Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Výrobu léčiv nelze navýšit okamžitě, uvedla Asociace farmaceutických firem

  • 9 února, 2023
  • by budskap

“Výroba léků zahrnuje mnoho fází, jež probíhají v různých továrnách v různých koutech světa. Výroba vyžaduje i subdodávky od desítek dodavatelů. Jde o účinné látky či suroviny nutné k výrobě tablet, kapslí, sirupů, infuzí, injekcí či o obalové materiály,” uvedla ČAFF.

Problémy s dodavatelskými řetězci jsou podle ní od začátku pandemie covidu-19 na začátku roku 2020. Dodávky účinných látek a suroviny na samotné léky se stabilizovaly a výrobci mají v současné době často zásoby suroviny na šest až 12 měsíců. Není to podle ní ale možné u látek, které vyrábí jen několik továren na světě.

Problémy jsou dál s výrobou obalů. “Stále chybí suroviny na obalové materiály, jako je hliník na výrobu platíček, nebo farmaceutické plasty k výrobě injekčních stříkaček, plastových lahviček či uzávěrů. Potíže jsou i s papírem na výrobu krabiček a tisk příbalových letáků,” doplnila asociace.

Výrobní linky podle ČAFF pracují u všech výrobců naplno, žádné dodatečné kapacity pro navýšení nejsou. “Pokud by se mělo nějakého léku začít vyrábět víc, musel by se vyrobit na úkor jiného léku či jiných trhů. A to by mohlo způsobit nedostatek někde jinde,” sdělili její zástupci

Ministr Válek dnes na facebooku uvedl, že situace s léky je sice komplikovaná, ale lepší se. “Navzdory tomu, že s nedostatkem léků se potýká celá Evropa. Díky jednáním s výrobci a distributory se podařilo urychlit plánované dodávky léčiv či zajistit zcela mimořádné dodávky antibiotik, a to v řádech statisíců balení,” napsal. Vláda schválila i dovoz léků ze zahraničí.

Dočasné výpadky léčiv jsou podle odborníků běžný jev, obvykle se je daří nahrazovat léky jiného výrobce se stejnou účinnou látkou. Současná situace je ale podle praktických lékařů i lékárníků horší než dříve. Kromě výrobních důvodů je na vině i vyšší nemocnost a panika z nedostatku, kvůli níž lidé léky, které k dispozici jsou, vykupují.

Chyběly tak zejména léky na horečku, které jsou potřeba při léčbě akutních infekcí dýchacích cest a komplikacemi nemocí, jako je chřipka či angína, na které lékaři často předepisují také antibiotika.

Ministr chce vládě letos v březnu předložit novelu zákona o léčivech, která by uzákonila povinnost výrobce držet dvouměsíční zásobu léků a výrazně zvýšila tresty za neúplnou a neprůkaznou evidenci, která může být důsledkem vývozu léků do zahraničí.

van mha

České zdravotnictví

Lékárnici: Při výpadku léku může pacient dostat jiný se stejnou…

  • 31 října, 2022
  • by andrlovak1

“Lékárník může zaměnit léčivý přípravek pouze s výslovným souhlasem pacienta a po pečlivé kontrole shody náhradního léčivého přípravku s předepsaným léčivým přípravkem,” vysvětlil prezident komory Aleš Krebs. Lék podle něj musí mít stejnou lékovou formu a stejnou účinnou látku. “V praxi to znamená, že pokud lékař předepsal tablety, nesmíme pacientovi vydat například tobolky, roztok nebo čípky,” doplnil.

 

Po dohodě s lékařem může lékárník nabídnout i jinou lékovou formu, například roztok místo tablet nebo přípravek s jinou účinnou látkou s podobným účinkem. Pokud s vydáním jiného léku pacientovi lékař nesouhlasí, může recept už předem označit slovem “nezaměňovat”.

 

Takzvaná generická substituce může být někdy pro pacienta i levnější, protože lék má nižší doplatek. “Někteří pacienti nemají ke generické substituci důvěru a domnívají se, že generické léčivé přípravky jsou zcela odlišné od originálních léčivých přípravků. Můžou být výdejem náhradního léčivého přípravku zmatení, a je tak na lékárnících, aby v takovém případě postupovali v zájmu pacienta a neohrozili jeho bezpečnou léčbu,” doplnil viceprezident komory Martin Kopecký. Problematické to může být podle něj zejména v případě, kdy by pacient užíval oba léky se stejným účinkem, ale jiným názvem.

 

“Existují však i léčivé přípravky, které by se neměly zaměňovat. Mezi ně patří například imunosupresiva, antiepileptika, léky ovlivňující srdeční rytmus nebo třeba léky na štítnou žlázu, tedy léčivé přípravky, u kterých by substituce mohla znamenat kvantitativní změnu účinku nebo výskyt nežádoucích účinků,” doplnil. Lékárníci je nedoporučují také u mastí nebo krémů.

 

“Kromě běžné komunikace s pacientem má i možnost nahlížet do jeho lékového záznamu,” doplnil Krebs. V soupisu všech pacientovi předepsaných léků, který provozuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, může lékárník například zkontrolovat, zda nemocný neužívá léky, které spolu vzájemně působí nevhodně.

 

Nejčastějším důvodem, proč v lékárně není dostupný od lékaře předepsaný lék, jsou podle komory problémy ve výrobě či distribuci nebo významný nárůst poptávky. Kvůli globalizované výrobě léků se často účinná látka pro léky různých výrobců vyrábí v jediné továrně, v některých případech tak není dostupný ani původní lék, ani generikum.

 

České zdravotnictví

Ministerstvo zřejmě získá právo k zajišťování léků například při epidemiích

  • 9 září, 202212 září, 2022
  • by andrlovak1

Pozměňovací návrh Martiny Ochodnické (TOP 09) reaguje na zkušenosti při epidemii covidu-19. Změna zákona umožní podle zdůvodnění ministerstva zdravotnictví pořízení léčivých přípravků, které by mohly na trhu chybět. Ministerstvo by mohlo novou pravomoc využít podle zdůvodnění v případě, že by nebylo možné zajistit dostupnost léčivých přípravků standardně.

 

Sněmovna do novely vložila také úpravu Toma Philippa (KDU-ČSL), podle které už lékaři nebudou muset zaznamenávat údaj o očkování do dvou registrů jako nyní, ale jen do jednoho. Očkování proti covidu-19 lékaři zapisují do registru napojeného na Informační systém infekčních nemocí (ISIN), ostatní očkování do registru při eReceptu. Nově by lékaři zaznamenávali všechna očkování do ISIN, z něhož by se záznamy do systému eRecept přenesly.

 

Poslanci naopak neschválili další části Philippova pozměňovacího návrhu, které vyvolaly debaty kvůli ochraně osobních údajů. Šlo o možnost Ústavu zdravotnických informací a statistiky využívat údaje ze systému eRecept a o možnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv nahlížet do registru zdravotního stavu.

 

Vládní léková předloha předpokládá regulaci reklamy na veterinární přípravky, bude smět mířit vesměs jen na veterináře, v některých případech také na chovatele zvířat určených k produkci potravin. Cílem je podle zdůvodnění zabránit tomu, aby ovlivňovala laiky, kteří by pak mohli používat tyto léčivé přípravky nesprávně či v nadměrném množství a ohrozit tím veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí. Předloha také ukládá povinnost vedení záznamů o lécích i těm podnikatelům, kteří chovají zvířata nikoliv pro potravinářské zpracování. Zavede rovněž sběr dat o veterinárních antibiotikách v jednom systému. K použití přípravků například s látkou s hormonálními účinky nebo látkami potlačujícími činnost štítné žlázy si veterináři podle předlohy budou muset vyžádat souhlas chovatele zvířete.

 

Státní veterinární ústav vybuduje podle novely systém s informacemi o používání veterinárních léčiv. Údaje v něm bude uchovávat deset let, některá z nich budou dál sloužit ke statistickým účelům. Podle schváleného pozměňovacího návrhu Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) bude ústav vést seznam webových stránek s nabídkou nelegálních veterinárních přípravků. Poskytovatel připojení k internetu k nim je bude muset zablokovat.

 

České zdravotnictví

Válek: Lék paxlovid bude v lékárnách dostupný do dvou týdnů,…

  • 7 září, 2022
  • by andrlovak1

“Paxlovid už je v Česku a bude do 14 dnů k dispozici v lékárnách, kde ho pacienti obdrží na předpis a bude hrazen ze zdravotního pojištění,” uvedl ministr. Zda to budou jen nemocniční lékárny, jako tomu bylo u předchozích covidových léčiv, nebo celá lékárenská síť, neuvedl. To, že pacienti museli kvůli léku s receptem od lékaře cestovat do města, kde je nemocnice, dříve kritizovala Česká lékárnická komora (ČLnK).

 

“Zdržení dodávek je způsobeno tím, že jsme vyjednávali takové podmínky, abychom dostali a zaplatili jen množství, které spotřebujeme. To se povedlo. Nebudeme tak muset likvidovat a platit nespotřebovaná léčiva,” uvedl Válek.

 

Částku, kterou léky budou stát, podle Válkova dřívějšího vyjádření kvůli důvěrnému režimu smlouvy není možné sdělit. Původně mělo ministerstvo zájem o 50.000 dávek za miliardu korun. Lékaři mohou antivirotikum paxlovid nebo již dostupný molnupiravir předepisovat pacientům, kteří mají vysoké riziko vážného průběhu nemoci po nákaze koronavirem, například seniorům nebo chronicky nemocným.

 

České zdravotnictví

První dodávka léku paxlovid na covid-19 dorazí podle ministerstva…

  • 23 srpna, 2022
  • by andrlovak1

O dodávkách ministerstvo jednalo od začátku letošního roku. Nechtělo ale platit dopředu určený počet dávek, které by se nemusely pro pacienty využít.

“Tato smlouva umožňuje objednávat dle potřeby. Nespotřebované léky se tak nebudou muset hradit ze státního rozpočtu, jako tomu bylo v některých případech dříve, například u monoklonálních protilátek,” dodal Jakob.

 

 

Prevence a léčba

Tým českých vědců přišel s kombinací léků na leukemii, která…

  • 18 srpna, 202226 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Myelodysplastický syndrom (MDS) je onkologické onemocnění kostní dřeně, při kterém dochází k nízké produkci nefunkčních krevních buněk. “Díky tomu mají pacienti nedostatek červených a bílých krvinek, klíčových pro obranyschopnost organismu, a dále i destiček pro krevní srážení,” popsala fakulta v tiskové zprávě. Pacienti pak mají krevní podlitiny, častá vnitřní krvácení a jsou méně odolní proti bakteriálním a virovým infekcím, například zápalu plic.

 

Léčí se podle závažnosti onemocnění pomocí antibiotik a opakovanými krevními transfuzemi, ve výjimečných případech transfuzemi kostní dřeně. V Evropě jsou s MDS ročně diagnostikováni čtyři pacienti na 100.000 osob, při počtu obyvatel kontinentu jde asi o 7500 lidí každý rok. Jen VFN v Praze jich ročně registruje asi 80.

 

Kritickou fází onemocnění je, když myelodysplastický syndrom (MDS) přechází do akutní myeloidní leukemie, kdy je přežití nemocných často velmi krátké. Pacienti se při tomto přechodu dosud na celém světě léčí lékem 5-azacytidin, který v 70. letech minulého století vynalezli v Československé akademii věd.

 

Lék ovlivňuje takzvané jaderné enzymy DNA metyláz, které jsou v leukemických buňkách geneticky a funkčně narušené. “Navrhli jsme zkombinovat azacytidin s další látkou nazvanou G-CSF, podporující vznik a vývoj bílých krvinek v kostní dřeni. Nejen že se nám podařilo prokázat léčebné účinky nové kombinace a především její bezpečné působení na pacienty, ale také prodloužit jejich přežití v řádu měsíců,” uvedl vedoucí výzkumu z 1. lékařské fakulty UK a centra Biocev Tomáš Stopka.

 

“Zároveň jsme zjistili, že kombinace látek navodí signifikantně více léčebných odpovědí, což je přelomové a zásadní pro další výzkum i klinické testování na pacientech,” dodal. Pro pacienty je tak léčba efektivnější a bezpečnější.

 

Pětileté studie, kterou Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v roce 2017, se účastnilo 76 pacientů z České republiky a v současné době se jedná o jejím rozšíření na evropskou úroveň. Vedle již testovaných léků 5-azacytidin a G-CSF bude její součástí i další lék venetoclax.

 

České zdravotnictví

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí

  • 14 července, 2022
  • by andrlovak1

Holý stál například za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Antivirotikum Viread je vyráběné na základě licence jeho původních objevů, stejně jako jiný účinný lék působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice nebo další preparát, úspěšně potírající virovou hepatitidu typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary.

 

U Antonína Holého vždy platilo, že své milované chemii věnoval celý život a laboratoř považoval za svůj živel. To, co leckomu přijde jako odříkání, bylo pro rodilého Pražana každodenní praxí. Dvanáct hodin v laboratoři obvykle vystřídal večer vyplněný sledováním odborné literatury, přípravou přednášek, publikací a vědeckých výsledků.

 

“Věda vyžaduje opravdu hodně práce,” tvrdil muž, který se víc než vědcem či badatelem vždy cítil být hlavně vědeckým pracovníkem. A to i během osmi let na přelomu tisíciletí, kdy celému Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR šéfoval. “Já osobně bych byl v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,” řekl mimo jiné. Složil tak kompliment své domovské instituci, v níž pracoval přes půl století.

 

Do Ústavu organické chemie a biochemie Holého přijal jeden ze zakladatelů české biochemie František Šorm. Holý sice vystudoval s červeným diplomem chemii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, ale místo tam pro něj nebylo, i když měl komunisty žádaný dělnický původ. Někdo ho totiž udal, když se nevybíravě vyjádřil k zásahu Sovětů proti maďarské revoluci v roce 1956. Šorma ale případné politické potíže nezajímaly a Holému umožnil v roce 1960 nastoupit.

Chemie nukleových kyselin

Nadějný vědec po třech letech přešel do vznikající laboratoře chemie nukleových kyselin. Oddělení později také 20 let vedl. Za vyloženě šťastné lze označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976.

 

Tehdy začala mnohaletá spolupráce, při níž vědecké týmy z obou zemí zkoumaly, jestli by nově objevené látky nebyly účinné proti virům. Šťastnou náhodou hned první várka několika vzorků zaslaných k testování do Lovaně obsahovala látku, která účinná byla, a úspěšná spolupráce pokračovala nadále.

 

Holý byl autorem či spoluautorem několika stovek publikací a šesti desítek patentů. Patenty na léky z jeho laboratoře dodnes zajišťují významnou část rozpočtu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Vědec, který se dlouhodobě potýkal s chronickým zánětem hrtanu, získal řadu ocenění včetně Descartovy ceny Evropské unie (2001) nebo Medaile Za zásluhy (2002).

 

Prevence a léčba

V lékárně zlínské nemocnice přibylo vydaných receptů i individuálních léků

  • 16 června, 2022
  • by andrlovak1

“Za rok 2021 bylo v Ústavní lékárně KNTB vydáno celkem 130.960 receptů a 14.354 poukazů. V roce 2020 bylo vydáno celkem 130.138 receptů a 12.833 poukazů. Ve volném prodeji nakoupilo v lékárně loni 80.516 pacientů oproti 69.059 v roce 2020,” uvedla mluvčí.

 

Nemocniční lékárna KNTB má běžně k dispozici dvě provozovny. Centrální lékárnu, jejíž součástí je také lékárenská pohotovost, a pobočku v budově ředitelství nemocnice, která je dočasně kvůli rekonstrukci zavřená a začne fungovat v září. “Lékárna v nemocnici se nejvíce liší od těch ostatních tím, že připravuje individuální léčivé přípravky pro pacienty na lůžkových odděleních. Máme také akreditované pracoviště klinické farmacie, které poskytuje klinickofarmaceutické služby zejména pro nemocnici,” uvedl vedoucí Ústavní lékárny KNTB Pavel Kurfürst.

 

“Práce je to opravdu různorodá a především zodpovědná. Při příjmu léků od dodavatelů musíme ověřovat jedinečné FMD kódy, aby se mezi nimi nevyskytly padělky, důležitá je také kontrola nakupovaných surovin pro přípravu léků a samozřejmě výdej a příprava léčivých přípravků. Nejčastěji připravujeme masti a roztoky pro vnější použití a tobolky pro vnitřní užití. Často také připravujeme oční kapky,” uvedl Kurfürst. Počet individuálně připravovaných léků ve zlínské krajské nemocnici neustále narůstá. Od roku 2017 do letošního roku vzrostl o 26 procent.

 

Ústavní lékárna KNTB připravuje také cytostatika. Jde o sterilní léčivý přípravek ve formě injekce nebo infuze pro onkologické pacienty. Obsahuje potenciálně nebezpečnou cytotoxickou látku, příprava musí být proto v izolovaném boxu, také ve sterilním prostředí. “Dávku určuje lékař vždy individuálně pro každého pacienta, připravující farmaceutický asistent dávku přesně odměří, tedy natáhne do stříkačky, a vpraví do infuze nebo ponechá ve stříkačce. Hotový produkt je poté řádně popsán tak, aby bylo jasné, jaké má složení, kterému pacientovi je určen a za jakých podmínek může být uchován. Posledním krokem je uzavření léků do neprodyšného obalu,” uvedl Kurfürst. Za poslední rok, od loňského do letošního června, vydala lékárna 18.841 dávek cytostatik pro 1260 pacientů. “V současné době připravují farmaceuti cytostatika nejen pro pacienty ve zlínské nemocnici, ale také pro dvě detašovaná pracoviště Komplexního onkologické centra v Kroměřížské a Vsetínské nemocnici,” uvedla mluvčí.

 

Prevence a léčba

Neurolog: Léky na bolest hlavy v nadměrném množství ji mohou…

  • 6 června, 2022
  • by andrlovak1

“Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,” vysvětlil.

 

Právě záchvatovitá pulzující bolest hlavy je hlavním příznakem tohoto neurologického onemocnění. Dále se projevuje nevolností, citlivostí na světlo či zvuky, únavou a zvracením. Podle odhadů lékařů žije v Česku s migrénou až milion lidí, třetina z nich má čtyři záchvaty do měsíce. Zhruba 40 procent z nich netuší, že jejich problémy jsou důsledkem právě migrény. “Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse,” doplnil.

 

Řada lidí svou nemoc před okolím tají, obávají se zlehčování nebo posměchu. “Je velmi obtížné poslouchat, že své onemocnění přeháníte nebo dokonce simulujete. A to se lidem s migrénou ještě stále děje,” vysvětlila v tiskové zprávě pacientské organizace Migréna-help psycholožka Tereza Blažejovská z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).

 

Kromě léků na bolest hlavy, které ale mohou způsobovat i další problémy včetně například jaterních, jsou pacientům k dispozici i specializované léky na migrénu, případně i biologická léčba, kterou hradí zdravotní pojišťovny. Podle dat registru od zhruba 200 pacientů se díky ní snížil průměrný počet dní s migrénou za měsíc z 10,9 za devět měsíců nové léčby na 3,1. Po šesti měsících na této léčbě pak také pacienti dál neužívali právě akutní léky na bolest hlavy.

 

Zmírnění příznaků migrény

“Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu,” uvedl lékař. Pacientům, kteří mají více než čtyři záchvaty migrény měsíčně a běžné léky jim nezabírají, ji mohou předepsat ve 31 specializovaných centrech.

 

“Odborníci ze specializovaných center mají zkušenosti s nejkomplikovanějšími případy migrény. Dnes už dokážeme řešit i případy, které se v minulosti zdály neléčitelné,” uvedla neuroložka z centra pro diagnostiku a léčbu bolestí halvy FN Motol Zuzana Matoušová.

 

Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.

 

Prevence a léčba

Praha chce navýšit počet míst, kde se budou nabízet…

  • 2 června, 20222 června, 2022
  • by andrlovak1

Praha má nyní připravený plán, který navrhuje, jak by měly být služby na území Prahy rozmístěny a jakou by měly mít kapacitu. “Během roku 2023 a 2024 by se měla podle tohoto plánu rozšířit síť stávajících služeb,” řekla Johnová, v jejíž gesci je sociální politika a zdravotnictví v hlavním městě.

 

V červnu by podle plánovaného harmonogramu měli dokument projednávat radní hlavního města a následně v témže měsíci zastupitelé. Pokud jimi bude dokument schválen, začne Praha na podzim hledat spolu se zástupci pražských městských částí a s poskytovateli adiktologických služeb konkrétní lokality a objekty, kde se budou služby nově poskytovat.

 

Podle navrhovaného plánu by se v Praze měl zvýšit mimo jiné počet kontaktních center (KC) pro osoby trpící závislostí. Nyní v Praze fungují tři taková zařízení. Podle Johnové by měla v následujících letech vzniknout nová KC a ta stávající postupně snižovat svou kapacitu. Podle analýzy dostupnosti a potřebnosti adiktologických služeb, kterou pro Prahu připravila Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), by bylo potřeba, aby v Praze fungovalo devět KC. Na tento počet chce nyní Praha podle Johnové cílit. V kterých městských částech je vznik nových KC zvažován, radní neuvedla.

 

Stávající kapacita nabízených adiktologických služeb je podle zástupců metropole a poskytovatelů služeb nedostatečná. Platí to zvláště pro péči o stárnoucí osoby potýkající se se závislostí, uvedla Martina Těmínová, ředitelka organizace SANANIM, která KC provozuje v Praze 5.

 

Johnová již dříve uvedla, že v Praze je asi 30 procent všech problémových uživatelů nelegálních návykových látek v republice a asi 40 procent pražských uživatelů drog pochází z jiných regionů či zemí.

 

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 … 8

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS