MedNews.cz

Slováci vykupují jodové tablety, úřad je nedoporučil užívat jako…

1 března, 2022
by andrlovak1

„Užívání jodové profylaxe jako prevence se důrazně nedoporučuje. Dlouhodobé užívání může způsobit ohrožení srdečně-cévního systému a poškození štítné žlázy,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí slovenského ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášová.

Podle Eliášové se jodové preparáty používají při úniku radiace, jodid draselný se užívá na ochranu před navázáním radioaktivního jódu na štítnou žlázu.

Lékárny v zemi zásobami jodových tablet běžně nedisponují. „Vzhledem k tomu, že tento lék není standardně dostupný v lékárnách a aktuálně není dostupný ani u držitelů povolení na velkodistribuci, nelze požadavkům vyhovět,“ citoval portál tvnoviny.sk šéfa Slovenské lékárnické komory Ondreje Sukeľa.

Radiaci v zemi monitoruje prostřednictvím sítě zařízení úřad hlavního hygienika, který ohlásil, že pro případ změn v radiační situaci bude o tom veřejnost informovat.

Slováci také ve větším počtu žádají o vydání cestovního pasu. „Zájem o vydání cestovních pasů se oproti předchozím týdnům zvýšil. Především (se zvýšil zájem) o cestovní pasy pro děti, a to zejména v urychlené lhůtě do dvou a do deseti pracovních dnů,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Nezletilí, kteří nemají občanský průkaz, potřebují cestovní pas i na cesty po EU.

Prevence a léčba

S některými typy leukemie už pacienti nemusí na transplantaci,…

30 prosince, 2021
by andrlovak1

Výskyt nemocí krve podle Cetkovského v posledních letech trochu stoupá, významně se ale mění trendy v léčbě. Zatímco některé typy leukemie byly dřív důvodem k transplantaci, dnes pacienti mohou dostat lék, který dvakrát denně spolknou. Vyvinuly se i samotné transplantace kostní dřeně, které jsou nyní podle ředitele poměrně bezpečnou metodou. I přes výzkum nových metod léčby se Cetkovský domnívá, že transplantace se budou i v budoucnu k léčbě některých onemocnění krve používat. „Ale budou se muset používat tak, aby byly méně toxické, daly se třeba dělat ambulantně,“ uvedl. Pravděpodobně se k transplantacím budou přidávat chytré molekuly, buněčná terapie či monoklonální protilátky a lékaři budou hlídat, aby se nádor pacientovi nevrátil. „Protože v hematologii největší problém je, ne že ten nádor neumíme zaléčit, ale že se nádor časem vrátí. A proto všechno naše úsilí je napnuto k tomu, aby se nádor nevrátil nebo vrátil co nejmenšímu počtu pacientů,“ uvedl ředitel.

ÚHKT udělá ročně 80 až 85 transplantací kostní dřeně, což je podle ředitele v současných prostorách a s nynějším personálem strop toho, co může zvládnout. Navýšení počtu zákroků by měla umožnit nynější rozsáhlá přestavba areálu ÚHKT. Na jaře příštího roku by se měl otevřít nový pavilon progresivní medicíny, v kterém bude moderní robotická kryobanka, lékárna či posluchárna. Zhruba ve stejné době bude hotová také rekonstrukce pavilonu s transfuzním úsekem. Následovat bude přestavba dalšího pavilonu, kde by mělo vzniknout centrum vědy a výzkumu, a rekonstrukce kliniky.

„Během deseti, 12 let by to mělo být kompletně přestavěné. Měly by tady být nové programy, nové týmy, ale i třeba takové věci, jako ekologické vytápění, zdroje tepla na hlubinné vrty, pokud se nám podaří získat dotace,“ uvedl Cetkovský. Náklady na přestavbu ředitel odhaduje na 600 milionů až miliardu korun. Část peněz získává ústav z fondů EU, část hradí ze svých úspor.

Kromě léčby pacientů se ÚHKT věnuje také výzkumu, v poslední době se podle ředitele velmi rozvíjí výzkum imunoterapie. Tato disciplína využívá buňky, které bojují proti leukémii, a snaží se je nasměrovat proti nádoru u pacienta, v tomto případě proti leukémii. Využití může mít především u těch typů nádorů, které jsou nyní neléčitelné pomocí chemoterapie a transplantace kostní dřeně. ÚHKT získal podle Cetkovského souhlas od Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zahájením fáze I klinické studie, ve které se na několika pacientech bude prověřovat bezpečnost léku vyvinutého v ÚHKT.

Ústav rovněž spravuje banku pupečníkové krve pro nepříbuzné dárcovství. Banka už více než dva roky nepřijímá nové štěpy a předpokládá se, že bude časem utlumena, protože spravované štěpy vyexpirují. Podle vedoucího oddělení buněčné terapie ÚHKT Roberta Pytlíka byl vznik bank pupečníkové krve v 90. letech minulého století dobrým nápadem. Tehdy měla dárce v rodině jen asi čtvrtina pacientů, kteří transplantaci krvetvorných buněk potřebovali. Také nepříbuzných dárců ve veřejných registrech bylo asi desetkrát méně než nyní. Vyhledávání vhodného nepříbuzného dárce vzhledem k technice a propojení jednotlivých center trvalo třeba půl roku, zatímco pupečníky byly odebrané, vyšetřené a připravené hned k použití. „Byla to metoda, díky které dostaly šanci na vyléčení desetitisíce dětí po celém světě,“ řekl ČTK Pytlík.

Význam bank pupečníkové krve ale začal klesat poté, co lékaři dokázali bezpečně udělat takzvané haploidentické transplantace, kdy má dárce s pacientem jen poloviční shodu v tkáňových znacích. Tuto průlomovou metodu ÚHKT poprvé použil v roce 2014. Napůl shodnými jsou rodiče, děti a někteří ze sourozenců nemocného. Mezi příbuznými nebo v registru dárců kostní dřeně je tak podle Cetkovského možné najít dárce téměř pro všechny pacienty.

Banky pupečníkové krve byly zamýšlené pro děti, ve štěpech z pupečníku je totiž menší množství buněk, které by pro transplantaci dospělého člověka nemuselo stačit. Transplantacím z pupečníkové krve se podle Pytlíka i nadále věnují na dětské klinice Fakultní nemocnice v Motole. Většina štěpů, které ÚHKT k transplantacím vydal, mířila podle Pytlíka do zahraničí.

Šárka Stříhavková mal

Výzkumy a studie

Pfizer hlásí slibné předběžné výsledky ohledně účinnosti své covidové…

5 listopadu, 2021
by andrlovak1

Pfizer se oznámením připojuje k závodu farmaceutických firem o to, kdo dokáže dříve přijít s co nejúčinnějším lékem na covid-19. Firma Merck pro tento účel již otestovala antivirotikum molnupiravir, které nyní posuzují mimo jiné regulační úřady v USA a EU. Británie se ve čtvrtek stala první zemí, která použití přípravku schválila.

Zásadní výhodou těchto léků je právě způsob jejich podávání. Všechny nyní používané přípravky na léčbu covidu-19 se totiž musí aplikovat nitrožilně nebo injekcí, takže pacienti musí přijít do nemocnice, které jsou při silných vlnách nákazy často na hranicích svých možností.

Podle předběžných výsledků studie Pfizeru na 775 dospělých se u pacientů, kteří dostali novou pilulku společně s dalším antivirotikem, snížila míra hospitalizace a úmrtí o 89 procent oproti skupině, která dostala neúčinnou látku, takzvané placebo. V nemocnici skončilo po léčbě novou látkou od Pfizeru méně než jedno procento z testovaných osob a nikdo nezemřel. V kontrolní skupině, kde lidé dostali placebo, bylo hospitalizovaných sedm procent lidí a sedm lidí tam po nákaze zemřelo.

Účastníci studie byli všichni neočkovaní s mírným až středně těžkým průběhem covidu-19. Všichni byli rovněž považováni za rizikové pacienty vzhledem k dlouhodobým problémům se zdravím, například kvůli cukrovce, obezitě či onemocněním srdce. Léčba novou pilulkou u nich byla zahájena čtyři až pět dní po nástupu příznaků a trvala pět dní. Pfizer se však příliš nevyjádřil k tomu, jaké měly léky vedlejší účinky.

Registrace pilulky

Panel nezávislých expertů doporučil Pfizeru testy zastavit, což je při velmi dobrých průběžných výsledcích běžná praxe. Data z testů nicméně ještě neprošla recenzním řízením a nevyšla v odborném časopise.

„Podobně jako u dalších léčivých přípravků proti nemoci covid-19 by případná registrace tohoto antivirotika probíhala na úrovni Evropské agentury pro léčivé přípravky, nikoliv na národní úrovni,“ uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková. Léčivá látka Pfizeru je podle ní uvedena v přehledu antivirotik, jejichž výrobci jsou s EMA v kontaktu. SÚKL předpokládá, že o dalších krocích týkajících se třeba předložení žádosti o registraci bude EMA informovat, jakmile to bude relevantní.

Merck

Společnost Merck na začátku října oznámila, že její pilulka proti covidu-19 snižuje riziko hospitalizace po nákaze koronavirem o 50 procent. Experti však varují, že tento údaj nelze srovnávat s výsledkem testů léku od Pfizeru kvůli odlišnosti jednotlivých studií. Schválením pilulky od firmy Merck se nyní zabývá jak americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), tak Evropská agentura pro léčivé prostředky (EMA).

Pilulka od Pfizeru, podobně jako ta od firmy Merck, obsahuje účinnou látku, která byla objevena již dříve a původně sloužila pro jiné účely. Pfizer například své antivirotikum objevil v roce 2003 při studiu viru SARS. Funguje tak, že zablokuje funkci klíčového enzymu, který virus potřebuje k šíření v lidském těle.

Prevence a léčba

Spotřeba antibiotik za 30 let stoupla o pětinu, až…

30 září, 202120 října, 2021
by andrlovak1

V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. Narůstající trend se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií. Tyto druhy antibiotik mají podle Žemličkové větší vliv na antibiotickou rezistenci než základní typy, jako je penicilin.

Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.

Antibiotika lidé často podle Žemličkové užívají pro jakýsi pocit jistoty, někdy je lékaři předepíší v důsledku tlaku pacientů či rodičů dětí. „Pacienti by si měli uvědomit, že naprostá většina onemocnění mimo nemocnici antibiotika nepotřebuje,“ řekla Žemličková. Zároveň lékaři by měli mít větší odvahu a vysvětlit pacientům, že na kašel antibiotika nejsou potřeba. Pomoci jim mohou také některá vyšetření, která určí, zda se jedná o bakteriální infekci. V ordinacích praktiků se podle Žemličkové pro tyto účely poměrně běžně užívají například takzvané CRP testy.

Statistiky

Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi 40 procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent. Přestože se jedná o lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi 18 procent lidí, nejčastěji kvůli kašli, nachlazení a kožním problémům.

Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33.000 lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik.

Aktuálně

Přibylo nelegálních zásilek léků, podle pražských celníků kvůli omezení…

19 srpna, 202126 srpna, 2021
by andrlovak1

Celkem bylo v 52 případech zadrženo 2367 tablet léků, které nemohou lidé vyvážet bez povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Nejčastěji se jednalo o balení Neurolu, Lexaurinu, Xanaxu, Stilnoxu, Zolpidemu, Diazepamu a Klonazepamu,“ uvedla mluvčí. „Je zakázáno vyvážet v zásilkách léky obsahující účinné látky uvedené na seznamu návykových látek,“ doplnila. Vývoz i dovoz těchto látek je trestným činem, stejně jako obchod s drogami. Seznam zmíněných látek určuje nařízení vlády.

„Lidé nemohou cestovat, a proto vlastně nemohou ty léky dopravit jinou cestou než tou zásilkou,“ uvedla Miškovská možný důvod nárůstu počtu nelegálních zásilek.

Prevence a léčba

Projekt má pomoci zmapovat v ČR výskyt vzácných nemocí…

10 srpna, 202112 srpna, 2021
by andrlovak1

Základem projektu je web Orphanet, na kterém zájemci najdou informace o tom, jaká existují vzácná onemocnění, kde jsou specializovaná centra, která se jejich léčbou zabývají a jaké léky jsou dostupné. Jsou tam také kontakty na pacientské organizace či odkazy na odborné publikace.

Z původně francouzského webu, který do češtiny přeložili pracovníci ÚZIS, pak vzešla terminologie a kódy k vykazování péče, které se nyní zavádí do českého zdravotnictví. Odborníci si od toho slibují, že se podaří lépe zmonitorovat výskyt vzácných onemocnění v ČR, jejich léčbu a náklady veřejného zdravotního pojištění.

Celosvětově existuje asi 6000 vzácných onemocnění. Jedná se o takové poruchy, které se vyskytují u méně než pěti lidí z každých 10.000. Podle lékařky Pavly Doležalové z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) většinou postihují pacienty dlouhodobě nebo celoživotně a často mají závažný až život ohrožující průběh. U 80 procent z nich jsou to vrozené poruchy, které se začnou projevovat už v dětství. Ne u všech pacientů se podaří v dětství správně určit diagnózu. Podle Doležalové existují pacienti, u kterých se na diagnózu přijde po několika měsících, ale i tací, u kterých to trvá několik let.

Dostupnost péče

Péče o pacienty se vzácnými onemocněními není podle lékařky v ČR dostupná všem a v takové míře, v jaké by bylo potřeba. Specializovaná centra jsou jen ve velkých městech a mají omezenou kapacitu. Chybí také specialisté, kteří by přebrali péči o pacienty v dospělosti. Nejsou ani údaje o tom, kolik pacientů v ČR je, jaké mají diagnózy a kolik péče o ně stojí.

Motolská nemocnice, VFN a Fakultní nemocnice Brno společně s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a ÚZIS nyní podle Doležalové pracují na projektu, který by měl náklady na péči o pacienty se vzácnými onemocněními zmapovat. ÚZIS zase vytváří národní registr vzácných onemocnění, který by měl shromáždit data o výskytu těchto chorob. První data by mohla být k dispozici na konci příštího roku.

Výzkumy a studie

EK se dohodla s firmou GSK na dodání zkoumaného…

28 července, 2021
by andrlovak1

Sotrovimab může být použit pro léčbu pacientů s mírnými příznaky covidu-19, kteří nepotřebují přídavný kyslík. Probíhající výzkumy podle EK naznačují, že nasazení této léčby může pomoci snížit počet pacientů, kteří potřebují hospitalizaci nebo přijetí na jednotku intenzivní péče.

Komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová upřesnila, že EK si dala za cíl schválit do října nejméně tři nová léky na covid-19. „Společně s vakcínami budou bezpečná a účinná léčiva hrát klíčovou roli při návratu Evropské unie do normálu,“ sdělila Kyriakidisová. Členské státy, které budou mít o sotrovimab zájem, jej budou moci prostřednictvím EU nakoupit v okamžiku, kdy jeho nouzovou registraci doporučí EMA a následně schválí EK.

Protilátka

Přípravek od GSK a Vir Biotechnology, známý také pod názvem VIR-7831, je monoklonální protilátka. Ta se dokáže navázat na S-protein viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, a tímto způsobem znemožní viru vstupovat do buněk lidského těla.

Mimořádné použití sotrovimabu v květnu schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Sotrovimab se může podle FDA používat při lehkém až středním průběhu nemoci, a to u lidí starších 12 let.

České zdravotnictví

Lékárníci: Díky epidemii se zjednodušilo vydávání léků

3 června, 2021
by andrlovak1

„Dokázali jsem udržet lékárenskou péči kompletně dostupnou. Prakticky všechny lékárny byly celou dobu otevřené,“ řekl prezident ČLnK Aleš Krebs. Lékárny byly doplněné o plexiskla, častěji se dezinfikovalo nebo se omezil maximální počet pacientů v lékárně.

Lékaři a lékárníci se shodují na tom, že pro zachování zdravotní péče v době pandemie byl zásadní nedávno zavedený elektronický recept, který umožnil lékařům předepisovat léky na recept i na dálku bez osobního kontaktu s pacientem. Podle člena Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnost Jana Evangelisty Purkyně Stanislava Konštackého se podařilo prosadit i to, aby zdravotní pojišťovny telefonickou nebo e-mailovou konzultaci lékařům hradily.

Zásadní pomocí pro lékárníky v loňském roce podle Krebse bylo to, že se všechny elektronické recepty pacienta dají nově najednou načíst z jeho občanského průkazu. „V té době, kdy začala epidemie, se dramaticky zvýšil počet receptů odeslaných SMS. Bylo jich tolik, že to začalo dělat časový problém,“ vysvětlil. Každý kód z mobilu museli lékárníci přepisovat zvlášť pro každý lék. Navíc brát do ruky cizí telefon bylo i zdravotní riziko. Dodal, že lidé ale nemohou s cizím průkazem vyzvednout léky třeba příbuzným. Pro takovou pomoc si musí nechat od lékaře recept poslat jinou formou, například právě SMS nebo e-mailem nebo klasicky kódem vytištěným na papír.

Některá opatření, která lékárny zavedly, podle Krebse dávají smysl a mohly by zůstat i nadále. „Akutní respirační virózy takřka vymizely,“ řekl. Proto by lidé mohli v období chřipek dál používat ochranu úst a nosu, aby neohrožovali své okolí. Nemělo by to být ale podle něj nařízeno, spíš doporučeno.

Předpisy na dálku

Podle praktických lékařů bylo zásadní změnou uzavření čekáren pro pacienty, kterým doporučovali před návštěvou nejprve zavolat a k návštěvě se objednat. Konštacký ale dodal, že všechny léky nejde předepisovat na dálku a osobní kontakt s pacientem je nenahraditelný, elektronická preskripce ale podle něj zásadně pomohla u stabilizovaných chronických pacientů.

Od loňského července mají lékaři i lékárníci možnost podívat se u pacientů do soupisu všech léků. „Je to opravdu velká pomoc třeba u seniorů, kteří si nemohou vzpomenout na všechny léky,“ řekla mluvčí komory, lékárnice Michaela Bažantová.

Lidé se podle ní v době epidemie přicházeli do lékárny také jen na něco zeptat. Například jak se mají starat o roušky nebo jak použít samotest. „Pacienti se nás velmi často ptají, co si myslíme o očkování, jaké mají očekávat nežádoucí účinky nebo jak se chovat před očkováním,“ uvedla.

Někdy jim musí vyvracet také informace z internetu, například o možnosti užívat kyselinu acetylsalycilovou ke zmírnění případných nežádoucích účinků. Bažantová varovala, že ji nesmí užívat lidé, kteří mají žaludeční vředy, léky na ředění krve nebo děti.

Zástupci komory také připomněli, že se farmaceuti podílejí také přímo na očkování. „V řadě očkovacích center lékárníci připravují jednotlivé dávky do stříkaček,“ dodala. Zastáncem očkování přímo v lékárnách je například předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. V mnoha zemích to podle něj funguje.

Podle praktického lékaře Konštackého to ale není vhodné. „Byli jsme proti tomu, aby se očkovalo v lékárnách, protože je tam málokdy pro to vhodný prostor,“ uvedl. Počítat je třeba i s rizikem alergické reakce.

České zdravotnictví

Glenmark má povolení na dovoz a distribuci léku na…

18 května, 2021
by andrlovak1

Nadnárodní farmaceutická společnost Glenmark Pharmaceuticals Distribution s.r.o. získala před dvěma týdny povolení od Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ) k dovozu a distribuci léku Fabiflu v režimu specifického léčebného programu. Jedná se o lék obsahující léčivou látku favipiravir, který je možné používat při léčbě pacientů s mírným či středně těžkým průběhem onemocnění Covid-19 (SARS-CoV-2).

Účinná látka favipiravir byla vyvinuta v Japonsku a společnost Glenmark začala vyrábět svůj favipiravir v létě loňského roku v Indii. Tento lék společnost Glenmark distribuuje aktuálně v dalších zemích, např. na Slovensku nebo v Norsku.

Favipiravir patří do skupiny antivirotik, které zastavují replikační cyklus viru. Tím zabraňuje v jeho dalším šíření a v důsledku se tak sníží u pacientů riziko propuknutí těžkého průběhu nemoci a následné potřebě hospitalizace.

„V tuto chvíli zahajujeme přípravu distribuce do zdravotnických zařízení, kde na Fabiflu už delší dobu čekají. Řešíme také další dovoz léku. Zároveň žádáme o schválení úhrady, aby byl lék pro pacienty hrazen. Jsme opravdu rádi, že se nám nakonec podařil souhlas Ministerstva zdravotnictví získat, protože doufáme, že Fabiflu by mohl mít pozitivní vliv na snížení počtů hospitalizovaných a pacientů, kteří se potýkají s těžkým průběhem nemoci Covid-19, “ uvádí Mgr. Pavel Zachrla, generální ředitel společnosti Glenmark.

V České republice může být použit nejen v nemocnicích, ale díky souhlasu Ministerstva zdravotnictví ČR a stanovisku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a MZ i v ambulantní péči, tzn. i u praktických lékařů.

Zpravodaj

Ivermektin je proti parazitům, podává se i covidovým pacientům

4 března, 2021
by andrlovak1

Praha 4. března (ČTK) – Vybrané údaje o léku proti parazitům ivermektin, jehož distributorem je Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a který podle některých názorů může pomoci nemocným s covidem-19:

– Ivermektin je přípravek proti parazitům, používá se v humánní i veterinární medicíně, hlavně u skotu a ovcí. U lidí lék pomáhá proti lymfatické filariáze (elefantiáze) a říční slepotě. Obě nemoci se vyskytují převážně v Africe a způsobují je vlasovec mízní a vlasovec kožní.

– První z těchto hlístů napadá a ucpává mízní cévy, které se následně zvětšují a způsobují lidem nepříjemné bolesti a horečky střídané zimnicemi. Nakažení takzvanou elefantiázou (sloní nemocí) jsou kvůli nepřehlédnutelným otokům zejména v rozvojových zemích odsunuti na okraj společnosti, kde zapadnou do bídy a sociální izolace.

– Druhý zmíněný hlíst putuje tělem přes různé orgány, přičemž pouť jeho larev často končí v oku. Dospělé hlístice se pak v lidském těle množí. Po uhynutí se spustí silná reakce imunitního systému, která zničí i okolní tkáň oka. Toto poškození může skončit i naprostým oslepnutím.

– Lék objevili v roce 1970 irský vědec působící v USA William Campbell a Japonec Satoši Omura na základě kultivace bakterií rodu Streptomyces získaných ze vzorků půdy v Japonsku.

– Patent na lék získala firma Merck v roce 1981 a ve stejném roce se začal užívat k léčbě zvířat. Od roku 1987 se užívá při léčbě lidí.

– V roce 2015 získali za objev ivermektinu Campbell a Omura Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, rozdělili si poloviční podíl. Druhá část připadla čínské farmakoložce Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie.

– Nyní se objevují v části lékařských kruhů názory, že ivermektin pomáhá pacientům s koronavirem s těžším průběhem. V Česku není lék registrovaný a Státní ústav pro kontrolu léčiv dříve uvedl, že má zatím k tomuto léku málo informací na to, aby jej mohl k léčbě covidu-19 doporučit.

– Lék zkouší k léčbě pacientů s covidem nemocnice u svaté Anny v Brně, která lék dala od loňského listopadu 30 pacientům. „Zatím se jedná o malý počet pacientů na to, abychom mohli dělat ucelené závěry. Nicméně tolerance léčby byla velmi dobrá, nežádoucí účinky minimální, zdravotní stav velké většiny pacientů se po užívání ivermektinu a ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů,“ uvedl primář I. interní kardioangiologické kliniky nemocnice Michal Rezek.

– Ve středu ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) povolily Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně distribuovat dodávku ivermektinu. Brněnské nemocnici se k dnešnímu ránu ozvalo 20 nemocnic se zájmem o lék, distributor by měl rozvoz zahájit odpoledne. Podle portálu iROZHLAS.cz nejnovější zásilku nemocnice získala za pomoci premiéra Andreje Babiše z Bulharska, kde se vyrábí. Podle Babiše v úterý do Česka dorazil lék ivermektin pro 20.000 lidí.

– Společnost Merck před měsícem v prohlášení uvedla, že nejsou vědecká data, že by přípravek mohl léčit covid-19. Také některé odborné společnosti v Česku zůstávají zdrženlivé.

– Lék byl už použit například na Slovensku, kde je ale pohled na něj v odborných kruzích také nejednoznačný. V Rakousku nebo v Maďarsku je lék ve volném prodeji.

Srpen

Září 2025

Říjen

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE

29
30
1
2
3
4
5

Událost pro Září

30

Žádné události

Událost pro Říjen

1

Žádné události

Událost pro Říjen

2

Žádné události

Událost pro Říjen

3

Žádné události

Událost pro Říjen

4

Žádné události

6
7
8
9
10
11
12

Událost pro Říjen

5

Žádné události

Událost pro Říjen

6

Žádné události

Událost pro Říjen

7

Žádné události

Událost pro Říjen

8

Žádné události

Událost pro Říjen

9

Žádné události

Událost pro Říjen

10

Žádné události

Událost pro Říjen

11

Žádné události

13
14
15
16
17
18
19

Událost pro Říjen

12

Žádné události

Událost pro Říjen

13

Žádné události

Událost pro Říjen

14

Žádné události

Událost pro Říjen

15

Žádné události

Událost pro Říjen

16

Žádné události

Událost pro Říjen

17

Žádné události

Událost pro Říjen

18

Žádné události

20
21
22
23
24
25
26

Událost pro Říjen

19

Žádné události

Událost pro Říjen

20

Žádné události

Událost pro Říjen

21

Žádné události

Událost pro Říjen

22

Žádné události

Událost pro Říjen

23

Žádné události

Událost pro Říjen

24

Žádné události

Událost pro Říjen

25

Žádné události

27
28
29
30
31
1
2

Registrace pilulky

Merck

Statistiky

Dostupnost péče

Protilátka

Předpisy na dálku

Kalendář akcí

Září 2025

Událost pro Září

30

Událost pro Říjen

1

Událost pro Říjen

2

Událost pro Říjen

3

Událost pro Říjen

4

Událost pro Říjen

5

Událost pro Říjen

6

Událost pro Říjen

7

Událost pro Říjen

8

Událost pro Říjen

9

Událost pro Říjen

10

Událost pro Říjen

11

Událost pro Říjen

12

Událost pro Říjen

13

Událost pro Říjen

14

Událost pro Říjen

15

Událost pro Říjen

16

Událost pro Říjen

17

Událost pro Říjen

18

Událost pro Říjen

19

Událost pro Říjen

20

Událost pro Říjen

21

Událost pro Říjen

22

Událost pro Říjen

23

Událost pro Říjen

24

Událost pro Říjen

25

Událost pro Říjen

26

Událost pro Říjen

27

Událost pro Říjen

28

Událost pro Říjen

29

Událost pro Říjen

30

Newsletter