Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Další opatření mají zbrzdit šíření covidu, Praze docházejí lůžka

  • 23 září, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 23. září (ČTK) – Na přibývání nakažených koronavirem v Česku reaguje ministerstvo zdravotnictví dalšími opatřeními. Restaurace a bary budou muset od čtvrtka zavírat ve 22:00, zpřísní se také regulace počtu lidí na venkovních i vnitřních akcích. Uzavření prvního stupně základních škol ale podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) nepřichází v úvahu. Uvedl také, že lůžka s ventilátory v pražských nemocnicích jsou téměř zaplněná a je třeba zapojit další kapacity. Ústřední krizový štáb aktivoval krajské krizové štáby.

Úterních 2394 nových případů koronaviru je druhý nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Nakažených je aktuálně 26.476 lidí, tedy poprvé od dubna víc než dosud vyléčených. Rekordní je počet 581 hospitalizovaných s nemocí covid-19 a dosavadní maximum je také 115 pacientů ve vážném stavu. Výrazně roste počet úmrtí lidí s koronavirem, za září jich přibyla více než stovka na celkových 531.

Nadále platí, že většina nakažených má mírný průběh nemoci, kvůli lidem v nemocnicích je ale podle Prymuly potřeba zapojit kapacity, které nejsou dosud vyčleněny pro pacienty s covidem-19. “Chceme zrušit bariéru mezi lůžky covid a necovid,” řekl ministr. Hospitalizovaní by podle něj měli zůstávat v krajích, jejich převoz do centrálních zařízení nedává smysl. Kvůli rostoucímu počtu nakažených zdravotníků se pro ně změní karanténní opatření. Zdravotníci bez příznaků budou moci dál pracovat v respirátorech.

Ministerstvo zdravotnictví kvůli šíření nákazy rozšiřuje mimořádná opatření. Povinné uzavření restaurací a barů od 22:00 do 06:00 bude platit od čtvrtka zatím na dva týdny. Dosud museli provozovatelé zavírat o půlnoci. Nadále může být v provozovně stravování jen tolik lidí, kolik má míst k sezení a mezi zákazníky musí být odstup nejméně 1,5 metru, pokud nesedí u jednoho stolu. Prymulou avizované zpřísnění pravidel pro kadeřnictví a holičství se v textu opatření zveřejněném na webu ministerstva neprojevilo.

Další nové opatření omezuje od čtvrtka počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Platit má také dva týdny. Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob, nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy.

Smysl podle Prymuly přestává mít takzvaný semafor, mapa hodnotící regiony podle rizika nákazy. Do dvou týdnů bude celá červená, řekl. Hygienikům by měl podle ministra usnadnit práci webový formulář, na kterém jim nakažení mohou předat informace o svých rizikových kontaktech. Takzvané sebereportování by mělo začít fungovat v pátek, původní termín byl v pondělí. Kapacity laboratoří na testování se podle Prymuly blíží 30.000 za den, limitem je ale kapacita odběrových míst.

K české vakcíně na covid-19 ministr uvedl, že výsledky první fáze jejího testování posoudí odborníci z České vakcinologické společnosti. “Na základě toho se rozhodneme, jestli by ta vakcína postoupila do klinických zkoušek fáze dvě,” řekl. Bude posouzena její kvalita a šance uspět.

Aktivace krajských krizových štábů je podle šéfa ústředního štábu Jana Hamáčka (ČSSD) nutná k zapojení složek Integrovaného záchranného systému (IZS) do opatření proti šíření koronaviru v regionech. O účasti opozice v ústředním štábu by případně rozhodoval premiér Andrej Babiš (ANO), uvedl Hamáček. Ústřední štáb se také dohodl na posílení mobilních volebních komisí, aby mohly při říjnových senátních a krajských volbách obsloužit až 16.000 lidí v karanténě.

Hygienici dnes zakázali prezenční výuku na vysokých školách v dalších regionech. Nově se zákaz týká středních Čech a Chebska. Ředitelské volno, jak ho na pátek kvůli zpomalení šíření nemoci doporučil Prymula, základní školy vyhlašovat spíš nebudou, zjistila ČTK.

Zařadit prakticky celou ČR mezi rizikové oblasti by dnes mohlo Německo, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by to posílilo odliv turistů z tuzemska i v dalších dvou letech a získat zpět pověst bezpečného státu bude téměř nemožné. Opatření připraví lázně v ČR o zbytek hostů z ciziny, míní Svaz léčebných lázní.

red dvd snm

Zpravodaj

Ředitelé nemocnic hodnotí Vojtěcha jako velmi férového a slušného

  • 21 září, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 21. září (ČTK) – Ředitelé nemocnic z regionů hodnotí bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jako velmi férového a slušného, jako ministr podle některých z nich udělal maximum. Spolupráci s ním vesměs označují za bezproblémovou a jeho rozhodnutí mnozí ředitelé rozumějí. Chválí ho i hejtmani, zjistili zpravodajové ČTK v anketě. Vojtěch rezignaci oznámil dnes ráno, prezident Miloš Zeman odpoledne jmenoval ministrem Romana Prymulu (oba za ANO).

Podle ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka je škoda, že Vojtěch rezignoval. “Považuji ho za velmi férového. Udělal hodně práce a snažil se dělat systémové změny v českém zdravotnictví. Z mého pohledu systémové změny, které zaváděl, šly správným směrem. Považuji to za škodu, že takto uprostřed rozdělané práce odchází. Na druhou stranu rozumím, že byl pod extrémním tlakem. Hlavně posledního půl roku to bylo neskutečné vypětí,” řekl dnes ČTK Havlík.

Podle Havlíka obstál Vojtěch i při řešení pandemie koronaviru. “Jeho působení v době epidemie hodnotím opravdu pozitivně, protože nešířil hysterii. De facto každý ministr zdravotnictví v každé zemi to měl velmi těžké. Názory odborníků jsou velmi rozdílné a nikdy se nemohl zavděčit většině. Současnou situaci, kam jsme došli, považuji za dobrou. Nevidím tady žádný kolaps systému, žádné přetížení. Věřím, že i ta čísla, která jsou nyní vyšší, že to není na škodu. Není více těžce nemocných a časem se to zklidní,” míní Havlík.

“Ministr Adam Vojtěch byl mimořádně pracovitý a naše spolupráce byla po celou dobu bezproblémová. Některé projekty v oblasti zdravotnictví se za dobu jeho působení výrazně posunuly, například elektronizace zdravotnictví. Podařilo se také navýšit počet studentů lékařských fakult,” řekl dnes ČTK ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Palička.

Ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba ČTK řekl, že Vojtěchovi naprosto rozumí. “Byl pod strašným tlakem. Na druhou stranu to byl člověk, který se snažil řešit problémy zdravotnictví. Byl slušný k pacientům i zdravotníkům a doufám, že v tomto duchu bude naše kooperace s ministerstvem pokračovat,” řekl Štěrba.

“Naše spolupráce s ministerstvem zdravotnictví byla velmi dobrá, problémy jsme řešili operativně. Řada věcí se povedla, určitě je potřeba panu ministrovi za jeho práci poděkovat a popřát mu hodně energie do nové etapy,” řekl dnes ČTK ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant.

Ředitel Krajské nemocnice Liberec Richard Lukáš by Vojtěchovu nástupci doporučil dát rozum do opatření, která stát vyhlašuje. “Prostě nemělo by se hysterčit a mělo by se vše podrobit rozumu a zkušenostem z jarní kampaně,” řekl Lukáš.

Odstupujícího ministra chválí i hejtmani, se kterými ČTK mluvila. Podle olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) byl Vojtěch skvělým ministrem zdravotnictví. “Jako hejtman jsem se na něho vždy mohl spolehnout. Vždy mně vzal telefon a vždy byl připraven pomoci našim nemocnicím nebo zdravotnickým zařízením,” uvedl.

“Je to jeho rozhodnutí. Já jsem ho nikdy nevyzval k odstoupení, ani jsem ho nevyháněl. Každý si to zkuste a uvidíte. Myslím, že vydržel hodně dlouho,” řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD), který je i místopředsedou Asociace krajů. Na dotaz, jestli se výměnou ministra zdravotnictví může zlepšit komunikace resortu s kraji, Běhounek řekl, že to nezávisí na jednotlivci. “Jestli se se to teď zlepší, chci věřit,” řekl. Předpokládá, že se komunikace s kraji zlepší díky tomu, že začne pracovat ústřední krizový štáb, kde budou zainteresované všechny základní složky.

red gcm sd

Zpravodaj

Kvůli hackerskému útoku na nemocnici v Německu zemřela pacientka

  • 17 září, 202025 září, 2020
  • by CRS Webmaster

Düsseldorf (Německo) 17. září (ČTK) – Za hackerským útokem na nemocnici v německém Düsseldorfu minulý týden stáli vyděrači. Patrně však netušili, že cílem útoku se stala nemocnice. V důsledku kolapsu informačního systému zemřela jedna pacientka, což prokuratura vyšetřuje jako zabití z nedbalosti. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes zveřejněné vyšetřovací zprávy ministerstva spravedlnosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.

Fakultní nemocnici v Düsseldorfu postihl minulý čtvrtek výpadek asi 30 serverů, v důsledku čehož nemocnice nepřijímala sanitky ani objednané pacienty a plánované operace musely být odloženy.

Hackerský útok se zdařil kvůli bezpečnostní chybě v nespecifikovaném, byť údajně běžném softwaru. Dosud neznámí útočníci zašifrovali servery a na jednom z nich zanechali vzkaz s požadavkem na výpalné, který byl ovšem adresován düsseldorfské Univerzitě Heinricha Heineho. Konkrétní požadovanou částku hackeři neuvedli.

Policie je následně kontaktovala a sdělila jim, že nezablokovali servery vysoké školy, nýbrž nemocnice, čímž ohrozili zdraví pacientů. Hackeři poté servery sami rozšifrovali, aniž obdrželi peníze, a s policií přerušili kontakt.

Podle vyšetřovací zprávy kvůli útoku zemřela žena, kterou düsseldorfská nemocnice v noci z 11. na 12. září nebyla schopna přijmout. Namísto toho musela být ve vážném zdravotním stavu převezena do několik desítek kilometrů vzdáleného Wuppertalu, kde krátce po příjezdu zemřela. Státní zastupitelství případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.

Klinika oznámila, že ještě nějakou dobu potrvá, než bude opět schopna fungovat v běžném provozu. Data pacientů se podle ní nicméně podařilo zachránit.

Hackerské útoky na nemocnice se v nedávné době odehrály také v Česku. Nejznámějším loňským případem bylo faktické odstavení počítačové sítě a následné ochromení nemocnice v Benešově. Hackeři v minulosti napadli také zdravotnická zařízení v Brně či Kosmonosech. Neúspěšný útok na jeden ze svých serverů oznámila i Fakultní nemocnice Ostrava. Loni byla podle odhadů expertů napadena asi pětina tuzemských nemocnic.

abl mka

Zpravodaj

Nemocnice chtějí na odměny pro zdravotníky desítky až stovky…

  • 4 září, 202010 září, 2020
  • by andrlovak1

Praha 4. září (ČTK) – O dotace ve výši desítek až stovek milionů korun žádají nemocnice na odměny pro své zaměstnance, kteří pracovali na jaře v době pandemie koronaviru. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi zástupci nemocnic. Ze státního rozpočtu bylo na odměny vyhrazeno 11,2 miliardy korun a ministerstvo zdravotnictví přijímá žádosti o ně do soboty. Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče mají podle vlády dostat za období od března do května 75.000 korun, pokud mají celý úvazek. Ostatním pracovníkům náleží odměna 30.000 korun.

Například Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje pět nemocnic, žádá o maximální dotaci, která pro ni byla na odměny určena, a to zhruba 524 milionů. Zástupci společnosti to uvedli v tiskové zprávě.

O podobnou částku požádal Jihomoravský kraj jako zřizovatel devíti nemocnic a záchranné služby. Z toho 400 milionů je pro nemocnice a peníze mají být pro zhruba 5500 lidí. “Záchranná služba peníze na odměny už dostala, nemocnice je dostanou v říjnu,” řekl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně podala požadavek na 213 milionů. Odměna bude zaměstnancům krácena podle výše úvazku a počtu odpracovaných hodin i přítomnosti na pracovišti například s ohledem dovolenou nebo pracovní neschopnost, uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

O stovky milionů na úhradu mimořádných odměn zdravotníkům žádá i Nemocnice Pardubického kraje, pod kterou patří pět krajských nemocnic, nebo královéhradecká fakultní nemocnice, kde odměny dostane zhruba 5300 zaměstnanců. Královéhradecké krajské nemocnice chtějí na odměny podle mluvčí Lucie Chytilové přes 200 milionů. Požadavky oblastních nemocnic jsou o něco nižší, například náchodská požaduje sto milionů, jičínská 66,5 milionu a trutnovská 49 milionů Kč.

Ostravská fakultní nemocnice podklady pro dotace pošle v sobotu. Podle odhadu, který se bude dnes zpřesňovat, bude žádat o 278 milionů Kč pro 4200 zaměstnanců, uvedla mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Liberecká krajská nemocnice žádá 213,5 milionu korun řádově pro 3000 lidí. Její mluvčí Václav Řičář ČTK řekl, že odměny jsou určeny pro všechny zaměstnance, kteří pro nemocnici v daném období pracovali, tedy i pro ty, kteří pro ni už nepracují.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně požádala o 164 milionů korun pro 2592 zaměstnanců, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. O 50 milionů nižší je žádost o dotaci, kterou státu směřuje Karlovarská krajská nemocnice, kam spadá nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Podle mluvčího Vladislava Podrackého má být odměněno 1922 zaměstnanců.

Nemocnice Plzeňského kraje, která zastřešuje krajské nemocnice, požádala podle mluvčího Jiřího Kokošky o více než 100 milionů. “Po odečtení povinných odvodů si částku rozdělí zhruba 1900 zaměstnanců všech šesti krajských nemocnic,” řekl. Fakultní nemocnice Plzeň odeslala na ministerstvo žádost o příspěvek na odměny pro téměř 5000 pracovníků ve výši přes 332 milionů. “Částka je včetně odvodů zaměstnavatele,” uvedla na dotaz ČTK mluvčí Gabriela Levorová.

Kolem 80 milionů požadují na odměny podle mluvčích Krajská nemocnice v Příbrami nebo krajem zřizovaná nemocnice v Novém Městě na Moravě. O dotaci zažádala rovněž společnost AGEL Středomoravská nemocniční. Částku ale nesdělila. “Žádost byla podána pro všechny zaměstnance, kteří na dotaci mají nárok,” řekla Radka Miloševská ze společnosti, která provozuje krajské nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku.

red ktp dr

 

Zpravodaj

Architekti představili možné využití areálu zlínské nemocnice

  • 4 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Zlín 4. srpna (ČTK) – Architekti ze dvou brněnských studií dnes ve Zlíně představili své návrhy na využití areálu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Kraj chce postavit novou nemocnici na druhé straně města ve Zlíně-Malenovicích, s městem proto řeší využití nemocničního areálu. Kraj i město vybraly po dvou architektonických kancelářích, které zpracovaly urbanistické koncepce. Dvě kanceláře, které vybral kraj, své návrhy již dříve představily, dnes je prezentovaly brněnské společnosti knesl kynčl architekti a P.P. Architects, které vybralo město.

V nově vzniklé čtvrti o rozloze asi 20 hektarů by mohly být byty, sociální služby, administrativní i komerční prostory, návrhy také počítají s větším využitím řeky a vzniklá náplavka by měla být využita pro rekreaci a trávení volného času. Návrhy počítají se zachováním původních baťovských objektů v západní části areálu.

Kancelář knesl kynčl architekti navrhla zbourání budov v areálu, zachovává jen baťovské objekty v západní části. Respektuje zlínský koncept, nové domy by byly postaveny na tradičním baťovském skeletu, jde o univerzální čtyřpodlažní objekty, do kterých je možné umístit bydlení, školy nebo administrativu. “Území je rozčleněno základní páteřní třídou, hlavním bulvárem,” řekl dnes ČTK architekt Jakub Kynčl. Komunikace na nábřeží bude jen pro pěší a cyklisty. Vznikne také nové náměstí. Hygienická stanice by měla mít novou budovu, návrh však nepočítá se sídlem záchranné služby, mohla by tam však několik let sloužit, než by byla čtvrť po etapách dostavěna.

Návrh ateliéru P.P. Architects počítá s výrazným kontaktem s nábřežím. Zachovává některé stávající objekty nemocnice, které je možné dále využít, také objekt krajské hygienické stanice a záchranné služby. V novém centrálním prostoru by mohly být byty, komerční prostory, navrženy jsou také parkovací domy. V západní části by mohl být prostor pro objekty pro seniory, také poliklinika.

Podle zlínského primátora Jiřího Korce (ANO) jsou všechny čtyři návrhy kvalitní. “Všechny počítají s většinovým bouráním objektů v areálu, každý jen v jiné míře,” uvedl Korec. Ocenil návrh, který počítá s dopravním napojením areálu prodloužením třídy 2. května, čímž podél řeky Dřevnice vznikne prostor, kde by lidé mohli trávit volný čas.

Odborná porota by měla příští týden vybrat vítězný návrh, který by následně měli schválit radní města i kraje. Poté se podle Korce bude vítězná studie připomínkovat. Město ještě musí s krajem vyřešit případný prodej pozemků v nemocničním areálu, město má o ně zájem, nějaké objekty by však v území měl mít i kraj a stát.

jmk hj

Zpravodaj

Na operaci v Brně dohlížel na dálku přes počítač odborník…

  • 24 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 24. června (ČTK) – Neobvyklou situaci zažili lékaři v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně při operacích dvou pacientů s výdutí břišní aorty. Odborník kontroloval správné použití cévní protézy virtuálně na dálku z bydliště z Řecka, odkud nemohl kvůli pandemii koronaviru odcestovat. Zákrok se tím nijak neprodloužil a vše bylo v pořádku, řekl ČTK jeden z operujících lékařů Jiří Sikora. Onemocnění může být i smrtelné.

Klinický specialista u některých operací dohlíží na to, aby lékaři používali správně materiály dodané firmami a nedělali si vlastní postupy. Lékaři operovali výduť břišní aorty, kterou zevnitř vyztužili speciální cévní protézou nazvanou stentgraft. “Operace byla specifická tím, že dohlížející odborník nemohl do Brna přijet kvůli pandemii. Musel být během zákroku u počítače v Řecku a pomáhat virtuálně skrz obrazovku,” řekl Sikora. Operace se podle něj musela uskutečnit, protože hrozilo protržení aorty, což může mít za následek smrt pacienta.

Lékaři z obou třísel do výdutě zavedli tři protézy, které pod rentgenem zasunuli tak, aby dokonale těsnily. Šestapadesátiletý pacient z Blanenska přitom přišel na problémy náhodou. “Měl jsem dva měsíce průjem a obával jsem se, že mám rakovinu. Na ultrazvuku mi ale zjistili výduť. Lékaři mi zachránili život,” uvedl Vladimír ze Sebranic u Boskovic.

Centrum dlouhodobě léčí nemoci všech částí aorty. Podle Sikory jsou to desítky zákroků za rok. Kvůli léčbě centrum koupilo speciální software. “Dokáže vytvořit 3D model z rovinných řezů získaných pomocí CT, na kterém lze následně měřit rozměry tepen, délku a zakřivení jednotlivých úseků a odhalit přítomnost kalcifikací, trombů nebo natržení tepny, které je při implantaci stentgraftu nutné překrýt,” popsal Sikora. Díky moderním technologiím měl i spolupracující odborník v Řecku v každém okamžiku přehled o situaci na sále včetně obrazových dat z rentgenu.

hor kš

Zpravodaj

Ústecký kraj podepsal kupní smlouvu na Lužickou nemocnici

  • 22 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ústí nad Labem 22. června (ČTK) – Kupní smlouva mezi Ústeckým krajem a konkurzní správkyní Lužické nemocnice je podepsaná. Kraj zaplatí za zdravotnické zařízení 63 milionů korun, provoz zachová. Nemocnice v Rumburku zajišťuje zdravotní péči pro zhruba 55.000 obyvatel Šluknovského výběžku.

Kupní smlouvu dnes podepsal hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) s insolvenční správkyní Martinou Jinochovou Matyášovou. Shodli se, že je to dobrá zpráva pro obyvatele výběžku, kde zůstane zachovaná zdravotní péče. Dokud nebude nemocnice celá předána, s provozem pomůže konkurzní správkyně. “Myslím, že to byl jeden z emočně nejnáročnějších konkurzů, které jsme kdy měli,” řekla ČTK správkyně. Podle ní se podařilo udržet v nemocnici zdravé jádro zaměstnanců. “Jsou to lidi k nemocnici loajální, kteří si přáli, aby neskončila,” uvedla.

Předávání zaměstnanců, provozů a budov bude trvat několik měsíců. Podle odhadu Matyášové by mohl kraj začít provozovat nemocnici od Nového roku. “Mělo by dojít k personální stabilizaci v nemocnici a postupně i k rekonstrukcím a dovybavení s tím, že jsme rádi, že k dohodě došlo, aby byla zajištěna zdravotní péče pro celý Šluknovský výběžek,” uvedl Bubeníček. Kraj už začal vyjednávat s pojišťovnami.

Peníze za prodej nemocnice se stanou součástí majetkové podstaty konkurzu, z níž budou postupně uspokojováni věřitelé. První na řadě bude podle Matyášové stát. “Zaměstnancům na mzdách nic nedlužíme,” řekla. Podle ní bylo důležité právě pracovníky nemocnice získat. “Důvěřovali nám v tom, že je nechceme o nemocnici připravit, pak se nám podařilo získat podporu města Rumburk a nakonec kraje,” uvedla.

O úpadku Lužické nemocnice s poliklinikou rozhodl soud loni v srpnu. Městu, které za posledních 15 let do zařízení investovalo zhruba 200 milionů korun, se nepodařilo najít strategického partnera. Zastupitelstvo Ústeckého kraje 20. dubna rozhodlo, že se kraj zúčastní výběrového řízení, a uložilo radě, aby předložila nabídku za 63 milionů korun, tedy částku, na kterou je nemocnice oceněna.

Společnost Lužická nemocnice a poliklinika, a.s., jejímž jediným akcionářem je město Rumburk, vykázala za rok 2018 ztrátu zhruba 52 milionů korun a se ztrátou hospodařila i loni. Vedení města už dříve oznámilo, že nemá peníze na její zaplacení, protože by to omezilo chod města.

fir sd

Zpravodaj

Liberecká nemocnice má kvůli koronaviru výpadek příjmů 120 mil.Kč

  • 5 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 5. června (ČTK) – Krajská nemocnice Liberec má výpadek v příjmech kvůli omezení péče při nouzovém stavu v souvislosti s koronavirem zhruba 120 milionů korun. Její výkony v předchozích měsících klesly až na polovinu. Novinářům to dnes řekla ekonomická ředitelka nemocnice Hana Jelínková. Podle generálního ředitele nemocnice Richarda Lukáše se pokusí ztrátu v příštích měsících alespoň snížit navýšením výkonů nad běžný stav. Počítá se prodloužením doby, kdy jsou v provozu operační sály, či přidáním další směny na magnetické rezonanci.

“Není ale ani tak pravděpodobné, že bychom se na konci roku dostali na úroveň toho běžného, kdyby nebyl covid. Je to čtvrtina roku,” uvedl Lukáš. Podle něj za zvýšenou výkonností nejsou jen finanční důvody. “Je ale tady i velké množství pacientů, které jsme v té době odmítali. Jsme jim dlužni tu péči,” dodal.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Odkládaly se tak například plánované operace, zavřené byly ambulance.

Sněmovna dnes schválila vládní návrh zákona, jenž umožní dát zdravotnickým zařízením náhrady za výpadek příjmů asi 30,5 miliardy korun. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení do Senátu. “Kdyby nás pojišťovny hodnotily podle stávající vyhlášky, tak přijdeme asi o 120 milionů korun. Kdyby se uplatnila kompenzační vyhláška, která je v jednání, tak o nic nepřijdeme,” řekla Jelínková. Podle Lukáše ale počítají i s variantou, že kompenzační vyhláška přijatá nebude. V takovém případě by to znamenalo výrazné omezení plánovaných investic. Loni nemocnice investovala 128 milionů.

Krajská nemocnice Liberec je akciovou společností, pod níž patří i nemocnice v Turnově a od poloviny loňského roku i ve Frýdlantu. Slouží nejen 440.000 obyvatelům kraje, ale traumatologie či neurochirurgie ošetřují pacienty z celé země. Loni její výnosy stouply o osm procent na 3,966 miliardy korun. Její hospodaření před zdaněním skončilo v zisku 33,3 milionu korun, o rok dříve to bylo 21,6 milionu korun. Zaměstnává skoro 3000 lidí, průměrná mzda lékaře je 90.023 korun a všeobecných sester 44.825 korun. Letos mzdy zaměstnancům stouply asi osm procent. Loni bylo v Liberci a Turnově hospitalizováno 45.151 pacientů a lékaři provedli 18.285 operačních výkonů. V ambulancích bylo vyšetřeno skoro 400.000 lidí.

knt jw

Zpravodaj

V Číně zemřel lékař, jemuž po nákaze koronavirem ztmavla pleť

  • 3 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Peking 3. června (ČTK) – V Číně v úterý zemřel lékař Chu Wej-feng, který se v lednu nakazil koronavirem a později mu v důsledku infekce či léčby ztmavla pleť. Zdravotnické zdroje tehdy uváděly, že důvodem bylo pravděpodobně poškození jater. Chu pracoval v centrální nemocnici ve městě Wu-chan, kde se nákaza objevila vůbec poprvé. Na čínských sociálních sítích vyvolala jeho smrt vlnu smutku, rozhořčení i otázek. Podle kritiků se vedení wuchanské centrální nemocnice v počátcích epidemie snažilo nákazu tajit a nutilo lékaře, aby pracovali i bez nejnutnějších ochranných pomůcek. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News.

Přesná příčina úmrtí urologa Chu Wej-fenga nebyla zveřejněna. Virem se nakazil hned v lednu v počáteční fázi epidemie a následující dva měsíce byl léčen v několika různých nemocnicích. V polovině března se jeho stav zlepšil, koncem dubna a v květnu ho ale postihlo krvácení do mozku.

V dubnu informaci o “těžké bitvě s virem” lékaře Chu Wej-fenga a jeho kolegy, kardiologa I Fana zveřejnila čínská média. Uživatelé populární čínské sociální sítě Weibo byli tehdy ohromeni, když viděli, že oběma mužům výrazně ztmavla pleť v obličeji.

“Wuchanští lékaři s černou tváří”, jak se jim začalo přezdívat, se tehdy dočkali velkého ocenění jak od vysokých čínských představitelů, tak od řadových občanů. Čínská Komunistická liga mládeže je označila za “anděly, kteří svedli boj se smrtí”.

List China Daily uvedl, že lékař I Fan byl konečně propuštěn z nemocnice 6. května. Lékař Chu Wej-feng se podle všeho neuzdravil vůbec.

Oba lékaři působili ve stejné nemocnici jako třiatřicetiletý oftalmolog Li Wen-liang, který onemocnění podlehl 7. února. Li se před koronavirem snažil své kolegy varovat již v prosinci minulého roku, policie ho však obvinila z šíření poplašných zpráv.

Podle severu BBC News není jasné, jestli se oba zemřelí lékaři navzájem znali, protože wuchanská centrální nemocnice má údajně více než 4200 zaměstnanců. Stejně tak není známo, zda se lékaři mohli nakazit jeden od druhého. Podle čínského listu Global Times se totiž v nemocnici infikovalo asi 68 zdravotníků.

Stejně jako v případě Li Wen-lianga i smrt Chu Wej-fenga vyvolala hněv. Informaci o Chuově skonu sdílely na síti Weibo desítky tisíc lidí. Řada z nich kladla otázku, jak vlastně lékař zemřel. Chu byl od 7. února do 22. března napojen na mimotělní oběh ECMO, který nahrazuje funkci srdce a plic, a i poté dál zůstával na jednotce intenzivní péče. Jeho ošetřující lékař Li Šu-šeng v dubnu uvedl, že má obavy o jeho duševní zdraví.

Další diskutéři na síti Weibo vyzvali k propuštění vedoucích představitelů wuchanské centrální nemocnice. “Kdy bude konečně vedení nemocnice pohnáno k odpovědnosti?” tázal se jeden z přispěvatelů. “Toto je pátý lékařský pracovník, který ve wuchanské centrální nemocnici zemřel,” upozornil další.

Nezávislý čínský server The Epoch Times, který je v pevninské Číně blokován, napsal, že vysocí představitelé zmíněné nemocnice “přísně potlačovali počáteční varovné zprávy ohledně nemoci covid-19, aby nepronikly k lékařům, a nutili je vystavovat se obrovskému množství případů nákazy virem bez jakékoli ochrany”.

Zpochybňována je také transparentnost čínských údajů z poslední doby. “Netvrdili nám, že všichni pacienti s koronavirem se již dávno uzdravili a byli propuštěni z nemocnic?” podotkl další diskutér.

Podle serveru BBC nová smrt wuchanského lékaře vzbuzuje obavy, že v čínských nemocnicích může být stále léčeno mnoho pacientů se zdravotními problémy, které jsou přímým důsledkem nemoci covid-19, ačkoli tito lidé již mají testy na koronavirus negativní.

lcm sva

Zpravodaj

Asociace: Krize ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky

  • 2 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 2. června (ČTK) – Epidemie nového typu koronaviru podle prezidentky Asociace sester Martiny Šochmanové ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky. Potvrdila také v očích lidí, že má obrovský smysl. Šochmanová doufá, že prestiž povolání vydrží i po odeznění epidemie. Řekla to dnes na dotaz ČTK na tiskové konferenci k vyhlášení soutěže pro studenty středních zdravotnických škol.

“Jsem si jistá, že se pozice povolání sestry změní. Celý národ a celý svět viděl práci zdravotníků, jak jsou nepostradatelní. Lidé si doma řekli, že ta práce má obrovský smysl,” uvedla Šochmanová. Podle ní je v době, kdy někteří lidé kvůli uzavřeným provozům přišli o práci, důležitá i jistota, že zdravotníci práci mít vždy budou.

Podle Alice Strnadové, která působí na ministerstvu zdravotnictví jako Hlavní sestra ČR, se v době epidemie na možnost vrátit se do práce ptaly i sestry, které ze zdravotnictví odešly. “Musí ale začínat na odděleních, která nejsou tak exponovaná,” dodala Šochmanová.

Ve zdravotnictví pracuje kolem 215.000 lidí, více než třetina jsou všeobecné sestry. Nemocnice i další segmenty zdravotní péče dlouhodobě bojují s jejich nedostatkem. Snaží se ho řešit i nábory v zahraničí, podle Šochmanové to ale není nejvhodnější cesta. Problémy někdy bývají s jazykovou bariérou. Potřeba sester a záchranářů i vlivem stárnutí populace stoupá. Nemocnice loni uváděly, že u lůžek jich chybí asi 3000 sester.

Podle odborů je zásadní výše odměn. Vadí jim, že je ve srovnání s jinými, podle nich méně odbornými profesemi je odměna sester nízká. V posledních šesti letech ale vzrostly zhruba o 50 procent. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky byl průměrný plat všeobecné sestry v akutní lůžkové péči loni asi 42.000 korun. Platy ve státních nemocnicích jsou ale podle odborů o několik tisíc měsíčně vyšší než mzdy v soukromých, krajských či městských zařízeních. Průměrná hrubá mzda byla podle Českého statistického úřadu na konci roku 36.400 korun.

Ministerstvo zdravotnictví minulý rok ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů spustilo kampaň Studuj zdrávku. Podle prezidenta unie Jiřího Horeckého se zájem o zdravotnické školy meziročně zvýšil asi o deset procent. “Může to být i diskusemi kolem povinné maturity z matematiky, která se jich neměla týkat,” řekl na tiskové konferenci.

Motivovat stávající studenty zdravotnických škol má soutěž Hartmann School Awards. Studenti třetích ročníků mají napsat písemnou práci a připravit prezentaci na jedno z vybraných témat. Horecký dnes uvedl, že mezi ně bude doplněno téma “Jak koronavirová krize změnila můj pohled na moje budoucí zaměstnání?”. Dalšími tématy je “Personální krize ve zdravotnictví”, “Struktura lůžkové péče” nebo “Nedostatek finančních zdrojů”. Podle Horeckého budou práce pro zdravotnictví i zajímavou zpětnou vazbou.

van jw

Navigace pro příspěvky

1 … 14 15 16 17 18

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS