Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Od zavedení screeningu přibylo nádorů prsu o třetinu, úmrtnost klesá

  • 19 května, 202219 května, 2022
  • by andrlovak1

“Pokud je nádor zjištěný v raném stadiu, je prakticky stoprocentní šance na vyléčení,” řekl. Přesto v roce 2018, ze kterého pocházejí poslední data, podlehlo rakovině prsu téměř 1800 žen. Jejich počet je sice přibližně stejný jako v roce 1990, nádorů lékaři ale tehdy odhalili jen asi 3500.

 

Zhruba od roku 2013 počty nových případů spíš stagnují kolem 7800 ročně. Podle primářky Mamacenter Miroslava Skovajsové je stagnace u screeningových programů typická. Kapacity pro vyšetřování je v mamografických centrech jsou dostatečné, využívá je ale jen necelých 60 procent žen, které na pravidelná vyšetření mají nárok.

 

Screenigem lékaři nazývají pravidelné vyšetřování zdravých osob, které ale mají zvýšené riziko, například kvůli věku. Ženy od 45 let tak mohou jednou za dva roky podstoupit mamografické vyšetření prsu hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Mladším lékaři doporučují šetrnější sonografické vyšetření, které sice není bezplatné, ale zdravotní pojišťovny na něj zpětně přispívají.

 

Podle Daneše poklesl počet vyšetření v době epidemie covidu-19 zhruba o sedm procent, což může znamenat desítky neodhalených nádorů. “Zvýšil se počet žen, které přišly s velmi pokročilými nádory,” dodal. Kromě lékařských vyšetření odborníci doporučují i samovyšetřování, ideálně týden až deset dní po menstruaci.

 

Na vzniku rakoviny prsu se podílí podle Daneše mnoho rizikových faktorů od genetických přes obezitu, užívání alkoholu, vysoký stres a další faktory spojené se životním stylem po odkládání prvního těhotenství. Zhruba 45 procent případů se objeví u žen ve věku 60 až 74 let, výjimkou nejsou ale ani mladé pacientky.

 

Na prevenci rakoviny prsu upozorňuje každý rok několik preventivních akcí. Letošní ročník Avon pochodu za zdravá prsa bude dvacátý, na podporu pacientek se podařilo vybrat více než 140 milionů korun. Typická jsou pro něj růžová trička, která jsou vstupenkou do pochodu a zároveň výtěžek z jejich prodeje a prodeje dalších propagačních předmětů jde na sbírkové konto.

 

Počty případů nádorů prsu (C50,D05) a úmrtí:

 

19902002200720122018
Incidence35325789708374797873
Mortalita18262115202019521778

zdroj: SVOD – data ÚZIS

 

Prevence a léčba

Léčba pacientů s melanomem stojí ročně stamiliony korun, nádorům jde…

  • 10 května, 202211 května, 2022
  • by andrlovak1

Náklady na léčbu melanomu podle přednosty Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera stále rostou. V roce 2015 se léčilo 14.800 klientů největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za necelých 258 milionů korun. Za šest let pak pacientů přibylo o méně než 550, náklady ale vzrostly na 537 milionů Kč, což je více než dvojnásobek. Dokonce třikrát vyšší je částka za stejné období u druhé největší Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

 

Lékaři přitom upozorňují, že při správné prevenci je možné se vzniku rakoviny kůže úplně vyhnout. Při pobytu na slunci je podle Arenbergera používat opalovací krém s UV faktorem, důležité jsou také preventivní prohlídky u lékaře dermatologa, který může i odstranit kožní znaménka. U tří čtvrtin pacientů je vyříznutí znaménka dostatečnou léčbou. U 13 procent pacientů je ale rakovina odhalená v pozdním stadiu, které je špatně léčitelné.

 

Každý rok je odhaleno kolem 3500 nových případů a 400 lidí nemoci podlehne. V roce 2020, v prvním roce epidemie covidu-19, poklesl počet preventivních vyšetření o čtvrtinu. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek uvedl, že bylo odhaleno o 400 nových nádorů méně než v předcovidovém roce 2019.

 

Podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje všechny menší pojišťovny kromě VZP, už v roce 2021 počty znovu začaly růst. V roce 2019 se nechalo vyšetřit 24.000 z 4,7 milionu klientů těchto šesti pojišťoven, předloni 23.500 a loni přes 27.500. Prevence melanomu tak pojišťovny sdružené ve svazu stála více než 41 milionů korun.

 

“Vyšetření kožních znamének dermatoskopem a následná histologie je buď zcela hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, pokud byl pacient odeslán lékařem s podezřelým nálezem na kůži, nebo je lze absolvovat i preventivně jako samoplátce,” uvedl v tiskové zprávě svazu jeho výkonný ředitel Martin Balada. Samoplátcům pak pojišťovny vyšetření platí na žádost zpětně z fondu prevence.

 

Příznakem rakoviny kůže je vznik nových nebo změna stávajících mateřských znamének. Rizikem je i spálení kůže při opalování, například opakované spálení v dětském věku se může projevit až v dospělosti.

 

V pondělí 16. května a v úterý 17. května se do centra Prahy opět vrátí preventivní akce Stan proti melanomu, kam mohou lidé přijít na vyšetření bez objednání. O týden později 23. května bude stan v Brně a 24. května v Ostravě. Lidé se budou moci od 2. května také zaregistrovat do dermatologických ambulancí na vyšetření 25. května při Evropském dni melanomu.

 

Prevence a léčba

Na ústecké univerzitě budou vyvíjet technologie využitelné v onkologii

  • 22 února, 2022
  • by andrlovak1

Výzkumníci centra mimo jiné studují využití speciálních polymerů pro cílenou dopravu léčiv do nádorových buněk, například glioblastomu, velmi agresivního mozkového nádoru. Další prací výzkumníků je také vývoj specializovaných mikrozařízení, takzvaných mikrofluidních čipů pro biologické aplikace.

 

“Tato zařízení mohou na základě analýzy složení krve zrychlit a zpřesnit diagnostiku nádorových onemocnění. Vedle toho vyvíjíme aplikace, které mohou zjišťovat přenos léčiv přes tkáňové bariéry do nádoru nebo simulovat vlastní nádor. To by mohlo v budoucnu omezit testování na zvířatech a zrychlit analýzu nových léčiv,” uvedl vedoucí centra Jan Malý.

 

Pracovníci centra jsou zapojeni do několika projektů základního i aplikovaného výzkumu a úzce spolupracují s řadou institucí a firem v Česku i zahraničí. “Společně s průmyslovými partnery vyvíjíme speciální materiály na bázi chemicky modifikovaných nanovláken a chemicky upravených polymerních nanovrstev, které by mohly být využity ve filtračních médiích s antimikrobiálním účinkem nebo jako membrány pro selektivní záchyt plynů,” uvedla zástupkyně vedoucího centra Pavla Čapková.

 

CENAB sídlí v areálu univerzitního kampusu, v nové budově Centra přírodovědných a technických oborů dokončené v roce 2020. Je vybavené moderními laboratořemi a kromě jiného je jeho úkolem také zajišťovat výuku studentů UJEP.

 

Prevence a léčba

Urologové při preventivní akci odhalili nádory prostaty, varlat i ledvin

  • 18 února, 202218 února, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 17. 2. 2022 – Stovky mužů využily lednových Dnů otevřených urologických ambulancí a nechaly si vyšetřit prostatu. Lékaři pojali podezření na rakovinu prostaty u desítek z nich a zvou je na další vyšetření. Odhalili také nádory varlat, ledvin a močového měchýře. Preventivní akce se zúčastnilo 37 urologických ambulancí po celém Česku.

 

„Počet pacientů, kteří se rozhodli Dny otevřených ambulancí využít, je nečekaně vysoký. Někteří zájemci ještě na vyšetření čekají, mají ale stanovený pevný termín v nejbližší době. Neznáme proto přesné počty a stanovené diagnózy, ale už teď víme, že se podařilo odhalit několik závažných nádorů,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. Lékaři pacientům provedli takzvaný PSA test, který mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetřili konečník. Výsledky krve vyhodnotili a případně pacienta objednali na biopsii nebo magnetickou rezonanci. Kromě podezření na rakovinu prostaty odhalili urologové u pacientů nádory varlete, ledvin a močového měchýře. „Na preventivní prohlídku k nám během Dnů otevřených ambulancí přišlo 46 lidí. Velký zájem mě velmi překvapil, protože lidé stále odkládají preventivní prohlídky kvůli obavě z nemoci covid-19. Odhalili jsme jeden nádor varlete a nádor močového měchýře. Několik mužů mělo krev v moči a u sedmi jsme zaznamenali zvýšené hodnoty PSA, které budeme v následujících týdnech prošetřovat,“ říká MUDr. Jan Pulcer, MBA, primář urologického oddělení SZZ Krnov. Podle urologa MUDr. Jana Podušky z Urologie Zahradní Město do jeho pražské ordinace díky Dnům otevřených ambulancí přišlo 85 zájemců o vyšetření, především mladších mužů v produktivním věku. „Většina z nich na kontrolu přišla, protože rakovinou prostaty měl v minulosti jejich blízký příbuzný,“ říká urolog. Celkem 58 nových lidí nad rámec obvyklého provozu zaznamenal v ordinaci MUDr. Jiří Balák z urologické ambulance Medicon v Praze na Budějovické. „K tomu jsme dalších deset zájemců o kontrolu objednali na později,“ dodává. Obrovský zájem o vyšetření byl také v ostravské ordinaci prim. MUDr. Romana Staňka. „Počet příchozích převyšoval kapacitu ambulance, k prevenci se v tomto týdnu objednalo navíc 35 pacientů,“ popisuje prim. Staněk. Urologové otevřeli své ambulance, aby odhalili rakovinu prostaty, jejíž diagnózu si každoročně vyslechne přibližně 8 000 mužů. Rakovina prostaty je zpočátku bezpříznaková, a proto více než 20 % případů lékaři objeví až v pokročilých stadiích. Mezi příznaky, které by měly muže vést k okamžité návštěvě urologa, patří obtíže s močením, krev v moči, bolestivá ejakulace i potíže s erekcí. Pokud se u muže rakovina prostaty potvrdí v časném stadiu, mohou urologové nádor roboticky nebo laparoskopicky operovat. Se záchytem pacientů právě v počáteční fázi může pomoci zavedení plošného screeningu, o který odborníci nyní usilují. V zemích, kde jej zavedli, se úmrtnost na rakovinu prostaty snížila až o 20 %. „Čísla nemocných jsou v Česku dlouhodobě vysoká. Prevence karcinomu prostaty přesto stále není součástí žádných preventivních prohlídek a programů. Na akcích, jako jsou Dny otevřených ambulancí, ale vidíme, jak velký má prevence smysl. Screening již běží například ve Švédsku nebo Německu a čísla ukazují, že se vyplatí. Naopak musím připomenout situaci v USA, kde plošný screening zrušili a úmrtnost na rakovinu prostaty významně vzrostla,“ vysvětluje prof. Zachoval.

O České urologické společnosti

Česká urologická společnost (ČUS) sdružuje lékaře, kteří se věnují prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu nemocí v oblasti urologie. Podporuje a zastupuje zájmy oboru a své delegáty vysílá do výborů a poradních orgánů Ministerstva zdravotnictví ČR. Je součástí České lékařské společnosti.

Více informací je na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Dominika Cardová, cardova@mavepr.cz, +420 728 297 868

Mgr. Markéta Pudilová, marketa@mavepr.cz, +420 776 328 470

 

 

 

 

Výzkumy a studie

Vědci poodkryli nové vlastnosti proteinu zapojeného do vzniku metastáz

  • 7 února, 202210 února, 2022
  • by andrlovak1

“Již delší dobu se vědělo, že při zvýšení hladiny proteinu AGR2 je prognóza nádorového onemocnění prsu špatná. Nádory jsou agresivnější, odolnější vůči léčbě a mají větší tendenci metastázovat, ale nevědělo se proč, respektive jaká je role tohoto proteinu a s jakými dalšími proteiny interaguje,” uvedl Roman Hrstka z Masarykova onkologického ústavu. Onkologové se proto spojili s biochemiky z přírodovědecké fakulty, kteří disponovali potřebnou technologií.

 

“Využili jsme pokročilé analytické techniky, především kapalinovou chromatografii v kombinaci s hmotnostní spektrometrií, abychom identifikovali protein i jeho interakční partnery, tedy další proteiny, na něž působí, a popsali jak,” uvedl Pavel Bouchal z fakultního ústavu biochemie.

 

Protein AGR2 patří do rodiny enzymů, jejichž úkolem je zajistit, aby se ostatní proteiny správně poskládaly, a mohly tak plnit svou funkci. Ukazuje se, že protein AGR2 uvnitř buňky zajišťuje správné skládání dalších proteinů, ale pokud se z buňky dostane ven, přispívá k metastázím.

 

Za normálních okolností je protein důležitý při vývoji embryí a v regeneračních procesech. Při zhoubném bujení je ale jeho fyziologická role potlačena, a může naopak škodit. “Pokud dokážeme přesně rozlišit interakce s proteiny, které jsou žádoucí, od těch, kde je lépe, aby už k interakcím nedocházelo, budeme to schopni využít při léčbě nádorových onemocnění,” upřesnil Hrstka.

 

Aby vědci věděli, na co se zaměřit, bylo nutné nejprve popsat, se kterými proteiny se protein AGR2 váže a které může díky svým vlastnostem nějakým způsobem ovlivňovat a jak. “Zjistili jsme, že nádorová buňka exportuje některé tyto proteiny včetně AGR2 z vnitra ven. Proteiny pak začnou působit někde mimo tuto nádorovou buňku a přispívají tak ke vzniku dalšího nádorového ložiska, tzv. metastázy,” uvedl Bouchal. Vědci mají v plánu další, navazující výzkum.

České zdravotnictví

Nové lineární urychlovače ve FN Olomouc zkrátí a zefektivní ozařování…

  • 12 ledna, 202214 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Zatímco u starších technologií ozařování onkologicky nemocného pacienta trvalo až desítky minut, nové urychlovače proces provedou za několik minut. “Umožní nám to krásně zvládnout neustále rostoucí počet pacientů, který se na nás valí. Jsme rádi, že přístroje máme tři. Jsou zcela identické, takže když bude na některém prováděn plánovaný servis, tak pacienty můžeme ozařovat na jiném, což jsme u předchozích přístrojů nemohli,” uvedl Doležel.

 

Moderní přístroje navíc umožňují snížit radiační zatížení zdravých orgánů, takže lze cíleně zvyšovat dávku záření do požadovaného místa lidského těla. “Pomocí adaptivní radioterapie lze dokonce modifikovat ozařovací plán na základě změn tumoru i zdravých tkání v průběhu ozáření, takže už nemusíme používat jeden plán na celý průběh ozáření. Můžeme to adaptovat, což zase vede k lepším onkologickým výsledkům a k nižší toxicitě,” řekl Doležel.

 

Tři lineární urychlovače stály více než 200 milionů korun, související stavební práce přišly bezmála na 37 milionů korun. “Zahájení provozu lineárních urychlovačů znamená kvalitativní skok v onkologické péči nejen v našem regionu. Příchod nových technologií v kombinaci s expertizou v dalších oblastech radiační a klinické onkologie posouvá naše pracoviště mezi přední evropská centra,” uvedl přednosta onkologické kliniky FN Olomouc Bohuslav Melichar.

 

Modernizace přístrojového vybavení ozařoven byla zahájena loni v březnu, první lineární urychlovač byl uveden do provozu v září. Postupně následovaly další dva. Vybudována byla i masivní stínicí stěna z ocelových plátů o celkové tloušťce 37 centimetrů, která váží 64 tun. “Svislé železobetonové konstrukce dosahují tloušťky 1,3 metru , vodorovné dokonce 1,65 metru. Použity byly také barytové omítky či výplně otvorů stíněné olovem,” uvedl vedoucí odboru investic FN Olomouc František Valíček.

 

FN Olomouc je šestou největší nemocnicí v ČR. Zařízení má pět desítek pracovišť, bezmála 1200 lůžek a 4226 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. Ročně je ve FN Olomouc hospitalizováno zhruba 55.000 pacientů a lékaři provedou 22.000 operací.

Prevence a léčba

Pacient se z rakoviny vyléčil poté, co mu lékaři nádor…

  • 16 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

U pacienta lékaři z dermatovenerologické kliniky vyčerpali všechny léčebné možnosti. “Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,” uvedl lékař Ondřej Kodet.

 

Lékaři už mu poté neměli co nabídnout. Aby mu alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a zmrazit tekutým dusíkem o teplotě minus 196 °C. Tato metoda se běžně používá u mnohých kožních nádorů. “Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, že by byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty,” řekl Lukáš Lacina, další lékař z dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.

 

Lékaři byli překvapeni, když po měsíci od zmrazení začaly mizet další projevy nádorového onemocnění. Nádor pak vystavili mrazu ještě jednou a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Podle lékařů se jednalo o efekt, kdy ustupují nádorové léze vlivem probuzené imunitní reakce. Tento jev je podle nich vzácný a ve spojení s kryoterapií jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi. V tomto případě zřejmě pomohla kombinace léků a zmrazování.

 

Zmapovaný případ sice naznačuje možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní. Podle nich nejsou známé parametry, podle kterých by se dalo předem odhadnout, u kterého pacienta bude metoda fungovat.

Prevence a léčba

Fakultní nemocnice Hradec Králové poprvé použila pro léčbu lymfomu…

  • 12 října, 202121 října, 2021
  • by andrlovak1

Fakultní nemocnice Hradec Králové použila u první pacientky při léčbě difuzního B – velkobuněčného lymfomu unikátní technologii CAR-T, která díky genetické úpravě T-lymfocytů umožňuje imunitním buňkám pacienta lépe bojovat s nádorovým onemocněním. V České republice tuto terapii využívají čtyři fakultní nemocnice, ve FN HK by mohlo být ročně tímto způsobem léčeno zatím zhruba 8 – 10 pacientů.

 

„Je to moderní metoda, při které jsou pacientům odebrány T-lymfocyty, ty jsou v zahraničí geneticky upraveny a následně za pomoci infuze znovu vráceny do těla, kde se zapojí do boje s nádorem. V současnosti je možné je využívat na léčbu nemocných s difuzním B-velkobuněčným lymfomem. Do budoucna se předpokládá rozšíření této terapie i na další indikace,“ uvedl přednosta IV. interní hematologické kliniky FN HK prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D.

Pětasedmdesátiletá pacientka FN HK dostala upravené lymfocyty v druhé polovině září, léčbu zatím toleruje velmi dobře. „Z prvotních zkušeností můžeme konstatovat, že léčba je zatím účinná. Samozřejmě budeme ve sledování nemocné pokračovat v dalších měsících a celý průběh chceme pečlivě zhodnotit,“ řekl doc. MUDr. David Belada, Ph.D., primář a současně vedoucí lékař CAR-T programu na IV. interní hematologické klinice FN HK.

Náklady na léčbu

FN HK již v minulosti zajistila aplikaci CAR-T terapie několika svým pacientům ve zdravotnických zařízeních, která tuto terapii začala využívat dříve. „CAR-T terapie nám poskytuje další možnost léčby nemocných s difuzním B-velkobuněčným lymfomem, chceme ji využívat především u pacientů, u kterých jsme neuspěli se standardními možnostmi léčby,“ uvedl přednosta prof. Žák. Náklady na jednoho nemocného s CAR-T terapií se pohybují mezi 8 – 9 miliony korun, léčba je hrazena zdravotními pojišťovnami, je ale nezbytné schválení revizním lékařem.

  1. interní hematologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové zajišťuje péči pro nemocné chorobami krve z celých východních Čech. Každoročně zajišťuje péči o zhruba 350 nových hematologických pacientů, z toho se u zhruba osmi desítek z nich jedná o nemocné s nově diagnostikovaným difuzním B-velkobuněčným lymfomem, což je nejčastější typ nehodgkinského lymfomu.

 

Kontakt pro média:
Bc. Jakub Sochor, specialista PR a marketingu FN HK
tel.: 602 216 643, e-mail: jakub.sochor@fnhk.cz

 

Výzkumy a studie

Výzkum: Imunitní buňky zpočátku bojují proti nádoru mozku, pak…

  • 5 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Předmětem výzkumu byly neutrofily, které patří k bílým krvinkám a jsou účinnými bojovníky proti bakteriím. Bojují zpočátku také proti glioblastomu, ale později “přeběhnou” a stanou se jeho ochránci, takže mu umožní dále růst.

Glioblastom je nejzhoubnější mozkový nádor, který rychle roste, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců.

“Tyto imunitní buňky jsou zpočátku jako armáda, zabíjejí nádorové buňky a verbují k boji proti nádoru další imunitní buňky jako T-lymfocyty. Pak ale v mnoha případech začnou tumor chránit a zabraňují ostatním imunitním buňkám dostat se k nádoru, chrání ho a umožňují mu růst. A navíc začnou vylučovat proteiny, jež podporují růst nádoru. Krátce řečeno, buňky, které jsou zpočátku protirakovinné, nakonec rakovině napomáhají. Zhoršují poškození, jež nádor v mozku působí,” sdělila v rozhovoru se serverem The Times of Israel doktorka Dinorah Friedmannová-Morvinskiová, která výzkum vedla.

Léčba

K objevu vedlo pozorování geneticky modifikovaných myší s glioblastomem. Hypotéza se pak ověřovala analýzou údajů získaných od několika set pacientů s tímto mozkovým nádorem, takže vědci zjistili, jak se rakovina u jednotlivých pacientů vyvíjela.

Friedmannová-Morvinskiová se domnívá, že odhalení procesu pomůže při hledání účinnější léčby glioblastomu. Teď, když je známé, že se určité buňky chovají jako “dvojí agenti”, bude možné vyvinout léky, jež těmto buňkám buď zcela zabrání nádor ovlivňovat, nebo je zablokují ve chvíli, kdy přestanou na tumor útočit, či jim budou bránit “zradit” a přinutí ho dále nádor ničit.

Skupina vědců kolem Friedmannové-Morvinskiové už takové preparáty začala vyvíjet. “Když se nám to podaří, dokážeme tyto buňky udržet na ‘správné straně’. Zvýší to úspěšnost imunoterapie, aniž by ji ty buňky potlačovaly,” řekla lékařka.

České zdravotnictví

V Brně zkoumají protein, který možná chrání nádory před…

  • 23 srpna, 202125 srpna, 2021
  • by CRS Webmaster

Vedoucí ústavu Adam studuje metalothionein už asi 20 let. Zprvu jej zaujala jeho schopnost chránit buňky před toxickými kovy. Před několika lety získal prestižní ERC grant od Evropské výzkumné rady.

“Podařilo se nám už i na zvířecích modelech potvrdit, že pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům. Tyto teorie byly známé již dříve, nám se ale podařilo je věrohodně prokázat a argumentačně podložit,” uvedl Adam, který je zároveň prorektorem Mendelovy univerzity.

Se svým týmem Adam míří primárně na oblast léčby nádorových onemocnění, poznatky se však mohou uplatnit i jinde. „Ve spolupráci s kolegy ze Španělska jsme objevili velice zajímavou roli metalothioneinu u onemocnění jater. Jsme ve stadiu experimentů na zvířatech, avšak dosavadní výsledky se dají považovat za nový pohled na metalothionein a jeho roli v případě jiných než nádorových onemocnění,“ uvedl Adam.

Na konci výzkumu by mohla být pilulka, kterou si pacient vezme na začátku léčby cytostatiky. Pilulka nebude univerzální pro všechny typy nádorů, potenciální efekt je však značný. “Mohla by zvýšit úspěšnost protinádorové léčby i o desítky procent,” říká Adam.

Vědci se nyní zaměří na výběr vhodných isoforem metalothioneinu, tedy jakýchsi jeho podtypů, s důrazem na jejich zapojení do procesů rezistence vůči nádorové léčbě. “Nejslibnější kandidát označený metalothionein 3 se ukazuje jako ten nejvhodnější pro návrh protokolu, kde jej budeme cíleně blokovat, a při tom sledovat, zda tím zefektivníme léčbu. Již jsme s těmito experimenty začali a těšíme se na jejich první výsledky,” doplnil Adam.

tmd kš

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS