Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Denně v ČR podlehne mrtvici 20 lidí, lidé málo znají…

  • 27 října, 2023
  • by budskap

V ČR je průměrný čas do zahájení léčby 120 minut, což je jeden z nejlepších výsledků v EU. “Nejvíc času se ztrácí od vzniku mrtvice do zavolání pomoci,” řekl předseda Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) Aleš Tomek. Okolí pacienta by podle něj mělo včas rozpoznat příznaky, mezi které patří pokles očního víčka nebo koutku úst nebo nesrozumitelná řeč, což jsou důsledky ochrnutí obličeje. Při předpažení pak lidé postižení mrtvicí neudrží obě paže ve stejné výšce.

Lidé se podle odborníků nemají snažit dojet do nemocnice sami nebo vozit své blízké do nemocnice, nejvhodnější je zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Záchranáři pak pacienta dovezou do jednoho z center, která mají s léčbou mrtvice zkušenosti. V nich pak lékaři pacientovi vyšetří mozek počítačovou tomografií a podle doby od příznaků nasadí léčbu pomocí léků nebo zavedením nástroje přímo do mozku, kterým krevní sraženinu vytáhnou a proudění krve v mozku obnoví.

V mozku jsou desítky miliard nervových buněk. “Každou minutu odumře 1,9 milionu mozkových buněk a 12 kilometrů mozkových drah. Čím pacient přijde dřív, tím ho můžeme rychleji vrátit do jeho normální životní aktivity a pracovního procesu,” řekl předseda Radiologické společnosti ČSL JEP Miloslav Roček. Podcenit podle něj není vhodné ani menší příznaky, protože mohou předcházet silnější mrtvici.

V roce 2021, ze kterého jsou poslední dostupná data, zemřelo po hospitalizaci s mrtvicí asi 7000 lidí. Řádově stovky dalších lidí se vůbec nedostanou do nemocnice, necelá pětina hospitalizovaných zemře do tří měsíců po mrtvici. Za posledních 20 let se podařilo snížit počty těch, kteří mrtvici nepřežijí, na polovinu. Více než polovina lidí se po zákroku lékařů vrátí i do práce.

Část lidí ale zůstane s postižením řeči, pohybu, zraku nebo kognitivních schopností jako například paměť. Celosvětově je mrtvice jedna z hlavních příčin invalidity. “Lidé ztrácejí soběstačnost. Nesmírně to zatěžuje nejenom je, ale i jejich rodiny,” doplnil předseda České neurologické společnosti ČSL JEP Petr Marusič. Pro vážné případy není dostatek rehabilitačních lůžek, podle odborníků se ale připravuje celostátní plán, jak tuto situaci řešit a dotační program na vznik nových kapacit.

Rizikovými faktory pro vznik mrtvice je zejména věk, potom srdeční onemocnění, diabetes, obezita, fyzická neaktivita, kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu.

Výzkumy a studie

Lékaři: Diabetikům hrozí častěji mrtvice, je jejich častou příčinou…

  • 6 března, 2023
  • by budskap

CMP postihne během života čtvrtinu až třetinu lidí, desetina z nich zemře. “Šance na přežití jsou horší než u většiny druhů rakoviny, které se přitom populace bojí více než mrtvice,” uvedl k tomu Aleš Tomek, zástupce přednosty Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Mrtvice se projeví náhle vzniklým poklesem koutku, náhle vzniklou poruchou řeči nebo náhle vzniklou slabostí jedné strany těla. Nejčastější příčinou CMP je ucpání mozkové tepny, nedokrevnost mozku a infarkt mozku. První tři měsíce podle Tomka nepřežije zhruba pětina lidí, které CMP postihne. Dalších až deset procent navíc do roku zemřou nebo mají mrtvici znovu.

Ze všech pacientů s CMP, kteří jsou léčeni v nemocnici, zhruba polovina přežije a zůstává soběstačná, čtvrtina přežije, ale potřebuje péči okolí a čtvrtina zemře. V roce 2019, ze kdy jsou poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zemřelo na CMP asi 7300 osob.

U pacientů s diabetem, kterých je v ČR už více než 1,1 milionu, je CMP čtvrtou až pátou nejčastější příčinou úmrtí. Ještě častější je mrtvice mezi lidmi s vysokým krevním tlakem, léčí se s ním 69 procent z těch, které CMP postihne. Dalšími rizikovými faktory je sedavý způsob života, kouření, alkohol nebo nadváha.

V prvním pololetí roku 2022, za které jsou nejčerstvější uzavřená data Českého statistického úřadu, byla nejčastější příčinou úmrtí ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídala nemoc covid-19.

Mezi častějšími příčinami úmrtí byly také další chronické nemoci, které souvisejí stejně jako ischemická choroba srdeční často s nezdravým životním stylem, nezdravou stravou a nedostatkem pohybu. Srdeční selhání, tedy stav pacientů, kteří přežili infarkt nebo mají jinou nemoc postupně omezující činnost srdce, bylo příčinou asi 5,8 procenta úmrtí, tedy zhruba u 3500 lidí. Cévní nemoci mozku, lidově mrtvice, zapříčinily úmrtí u 5,5 procenta zemřelých, asi 3300 osob. Jako hlavní příčinu úmrtí u 3,9 procenta zemřelých v prvním pololetí lékaři určili cukrovku, podlehlo jí 2400 lidí.

 

Počty hospitalizací s cévní mozkovou příhodou:

Rok201720182019202020212017/2021
Počet hosp.29.45027.08725.78524.08623.121– 21,5 %

zdroj: Diabetická asociace ČR

Prevence a léčba

Vědec z Brna získal grant, vyvíjí technologii pro zkoumání mrtvice…

  • 24 května, 202226 května, 2022
  • by andrlovak1

Projekt nazvaný StrokeGATE navazuje na dřívější výzkum Čižmáře a jeho kolegů. V projektu LIFEGATE vědci zdokonalovali speciální holografický endoskop. Nyní jej dále upraví tak, aby u zvířete umožnil vyvolat řízenou mrtvici a sledovat změnu v uskupení neuronů a zánik signalizační aktivity.

 

Světová zdravotnická organizace uvádí, že mrtvice patří k nejčastějším příčinám úmrtí a přibližně 50 procent přeživších si nese následky. “Náš výzkum by měl příslušné vědecké komunitě představit nástroj, s jehož pomocí bude možné mnohá tajemství těchto závažných onemocnění poodhalit a pomoci jak v jejich léčbě, tak i v prevenci,” uvedl v tiskové zprávě Čižmár.

 

Na výzkumu bude pracovat také Petra Ondráčková. “Mým úkolem je připravit živé modely zvířat, v našem případě myší, tak, aby u pozorování nevznikly neočekávané situace, které by výsledky měření ovlivnily, a zároveň aby byla dodržena všechna pravidla po stránce humánní,” popsala Ondráčková.

 

Grant ERC Proof of Concept podle dnes publikovaných informací získal také další český vědec, a to Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

 

Prevence a léčba

Minuty, které zachraňují život: VoZP připomíná, jak na první…

  • 29 října, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 27. října 2021 – 29. října si po roce opět připomínáme Světový den mrtvice. Ta ročně postihne na 30 tisíc Čechů a téměř čtvrtina z nich na její následky zemře. VoZP při této příležitosti zdůrazňuje potřebu včasné prevence i znalost první pomoci.

 

Mrtvice (nebo také cévní mozková příhoda) je akutní stav, kdy dojde k přerušení zásobování mozku krví, což má za následek nedostatek kyslíku, poškození mozku a ztrátu jeho funkcí. Příčinou bývá nejčastěji ucpání cévy (tzv. ischemie) nebo její prasknutí. Mrtvice může způsobit trvalá poškození, včetně částečného ochrnutí a poruch řeči, chápání a paměti. V České republice ročně zasáhne až 30 tisíc lidí a 8 tisíc z nich jí podlehne. Ve světě ji každý rok prodělá více než 13 milionů osob a jedná se o druhou nejčastější příčinu smrti.

 

„Výskyt mrtvice se výrazně zvyšuje s věkem. Existuje mnoho dalších rizikových faktorů, mezi něž patří užívání tabáku, nedostatek fyzické aktivity, nezdravá strava, užívání alkoholu, zvýšený krevní tlak, obezita, genetické dispozice i psychologické faktory. Odhaduje se přitom, že až 90 % mozkových příhod lze předejít právě odstraněním některých z těchto faktorů,“ vysvětluje Ladislav Hadravský, revizní lékař VoZP. Tato preventivní opatření by rovněž podle Světové organizace pro mozkovou mrtvici přispěla ke globálnímu snížení počtu mrtvic, kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a dalších významných příčin úmrtí.

 

Čas

„Mozek jako řídicí centrum lidského organismu je závislý na neustálém příjmu okysličené krve. Při mrtvici se tento přísun zastaví a v tu chvíli hraje roli každá vteřina. Neokysličené mozkové buňky umírají už po pěti minutách. Pokud je však léčba zahájena do jedné hodiny od vzniku příznaků, až 70 % pacientů se zcela zotaví. V opačném případě může tento stav vyústit v trvalou invaliditu či úmrtí,“ vysvětluje Ladislav Hadravský.

 

Pro rozpoznání příznaků mrtvice se nejčastěji používá pravidlo FAST (z anglického face, arm, speech, test). Právě podle symptomů v obličeji, symetrii při zvednutí rukou a během řeči lze jednoduše rozpoznat varovné signály. „Co nejrychlejší rozpoznání mrtvice a přivolání pomoci hraje naprosto zásadní roli. Pokud máte u někoho podezření na mrtvici, můžete ho podle tohoto pravidla zaprvé požádat, aby se zkusil usmát, zda mu neklesne koutek nebo například víčko. Zadruhé ho vyzvěte, aby zvedl obě ruce, v případě mrtvice bude mít problémy je udržet ve stejné výšce. Posledním varovným příznakem může být porucha řeči. Projevuje se například neschopností opakovat věty, zadrháváním a tím, že obsah promluvy často postrádá smysl. V takovou chvíli na nic nečekejte a volejte záchrannou službu. V této chvíli hraje roli každá minuta,“ říká Hadravský.

 

O Vojenské zdravotní pojišťovně

Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky od roku 1993 zajišťuje zdravotní péči prostřednictvím špičkových odborníků ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních a lázeňských domech.
O svých 700 tisíc pojištěnců pečuje prostřednictvím smluvní zdravotnické sítě po celé ČR, která zahrnuje přes 25 tisíc poskytovatelů.

 

www.vozp.cz

Kontakt pro média

Stance Communications, s.r.o.
Jana Přiklopilová

Account Manager
Tel.: +420 224 810 809, +420 721 331 593

E-mail: jana.priklopilova@stance.cz
www.stance.cz

Výzkumy a studie

Studie: Přemíra práce zvyšuje riziko smrti na mrtvici nebo…

  • 17 května, 2021
  • by andrlovak1

“Práce 55 hodin týdně a více je vážné hazardování se zdravím,” prohlásila Maria Neiraová, ředitelka oddělení veřejného zdraví, životního prostředí a sociálních dopadů na zdraví ve WHO. Dodala, že organizace by rády, aby výsledky studie přinesly větší ochranu pracovníků.

WHO a ILO odhadují, že v roce 2016 zemřelo na celém světě 398.000 lidí kvůli mozkovým mrtvicím a 347.000 lidí na srdeční choroby, které se u nich projevily v důsledku toho, že pracovali 55 hodin týdně a více. Studie dochází k závěru, že takto dlouhá pracovní doba zvyšuje riziko mozkové mrtvice o 35 procent a riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční o 17 procent – ve srovnání s lidmi, kteří týdně pracují 35 až 40 hodin, podotkla agentura Reuters.

Ze studie dále vyplývá, že nejvíce obětí nemocí z nadmíry práce tvořili muži (72 procent) a lidé ve středním věku nebo starší pracovníci. Dopad přemíry odpracovaných hodin se u nich projevil častokrát později, někdy i desítky let poté, co si dlouhou pracovní dobu odpracovali.

 Magazín Environment International

Autoři studie, kterou nyní otiskl odborný magazín Environment International, zkoumali dopady množství odpracovaných hodin na lidské zdraví ve 194 zemích světa v rozmezí let 2000 až 2016. Mezi nejvíce postižené oblasti podle nich patří oblasti jihovýchodní Asie a západního Tichomoří, do které WHO řadí Čínu, Japonsko nebo Austrálii.

Ačkoliv se zpráva nezaobírá obdobím pandemie covidu-19, WHO se obává, že nárůst množství práce odváděné na dálku a globální zpomalení ekonomiky by mohly mít za následek další zhoršení situace. “Pandemie covidu-19 významně změnila způsob, jakým mnoho lidí pracuje,” uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

“Práce z domu se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích, častokrát smazala hranice mezi domovem a prací. Nadto mnoho podniků bylo přinuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily. Přičemž lidé, kteří zůstávají na výplatní listině, pracují více hodin. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdeční nemoci. Vlády, zaměstnavatelé a pracovníci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech, které ochrání zdraví pracovníků,” dodal šéf WHO.

Výzkumy a studie

Vycházejí nové postupy pro léčbu mozkové mrtvice

  • 4 května, 20216 května, 2021
  • by andrlovak1

Ta v Česku ročně postihne 25 000 lidí

Praha, 4. 5. 2021 – Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty.

Proč spěchat co nejdříve do nemocnice

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem. „Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje prof. Šaňák. Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30–40 % pacientů. „Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke). „Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje prim. MUDr. Jiří Neumann.

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení. „Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum – látku s opačným účinkem, která umožnuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku,“ doplňuje prof. Šaňák.

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.

Tisková zpráva

Warfarinu „odzvonilo“, ke slovu se hlásí moderní léky

  • 30 března, 20218 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Tisícům pacientů tak odpadnou testy, dieta, zvýší se bezpečnost

Praha, 30. 3. 2021 – Desítkám tisíc lidí, kterým kvůli jejich nemoci hrozí mrtvice, plicní embolie, žilní trombóza a podobné, přinesl rok 2021 zásadní změnu v jejich léčbě. Lékaři jim mohou za určitých podmínek nově rovnou nasadit moderní léky, které brání nežádoucímu srážení krve, tzv. NOAC. Tyto protisrážlivé léky se po letech čekání dočkaly lepší úhrady zdravotními pojišťovnami a řada nemocných tak nebude muset procházet léčbou warfarinem tak jako doposud. Novou skupinou, která by NOAC mohla dostat, jsou i nakažení koronavirem s projevy tvorby trombóz. Podle posledních poznatků totiž u nich covid-19 častěji způsobuje krevní sraženiny, které je přímo ohrožují na životě.

Warfarin v Česku vévodil protisrážlivé (antikoagulační) terapii, protože byl výrazně levnější, a především plně hrazený zdravotními pojišťovnami. A tak se NOAC dostaly jen k těm, kteří starý lék prokazatelně nesnášeli nebo se u nich nedařilo dosáhnout jeho adekvátního účinku. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která NOAC do první linie uvolnila. „Pro mě osobně je to malá revoluce s velkým a pozitivním dopadem na léčbu pacientů v každodenní klinické praxi. Výhodou NOAC je rychlost účinku a bezpečnost. Lidé také nemusí dodržovat omezující dietní opatření,“ popisuje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc. Největší skupinou, která léčbu NOAC ocení, jsou podle prof. Táborského nemocní s fibrilací síní. Ta své nositele ohrožuje vznikem krevní sraženiny v srdci a jejím uvolněním do těla, v nejhorším případě do mozku, kde může zapříčinit mrtvici. „U těchto lidí jsme museli vždy zahájit léčbu warfarinem a trvalo několik týdnů, než jsme dosáhli léčebné hladiny léků. A to ještě ne u všech. Nyní, při splnění určitých podmínek, můžeme zahájit léčbu nemocného okamžitě moderním a bezpečným lékem, kdy je účinnosti dosaženo zpravidla již za 2–4 hodiny po podání první tablety, a okamžitě je zaručena maximální možná ochrana před závažnými následky.“

Možnost používat NOAC v první linii lékaři vítají také proto, že za doby pandemie bylo těžké přimět pacienty na warfarinu, aby chodili na pravidelné kontroly. „Asi polovina nemocných nemá dobře řízenou léčbu warfarinem ani za normálních podmínek, pravidelné kontroly srážlivosti krve (tzv. Quickův test, INR) musí být důsledné, jinak je terapie warfarinem neúčinná, nebo dokonce nebezpečná. Stav těchto kontrol se při pandemii koronaviru zhoršil, lidé se báli chodit do ambulancí, strach z nákazy překonával strach ze špatně kontrolované nemoci,“ vysvětlil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Jak uvádí předseda České internistické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Richard Češka, CSc., moderní léky nebudou svým pacientům dávat „jen“ kardiologové, ale také internisté, neurologové, ortopedi, chirurgové, angiologové, hematologové a geriatři. „Stále však existují vybrané skupiny nemocných, u nichž není možné warfarin zaměnit za NOAC, proto i po uvolnění do první linie nelze záměnu provádět bezhlavě,“ upozorňuje prof. Češka. Pro české pacienty jsou nyní k dispozici čtyři antikoagulancia (protisrážlivé léky), dva z toho mohou lékaři podávat pacientovi v první linii. Moderní léčba má další plus. Pokud to situace vyžaduje, například když pacient užívající protisrážlivé léky musí akutně na operaci, mohou lékaři léčbu okamžitě „vypnout“. A to s pomocí přímého „antidota“ (látky s opačným účinkem), zatím u jednoho z preparátů.

Podle předsedy kardiologů prof. Linharta se bez moderních léčebných postupů nemůže Česku podařit udržet až dosud příznivý trend v poklesu kardiovaskulárních chorob. „Od konce 80. let u nás postupně klesá úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění – celkově o více než 50 %, velkou část tohoto poklesu má na svědomí zlepšení léčebných metod,“ říká prof. Linhart. „Příznivý trend může bohužel zvrátit růst výskytu diabetu, obezity, zanedbané prevence v době pandemie covid-19, a zhoršení socioekonomické situace obyvatel a s tím souvisejícího stresu. Všechny tyto faktory mají přímý vliv na zvýšení úmrtnosti na srdeční a cévní choroby.“

Aby se této hrozbě zabránilo je třeba zavádět nové léčebné metody a používat moderní léky, které však zdravotní pojišťovny v Česku často platí lidem opožděně nebo omezeně, ačkoliv je ČR podle posledních statistik v počtu nových případů na třetím nejhorším místě mezi zeměmi sdruženými v rámci Evropské kardiologické společnosti. Podle kardiologů by také významně pomohlo nastavení strategie obnovy zdravotních služeb po ústupu pandemie a celonárodní mobilizace ke zdravějšímu životnímu stylu – zejména fyzickému pohybu a pestřejší stravě.

O NOAC

Termínem NOAC (z angličtiny new oral anticoagulants) se označují nová nebo také newarfarinová antikoagulancia (léky zabraňující přílišnému srážení krve). Působí inhibicí jednoho z článků kaskády srážení krve, a tím omezují riziko tvorby sraženin v cévním řečišti nebo v samotném srdci. Výhodou NOAC je podávání bez nutnosti pravidelného sledování jejich účinnosti pomocí krevních testů, které jsou v případě jejich předchůdce – warfarinu – nutné (u warfarinu jde o stanovení tzv. INR neboli Quickova testu). Výhodou NOAC je i vyšší bezpečnost, zejména omezení některých typů krvácení. Velmi přínosná je existence přímého antidota, které je v ČR zatím pro jeden z těchto preparátů již široce dostupné.

V současné době užívá warfarin nadpoloviční většina pacientů v ČR, tedy asi 125 000 lidí. NOAC dosud lékaři nasadili u přibližně 110 000 osob.

Zpravodaj

Rozhovor: MUDr. Aleš Tomek o cévní mozkové příhodě

  • 7 května, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Budeme si dnes povídat o cévní mozkově příhodě nebo lidově řečeno mrtvici. Co to je vlastně ta cévní mozková příhoda, co se během ní v našem těle odehrává.  

MUDr. Aleš Tomek

Tak cévní mozková příhoda je závažné onemocnění, které je způsobeno tím, že vaše mozkové buňky, část mozku je postižená nedokrevností, ischemií nebo krvácením. To znamená, dochází k zániku části mozku, a to se projevuje pak různými příznaky. To je u mrtvice právě to nejzvláštnější, že u každého pacienta může vypadat trošičku jinak a známe nejméně dvacet základních příznaků, které mrtvice může mít. Tady už asi je důležité říct pro všechny – jsou tři takové nejdůležitější. Ty jsou i obsažené v takovém hezkém testu, kde se testuje tvář, ruka a řeč. To znamená, pokud máte náhle vzniklou poruchu mluvení nebo náhle vzniklou poruchu hybnosti jedné poloviny těla anebo taky jedné poloviny tváře.  To znamená, pokud máte jeden z těchto tří příznaků pozitivní, tak jste podezřelý z toho, že máte mrtvici a měli byste ihned volat sanitku.

Jak k tomu ale vůbec dojde? Co se stane v tom mozku nebo v našem těle, že dojde k té cévní mozkové příhodě? 

MUDr. Aleš Tomek

Nejčastější je, asi devadesát procent všech mrtvic, je způsobeno uzávěrem cévy. Ten uzávěr může být způsoben řadou příčin, nejčastější je embolizace ze srdce, to znamená, asi třicet procent mrtvic je způsobeno tím, že sraženina, která vnikne v srdci, často u pacientů, kteří mají srdíčko nemocné, mají třeba arytmii jako je fibrilace síní, pak ta sraženina odlétne do těla a ucpe tu tenkou malou mozkovou cévu, která už ale může způsobit pak velké škody u toho pacienta. To je asi příčina číslo jedna. Číslo dvě jsou pak postižení velkých mozkových tepen nebo malých mozkových tepen, které mají stejné rizikové faktory jako třeba infarkt myokardu.

A může přijít ale mrtvice jen tak z ničeho nic u zdravého člověka, aniž bychom něco tušili?

MUDr. Aleš Tomek

Tak nikdo z nás není úplně zdravý, to vám řekne každý lékař, ale určitě může postihnout i dosud zcela zdravého pacienta a udeří opravdu zčista jasna. Ty příznaky jsou opravdu tak rychlé, že pacient je jednu minutu zdravý a pak náhle během další minuty už je zcela ohrnutý, třeba nemůže mluvit. Když bychom měli mluvit o těch mladších pacientech bez nějakých zásadních rizikových faktorů, tak samozřejmě je to možné, ale velmi vzácné, nutno říct. Nejčastější oběti mrtvice jsou pacienti staršího věku, kteří již mají cévy nebo srdce nějak nemocné.

Jsou někteří lidé, kteří jsou k mrtvici náchylnější? Je to třeba v genech?

MUDr. Aleš Tomek

V genech je jenom malá část mrtvic, opravdu drtivá většina si to způsobí sama svojí životosprávou nebo prostě tím, že se dožijí vysokého věku, protože věk je asi tím nejhlavnějším rizikovým faktorem a malá část mrtvic může být způsobená geneticky. To je pak většinou tak, že v těch rodinách máte nějaké rodinné příslušníky, předky, kteří měli mrtvici třeba do padesáti let nebo radši ještě do čtyřiceti. Tak pak mohou být různé vzácné genetické příčiny, ale těch je opravdu promile.

Jak se vlastně ta cévní mozková příhoda projeví? Na čem poznáme, že se jedná o cévní mozkovou příhodu?

MUDr. Aleš Tomek

Tak tady je potřeba říct, že jsou dvě věci: potřeba jednat, pokud vám samotnému, jako tomu, kdo tu mrtvici si prodělává, není dobře, tak pokud je mu divně, tak je lepší si samozřejmě zavolat záchrannou službu, ale hlavně to musí znát jeho nejbližší, protože často pacient s mrtvicí bohužel sám nemůže vůbec nic říct, protože nemůže mluvit, nemůže si nikam dojít, protože se nemůže hýbat. To znamená, je potřeba otestovat, pokud se někdo začne chovat nějak divně nebo nemůže ničím hýbat, otestovat ty základní tři příznaky. To znamená, nechat se toho daného postiženého usmát – pokud jedna strana úst se nesměje a jakoby klesá dolů, nehýbe se, tak hned volat sanitku. Stejně tak nechat předpažit, deset vteřin ruce před sebe. Pokud jedna ruka klesá nebo není vůbec schopný ten jedinec ji zvednout, tak zase – hned volat sanitku a zeptat se, aby vám ten člověk plně rozuměl a taky správně odpověděl. Zeptat se třeba na adresu nebo na práci, na něco ne tak úplně jednoduchého a nespokojit se s tím, že někdo vám přikývne nebo zamručí.

Teď k té rychlosti a podcenění příznaků. Je naprosto klíčové dorazit do nemocnice včas. Je známo, že my můžeme část pacientů úspěšně léčit a jsme tím úspěšnější, čím je dřív u nás pacient v nemocnici. To znamená, optimální pacient by měl dorážet někdy třeba na konci první hodiny toho, co ty příznaky trvají, protože samozřejmě víme, že tam vždycky je nějaké zdržení: než vy zavoláte sanitku, než sanitka dojede, než vás sanitka odveze do specializované nemocnice. To je taky potřeba říct – ne každá nemocnice by měla léčit mrtvici, těch je čtyřicet pět po celé republice rovnoměrně.

Když pacient dorazí do čtyř a půl hodin, tak mu můžeme nabídnout rozpuštění té krevní sraženiny, což je, jak jsme řekli, problém devadesáti procent pacientů. To se dělá pomoci trombolýzy, to je taková kapačka s drahým lékem, který rozpustí tu sraženinu. Pokud je ucpaná nějaká větší mozková céva, je ještě možnost mechanické léčby, trombektomie, která se dělá katetrizačně. To znamená, že pomocí zavedení drátku katetru, kterým tu sraženinu odstraníme, a ta je možná pro většinu pacientů nebo pro všechny do šesti hodin a pak ještě pro menší část až do čtyřiadvaceti hodin, ale to ten pacient musí mít štěstí a už není každý zachranitelný po té šesté hodině.  To znamená, platí, že máte-li podezření, že to je něco divného a lidi to opravdu často sami nedovedou poznat, co se jim vlastně děje, pokud je vám nějak zvláštně, nemůžete vykonávat nějaké duševní funkce, nemůžete si najednou něčím pohnout nebo vás něco brní nebo je vám najednou špatně a zvracíte a motáte se, tak je nejlepší ihned volat sanitku a dostat se do specializovaného centra co nejdříve.

Když se podíváme taky na nebezpečnost mrtvice, tak možná stojí v dnešní době infekcí koronavirem zmínit, že každý rok zemře v České republice přes osm tisíc lidí na cévní mozkovou příhodu. Přičemž, když se podíváme na celosvětové škody a ztráty na životech, způsobené koronavirem, tak je to zatím jenom tři tisíce. To znamená, ta velikost toho problému, který je tady a který je setrvalý, je násobně větší. Samozřejmě není to něco infekčního, ale je to vlastně taky epidemie, protože jak se dožíváme delšího a delšího věku, tak opravdu přes pětadvacet tisíc lidí dostane ročně v České republice mrtvici. A jak vidíte, čtvrtina z nich na ni zemře.

Při té mrtvici, která nebolí, jde o minuty. Je to tedy pravda, že to nebolí, pane doktore?

MUDr. Aleš Tomek

Je to pravda. Drtivou většinu pacientů nic nebolí. Je tam malá část pacientů, jak jsme říkali, že devadesát procent je ischemie, pak taky je deset procent krvácení a tam je část pacientů, asi jeden a půl procenta ze všech, kteří mají naopak velmi krutou bolest hlavy. Takže to jsou ti, co mají krvácení mezi mozkové obaly, to je velmi nebezpečný podtyp mrtvic, a ten má naopak velmi krutou bolest hlavy. A pak dalších pět až deset procent pacientů buď s intracerebrálním krvácením, to znamená do mozkové tkáně nebo taky někdy u některých nedokrevností ta hlava bolí, ale ne nějak strašně. Ale devadesát procent pacientů nemá žádné bolesti, jenom jim jakoby nějaká funkce vypadne.

Může se tedy stát, že bychom prodělali cévní mozkovou příhodu, aniž bychom o tom věděli?

MUDr. Aleš Tomek

Pokud proděláte nějakou příhodu, která sama odezní, tak to se děje. To víme často, že pacienti prodělají nebo že jsou ty příznaky takové, že ti pacienti to nepřičítají té mozkové mrtvici, tak to je taky možné. A pak je ještě další taková jednotka, kdy proděláte vlastně malou mrtvici ve vašem mozku uzavřením nějaké velmi drobné cévy, která zrovna je v oblasti, která nemá žádné jasné projevy. To znamená, nezpůsobí vám poruchu hybnosti, poruchu zraku, poruchu řeči, takže vy si toho nevšimnete. To víme, že mozek, když stárne a postupně se zužují a přiuzavírají různé drobné mozkové cévky, tak takový proces opravdu může být a projeví se pak až dlouhodobě, když už se toho nashromáždí hodně, tím, že ten pacient má například postižení uvažování a myšlení, to znamená kognitivní deficit, něco jako Alzheimerovu nemoc, ale způsobenou cévními příčinami.

Cévní mozková příhoda má často bohužel zdravotní následky. Když nepřijedeme v lékaři včas, jaké ty zdravotní následky mohou být?

MUDr. Aleš Tomek

Je to tak, že když vezmu celou množinu pacientů, kteří prodělají mrtvici, tak víme, že tak zhruba jedna čtvrtina z nich zemře. Pak máme další čtvrtinu, kteří jsou velmi těžce postižení. To znamená, že prodělají tak těžkou mrtvici, že jsou třeba upoutáni doživotně na lůžko. Ta skupina těch, co prodělají mrtvici a mají velké následky, tak je pak doplněna těmi, co mají následky lehčí, jsou schopní být třeba doma, ale už to nikdy není to, co to bývalo. Jenom tak někde mezi čtvrtinou až polovinou pacientů ty následky má minimálně a platí, že je to spíš víc než polovina těch, co mají ty těžké následky, když se k nám dostanou pozdě, a naopak minimální následky mají ti, kteří dostanou léčbu co nejdříve. To znamená ten sociální problém způsobený mrtvici je samozřejmě rozsáhlý, protože určitě je víc pacientů postižených, než kolik jich zemře, a vemte si, že jsme si říkali, že jich zemře přes osm tisíc, to znamená, že každý rok přibyde asi mnoho dalších tisíc pacientů, kteří mají nějaké trvalé následky.

Znamená to že, když nás postihne cévní mozková příhoda, tak máme velké štěstí, jestli máme někoho takzvaně na blízku.

MUDr. Aleš Tomek

Určitě, a hlavně někdo informovaný. To je klíčové, já vždycky říkám nebo my se snažíme s kolegy z neurologie a s kolegy s dalších odborností, aby bylo povědomí o mrtvici co největší, což je právě to, co tady dneska děláme, aby si lidi zapamatovali, protože proběhla ve světě řada vědeckých studií, kde se vždycky dělala nějaká kampaň o tom, jaké jsou příznaky mozkové mrtvice a pak zkoumali, jestli bude víc lidí chodit dřív do nemocnice. Vždycky byl tam vidět jenom mírný efekt, který ale v čase vymizel. To znamená, proto my musíme ty kampaně dělat neustále. Další věc jsou školní osnovy. Je zajímavé, že zatím v České republice není vůbec to, že aspoň ty tři základní příznaky mrtvice jsou součástí vzdělávacího programu. Když se podíváme na to, co se učí dnešní děti o zdravovědě, tak se učí řadu možná i trochu zbytečných věci jako třeba co dělat, když je uštkne zmije, ale neučí se tři základní příznaky mrtvice, což chceme s kolegy taky změnit.

Může se, pane primáři, opakovat cévní mozková příhoda?

MUDr. Aleš Tomek

Může, samozřejmě. Je tam riziko opakování v průměru někdy kolem šesti až osmi procent za rok. To znamená, proděláte-li jednu mrtvici, tak máte zhruba jedna ku deseti nebo jedna ku dvanácti šanci, že ten další rok ji dostanete znovu. Ale velmi se to liší podle toho, jaká byla příčina té mrtvice. Jsou některé velmi rizikové stavy, jako je třeba ta fibrilace síní, a někdy zase naopak taková méně rizikové. To znamená, že šance jeden ku stu, pokud jste mladší pacient, který má embolizaci skrz vrozenou srdeční abnormitu. Je velmi důležité každého pacienta důkladně vyšetřit a zjistit, co bylo nejpravděpodobněji tou příčinou.  To už je pak práce samozřejmě neurologů, kteří pacienta ošetřují, a každý by měl být po mrtvici vypuštěn, pokud se vrací zase do svého života, s nějakou preventivní léčbou. Tam je nejdůležitější říct, že hlavní je rizikový věk a ten léčit neumíme. Dvojka za věkem populačně je vysoký krevní tlak. To znamená je potřeba opravdu ještě víc než před tou mrtvicí tak určitě po té mrtvici léčit vysoký krevní tlak. Další je už zmíněná srdeční arytmie, kterou je potřeba řešit se svým kardiologem a brát léčbu antikoagulační na ředění krve. Další jsou pak významné zúžení, stenózy přívodných mozkových cév, které je potřeba řešit operačně, eventuálně stentingem. A pak hlavně, a to je to nejdůležitější, co musí dělat pacient sám a taky často se ukazuje jako nejtěžší, změny na životosprávě. To znamená, třeba zejména pravidelný pohyb a aktivita, alespoň každý den dlouhá procházka, nejméně třikrát týdně třičtvrtěhodinová procházka je naprostý základ, pokud je toho ten člověk schopen. Druhou věcí je samozřejmě dieta. To znamená, ne že by byla nějaká speciální, ale zdravá, vyvážená, racionální strava. To znamená nepřejídat se tučného, mastného, ale hlavně ovoce, zeleniny, ryb, lehčí maso. Další je samozřejmě kouření a alkohol, rozšířené nešvary, kdy platí nekouřit a alkoholu velmi málo, prakticky vůbec. Jsou takové kontroverzní názory, že malé množství alkoholu pomáhá, ale pro mrtvice se to konkrétně vůbec neprokázalo. Co se říká, tak platí pro infarkty myokardu, ale po mrtvici vlastně není žádný signál, že by malé množství alkoholu pomáhalo.

Takže ani stopička alkoholu neroztáhne naše cévy?

MUDr. Aleš Tomek

Překvapivě ty výsledky, když se analyzují, tak jsou velmi rozporuplné. Těch studií probíhá celá řada, každá je nějak ovlivněná. Víte, že se doporučuje malé množství vína a určitě se najdou skupiny kolegů, kteří se mnou nebudou souhlasit. Já samozřejmě říkám, pokud pacient to má jako svoji životní radost, aspoň nějaké malé množství, tak já tomu taky nějak nebráním, ale kdyby si ten pacient myslel, že tím, že bude pít drobné množství alkoholu, že si pomůže a sníží riziko další mrtvice, tak u mrtvice to neplatí.

To jste možná teďko někoho zklamal. Může samozřejmě ten životní styl za mnohé, to si povídáme tady se všemi lékaři. Co obezita? Znamená to, že když máme nějakou nadváhu, měli bychom radši nějaké to kilo shodit?

MUDr. Aleš Tomek

Extrémní obezita – určitě ano. Mírná nadváha, pokud je ten pacient aktivní i přes tu mírnou nadváhu, tak naopak tak špatná není. Zas extrémně hubení pacienti – taky to není dobře. To znamená, zlatý střed a samozřejmě optimální váha, eventuálně mírná nadváha, přece s přibývajícím věkem je to v populaci rozšířenější, ale platí, že i když jste obézní, ale budete stále aktivní a budete se pohybovat, tak to vaše riziko je určitě menší.

Možná na závěr ještě, pane primáři, je to mýtus, když vlastně máme nějaký úraz a v těle máme nějakou krevní sraženinu, na kterou nepřijdeme během nějakého toho vyšetření nebo nám ani nic nenaznačuje, že by mělo dojít k tomu, že bychom tu krevní sraženinu mohli mít, může dojít k cévní mozkové příhodě?

MUDr. Aleš Tomek

Tak po každém úraze, kde je nějaké krvácení, tak se tělo brání tím, že zvyšuje srážlivost krve, takže ano, stavy po úrazech pro některé pacienty mohou být zvýšením rizikem prodělání cévní mozkové příhody. Stejně jako platí, že vyšší riziko mrtvice mají pacienti po operacích. To znamená, to už ale lékaři ví, a měli by správně zahájit prevenci ředění krve.

 

 

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS