MedNews.cz

Ústav: Spotřeba antibiotik roste v období virových infekcí, na které…

11 dubna, 2023
by budskap

Antibiotika se používají pro pacienty v nemocnicích i pro léčené doma. Praktičtí lékaři, lékaři na nemocničních pohotovostech, urologové nebo lékaři na ORL je předepisují zejména na bakterie způsobující angíny, záněty dutin, močového ústrojí nebo zápaly plic.

“Základní antibiotika jsou velmi dobře citlivá, narůstá resistence k alternativním,” uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Helena Žemličková. Léky působící proti více typům bakterií by se podle ní měly používat jen ve zvláštních situacích, jako jsou například alergie na penicilin. Data ale ukazují, že jejich podíl na předepsaných antibiotikách roste.

Spotřeba antibiotik vykazuje podle Žemličkové také na každoroční výkyvy v měsících, kdy se pravidelně objevuje epidemie respiračních infekcí. Tyto nemoci ale způsobují viry, u kterých antibiotika neúčinkují. “Nemáme přesná data, pro které infekce lékaři ta antibiotika předepisují. Můžeme jenom spekulovat,” dodala.

Odborníci by proto uvítali, aby bylo možné získávat o předepisování těchto léků více informací. “Bylo by úplně skvělé, kdyby šlo propojit indikaci antibiotik s konkrétní diagnózou,” řekla Žemličková. U angíny, kde se antibiotika předepisují často, jsou podle ní antibiotika nutná jen ve 20 až 30 procentech případů.

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera až 10 procent antibiotik v EU předepisují zubaři. Komora proto podle něj chystá nové doporučené postupy, které tomu budou bránit. Zakročit by podle něj měly i zdravotní pojišťovny. “Velmi by pomohlo, aby se plátci chovali restriktivně,” uvedl. Stává se podle něj, že díky snadné možnosti předepsat léky přes e-recept, si pacienti antibiotika seženou od jiného lékaře i v případě, že jim je jejich ošetřující lékař nedoporučí.

SZÚ podle ředitelky Barbory Mackové připravuje aktualizaci akčního plánu, který má vézt k uvážlivějšímu užívání antibiotik, aby se bránilo vzniku odolných bakterií. Do letních prázdnin by ho měla projednat vláda. Zahrnuje i používání antibiotik ve veterinární medicíně, především při produkci potravin živočišného původu.

Podle Lucie Pokludové z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv je v Česku regulace přísnější než v některých zemích, ze kterých se do ČR potraviny dovážejí, například v Polsku nebo Španělsku. Od roku 2008 se spotřeba antibiotik v této oblasti snížila o více než dvě třetiny, od roku 2018 o 13 procent.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka chce EU výrobce finančně motivovat, aby pracovali na vývoji nových antibiotik. V souvislosti s jejich aktuálním nedostatkem se hovoří i o podpoře přesunu výroby těchto léčiv zpět na území EU. Výpadky dodávek zejména základních penicilinů lékárny zaznamenávají od podzimu loňského roku, vláda rozhodla opakovaně i o povolení jejich dovozu ze zahraničí. Do budoucna by měla podobné situaci předejít nová legislativa, která má dát výrobcům povinnost držet v ČR zásobu na dva měsíce.

České zdravotnictví

Zdravotní pojišťovny lidem vrátily doplatky za léky za více…

14 února, 202314 února, 2023
by budskap

V roce 2021 VZP vyplatila 599 milionů korun, za loňský rok to bude o 81,5 milionu Kč víc. “Jedná se o rekordní částku, která bude vrácena více než 582.000 klientů. Průměrná výše přeplatku v loňském roce vzrostla o 47 korun na 1169 korun,” uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Největší nárůst byl podle pojišťovny u dětí do 18 let.

Druhá největší Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR zaplatila loni podle mluvčí Jany Schillerové 138,1 milionu korun, proti předchozímu roku asi o pětinu víc. Mluvčí třetí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová uvedla, že vyplacená částka byla 107,6 milionu korun a meziročně se zvýšila o 15 milionů Kč.

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) vrátila pojištěncům 68,6 milionu korun. “Celková částka stoupla o 15,15 procenta, ale počet klientů, kteří vratku obdrželi, klesl o 8,25 procenta,” uvedl vedoucí oddělení marketingu pojišťovny Jan Mates. Nárok na vratku mají podle něj nejčastěji lidé nad 70 let. Další zdravotní pojišťovny údaje za rok 2022 ještě nemají k dispozici nebo na dotaz ČTK neodpověděly.

Doplatky pojišťovny vracejí automaticky, složenkou nebo na účet pojištěnce. Platba přijde každé čtvrtletí, pokud je vratka vyšší než 200 korun, jinak se převádí do dalšího čtvrtletí. Částka, kterou pojišťovna vyčíslí, se může lišit od v lékárně reálně zaplacené částky. Pojišťovna počítá takzvaný započitatelný doplatek, tedy částku, která se platí u léku se stejnou účinnou látkou, kde je doplatek nejnižší. Do loňského roku pojišťovny vracely částku od 50 korun za čtvrtletí, s rozesíláním složenek měly náklady v řádech milionů korun za rok a část lidí si stejně peníze nevyzvedlo. Klienty proto žádají, aby pojišťovně sdělili číslo svého bankovního účtu.

Kolik vrátily pojišťovny na doplatcích za léky (v milionech korun):

	2020	2021	2022	nárůst 21/22
Všeobecná zdravotní pojišťovna	551,5	599,4	680,9	13,6 %
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR	106,1	115	138,1	20,1 %
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna	82	92,6	107,6	16,2 %
Oborová zdravotní pojišťovna	52,8	59,1	*
Vojenská zdravotní pojišťovna	53,4	59	68,8	16,5 %
RBP	26	29,3	*
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda	10,1	11,5	*
celkem	881,9	954,4	995,4*	14,1 %*

Zdroj: zdravotní pojišťovny

*data nejsou k dispozici

České zdravotnictví

Lékárnická komora kritizuje doporučení antimonopolního úřadu k lékům na předpis

10 února, 2023
by budskap

“ÚOHS se situací v distribuci léčivých přípravků zabýval striktně z pohledu možného porušení tržních pravidel. Nebral v potaz to, že výdej léčivých přípravků v lékárnách se neřídí pouze obchodními pravidly, ale jsou uplatňována pravidla v rámci poskytování zdravotní péče, jejíž je lékárenská péče nedílnou součástí,” uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.

Podle komory současná pravidla distribuce vedou k nedostupnosti léků v některých lékárnách. Výrobci a distributoři, z nichž někteří jsou majetkově provázaní se sítěmi lékáren, podle ní dodávají léky selektivně a za výrazně rozdílné ceny. ÚOHS podle ní uvedl, že nebyl schopen najít relevantní data o distribuci léčivých přípravků, ta ale výrobci, distributoři i lékárny hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

“Jádrem sektorového šetření bylo porovnání distribučních modelů a jejich vlivu na oblast velkoobchodního i maloobchodního trhu s léčivy. Úřad zejména zajímalo, jak se distribuční model promítl do cenotvorby a dostupnosti léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně uplatnění obchodní, respektive distribuční přirážky,” uvedl ve středu předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Ministerstvo podle Válka doporučení projednalo a chce se se zástupci úřadu sejít, aby jejich návrhy projednalo a případně zapracovalo do zákona. V doporučení ÚOHS mimo jiné navrhuje rozvolnění pravidel pro prodej léků na předpis, včetně umožnění zásilkového prodeje, s čímž ČLnK nesouhlasí. “On-line prodej léků na předpis je velmi komplikované a složité téma,” uvedl k tomu dnes ministr Válek. Je podle něj potřeba se podívat na to, co pomůže pacientům. “Je potřeba velmi intenzivně diskutovat s lékárnickou komorou, se stakeholdery, co je a co není smysluplné,” dodal.

Podle komory antimonopolní úřad ignoruje podstatu lékárny jako zdravotnického zařízení a označuje ji jako “prodejnu”. “Lékárna je zdravotnické zařízení, patří tedy do systému zdravotnictví stejně jako nemocnice, polikliniky nebo ordinace lékařů. Lékárník jako zdravotník v první řadě poskytuje s výdejem léčivého přípravku zdravotní péči, jeho úkolem není pouhé předání léku pacientovi, ale především zajištění správného, účinného a bezpečného užívání a předcházení a eliminace lékových chyb,” doplnil Krebs.

ÚOHS ve svém doporučení podle komory navrhuje zacházet s léky jako s běžným zbožím a zcela rozvolnit pravidla pro výdej léků na předpis. Navrhuje odstranit podmínku kamenné lékárny pro zásilkový výdej léků, léky na předpis by tak mohly nabízet i běžné e-shopy. “Nemožnost koupě léčiva na předpis on-line, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt,” píše se v doporučení ÚOHS.

Možnost zásilkového “výdeje” léků navrhovali jako pozměňovací návrh předchozí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a poslanec Patrik Nacher (ANO), Sněmovna ho v červnu 2021 odmítla.

Podle Válka trh směřuje k tomu, že stále více produktů bude dostupných on-line. “Není to tak, že by ministerstvo zdravotnictví připravovalo novelu, kterou by třeba v letošním roce chtělo předložit do Poslanecké sněmovny, kde řešení nedostatku léků by byl on-line prodej,” uvedl. Dodal ale, že je to téma, o kterém se bude intenzivně diskutovat a které ministerstvo nějakým způsobem musí reflektovat.

van rot

České zdravotnictví

Lékárnici: Při výpadku léku může pacient dostat jiný se stejnou…

31 října, 2022
by andrlovak1

“Lékárník může zaměnit léčivý přípravek pouze s výslovným souhlasem pacienta a po pečlivé kontrole shody náhradního léčivého přípravku s předepsaným léčivým přípravkem,” vysvětlil prezident komory Aleš Krebs. Lék podle něj musí mít stejnou lékovou formu a stejnou účinnou látku. “V praxi to znamená, že pokud lékař předepsal tablety, nesmíme pacientovi vydat například tobolky, roztok nebo čípky,” doplnil.

Po dohodě s lékařem může lékárník nabídnout i jinou lékovou formu, například roztok místo tablet nebo přípravek s jinou účinnou látkou s podobným účinkem. Pokud s vydáním jiného léku pacientovi lékař nesouhlasí, může recept už předem označit slovem “nezaměňovat”.

Takzvaná generická substituce může být někdy pro pacienta i levnější, protože lék má nižší doplatek. “Někteří pacienti nemají ke generické substituci důvěru a domnívají se, že generické léčivé přípravky jsou zcela odlišné od originálních léčivých přípravků. Můžou být výdejem náhradního léčivého přípravku zmatení, a je tak na lékárnících, aby v takovém případě postupovali v zájmu pacienta a neohrozili jeho bezpečnou léčbu,” doplnil viceprezident komory Martin Kopecký. Problematické to může být podle něj zejména v případě, kdy by pacient užíval oba léky se stejným účinkem, ale jiným názvem.

“Existují však i léčivé přípravky, které by se neměly zaměňovat. Mezi ně patří například imunosupresiva, antiepileptika, léky ovlivňující srdeční rytmus nebo třeba léky na štítnou žlázu, tedy léčivé přípravky, u kterých by substituce mohla znamenat kvantitativní změnu účinku nebo výskyt nežádoucích účinků,” doplnil. Lékárníci je nedoporučují také u mastí nebo krémů.

“Kromě běžné komunikace s pacientem má i možnost nahlížet do jeho lékového záznamu,” doplnil Krebs. V soupisu všech pacientovi předepsaných léků, který provozuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, může lékárník například zkontrolovat, zda nemocný neužívá léky, které spolu vzájemně působí nevhodně.

Nejčastějším důvodem, proč v lékárně není dostupný od lékaře předepsaný lék, jsou podle komory problémy ve výrobě či distribuci nebo významný nárůst poptávky. Kvůli globalizované výrobě léků se často účinná látka pro léky různých výrobců vyrábí v jediné továrně, v některých případech tak není dostupný ani původní lék, ani generikum.

Prevence a léčba

Spotřeba antibiotik za 30 let stoupla o pětinu, až polovina…

30 září, 202120 října, 2021
by andrlovak1

V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. Narůstající trend se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií. Tyto druhy antibiotik mají podle Žemličkové větší vliv na antibiotickou rezistenci než základní typy, jako je penicilin.

Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.

Antibiotika lidé často podle Žemličkové užívají pro jakýsi pocit jistoty, někdy je lékaři předepíší v důsledku tlaku pacientů či rodičů dětí. “Pacienti by si měli uvědomit, že naprostá většina onemocnění mimo nemocnici antibiotika nepotřebuje,” řekla Žemličková. Zároveň lékaři by měli mít větší odvahu a vysvětlit pacientům, že na kašel antibiotika nejsou potřeba. Pomoci jim mohou také některá vyšetření, která určí, zda se jedná o bakteriální infekci. V ordinacích praktiků se podle Žemličkové pro tyto účely poměrně běžně užívají například takzvané CRP testy.

Statistiky

Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi 40 procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent. Přestože se jedná o lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi 18 procent lidí, nejčastěji kvůli kašli, nachlazení a kožním problémům.

Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33.000 lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik.

Zpravodaj

Lékárníci jsou proti neprojednanému návrhu o výdeji léků

5 března, 2021
by andrlovak1

Praha 5. března (ČTK) – Organizace působící v lékárenské oblasti jsou proti tomu, aby se poslanecký pozměňovací návrh o možnosti zásilkového výdeje léků na předpis řešil ve zrychlené formě a bez diskuse odborníků. Návrh podle nich nepřípustnou formou takzvaného přílepku zásadně mění zákon o léčivech a jeho cílem je v rozporu s dosavadní bezpečnou praxí povolit prodej léků na předpis přes internet. Vyplývá to z prohlášení organizací. Jeden z hlavních předkladatelů pozměňovacího návrhu – poslanec Adam Nacher (ANO), se proti kritice ohradil. Návrh má smysl i vzhledem ke koronavirové pandemii, kdy se od lidí požaduje omezit sociální kontakty, řekl ČTK.

Prohlášení vypracovali zástupci České lékárnické komory, České farmaceutické společnosti ČLS JEP, farmaceutických fakult Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity, Grémia majitelů lékáren, Poskytovatelů lékárenské péče a spolků Vaši lékárníci a Mladí lékárníci.

“Jediným a pravým důvodem pozměňovacího návrhu není zájem o pacienta a jeho zdraví, ale jsou to jen a pouze obchodní zájmy velkých e-shopových hráčů, kterým léky, coby další položka sortimentu a potenciální generátor dalšího zisku, zatím v on-line nabídce chybí,” tvrdí zástupci lékárníků v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Podle nich by schválení návrhu odstranilo osobní kontakt zdravotníka s pacientem a oslabilo zabezpečený a prověřený řetězec výrobce-distributor-lékárna-pacient, který zaručuje bezpečnost, kvalitu a pravost léčiva.

Signatáři prohlášení rovněž soudí, že rozvolnění pravidel pro zacházení s léky by mohlo umožnit manipulaci s léky nekvalifikovanými osobami bez dohledu farmaceuta.

Hlavní předkladatelé pozměňovacího návrhu bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a Nacher ve zdůvodnění poukazují na to, že lékárenství se mění a počet členských států Evropské unie umožňujících zásilkový výdej léčiv vázaných na předpis roste.

Podle Nachera jde v principu o ulehčení pro lidi imobilní či nějakým způsobem handicapované. Zdůraznil, že využívání zásilkového výdeje léků by bylo dobrovolné. Nebrání se ani určitým mezikrokům, například zavedení takového výdeje jen pro osoby s průkazem ZTP či seniory nad 70 let věku. Kritika a útočnost ze strany organizací jej překvapila, považuje za nepřijatelné vyvíjet takovým způsobem tlak na zákonodárce.

Zásilkový výdej bude podle Vojtěcha moci provozovat jen certifikovaná lékárna a celý proces výdeje bude v rukou lékárníka. “Lékárník k odesílanému balíčku přidává pro pacienta informace, které by mu běžně předal při výdeji v lékárně. Kromě toho má lékárník po odeslání zásilky povinnost kontaktovat pacienta telefonicky, probrat s ním užívání léku a odpovědět na jeho otázky. Na dálku se navíc budou vydávat jen ty léky, které nevyžadují speciální zacházení při distribuci,” uvedl ve vyjádření pro ČTK.

Cílem je ulevit pacientům, zejména se zhoršenou hybností či s vážným onemocněním, a seniorům. “Cílem návrhu je také zvýšit dostupnost léků pacientům bydlících mimo velká centra. Zásilkový výdej není žádné novum, takhle to dnes funguje již v řadě zemí Evropy, například v Německu, Velké Británii, Nizozemí a Norsku,” doplnil bývalý ministr.

Pozměňovací návrh by se mohl dostat do novely, která se týká léčebného konopí. Má zavést licence pro dodavatele s cílem, aby bylo konopí levnější a dostupnější. Lékaři je navíc budou moci předepisovat i elektronicky. Předloha je nyní před druhým čtením.

Obdobná Nacherova úprava byla ve hře už předloni v červnu, kdy Sněmovna schvalovala novelu o hrazení léčebného konopí ze zdravotního pojištění. Tehdy pozměňovací návrh o zásilkovém prodeji léků na předpis zamítla. Nacher poukazoval na požadavky lidí se zdravotním postižením. V současnosti si lidé mohou nechat poslat jen volně prodejné léky.

Červen

Červenec 2025

Srpen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
31
1
2
3

Červenec

27

6:00 am - 9:00 pm

Statistiky

Kalendář akcí

Červenec 2025

Červenec

27

Červenec

28

Červenec

29

Červenec

30

Červenec

31

Srpen

1

Srpen

2

Srpen

3

Srpen

4

Srpen

5

Srpen

6

Srpen

7

Srpen

8

Srpen

9

Srpen

10

Srpen

11

Srpen

12

Srpen

13

Srpen

14

Srpen

15

Srpen

16

Srpen

17

Srpen

18

Srpen

19

Srpen

20

Srpen

21

Srpen

22

Srpen

23

Srpen

24

Srpen

25

Srpen

26

Srpen

27

Srpen

28

Srpen

29

Srpen

30

Newsletter