Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Kolínská nemocnice nově využívá unikátní technologii zpracování odpadu

  • 28 července, 2021
  • by andrlovak1

Kolínská nemocnice technologii začala používat počátkem roku. Světová technologie, která doposud nebyla v ČR použita, byla před spuštěním do ostrého provozu testována v laboratořích Vysokého učení technického v Brně (VUT). Kromě zdravotnických zařízení je využitelná také pro zpracování směsného komunálního odpadu nebo vytříděných obalů.

Nebezpečný odpad, včetně například chirurgických nůžek nebo použitých injekčních stříkaček, je nejprve rozdrcen a zbaven ostrosti a následně je párou při teplotě převyšující 150 stupňů Celsia dekontaminován a zbaven infekčnosti. Výstupem se suchý recyklát o výrazně nižší hmotnosti a objemu, který je následně druhotně využit jako alternativní palivo. Tento suchý odpad lze navíc déle skladovat a je možné jej na rozdíl od nebezpečného odpadu odvážet běžnými nákladními vozidly.

Navýšení odpadu

„Pandemie covid-19 s sebou bohužel přinesla i výrazné navýšení objemu kontaminovaného odpadu nejen ze zdravotnických zařízení. Tento odpad je následně převážen mnoho kilometrů do spalovny nebo na skládku, což představuje riziko pro všechny články přepravního řetězce. Řešení Converter toto riziko zcela eliminuje, protože odpad je dekontaminován přímo v místě jeho vzniku,“ řekl obchodní ředitel společnosti Ventos Energy Solutions Leoš Grelich.

Nemocnice v Kolíně produkuje průměrně 170 tun infekčního odpadu ročně. Před využitím Converteru byl odpad odvážen speciálními nákladními vozidly do 130 kilometrů vzdálené lokality k dekontaminaci. Ročně tak nemocnice díky nové technologii ušetří přes 25.000 najetých kilometrů a 15 tun CO2. Projekt instalace nové technologie zpracování nebezpečného odpadu v Okresní nemocnici Kolín byl spolufinancován z fondů Evropské unie.

České zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví má mít v rozpočtu o miliardu víc,…

  • 25 července, 202125 srpna, 2021
  • by andrlovak1

V návrhu rozpočtu na rok 2022, který vláda schválila před prázdninami, se počítalo pro ministerstvo zdravotnictví s částkou 22,7 miliardy korun, meziročně asi o 4,7 miliardy korun více.

Další zhruba miliardové navýšení potvrdila po jednání také Schillerová. Uvedla, že prostředky zajistí například financování Chytré karantény a 100 milionů korun bude určeno také na nová lůžka dětské psychiatrie. „Je to obor, který čelí výraznému tlaku, pokud jde o počty pacientů, zejména v tom covidovém období. Víme, že kapacity dnes nejsou zcela dostatečné,“ poznamenal Vojtěch. Vzniknout by podle ministra mělo asi 100 nových lůžek, zájem o zvýšení kapacit podle něj projevily například nemocnice v Motole, Bohnicích, Plzni či Velké Bíteši.

Ministryně doplnila, že peníze na lůžka poskytne ještě z letošního rozpočtu v rámci úspor na státním dluhu a bude na ministerstvu zdravotnictví, zda je investuje letos nebo v příštím roce.

Po dnešku se v rozpočtu ministerstva zdravotnictví na příští rok počítá také s částkou 496 milionů korun na spolufinancování evropských projektů z programu REACT. O dotaci totiž žádají i nemocnice, jejichž zřizovatelem je ministerstvo.

Podporu center duševního zdraví, která vznikla v rámci reformy psychiatrie, by měl zajistit příští rok dotační program, který v pondělí schválila vláda. Na tyto dotace bude potřeba asi 223,6 milionu korun.

Na zvýšení platů lékařů, kteří působí v orgánech veřejného zdraví, tedy ve Státním zdravotním ústavu či na hygienických stanicích, bude v rozpočtu navíc asi 23 milionů korun. Jejich tarify by se podle Vojtěcha měly zvýšit zhruba o 15.000 korun.

Sněmovna zřejmě do říjnových parlamentních voleb nestihne státní rozpočet na příští rok schválit. Po volbách tak bude muset vláda návrh projednat znovu a předložit ho poslancům.

sdv rot

 

České zdravotnictví

Aplikace pomáhá záchranářům a nemocnicím lépe sdílet informace o…

  • 15 července, 2021
  • by andrlovak1

Záchranáři, kteří ošetřují pacienta v terénu, mají instalovanou aplikaci. Informace do ní ukládané se pak mohou zobrazit na informačním panelu v internetovém prohlížeči přímo v nemocnici. „Díky sdílení informací víme, koho záchranná služba veze a také – na minutu přesně – kdy přijede. S posádkou záchranné služby si navíc můžeme ještě před příjezdem do nemocnice jednoduše sdílet EKG pacienta, který má příznaky infarktu,“ popsal Marek Šramko, vedoucí Oddělení akutní kardiologie IKEM. Ředitel středočeské záchranné služby Pavel Rusý uvedl, že kromě EKG je možné odesílat i další klinická data o pacientovi a sdílet informace o poloze vozidla.

Díky informacím od záchranářům může nemocnice před příjezdem sanitky připravit zdravotnický tým či uvolnit katetrizační sál, kde bude pacient léčen. K léčbě infarktu se často používá metoda, kdy je pomocí katetru zprůchodněna uzavřená tepna. „Z velkých studií víme, že pacienti s akutním infarktem mají významně lepší přežívání, pokud je u nich provedena srdeční katetrizace do 120 minut od prvního vyšetření,“ uvedl přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner. Každých deset minut zdržení navíc podle něj znamená jedno úmrtí navíc na každých 300 stabilních a 30 nestabilních pacientů.

Podle Šramka se občas stávalo, že záchranáři nejdříve převezli pacienta do nejbližší regionální nemocnice, kde mu ale nakonec nemohli pomoci a odeslali jej do specializovaného kardiocentra. To by se s aplikací nemělo stávat, protože lékaři z informací od záchranářů dokážou posoudit, jaká léčba bude potřeba.

 

Aktuálně

Průzkum: Ve druhé vlně epidemie léčba rakoviny většinou omezená…

  • 28 června, 20211 července, 2021
  • by andrlovak1

„Onkologičtí a zejména hemato-onkologičtí pacienti patří mezi skupiny obyvatel, kteří mají dlouhodobě oslabenou imunitu. Také péče, kterou jejich onemocnění vyžaduje, je intenzivní, fyzicky a psychicky náročná,“ uvedla koordinátorka platformy Ivana Plechatá.

„Výsledky průzkumu ukazují, že oproti období před rokem nedošlo ke zhoršení dostupnosti onkologické péče v důsledku pandemie covidu,“ dodala. Apelovala také na všechny onkologické pacienty, aby se nebáli navštěvovat zdravotnická zařízení, ať už kvůli termínu své kontroly či preventivní prohlídky, nebo když pociťují varovné příznaky.

Ve druhé vlně epidemie od podzimu loňského roku do jara roku letošního většinou nebyla léčba onkologických pacientů nijak omezená. Tři čtvrtiny uvedly, že léčba i kontroly proběhly podle plánu. Posuny termínů zákroků a vyšetření se týkaly jen jednotek pacientů. Asi dvě procenta pacientů uvedlo, že měli takový strach z nákazy v nemocnici, že raději na kontrolu nešli. Čtyři procenta respondentů uvedly, že měly problém svého lékaře zastihnout.

Posunutí léčby

Pacienti podle průzkumu zažívali obavy, že pokud by se léčba posouvala, mohl by se jejich zdravotní stav zhoršit. Tři čtvrtiny pacientů se bály více onkologického onemocnění než covidu-19, před rokem to bylo asi 55 procent. Ze 27 procent na 38 procent vzrostl podíl lidí, kteří se báli, že se nakazí ve zdravotnickém zařízení.

Mezi dotazovanými je podle průzkumu vysoký podíl už očkovaných nebo lidí, kteří se proti covidu-19 očkovat chtějí. Nenechá se asi desetina z nich, zhruba stejné množství zatím není rozhodnuto. Nejvíce se obávají nedostatečných zkušeností s vakcínami v kombinaci s jejich už tak oslabenou imunitou.

České zdravotnictví

Středočeský kraj přispěje městským a soukromým nemocnicím na opravy…

  • 31 května, 2021
  • by andrlovak1

Radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS) připomněl, že lůžková zařízení dosud čelila zvýšenému náporu pacientů s koronavirem. „Finanční pomoc přicházející ve chvíli, kdy nemocnice opět po dlouhé době pomalu nabíhají na běžný provoz, pro ně může být dobrým stimulem, který jim pomůže řešit doplnění nezbytného přístrojového vybavení i v investiční oblasti,“ dodal Pavlík.

Program určený nemocnicím bude nyní zveřejněn na úřední desce. Maximální výše dotace je dva miliony korun, žadatel musí mít sídlo na území Středočeského kraje. Žádosti je možné podávat od 12. do 26. července.

V regionu je zhruba deset soukromých nemocnic, jde například o mělnickou či rakovnickou nemocnici. Městskou nemocnici má třeba Slaný. Středočeský kraj je jediným akcionářem kladenské, kolínské, mladoboleslavské, příbramské a benešovské nemocnice.

 

 

 

Aktuálně

MMR: U projektů na dotace do nemocnic se bude…

  • 11 května, 2021
  • by andrlovak1

Česko může získat z REACT-EU na posílení zdravotnictví 18,4 miliardy korun. Peníze mají být využity podle předchozích informací MMR na rozvoj a modernizaci nemocnic, hygienických stanic nebo péče o pacienty s rakovinou a seniory. První žádosti bylo možno začít podávat od 5. května a následují podle webu úřadu ještě dvě výzvy od 14. a 25. května.

Podle opozice řada nemocnic na projekty nedosáhne. Semorád novinářům řekl, že jedním z důvodů je limit 500 milionů korun na jeden projekt, přičemž ministerstvo zdravotnictví prosazovalo poloviční, aby se „dostalo na všechny“. Vyšší limit však prosadila Asociace krajů, uvedl.

Semorád zdůraznil, že MMR má administrativní roli. Nyní bude posuzovat projekty podle 23 kritérií, přičemž žadatel musí splnit všechna na 100 procent. „Pokud je nesplní, bude projekt vyřazen,“ uvedl. Jeden z projektů podle něj například stáhl Pardubický kraj, protože by v hodnocení neuspěl. „To, že byl projekt podán mezi prvními, neznamená, že byl schválen,“ dodal náměstek. Výsledky hodnocení projektů by mohly být hotové na konci července.

Časové kritérium bude poslední ve chvíli, kdy celková výše úspěšných projektů přesáhne objem dostupných peněz. Semorád ale odmítl, že by měly rozhodovat desetiny sekundy či ještě menší časové jednotky. „Ten systém je na sekundy,“ řekl.

Podle Pirátů měly dotace směřovat do regionů, kde epidemie covidu-19 odhalila nedostatky ve fungování zdravotnictví. Místo toho se podle nich rozdávají podle toho, kdo dříve klikne. Hrozí tak, že někteří žadatelé nasadí automatické systémy, které v rychlosti podávání žádostí překonají ostatní zájemce. Podle koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) podobně hodnocená soutěž nemá v EU obdoby a záležitost by měla řešit co nejdříve Sněmovna.

Aktuálně

Ministerstvo: Nemocnice dostaly 12,4 miliardy Kč na odměny, mohou…

  • 6 května, 2021
  • by andrlovak1

Odměny pro pracovníky v nemocnicích se bude podle ministerstva vyměřovat na základě počtu odpracovaných hodin od loňského října do konce února. Týkat se bude jak zaměstnanců, kteří mají s poskytovatelem hlavní pracovní poměr, tak lidí pracujících na dohodu.

Zdravotníci v ambulancích dostanou odměny prostřednictvím kompenzační vyhlášky, která vyšla 27. dubna. Na jejím základě zdravotní pojišťovny dají do systému veřejného zdravotního pojištění asi 12,6 miliardy korun navíc, nejvíce bude určeno na právě na kompenzace druhé vlny pandemie covidu-19.

Ambulantní zdravotníci dostanou stejně jako ti v nemocnicích 75.000 korun hrubého, pokud měli plný úvazek k 31. prosinci loňského roku. Odměna pro záchranáře dosahuje 120.000 korun. Při nižším úvazku se výše krátí. Kompenzace na odměny by měly být vyplaceny na konci května.

Odměny mohou získat i zdravotníci v lékárnách. Pro vyplacení nezkrácené částky musí za poslední čtvrtletí loňského roku vykázat alespoň 75 procent produkce v porovnání se stejným obdobím roku 2018. Zdravotní pojišťovny ji vyplatí automaticky.

Zpravodaj

Nemocnice musí ode dneška znovu omezit péči, která není…

  • 22 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Praha 22. prosince (ČTK) – Nemocnice musí ode dneška podobně jako v březnu a říjnu omezit zdravotní péči, která není nezbytná. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které se týká akutní i následné péče. Omezení má uvolnit lůžka pro pacienty s covidem-19, v pondělí ho schválila vláda. Opatření se nemá dotknout neodkladné péče o pacienty s jinými zdravotními problémy, než je nemoc covid-19.

Poskytovatelé akutní lůžkové péče musí omezit příjem nových pacientů na plánované zákroky a průběžně navyšovat kapacity akutních lůžek pro pacienty s covidem. Pokud to zdraví nynějších pacientů umožňuje, má je nemocnice průběžně propouštět do domácího ošetřování, nebo přeložit do následné péče. Nesmí být ale ohroženo jejich zdraví. Tomu se musí přizpůsobit i poskytovatelé následné lůžkové péče, kteří podle nařízení ministerstva mají svá lůžka průběžně uvolňovat a přijímat pacienty z akutní péče.

Ministerstvo nařízení vydalo s ohledem na opětovně rostoucí trend počtu hospitalizovaných pacientů s covidem. V krajích, kde je to potřeba, je nutné vytvářet nezbytné kapacity v souladu s vývojem epidemie.

Podle dat o kapacitě nemocnic z dnešního rána je v nemocnicích zhruba 21.500 lůžek s možností podávat pacientovi kyslík a asi třetina (31 procent) z nich je neobsazená. Pro pacienty nakažené covidem jich je volných 1075 a pro ostatní hospitalizované 5656. Lůžek intenzivní péče je celkem přes 3800, neobsazených je téměř čtvrtina. Z více než 900 volných lůžek je pro covidové pacienty určeno 306. Umělých plicních ventilátorů je téměř 2100, neobsazených je 46 procent.

Aktuálně má v Česku nákazu 83.840 lidí, většina má lehký průběh nemoci. V nemocnici je s covidem 4728 lidí, v posledních dnech počet kolísá, ale drží se pod 4800. Nad nimi byl naposledy koncem listopadu, přičemž na začátku listopadu bylo hospitalizováno s covidem i více než 8000 pacientů.

Podle údajů o počtu potvrzených případů koronaviru za uplynulých sedm dní se nákaza nyní nejvíce šíří na Ostravsku, kde přibylo přes 644 nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel. Druhý nejvyšší nárůst byl na Rychnovsku s 635 případy na 100.000 obyvatel za týden. Podle rizikového skóre PES je nejhorší situace v Karlovarském kraji s 86 body. Počet bodů odpovídá nejhoršímu, pátému stupni rizik, ve kterém jsou ale všechny kraje kromě Prahy a jižních Čech.

 

Zpravodaj

Statutární orgány středočeských nemocnic budou mít nové složení

  • 9 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Praha 9. prosince (ČTK) – Představenstva a dozorčí rady středočeských nemocnic budou mít po nedávné změně ve vedení kraje nové složení. Krajští zastupitelé na pondělním jednání projednají nové stanovy oblastních nemocnic, následně valné hromady zvolí nové statutární orgány i dozorčí rady, řekl dnes ČTK krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).

„Příští týden se uskuteční valné hromady akciových společností a na těchto valných hromadách budou zvoleny jak nové statutární orgány, tak dozorčí rady,“ uvedl Pavlík.

Hejtmanství nyní řídí koalice STAN, ODS, Pirátů a Spojenců, které tvoří TOP 09, Hlas a Zelení. V dosavadních orgánech nemocnic je řada lidí spojených se stranami bývalé koalice, tedy ANO a ČSSD, jež kraj v minulém období řídily s podporou komunistů. ANO je nyní v opozici a ČSSD se do zastupitelstva nedostala.

Například v dosavadním představenstvu benešovské nemocnice jsou benešovští zastupitelé za ANO Jiří Švadlena a Jakub Hostek, v Kladně je v představenstvu někdejší sociálnědemokratický poslanec a bývalý náměstek hejtmana Zdeněk Syblík a v dozorčí radě bývalá krajská radní pro zdravotnictví za KSČM Jiřina Fialová.

Jména nových členů by měla být zveřejněna po volbě, známi jsou zatím kandidáti Pirátů. V Příbrami je do dozorčí rady za tuto stranu navržena Simona Luftová, v Kolíně Martin Pecha, v Mladé Boleslavi Marek Řebíček, v Benešově Daniel Netušil a v Kladně Antonín Nechvátal.

Orgány krajských nemocnic se naposledy měnily v roce 2017, kdy původní koalici ANO, STAN, ODS a Nezávislých Středočechů po roce vládnutí vystřídali ANO a sociální demokraté.

 

Zpravodaj

Budoucí zdravotnice: Nejtěžší bylo smířit se se smrtí pacientů

  • 25 listopadu, 202025 listopadu, 2020
  • by andrlovak1

Ostrava 25. listopadu (zpravodajka ČTK Martina Helánová) – Silné zážitky z nemocnic, kde pomáhaly kvůli koronavirové pandemii, spojují studentky Střední zdravotnické školy AGEL v Ostravě, které se dnes vrátily k běžné výuce. Mnohé z nich se poprvé intenzivně setkaly se smrtí a s novou zkušeností se musely psychicky vypořádat. V hlavách už ale mají nového strašáka – blížící se maturitu, z níž mají velké obavy. Získaly sice zkušenosti, které by jim běžná praxe nedala. Zároveň ale ztratily řadu hodin teoretické výuky.

Budoucí maturantka Anna Stoláriková pomáhala na covidovém oddělení novojičínské nemocnice. „Bylo to celkem těžké, hlavně v tom, že jsme musely mít všechny ochranné pomůcky, to bylo náročné, nebyly jsme na to zvyklé,“ řekla ČTK.

Nejtěžší ze všeho ale podle ní bylo vidět umírat pacienty. „Na covidových odděleních se hodně umírá. Byla jsem i na oddělení s horšími případy, a to bylo psychicky náročné. S první smrtí jsem se setkala právě tam,“ uvedla Stoláriková. Přes všechny tyto zážitky si ale svou budoucí profesní dráhu nerozmyslela. „Obor mě hodně baví a spíše mě to dohnalo k tomu, abych těm lidem pomáhala ještě víc. Musela jsem si to urovnat v hlavě, hodně jsem to řešila s rodiči i holkami, které tam byly se mnou, nebyla jsem na to úplně sama,“ řekla Stoláriková. Přiznala, že nadcházející maturita pro ni znamená velký stres a uvítala by alespoň nějakou úlevu. Kvůli pomoci v nemocnicích totiž neměla ani distanční výuku.

Podobně je na tom Ivana Přívarová, která pracovala na gastroenterologickém oddělení nemocnice v Ostravě-Vítkovicích. „Hodně jsme zameškaly ve škole, ale jsou tam samozřejmě i pozitiva, protože jsme hodně získaly v praxi. Musím říct, že mě sestřičky hodně pouštěly k věcem, ke kterým bych se na praxi ve škole nedostala,“ uvedla studentka.

Práce v nemocnici byla podle ní psychicky velmi náročná. „Byla jsem u několika případů, kdy nám umřel pacient. Bylo to hodně náročné, hlavně první případ. To jsem hodně těžce nesla a dlouho mi to trvalo, než jsem se s tím nějak vyrovnala. Hodně mi pomohly sestřičky,“ řekla Přívarová. V prvních chvílích dokonce zvažovala, že změní studijní obor. „Po pár dnech se to zlepšilo a řekla jsem si, že to k tomu patří,“ uvedla. Výpadek ve škole podle ní dohnat lze, ale bude to stát velké úsilí.

Za velkou zkušenost považuje práci v nemocnici i Rosana Balážová. „Pracovala jsem ve Vítkovické nemocnici Agel v Ostravě na interním oddělení, které momentálně funguje jako suspektní covid. Získala jsem hodně zkušeností, protože na interním oddělení je všechno možné, takže jsem viděla opravdu hodně,“ řekla Balážová. Také ji ale děsí maturita. „Bude to hodně těžké a už za půl roku máme maturovat“ uvedla Balážová, která má největší obavy z angličtiny.

Kromě profesních zkušeností ale budoucím zdravotnicím současný stav přinesl i cenné zážitky pro osobní život. „Pozitivně vnímám to, že jsme bydlely samy a vyzkoušely si takový ten život, kdy člověk chodí do práce a musí si sám zajistit jídlo,“ řekla další studentka Laura Bulavová. Pracovala na interně nemocnice ve Šternberku. Věří, že zameškané učivo je možné dohnat. Záležet ale podle ní bude hlavně na osobní snaze každého z budoucích maturantů.

mtk

Stránkování příspěvků

1 … 13 14 15 16 17 18

Kalendář akcí

Březen

Duben 2026

Květen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

30

Žádné události
Událost pro Květen

1

Žádné události
Událost pro Květen

2

Žádné události
4
5
6
7
8
9
10
Událost pro Květen

3

Žádné události
Událost pro Květen

4

Žádné události
Událost pro Květen

5

Žádné události
Událost pro Květen

6

Žádné události
Událost pro Květen

7

Žádné události
Událost pro Květen

8

Žádné události
Událost pro Květen

9

Žádné události
11
12
13
14
15
16
17
Událost pro Květen

10

Žádné události
Událost pro Květen

11

Žádné události
Událost pro Květen

12

Žádné události
Událost pro Květen

13

Žádné události
Událost pro Květen

14

Žádné události
Událost pro Květen

15

Žádné události
Událost pro Květen

16

Žádné události
18
19
20
21
22
23
24
Událost pro Květen

17

Žádné události
Událost pro Květen

18

Žádné události
Událost pro Květen

19

Žádné události
Událost pro Květen

20

Žádné události
Událost pro Květen

21

Žádné události
Událost pro Květen

22

Žádné události
Událost pro Květen

23

Žádné události
25
26
27
28
29
30
31
Událost pro Květen

24

Žádné události
Událost pro Květen

25

Žádné události
Událost pro Květen

26

Žádné události
Událost pro Květen

27

Žádné události
Událost pro Květen

28

Žádné události
Událost pro Květen

29

Žádné události
Událost pro Květen

30

Žádné události
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS