kostní dřeně. Součástí léčby je také podpůrná terapie, která má zabránit vzniku a rozvoji příznaků.1,4,5

 

V posledních letech došlo k významnému pokroku v léčbě pacientů s MM, který podstatně zlepšil prognózu nemocných. Jedná se o největší pokroky nejen v hematoonkologii, ale i v onkologii obecně. Byly objeveny nové skupiny léků a naději nabízí také biologická léčba. Kromě toho v současné době probíhá několik klinických studií, které by mohly vést k dalším účinným léčebným postupům, jako je např. genová terapie.

 

„Zatímco na konci minulého století přežívali pacienti s MM v průměru 2,5 až 3 roky, dnes je pětileté přežití možné až u poloviny nemocných nad 70 let věku. Nemocní mladší 70 let profitují z vysokodávkové léčby následované autologní transplantací periferních kmenových buněk a jejich přežití dnes dosahuje mediánu kolem 8 let. Podle současných trendů lze tedy očekávat, že se v příštích několika letech podaří dosáhnout dlouhodobé remise a s tím spojeného trvalého vyléčení až u 30 % pacientů a že nejméně polovina z nich přežije 10 let. Pokrok v léčbě mnohočetného myelomu, kterého se v posledních 20 letech podařilo dosáhnout, je tak téměř největší ze všech nádorových onemocnění vůbec,“ vypočítává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.,

 

 Nutno ovšem dodat, že tento trend byl částečně zpomalen koronavirovou pandemií. Stejně jako u mnoha jiných onemocnění došlo i u mnohočetného myelomu k poklesu včasného odhalení nových případů a ke snížení přežití pacientů s MM v důsledku vyššího rizika infekce vyvolaného virem SARS-CoV-2 a potažmo úmrtnosti na covid-19.7

 

Podpora pacientů

Každoročním připomenutím tohoto vážného onemocnění a také snahou o zvýšení informovanosti veřejnosti je i Národní den myelomu, který připadá na 30. března. Byl vyhlášen před pěti lety pacientskou organizací Klub pacientů mnohočetný myelom a skupinou předních českých odborníků sdružených v České myelomové skupině. Právě tyto dvě organizace nabízí lidem, kterým do života vstoupila diagnóza MM, pomoc a podporu.

 

V rámci Národního dne myelomu probíhá letos také edukativní kampaň pro širokou veřenost s názvem „MY A ON“, zaštítěná Klubem pacientů mnohočetný myelom. Jejím cílem je vysvětlit, že navzdory této diagnóze není třeba se vzdávat, ale naučit se s mnohočetným myelomem žít a vést nadále kvalitní plnohodnotný život. A to jak v případě pacienta, tak v případě jeho blízkých.

 

Aktuální informace o mnohočetném myelomu poskytuje rovněž řada webů zaměřených na pacienty a jejich rodinu, například www.myeloma.cz nebo www.mnohocetnymyelom.cz. Zdrojem informací jsou také brožury vydávané Klubem pacientů mnohočetný myelom, kde mohou pacienti s MM najít další podporu při zvládaní obtížné životní situace.

Nejčastější nádorová onemocnění krve:

LeukémieLeukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které jsou nezralé a neplní svou normální funkci. Tyto krvinky můžeme nalézt v kostní dřeni pacienta, v jeho krvi a někdy i v jiných orgánech.8
LymfomLymfom je obecné označení pro nádorové onemocnění lymfatického systému, jehož buňky se nekontrolovaně množí – postižená uzlina se začne zvětšovat a ztrácí svou původní funkci.9
Mnohočetný myelomMnohočetný myelom je zhoubná choroba kostní dřeně, která vzniká nekontrolovaným množením myelomových buněk v kostní dřeni.4

 

Použité zdroje:

  1. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/04/06.pdf
  2. http://www.zdraviamy.cz/co-to-je-mnohocetny-myelom-a-co-zpusobuje/
  3. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/uspesnost-lecby-mnohocetneho-myelomu-v-cesku-se-zvysuje/1737605
  4. https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/interni-hematologicka-a-onkologicka-klinika/mnohocetny-myelom/t1286
  5. https://www.myeloma.cz/
  6. https://medicina.cz/clanky/11682/34/Narodni-den-myelomu-30-brezen/
  7. https://www.nature.com/articles/s41408-021-00588-z
  8. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/lymfomy-c81-85/
  9. https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/interni-hematologicka-a-onkologicka-klinika/mnohocetny-myelom/t1286

 

Kontakt pro média:

Alexandra Prochorová

alexandra.prochorova@insighters.cz, +420 776 153 172

Prevence a léčba

Jak poznat a léčit zánět slepého střeva

  • 21 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Bolest břicha v okolí pupku můžeme cítit z mnoha důvodů a nemusí se jednat o nic závažného. Jedním z vysvětlení ale může být zánět slepého střeva, který je třeba co nejrychleji řešit. Jak ho poznáte?

Zánět slepého střeva

Zánět slepého střeva se odborně nazývá apendicitida a postihuje nejčastěji děti a mladistvé, potkat ale může každého z nás. Ve skutečnosti se nejedná o zánět celého slepého střeva, ale jeho koncové části, které říkáme apendix. V tomto červovitém výběžku se zánět vytvoří a začnou nás trápit bolesti.

Příznaky zánětu apendixu

Zánět slepého střeva dělíme na akutní, který se vyznačuje rychlým rozvojem příznaků v období několika dní, a chronický, pro který jsou typické dlouhodobé bolesti břicha spolu s únavou. Běžným projevem zánětu apendixu u většiny postižených jsou náhlé bolesti břicha v oblasti pupku, které se následně přemísťují do pravé části podbřišku, kde se apendix nachází. Břicho je velmi citlivé na dotek a bolí ve vzpřímené poloze, což způsobuje nutnost choulit se do různých poloh. Přidat se může také malátnost a zvýšené teploty spojené se zánětem.

Mezi nejčastější příznaky spojené s tímto nepříjemným onemocněním patří:

  • bolest v oblasti pupku a na pravé straně podbřišku,
  • zvýšená teplota,
  • malátnost,
  • zrychlený tep,
  • nechutenství,
  • zvracení,
  • průjem,
  • zácpa.

Příčiny onemocnění

Přesné příčiny vzniku tohoto onemocnění nejsou zcela objasněné. Pravděpodobně ve většině případů ale zánět slepého střeva souvisí se stravovacími návyky. Zánět samotný je způsobem ucpáním slepého střeva, jehož příčinou může být kus stolice, cizí předmět či parazit. Pokud naše strava obsahuje málo vlákniny, postupuje potrava trávicím traktem pomalu, což může způsobovat ucpávání a rozvoj zánětu apendixu.

Pokud se tedy chcete alespoň pokusit zánětu slepého třeba předcházet, dbejte na dostatek vápníku ve vašem jídelníčku. Pokud ho nedokážete přijmout dostatek z potravy, můžete pro lepší trávení využít některé doplňky stravy, které ho obsahují.

Jak se zánět slepého střeva léčí?

Zánět slepého střeva je onemocnění, které není možné léčit svépomocí doma. Proto, pokud máte na zánět podezření, vždy navštivte lékaře. Ten oblast břicha zkontroluje pohmatem a poslechem střevních pohybů. Následně může přejít k laboratornímu vyšetření či kontrole ultrazvukem.

Pokud se zánět slepého střeva potvrdí, chirurg zvolí vhodnou léčbu, kterou je buď tzv. metoda ledování, nebo odstranění apendixu operativně. Právě k operativnímu vyjmutí dochází v drtivé většině případů.

Prevence a léčba

Nová metodika umožní časnější diagnózu některých onkologických onemocnění

  • 21 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

“Přítomnost velmi malých množství biomarkerů v krvi může indikovat začátek zhoubného bujení. Jejich včasná detekce tak umožní lékařům diagnostikovat zhoršení zdravotního stavu již v začátcích onemocnění,” uvedl jeden z autorů studie Zdeněk Farka.

 

Imunochemické metody jsou v klinické diagnostice běžné, příkladem jsou těhotenské testy nebo antigenní testy na covid. Současné metody však často nemají dostatečnou citlivost pro detekci biomarkerů, které jsou v těle jen v malém množství. “Námi vyvinutá metodika umožňuje tento problém překonat, a dosáhnout tak mnohem vyšší citlivosti,” řekl Farka.

 

Vydaná práce shrnuje výsledky dosažené a publikované v předchozích letech. Srovnává různé metody přípravy značek na bázi foton-upkonverzních nanočástic od jejich syntézy přes modifikaci povrchu až po vazbu biomolekul, které umožňují specifickou funkci. Následně demonstruje využití značek pro detekci markeru rakoviny prostaty.

 

Výzkumný tým demonstroval také využití nanočástic při zobrazování biomarkeru HER2, který slouží k odhalování rakoviny prsu. V histopatologii je identifikace rakovinných buněk typicky založena na označení biomarkerů na jejich povrchu, poté následuje mikroskopické vyšetření a vyhodnocení obrázků zkušeným patologem.

 

“Současným trendem jsou ale snahy toto vyhodnocení provádět automaticky za pomoci pokročilých algoritmů. Ukázali jsme, že s použitím nanočástic je možné dosáhnout dostatečně vysokého poměru signálu k pozadí, což je jedním ze základních předpokladů pro automatizaci vyhodnocování histochemických preparátů v takzvané digitální patologii,” řekl Farka.

Navigace pro příspěvky

1 … 20 21 22 23 24 … 57

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS