Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Registr dárců: Na transplantaci krvetvorných buněk čeká 42 lidí včetně…

  • 19 března, 2025
  • by budskap

Na sociálních sítích upozornil na případ rodiny s malou dcerou Madlenkou, která potřebuje transplantaci. “Mají další tři děti, kteří ale bohužel nejsou vhodnými dárci kostní dřeně. Proto se hledá teď v našem registru,” uvedla mluvčí.

V Česku bylo transplantací kostní dřeně nebo krvetvorných buněk léčeno více než 750 dětí, první v listopadu 1989. Teď jich je kolem 30 každý rok. “Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,” sdělila loni v listopadu ČTK dětská onkoložka Lucie Šrámková, která je přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.

“Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent. Samozřejmě se testují i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,” uvedla tehdy vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak v zahraničí.

Ve dvou českých registrech je dohromady zhruba 170.000 dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by podle odborníků bylo ještě asi o 30.000 víc. Celosvětově je evidováno přes 42,5 milionu lidí.

Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.

Prevence a léčba

Lékaři FN Olomouc za 25 let provedli přes 1500…

  • 29 dubna, 2022
  • by andrlovak1

“Naše pracoviště vzniklo v roce 1992 pod názvem hematologická klinika. Už od počátku zde byla snaha o založení transplantačního centra, což se podařilo v roce 1997. Tedy rok poté, co došlo ke změně názvu na současnou hemato-onkologickou kliniku. V témže roce jsme byli přijati do evropské rodiny transplantačních center EBMT. Byl to velký milník v historii olomoucké hematologie, do té doby se pacienti od nás vozili na transplantace do Prahy, Brna či Plzně,” uvedl Papajík.

 

Lékaři hemato-onkologické kliniky FN Olomouc v březnu 1997 provedli první autologní transplantaci krvetvorných buněk, která je založena na převodu vlastní tkáně nemocného. V lednu 2000 následovala transplantace buněk od příbuzného a o čtyři roky později lékaři transplantovali kostní dřeň od cizího dárce. K jubilejnímu číslu 1500 transplantací se propracovali v pátek 28. května 2021.

 

“Transplantační program se samozřejmě nadále vyvíjí s tím, jak postupují moderní způsoby léčby nádorů. Stále však platí, že transplantace je stěžejním a nenahraditelným medicínským postupem u řady diagnóz, jako jsou například akutní leukémie nebo těžké útlumy kostní dřeně,” uvedl vedoucí transplantační jednotky kliniky Luděk Raida.

 

V ambulanci hemato-onkologické kliniky FN Olomouc loni provedli 25.182 vyšetření, na lůžkových odděleních hospitalizovali 832 nemocných a lékaři provedli 53 transplantací krvetvorných buněk. “Skutečnost, že se náš obor stále dynamicky vyvíjí například v oblasti cílených, genových a buněčných terapií, samozřejmě vnímáme, tento vývoj reflektujeme a nové metody léčby průběžně zavádíme,” dodal Papajík.

 

Prevence a léčba

Svatoanenská nemocnice Brno má téměř 100 lidí v registru dárců kostní…

  • 27 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Transfuzní oddělení funguje jako náběrové centrum. “V praxi to znamená, že zájemci o zápis do registru tak mohou u svaté Anny učinit odběrem krve a vyplněním přihlašovacího formuláře,” uvedl Erlebach.

 

Podle primářky transfuzního oddělení Jarmily Celerové je ideální spojit registraci s darováním krve. “Vzorek můžeme získat i při odběru a nemusíme tak dárci dělat další vpich,” uvedla Celerová. Zájemce o zápis do registru čeká pohovor s pracovníkem transfuzního oddělení. Člověku pomůže vyplnit registrační formulář, vysvětlí, jak registr funguje, a zodpoví případné dotazy. “Celý proces nezabere víc než deset minut,” poznamenala primářka.

 

Vzorek krve zaměstnanci transfuzního oddělení odešlou k vyšetření transplantačních znaků do centrální laboratoře Českého národního registru dárců dřeně a zápis je hotový. “Jen asi jedno procento zapsaných v průběhu života obdrží zprávu, že jsou vhodnými dárci pro konkrétního pacienta. Pokud chce zájemce stále pomoci, může krvetvorné buňky darovat buď klasicky v narkóze z kosti pánevní nebo pomocí separátoru. Ten buňky vyfiltruje z krve, a proces tak připomíná spíše darování plazmy,” uvedl Erlebach.

 

Do registru se lze zapsat každý všední den od 6:15 do 13:00. Hlásit se mohou zájemci do 35 let, další podmínky jsou podobné jako pro dárce krve, tedy dobrý zdravotní stav, bez závažných onemocnění v minulosti nebo váha vyšší než 50 kilogramů.

 

Nemocnice v minulosti krev nakupovala. Kvůli úsporám ale zřídila předloni na podzim odběrové centrum a nedávno díky rekonstrukci prostor vzniklo celé transfuzní oddělení. Nyní má v registru dárců krve tisíce lidí, někteří chodí opakovaně. Za rok měla nemocnice 5000 odběrů krve.

Prevence a léčba

S některými typy leukemie už pacienti nemusí na transplantaci,…

  • 30 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Výskyt nemocí krve podle Cetkovského v posledních letech trochu stoupá, významně se ale mění trendy v léčbě. Zatímco některé typy leukemie byly dřív důvodem k transplantaci, dnes pacienti mohou dostat lék, který dvakrát denně spolknou. Vyvinuly se i samotné transplantace kostní dřeně, které jsou nyní podle ředitele poměrně bezpečnou metodou. I přes výzkum nových metod léčby se Cetkovský domnívá, že transplantace se budou i v budoucnu k léčbě některých onemocnění krve používat. “Ale budou se muset používat tak, aby byly méně toxické, daly se třeba dělat ambulantně,” uvedl. Pravděpodobně se k transplantacím budou přidávat chytré molekuly, buněčná terapie či monoklonální protilátky a lékaři budou hlídat, aby se nádor pacientovi nevrátil. “Protože v hematologii největší problém je, ne že ten nádor neumíme zaléčit, ale že se nádor časem vrátí. A proto všechno naše úsilí je napnuto k tomu, aby se nádor nevrátil nebo vrátil co nejmenšímu počtu pacientů,” uvedl ředitel.

 

ÚHKT udělá ročně 80 až 85 transplantací kostní dřeně, což je podle ředitele v současných prostorách a s nynějším personálem strop toho, co může zvládnout. Navýšení počtu zákroků by měla umožnit nynější rozsáhlá přestavba areálu ÚHKT. Na jaře příštího roku by se měl otevřít nový pavilon progresivní medicíny, v kterém bude moderní robotická kryobanka, lékárna či posluchárna. Zhruba ve stejné době bude hotová také rekonstrukce pavilonu s transfuzním úsekem. Následovat bude přestavba dalšího pavilonu, kde by mělo vzniknout centrum vědy a výzkumu, a rekonstrukce kliniky.

 

“Během deseti, 12 let by to mělo být kompletně přestavěné. Měly by tady být nové programy, nové týmy, ale i třeba takové věci, jako ekologické vytápění, zdroje tepla na hlubinné vrty, pokud se nám podaří získat dotace,” uvedl Cetkovský. Náklady na přestavbu ředitel odhaduje na 600 milionů až miliardu korun. Část peněz získává ústav z fondů EU, část hradí ze svých úspor.

 

Kromě léčby pacientů se ÚHKT věnuje také výzkumu, v poslední době se podle ředitele velmi rozvíjí výzkum imunoterapie. Tato disciplína využívá buňky, které bojují proti leukémii, a snaží se je nasměrovat proti nádoru u pacienta, v tomto případě proti leukémii. Využití může mít především u těch typů nádorů, které jsou nyní neléčitelné pomocí chemoterapie a transplantace kostní dřeně. ÚHKT získal podle Cetkovského souhlas od Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zahájením fáze I klinické studie, ve které se na několika pacientech bude prověřovat bezpečnost léku vyvinutého v ÚHKT.

 

Ústav rovněž spravuje banku pupečníkové krve pro nepříbuzné dárcovství. Banka už více než dva roky nepřijímá nové štěpy a předpokládá se, že bude časem utlumena, protože spravované štěpy vyexpirují. Podle vedoucího oddělení buněčné terapie ÚHKT Roberta Pytlíka byl vznik bank pupečníkové krve v 90. letech minulého století dobrým nápadem. Tehdy měla dárce v rodině jen asi čtvrtina pacientů, kteří transplantaci krvetvorných buněk potřebovali. Také nepříbuzných dárců ve veřejných registrech bylo asi desetkrát méně než nyní. Vyhledávání vhodného nepříbuzného dárce vzhledem k technice a propojení jednotlivých center trvalo třeba půl roku, zatímco pupečníky byly odebrané, vyšetřené a připravené hned k použití. “Byla to metoda, díky které dostaly šanci na vyléčení desetitisíce dětí po celém světě,” řekl ČTK Pytlík.

 

Význam bank pupečníkové krve ale začal klesat poté, co lékaři dokázali bezpečně udělat takzvané haploidentické transplantace, kdy má dárce s pacientem jen poloviční shodu v tkáňových znacích. Tuto průlomovou metodu ÚHKT poprvé použil v roce 2014. Napůl shodnými jsou rodiče, děti a někteří ze sourozenců nemocného. Mezi příbuznými nebo v registru dárců kostní dřeně je tak podle Cetkovského možné najít dárce téměř pro všechny pacienty.

 

Banky pupečníkové krve byly zamýšlené pro děti, ve štěpech z pupečníku je totiž menší množství buněk, které by pro transplantaci dospělého člověka nemuselo stačit. Transplantacím z pupečníkové krve se podle Pytlíka i nadále věnují na dětské klinice Fakultní nemocnice v Motole. Většina štěpů, které ÚHKT k transplantacím vydal, mířila podle Pytlíka do zahraničí.

 

Šárka Stříhavková mal

Výzkumy a studie

Vědci objevili nový jev, který může zkomplikovat transplantaci kostní…

  • 14 července, 202115 července, 2021
  • by andrlovak1

Krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v lidském organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla a chrání před infekcemi. Systém produkce krvinek v podstatě funguje jako rozvětvený strom. Kmen, který dává vzniknout všem odlišným typům buněk, představují krvetvorné kmenové buňky. Někdy je však “strom” narušen a nevětví se správně.

Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností právě transplantace kostní dřeně. Při ní je odstraněn nefunkční krvetvorný systém a pacient dostane transfuzi krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce. Ty se v kostní dřeni usadí a časem pomnoží, čímž vytvoří funkční krvetvorný systém, uvádí zpráva.

Úspěch postupu je podle odborníků závislý na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk v dárcovském vzorku. NK buňky, specializovaní “bojovníci” likvidující infekce nebo rakovinné buňky, za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Pokud jsou však přítomny ve vzorku od dárce představují, podle nových zjištění vědců, riziko pro vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky.

Rizika

“NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice,” popsala Meritxell Alberich-Jordová. “Tato pozorování nás vedou k myšlence, že odstranění přirozených zabíječských buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohlo zlepšit úspěšnost tohoto klinického postupu,” vysvětlila vědkyně.

Studii o objevu byla publikována v časopisu Stem Cell Reports. Na výzkumu skupina Meritxell Alberich-Jordová spolupracovala s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a kolegy z Brazílie a Spojených států.

Tisková zpráva

Rok 2020: Pokles nových dárců kvůli koronaviru i rekordní počet…

  • 18 února, 2021
  • by andrlovak1

Do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) v loňském roce nově vstoupilo pouze 5 275 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesly zhruba o polovinu oproti létům předchozím. Paradoxně ale v náborově silně podprůměrném roce darovalo svoje krvetvorné buňky vůbec nejvíce zaregistrovaných dobrovolníků – lékaři odebrali rekordních 62 štěpů.   

Tisková zpráva, Plzeň, 18. února 2021

„Díky předchozím náborově úspěšným létům loni darovalo kostní dřeň nejvíce lidí v historii registru. Zhruba polovina odebraných buněk pomáhala českým pacientům, polovina putovala do zahraničí. Třicet štěpů odeslaných do zahraničí svědčí bezesporu o kvalitě našeho registru, který se ale bohužel aktuálně potýká s nedostatkem nových dárců. Pokud by i v letošním roce nábory stagnovaly, pak by mohli v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět,“ říká MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Jak si loni vedl Český národní registr dárců dřeně konkrétně?

Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 2 712, tedy o 149 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého, Jihomoravského, Ostravského a Plzeňského kaje. Medián věku nově náborovaných byl pak 26 let.

Celkem byly krvetvorné buňky odebrány 62 dárcům, z čehož 32 bylo pro naše pacienty, 30 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, Francii a Velké Británii, cestovaly ale také do Kanady či USA,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra MUDr. Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraničí importováno 63 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.

Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2020 jsme se tak rozloučili s 878 zapsanými.

Dlouhodobý cíl registru

V současnosti je každoročně pouze 15-20 % nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty musí být krvetvorné buňky dovezeny ze zahraničí. „I když je tento ukazatel u nás i tak mnohem příznivější než v řadě jiných vyspělých zemích (např. Rakousko 6 % transplantací s národním dárcem, Francie či Nizozemsko 8 % a Švýcarsko, Belgie či Dánsko pouze cca 3 %), je naším současným hlavním cílem tento podíl zvýšit. Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ doplňuje Jindra

Záměrem Českého národního registru dárců dřeně je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu či třetinu tak, abychom se přiblížili státům jako je Španělsko (24 % transplantací s národním dárcem) či USA (49 %) nebo dokonce Německo (74 %).

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS