Mluvení na miminka může pomáhat utvářet strukturu jejich mozku,…

Studie již dříve naznačily, že mluvení na malé děti je přínosné, protože může pomoci zlepšit jejich jazykové schopnosti a rozšířit jejich slovní zásobu. Nyní vědci tvrdí, že zjistili souvislost mezi tím, jak moc dospělí na miminko mluví, a tím, jakou má koncentraci myelinu v mozku.

“Myslím, že z toho plyne poselství: rozhodně na své děti mluvte. A záleží na tom,” řekl hlavní autor studie John Spencer z britské vysoké školy University of East Anglia. “Co je zde docela zarážející, je skutečnost, že to doslova formuje strukturu mozku,” dodal.

Autoři studie pomocí zařízení umístěného ve vestě zaznamenávali, jak moc rodiče doma hovořili k 87 kojencům ve věku přibližně šesti měsíců a 76 batolatům ve věku přibližně 30 měsíců. Tým zaznamenal 6208 hodin jazykových údajů a zjistil, že matky, které dosáhly vyššího vzdělání, na své děti mluví více a ty zase samy produkují více zvuků.

Tým poté pozval 84 vybraných dětí do nemocnice, kde usínaly ve speciální tiché místnosti. “Jakmile usnuly, vplížili jsme se dovnitř v podstatě jako ninjové, zvedli jsme dítě, naložili je na vozík a převezli do místnosti, kde probíhalo vyšetření magnetickou rezonancí,” uvedl Spencer. Vědci pomocí magnetické rezonance měřili množství myelinu v mozku dětí.

S vývojem mozku se množství myelinu zvyšuje. Tým však zjistil, že u 30měsíčních dětí bylo častější mluvení ze strany dospělých spojeno s větším množstvím této látky v částech mozku souvisejících s jazykem. U šestiměsíčních kojenců to ale bylo přesně naopak, jedním z možných vysvětlení je podle autorů studie skutečnost, že vliv řeči závisí na stupni vývoje mozku.

Asociace u obou věkových skupin byly silnější, alespoň v pravé mozkové hemisféře, u dětí matek s vyšším vzděláním, uvedla studie, podle které je nyní zapotřebí dalšího výzkumu.

Podle odborníků, kteří se na studii nepodíleli, ale výzkum nedokazuje, že častější mluvení na děti způsobuje větší hladinu myelinu v jejich mozku, s tím, že u dětí ve věku kolem šesti měsíců je tomu naopak. Individuální rozdíly v jazykových schopnostech podle nich souvisejí také s genetikou.