Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Vědci přišli na způsob, jak zřetelněji označovat mozkové nádory

  • 24 května, 2024
  • by budskap

Výzkum se zaměřuje na glioblastom – nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku. Šíří se velice rychle, bývá u něj častá recidiva, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců. V České republice je ročně diagnostikováno okolo 350 případů glioblastomu.

“Hlavní možnost léčby tohoto nádoru představuje operace. Problém je v tom, že s použitím současných postupů je obtížné přesně stanovit hranici mezi nádorovou a zdravou tkání. Může se proto stát, že při operaci není nádor odstraněn úplně a v mozku zůstanou zbytky nemocné tkáně,” popsal Petr Bušek z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, který se na tomto výzkumu v rámci NÚVR podílí.

Výzkum se soustřeďuje na látky, které umožní lépe vizualizovat mozkový nádor. “Jedná se o cílené molekulární sondy, které se specificky aktivují právě v nádorové tkáni glioblastomu. Tyto látky lze přirovnat k jasným takzvaným navigačním značkám, které chirurgům umožňují přesnější odstranění nádoru,” uvedl Bušek. Molekulárně cílené sondy nesoucí označení 6QC-ICQ se aktivují účinkem konkrétních enzymů v nádorovém mikroprostředí.

“Nádor není složený jen z nádorových buněk. Je v něm navíc přítomna spousta různých molekul, kterými buňky komunikují mezi sebou. A my jsme z předchozích prací zjistili, že v mozkových nádorech jsou také enzymy, které je možno využít pro specifickou aktivaci molekul, které připravili na míru naši američtí kolegové tak, aby se ‚rozsvítily‘ jen tam, kde mají,” uvedl k reakci nových molekulárních sond v podobě světelného signálu Aleksi Šedo, vedoucí české výzkumné skupiny a ředitel NÚVR.

Zástupci NÚVR usilují také o přenos do klinické praxe. “Chystáme se diskutovat s výrobci operační techniky o vytvoření přístroje s takovými parametry, které umožní ještě lepší zobrazení nádorů s pomocí těchto našich molekulárních sond,” řekl Šedo.

Rakovina bude podle odhadů do roku 2035 nejčastější příčinou úmrtí v EU. V ČR je v současnosti druhá po nemocích srdce a cév, u lidí do 65 let první. Zkušenost s rakovinou má v Česku 700.000 lidí.

Národní ústav pro výzkum rakoviny financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy. Je jedním z pěti velkých výzkumných projektů programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví Exceles ministerstva školství.

Aktuálně

Přežití pacientů s pokročilým melanomem prodlužuje časný záchyt i moderní léčba

  • 20 května, 2024
  • by budskap

Maligní melanom patří z kožních nádorů mezi méně časté, ale zároveň mezi nejnebezpečnější. Může se kromě kůže objevit vzácně i na kterékoliv sliznici nebo ve tkáních oka. “Častěji se vyskytuje u žen, kdy jde o pátý nejčastější zhoubný nádor. U mužů o šestý. Průměrný věk pacienta je 62 let, ale onemocnění postihuje i mladé lidi v produktivním věku,” sdělila Fialová. Vývoj úmrtnosti je nicméně nižší než nárůst počtu lidí s nemocí, což svědčí o zlepšení léčby i o tom, že je více pacientů diagnostikovaných včas.

Mezi rizikové faktory patří pravidelné vystavování se slunečnímu záření či opakované spálení, genetika nebo nižší imunita. Ohroženější jsou světlejší typy. Základní prevencí je ochrana před UV zářením, ale také sledování znamének. Pokud se lidem objeví nová nebo se změní jejich stávající, měli by navštívit specialistu. “Dermatolog u znaménka hodnotí symetrii, okraje, barvu, průměr a vývoj v čase,” dodala Fialová.

Pokud se melanom prokáže, v prvních třech stadiích, která tvoří naprostou většinu nově diagnostikovaných melanomů, jej lékaři léčí prakticky výhradně chirurgicky. “Základem chirurgické terapie je kompletní odstranění nádoru, v indikovaných případech včetně sentinelové biopsie, která má za úkol identifikovat případné uzlinové postižení,” řekl přednosta Kliniky operační onkologie MOÚ Vuk Fait.

Kromě chirurgického zákroku má důležitou roli i radioterapie a další techniky s využitím nejmodernějších přístrojů. U pokročilejších stadií onemocnění odborníci přistupují k moderní, vysoce účinné cílené léčbě a imunoterapii, které výrazně prodloužily přežití pacientů s pokročilým metastatickým melanomem.

“U dříve používané vysoce paliativní chemoterapie byla pravděpodobnost pětiletého přežití pouze asi pět procent. Díky cílené léčbě se dnes pohybuje mezi 30 až 35 procenty a u imunoterapie dokonce mezi 40 až 50,” řekl vedoucí lékař Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ Radek Lakomý. Výhodou cílené léčby je, že účinnost nastupuje poměrně rychle, nevýhodou, že může působit jen dočasně, dodal.

Moderní léčba se uplatnila také při adjuvantní léčbě, což je léčba pacientů bez prokazatelných metastáz, kteří jsou po radikální chirurgické léčbě nebo radioterapii, čímž se odstranilo primární nádorové ložisko.

“Po provedené operaci se významně snižuje riziko návratu onemocnění. Dosud jsme standardně adjuvantní léčbu doporučovali pacientům třetího stadia po operaci postižených spádových lymfatických uzlin nebo čtvrtého stadia po chirurgickém odstranění vzdálených metastáz. Novinkou letošního roku je možnost indikovat adjuvantní imunoterapii i u časnějších, ale rizikových stadií IIB a IIC,” doplnil Lakomý.

České zdravotnictví

Slezská nemocnice Opava odstranila nádor s pomocí magnetického zrna

  • 27 března, 202428 března, 2024
  • by budskap

Nemocnice má přístroj zapůjčený a testuje jej. Použití metody v České republice už schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv. V Opavě dnes takto zdravotnické týmy operovaly dvě ženy. “Pokud technologii vyhodnotíme jako přínosnou, může pak ředitel nemocnice rozhodnout o zakoupení přístroje,” řekl primář.

Dodal, že pomocí jehly se do nádoru zavede magnetické zrno. S jeho pomocí pak sonda o velikosti psacího pera nádor s velkou přesností lokalizuje. Při samotné operaci chirurg odebere méně tkáně. Zákrok je ale dostatečný na to, aby z těla nádor odstranil.

Operace provedl chirurg Jan Žatecký. Podle něj nemocnice momentálně využívá k lokalizaci malých a nenahmatatelných nádorů prsů radioaktivní jódové zrno.

“I tato technologie snížila při operacích objem odebrané tkáně, což je pro pacientky velkou výhodou i z hlediska kosmetického výsledku. Od nové metody lokalizace magnetickým zrnem si slibujeme další zpřesnění, zvláště protože umožňuje operatérovi pomocí detekční sondy zjistit přesnou polohu zrna, a tedy i nádoru,” popsal.

Uvedl, že po dnešních zkušenostech se jemu i dalším operatérům nová technologie zdá jako velmi slibná. “Hlavní výhodou bylo, že nám sonda udává nejen vzdálenost k nádoru, ale určuje i správný směr. U jiných technologií jsme sice viděli vzdálenost, ale mohli jsme mířit špatným směrem,” poznamenal.

Zpravodaj

Úmrtnost na rakovinu prsu se za 20 let snížila…

  • 20 října, 2023
  • by budskap

Za 20 let od zavedení screeningu, tedy preventivního vyšetření žen nad 45 let, bylo podle Ondřeje Májka z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) více než 11,2 milionu vyšetření mamografem, což je speciální typ rentgenu. “U 61.971 žen byl odhalen karcinom prsu, drtivá většina z nich v časných stadiích s velmi úspěšnou léčbou,” doplnil.

Přestože nových případů je proti roku 2002 asi o 16 procent víc, úmrtí ubývá a ČR je podle Májka v úspěšnosti léčby mezi nejlepšími zeměmi Evropy. “Výborné výsledky mamografického screeningu jsou potvrzením jeho smysluplnosti a motivací pro rozšiřování screeningových programů i pro další diagnózy, u kterých je to odborně podložené,” uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Díky screeningu vzrostl i podíl nemocných, u nichž lékaři odhalí rakovinu z počátku růstu nádoru, kdy se dá dobře léčit. V současné době se pohybuje kolem 50 procent. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se loni léčilo 56.000 jejích klientů, léčba stála kolem 2,5 miliardy korun, u VZP je asi 60 procent populace. Kolem 1600 pacientek nemoci každý rok podlehne.

Nejčastější jsou nádory prsu u žen ve věku 65 až 69 let, nevyhýbají se ale ani mladším ženám či mužům. Každá žena nad 45 let má možnost nechat se mamografickým screeningem vyšetřit jednou za dva roky zdarma v jednom z 73 specializovaných center, vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Nejmenší podíl žen, a to 52 procent, dochází na vyšetření v Praze, přestože je v ní 13 těchto center.

“Výsledky vyšetření jsou známy v rámci několika dní, některá centra vydávají výsledek ihned a dokonce okamžitě doplňují některá nezbytná vyšetření. Všechny ženy, kterým je objeven podezřelý nález, jsou dovyšetřeny a předány k léčbě do Komplexních onkologických center,” uvedla předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová. Čekací doba na vyšetření je podle ní zhruba dva měsíce.

Ženám ve věku 40 až 45 let pojišťovny na mamografické vyšetření přispívají, mladší ženy mají možnost podstoupit vyšetření prsů ultrazvukem. Musí si je samy uhradit, zdravotní pojišťovny jim ale zpětně část ceny proplácejí. Odborníci také upozorňují, že vhodné je pravidelné samovyšetření. Prvním příznakem rakoviny může být pevná bulka v prsu, změny jeho tvaru, barvy či velikosti, zejména vtažená nebo vyklenutá místa.

Podobně jako u rakoviny prsu jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazená preventivní vyšetření k odhalení rakoviny děložního čípku u gynekologa, rakoviny tlustého střeva a konečníku u lidí nad 50 let a rakoviny plic u bývalých či současných dlouhodobých kuřáků. Od příštího roku bude spuštěný screening rakoviny prostaty.

Výskyt rakoviny prsu – nové případy a úmrtí:

Rok20022003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021
Nové případy55785973580257456046673065656142670067126968728571727237735573077225777572567437
Úmrtí19651939199819161909168016601607165517251678169215811609168516201621174017101786

zdroj: SVOD – Národní onkologický registr

 

Prevence a léčba

Ústav: Úmrtí na kolorektální karcinom lze zabránit prevencí a životním…

  • 11 září, 202312 září, 2023
  • by budskap

Kolorektální karcinom se vyskytuje v kterékoliv části tlustého střeva včetně konečníku. Patří mezi nádory s nejvyšším výskytem, ale i úmrtností. Mezi příznaky patří krev nebo hlen ve stolici, bolesti břicha nebo střídání zácpy a průjmu. “V posledních letech vidíme v Česku pokles incidence, kterou provází i pokles úmrtí. Zásadní ale je zjistit onemocnění včas. Zatímco v případě pacientů diagnostikovaných v prvním stadiu dosahuje pětiletého přežití téměř 90 procent z nich, ve třetím stadiu pouze 60 procent a ve čtvrtém stadiu jen deset procent,” uvedl Kiss.

Výrazně negativní vliv to má nejen na kvalitu života pacienta, ale také na zdravotní systém. Péče o člověka v první stadiu obvykle nepřesáhne 300.000 korun, u člověka ve čtvrtém stadiu se pohybuje mezi 700.000 až 800.000 korunami.

Kolorektální karcinom přitom patří k onemocněním, kterým lze snadno předcházet. V Česku od roku 2000 funguje screeningový program pro lidi nad 50 let bez jakýchkoliv potíží. Vyšetřit se mohou buď formou testu na okultní krvácení do stolice nebo kolonoskopií. Podle lékařů se vyšetření, ať už se jedná o test nebo kolonoskopii, účastní asi jen čtvrtina všech lidí, kteří by měli. Zároveň upozorňují na to, že vyšetření stolice odhalí méně nádorů než kolonoskopie.

“Testy mohou mít falešnou pozitivitu, kdy krvácení způsobují třeba hemoroidy. Mnohem důležitější ale je, že mají třicetiprocentní riziko falešně negativního výsledku. Člověk si pak myslí, že je zdravý, ale není. Z polypu nebo nádoru se pouze v době provedení testu neuvolňovala krev,” řekl primář Gastroenterologického oddělení MOÚ Jan Trna.

Kolonoskopie jako jediná umožňuje nejen diagnostiku, ale ve většině případů zároveň možnost odstranění polypu, z něhož následně onemocnění nemůže vzniknout. “Potřebujeme pacientům vysvětlit, že kolonoskopie není strašák, musíme vyvracet mýty o bolestivosti a zároveň vysvětlovat, že někdy je dobré zvládnout určité nepohodlí. Je nám jasné, že každého nepřesvědčíme. Určitým řešením do budoucna by mohlo být použití nových typů neinvazivních testů,” dodal Trna. Průměrná čekací doba na kolonoskopii po testování stolice je v Masarykově onkologickém ústavu necelé dva měsíce.

Od roku 2014 zdravotní pojišťovny k vyšetření tlustého střeva a konečníku adresně zvou klienty starší 50 let. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra v roce 2022 s pozvánkou obeslala přes 51.000 svých klientů, na screeningové vyšetření se dostavilo jen 13.000 z nich. “Na karcinom prsu nebo děložního čípku se programů účastí přes 50 procent,” poznamenala ředitelka zdravotnického úseku pojišťovny Zdeňka Salcman Kučerová. “Náklady na léčbu přitom každoročně stoupají. Loni jsme za léčbu uhradili 343 milionů korun, tedy o třetinu víc než v roce 2020,” dodala.

Ředitel MOÚ Marek Svoboda připomněl, že asi jen u šesti procent pacientů je onemocnění způsobeno geny od rodičů. Dvěma třetinám úmrtí lze podle něj zabránit, pokud budou lidé dodržovat zdravý životní styl. Riziko vzniku onemocnění nejvíce ovlivňuje kouření cigaret, nadměrná konzumace červeného masa a masných zpracovaných výrobků nebo pití alkoholu. “Dalším 30 procentům úmrtí by se předešlo, kdyby se většina lidí starších 50 let zapojila do screeningu kolorektálního karcinomu,” dodal.

Prevence a léčba

Odborníci: Velká část nádorů se odhalí až pozdě, lidé…

  • 16 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Každých 20 minut v Česku nějaký pacient s rakovinou zemře, nejčastěji na rakovinu plic, tlustého střeva či konečníku, slinivky, prsu nebo prostaty. V Česku žije také 600.000 lidí, kteří se s nádorem léčí nebo se vyléčili. Riziko zvyšuje podle odborníků například kouření, nadměrné pití alkoholu nebo obezita. Některá vyšetření mohou odhalit už příznaky před nádorem, varovat může také úbytek váhy, nechutenství nebo bolesti zad.

“Rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikla,” řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Lékaři umí u při vyšetření najít ve střevě výrůstky, které rakovině předcházejí, a ty odstraní. Lidé nad 50 let ho mohou podstoupit jednou za deset let nebo jednou ročně test ze stolice, zda v ní není krev.

Na vyšetření zvou i zdravotní pojišťovny, v posledních deseti letech jej podstoupilo asi 29 procent populace. Od roku 2009, kdy screening začal, se podle přednosty Onkologické kliniky VFN Luboše Petruželky snížil výskyt těchto nádorů i úmrtnost. Přesto je každý rok lékaři najdou u asi 7700 osob a téměř 3400 zemře.

Od 90. let ubývá také případů rakoviny plic, zatím ale víc u mužů než u žen. Protože 80 procent nádorů plic lékaři odhalí u kuřáků, mají od loňského roku možnost nechat se vyšetřit, pokud jim je více než 55 let a kouří nebo kouřili dvě krabičky denně po 20 let. Varovným příznakem je hlavně úporný kašel, dýchací potíže nebo krev ve vykašlaném hlenu.

Podobně se mohou ještě ženy nechat pravidelně vyšetřit kvůli riziku rakoviny prsu nebo děložního hrdla. Tomuto nádoru v dospělosti je navíc možné předejít očkováním v dětském věku, které bude od příštího roku hrazené dětem od 11 do 15 let. Dosud na něj mají nárok třináctiletí a čtrnáctiletí.

Přestože jen menšina lidí využívá vyšetření, která jim pojišťovny hradí v ordinacích lékařů, velký zájem je o preventivní akce přímo v ulicích. Například nechat si vyšetřit kožní znaménka do Stanů proti melanomu každý rok v květnu chodí tisíce lidí. Další možnost mají Pražané ve středu 21. června odpoledne na Dni prevence na Karláku pořadném VFN. Lékaři nabízejí vyšetření plic, kůže, krevního cukru nebo poradnu pro hubnutí či odvykání kouření.

Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře mají lidé jednou za dva roky, obvykle jim vyšetří krevní tlak, srdce, zrak, sluch nebo cukr v krvi. Kolem 40 procent lidí na ně ale nechodí. Podle Válka se vede debata o tom, jaká vyšetření do těchto prohlídek zařadit, aby byly efektivnější. Chce se také zaměřit ve spolupráci s ministerstvem školství na povědomí studentů, jak je důležité dbát o své zdraví.

Lidé podle odborníků často nevědí, na jaká vyšetření zdarma mají nárok v jakém věku. Podle výsledků dotazníku mezi asi 3000 pacienty a dalšími návštěvníky VFN dvě třetiny respondentů mají pocit, že nejsou dostatečně informováni o možnostech preventivních vyšetření. Ministr Válek by dotazník rád rozšířil mezi další nemocnice.

Z dotazníku také vyplynulo, že největší motivací pro návštěvu lékaře je onkologické onemocnění v rodině. Nějakým druhem rakoviny za svého života onemocní každý třetí člověk.

Aktuálně

Lékař: Červené skvrny na kůži po mnoho let vystavené slunci…

  • 17 dubna, 202317 dubna, 2023
  • by budskap

Takzvané nemelanomové nádory tvoří 90 procent kožních nádorů, které lékaři u pacientů odhalí. Ročně jich je kolem 3500, melanomů asi 400. “Aktinická keratóza je přednádorový stav, který se vyvíjí na kůži, která je chronicky exponovaná slunečnímu záření,” řekl Litvik.

Nejčastější je u lidí nad 60 let, kdy se objeví u každého třetího, a nad 70 let u každého druhého. “Je to onemocnění, které vídáme na kůži spíš u starších jedinců. Je nutno splnit dlouhodobost a určitou kumulativní dávku ultrafialového záření, tím pádem se objevuje nejdříve kolem padesátého roku,” dodal.

Na kůži se nejprve objeví červené skvrnky se strukturou podobnou smirkovému papíru, postupně se objeví výraznější kožní šupiny. “V 65 procentech z nich vznikne vysoce invazivní karcinom,” dodal. Pacienti, kteří si takové příznaky objeví, by podle něj měli navštívit kožního lékaře.

Ložiska mohou lékaři vyříznout nebo odstranit podobně jako bradavice s pomocí tekutého dusíku. Novými možnostmi je léčba ve formě krému nebo takzvaná fotodynamická léčba, kdy se kůže ozáří určitým spektrem světla, které ty nádorové zahubí.

Podle dermatoložky Moniky Arenbergerové přibývá i melanomových kožních nádorů. “Dneska žije přes 40.000 lidí, kteří mají historii melanomu, tedy aktuálně se léčí nebo jsou doživotně sledováni,” uvedla. Díky včasnému záchytu a moderní léčbě ale podle ní nestoupá počet lidí, kteří kvůli tomuto typu nádoru zemřou. V době covidové epidemie lidé podle ní málo chodili na vyšetření, takže se počet odhalených případů o stovky skokově snížil. V datech z roku 2021, která zatím nebyla publikována, očekávají o to větší nárůst.

Muži podle ní mají melanom nejčastěji na trupu, ženy na nohou. “Muži umírají na melanom o třetinu častěji než ženy, přicházejí s pozdějšími stadii, protože podceňují prevenci,” dodala. Podle ní to potvrzuje i návštěvnost Stanu proti melanomu, kde dominují ženy.

V Praze bude znovu letos 15. a 16. května na Václavském náměstí, 22. května pak v Brně a o den později v Ostravě. Lékaři se budou zaměřovat kromě klasického vyšetřování znamének kvůli odhalení melanomu také právě na červené skvrny, které mohou být aktinickými keratózami.

Prevence a léčba

Ministr: Češi mají nejširší nabídku preventivních vyšetření rakoviny zdarma

  • 8 února, 20238 února, 2023
  • by budskap

“Každý třetí člověk za svůj život onemocní rakovinou, takže se to týká každé širší rodiny,” uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Každý rok lékaři diagnostikují nádor více než 85.500 osobám a kolem 28.000 rakovině podlehne. Se zkušeností s léčbou nádoru žije téměř 620.000 lidí.

Nejčastějším nádorem je rakovina prostaty s 7700 novými případy v roce 2020, na druhém místě rakovina prsu se 7300 případy, třetí je rakovina tlustého střeva a konečníku s téměř 7000 případy a čtvrtá rakovina plic s 6600 případy.

U všech těchto nádorů mohou lidé včasným vyšetřením v rámci takzvaného screeningového programu zabránit rozvoji samotného nádoru nebo jej zachytit v časném stadiu, které lze dobře léčit. U rakoviny prostaty ho podle Válka ministerstvo v současné době připravuje a spustit ho plánuje příští rok.

Vyšetření předcházející rakovině prsu mohou podstoupit ženy nad 45 let jednou za dva roky, účastní se jich asi 60 procent. Od doby zavedení vyšetřování se snížila úmrtnost na nádory prsu o 30 procent. Loni byl pilotně spuštěný screening rakoviny plic u lidí nad 55 let, kteří kouří nebo dlouhodobě kouřili.

“Bohužel je stále velmi málo využívaný screening karcinomu kolorekta,” doplnil Válek. Podle údajů VZP ho využívá jen asi 27 procent lidí, kteří na něj mají nárok, tedy starší 50 let. Přitom každému druhému lékaři najdou při vyšetření polyp, ze kterého se může vyvinout rakovina tlustého střeva či konečníku. Často ho dokáží přímo při kolonoskopii rovnou i odstranit.

“Pokud by každý občan, který toho může využít, absolvoval jednou za deset let kolonoskopii, tak můžeme rakovinu kolorekta v podstatě eliminovat na nulu,” dodal Válek. Na prevenci může ušetřit i stát, vyšetření kolonoskopií stojí řádově tisíce korun, léčba rakoviny miliony.

Velmi dobře preventabilní je podle předsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslava Svobody (ODS) také rakovina děložního čípku a hrdla. Ženy podstupují vyšetření při pravidelné prohlídce u gynekologa, díky čemuž se už výskyt snížil. “Karcinom čípku byl nejčastější rakovina žen, dneska je až třetí,” uvedl. Také v tomto případě umí lékaři odstranit už nemocnou tkáň, ze které nádor teprve vznikne.

“Náš jediný problém je dostat pacientky na vyšetření,” dodal. Na prevenci ke gynekologovi chodí jen zhruba polovina žen. Tomuto typu rakoviny, jejímž původcem je lidský papilomavirus (HPV), se dá předejít i očkováním. Pro třináctileté dívky a chlapce ho platí zdravotní pojišťovny, Válek už dříve uvedl, že by možnost rád rozšířil i na dvanáctileté a čtrnáctileté. Podle Svobody je očkovaná asi polovina dětí v daném věku.

“Takový rozsah screeningových programů nenajdete skoro nikde na světě a vše je plně hrazeno,” dodal Válek s tím, že lidé by je ale měli využívat víc. Demokratická společnost ale podle něho nemůže nikoho k vyšetřením nutit, byť je to v jeho zájmu. “Má to takovou drobnou daň, každý je odpovědný za svoje rozhodnutí,” dodal.

Zdravotní pojišťovny osoby, které mají na screeningy nárok, zvou dopisem, kampaň ale zřejmě podle jejich dřívějších vyjádření narazila na své maximum. Těm, kteří absolvují tato vyšetření, z fondů prevenci přispívají i na další jinak placenou zdravotní péči, například zubní hygienu nebo masáže.

Ministerstvo podle Válka chystá pro lidi, kteří více dbají na své zdraví, další bonifikace. “Kdo chodí na screeningy, bude z toho mít nějaké výhody v seniorním věku. Například by mohl mít zdarma jednou za dva roky lázně,” dodal.

Poslanci se dnes mohou do prevence sami zapojit. Organizace Hlas onkologických pacientů a další pacientská sdružení pořádají akci Poslanecká sněmovna proti rakovině. Na interaktivní výstavě si například na modelech prsů či varlat mohou vyzkoušet, jak najít bulku v rámci samovyšetření.

van mha

Prevence a léčba

Genomické testování pomůže lékařům při stanovení správného postupu léčby u pacientek…

  • 16 června, 202223 června, 2022
  • by andrlovak1

Tisková zpráva, Brno, 9.6. 2022: Pracoviště molekulární patologie MOÚ získalo certifikaci Agendia NV, světového lídra v molekulární diagnostice, pro genomické testování MammaPrint. Test MammaPrint pochází z unikátního výzkumu týmu vědců při Nizozemském onkologickém institutu (NKI) a pacientkám s časným stadiem rakoviny prsu nabízí další možností personalizované medicíny. Testování bude nově probíhat přímo v MOÚ bez nutnosti zasílání vzorků nádoru do zahraniční. Pro všechny pacientky, u kterých je vyšetření indikované multidisciplinárním týmem, je hrazeno ze zdravotního pojištění.

 

Genomické testování přináší další důležité informace o biologii nádoru, které umožnují lékaři učinit lépe podložené rozhodnutí o plánu léčby pro danou pacientku. Genomický test zkoumá aktivitu specifických genů v nádoru, které řídí jeho růst a chování. Odborníci se tak při hodnocení rizika rekurence (návratu choroby) nemusí spoléhat pouze na dosavadní známé klinické a patologické faktory, jako je například velikost a stupeň diferenciace tumoru (grade), postižení lymfatických uzlin, přítomnost hormonálních receptorů v nádoru.

 

Výsledkem genomického testu je tedy konkrétnější informace o povaze daného nádoru. Je-li nádor při vyšetření genů označen jako nízce rizikový „low risk“, nemusí být pacientce indikována adjuvantní neboli zajišťovací léčba formou chemoterapie. „Ženám s rakovinou prsu, u nichž byl nádor zachycen v časném stadiu nebo je zasažen jen malý počet uzlin, může genomické testování zajistit výrazně vyšší kvalitu života při léčbě. Pacientky, které jsou vyhodnoceny jako tzv. „low risk“, nemusí absolvovat chemoterapii a s ní nepříjemné a intenzivní nežádoucí účinky,“ popisuje výhody genomického testu ředitel MOÚ Marek Svoboda.

 

Postup při testování

Pro provedení genomického testování musí pacientka splnit indikační kritéria a s testováním souhlasit. Kritéria splňují pacientky, u nichž není z histologie nádoru zcela zřejmé, zda je nutné podat adjuvantní chemoterapii či nikoliv. V těchto případech byla dříve nasazena chemoterapie všem pacientkám, které lékař vyhodnotil jako rizikové pro návrat nemoci. Pomocí genomického testování je možné se vyhnout chemoterapii u 20–30 % pacientek s časně zachyceným nádorem prsu nebo i s malým počtem postižených uzlin.

 

Pacientka nemusí absolvovat žádné další vyšetření, genomické testování je prováděno z již odebraného vzorku nádoru. O vhodnosti genomického testování nádoru prsu je pacientka předem informována a poučena lékařem a musí se sama rozhodnout, zda chce toto testování podstoupit. Vyjde-li v testu jako nízce riziková, nemůže jí být již následně podána chemoterapie. Od března 2021 se v Česku za účelem genomického testování využívá testu MammaPrint od společnosti Agendia NV. Při splnění indikačních kritérií je test plně hrazen ze zdravotního pojištění. Výkon genomického testování je možné provést 1x za život, pokud pacientka onemocní rakovinou i v druhém prsu, je možnost tento výkon zopakovat. V loňském roce bylo v České republice ze 197 testovaných pacientek testem MammaPrint 45 % vyhodnoceno jako „low risk“ (nízké riziko), tyto pacientky se zcela bezpečně vyhnuly chemoterapii.

 

Genomické testování mohou provádět Komplexní onkologická centra (KOC), avšak doporučit vyšetření může i ošetřující onkolog mimo KOC. „V případě, že je žena s rakovinou prsu léčena u svého spádového onkologa, a je vhodná pro genomické testování, je postup následující. Ošetřující onkolog kontaktuje jedno z Komplexních onkologických center v ČR a pacientku konzultuje s mammární komisí, která případně potvrdí provedení testování. Léčba pacientky pak probíhá nadále u ošetřujícího onkologa, kterému jsou výsledky testu dodány,“ přibližuje možnosti genomického testování primářka Kliniky komplexní onkologické péče Katarína Petráková.

 

Genomické testování je složité a vyžaduje komplikované a přesně stanovené laboratorní postupy a splnění požadovaných norem. Vzorky tkáně k vyšetření testem MammaPrint se doposud posílaly k vyhodnocení do centrální laboratoře Agendia NV v Amsterodamu. Masarykovu onkologickému ústavu se podařilo stát se jednou ze čtyř certifikovaných laboratoří společnosti Agendia NV v Evropě, díky čemuž budou moci být vzorky vyhodnocovány na území ČR.

 

Certifikace laboratoří

„Proces certifikace laboratoře je náročný a má několik fází. Každá laboratoř se musí vybavit potřebnou přístrojovou technikou, následně je zavedena vyšetřovací metoda a v procesu certifikace musí být proveden určitý počet testů, kde stejný vzorek je zároveň vyhodnocován i v centrální laboratoři Agendia NV. Vykázané výsledky musí být ve 100 % shodné. Díky testování přímo v MOÚ budeme mít větší kontrolu nad vzorkem nádoru a samotným vyšetřením, současně nebudeme muset zajišťovat časově náročný převoz do zahraničí, což nám velmi usnadní práci,“ doplňuje primář Oddělení patologie MOÚ Pavel Fabian.

 

„Jsme velice rádi, že se nám podařilo v MOÚ certifikovat laboratoř pro genomické testování MammaPrint. Věříme, že tím přiblížíme možnost testování většímu počtu pacientek. Jsme rádi, že současně došlo ještě k dalšímu důležitému kroku, a to k aktualizaci doporučených postupů (v tzv. Modré Knize) i pro rozhodování o způsobu léčby u pacientek s rakovinou prsu. Tyto doporučené postupy pro onkology se nyní sjednocují s evropskými doporučenými postupy i v oblasti, genomického testování.“ vysvětluje ředitel MOÚ Svoboda.

MammaPrint

Test MammaPrint se začal v Česku využívat v loňském roce, „ v rámci jednání s plátci péče o úhradě testu jsme slíbili, že se nám do roka podaří akreditovat laboratoř v České republice, abychom zajistili, že genomické testování budou moct využít všechny onkologické pacientky, které mají na test nárok. Díky žádosti České onkologické společnosti a jejímu důrazu na nutnost zařazení testování jako důležitého faktoru při rozhodování léčbě rakoviny prsu se nám slib podařilo naplnit,“ popisuje legislativní proces Lenka Vášová, jednatelka společnosti LERAM diagnostic s.r.o., jež je partnerem společnosti Agendia NV pro Českou a Slovenskou republiku.

 

„Velice nás těší, že jedna z prvních certifikovaných laboratoří v Evropě je právě v Masarykově onkologickém ústavu. Musím podotknout, že procesy a splnění certifikačních kritérií nejsou jednoduché a řada zemí s tím má velké problémy. O to více mě těší, že v České republice se vše podařilo úspěšně splnit v tak krátkém čase,“ komentuje spolupráci ředitelka společnosti Agendia pro Evropu dr. Marion Wasmayr.

 

„Pro naše pacientky je skvělé, že pojišťovny test Mammaprint hradí. Proto bych chtěla apelovat na onkology, aby test v indikovaných případech využívali. Pacientky si budou jisté, že podstupují tu správnou léčbu, ušitou přímo jim na míru,“ doplňuje Michaela Tůmová z neziskové organizace Dialog Jesenius.

 

 

 

Genomické testování

Genomické testování zkoumá aktivitu specifických genů v nádoru, a zjišťuje tak, co řídí jeho růst a chování. Pomáhá zjistit, zda je pravděpodobný návrat karcinomu, čímž lékaři pomáhá s rozhodnutím týkajícím se onkologické léčby.

 

Genetické testování

Genetické testování oproti tomu zkoumá geny, se kterými se člověk narodí a určuje tak, zda existuje dědičné riziko, např. riziko mutací v genu BRCA1/2, které způsobuje dědičné predispozice k rakovině a zvyšuje riziko vzniku zhoubného nádoru.

 

 

 

O společnosti Agendia

Společnost Agendia je světový lídr v molekulární diagnostice karcinomu prsu se sídlem v Irvine v Kalifornii, která se zavázala přinášet pacientkám s časným stádiem karcinomu prsu a jejich lékařům informace, které potřebují k tomu, aby učinili nejlepší rozhodnutí pro celý průběh léčby. Společnost v současné době nabízí dva dostupné testy genomického profilování, podporované důkazy nejvyšší úrovně z klinického i reálného prostředí, které poskytují komplexní genomické informace, které lze použít k identifikaci nejúčinnější možné léčby karcinomu prsu u každé pacientky.

 

Prevence a léčba

Onkologie v regionu pohledem docenta Jakuba Cveka

  • 16 června, 2022
  • by andrlovak1

Rozhovor s doc. MUDr. Ing. Jakubem Cvekem, Ph.D., MBA, přednostou Kliniky onkologické Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava.

 

Kolik lidí v Moravskoslezském kraji každým rokem onemocní rakovinou?

Náš kraj má zhruba 1,2 milionu lidí, přičemž každým rokem je zde evidováno přibližně 6500 nových případů rakoviny, pokud nepočítám nemelanomové nádory kůže. Pokud bychom to přepočítali na 100 000 obyvatel, což by bylo asi přesnější, dostaneme se na hodnotu okolo 550, což odpovídá celorepublikovému průměru.

 

Které zhoubné nádory na Ostravsku převládají?

Asi není překvapením, že u mužů se nejvíce setkáváme s nádory prostaty a u žen s nádory prsu, dále jsou to karcinomy tlustého střeva a konečníku nebo karcinomy plic, obdobně jako je tomu v celé České republice. Útlum těžkého průmyslu v našem kraji v posledním desetiletí se však pozitivně odrazil v tom, že už nevídáme tak rychlý přírůstek zhoubných nádorů hlavy a krku nebo plic. Jedná se stále o časté diagnózy, ale co do počtu snad už tak moc nevyčníváme v porovnání s ostatními regiony. Problémem ovšem zůstává vysoké zastoupení pokročilých stádií, a zde obrátit trend je pro nás velkou výzvou.

 

Ve FN Ostrava funguje Komplexní onkologické centrum (KOC) – kolik pacientů ročně projde jeho branami?

Naše centrum je největším onkologickým pracovištěm na severní Moravě a zabezpečuje veškerou léčbu dospělých pacientů se zhoubnými nádory, s výjimkou nádorových onemocnění krve a krvetvorných orgánů, kterou zajišťuje hematoonkologická klinika. Ročně do ostravského KOC přijmeme okolo 4000 nových pacientů. Více než polovina z nich je léčena na onkologické klinice, často před operací nebo po ní, ale i bez nutnosti chirurgické léčby. Asi jako všechna ostatní komplexní onkologická centra zaznamenáváme vysoký nárůst počtu jedinců, kteří žijí a lečí se s rakovinou, přičemž v našich ambulancích evidujeme každým rokem zhruba 35 000 návštěv onkologicky nemocných. Zároveň také poskytujeme konzultace pacientům, kteří přicházejí s žádostí o druhý názor na svou onkologickou léčbu.

 

Je nějaká oblast, na kterou se specializujete?

Vyzdvihl bych určitě neuroonkologické centrum, jehož provoz zajištuje onkologická a neurochirurgická klinika a kam jsou soustředěni lidé s nádory mozku a míchy z celého kraje. Navíc se velmi dobře rozvíjí i spolupráce s kolegy ze Zlínského kraje, kteří k nám neuroonkologické pacienty odesílají. Takže nádory mozku jsou, obrazně řečeno, naším denním chlebem.

Dlouhou dobu naše nemocnice také jako jediná v České republice disponovala unikátním robotickým ozařovačem CyberKnife. Léčbu kybernetickým nožem poskytujeme pacientům z celé republiky. Jedná se zejména o nemocné s nádory plic nebo s plicními metastázami, kteří zaujímají skoro čtyřicet procent všech případů – a polovina z nich není z našeho regionu.

 

V čem vnímáte největší přínosy KOC?

Když jsem po absolvování lékařské fakulty začal pracovat v oboru, byla péče o onkologické pacienty poměrně roztříštěná. To znamená, že protinádorová léčba – ať už operace, ozařování nebo chemoterapie – byla poskytována na různých, mnohdy i vzdálených pracovištích. Jsem proto moc rád, že jsem mohl být svědkem centralizace specializované a superspecializované péče do komplexních onkologických center, která mají k dispozici zázemí velkých nemocnic. To má pro pacienty jednoznačný přínos z hlediska diagnostiky i léčby, protože jsou na jednom místě dostupné veškeré metody protinádorové terapie, včetně moderní biologické léčby nebo imunoterapie. V každém KOC navíc fungují mezioborové týmy, takže péče o konkrétního pacienta nezůstává pouze v rukou onkologů nebo chirurgů, ale domlouvají se ní podle potřeby specialisté z různých oborů.

Výhodou také je, že díky centralizaci onkologicky nemocných získáváme stále větší zkušenosti s léčbou, což se odráží i v lepších terapeutických výsledcích. U mnoha diagnóz se nám dnes daří pacienty buď zcela vyléčit, nebo výrazně prodloužit jejich přežití při zachování kvality života. Příkladem může být rakovina prostaty nebo prsu.

 

Jak se na úspěšnosti onkologické léčby podílí imunoterapie?

Imunoterapie je v současnosti nepochybně nejperspektivnější systémovou léčbou ve strategii boje proti zhoubným nádorům. Po dlouhé době je to metoda, která výrazně zvyšuje některým nemocným šanci na skutečně dlouhodobé přežívání a také na to, že u nich nedojde k návratu rakoviny, a to za cenu relativně nízkého výskytu nežádoucích účinků. Na druhou stranu, pokud se vedlejší účinek vyskytne, je potřeba jej rychle léčit, protože se může jednat i o život ohrožující stav.

Jsem přesvědčen, že během několika let se imunoterapie bude používat prakticky u každé onkologické diagnózy. Nyní ji rutinně využíváme u maligního melanomu jako adjuvantní, to znamená zajišťovací léčbu, která se provádí po operaci, aby se snížilo riziko recidivy onemocnění. Dále se uplatňuje u karcinomu plic, u nádorů ledvin, karcinomů močového měchýře nebo trávicího traktu. Do budoucna ale imunoterapie zcela jistě najde své místo také v neoadjuvantním podání, tedy ještě před plánovaným chirurgickým výkonem nebo před radioterapií, případně bude podávána spolu s ozařováním. Týkat by se to mělo například pacientek s agresivním podtypem karcinomu prsu.

 

Daří se dostávat pacienty do KOC včas?

Domnívám se, že ano. Čekací doby odpovídají závažnosti onemocnění. Takže například pacienti, kteří vyžadují zmiňovanou neoadjuvanci, se k léčbě dostanou v horizontu jednoho až dvou týdnů. V této souvislosti si ale nemůžu odpustit poznámku, že v době pocovidové častěji vídáme pokročilejší stádia, než tomu bylo dříve, musíme na tom zapracovat.

 

Jak funguje spolupráce s ostatními nemocnicemi v regionu, respektive s praktickými lékaři v odesílání pacientů do KOC?

Jako komplexní onkologické centrum jsme se zavázali ke spolupráci v Regionální onkologické skupině s významnými nemocnicemi v našem kraji. V každé z nich přitom byly zřízeny mezioborové týmy, které jsou schopny adekvátně posoudit každého příchozího pacienta s podezřením na nádorové onemocnění a případně ho odeslat do našeho KOC. Náš region je dosti rozlehlý, přesto se daří dvě třetiny pacientů léčit přímo v KOC, což odpovídá celorepublikovému průměru.

Spolupráce s praktiky se rozvíjí zhruba poslední tři roky, byť byla v důsledku covidové pandemie přerušena. Jedinci po úspěšně ukončené onkologické léčbě jsou ale běžně odesíláni k praktikům k dalšímu sledování a jsem hluboce přesvědčen, že dobře funguje i ten obrácený tok. Tedy pokud praktický lékař zjistí u pacienta nějaké nové obtíže, neprodleně konzultuje komplexní onkologické centrum.

 

Spolupracujete také s organizacemi onkologických pacientů?

Snažíme se spolupracovat s pacientskými organizacemi i s dobrovolníky. Díky tomu se nám třeba na konci loňského roku podařilo otevřít kavárnu, která vznikla v prostorách čekárny chemoterapeutického stacionáře naší onkologické kliniky, kterou denně projde až 150 pacientů, obvykle i s doprovodem. Věřím, že možnost dát si kávu, čaj nebo drobné občerstvení pacientům zpříjemňuje čekání na vstupní konzultace nebo na zahájení protinádorové léčby.

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS