MedNews.cz

ÚZIS: V r. 2050 bude v ČR půl milionu lidí nad…

14 listopadu, 2024
by budskap

Podle demografických predikcí bude v ČR v roce 2040 pětaosmdesátníků a starších více než 470.000 a o deset let později 505.000. “Během následujících 15 až 20 let se více než zdvojnásobí počet žijících seniorů starších 85 let. Zhruba 1,7krát větší bude populace sedmdesátníků. A ta nebude zdravá,” uvedl Dušek.

Očekává, že v příštích deseti letech bude o pětinu více nemocných s cukrovkou a o čtvrtinu přibude nemocných s některým druhem rakoviny. O téměř 60 procent naroste podle odhadů i počet nemocných se srdečním selháním, tedy nemocí, kdy srdce pacienta postupně přestává zvládat čerpat dostatečné množství krve. Na víc než dvojnásobek vzroste za deset let také počet lidí, kteří budou trpět Alzheimerovou chorobou.

Data ukazují, že počet ošetřovacích dní v nemocnicích akutní péče dlouhodobě klesá. Roste ale podíl péče, kterou v nich potřebují senioři. Mezi roky 2010 a 2023 podle Duška vzrostl o pětinu počet hospitalizovaných nad 85 let bez akutní operace a o čtvrtinu u těch, kteří takový akutní zákrok potřebovali.

“Už dnes akutní lůžková péče saturuje potřeby dlouhodobé ošetřovatelské péče,” doplnil Dušek. Podle něj chybí 2000 až 3000 lůžek dlouhodobé a následné péče, která jsou pro takové pacienty vhodnější než akutní lůžka. Zároveň jsou i levnější pro zdravotnictví a vyžadují méně personálu. V roce 2040 jich ale při očekávaném stárnutí populace může chybět až 5000. “Ale může to saturovat komunitní, domácí nebo jiné formy péče,” dodal.

Zdravotní pojišťovny uzavírají s nemocnicemi akutní péče rámcové smlouvy, v nichž definují, jakou péči si u nich budou pro své pojištěnce platit. Podle informací z konce října se největší pojišťovna VZP dohodla o zrušení řádově stovek akutních lůžek, nemocnice je mohou převádět na denní stacionáře či jinou formu péče, například právě následnou a dlouhodobou, kterou převážně čerpají senioři.

Ve druhém čtení ve Sněmovně je podle náměstka ministra Václava Pláteníka (KDU-ČSL) návrh zákona, který dává podmínky pro vznik takzvaně sociálně-zdravotních lůžek. Ta by byla určená pro nemocné, kterým nestačí běžná ošetřovatelská péče v zařízení sociálních služeb, například domovech pro seniory, ale jejich zdravotní stav nevyžaduje ani akutní péči.

Úhradová vyhláška na příští rok počítá s tím, že zařízení by dostávala od zdravotních pojišťoven zhruba 1500 až 2200 korun denně podle náročnosti pacienta, další peníze by zařízení dostávala z rozpočtu na sociální služby nebo vlastních plateb pacienta. Novela by měla vejít v platnost v roce 2025, nebude to podle Pláteníka ale nejspíš od ledna.

České zdravotnictví

V nemocnici v Teplicích začala dostavba urgentního příjmu a jeho modernizace

1 října, 2024
by budskap

Počet lůžek na urgentním příjmu se zvýší z původních tří na sedm. Tato lůžka jsou kompletně vybavená infuzní a monitorovací technikou, jsou na nich pacienti do té doby, než zdravotníci rozhodnou o dalším postupu léčby. Personál bude mít nové zázemí v podobě pracovny lékařů, šaten a sesterny.

Součástí prací je podle Roubíčkové modernizace stávající budovy, která zahrnuje upgrade technického vybavení a zázemí. Přibude přístavba s přístupovou rampou pro bezbariérový vstup, prostor příjmu pacientů stavaři modernizují, upraví také venkovní plochu včetně komunikací pro urgentní příjem.

Některá oddělení budou po dobu dostavby přemístěna do pavilonu J. Týká se to pohotovosti pro dospělé, ambulance lékařské pohotovosti, převazové chirurgické ambulance a čekáren. “Naším cílem je, aby se stavební práce dotkly chodu oddělení co nejméně a pacienti i personál se v průběhu stavby cítili komfortně,” uvedl ředitel teplické nemocnice Tomáš Hrubý.

Pavilony s novými urgentními příjmy letos Krajská zdravotní otevřela ve svých nemocnicích v Děčíně a Teplicích. Nový urgentní příjem s heliportem plánuje v Rumburku na Děčínsku.

České zdravotnictví

Nemocnice Nymburk buduje nové lůžkové oddělení pro resuscitační péči

3 července, 2024
by budskap

“Budeme tam slučovat naše jednotky intenzivní péče, chirurgickou a interní, které byly doposud oddělené, celkem je to 12 lůžek, z toho tři je možné transformovat na ARO lůžka,” řekla Kvačková. Další lůžkovou stanici v pavilonu chce nemocnice v budoucnu využívat pro dospávací lůžka jednodenní chirurgie. Stavební úpravy vyjdou na víc než pět milionů korun bez DPH.

Redukce akutních lůžek, kterou v některých nemocnicích chystá Všeobecná zdravotní pojišťovna, se podle jednatelky nymburské nemocnice netýká. “Naopak nyní jednáme o rozšíření péče o ortopedická lůžka,” doplnila.

Nemocnice prochází modernizací od roku 2020. Vedle stavebních úprav pavilonů investovala také do nových přístrojů. Například loni na podzim spustila provoz magnetická rezonance. Vyšetření za prvních šest měsíců podstoupilo zhruba 1000 pacientů. “Provozem jsme na tom už podobně například jako nemocnice v Kolíně nebo fakultní nemocnice,” řekla Kvačková.

Od ledna funguje v pavilonu D nový urgentní příjem, který urychlil příjem pacientů od záchranné služby. Aktuálně se v areálu pracuje na vybudování výtahu ke krčku spojujícímu pavilony A a H, kde sídlí centrální operační sály. Nový výtah vzniká také u pavilonu bývalých lázní, kam se budou stěhovat plicní a gynekologické ambulance. Mezi většími plánovanými investicemi má být v budoucnu podle Kvačkové nový pavilon sportovní medicíny na místě bývalé kuchyně a kotelny. “To je dlouhodobý plán, to nebude v horizontu nižších jednotek let,” doplnila.

Na investice čerpá nemocnice z vlastních prostředků a z rozpočtu města, do konce loňského roku využívala také evropský program React-EU. Se spádovou oblastí přes 100.000 obyvatel zařízení doplňuje síť hlavních nemocnic Středočeského kraje.

České zdravotnictví

VZP při úpravě sítě nemocnic zohlední využití lůžek, počty výkonů…

18 dubna, 2024
by budskap

“Důležité je, aby lékaři měli s prováděnými výkony dostatek zkušeností. Dobře se o vás nepostarají tam, kde vidí infarkt jednou za tři neděle, nebo rodí dítě jednou za týden,” řekl Kuba novinářům.

V současné době je k dispozici 47.900 lůžek akutní nemocniční péče, průměrná obložnost je necelých 60 procent. Podle Kabátka je to zhruba deset procent pod průměrem zemí OECD. V oborech, jako jsou lůžková oftalmologie, dermatologie nebo některá dětská oddělení, jsou to však jen nízké desítky procent. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla mohou ale vzniknout problémy při vzdělávání lékařů, které je i v těchto oborech navázané na oddělení s daným počtem lůžek.

Na 1000 obyvatel má ČR 6,7 lůžka, průměr OECD je 4,8 lůžka. Německo, které podle Kabátka počítá i lůžka sociální, má 7,8 lůžka, Slovensko 5,7 lůžka, Slovinsko 4,3, Izrael 2,9 a Švédsko dvě lůžka. Průměrná délka hospitalizace přitom dlouhodobě klesá, v roce 2021 činila v ČR 9,8 dne, podle Eurostatu je tak delší pouze v Srbsku. Například v Polsku trvá průměrně 7,3 dne, v Nizozemí 4,3 dne. “Částečně je to dáno úhradovými mechanismy a částečně je to dáno strukturou sítě,” uvedl k délce hospitalizací v ČR Kabátek.

Lůžek dlouhodobé a následné péče, které využívají zejména senioři, je nyní v Česku asi 38.000. Loni podle Českého statistického úřadu žilo v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 jich bude již 3,25 milionu. Konkrétní počty lůžek, které by se měly podle VZP převádět z akutních na následná, Kabátek uvádět nechtěl. Podle něj nejde o to, že by se nemocnice rušily. “Neděláme žádnou reformu, nijak plošně nerušíme,” uvedl. Největší bariérou dohod je podle něj nedůvěra poskytovatelů. Nejsložitější debata je tam, kde jsou nemocnice s větším počtem provozovatelů.

Změny se však přesto dotknou menších i velkých nemocnic. Například Karel Kantor, ředitel skupiny Vamed Medittera, která zřizuje některé nemocnice ve Středočeském kraji, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že od příštího roku se sloučí nemocnice v Mělníce a Neratovicích. Kabátek jako další příklady doplnil nemocnici v Sušici, kde se akutní péče změní v jednodenní a následnou, nebo nemocnici Šternberk, kde dětské lůžkové oddělení bude dál fungovat jako denní stacionář.

Podle ředitele Feltla mají v pražské Všeobecné fakultní nemocnice v plánu uzavření 105 z 1921 lůžek, polovina z nich je interních. Nová tam naopak budou do budoucna vznikat, například pro neurodegenerativní onemocnění nebo dětskou psychiatrii.

Další nemocnice se základními obory, jejichž fungování by podle Kabátka sice ekonomicky úplně nevycházelo, zůstanou, aby bylo splněno vládní nařízení o dostupnosti zdravotní péče v místě a čase. Podle Kabátka je takových, jejichž provoz pojišťovna zvlášť bonifikuje, celkem šest, například nemocnice v Jeseníku.

České zdravotnictví

V Česku by mohla od příštího roku vznikat nová…

11 dubna, 2024
by budskap

Zdravotně-sociální péči upravuje zákon, který mění normy o sociálních službách, zdravotních službách a zdravotním pojištění. Ministerstvo práce ho předložilo pár dnů před loňskými Vánocemi. Podle Jurečky resort dostal několik stovek připomínek, jejichž vypořádání teď skončilo. Předloha se upravila. Výsledná verze na vládním webu mezi připravovanou legislativou ale zatím není.

“Posíláme návrh zákona dál. V optimistickém scénáři by ho vláda mohla projednat v průběhu prvního či druhého květnového týdne. Chtěli bychom dotáhnout legislativní proces do konce září,” uvedl Jurečka. Norma by měla být účinná od ledna příštího roku.

Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. Podle ministrů práce a zdravotnictví zákon umožní propojení zdravotní a sociální péče a nastaví financování.

Po změnách by se měl omezit počet lidí, kteří v léčebnách dlouhodobě nemocných či jiných zdravotnických zařízeních zůstávají ze sociálních důvodů. Ministerstvo práce v podkladech k první verzi zákona uvedlo, že podle kontrol zdravotních pojišťoven je to 15 až 20 procent pacientů. Podle návrhu by po třech měsících měl revizní lékař zdravotní pojišťovny přezkoumat, zda pacient dál potřebuje dlouhodobou zdravotní péči. Pokud by ji mít nemusel, měl by se přesunout do vhodnějšího zařízení či domácí péče. “Dlouhodobá lůžková péče je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů, s výjimkou dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,” stálo v první verzi zákona.

Experti poukazují na to, že domovy či terénní služby chybí a lidé se nemají kam přesunout. Podle zástupců ministerstev se počítá do roku 2029 s přechodným obdobím, kdy by se kapacita sociálních zařízení měla posílit. “Každý poskytovatel by měl od začátku hospitalizace počítat s tím, že bude muset pacienta někam propustit. Měl by se zabývat tím, jestli ho bude mít kam propustit. Těch 90 dnů má na to,” uvedla Venuše Škampová z ministerstva zdravotnictví.

Sociálně-zdravotní služby by mohly poskytovat domovy i zdravotnická zařízení. Musely by k tomu mít registrace a oprávnění. Část svých lůžek by mohly přeměnit na nová sociálně-zdravotní lůžka. Zdravotní péči by hradily zdravotní pojišťovny a sociální služby by si lidé pokrývali z příspěvku na péči. Klienti by si také platili za ubytování a stravu, tedy stejně jako dnes v seniorských domovech či stacionářích, přiblížili zástupci resortů.

Podle původních podkladů k zákonu by vytvoření a vybavení nového zdravotně-sociálního lůžka stálo asi 3,1 milionu korun. V domově by přeměna běžného lůžka na zdravotně-sociální vyšla na 620.000 korun a v léčebně či nemocnici na 150.000 korun.

Návrh zákona s omezením hrazeného pobytu v LDN zveřejnila ministerstva předloni. Tehdy sklidil kritiku. Návrh poté resorty stáhly.

Zpravodaj

Bulovka získala nemocniční lůžka a elektrické generátory za 7,5 milionu…

28 dubna, 2023
by budskap

“Bulovka má necelých tisíc lůžek, většina byla ještě před třemi lety velmi starých, některé i z 90. let. V posledních letech jsme začali obměnu a 71 lůžek nám velmi pomůže,” řekl ředitel nemocnice Jan Kvaček. Darovaná lůžka vyrobily české firmy, umístěné budou například na interním nebo infekčním oddělení, kde jsou lidé často hospitalizovaní mnoho dní.

“Pacienti to jistě ocenění. Je to spolu s jídlem něco, co sami dokáží posoudit,” řekl k tomu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zástupce německého velvyslanectví Andreas Weber doplnil, že výhodou elektrických polohovatelných lůžek je, že si pacient může sám lůžko nastavit, když si chce číst, dívat se na televizi nebo spát.

Kvaček doplnil, že od začátku epidemie nemocnice pečovala o více než 9000 ukrajinských pacientů. Celkově v Česku v současné době pobývá zhruba 350.000 ukrajinských uprchlíků. Péče o ně podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která jich eviduje většinu, stála asi dosud 2,2 miliardy korun. Většina částky byla hrazená ze státního rozpočtu jako platby za státní pojištěnce. U dospělých platí stát pojistné prvních 150 dní, státními pojištěnci i poté zůstávají děti, senioři nebo matky s malými dětmi.

Před dvěma týdny české nemocnice obdržely prostřednictvím WHO dar od Japonska. Státem zřizované nemocnice a zdravotní ústavy získaly 287 speciálních lednic a mrazáků na skladování vakcín. Je to součást japonské pomoci zemím, které přijímaly uprchlíky z Ukrajiny. “ČR má nejvyšší počet uprchlíků na obyvatele na celém světě, za což ČR velice oceňujeme a respektujeme,” řekl tehdy japonský velvyslanec Hideo Suzuki.

České zdravotnictví

V pražské městské nemocnici je centrum pro pacienty s postcovidovými…

2 září, 2021
by andrlovak1

Nemocnice, která sídlí ve Vysočanech a je jediným zdravotnickým lůžkovým zařízením hlavního města, má za sebou asi rok a půl trvající rekonstrukci interiérů a vybavení. “Můžeme toho teď využít pro rozvoj péče, chceme také reagovat na aktuální situaci v souvislosti s pandemií covidu,” řekla novinářům radní pro zdravotnictví Milena Johnová (Praha Sobě).

Zařízení se v současnosti věnuje především péči o lidi, kteří prodělali vážné onemocnění nebo měli vážný úraz a po pobytu v nemocnici se nedokážou vrátit do domácího prostředí. V minulých měsících nemocnice pečovala i o několik pacientů po vážném průběhu covidu-19. Nyní se chce zaměřit i na ty, kteří se po nemoci sice vrátili do běžného života, mají ale přetrvávající obtíže.

Někteří lidé, kteří prodělali covid-19, mají i několik měsíců poté problémy s dýcháním, trpí extrémní únavou, bolestmi svalů, kloubů či hlavy, mají výpadky paměti a poruchy soustředění. U některých přetrvává ztráta čichu a chuti nebo mají potíže se spaním. Ti se mohou od pátku 3. září objednat na vyšetření do postcovidového centra městské nemocnice, kontakty by měly být zveřejněny na webu.

Přístavby Kardiologie

Praha také v příštích letech chystá dvoupatrovou nástavbu nemocnice, v které by bylo dalších 64 lůžek. Nová oddělení by se podle ředitelky nemocnice Evy Vyšatové měla zaměřit na péči o kardiologické pacienty a paliativní péči. Nyní má nemocnice 160 lůžek, aktuálně je podle ředitelky obsazeno 91 z nich.

Speciální centra pro pacienty se zdravotními problémy po covidu již nějakou dobu fungují při nemocnicích ve Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V Plzeňském kraji ho pro seniory, kteří prodělali covid, počátkem roku zřídil Domov Clementas v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku, aby pomohl přetíženým zaměstnancům zdravotnických zařízení. V ostatních regionech se o ty, kteří se potýkají s potížemi po koronaviru, starají odborníci na plicních či interních odděleních, ve specializovaných ambulancích, poradnách nebo léčebnách. Léčbu a rehabilitaci po covidu poskytují také lázně.

Zpravodaj

V nemocnicích v Ústeckém kraji vznikají další covidové jednotky

15 března, 2021
by andrlovak1

Ústí nad Labem 15. března (ČTK) – V nemocnicích v Ústeckém kraji je využito přes 90 procent kapacity covidových lůžek. Do jiných zařízení v ČR bylo převezeno 22 pacientů. Vznikají další covidové jednotky, kapacita může vzrůst na 1000 lůžek. Aktuálně je v nemocnicích v kraji 751 lidí s koronavirem. Novinářům to dnes řekl krajský koordinátor intenzivní péče Josef Škola.

Nová covidová stanice s 35 lůžky vznikla v ústecké Masarykově nemocnici, další se připravuje v Mostě a ode dneška přijímá pacienty s covid-19 k následné péči Lužická nemocnice v Rumburku.

“Před postupující covidovou vlnou se díky spolupráci všech nemocnic v Ústeckém kraji daří navyšovat kapacitu tak, abychom byli za všech okolností schopni poskytnout akutní péči všem pacientů bez ohledu na to, zda covid mají,” uvedl Škola.

Ze všech hospitalizovaných pacientů s covidem jich je na jednotce intenzivní péče 150, z toho 80 na umělé plicní ventilaci. “Stávající počet pacientů vysoce převyšuje maximum z podzimu. Máme plány, jak zvyšovat kapacity, aktuálně jsme schopni se dostat na 930 lůžek, pokud by situace eskalovala, tak ta hranice se pohybuje okolo 1000 lůžek,” uvedl Škola.

Přeloženo do jiných zařízení v ČR bylo z Ústeckého kraje 22 pacientů, což si lze podle Školy představit jako dvě jednotky intenzivní péče. “Dnes jsme dali pokyn na převoz dalších pěti pacientů ze Žatce,” uvedl Škola. Převozy pacientů do zahraničí zatím kraj nevyužil.

Krajský koordinátor věří, že se stagnace růstu počtu pozitivních projeví s odstupem zhruba sedmi dnů do zastavení nárůstu počtu hospitalizovaných. “O víkendu jsme přijali do Masarykovy nemocnice 40 nových pacientů, což je jedna lůžková stanice, proto jsme v neděli večer zprovoznili další covidovou jednotku. Dnes máme 200 pacientů s covidem, před měsícem jsme jich měli 100,” řekl primář infekčního oddělení nemocnice Pavel Dlouhý.

Za minulý týden se v Ústeckém kraji nakazilo covidem 6361 lidí. “S odstupem jednoho až dvou týdnů se šest až osm procent z nich dostane do nemocnice. Bohužel ze statistik vyplývá, že 1,7 procenta osob zemře, což je zhruba 110 lidí, ” uvedl Dlouhý.

V listopadu byl průměrný věk hospitalizovaných s covidem 70 let, v únoru 69 a nyní 66 let. “Vliv na to má situace v domovech seniorů, kde se uskutečnilo očkování. V tuto chvíli v podstatě nepřijímáme žádné pacienty z domovů seniorů,” řekl Dlouhý. Přestože přibývá hospitalizovaných lidí v mladším věku v intenzivní péči, riziková je nemoc podle Dlouhého stále u seniorů. “Průměrný věk zemřelých byl 79 let v lednu a únoru, čtyři procenta jsou zemřelí pod 60 let,” uvedl Dlouhý.

Zpravodaj

Karlovarský kraj chce jednat s Německem o převozu pacientů

16 února, 2021
by andrlovak1

Karlovy Vary 16. února (ČTK) – Karlovarský kraj chce začít jednat s příhraničními nemocnicemi o možnosti převozu pacientů do Německa. Kraj o to usiloval už dříve, přesuny ale musí schválit česká vláda. Na hraniční kapacitu lůžkové intenzivní péče v zemi upozornil na videokonferenci hejtmanů s kabinetem premiéra Andreje Babiše (ANO) hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). Podle něj premiér potvrdil, že vláda má připravený rámec pro takovou spolupráci, jakmile o ni zažádá krajská koordinátorka pro intenzivní péči. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.

Karlovarský kraj dnes také obeslal vedení příhraničních bavorských okresů, aby je informoval o situaci a požádal o stanovisko, zda by bylo možné na přeshraničních transportech pacientů s covidem-19 spolupracovat.

“Jsem přesvědčen, že je možná dohoda o sdílení lůžkové kapacity velmi aktuální. Pravidelně se organizují četné převozy z nemocnic v kraji, nejvíce z té chebské, jde o zhruba deset až 20 pacientů denně, kteří se odvážejí do nemocnic v Jihlavě, Mostu nebo v Teplicích,” uvedl hejtman.

Dodal, že dostává žádosti o aktivaci spolupráce od veřejnosti i zástupců měst, vznikly také různé petice. “Stejně tak registruji vyjádření německých politiků, že na poskytnutí takové pomoci jsou připraveni. Uvědomujeme si, že to není nástroj k vyřešení situace, ale jedna z možností, které bychom měli využít souběžně s mezikrajským transportem v ČR,” řekl Kulhánek. Podle něj komunikace s příhraničními nemocnicemi začne, jakmile kraj obdrží reakci z bavorské strany.

Kvůli epidemii covidu-19 stále čelí nemocnice v Karlovarském kraji náporu pacientů. Z téměř 78 lůžek na jednotkách intenzivní péče a ARO zůstává volných šest, z nichž dvě jsou pro pacienty s covidem. Ze zhruba 598 standardních nemocničních lůžek s kyslíkem je pro nakažené novým koronavirem volných 24. Reprofilizovaná lůžka, tedy ta, která byla původně určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti, jsou na intenzivní péči téměř obsazena.

Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý, který řídí kapacity nemocnic při epidemii, v pátek uvedl, že Česko začne oslovovat okolní státy s žádostí o pomoc s pacienty s covidem-19 při zaplnění 90 procent celkové rezervy lůžek. V pátek bylo podle informací na webu ministerstva volných 16 procent lůžek na jednotkách intenzivní péče a 26 procent standardních lůžek.

Zpravodaj

Další opatření mají zbrzdit šíření covidu, Praze docházejí lůžka

23 září, 2020
by CRS Webmaster

Praha 23. září (ČTK) – Na přibývání nakažených koronavirem v Česku reaguje ministerstvo zdravotnictví dalšími opatřeními. Restaurace a bary budou muset od čtvrtka zavírat ve 22:00, zpřísní se také regulace počtu lidí na venkovních i vnitřních akcích. Uzavření prvního stupně základních škol ale podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) nepřichází v úvahu. Uvedl také, že lůžka s ventilátory v pražských nemocnicích jsou téměř zaplněná a je třeba zapojit další kapacity. Ústřední krizový štáb aktivoval krajské krizové štáby.

Úterních 2394 nových případů koronaviru je druhý nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Nakažených je aktuálně 26.476 lidí, tedy poprvé od dubna víc než dosud vyléčených. Rekordní je počet 581 hospitalizovaných s nemocí covid-19 a dosavadní maximum je také 115 pacientů ve vážném stavu. Výrazně roste počet úmrtí lidí s koronavirem, za září jich přibyla více než stovka na celkových 531.

Nadále platí, že většina nakažených má mírný průběh nemoci, kvůli lidem v nemocnicích je ale podle Prymuly potřeba zapojit kapacity, které nejsou dosud vyčleněny pro pacienty s covidem-19. “Chceme zrušit bariéru mezi lůžky covid a necovid,” řekl ministr. Hospitalizovaní by podle něj měli zůstávat v krajích, jejich převoz do centrálních zařízení nedává smysl. Kvůli rostoucímu počtu nakažených zdravotníků se pro ně změní karanténní opatření. Zdravotníci bez příznaků budou moci dál pracovat v respirátorech.

Ministerstvo zdravotnictví kvůli šíření nákazy rozšiřuje mimořádná opatření. Povinné uzavření restaurací a barů od 22:00 do 06:00 bude platit od čtvrtka zatím na dva týdny. Dosud museli provozovatelé zavírat o půlnoci. Nadále může být v provozovně stravování jen tolik lidí, kolik má míst k sezení a mezi zákazníky musí být odstup nejméně 1,5 metru, pokud nesedí u jednoho stolu. Prymulou avizované zpřísnění pravidel pro kadeřnictví a holičství se v textu opatření zveřejněném na webu ministerstva neprojevilo.

Další nové opatření omezuje od čtvrtka počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Platit má také dva týdny. Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob, nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy.

Smysl podle Prymuly přestává mít takzvaný semafor, mapa hodnotící regiony podle rizika nákazy. Do dvou týdnů bude celá červená, řekl. Hygienikům by měl podle ministra usnadnit práci webový formulář, na kterém jim nakažení mohou předat informace o svých rizikových kontaktech. Takzvané sebereportování by mělo začít fungovat v pátek, původní termín byl v pondělí. Kapacity laboratoří na testování se podle Prymuly blíží 30.000 za den, limitem je ale kapacita odběrových míst.

K české vakcíně na covid-19 ministr uvedl, že výsledky první fáze jejího testování posoudí odborníci z České vakcinologické společnosti. “Na základě toho se rozhodneme, jestli by ta vakcína postoupila do klinických zkoušek fáze dvě,” řekl. Bude posouzena její kvalita a šance uspět.

Aktivace krajských krizových štábů je podle šéfa ústředního štábu Jana Hamáčka (ČSSD) nutná k zapojení složek Integrovaného záchranného systému (IZS) do opatření proti šíření koronaviru v regionech. O účasti opozice v ústředním štábu by případně rozhodoval premiér Andrej Babiš (ANO), uvedl Hamáček. Ústřední štáb se také dohodl na posílení mobilních volebních komisí, aby mohly při říjnových senátních a krajských volbách obsloužit až 16.000 lidí v karanténě.

Hygienici dnes zakázali prezenční výuku na vysokých školách v dalších regionech. Nově se zákaz týká středních Čech a Chebska. Ředitelské volno, jak ho na pátek kvůli zpomalení šíření nemoci doporučil Prymula, základní školy vyhlašovat spíš nebudou, zjistila ČTK.

Zařadit prakticky celou ČR mezi rizikové oblasti by dnes mohlo Německo, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by to posílilo odliv turistů z tuzemska i v dalších dvou letech a získat zpět pověst bezpečného státu bude téměř nemožné. Opatření připraví lázně v ČR o zbytek hostů z ciziny, míní Svaz léčebných lázní.

red dvd snm

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Přístavby Kardiologie

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter