České zdravotnictví O dodávkách ministerstvo jednalo od začátku letošního roku. Nechtělo ale platit dopředu určený počet dávek, které by se nemusely pro pacienty využít.
“Tato smlouva umožňuje objednávat dle potřeby. Nespotřebované léky se tak nebudou muset hradit ze státního rozpočtu, jako tomu bylo v některých případech dříve, například u monoklonálních protilátek,” dodal Jakob.
Prevence a léčba Myelodysplastický syndrom (MDS) je onkologické onemocnění kostní dřeně, při kterém dochází k nízké produkci nefunkčních krevních buněk. “Díky tomu mají pacienti nedostatek červených a bílých krvinek, klíčových pro obranyschopnost organismu, a dále i destiček pro krevní srážení,” popsala fakulta v tiskové zprávě. Pacienti pak mají krevní podlitiny, častá vnitřní krvácení a jsou méně odolní proti bakteriálním a virovým infekcím, například zápalu plic.
Léčí se podle závažnosti onemocnění pomocí antibiotik a opakovanými krevními transfuzemi, ve výjimečných případech transfuzemi kostní dřeně. V Evropě jsou s MDS ročně diagnostikováni čtyři pacienti na 100.000 osob, při počtu obyvatel kontinentu jde asi o 7500 lidí každý rok. Jen VFN v Praze jich ročně registruje asi 80.
Kritickou fází onemocnění je, když myelodysplastický syndrom (MDS) přechází do akutní myeloidní leukemie, kdy je přežití nemocných často velmi krátké. Pacienti se při tomto přechodu dosud na celém světě léčí lékem 5-azacytidin, který v 70. letech minulého století vynalezli v Československé akademii věd.
Lék ovlivňuje takzvané jaderné enzymy DNA metyláz, které jsou v leukemických buňkách geneticky a funkčně narušené. “Navrhli jsme zkombinovat azacytidin s další látkou nazvanou G-CSF, podporující vznik a vývoj bílých krvinek v kostní dřeni. Nejen že se nám podařilo prokázat léčebné účinky nové kombinace a především její bezpečné působení na pacienty, ale také prodloužit jejich přežití v řádu měsíců,” uvedl vedoucí výzkumu z 1. lékařské fakulty UK a centra Biocev Tomáš Stopka.
“Zároveň jsme zjistili, že kombinace látek navodí signifikantně více léčebných odpovědí, což je přelomové a zásadní pro další výzkum i klinické testování na pacientech,” dodal. Pro pacienty je tak léčba efektivnější a bezpečnější.
Pětileté studie, kterou Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v roce 2017, se účastnilo 76 pacientů z České republiky a v současné době se jedná o jejím rozšíření na evropskou úroveň. Vedle již testovaných léků 5-azacytidin a G-CSF bude její součástí i další lék venetoclax.
České zdravotnictví Holý stál například za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Antivirotikum Viread je vyráběné na základě licence jeho původních objevů, stejně jako jiný účinný lék působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice nebo další preparát, úspěšně potírající virovou hepatitidu typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary.
U Antonína Holého vždy platilo, že své milované chemii věnoval celý život a laboratoř považoval za svůj živel. To, co leckomu přijde jako odříkání, bylo pro rodilého Pražana každodenní praxí. Dvanáct hodin v laboratoři obvykle vystřídal večer vyplněný sledováním odborné literatury, přípravou přednášek, publikací a vědeckých výsledků.
“Věda vyžaduje opravdu hodně práce,” tvrdil muž, který se víc než vědcem či badatelem vždy cítil být hlavně vědeckým pracovníkem. A to i během osmi let na přelomu tisíciletí, kdy celému Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR šéfoval. “Já osobně bych byl v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,” řekl mimo jiné. Složil tak kompliment své domovské instituci, v níž pracoval přes půl století.
Do Ústavu organické chemie a biochemie Holého přijal jeden ze zakladatelů české biochemie František Šorm. Holý sice vystudoval s červeným diplomem chemii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, ale místo tam pro něj nebylo, i když měl komunisty žádaný dělnický původ. Někdo ho totiž udal, když se nevybíravě vyjádřil k zásahu Sovětů proti maďarské revoluci v roce 1956. Šorma ale případné politické potíže nezajímaly a Holému umožnil v roce 1960 nastoupit.
Nadějný vědec po třech letech přešel do vznikající laboratoře chemie nukleových kyselin. Oddělení později také 20 let vedl. Za vyloženě šťastné lze označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976.
Tehdy začala mnohaletá spolupráce, při níž vědecké týmy z obou zemí zkoumaly, jestli by nově objevené látky nebyly účinné proti virům. Šťastnou náhodou hned první várka několika vzorků zaslaných k testování do Lovaně obsahovala látku, která účinná byla, a úspěšná spolupráce pokračovala nadále.
Holý byl autorem či spoluautorem několika stovek publikací a šesti desítek patentů. Patenty na léky z jeho laboratoře dodnes zajišťují významnou část rozpočtu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Vědec, který se dlouhodobě potýkal s chronickým zánětem hrtanu, získal řadu ocenění včetně Descartovy ceny Evropské unie (2001) nebo Medaile Za zásluhy (2002).
Prevence a léčba “Za rok 2021 bylo v Ústavní lékárně KNTB vydáno celkem 130.960 receptů a 14.354 poukazů. V roce 2020 bylo vydáno celkem 130.138 receptů a 12.833 poukazů. Ve volném prodeji nakoupilo v lékárně loni 80.516 pacientů oproti 69.059 v roce 2020,” uvedla mluvčí.
Nemocniční lékárna KNTB má běžně k dispozici dvě provozovny. Centrální lékárnu, jejíž součástí je také lékárenská pohotovost, a pobočku v budově ředitelství nemocnice, která je dočasně kvůli rekonstrukci zavřená a začne fungovat v září. “Lékárna v nemocnici se nejvíce liší od těch ostatních tím, že připravuje individuální léčivé přípravky pro pacienty na lůžkových odděleních. Máme také akreditované pracoviště klinické farmacie, které poskytuje klinickofarmaceutické služby zejména pro nemocnici,” uvedl vedoucí Ústavní lékárny KNTB Pavel Kurfürst.
“Práce je to opravdu různorodá a především zodpovědná. Při příjmu léků od dodavatelů musíme ověřovat jedinečné FMD kódy, aby se mezi nimi nevyskytly padělky, důležitá je také kontrola nakupovaných surovin pro přípravu léků a samozřejmě výdej a příprava léčivých přípravků. Nejčastěji připravujeme masti a roztoky pro vnější použití a tobolky pro vnitřní užití. Často také připravujeme oční kapky,” uvedl Kurfürst. Počet individuálně připravovaných léků ve zlínské krajské nemocnici neustále narůstá. Od roku 2017 do letošního roku vzrostl o 26 procent.
Ústavní lékárna KNTB připravuje také cytostatika. Jde o sterilní léčivý přípravek ve formě injekce nebo infuze pro onkologické pacienty. Obsahuje potenciálně nebezpečnou cytotoxickou látku, příprava musí být proto v izolovaném boxu, také ve sterilním prostředí. “Dávku určuje lékař vždy individuálně pro každého pacienta, připravující farmaceutický asistent dávku přesně odměří, tedy natáhne do stříkačky, a vpraví do infuze nebo ponechá ve stříkačce. Hotový produkt je poté řádně popsán tak, aby bylo jasné, jaké má složení, kterému pacientovi je určen a za jakých podmínek může být uchován. Posledním krokem je uzavření léků do neprodyšného obalu,” uvedl Kurfürst. Za poslední rok, od loňského do letošního června, vydala lékárna 18.841 dávek cytostatik pro 1260 pacientů. “V současné době připravují farmaceuti cytostatika nejen pro pacienty ve zlínské nemocnici, ale také pro dvě detašovaná pracoviště Komplexního onkologické centra v Kroměřížské a Vsetínské nemocnici,” uvedla mluvčí.
Prevence a léčba “Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,” vysvětlil.
Právě záchvatovitá pulzující bolest hlavy je hlavním příznakem tohoto neurologického onemocnění. Dále se projevuje nevolností, citlivostí na světlo či zvuky, únavou a zvracením. Podle odhadů lékařů žije v Česku s migrénou až milion lidí, třetina z nich má čtyři záchvaty do měsíce. Zhruba 40 procent z nich netuší, že jejich problémy jsou důsledkem právě migrény. “Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse,” doplnil.
Řada lidí svou nemoc před okolím tají, obávají se zlehčování nebo posměchu. “Je velmi obtížné poslouchat, že své onemocnění přeháníte nebo dokonce simulujete. A to se lidem s migrénou ještě stále děje,” vysvětlila v tiskové zprávě pacientské organizace Migréna-help psycholožka Tereza Blažejovská z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Kromě léků na bolest hlavy, které ale mohou způsobovat i další problémy včetně například jaterních, jsou pacientům k dispozici i specializované léky na migrénu, případně i biologická léčba, kterou hradí zdravotní pojišťovny. Podle dat registru od zhruba 200 pacientů se díky ní snížil průměrný počet dní s migrénou za měsíc z 10,9 za devět měsíců nové léčby na 3,1. Po šesti měsících na této léčbě pak také pacienti dál neužívali právě akutní léky na bolest hlavy.
“Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu,” uvedl lékař. Pacientům, kteří mají více než čtyři záchvaty migrény měsíčně a běžné léky jim nezabírají, ji mohou předepsat ve 31 specializovaných centrech.
“Odborníci ze specializovaných center mají zkušenosti s nejkomplikovanějšími případy migrény. Dnes už dokážeme řešit i případy, které se v minulosti zdály neléčitelné,” uvedla neuroložka z centra pro diagnostiku a léčbu bolestí halvy FN Motol Zuzana Matoušová.
Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.
Prevence a léčba Praha má nyní připravený plán, který navrhuje, jak by měly být služby na území Prahy rozmístěny a jakou by měly mít kapacitu. “Během roku 2023 a 2024 by se měla podle tohoto plánu rozšířit síť stávajících služeb,” řekla Johnová, v jejíž gesci je sociální politika a zdravotnictví v hlavním městě.
V červnu by podle plánovaného harmonogramu měli dokument projednávat radní hlavního města a následně v témže měsíci zastupitelé. Pokud jimi bude dokument schválen, začne Praha na podzim hledat spolu se zástupci pražských městských částí a s poskytovateli adiktologických služeb konkrétní lokality a objekty, kde se budou služby nově poskytovat.
Podle navrhovaného plánu by se v Praze měl zvýšit mimo jiné počet kontaktních center (KC) pro osoby trpící závislostí. Nyní v Praze fungují tři taková zařízení. Podle Johnové by měla v následujících letech vzniknout nová KC a ta stávající postupně snižovat svou kapacitu. Podle analýzy dostupnosti a potřebnosti adiktologických služeb, kterou pro Prahu připravila Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), by bylo potřeba, aby v Praze fungovalo devět KC. Na tento počet chce nyní Praha podle Johnové cílit. V kterých městských částech je vznik nových KC zvažován, radní neuvedla.
Stávající kapacita nabízených adiktologických služeb je podle zástupců metropole a poskytovatelů služeb nedostatečná. Platí to zvláště pro péči o stárnoucí osoby potýkající se se závislostí, uvedla Martina Těmínová, ředitelka organizace SANANIM, která KC provozuje v Praze 5.
Johnová již dříve uvedla, že v Praze je asi 30 procent všech problémových uživatelů nelegálních návykových látek v republice a asi 40 procent pražských uživatelů drog pochází z jiných regionů či zemí.
Děti a mateřství “Víme už více něž sto let, že dítě není malý dospělý,” řekl Hoza. Podle odborníků nestačí dávku léku pro osmdesátikilového dospělého vydělit pro osmikilové dítě deseti. Dětský metabolismus se vyvíjí zhruba do 12 let a léky se jinak vstřebávají. Například některá antibiotika se u novorozenců musí podávat po 48 hodinách, s rostoucím věkem pak po osmi i 12 hodinách.
“Stále ještě patříme mezi země, které ještě mají poměrně vysokou spotřebu léků na hlavu, i na tu dětskou,” dodal. Každý druhý žák základní školy podle něj v posledním týdnu užil nějaký lék a pětina z nich léčivo předepsané lékařem.
K lékům by se proto podle něj doma mělo přistupovat obezřetně, například je před dítětem neoznačovat jako bonbonky nebo šťávičky a nenechávat je volně dostupné. Stávají se podle něj i případy, že navzdory bezpečnostním uzávěrům se děti k lékům dostanou a předávkují se. Menší často, protože jsou to “bonbonky”, starší se chtějí samy dříve vyléčit.
Lékařská fakulta podle Pavly Pokorné z této pediatrické kliniky připravuje webové stránky, které by dětským lékařům a rodičům s dávkováním léků radily. Do přípravy jsou zapojení i studenti, fungovat by měl web zhruba za rok. Zaměří se například na léky na horečku a bolest, případně jejich současné užívání. “Je velmi důležité, aby rodiče měli u takto široce užívaných léků k dispozici dostatek přehledných, vědecky podložených, a přitom laicky srozumitelných informací,” dodala Pokorná.
Upozorňovat budou také na problematiku užívání antibiotik nebo léky při těhotenství a kojení. U antibiotik lékaři v posledních letech varují, že jejich neuvážené předepisování může vézt k častějšímu vzniku odolných bakterií. Šárka Fingerhutová z kliniky uvedla, že stále existují dvě skupiny rodičů. “Jedna je k předepisování antibiotik rezervovanější, raději vyčkají na výsledky kultivačních vyšetření. Druhá, ta je už menší, přichází rovnou pro recept na antibiotika. Hlásí to už od dveří,” dodala. Kultivace konkrétní bakterie lékařům umožní předepsat přesněji cílená antibiotika místo širokospektrálních.
Komplikovanější je podle odborníků také vývoj nových léků pro děti. Při klinickém testování je eticky i organizačně testování na dětem náročnější, proto jsou děti zapojené jen asi do desetiny klinických studií v ČR. Obecně platí, že čím menší je skupina pacientů, kteří budou léky užívat, je jejich výzkum dražší. “Pokud jde o nové technologie a vývoj léků, novorozenci jsou do značné míry mimo sledované skupiny,” doplnil přednosta Farmakologického ústavu 1. LF Ondřej Slanař.
Podle odborníků je tak nedostatek léků ve formě, která by více vyhovovala podávání dětem, například menších tablet nebo tekutiny. “Fakt, že zatím nemáme dostatek odpovídajících lékových forem pro věkové skupiny mladší dvou až tří let, vede k nutnosti předepisovat individuálně připravovaná léčiva,” uvedla Pokorná.
U vzácnějších diagnóz nebo v případě, že běžné dětské léky nezabírají, musí lékaři dětem předepisovat i léky, které jsou určené dospělým. V takovém případě je třeba informovaný souhlas zákonných zástupců. Například u novorozenců jde podle odborné literatury o více než třetinu léčiv.
Prevence a léčba Jednu z největších celosvětových zdravotních hrozeb představuje ztráta léčivých účinků antibiotik. Podle některých predikcí může mít v roce 2050 na svědomí více obětí než rakovina. Jednou ze zásadních cest, jak zachovat účinnost antibiotik, jsou informační kampaně, díky nimž se daří zvyšovat povědomí veřejnosti o nakládání s antibiotiky. Společný průzkum agentur Engage Hill a Remmark z února 2022 ukazuje, jak znalosti české populace ovlivnila kampaň Prevence antibiotické rezistence, která probíhá v České republice od podzimu 2021.
„Projekt Prevence antibiotické rezistence se zaměřuje na prevenci nesprávného nebo zbytečného užívání antibiotik v české populaci. Snaha zachovat účinnost antibiotik vyžaduje komplexní přístup k problematice, respektující princip One health – jedno zdraví, který zastřešuje Národní antibiotický program. A to jak propojováním aktivit v rámci rezortu zdravotnictví, cílených na veřejnost i na odborníky, tak úzkou spoluprací s dalšími resorty, zejména s veterinární medicínou. Pouze společné zavádění preventivních opatření a kontrola infekcí nám umožní omezit šíření rezistentních mikrobů ve zdravotnických zařízeních i v běžné populaci,“ přibližuje význam celé problematiky ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
Z prestižního celosvětového výzkumu publikovaného v časopise Lancet[1] vyplývá, že antibiotická rezistence představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí již dnes. Počty jejich obětí představují ročně na celém světě přibližně milion zmařených životů. Například v roce 2019 podlehlo takto nemocem jeden a čtvrt milionů pacientů.
Antibiotická rezistence je vnímána jako závažný problém ohrožující veřejnost už od r. 1998, kdy v dánské Kodani proběhla konference Microbial Threat. To byl první krok na cestě proti oslabování účinků antibiotik vůči stále odolnějším bateriím. Následovaly realizace osvětových projektů v jednotlivých zemích EU, mezi něž patří také projekt Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nazvaný Prevence antibiotické rezistence. Byl zahájen v listopadu 2021 a ke zvýšení povědomí o závažnosti problému odolnosti mikrobů proti antibiotické léčbě infekcí se využívala inzerce, PR články i aktivity na sociálních sítích. Jeho součástí byl také společný průzkum agentur Remmark a Engage Hill monitorující znalosti naší populace v užívání antibiotik. První část výzkumu byla realizována před začátkem kampaně (7/2021), druhá po skončení první fáze kampaně (2/2022).
„Průzkum nám poskytl zajímavou zpětnou vazbu. Ukázalo se, že s tématem antibiotické rezistence se u nás setkaly již téměř dvě třetiny obyvatel (62,5 %), což je o 19 % více než před zahájením kampaně. Nejvyšší nárůst jsme zaznamenali u skupiny se základním vzděláním a také ve věkové skupině do 35 let. To považujeme za úspěch, protože data ze srpna 2021 ukazovala, že mezery ve znalostech o užívání antibiotik měla především mladší generace,“ objasňuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu.
Za klíčové zjištění průzkumu lze považovat fakt, že 82 % lidí v ČR už ví, že antibiotika nejsou účinná proti virům.
„Tato znalost je zásadní. Věřím, že si pacienti budou vědomi, že nemá smysl se v případě viróz snažit přimět lékaře, aby jim antibiotika předepsal. Z průzkumu také vyplynulo, že 65 % české populace chápe, že správným modelem chování je nechat předepsání antibiotik na zvážení lékaře,“ upřesňuje docentka Žemličková. „Ačkoliv statistiky únorového průzkumu vykazují výrazně pozitivnější data než v červenci 2021, máme stále prostor ke zlepšení. Potvrzuje to například rozpor, který výzkum odhalil: jen 6 % respondentů se mylně domnívá, že antibiotika působí proti nachlazení, ale celých 35 % dotazovaných chybně uvádí, že antibiotika zkrátí léčbu nachlazení,“ doplňuje odborná garantka projektu.
Projekt Antibiotická rezistence nešíří osvětu jenom mezi běžnou populací, ale podporuje lékaře při rozhodovacím procesu, zda u konkrétního pacienta indikovat antibiotika, nebo ne. Nárůst antibiotické rezistence v důsledku předepisování zejména širokospektrých antibiotik vede totiž ke znehodnocování všech antibiotik. Proto web antibiotickarezistence.cz nabízí také sekci „Doporučení pro lékaře“.
„Snažili jsme se problematiku prevence antibiotické rezistence pojmout co nejkomplexněji. Proto jsme zacílili také na praktické lékaře, abychom jim usnadnili rozhodování ohledně indikace antibiotik, volby konkrétního medikamentu, dávkování a délky léčby nejčastějších infekčních onemocnění v primární zdravotní péči. Cílem připravených doporučení je zachování účinnosti antibiotik používaných v léčbě komunitních infekcí. Z tohoto důvodu je zapotřebí zbytečné aplikace antibiotik vyloučit a délku jejich podávání optimálně zkrátit. Doporučení se proto zabývají dvěma úrovněmi posouzení: zda je relevantní předepisovat antibiotika, a pokud ano, která zvolit. Naše doporučení by měla vést ke snížení celkové spotřeby antibiotik a preferenci těch úzkospektrých. A to je cesta k zachování léčivých účinků antibiotik,“ dodává Helena Žemličková.
Doporučení vycházejí z vlastních podkladů o prevalenci a stavu antibiotické rezistence původců bakteriálních komunitních infekcí v ČR. Zohledňují především nejnovější odborné poznatky (databáze Cochrane, Micromedex) a jsou podepřeny podobnými doporučeními z evropských zemí (Norsko, Švédsko a Velká Británie). Na jejich vzniku se podíleli Státní zdravotní ústav ve spolupráci se Subkomisí pro antibiotickou politiku ČLS JEP, zástupci odborných společností a sdružení ČLS JEP, dále lékaři s působností v primární péči a také specialisté v jednotlivých klinických oblastech.
Protože se struktura předepsaných antibiotik u nás soustavně zhoršuje, pomoc lékařům v procesu rozhodování o indikaci antibiotik nabízí také Kancelář zdravotního pojištění (KPZ).
„Jsme si plně vědomi nebezpečí antibiotické rezistence, proto jsme pro lékaře připravili a zpracovali sadu ukazatelů preskripce antibiotik, které jsou k dispozici na našem webu. Praktičtí lékaři pro dospělé i pediatři tak mají poprvé možnost srovnání své praxe nejen s doporučenými prahovými hodnotami, ale také se souhrnnými referenčními hodnotami ve svém regionu i celé ČR. Tyto informace jim umožní upravit předepisování antibiotik v souladu s doporučenými postupy,“ upřesňuje za KZP Ing. Ladislav Wagner, MHA.
Výsledky měření jsou zveřejněny na Portálu ukazatelů KZP (puk.kzp.cz). Byly vytvořeny ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, garanty z oblasti všeobecného lékařství, infektologie a zástupci odborné společnosti. Na zlepšení situace a šíření informací jak ve vztahu k lékařům, tak laické veřejnosti spolupracuje KZP i s Národním antibiotickým programem.
Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz
[1] Global burden of bacterial antimicrobial resistance in 2019: a systematic analysis – The Lancet
České zdravotnictví Každých pět let musí SÚKL přehodnotit maximální ceny léčiv a podle potřeby reviduje jejich úhrady ze zdravotního pojištění. Díky úsporám mohou zdravotní pojišťovny začít platit některá nová moderní léčiva, která jsou obvykle velmi drahá. Například genová terapie užívaná například k léčbě rakoviny vyjde u jednoho pacienta na desítky milionů korun.
Úspory vznikají také díky pravidlům patentové a regulatorní ochrany léčiv. Regulatorní platí osm let a dva roky po jejím skončení může SÚKL povolit dodávání léku od jiného výrobce, který má stejnou účinnou látku. Pokud jde o chemické výrobky, označují se jako generická léčiva. U léků na bázi upravených buněk či tkání jde o biosimilární léky. Účinnost, kvalita i bezpečnost léků se posuzuje stejně jako u původního originálu.
“Každý rok rok SÚKL rozhoduje o vstupech léků na trh a jejich cenách a úhradách zhruba ve 400 řízeních, generik se týká více než polovina z nich,” uvedla Storová. Takové léky jsou zpravidla výrazně levnější než původní léčiva, za deset let od povolení prvního generika může cena klesnout až o 90 procent. Léky tak jsou dostupnější pro větší pročet pacientů.
“Revize úhrad spouštíme nejen po ukončení patentové ochrany a vstupu generik v dané skupině léčiv, ale čas od času v desítkách dalších skupin, kde cítíme ekonomickou a medicínskou potřebu úpravy výše nebo podmínek úhrady,” dodala ředitelka. Hlavním cílem podle ní je, aby cena pro české pacienty nebyla vyšší než průměr tří nejlevnějších cen z vybraných 20 zemí EU.
Podle ředitele České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filipa Vrubela za posledních pět let ušetřily biosimilars a generika českému zdravotnictví kolem 9,8 miliardy korun. Do roku 2030 podle něj skončí patentová ochrana asi 200 dalším účinným molekulám. Jen na deseti, které obsahují nejdražší z těchto léků, odhaduje do roku 2030 úsporu na dalších skoro 16 miliard Kč.
Snižování cen má podle Vrubela i odvrácenou stránku, kterou je nárůst nákladů výrobců až na hranici maximální ceny. “Asi čtvrtina léků regulovaných a zastropovaných se už nyní prodává za stropní ceny,” uvedl. Může tak podle něj hrozit, že výrobce nebude za maximální v ČR stanovenou cenu chtít léky dodávat.
“V Česku se vyrábí několik stovek léčivých přípravků na valnou většinu onemocnění,” dodal Vrubel. Čeští výrobci je exportují do zhruba stovky zemí.
Prevence a léčba O tom, že je připravená smlouva, která čeká jen na odsouhlasení firmou Pfizer, mluvil ministr Válek začátkem letošního ledna. Tehdy očekával první dodávky antivirotika, které doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), na konci března. Má být účinný na všechny varianty covidu-19 včetně omikron, který se šíří v současné době.
Monoklonální protilátky, tedy léky, které mají chránit před rozvinutím covidu-19, jež by si vyžádalo hospitalizaci, na omikron účinkují méně. Jde například lék od firmy Regeneron nebo bamlanivimab a etesevimab od firmy Eli Lilly. Česko jich nakoupilo desítky tisíc dávek, část ale po příchodu varianty omikron nestihlo využít. Nemocnice za ně vydaly desítky milionů korun.
Z protivirových léků je v ČR k dispozici molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) a lékaři podávají vhodným pacientům stále také remdesivir.
Vláda bude jednat také o smlouvě na vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna. Ta dosud tvořila podle dat o očkování asi devět procent všech podaných dávek, aplikovalo se jich necelých 1,6 milionu. Většina očkovacích látek, téměř 83 procent, aplikovaných od prosince 2020 bylo od firmy Pfizer/BioNTech.
Zájem o očkování proti covidu-19 od začátku roku, kdy bylo za jeden den podáno i více než 111.000 dávek, výrazně klesl. V dubnu je to v pracovní dny stabilně v průměru necelých 3700 dávek. Česko má objednáno výrazně více dávek vakcín, než zvládá využít. Letos by jich mělo dorazit zhruba 14 milionů. Válek minulý týden řekl, že se na úrovni celé EU jedná o snížení dodávek.
Do konce března výrobci dodali do ČR přes 26,1 milionu dávek. Z nich 17,5 milionu bylo využito, 2,5 milionu darováno či prodáno dalším zemím a 258.000 dávek zničeno. Někteří příjemci darovaných vakcín kritizovali, že Evropa jim dodala látky tak krátce před expirací, že nebylo logisticky možné je využít.
