MedNews.cz

Na pražském Smíchově vznikne centrum pro nevidomé či slabozraké s demencí

18 listopadu, 2024
by budskap

Nový objekt nabídne čtyři oddělení po 15 klientech. Oddělení bude mít také centrální společný obývací prostor s navazujícími jednolůžkovými pokoji pro odpočinek, spánek a osobní hygienu klientů. Ty poslouží pacientům ve druhém stadiu demence. Pro nevidomé a slabozraké pacienty ve třetím, tedy nejtěžším stadiu demence, budou připraveny dvě oddělení pro celkem 13 lidí.

V budově bude také ordinace praktického lékaře, kadeřnictví a pedikúra. Součástí stavby mají být i nádrže na dešťovou vodu, včetně požární nádrže. Stavbaři vybudují opěrné stěny a udělají sadové úpravy, postaví zahradní altán a také nové oplocení.

Projekt schválili již radní v roce 2017, po změně vedení města v roce 2018 jej následující rada v roce 2020 zrušila.

Tisková zpráva

Když je srdce v šoku

6 listopadu, 20246 listopadu, 2024
by budskap

Stovky kardiologů sdílí novinky v léčbě a přelomovou studii

Praha, 4. 11. 2024 – Rychlý a slabý puls, popelavá pleť, studená kůže a mramorové končetiny – to jsou jen některé z příznaků tzv. kardiogenního šoku. Týká se 5–8 % z asi 20 000 Čechů, kteří ročně dostanou srdeční infarkt. Více než polovina těch, jejichž srdce tento šok utrpí, zemře. Lékaři neustále zkoumají, jak by bylo možné úmrtnost snížit. Nedávno vyšla přelomová studie českých kardiologů, která porovnávala dva uznávané léčebné přístupy v léčbě tohoto stavu. Užitek z jejich zjištění budou mít specialisté po celém světě. Čeští lékaři byli první, kdo s analýzami přišli. Autoři je představí kolegům na letošní XXVII. výroční konferenci České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti, která se koná od pátku 8. 11. do soboty v Brně.

Kardiogenní šok je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatek krve, a dochází tak k postupnému selhávání jednotlivých orgánů. „I přes zásadní pokrok v diagnostických nástrojích, lécích a terapeutických zákrocích má stále vysokou úmrtnost,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC., předseda České kardiologické společnosti. Právě on stál v čele studie, která zkoumala dva typy léčby pacientů a jejich efekt. Cílem studie s názvem Extracorporeal Membrane Oxygenation in the Therapy of Cardiogenic Shock (ECMO-CS) bylo porovnat dva uznávané terapeutické přístupy v léčbě těžkého kardiogenního šoku. Prvním byla časná konzervativní léčba a druhým okamžité napojení pacientů na ECMO (extrakorporální membránová oxygenace dočasně nahradí funkci plic a srdce.) Právě ECMO se kromě jiných přístrojů používá v kritických případech proto, aby si, lidově řečeno, „srdce odpočinulo“.

„Analyzovali jsme soubor 117 pacientů, 58 z nich bylo ihned napojeno na ECMO a 59 zahájilo počáteční konzervativní léčbu. Zjistili jsme, že u pacientů s rychle se horšícím nebo těžkým kardiogenním šokem okamžité zavedení přístroje jejich stav v porovnání s druhou skupinou nezlepšilo. Nicméně další analýzy naznačují, že ti, kteří měli na začátku nižší krevní tlak, z okamžitého zavedení ECMO profitovali,“ popisuje prof. Ošťádal s tím, že tyto výsledky mohou významně ovlivnit současnou lékařskou praxi. Práce českých lékařů nedávno publikovalo několik světových odborných časopisů.

Děti a mateřství

Dětí s psychiatrickou diagnózou v ČR podle odborníků stále přibývá

20 září, 202426 září, 2024
by budskap

“Je patrně symbolické, že stoleté výročí dětské péče v opařanské nemocnici se datuje do doby, kdy dětská a dorostová psychiatrie čelí největší zátěži ve své historii. Přibývá dětí a dospívajících v ohrožení života, psychopatologické obrazy našich pacientů jsou velmi komplikované a je třeba velké trpělivosti při jejich léčbě. Přitom je nás málo, zkušených přibývá pomalu,” uvedl Goetz.

Ne všichni psychiatři v DPN podle něj pracují na plný úvazek. Navíc většina z nich je na dlouhodobých stážích. Situace v nemocnici je z tohoto pohledu přesto příznivější než na začátku roku 2022. Tehdy v DPN pracovala jedna lékařka a kvůli nedostatku odborného personálu hrozil zánik nemocnice.

“Přesto vidíme mladé kolegy, jak se s entuziasmem a velkým osobním nasazením věnují pacientům na lůžkových odděleních, pedopsychiatry v ambulancích, kteří ukrajují ze svého volného času, aby mohli ještě několik dalších pacientů vyšetřit, zkontrolovat a léčit. Vidíme hlad po vzdělání a vnímáme, jak velký smysl náš obor má, a chceme ho rozvíjet, i když jsou podmínky velmi těžké,” řekl Goetz.

V DPN je 60 lůžek a pracuje v ní 129 zaměstnanců, z nichž je 15 lékařů. “Nemocnice prošla se ctí nejtěžšími obdobími v běhu 20. století i začátkem toho současného. Ať už to byla válka, ekonomická krize, totalita, divoká transformace zdravotnictví v 90. letech nebo blouznění ideologů v posledním desetiletí, kteří chtěli zrušit celou lůžkovou oblast dětské psychiatrie,” uvedl Goetz.

Přibližně 50 procent hospitalizovaných pacientů v Opařanech ve věku od tří do 18 let je z Jihočeského kraje. Za rok zařízení léčí na lůžkách a v ambulancích kolem tisícovky dětí z celé republiky. DPN v Opařanech patří mezi pouhá tři pracoviště tohoto druhu v zemi. Navíc jako jediná nemocnice v republice má specializované oddělení pro pacienty s těžkými neurovývojovými poruchami a agresivními projevy.

Výzkumy a studie

Tuzemští vědci ověřili účinnost protinádorových vakcín u dětí s rakovinou

20 srpna, 202427 srpna, 2024
by budskap

“Cílenou léčbu jedním konkrétním lékem lze s úspěchem využít, pokud je v nádoru nalezen vhodný molekulární cíl, například mutace, který lze terapeuticky ovlivnit. Účinek cílené léčby v monoterapii je však časově omezený, proto se vyvíjejí další strategie založené na kombinacích různých typů cílené léčby, chemoterapie a především imunoterapie,” uvedl vědecký ředitel NÚVR a přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ondřej Slabý.

To by podle něj mělo umožnit zasáhnout nádor na více místech současně, ale také posílit imunitní systém pacienta v boji s nádorovou chorobou. Dětem s některými typy rakoviny dokážou čeští vědci připravit protinádorovou terapii “na míru”. Podařilo se jim prokázat, že v kombinaci se standardní léčbou je pak opravdu účinná.

Ve studii vědci zkoumali 48 pacientů do 20 let věku s vysoce rizikovými nádory, především sarkomy a nádory centrálního nervového systému. Dostávali standardní a individualizovanou léčbu, v určitém okamžiku jim byla podána i protinádorová vakcína. Po její aplikaci se podařilo dostat rakovinu pod kontrolu u více než poloviny nemocných dětí.

“Větší efekt měla vakcína u pacientů, kteří zatím podstoupili méně různých terapií, tedy u nichž ještě nedošlo vlivem léčby k úplnému vyčerpání jejich vlastního imunitního systému. To by podporovalo zařazení vakcín do časnějších fází léčby vysoce rizikových pacientů,” podotkl přednosta Kliniky dětské onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno a vedoucí jedné z výzkumných skupin NÚVR Jaroslav Štěrba.

Protinádorové vakcíny nejsou preventivní jako například očkování proti spalničkám, ale léčebné. Jsou založeny na využití jednoho typu buněk imunitního systému, které mají schopnost pohlcovat cizorodé látky ze svého okolí a vystavovat je na svém povrchu. Zároveň vysílají signály, že toto jsou antigeny, proti kterým je nutné bojovat. Imunitní systém se je díky tomu naučí rozpoznávat a zahájí vůči nádorovým buňkám, které jsou jejich nositeli, imunitní reakci.

Protinádorové vakcíny z takzvaných dendritických buněk byly vyvinuty a připraveny v laboratořích Farmakologického ústavu a Centra excelence CREATIC LF Masarykovy univerzity, kde působí výzkumná skupina NÚVR vedená Lenkou Zdražilovou Dubskou.

“Vstupním materiálem pro výrobu personalizované vakcíny jsou bílé krvinky, konkrétně takzvané monocyty, získané od pacienta odběrem krve,” uvedla Zdražilová Dubská. Dendritickým buňkám se pak předloží k pohlcení části buněk odebraných z pacientova nádoru a ve formě injekcí se podají zpět pacientovi.

Prevence a léčba

Zájem o léčbu ketaminem v brněnském centru díky smlouvám s pojišťovnami vzrostl

19 srpna, 202427 srpna, 2024
by budskap

Centrum otevřela v březnu Společnost Podané ruce. Zaměřuje se na lidi, kterým standardní léčba nepomohla. Ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP) může podle odborníků prospět zejména lidem trpícím těžkou depresí, posttraumatickou stresovou poruchou či úzkostnými poruchami. Používá se také ke zmírnění závislostí, a to nejen na návykových látkách, ale také třeba na sociálních sítích, nakupování nebo pornu. Psychedelika mají působit jako nástroj k zesílení a otevření psychických procesů

“Aktuálně máme tři podání ketaminu týdně. Tomu odpovídá počet indikací či příprav. Klasická psychiatrická ambulance funguje dvě odpoledne a naplňuje se. Stále jsme ale schopni dát termín v horizontu týdnů nebo měsíce. Vzhledem k všeobecné nedostupnosti péče je to zatím dobrý výsledek,” uvedl Cink. Zájemce o KAP musí nejprve absolvovat rozhovor a vyšetření, aby odborníci prokázali, že je pro něj léčba vhodná. “Nejčastěji máme v péči pacienty s diagnózami deprese a úzkostí. Často se jedná o klienty rezistentní na jinou formu léčby,” dodal psychiatr.

Podle něj dosud převažují pozitivní výsledky. “Samozřejmě máme i klienty, u kterých léčba nesplnila očekávání a kteří zareagovali pouze velice málo. Dle studií je ale asi deset až 20 procent pacientů odolných i na léčbu ketaminem. Naše pozorování tento předpoklad potvrzuje. Na závažné nežádoucí účinky jsme zatím nenarazili,” dodal Cink.

Prevence a léčba

Sanatoria Klimkovice evidují až trojnásobně větší poptávku, než mají…

12 července, 2024
by budskap

Vedoucí příjmové kanceláře sanatorií Magdalena Sochová řekla, že až na ojedinělé situace nepamatuje dobu, kdy by lázně měly nouzi o klienty, letošní rok je však značným převisem poptávky výjimečný. V lázních pracuje téměř 30 let.

“Denně nám chodí cca 30 návrhů, a my jsme schopni umístit maximálně deset dospělých. I u dětských pacientů je poptávka nad míru, ale je to nižší než na dospělé léčebně, odmítáme asi 20 procent návrhů,” řekla Sochová. Zájem o lázeňskou péči podle ní roste mimo jiné proto, že pacienti jsou lépe informovaní, více si dokážou zjistit o možnostech péče a chtějí po úrazech, operacích či s vrozeným onemocněním maximálně zlepšit kvalitu svého života.

Podle ředitele Jozefa Dejčíka se sanatoria nadále chtějí profilovat jako léčebné lázně s vysokou mírou specializace na koncept intenzivní neurorehabilitace pro pacienty s neurologickými deficity. “Teď jsme před obdobím rozsáhlejších investic. V letošním roce začínáme investicemi do přístrojové techniky zaměřené na posílení neurorehabilitačních programů,” řekl Dejčík.

Léčebny dospělých se týkají investice zhruba za pět milionů, u dětské léčebny jde o 1,5 milionu. “Přístroje jsou zaměřené na rozvoj pohybu a chůze, případně na vylepšení jemné motoriky u pacientů se získaným poškozením mozku. Stejně je to na dětské léčebné, kde přístroje budou zaměřeny především na vylepšení jemné motoriky pacientů s dětskou mozkovou obrnou,” řekl Dejčík.

V dalších letech lázně chystají rekonstrukci pokojů s 30 lůžky odborného léčebného ústavu dospělých. “Je to investice zhruba za 12 milionů korun a bude zaměřena na kompletní rekonstrukci pokojů a polohovacích postelí. Následně v roce 2026 bychom obdobnou investici zhruba za 14,5 milionu realizovali na dětské léčebně, kde je taky 30 lůžek odborného léčebného ústavu,” řekl ředitel.

Sanatorii za 30 let prošlo 160.000 pacientů. O stavbě nových lázní na Ostravsku s léčbou jodobromovou vodou rozhodla vláda v polovině 70. let minulého století. Měly být náhradou za karvinské Lázně Darkov, u nichž panovaly obavy, že je nevratně poškodí těžba uhlí. To se nakonec nestalo, ale nové lázně v Klimkovicích vznikly.

Nejvhodnější pro nové jímací vrty se ukázala ostravská okrajová část Polanka nad Odrou, kvůli čistému vzduchu byl ale pro výstavbu lázní vybrán hýlovský kopec v Klimkovicích. Jodobromová voda se tam proto vede od vrtů v Polance zhruba dvanáctikilometrovým potrubím.

Po změně režimu počátkem 90. let, když vláda rozhodla o zrušení už schválené finanční dotace, byla stavba lázní v ohrožení. Novým investorem se stala Česká státní pojišťovna Praha, která prosadila i revizi architektonického výrazu lázní.

Stavba začala na konci roku 1991. Nové lázně se slavnostně otevíraly 18. července 1994 a první pacienti tam přijeli o devět dní později. Úspěšnost sanatorií od počátku výrazně ovlivnila jejich dětská léčebna, která umožňovala pobyt malých pacientů i s rodiči, což byla před 30 lety novinka.

V 90. letech minulého století rehabilitovalo v klimkovických lázních každoročně něco přes 4500 pacientů. V roce 2004 poprvé počet pacientů překročil 5000. Od roku 2014 bylo hostů s výjimkou dvou covidových let 2021 a 2022 každoročně už přes 6000, největší počet dosud lázně zvládly v roce 2017, kdy přijelo 6582 lidí.

Současná kapacita dospělé léčebny je 330 klientů, v dětské léčebně 220 klientů. Pečuje o ně 350 zaměstnanců. Od roku 2009 je majitelem lázní ostravská společnost AquaKlim.

Výzkumy a studie

Psychedelika by se mohla využívat podle expertů k léčbě duševních…

29 května, 2024
by budskap

Psychedelika mění vnímání, nálady a vědomí. Zájem o ně odstartoval v minulém století objev LSD. Jeho využití v léčbě psychických nemocí zkoumalo i někdejší Československo, patřilo k významným výzkumným centrům. Proces zastavil celosvětový zákaz LSD na začátku 70. let. V posledních letech výzkumů o léčebných účincích přibývá. V Česku na nich pracuje Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ).

“Česká republika by měla zásadně pomoci při zavádění inovativních možností léčby. Výzkumu psychedelik se věnujeme přes 20 let, máme řadu publikací. Dnes se takřka exkluzivně věnujeme klinickým studiím, výzkumu a zavádění do praxe. Formulovali jsme něco, čemu říkáme český model,” uvedl na konferenci vedoucí Centra pokročilých studí mozku a vědomí v NÚDZ Jiří Horáček. Podle něj by se psychedelika měla zbavit stigmatu drogy. Nejsou návyková. Vycházet by se mělo z vědeckých důkazů a analýzy nákladů. Upravit by se měla legislativa na podporu výzkumu a k uvedení do praxe.

Podle vedoucího Centra pro výzkum psychedelik NÚDZ Tomáše Páleníčka se ústav účastní evropské části studie o léčbě duševních nemocí pomocí MDMA. Podotkl, že o psychedelicích se mluví jako o antidepresivech s rychlým nástupem. U tradičních léků se čeká týdny, než zaberou. U části pacientů nefungují. Zkoušejí se pak další. Mívají navíc nežádoucí účinky. “Lidé s depresí mohou trpět v řádu měsíců i let, než se jim dostane pomoci,” podotkl Páleníček. Stejně jako další účastníci konference zmínil psychedelickou renesanci. Přiblížil studie s podáním ketaminu či psilocybinu. Výsledky potvrdily rychlý efekt, který přetrval několik měsíců.

Duševní onemocnění pomocí psychedelik léčí v Česku klinika Psyon. Poskytuje ketamin při asistované terapii. Horáček přiblížil výsledky pěti stovek pacientů. Většina z nich dostala jednu dávku s psychoterapií. Stav se zlepšil, úzkosti vymizely, účinek vydržel asi šest měsíců. “To je argument, který je zásadní i pro plátce a nastavení systému,” řekl Horáček.

Využití psychedelik vidí odborníci nejen při léčbě duševních nemocí, ale také roztroušené sklerózy, parkinsona či závislostí. Účinky prokázaly studie u posttraumatické stresové poruchy. Podle expertů by psychedelika mohla pomoci zvládnout traumata lidem, kteří prošli válkou na Ukrajině – vojákům i civilistům.

S veterány pracuje i nizozemský psychiatr a poradce nizozemského ministerstva obrany Eric Vermetten. “Usilujeme o to, aby se z MDMA stal léčivý přípravek… Můžeme říct, že asistovaná terapie dělá zázraky,” uvedl expert. Podotkl, že americký úřad pro léčiva by mohl asistovanou terapii v červenci schválit. V Evropě se čeká na klinické výsledky.

Experti poukazují i na to, že farmaceutické firmy se na vývoj léků na duševní potíže nezaměřují. Zatímco podle Vermettena se za poslední desetiletí objevilo asi 120 nových molekul pro léčbu neurologických chorob, v psychiatrii dvě. “Big Farma (velké farmaceutické společnosti) už 30 let neinvestuje do výzkumu léčby. Jen se zlepšuje několik typů medikací. Proto přichází neuvěřitelná vlna renesance psychedelik,” řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj je užívají tisíce lidí v Česku nejen kvůli zážitku, ale právě k terapii či ke zmírnění stresu. “Hledají je bohužel v nelegální nabídce,” podotkl Vobořil.

Výzkumy a studie

Vědci přišli na způsob, jak zřetelněji označovat mozkové nádory

24 května, 2024
by budskap

Výzkum se zaměřuje na glioblastom – nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku. Šíří se velice rychle, bývá u něj častá recidiva, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců. V České republice je ročně diagnostikováno okolo 350 případů glioblastomu.

“Hlavní možnost léčby tohoto nádoru představuje operace. Problém je v tom, že s použitím současných postupů je obtížné přesně stanovit hranici mezi nádorovou a zdravou tkání. Může se proto stát, že při operaci není nádor odstraněn úplně a v mozku zůstanou zbytky nemocné tkáně,” popsal Petr Bušek z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, který se na tomto výzkumu v rámci NÚVR podílí.

Výzkum se soustřeďuje na látky, které umožní lépe vizualizovat mozkový nádor. “Jedná se o cílené molekulární sondy, které se specificky aktivují právě v nádorové tkáni glioblastomu. Tyto látky lze přirovnat k jasným takzvaným navigačním značkám, které chirurgům umožňují přesnější odstranění nádoru,” uvedl Bušek. Molekulárně cílené sondy nesoucí označení 6QC-ICQ se aktivují účinkem konkrétních enzymů v nádorovém mikroprostředí.

“Nádor není složený jen z nádorových buněk. Je v něm navíc přítomna spousta různých molekul, kterými buňky komunikují mezi sebou. A my jsme z předchozích prací zjistili, že v mozkových nádorech jsou také enzymy, které je možno využít pro specifickou aktivaci molekul, které připravili na míru naši američtí kolegové tak, aby se ‚rozsvítily‘ jen tam, kde mají,” uvedl k reakci nových molekulárních sond v podobě světelného signálu Aleksi Šedo, vedoucí české výzkumné skupiny a ředitel NÚVR.

Zástupci NÚVR usilují také o přenos do klinické praxe. “Chystáme se diskutovat s výrobci operační techniky o vytvoření přístroje s takovými parametry, které umožní ještě lepší zobrazení nádorů s pomocí těchto našich molekulárních sond,” řekl Šedo.

Rakovina bude podle odhadů do roku 2035 nejčastější příčinou úmrtí v EU. V ČR je v současnosti druhá po nemocích srdce a cév, u lidí do 65 let první. Zkušenost s rakovinou má v Česku 700.000 lidí.

Národní ústav pro výzkum rakoviny financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy. Je jedním z pěti velkých výzkumných projektů programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví Exceles ministerstva školství.

Aktuálně

Přežití pacientů s pokročilým melanomem prodlužuje časný záchyt i moderní léčba

20 května, 2024
by budskap

Maligní melanom patří z kožních nádorů mezi méně časté, ale zároveň mezi nejnebezpečnější. Může se kromě kůže objevit vzácně i na kterékoliv sliznici nebo ve tkáních oka. “Častěji se vyskytuje u žen, kdy jde o pátý nejčastější zhoubný nádor. U mužů o šestý. Průměrný věk pacienta je 62 let, ale onemocnění postihuje i mladé lidi v produktivním věku,” sdělila Fialová. Vývoj úmrtnosti je nicméně nižší než nárůst počtu lidí s nemocí, což svědčí o zlepšení léčby i o tom, že je více pacientů diagnostikovaných včas.

Mezi rizikové faktory patří pravidelné vystavování se slunečnímu záření či opakované spálení, genetika nebo nižší imunita. Ohroženější jsou světlejší typy. Základní prevencí je ochrana před UV zářením, ale také sledování znamének. Pokud se lidem objeví nová nebo se změní jejich stávající, měli by navštívit specialistu. “Dermatolog u znaménka hodnotí symetrii, okraje, barvu, průměr a vývoj v čase,” dodala Fialová.

Pokud se melanom prokáže, v prvních třech stadiích, která tvoří naprostou většinu nově diagnostikovaných melanomů, jej lékaři léčí prakticky výhradně chirurgicky. “Základem chirurgické terapie je kompletní odstranění nádoru, v indikovaných případech včetně sentinelové biopsie, která má za úkol identifikovat případné uzlinové postižení,” řekl přednosta Kliniky operační onkologie MOÚ Vuk Fait.

Kromě chirurgického zákroku má důležitou roli i radioterapie a další techniky s využitím nejmodernějších přístrojů. U pokročilejších stadií onemocnění odborníci přistupují k moderní, vysoce účinné cílené léčbě a imunoterapii, které výrazně prodloužily přežití pacientů s pokročilým metastatickým melanomem.

“U dříve používané vysoce paliativní chemoterapie byla pravděpodobnost pětiletého přežití pouze asi pět procent. Díky cílené léčbě se dnes pohybuje mezi 30 až 35 procenty a u imunoterapie dokonce mezi 40 až 50,” řekl vedoucí lékař Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ Radek Lakomý. Výhodou cílené léčby je, že účinnost nastupuje poměrně rychle, nevýhodou, že může působit jen dočasně, dodal.

Moderní léčba se uplatnila také při adjuvantní léčbě, což je léčba pacientů bez prokazatelných metastáz, kteří jsou po radikální chirurgické léčbě nebo radioterapii, čímž se odstranilo primární nádorové ložisko.

“Po provedené operaci se významně snižuje riziko návratu onemocnění. Dosud jsme standardně adjuvantní léčbu doporučovali pacientům třetího stadia po operaci postižených spádových lymfatických uzlin nebo čtvrtého stadia po chirurgickém odstranění vzdálených metastáz. Novinkou letošního roku je možnost indikovat adjuvantní imunoterapii i u časnějších, ale rizikových stadií IIB a IIC,” doplnil Lakomý.

České zdravotnictví

Čtyři moravské nemocnice spojí síly v péči o lidi s nádory míchy…

30 dubna, 2024
by budskap

Nádorů mozku a míchy přibývá, v Česku se každoročně s touto diagnózou léčí přes 3500 pacientů. Přibližně polovina nádorů je přitom zhoubných a u pacientů je nutná rychlá diagnostika a léčba. “Řekněme, že v 90 procentech případů ji i nadále poskytne rajónní pracoviště nemocného, ale spojením našich čtyř zařízení jej budeme schopni poslat tam, kde bude aktuálně volnější kapacita,” uvedl jeden z přínosů centra přednosta Neurochirurgické kliniky FNO Radim Lipina.

Konkrétní léčebné možnosti u každého pacienta budou odborníci z jednotlivých nemocnic jednou týdně probírat na společných seminářích. “Domluvíme se, kde bude pacient operovaný a kde bude probíhat následná onkologická léčba. Ten léčebný postup chceme unifikovat tak, aby byl standardní a co nejlepší pro pacienta,” řekl primář Neurochirurgie MNO Róbert Kroupa.

Pacienti, kteří navštíví jakékoliv ze čtyř zdravotnických zařízení nově vzniklého centra, budou směřováni na pracoviště, které má v danou chvíli možnost poskytnout péči na nejvyšší úrovni. Inspirací pro spolupráci onkologů byl nizozemský model. V Amsterdamu takto spolupracuje na onkologické péči pět nemocnic.

“A to přesto, že každá ta nemocnice v různých čtvrtích má svoje partikulární zájmy. Jsem hluboce přesvědčen, že pokud se nám něco podobného podaří na úrovní regionální, tak můžeme dosáhnout vynikajících výsledků. Kromě toho, že významně zlepšíme péči o pacienty, tak posuneme i náš vědecko-výzkumný potenciál,” řekl náměstek ředitele FNO pro vědu, výzkum a výuku a přednosta Kliniky onkologické ve FNO Jakub Cvek.

Říjen

Listopad 2024

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

25
26
27
28
29
30
1

Listopad

24

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Listopad 2024

Listopad

24

Listopad

25

Listopad

26

Listopad

27

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31

Leden

1