Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Pražské nemocnice budou dál využívat 24hodinové služby, chystají smlouvy

  • 2 ledna, 20243 ledna, 2024
  • by budskap

Legalizace 24hodinového pobytu na pracovišti byla spolu se snížením počtu přesčasů a zvýšením základní mzdy požadavkem protestujících lékařů, kterých na podzim více než 6000 vypovědělo práci přesčas. Zákoník práce sice tuto možnost nikdy dříve neobsahoval, jeho novela platná od října ji ale výslovně zakazovala.

Proto její zakotvení do legislativy uvítaly i nemocnice. “Pro práci lékaře na akutním lůžkovém oddělení je to nejefektivnější rozvržení práce,” sdělila ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. Nemocnice má tuto možnost podle ní dojednanou s odbory a ukotvenou v kolektivní smlouvě.

To je spolu s uzavřením speciální smlouvy s konkrétním pracovníkem a nahlášení na inspektorát práce další podmínkou novely zákoníku. “Na části pracovišť s nepřetržitým provozem již byli lékaři převedeni do nepřetržitého pracovního režimu. Na zbylých pracovištích s lékaři jednáme,” doplnila mluvčí Bulovky.

Využívat dál 24hodinové směny budou také ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). “V souladu se zákoníkem práce v tuto chvíli připravujeme novou kolektivní smlouvu, ve které jsou již zakotveny. Vše jsme také projednali s odborovou organizací,” uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. “V tuto chvíli se organizuje provoz na jednotlivých klinikách podle potřeby zabezpečit péči o pacienty a podle počtu lékařů,” doplnila.

Podobně postupují i nemocnice jiných zřizovatelů, než je ministerstvo zdravotnictví, které řídí fakultní nemocnice. “Dohody pro lékaře jsou aktuálně připraveny, k podpisu budou dotčeným lékařům předloženy v prvních lednových dnech,” sdělila před koncem roku mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Jitka Zinke.

Provoz podle nových pravidel podle ní musela nemocnice upravit. “Na některých pracovištích je nastaven směnný provoz, na některých pracovištích je upraven systém nočních služeb co do kvalifikační skladby lékařů. Počítáme rovněž s navýšením počtu lékařů,” uvedla.

V Nemocnici Na Františku, kterou zřizuje Městská část Praha 1, podle mluvčí Lucie Krausové mají lékaři osmihodinovou směnu, poté jim může být nařízený přesčas. V počtu hodin podle mluvčí nemocnice dodržuje zákonem daný limit. “Pokud je potřeba, směny doplňujeme externisty z jiných nemocnic, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený úvazek,” sdělila ČTK.

Na nastavení fungování nemocnic, aby stačil zákonný limit přesčasů, se ministerstvo, zdravotní pojišťovny a Česká lékařská komora (ČLK) dívají různě. Podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je v nemocnicích akutní péčí ideální směnný provoz. Do služeb by se podle něj také měli zapojit všichni lékaři v nemocnicích. Podle ČLK jich do nich nastupuje asi 13.000 z celkového počtu 23.000.

Podle zástupců Sekce mladých lékařů ČLK by se měly nemocnice zaměřit na efektivitu. Část práce lékařů by podle nich mohly vykonávat zdravotní sestry nebo administrativní pracovníci. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka je třeba se podívat i na síť nemocnic, zda je všude nutná akutní péče a není možné některá zařízení transformovat na následnou či dlouhodobou péči, kterou využívají hlavně senioři.

České zdravotnictví

VFN otevřela nové robotické centrum urologické kliniky, která řeší…

  • 6 prosince, 2023
  • by budskap

“Roboticky asistované výkony přinášejí vyšší preciznost a s tím spojenou menší náročnost operačního výkonu pro pacienta,” uvedl přednosta Urologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Viktor Soukup. Robotické operační přístroje má v ČR 15 nemocnic, vedle Prahy a Brna také v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci, Havířově, Zlíně, Ostravě a Novém Jičíně.

Pacient má podle Soukupa po zákroku menší bolesti, vyskytuje se u něj méně komplikací, jeho pobyt v nemocnici je kratší a urychluje se i doba rekonvalescence. Operujícímu lékaři pak přináší výhodu ve větší přesnosti pohybu nástrojů, odstranění třesu rukou a zvětšení obrazu včetně jeho trojrozměrného zobrazení.

Přístroj podobně jako laparoskopie umožní operaci bez otevření břicha. Do břišní dutiny vede jen několik otvorů o šířce osm milimetrů, takzvané porty. “Následně se k těmto portům ‘zadokují’ robotická ramena a do nich se zavedou potřebné nástroje. Tato ramena s nástroji ovládá operatér z konzole pomocí systému joysticků a pedálů,” popsal operatér Michal Pešl.

V urologii se používají podobné přístroje pro 50 typů zákroků, sdílet ho bude i chirurgie a gynekologie. “Největší procento urologických výkonů patří těm z onkologických příčin čili odstranění prostaty pro nádor, odstraněním nádoru z ledvin, odstraněním močového měchýře a operacím ledvinné pánvičky pro poruchu odtoku moči,” řekl specialista urologické kliniky Vojtěch Fiala.

Ročně v klinice operují více než 500 dětí s nejrůznějšími urologickými obtížemi, v roce 2022 to bylo 538 operací a z toho 79 provedených laparoskopicky. Podle vedoucího lékaře oddělení dětské urologie Josefa Sedláčka jde o celou šíři zákroků. “Tedy od funkčních problémů, což jsou vývojové i získané poruchy funkce dolních močových cest přes kompletní problematiku rekonstrukce a léčby vrozených vývojových vad ledvin, horních i dolních močových cest. Včetně vrozených vad chlapeckého a dívčího genitálu,” popsal Sedláček.

U chlapců je lékaři označují jako hypospadie. “Řešíme jako jedno z mála pracovišť v republice především závažné formy proximálních hypospadií, které své nositele bez rekonstrukce často vyřadí z pohlavního života,” uvedl. Například v roce 2017 jich bylo v celé ČR zhruba 206, z toho 167 méně závažných a 39 závažných. Zabývají se také například operacemi varikokély, rozšíření žil varlete, které způsobuje bolesti, neplodnost a pokles hladiny mužských hormonů, nebo nesestouplého varlete, takzvaného kryptorchismu.

“Při včasné a odpovídající léčbě je většina našich pacientů v dalším životě zcela v pořádku. Rekonstrukcí řady vad jsme schopni eliminovat rizika, která s sebou nesou a nejsou tak dále v životě omezeni. Nicméně i tak je jistě skupina jedinců jejichž problémy jsme schopni zlepšit jen částečně. I to ale může zcela zásadně pozitivně ovlivnit kvalitu jejich života,” dodal Sedláček.

Aktuálně

V českých nemocnicích ode dneška platí výpověď dobrovolné přesčasové…

  • 1 prosince, 2023
  • by budskap

Provoz v nemocnicích měl být ode dneška omezený kvůli menšímu počtu lékařů dostupných pro služby. Omezení se ale zřejmě dotkne jen víkendu a prvních dnů příštího týdne. Některé nemocnice pro ČTK uvedly, že díky dohodě premiéra s protestujícími lékaři zřejmě nebude omezená ani plánovaná zdravotní péče, jako jsou třeba menší operace. Akutní péči nemocnice chtěly zachovat i v době protestu.

Fiala ve čtvrtek při jednání nabídl pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování lékařů i nelékařů v nemocnicích. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl premiér po jednání. Podle Přády se navíc kompletně upraví mechanismus distribuce peněz. Způsob úpravy bude obsahovat písemná dohoda, která je podmínkou pro odvolání protestu.

Jednání dosud vedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ve čtvrtek uvedl, že dohoda premiéra s lékaři doplnila dřívější shodu s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek zdravotníků. Vedle platových požadavků protest cílil také na nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci. Podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila Sněmovna, ustanovení přestane platit a zdravotníci v nemocnicích budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Úprava nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23.000. Do služeb odpoledne a v noci jich nastupují podle ČLK asi 13.000, dobrovolnou práci přesčas od prosince vypovědělo asi 6100 z nich.

Tisková zpráva

Lékaři vytáhli do boje s obezitou – pomůže Národní program…

  • 27 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Praha, 27. 11. 2023 – Nutriční terapeut v ordinaci praktického lékaře, specializovaná centra pro obézní děti nebo hrazené léčivé přípravky usnadňující hubnutí – to jsou některé návrhy lékařů, které by v budoucnu měly pomoci bojovat s dětskou otylostí. Staly se tak součástí nově připravovaného Národního programu pro prevenci a léčbu obezity. Poslední data totiž ukazují, že s nadbytečnými kily se potýká 22 % dětí. Lépe na tom nejsou ani dospělí. Podle údajů Českého statistického úřadu má normální hmotnost v ČR jen 30 % dospělých mužů a 43 % žen.

 

Nadváha a obezita nyní stojí český zdravotní systém přibližně 30 miliard korun za rok. Celkové dopady na ekonomiku vycházejí na dalších 100 miliard korun ročně. V případě, že se v péči o tyto pacienty nic nezmění, tato částka se v roce 2060 vyšplhá na téměř 700 miliard korun za rok. „Součástí celkové sumy jsou výdaje spojené s přímou zdravotní péčí o tyto pacienty, ale také nepřímé náklady, způsobené předčasným úmrtím, invaliditou a ztrátou pracovní produktivity,“ doplňuje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Pokud by se podle něj podařilo u 10 % obézních pacientů snížit celkovou hmotnost o 10 %, zdravotní pojišťovny by za 10 let uspořily téměř 4 miliardy korun jen v přímých zdravotních nákladech.

„Počet dětí a adolescentů s nadváhou nebo obezitou stoupá dlouhodobě. Covidová pandemie však tento trend ještě prohloubila. Národní program pro prevenci a léčbu obezity proto obsahuje jak preventivní, tak i léčebnou složku. Bude třeba vytipovat a edukovat rizikové osoby a navrhnout jejich terapii na úrovní primární péče. Součástí by měla být také spolupráce se specializovanými multioborovými centry pro léčbu obezity,“ vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Podle údajů ČSÚ se průměrný body mass index v ČR (BMI) za posledních 5 let zvýšil z 25,2 na 26,2. Hranicí pro normální váhu je přitom hodnota 25. Lidé s vyšší tělesnou hmotností se často potýkají s nemocemi srdce a cév, problémy s dýcháním, cukrovkou 2. typu, bolestmi kloubů, za které může větší zatížení pohybového aparátu nebo také neplodností. „V tuto chvíli mají rodiče obézních pacientů poměrně omezené možnosti, jak tento problém u svých potomků řešit. V České republice zatím není žádné specializované multioborové centrum, které by se dětským pacientům s vysokým stupněm obezity věnovalo. Zůstávají proto v péči dětského praktického lékaře. Tyto děti však potřebují také péči psychologa, nutričního poradce nebo fyzioterapeuta,“ popisuje prof. MUDr. Martin Haluzík., DrSc, předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP. Cílem programu je proto vytvořit síť center, která se budou starat o dětské obézní pacienty komplexně a budou úzce spolupracovat s praktickými lékaři. Další bod programu usiluje o získání úhrady na antiobezitika – léčivé přípravky, které pomáhají hubnout. Mohou je užívat děti, které dosáhly hranice 12 let. Pojišťovna je však nehradí. Léčba se tak dostane jen těm, kteří si ji mohou dovolit.

„Boj s obezitou v ČR dlouhodobě komplikuje fakt, že mnoho lidí na ni pohlíží jako na něco, za co si pacient může sám a měl by si tedy i sám pomoci. Pacienti ani lékaři ji často nevnímají jako prioritu, kterou je nutné řešit. Je třeba to změnit a začít obezitu brát jako nemoc,“ dodává prof. Haluzík.

Doporučené články

V roce 2050 bude v ČR žít téměř půl milionu…

  • 21 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Příčinou nárůstu je podle lékařů zejména stárnutí populace, nejčastějších chorob přibylo od roku 1990 o téměř 150 procent. U Parkinsonovy nemoci ale dynamika růstu nevysvětluje vliv věku zcela. “Její výskyt narůstá o více než 20 procent rychleji, než bychom očekávali. Příčinou je zejména negativní vliv toxických látek v životním prostředí, na který jsou zvláště citlivé buňky mozku produkující dopamin,” uvedl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Robert Jech.

Řada degenerativních nemocí mozku se podle odborníků projevuje poruchou řeči, takzvanou afázií. “Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice (…). Pacient se v takových situacích nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky, a sám je tím nepříjemně překvapen,” popsal Jech. V jiných případech si poruchy řeči nemusí být vědom nebo hovoří nesouvisle. Zásadní je ale podle Jecha zavolat zdravotnickou záchrannou službu.

U Parkinsonovy nemoci je řeč tichá a monotónní, u Alzheimerovy choroby má pacient problémy s obsahem řeči. “Stupeň a konkrétní oblast zasaženého mozku rozhodují o míře klinických příznaků, mezi které můžou patřit různé typy afázie, poruchy paměti a orientace v prostoru, změny v chování, třes, zpomalený pohyb nebo nejistá chůze,” vysvětlil lékař neurologické kliniky VFN Filip Růžička.

“Neurodegenerace vzniká obecně na podkladě hromadění abnormálních bílkovinných shluků v mozkové tkáni, s tím souvisí zánik mozkových buněk,” dodal Růžička. U každé z nemocí je tento shluk bílkovin podle něj specifický. Na tyto bílkoviny se podle něj soustředí i vědci, kteří se snaží vyvíjet léky na tyto choroby. V USA byl první lék schválený v roce 2021, v ČR jsou zatím dostupné jen starší typy, které cílí spíš na příznaky.

“Sice dokážeme na základě jednotlivých příznaků předpovědět, že v horizontu několika let dojde k rozvoji Parkinsonovy nemoci, avšak její vznik neumíme potlačit nebo oddálit,” doplnil Jech. Léčí se tak hlavně již vzniklé příznaky, kromě léků také například hlubokou mozkovou stimulací, při níž se do mozku zavádějí elektrody.

Příčiny vzniku lékaři přesně neznají, prevencí je ale podle nich zdravý životní styl a fyzický i duševní trénink. Spolu s dalšími nemocemi častěji se vyskytujícími ve vyšším věku budou i neurodegenerativní onemocnění vyvíjet stále větší tlak na financování léčby z veřejného zdravotního pojištění. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna uvedla, že loni vydala na léčbu asi 50.000 pacientů s Alzheimerovou nemocí kolem 1,74 miliardy korun, o pět let dříve bylo pacientů o 6000 méně a částka o 440 milionů nižší.

Zpravodaj

Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci…

  • 16 listopadu, 2023
  • by budskap

“Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života,” uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu.

V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. “Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění,” dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté.

Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent.

“Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí,” popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. “Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší,” uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. “Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů,” vysvětlil. “Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu,” dodal.

Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. “Pacient by měl vědět, za kým má jít,” doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

Děti a mateřství

Nemocniční lékaři vyzvali v dopise Válka k řešení dětských pohotovostí

  • 16 listopadu, 2023
  • by budskap

“Jsme velmi znepokojeni trendem posledních let, kdy služby postupně vykonává čím dále menší podíl praktických lékařů pro děti a dorost,” uvedli lékaři, kterých je pod dopisem podepsáno více než pět desítek. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje. Již v říjnu ale Válek odmítl postihy pro praktické lékaře, kteří nebudou pohotovosti sloužit, což bylo v návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok.

Lékařská pohotovostní služba, v samostatné ordinaci nebo jako součást urgentního příjmu nemocnice, je podle signatářů dopisu ministrovi nutným předstupněm nemocniční péče, který oddělí většinu dětí, jejichž stav vyžaduje pouze rychlé ambulantní ošetření, od pacientů, které je třeba hospitalizovat. “Je velmi důležité, aby tuto práci vykonával kvalifikovaný a zkušený pediatr,” dodali podepsaní lékaři.

Sdružení podle Hülleové nemá data o tom, kolik dětských praktických lékařů se na lékařské pohotovostní službě podílí. “Jsme přesvědčeni, že pohotovostní služba je součástí neodkladné péče a má být poskytována ve zdravotnických zařízeních s bezprostřední dostupností služeb komplementu, lékárny a zejména lůžkového pracoviště pediatrie, tedy má být součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dostatečně personálně vybavené pediatrické oddělení s možností poskytování intenzivní péče,” sdělila ČTK.

Většina lékařů, která má atestaci v pediatrii, jsou podle podepsaných lékařů praktičtí lékaři pro děti a dorost v ordinacích. “Atestovaní lékaři v nemocnicích nastupují do ústavních pohotovostních služeb na svých lůžkových pracovištích. Vykonávají tak často nadměrný počet přesčasových hodin a nemohou k tomu navíc zajišťovat i lékařské pohotovostní služby namísto absentujících kolegů z řad praktických lékařů pro děti a dorost,” napsali v dopise.

Ministra v něm žádají, aby ve spolupráci s kraji a zdravotními pojišťovnami našel řešení, ve kterém bude podmiňovat výkon praxe dětského praktického lékaře právě sloužením na pohotovosti. “Počet služeb za rok, které bude muset každý z nich zajistit, bude velmi malý a nebude nijak narušovat chod jejich praxí,” doplnili nemocniční lékaři.

Podle Hülleové je ve stávající podobě samostatně sloužících pohotovostních ordinací dětských praktických lékařů dětská pohotovost zastaralá. “Nepřetržitá péče je logickou součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dětské lůžkové oddělení,” uvedla. Praktické by podle ní bylo, aby na urgentním příjmu pracoval v denní a večerní době kvalifikovaný lékař, v pozdních nočních hodinách podle ní může pohotovost poskytovat přímo nemocniční dětské oddělení.

Aktuálně

Lékaři chtějí předepisovat pohyb jako součást léčby, začali diskusi…

  • 7 listopadu, 2023
  • by budskap

“Tělovýchovný lékař ve spolupráci s fyzioterapeuty a nutričními terapeuty je schopen předepsat takovou pohybovou aktivitu, která povede ke zvýšení zdatnosti a tím zlepšené prognózy. To ušetří nejen finanční prostředky na zdravotní, ale i sociální péči,” uvedl předseda České společnosti tělovýchovného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Matoulek.

Zatím podle odborníků nejde o žádné konkrétní kroky, spíš o nastartování diskuse. Placení předepsaného pohybu pod dohledem odborníka z veřejného zdravotního pojištění je podle nich ještě daleko. “My pevně věříme, že taková doba přijde,” řekl Matoulek. Tělovýchovní lékaři už podle něj v současné době spolupracují s Českou komorou fitness na tom, aby certifikovaní trenéři byli schopni efektivně pracovat i s nemocnými, například obézními pacienty. Ulevit to podle něj může i přetíženému zdravotnímu a rehabilitačnímu systému.

Podle Válka by první kroky mohly být součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou ministerstvo připravuje. Zdravý životní styl by v ní měl podporovat systém bonusů pro osoby, které například pravidelně chodí na preventivní prohlídky. Více propojit sport a zdraví by podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka měl zákon o sportu, který agentura předložila do legislativního plánu vlády.

Důsledky nízkého množství pohybu Čechů stojí podle dřívějších vyjádření zástupců Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy veřejné zdravotnictví kolem desítky miliard korun ročně. Různé vědecké studie ukazují, že pravidelný pohyb je prevencí mnoha nemocí včetně závažných jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Obezita podle studií znamená zároveň osmdesátiprocentní pravděpodobnost cukrovky a ještě o dvě procenta vyšší výskyt vysokého krevního tlaku. Více než polovina českých úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk pohybu nevěnuje, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let. I v důsledku nedostatku pohybu jsou Češi ke konci života často nemocní, ženy žijí v nemoci 20 let a muži 15 let před smrtí.

Podle mezinárodní studie Eurobarometr sportuje pravidelně pět procent Čechů, 60 procent zřídka nebo vůbec. Doporučení odborníků je podle poslance Toma Philippa (KDU-ČSL), který je předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), 150 až 300 minut pohybu týdně. Děti by se měly hýbat alespoň hodinu denně.

České zdravotnictví

Lékaři FN Motol transplantovali srdce novorozenci s kardiomyopatií

  • 6 listopadu, 2023
  • by budskap

Potíže začal mít novorozenec necelý měsíc po narození, měl problémy s pitím a zadýchával se. Lékaři diagnostikovali závažnou formu kardiomyopatie, onemocnění, kdy srdeční svalové buňky jsou chybně vytvořené, srdce nedokáže plnit funkci pumpy a selhává. V tomto případě šlo o mimořádně rychle postupující onemocnění, dítě muselo být napojeno na dýchací přístroj a na mechanickou srdeční podporu, kterou potřebovalo 34 dní před transplantací.

“Transplantace srdce u tak malého dítěte, které je ještě napojeno na levostrannou mechanickou srdeční podporu, vyžaduje složitou logistiku celého transplantačního odebírajícího týmu a koordinačního centra. Operace byla úspěšná a doufáme, že pacient dobře zvládne pooperační průběh,” uvedla lékařka Dětského kardiocentra 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Žaneta Bandžuchová.

Podle nemocnice je dítě nejmladším transplantovaným pacientem s kardiomyopatií. V době operace, která trvala více než osm hodin, musel lékařský tým nejprve odpojit stávající přístroj, který srdce novorozence v činnosti podporoval, poté odstranit celý nemocný orgán a následně našít a spustit srdce dárcovské. “Nenastanou-li komplikace a nedojde-li k odhojení darovaného srdce, je dlouhodobá prognóza příznivá,” uvedli zástupci nemocnice v tiskové zprávě.

Lékaři ze specializovaných center v Praze a v Brně transplantují nové srdce každý rok desítkám pacientů. Zatím nejvíc bylo v roce 2014, kdy nový orgán dostalo 87 lidí, loni jich bylo o šest méně. Obecně je náročnější získat orgány pro malé děti, protože je málo dárců. Například u jater to lékaři řeší štěpem z orgánu dospělého.

S prvními pokusy transplantovat srdce se začalo na území Československa před 55 lety, od první úspěšné transplantace srdce letos uplynulo 39 let.

České zdravotnictví

Lékař: Do budoucna bude až 90 procent operací s robotickým…

  • 1 listopadu, 20236 listopadu, 2023
  • by budskap

V současné době používají lékaři z ÚVN operační roboty pro škálu operací z chirurgie, gynekologie nebo urologie, často pro odstraňování nádorů. “Robot umožňuje otevřené operace převést do miniinvazivní podoby,” řekl přednosta Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Radek Pohnán. Jako hlavní výhodu vidí zkrácení hospitalizace a následné rekonvalescence.

První robotickou operací v ÚVN bylo podle Pohnána odstranění žlučníku, v současné době je pak nemocnice využívá hlavně pro zákroky v celém trávicím traktu. “Stále největší část tvoří operace na tlustém střevě,” řekl. Zejména jde o nádory, které patří mezi nejčastější druh rakoviny v ČR, ale také některé specifické záněty, jako je Crohnova choroba.

Celosvětově se podle Záleského nejčastěji robotické operace používají pro radikální prostatektomie, tedy odstranění prostaty z důvodu rakoviny. V ÚVN je jich podle něj asi 250 ročně, za posledních deset let byly všechny operace robotické. “Výhodou je především vysoká přesnost a výrazně nižší krevní ztráty,” uvedl. U těchto operací je podle něj také lépe zachována erekce a udržení moči.

Podle přednostky Gynekologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Pavly Svobodové kombinuje robotická operace výhody otevřené operativy a laparoskopie, tedy výkonů, kdy lékař nástroje do těla vkládá jen malými otvory. Lékaři si chválí také 3D zobrazení díky kameře na pevném ramenu a možnosti přiblížení. Vhodnější je podle ní zákrok s robotem například u pacientů s obezitou nebo v pokročilém věku, které by standardní otevřené operace více zatížily.

Robotické operační přístroje má v ČR 15 nemocnic, vedle Prahy a Brna také v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci, Havířově, Zlíně, Ostravě a Novém Jičíně.

Podle údajů přístrojové komise ministerstva zdravotnictví bylo v loňském roce provedeno téměř 2900 roboticky asistovaných operací. Z nich 1341 operací prostaty, více než 440 operací ledvin, 364 zákroků na tlustém střevě a konečníku, 112 operací na srdci, 51 na plicích a 194 hysterektomií, tedy odstranění dělohy.

Pro dalších 14 nemocnic komise pořízení přístrojů pro robotické přístroje schválila, dva nové by tak měly být například v IKEM, druhý přístroj měla schválený FN Motol, FN Hradec Králové nebo právě ÚVN. Operační robot stojí kolem 70 milionů korun, některé nemocnice na něj čerpají evropské dotace. V Praze to většinou není možné, protože podpora jde hlavně znevýhodněným regionům. ÚVN přístroje pořídila z vlastních zdrojů, jeho výměna je obvykle potřeba po osmi letech.

Navigace pro příspěvky

1 … 5 6 7 8 9 … 18

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS