Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Kvůli hackerskému útoku na nemocnici v Německu zemřela pacientka

  • 17 září, 202025 září, 2020
  • by CRS Webmaster

Düsseldorf (Německo) 17. září (ČTK) – Za hackerským útokem na nemocnici v německém Düsseldorfu minulý týden stáli vyděrači. Patrně však netušili, že cílem útoku se stala nemocnice. V důsledku kolapsu informačního systému zemřela jedna pacientka, což prokuratura vyšetřuje jako zabití z nedbalosti. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes zveřejněné vyšetřovací zprávy ministerstva spravedlnosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.

Fakultní nemocnici v Düsseldorfu postihl minulý čtvrtek výpadek asi 30 serverů, v důsledku čehož nemocnice nepřijímala sanitky ani objednané pacienty a plánované operace musely být odloženy.

Hackerský útok se zdařil kvůli bezpečnostní chybě v nespecifikovaném, byť údajně běžném softwaru. Dosud neznámí útočníci zašifrovali servery a na jednom z nich zanechali vzkaz s požadavkem na výpalné, který byl ovšem adresován düsseldorfské Univerzitě Heinricha Heineho. Konkrétní požadovanou částku hackeři neuvedli.

Policie je následně kontaktovala a sdělila jim, že nezablokovali servery vysoké školy, nýbrž nemocnice, čímž ohrozili zdraví pacientů. Hackeři poté servery sami rozšifrovali, aniž obdrželi peníze, a s policií přerušili kontakt.

Podle vyšetřovací zprávy kvůli útoku zemřela žena, kterou düsseldorfská nemocnice v noci z 11. na 12. září nebyla schopna přijmout. Namísto toho musela být ve vážném zdravotním stavu převezena do několik desítek kilometrů vzdáleného Wuppertalu, kde krátce po příjezdu zemřela. Státní zastupitelství případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.

Klinika oznámila, že ještě nějakou dobu potrvá, než bude opět schopna fungovat v běžném provozu. Data pacientů se podle ní nicméně podařilo zachránit.

Hackerské útoky na nemocnice se v nedávné době odehrály také v Česku. Nejznámějším loňským případem bylo faktické odstavení počítačové sítě a následné ochromení nemocnice v Benešově. Hackeři v minulosti napadli také zdravotnická zařízení v Brně či Kosmonosech. Neúspěšný útok na jeden ze svých serverů oznámila i Fakultní nemocnice Ostrava. Loni byla podle odhadů expertů napadena asi pětina tuzemských nemocnic.

abl mka

Zpravodaj

Nemocnice chtějí na odměny pro zdravotníky desítky až stovky…

  • 4 září, 202010 září, 2020
  • by andrlovak1

Praha 4. září (ČTK) – O dotace ve výši desítek až stovek milionů korun žádají nemocnice na odměny pro své zaměstnance, kteří pracovali na jaře v době pandemie koronaviru. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi zástupci nemocnic. Ze státního rozpočtu bylo na odměny vyhrazeno 11,2 miliardy korun a ministerstvo zdravotnictví přijímá žádosti o ně do soboty. Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče mají podle vlády dostat za období od března do května 75.000 korun, pokud mají celý úvazek. Ostatním pracovníkům náleží odměna 30.000 korun.

Například Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje pět nemocnic, žádá o maximální dotaci, která pro ni byla na odměny určena, a to zhruba 524 milionů. Zástupci společnosti to uvedli v tiskové zprávě.

O podobnou částku požádal Jihomoravský kraj jako zřizovatel devíti nemocnic a záchranné služby. Z toho 400 milionů je pro nemocnice a peníze mají být pro zhruba 5500 lidí. “Záchranná služba peníze na odměny už dostala, nemocnice je dostanou v říjnu,” řekl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně podala požadavek na 213 milionů. Odměna bude zaměstnancům krácena podle výše úvazku a počtu odpracovaných hodin i přítomnosti na pracovišti například s ohledem dovolenou nebo pracovní neschopnost, uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

O stovky milionů na úhradu mimořádných odměn zdravotníkům žádá i Nemocnice Pardubického kraje, pod kterou patří pět krajských nemocnic, nebo královéhradecká fakultní nemocnice, kde odměny dostane zhruba 5300 zaměstnanců. Královéhradecké krajské nemocnice chtějí na odměny podle mluvčí Lucie Chytilové přes 200 milionů. Požadavky oblastních nemocnic jsou o něco nižší, například náchodská požaduje sto milionů, jičínská 66,5 milionu a trutnovská 49 milionů Kč.

Ostravská fakultní nemocnice podklady pro dotace pošle v sobotu. Podle odhadu, který se bude dnes zpřesňovat, bude žádat o 278 milionů Kč pro 4200 zaměstnanců, uvedla mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Liberecká krajská nemocnice žádá 213,5 milionu korun řádově pro 3000 lidí. Její mluvčí Václav Řičář ČTK řekl, že odměny jsou určeny pro všechny zaměstnance, kteří pro nemocnici v daném období pracovali, tedy i pro ty, kteří pro ni už nepracují.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně požádala o 164 milionů korun pro 2592 zaměstnanců, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. O 50 milionů nižší je žádost o dotaci, kterou státu směřuje Karlovarská krajská nemocnice, kam spadá nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Podle mluvčího Vladislava Podrackého má být odměněno 1922 zaměstnanců.

Nemocnice Plzeňského kraje, která zastřešuje krajské nemocnice, požádala podle mluvčího Jiřího Kokošky o více než 100 milionů. “Po odečtení povinných odvodů si částku rozdělí zhruba 1900 zaměstnanců všech šesti krajských nemocnic,” řekl. Fakultní nemocnice Plzeň odeslala na ministerstvo žádost o příspěvek na odměny pro téměř 5000 pracovníků ve výši přes 332 milionů. “Částka je včetně odvodů zaměstnavatele,” uvedla na dotaz ČTK mluvčí Gabriela Levorová.

Kolem 80 milionů požadují na odměny podle mluvčích Krajská nemocnice v Příbrami nebo krajem zřizovaná nemocnice v Novém Městě na Moravě. O dotaci zažádala rovněž společnost AGEL Středomoravská nemocniční. Částku ale nesdělila. “Žádost byla podána pro všechny zaměstnance, kteří na dotaci mají nárok,” řekla Radka Miloševská ze společnosti, která provozuje krajské nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku.

red ktp dr

 

Zpravodaj

Architekti představili možné využití areálu zlínské nemocnice

  • 4 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Zlín 4. srpna (ČTK) – Architekti ze dvou brněnských studií dnes ve Zlíně představili své návrhy na využití areálu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Kraj chce postavit novou nemocnici na druhé straně města ve Zlíně-Malenovicích, s městem proto řeší využití nemocničního areálu. Kraj i město vybraly po dvou architektonických kancelářích, které zpracovaly urbanistické koncepce. Dvě kanceláře, které vybral kraj, své návrhy již dříve představily, dnes je prezentovaly brněnské společnosti knesl kynčl architekti a P.P. Architects, které vybralo město.

V nově vzniklé čtvrti o rozloze asi 20 hektarů by mohly být byty, sociální služby, administrativní i komerční prostory, návrhy také počítají s větším využitím řeky a vzniklá náplavka by měla být využita pro rekreaci a trávení volného času. Návrhy počítají se zachováním původních baťovských objektů v západní části areálu.

Kancelář knesl kynčl architekti navrhla zbourání budov v areálu, zachovává jen baťovské objekty v západní části. Respektuje zlínský koncept, nové domy by byly postaveny na tradičním baťovském skeletu, jde o univerzální čtyřpodlažní objekty, do kterých je možné umístit bydlení, školy nebo administrativu. “Území je rozčleněno základní páteřní třídou, hlavním bulvárem,” řekl dnes ČTK architekt Jakub Kynčl. Komunikace na nábřeží bude jen pro pěší a cyklisty. Vznikne také nové náměstí. Hygienická stanice by měla mít novou budovu, návrh však nepočítá se sídlem záchranné služby, mohla by tam však několik let sloužit, než by byla čtvrť po etapách dostavěna.

Návrh ateliéru P.P. Architects počítá s výrazným kontaktem s nábřežím. Zachovává některé stávající objekty nemocnice, které je možné dále využít, také objekt krajské hygienické stanice a záchranné služby. V novém centrálním prostoru by mohly být byty, komerční prostory, navrženy jsou také parkovací domy. V západní části by mohl být prostor pro objekty pro seniory, také poliklinika.

Podle zlínského primátora Jiřího Korce (ANO) jsou všechny čtyři návrhy kvalitní. “Všechny počítají s většinovým bouráním objektů v areálu, každý jen v jiné míře,” uvedl Korec. Ocenil návrh, který počítá s dopravním napojením areálu prodloužením třídy 2. května, čímž podél řeky Dřevnice vznikne prostor, kde by lidé mohli trávit volný čas.

Odborná porota by měla příští týden vybrat vítězný návrh, který by následně měli schválit radní města i kraje. Poté se podle Korce bude vítězná studie připomínkovat. Město ještě musí s krajem vyřešit případný prodej pozemků v nemocničním areálu, město má o ně zájem, nějaké objekty by však v území měl mít i kraj a stát.

jmk hj

Zpravodaj

Na operaci v Brně dohlížel na dálku přes počítač odborník…

  • 24 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 24. června (ČTK) – Neobvyklou situaci zažili lékaři v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně při operacích dvou pacientů s výdutí břišní aorty. Odborník kontroloval správné použití cévní protézy virtuálně na dálku z bydliště z Řecka, odkud nemohl kvůli pandemii koronaviru odcestovat. Zákrok se tím nijak neprodloužil a vše bylo v pořádku, řekl ČTK jeden z operujících lékařů Jiří Sikora. Onemocnění může být i smrtelné.

Klinický specialista u některých operací dohlíží na to, aby lékaři používali správně materiály dodané firmami a nedělali si vlastní postupy. Lékaři operovali výduť břišní aorty, kterou zevnitř vyztužili speciální cévní protézou nazvanou stentgraft. “Operace byla specifická tím, že dohlížející odborník nemohl do Brna přijet kvůli pandemii. Musel být během zákroku u počítače v Řecku a pomáhat virtuálně skrz obrazovku,” řekl Sikora. Operace se podle něj musela uskutečnit, protože hrozilo protržení aorty, což může mít za následek smrt pacienta.

Lékaři z obou třísel do výdutě zavedli tři protézy, které pod rentgenem zasunuli tak, aby dokonale těsnily. Šestapadesátiletý pacient z Blanenska přitom přišel na problémy náhodou. “Měl jsem dva měsíce průjem a obával jsem se, že mám rakovinu. Na ultrazvuku mi ale zjistili výduť. Lékaři mi zachránili život,” uvedl Vladimír ze Sebranic u Boskovic.

Centrum dlouhodobě léčí nemoci všech částí aorty. Podle Sikory jsou to desítky zákroků za rok. Kvůli léčbě centrum koupilo speciální software. “Dokáže vytvořit 3D model z rovinných řezů získaných pomocí CT, na kterém lze následně měřit rozměry tepen, délku a zakřivení jednotlivých úseků a odhalit přítomnost kalcifikací, trombů nebo natržení tepny, které je při implantaci stentgraftu nutné překrýt,” popsal Sikora. Díky moderním technologiím měl i spolupracující odborník v Řecku v každém okamžiku přehled o situaci na sále včetně obrazových dat z rentgenu.

hor kš

Zpravodaj

Ústecký kraj podepsal kupní smlouvu na Lužickou nemocnici

  • 22 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ústí nad Labem 22. června (ČTK) – Kupní smlouva mezi Ústeckým krajem a konkurzní správkyní Lužické nemocnice je podepsaná. Kraj zaplatí za zdravotnické zařízení 63 milionů korun, provoz zachová. Nemocnice v Rumburku zajišťuje zdravotní péči pro zhruba 55.000 obyvatel Šluknovského výběžku.

Kupní smlouvu dnes podepsal hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) s insolvenční správkyní Martinou Jinochovou Matyášovou. Shodli se, že je to dobrá zpráva pro obyvatele výběžku, kde zůstane zachovaná zdravotní péče. Dokud nebude nemocnice celá předána, s provozem pomůže konkurzní správkyně. “Myslím, že to byl jeden z emočně nejnáročnějších konkurzů, které jsme kdy měli,” řekla ČTK správkyně. Podle ní se podařilo udržet v nemocnici zdravé jádro zaměstnanců. “Jsou to lidi k nemocnici loajální, kteří si přáli, aby neskončila,” uvedla.

Předávání zaměstnanců, provozů a budov bude trvat několik měsíců. Podle odhadu Matyášové by mohl kraj začít provozovat nemocnici od Nového roku. “Mělo by dojít k personální stabilizaci v nemocnici a postupně i k rekonstrukcím a dovybavení s tím, že jsme rádi, že k dohodě došlo, aby byla zajištěna zdravotní péče pro celý Šluknovský výběžek,” uvedl Bubeníček. Kraj už začal vyjednávat s pojišťovnami.

Peníze za prodej nemocnice se stanou součástí majetkové podstaty konkurzu, z níž budou postupně uspokojováni věřitelé. První na řadě bude podle Matyášové stát. “Zaměstnancům na mzdách nic nedlužíme,” řekla. Podle ní bylo důležité právě pracovníky nemocnice získat. “Důvěřovali nám v tom, že je nechceme o nemocnici připravit, pak se nám podařilo získat podporu města Rumburk a nakonec kraje,” uvedla.

O úpadku Lužické nemocnice s poliklinikou rozhodl soud loni v srpnu. Městu, které za posledních 15 let do zařízení investovalo zhruba 200 milionů korun, se nepodařilo najít strategického partnera. Zastupitelstvo Ústeckého kraje 20. dubna rozhodlo, že se kraj zúčastní výběrového řízení, a uložilo radě, aby předložila nabídku za 63 milionů korun, tedy částku, na kterou je nemocnice oceněna.

Společnost Lužická nemocnice a poliklinika, a.s., jejímž jediným akcionářem je město Rumburk, vykázala za rok 2018 ztrátu zhruba 52 milionů korun a se ztrátou hospodařila i loni. Vedení města už dříve oznámilo, že nemá peníze na její zaplacení, protože by to omezilo chod města.

fir sd

Zpravodaj

Liberecká nemocnice má kvůli koronaviru výpadek příjmů 120 mil.Kč

  • 5 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 5. června (ČTK) – Krajská nemocnice Liberec má výpadek v příjmech kvůli omezení péče při nouzovém stavu v souvislosti s koronavirem zhruba 120 milionů korun. Její výkony v předchozích měsících klesly až na polovinu. Novinářům to dnes řekla ekonomická ředitelka nemocnice Hana Jelínková. Podle generálního ředitele nemocnice Richarda Lukáše se pokusí ztrátu v příštích měsících alespoň snížit navýšením výkonů nad běžný stav. Počítá se prodloužením doby, kdy jsou v provozu operační sály, či přidáním další směny na magnetické rezonanci.

“Není ale ani tak pravděpodobné, že bychom se na konci roku dostali na úroveň toho běžného, kdyby nebyl covid. Je to čtvrtina roku,” uvedl Lukáš. Podle něj za zvýšenou výkonností nejsou jen finanční důvody. “Je ale tady i velké množství pacientů, které jsme v té době odmítali. Jsme jim dlužni tu péči,” dodal.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Odkládaly se tak například plánované operace, zavřené byly ambulance.

Sněmovna dnes schválila vládní návrh zákona, jenž umožní dát zdravotnickým zařízením náhrady za výpadek příjmů asi 30,5 miliardy korun. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení do Senátu. “Kdyby nás pojišťovny hodnotily podle stávající vyhlášky, tak přijdeme asi o 120 milionů korun. Kdyby se uplatnila kompenzační vyhláška, která je v jednání, tak o nic nepřijdeme,” řekla Jelínková. Podle Lukáše ale počítají i s variantou, že kompenzační vyhláška přijatá nebude. V takovém případě by to znamenalo výrazné omezení plánovaných investic. Loni nemocnice investovala 128 milionů.

Krajská nemocnice Liberec je akciovou společností, pod níž patří i nemocnice v Turnově a od poloviny loňského roku i ve Frýdlantu. Slouží nejen 440.000 obyvatelům kraje, ale traumatologie či neurochirurgie ošetřují pacienty z celé země. Loni její výnosy stouply o osm procent na 3,966 miliardy korun. Její hospodaření před zdaněním skončilo v zisku 33,3 milionu korun, o rok dříve to bylo 21,6 milionu korun. Zaměstnává skoro 3000 lidí, průměrná mzda lékaře je 90.023 korun a všeobecných sester 44.825 korun. Letos mzdy zaměstnancům stouply asi osm procent. Loni bylo v Liberci a Turnově hospitalizováno 45.151 pacientů a lékaři provedli 18.285 operačních výkonů. V ambulancích bylo vyšetřeno skoro 400.000 lidí.

knt jw

Zpravodaj

V Číně zemřel lékař, jemuž po nákaze koronavirem ztmavla pleť

  • 3 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Peking 3. června (ČTK) – V Číně v úterý zemřel lékař Chu Wej-feng, který se v lednu nakazil koronavirem a později mu v důsledku infekce či léčby ztmavla pleť. Zdravotnické zdroje tehdy uváděly, že důvodem bylo pravděpodobně poškození jater. Chu pracoval v centrální nemocnici ve městě Wu-chan, kde se nákaza objevila vůbec poprvé. Na čínských sociálních sítích vyvolala jeho smrt vlnu smutku, rozhořčení i otázek. Podle kritiků se vedení wuchanské centrální nemocnice v počátcích epidemie snažilo nákazu tajit a nutilo lékaře, aby pracovali i bez nejnutnějších ochranných pomůcek. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News.

Přesná příčina úmrtí urologa Chu Wej-fenga nebyla zveřejněna. Virem se nakazil hned v lednu v počáteční fázi epidemie a následující dva měsíce byl léčen v několika různých nemocnicích. V polovině března se jeho stav zlepšil, koncem dubna a v květnu ho ale postihlo krvácení do mozku.

V dubnu informaci o “těžké bitvě s virem” lékaře Chu Wej-fenga a jeho kolegy, kardiologa I Fana zveřejnila čínská média. Uživatelé populární čínské sociální sítě Weibo byli tehdy ohromeni, když viděli, že oběma mužům výrazně ztmavla pleť v obličeji.

“Wuchanští lékaři s černou tváří”, jak se jim začalo přezdívat, se tehdy dočkali velkého ocenění jak od vysokých čínských představitelů, tak od řadových občanů. Čínská Komunistická liga mládeže je označila za “anděly, kteří svedli boj se smrtí”.

List China Daily uvedl, že lékař I Fan byl konečně propuštěn z nemocnice 6. května. Lékař Chu Wej-feng se podle všeho neuzdravil vůbec.

Oba lékaři působili ve stejné nemocnici jako třiatřicetiletý oftalmolog Li Wen-liang, který onemocnění podlehl 7. února. Li se před koronavirem snažil své kolegy varovat již v prosinci minulého roku, policie ho však obvinila z šíření poplašných zpráv.

Podle severu BBC News není jasné, jestli se oba zemřelí lékaři navzájem znali, protože wuchanská centrální nemocnice má údajně více než 4200 zaměstnanců. Stejně tak není známo, zda se lékaři mohli nakazit jeden od druhého. Podle čínského listu Global Times se totiž v nemocnici infikovalo asi 68 zdravotníků.

Stejně jako v případě Li Wen-lianga i smrt Chu Wej-fenga vyvolala hněv. Informaci o Chuově skonu sdílely na síti Weibo desítky tisíc lidí. Řada z nich kladla otázku, jak vlastně lékař zemřel. Chu byl od 7. února do 22. března napojen na mimotělní oběh ECMO, který nahrazuje funkci srdce a plic, a i poté dál zůstával na jednotce intenzivní péče. Jeho ošetřující lékař Li Šu-šeng v dubnu uvedl, že má obavy o jeho duševní zdraví.

Další diskutéři na síti Weibo vyzvali k propuštění vedoucích představitelů wuchanské centrální nemocnice. “Kdy bude konečně vedení nemocnice pohnáno k odpovědnosti?” tázal se jeden z přispěvatelů. “Toto je pátý lékařský pracovník, který ve wuchanské centrální nemocnici zemřel,” upozornil další.

Nezávislý čínský server The Epoch Times, který je v pevninské Číně blokován, napsal, že vysocí představitelé zmíněné nemocnice “přísně potlačovali počáteční varovné zprávy ohledně nemoci covid-19, aby nepronikly k lékařům, a nutili je vystavovat se obrovskému množství případů nákazy virem bez jakékoli ochrany”.

Zpochybňována je také transparentnost čínských údajů z poslední doby. “Netvrdili nám, že všichni pacienti s koronavirem se již dávno uzdravili a byli propuštěni z nemocnic?” podotkl další diskutér.

Podle serveru BBC nová smrt wuchanského lékaře vzbuzuje obavy, že v čínských nemocnicích může být stále léčeno mnoho pacientů se zdravotními problémy, které jsou přímým důsledkem nemoci covid-19, ačkoli tito lidé již mají testy na koronavirus negativní.

lcm sva

Zpravodaj

Asociace: Krize ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky

  • 2 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 2. června (ČTK) – Epidemie nového typu koronaviru podle prezidentky Asociace sester Martiny Šochmanové ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky. Potvrdila také v očích lidí, že má obrovský smysl. Šochmanová doufá, že prestiž povolání vydrží i po odeznění epidemie. Řekla to dnes na dotaz ČTK na tiskové konferenci k vyhlášení soutěže pro studenty středních zdravotnických škol.

“Jsem si jistá, že se pozice povolání sestry změní. Celý národ a celý svět viděl práci zdravotníků, jak jsou nepostradatelní. Lidé si doma řekli, že ta práce má obrovský smysl,” uvedla Šochmanová. Podle ní je v době, kdy někteří lidé kvůli uzavřeným provozům přišli o práci, důležitá i jistota, že zdravotníci práci mít vždy budou.

Podle Alice Strnadové, která působí na ministerstvu zdravotnictví jako Hlavní sestra ČR, se v době epidemie na možnost vrátit se do práce ptaly i sestry, které ze zdravotnictví odešly. “Musí ale začínat na odděleních, která nejsou tak exponovaná,” dodala Šochmanová.

Ve zdravotnictví pracuje kolem 215.000 lidí, více než třetina jsou všeobecné sestry. Nemocnice i další segmenty zdravotní péče dlouhodobě bojují s jejich nedostatkem. Snaží se ho řešit i nábory v zahraničí, podle Šochmanové to ale není nejvhodnější cesta. Problémy někdy bývají s jazykovou bariérou. Potřeba sester a záchranářů i vlivem stárnutí populace stoupá. Nemocnice loni uváděly, že u lůžek jich chybí asi 3000 sester.

Podle odborů je zásadní výše odměn. Vadí jim, že je ve srovnání s jinými, podle nich méně odbornými profesemi je odměna sester nízká. V posledních šesti letech ale vzrostly zhruba o 50 procent. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky byl průměrný plat všeobecné sestry v akutní lůžkové péči loni asi 42.000 korun. Platy ve státních nemocnicích jsou ale podle odborů o několik tisíc měsíčně vyšší než mzdy v soukromých, krajských či městských zařízeních. Průměrná hrubá mzda byla podle Českého statistického úřadu na konci roku 36.400 korun.

Ministerstvo zdravotnictví minulý rok ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů spustilo kampaň Studuj zdrávku. Podle prezidenta unie Jiřího Horeckého se zájem o zdravotnické školy meziročně zvýšil asi o deset procent. “Může to být i diskusemi kolem povinné maturity z matematiky, která se jich neměla týkat,” řekl na tiskové konferenci.

Motivovat stávající studenty zdravotnických škol má soutěž Hartmann School Awards. Studenti třetích ročníků mají napsat písemnou práci a připravit prezentaci na jedno z vybraných témat. Horecký dnes uvedl, že mezi ně bude doplněno téma “Jak koronavirová krize změnila můj pohled na moje budoucí zaměstnání?”. Dalšími tématy je “Personální krize ve zdravotnictví”, “Struktura lůžkové péče” nebo “Nedostatek finančních zdrojů”. Podle Horeckého budou práce pro zdravotnictví i zajímavou zpětnou vazbou.

van jw

Zpravodaj

Taxikář léčený ve VFN remdesivirem je v dobrém stavu

  • 27 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 27. dubna (ČTK) – Pacient s jedním z nejvážnějších průběhů nemoci covid-19 v Česku, který se jako první léčil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) experimentálním lékem remdesivir, je v dobrém zdravotním stavu. Dnes ho přeložili na standardní oddělení, řekl novinářům ředitel VFN David Feltl.

“Náš pacient na remdesiviru, který prodělal experimentální léčbu jako první, je v tuto chvíli překládán na standardní oddělení,” řekl Feltl. Dodal, že se nyní čeká na výsledky testu negativity pacienta. V případě dobrého výsledku bude záhy propuštěn domů, řekl Feltl.

Třiapadesátiletému pražskému taxikáři byl experimentální lék remdesivir podáván nitrožilně po dobu deseti dnů na přelomu března a dubna. “Stal se takovým určitým symbolem celé této pandemie,” uvedl ředitel.

Muž byl do VFN převezen 15. března ve velmi vážném stavu z Thomayerovy nemocnice. V Thomayerově nemocnici byl hospitalizován od úterý 10. března pro celkové zhoršení zdravotního stavu. Léčen byl na zápal plic, který potvrdil rentgen. Později se však u pacienta objevily potíže s dechem, a proto byl proveden test na přítomnost koronaviru, který jej potvrdil. Přes přeložení na JIP podle mluvčího Thomayerovy nemocnice Petra Sulka v důsledku onemocnění covid-19 muži selhaly plíce, a tak byl převezen do VFN. Tam jej lékaři napojili na mimotělní oběh, který mu do krve dodával kyslík. Remdesivir mu začali podávat od 24. března, léčba experimentálním lékem byla ukončena ve čtvrtek 2. dubna.

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Ve firmě Gilead ho vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, původně měl být používán proti ebole. VFN má nyní i dalšího pacienta, kterému chce lék podávat. Kromě nemoci covid-19 má vážnou plicní chorobu, uvedl ředitel VFN.

Do testování remdesiviru je v Praze zapojena také Nemocnice na Bulovce, kde však žádný pacient s potřebnou indikací zatím není, a motolská nemocnice, kde s léčbou jednoho pacienta začali. Lék budou používat také ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

mlg jw

Zpravodaj

Nařízené léčby někdy nemají smysl, řekl odvolaný ředitel

  • 21 února, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Havlíčkův Brod 21. února (ČTK) – Nařízování ochranné léčby lidem, kteří pod vlivem návykových látek spáchali trestný čin, by v trestním zákoníku nemělo být. Řekl to dnes odvolaný šéf Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Jaromír Mašek. Léčba, o kterou lidé nestojí, podle něho nemá smysl. Havlíčkobrodská nemocnice najednou přijímá jen pět takových pacientů, víc by chod oddělení rozvrátilo. Pořadníky má plné do roku 2025.

“Léčba návykových nemocí se nedá realizovat bez toho, že ten člověk s tím souhlasí nebo aspoň proti tomu neprotestuje,” řekl Mašek. To, že nemocnice pod jeho vedením nepřijímá lidi se soudně nařízenou léčbou, byl podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jedním z důvodů, proč ho k 16. únoru odvolal. Podle Maška se to ale týkalo sexuologické léčby, jejíž přesné okolnosti už si nevybavil. Ministr mu údajně nedal prostor připravit si vysvětlení a seznámit se s tím, proč tak nemocnice v konkrétním případě postupovala.

Odmítání nařízených léčeb u závislých je podle Maška běžná praxe hlavně z kapacitních důvodů. Nemocnice jich přijímá omezené množství, aby nenarušili léčbu jiných. V takovém případě jsou potom prostředky z veřejného zdravotního pojištění zbytečně utracené, řekl Mašek. “Jsem přesvědčený, že to ustanovení trestního zákoníku, které umožňuje v paragrafu 99, odstavci dvě, písmenu b ukládat léčení tohoto typu u osob, které spáchaly trestnou činnost pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím užíváním, by mělo být vypuštěno, protože to prostě nemá smysl,” řekl Mašek.

Některé psychiatrické nemocnice podle ministerstva spravedlnosti odmítají pachatele trestných činů se soudně nařízenou ochranou léčbou opakovaně. Vznikla proto pracovní skupina ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, která situaci řeší. Ministerstvo spravedlnosti o tom informovalo 20. února.

vkr sd

Navigace pro příspěvky

1 … 14 15 16 17

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS