Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Vitamin D: Nezbytný pomocník pro zdravé kosti, imunitu i dobrou…

  • 28 dubna, 20252 května, 2025
  • by budskap

S příchodem jara mnoho lidí pociťuje únavu a vyčerpání, které často souvisí s nedostatkem vitaminu D. Tento “sluneční vitamin” hraje v našem těle mnohem větší roli, než si většina z nás uvědomuje. Od posilování kostí přes podporu imunity až po vliv na psychickou pohodu – vitamin D je skutečným multitalentem. Pojďme se podívat, proč je tak důležitý, kde ho najdeme a jak zajistit, aby nám nechyběl.

Proč naše tělo vitamin D potřebuje?

Vitamin D není obyčejný vitamin – funguje spíš jako hormon, který ovlivňuje téměř všechny tkáně v těle. Jeho hlavní úlohou je pomáhat s vstřebáváním vápníku a fosforu ze střev, což je klíčové pro zdravé kosti a zuby1. Bez dostatečného množství vitaminu D bychom ani při dostatku vápníku v potravě nedokázali tuto minerální látku správně využít. To vysvětluje, proč jsou křivice (onemocnění měkkých kostí u dětí) a osteoporóza (řídnutí kostí u dospělých) spojovány právě s jeho nedostatkem.

Ale to zdaleka není vše. Moderní výzkumy odhalují, že vitamin D:

  • Posiluje obranyschopnost: Aktivuje imunitní buňky, které bojují proti virům a bakteriím. Lidé s dostatečnou hladinou vitaminu D mají podle studií nižší riziko respiračních infekcí včetně chřipky.
  • Podporuje svalovou sílu: Zlepšuje funkci svalových vláken a snižuje riziko pádů u seniorů.
  • Ovlivňuje náladu: Receptory pro vitamin D se nacházejí i v mozku. Nedostatek tohoto vitaminu je spojován s vyšším výskytem depresí a sezonní afektivní poruchy.
  • Chrání srdce: Pomáhá regulovat krevní tlak a funkci cév, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
  • Hraje roli v prevenci některých nádorů: Studie naznačují spojitost mezi dostatečnou hladinou vitaminu D a nižším rizikem rakoviny tlustého střeva nebo prsu.

Kde vitamin D získat? Tři hlavní zdroje

1. Sluneční záření: Přírodní továrna na vitamin D

Naše kůže dokáže vyrobit vitamin D působením UVB paprsků. Pro většinu lidí je to hlavní zdroj tohoto vitaminu. Pro dostatečnou tvorbu postačí vystavit obličej a předloktí slunci na 15-30 minut denně mezi 10. a 15. hodinou. Důležité je nespatřovat v tomto doporučení výzvu k opalování – stačí běžný pobyt venku bez opalovacího krému (který syntézu vitaminu D blokuje). Po této krátké době je vhodné pokožku chránit před spálením.

Zajímavost: Lidé s tmavší pletí potřebují delší pobyt na slunci, protože vyšší obsah melaninu v kůži působí jako přirozený UV filtr.

2. Potraviny: Vitamin D na talíři

I když přírodní potravinové zdroje vitaminu D nejsou příliš bohaté, některé potraviny stojí za zařazení do jídelníčku:

  • Tučné mořské ryby: Losos, makrela, sardinky nebo sleď obsahují 200-600 IU vitaminu D3 v 100g porci. Konzervované ryby (např. sardinky v oleji) jsou výbornou volbou – měkké kosti navíc dodají vápník.
  • Vaječné žloutky: Jedno velké vejce obsahuje asi 40 IU vitaminu D, zejména pokud slepice chovaly venku.
  • Obohacené potraviny: V mnoha zemích se vitamin D přidává do mléka, jogurtů, cereálií nebo rostlinných nápojů. V ČR je tento postup méně častý, ale některé výrobky (např. margaríny) vitamin D obsahují.
  • Houby: Lesní houby vystavené UV záření (např. lišky nebo hlíva ústřičná) obsahují vitamin D2. Sušené houby vystavené slunci jsou obzvlášť bohatým zdrojem.

Tip: Zkuste doma “nabíjet” houby vitaminem D – rozložte nakrájené žampiony na slunci na 15 minut před konzumací. Jejich obsah vitaminu D se tím zvýší až 10×!

3. Doplňky stravy: Když slunce a strava nestačí

V našich zeměpisných podmínkách je obtížné získat dostatek vitaminu D pouze ze slunce a potravy, zvláště od října do března. Suplementace se doporučuje prakticky všem věkovým skupinám. Na trhu najdete dvě formy:

  • Vitamin D3 (cholekalciferol): Živočišného původu, považovaný za účinnější formu.
  • Vitamin D2 (ergokalciferol): Rostlinného původu, vhodný pro vegetariány.

Doporučené denní dávky se liší podle věku a zdravotního stavu. Pro většinu dospělých postačí 800-2000 IU denně. Pro přesné dávkování je vhodné nechat si změřit hladinu vitaminu D v krvi – optimální hodnoty jsou 75-150 nmol/l.

Kdo potřebuje vitamin D nejvíc?

Některé skupiny lidí mají vyšší riziko nedostatku a měly by věnovat pozornost dostatečnému příjmu:

  1. Senioři: S věkem klesá schopnost kůže tvořit vitamin D až o 75 %. Navíc starší lidé často tráví méně času venku.
  2. Lidé s tmavší pletí: Vyšší obsah melaninu zpomaluje tvorbu vitaminu D v kůži.
  3. Osoby s nadváhou: Vitamin D se ukládá v tukové tkáni, kde je méně dostupný pro organismus.
  4. Těhotné a kojící ženy: Zvýšená potřeba pro vývoj kostí plodu a novorozence.
  5. Lidé pracující v uzavřených prostorách: Kancelářští pracovníci, noční směny atd.
  6. Vyznavači vysoké SPF ochrany: Pravidelné používání krémů s faktorem nad 15 blokuje tvorbu vitaminu D.

Jak poznáme nedostatek vitaminu D?

Příznaky mohou být nenápadné a často je přičítáme jiným příčinám:

  • Trvalá únava a slabost
  • Časté infekce a pomalé hojení ran
  • Bolesti kostí a svalů
  • Depresivní nálady
  • Vypadávání vlasů

Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit hladinu vitaminu D, je krevní test. Lékaři doporučují preventivní měření zejména u rizikových skupin.

Vitamin D v každodenním životě: Praktické tipy

  1. “Chytré” opalování: 15 minut na slunci bez krému 3× týdně = bezpečná dávka pro tvorbu vitaminu D bez rizika spálení.
  2. Ryby dvakrát týdně: Losos na grilu, sardinky v salátu nebo tuňáková pomazánka – skvělé způsoby, jak získat vitamin D a omega-3 mastné kyseliny zároveň.
  3. Obohacené snídaně: Hledejte cereálie nebo rostlinná mléka s přídavkem vitaminu D.
  4. Doplňky s jídlem: Vitamin D je rozpustný v tucích – užívejte ho s jídlem obsahujícím tuk pro lepší vstřebávání.
  5. Kombinujte s vitaminem K2: Tato kombinace pomáhá směrovat vápník do kostí místo do cév.

Mýty a fakta o vitaminu D

Mýtus: “Stačí jíst zdravě a vitamin D mít budu.”
Realita: Jen málo potravin přirozeně obsahuje významné množství vitaminu D. I při perfektní stravě je obtížné dosáhnout doporučeného příjmu bez slunce nebo doplňků.

Mýtus: “Čím více vitaminu D, tím lépe.”
Realita: Nadměrné dávky (nad 4000 IU/den dlouhodobě) mohou způsobit nevolnost, zvracení nebo poškození ledvin. Vždy dodržujte doporučené dávkování.

Mýtus: “Opalování v soláriu nahradí slunce.”
Realita: Většina solárií emituje hlavně UVA záření, které nepodporuje tvorbu vitaminu D. Navíc zvyšují riziko rakoviny kůže.

Závěr: Vitamin D jako základ pevného zdraví

Vitamin D je nepostradatelný spojenec v péči o celkové zdraví. I když jeho získávání může být v našich podmínkách náročnější, kombinace rozumného pobytu na slunci, vyvážené stravy a vhodné suplementace dokáže zajistit dostatečný příjem. Nezapomínejte, že prevence nedostatku vitaminu D je jednodušší a levnější než řešení zdravotních následků. Pokud máte pochybnosti o svém vitaminovém stavu, nechte si změřit jeho hladinu – jde o rychlý a přesný test, který vám může odhalit cestu k lepšímu zdraví a vitalitě.

Zdroje:

  1. Holick MF. Vitamin D: importance in the prevention of cancers, type 1 diabetes, heart disease, and osteoporosis. Am J Clin Nutr. 20041.
  2. Lips P. Vitamin D deficiency and secondary hyperparathyroidism in the elderly: consequences for bone loss and fractures and therapeutic implications. Endocr Rev. 2001.
  3. Aranow C. Vitamin D and the immune system. J Investig Med. 2011.
  4. Martineau AR. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2017.
  5. Bischoff-Ferrari HA. Effect of Vitamin D on falls: a meta-analysis. JAMA. 2004.
  6. Penckofer S. Vitamin D and depression: where is all the sunshine? Issues Ment Health Nurs. 2010.
  7. Wang TJ. Vitamin D deficiency and risk of cardiovascular disease. Circulation. 2008.
  8. Garland CF. Vitamin D for cancer prevention: global perspective. Ann Epidemiol. 2009.
  9. Holick MF. Sunlight and vitamin D for bone health and prevention of autoimmune diseases, cancers, and cardiovascular disease. Am J Clin Nutr. 2004.
  10. Clemens TL. Increased skin pigment reduces the capacity of skin to synthesise vitamin D3. Lancet. 1982.
  11. Lu Z. An evaluation of the vitamin D3 content in fish: Is the vitamin D content adequate to satisfy the dietary requirement for vitamin D? J Steroid Biochem Mol Biol. 2007.
  12. Kühn J. Vitamin D in eggs and margarine: an update. Eur J Clin Nutr. 2004.
  13. Cardwell G. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 2018.
  14. Jasinghe VJ. Bioavailability of vitamin D2 from irradiated mushrooms: an in vivo study. Br J Nutr. 2005.
  15. Pludowski P. Vitamin D supplementation guidelines. J Steroid Biochem Mol Biol. 2018.
  16. Tripkovic L. Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2012.
  17. Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. 2011.
  18. Holick MF. Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2011.
  19. MacLaughlin J. Aging decreases the capacity of human skin to produce vitamin D3. J Clin Invest. 1985.
  20. Harris SS. Vitamin D and African Americans. J Nutr. 2006.
  21. Wortsman J. Decreased bioavailability of vitamin D in obesity. Am J Clin Nutr. 2000.
  22. Hollis BW. Vitamin D requirements during lactation. Am J Clin Nutr. 2004.
  23. Matsuoka LY. Sunscreens suppress cutaneous vitamin D3 synthesis. J Clin Endocrinol Metab. 1987.
  24. Czech Society for Osteoporosis and Metabolic Bone Diseases. Vitamin D guidelines. 2021.
  25. Iwamoto J. Combined treatment with vitamin K2 and vitamin D3 for osteoporosis. Yonsei Med J. 2012.
  26. Calvo MS. Vitamin D intake: a global perspective of current status. J Nutr. 2005.
  27. Marcinowska-Suchowierska E. Vitamin D toxicity. Front Endocrinol. 2018.
  28. International Agency for Research on Cancer. Exposure to artificial UV radiation and skin cancer. 2006.
Tisková zpráva

Tisíce pacientů přišly k praktikům zjistit, zda jim řídnou kosti…

  • 22 března, 202422 března, 2024
  • by budskap

Praha, 19. 3. 2024 – Zachytit v ordinacích praktických lékařů pacienty s rizikem řídnutí kostí dřív, než mají první zlomeniny – to je cíl Populačního programu časného záchytu osteoporózy, který v Česku odstartoval loni v dubnu. Doposud se ho zúčastnily tisíce pacientů. Ordinací, kde mohou lidé podstoupit specializované vyšetření kostí, navíc stále přibývá. Osteoporózou, která způsobuje zlomeniny i při drobných úrazech, v tuzemsku trpí až 750 000 lidí. Odborníci se tématu budou věnovat na 18. kongresu primární péče, který startuje 22. března v Praze.

„Osteoporóza je jednou z nejčastějších metabolických chorob a týká se hlavně starších lidí. Způsobuje zlomeniny i při minimálním podnětu. Je ale bezpříznaková, a tak pacienty předem nic nevaruje. Proto je velmi důležitá včasná diagnostika,“ popisuje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Osteoporóza se někdy označuje jako „tichý zloděj kostí“, projevuje se totiž řídnutím kostí a následnými zlomeninami. V Česku utrpí osteoporotickou frakturu každá druhá žena a každý pátý muž ve věku nad 50 let. „Osoby s rizikem osteoporózy je třeba zachytit co nejdříve, důsledky jejich zlomenin totiž mohou být vážné a zvyšovat riziko úmrtí. Do jednoho roku po zlomenině krčku stehenní kosti u nás umírá 31 % nemocných. Na vyšetření ale rizikoví pacienti musí často dlouho čekat, ordinace odborných lékařů jsou totiž přeplněné,“ dodává MUDr. Šonka.
Problém s nedostatečnou kapacitou specialistů na kostní metabolismus – osteologů – řeší právě Populační program časného záchytu osteoporózy. Vyšetření kostí mohou díky němu již téměř rok provádět také proškolení praktičtí lékaři a gynekologové. Pacienti v rizikové skupině nejprve v rámci dvouletých preventivních prohlídek absolvují pohovor a vyplní diagnostický dotazník. „Týká se to žen rok po menopauze až do věku 59 let a mužů od 65–69 let. Lékaři u nich vyhodnotí riziko osteoporózy, a pokud je vysoké, pacienti následně podstoupí denzitometrii – podrobné vyšetření kostí,“ upřesňuje MUDr. Šonka a dodává, že ženy nad 60 let a muži nad 70 let mají na vyšetření pomocí denzitometru nárok už při všech preventivních prohlídkách.
Před startem programu časného záchytu bylo v Česku dostupných asi 100 denzitometrů, což je přibližně polovina ve srovnání se standardem zemí Evropské unie. Jedním z cílů populačního programu tak je do roku 2026 síť denzitometrů zdvojnásobit. „Vzhledem k tomu, jak rychle jich přibývá, se to podle mě podaří už v letošním roce,“ říká MUDr. Šonka, který denzitometr využívá také. Ideální stav podle něj nastane, až bude na 50 000 obyvatel dostupný alespoň jeden takový přístroj. Denzitometry v současné době chybí hlavně v regionech; ve větších městech, například v Praze a v Brně, jich už je dostatek. „Důležitý je jak včasný záchyt pacientů v méně závažném stadiu osteoporózy, tak prokázání tohoto onemocnění v případě podezření,“ doplňuje MUDr. Ivo Procházka, člen výboru Sdružení praktických lékařů. Vyšetření pomocí denzitometru začal pacientům nabízet na začátku letošního roku a doposud jich provedl asi 250. „Jakmile známe výsledky, pacienty poučíme o rizicích, která jim hrozí. Vysvětlíme jim také, jak by měl vypadat jejich životní styl a stravovací návyky, a doporučíme vhodnou terapii. Tím vším se snažíme předejít nepříjemným zlomeninám, které osteoporóza způsobuje. Jejich léčba je náročná, zdlouhavá a bolestivá. V mnoha případech navíc s trvalými a život ohrožujícími následky,“ říká MUDr. Procházka.
Pokud praktický lékař v ordinaci denzitometr nemá, měl by při preventivních prohlídkách vystavit žádanku na měření hustoty kostní tkáně všem pacientům, kteří mají na tento typ vyšetření nárok. „Žádanku může vystavit také gynekolog. Všem pacientům doporučuji, aby se svého lékaře na provedení tohoto vyšetření zeptali při pravidelných prohlídkách a zkonzultovali s ním, kde denzitometrii podstoupit,“ dodává MUDr. Šonka.
Od 1. ledna letošního roku mohou praktičtí lékaři nemocné s osteoporózou ve svých ordinacích i léčit.  „Vysoce rizikové pacienty a komplikované případy léčí i nadále specialisté osteologové. O ty ostatní se už ale můžeme postarat my. Pacientům nasadíme vhodnou léčbu a stanovíme termín kontrolní denzitometrie, který je důležitý jak z hlediska efektu terapie, tak jako psychické povzbuzení pacienta,“ uzavírá MUDr. Procházka.

Prevence a léčba

Až 750.000 lidí v ČR trpí řídnutím kostí, odhalit je může…

  • 18 října, 202318 října, 2023
  • by budskap

Často se nemoc, která nemá žádné další příznaky, odhalí až při úrazu. Lékaři odhadují, že ročně jich je kolem 100.000. Nejčastěji jde o zlomeniny krčku stehenní kosti, obratle nebo zápěstí, které nemají zjevnou příčinu. Část pacientů ve vyšším věku po nich zůstává nesoběstačná, zejména zlomeniny krčku mohou mít následky i fatální.

Podle statistik Mezinárodní společnosti pro osteoporózu do pěti let od první zlomeniny způsobené osteoporózou zemře 50 procent pacientů. Podle místopředsedy Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Richarda Piknera ale není odborně vyšetřeno v následujícím roce 80 až 90 procent pacientů, kteří mají zlomeninu obratle nebo kyčle.

Pokud je osteoporóza zachycena včas, je možné podávat léky. “Nejčastější faktory způsobující osteoporózu jsou nezdravý jídelníček, kouření, přílišná konzumace alkoholu, malá fyzická aktivita či nedostatek pohybu na slunci. Řídnutí kostí totiž významně urychluje i nedostatek vitamínu D, který je potřebný pro vstřebávání vápníku v těle a pro mineralizaci kostí,” uvedla v tiskové zprávě Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) ke čtvrtečnímu Světovému dni proti osteoporóze revizní lékařka Kristina Slavíková.

Dosud byla podle odborníků diagnostika a léčba v Česku hůře dostupná než v jiných zemích EU. Chyběly například přístroje pro vyšetřování celotělové kostní denzitometry, příští rok by jich však mělo být 160 a diagnostika být dostupná ve všech krajích.

Podle údajů VZP se loni s osteoporózou léčilo 114.000 klientů, 90 procent z nich byly ženy. Preventivní vyšetření mohou podstoupit ženy rok a déle po menopauze a muži od 65 let, součástí preventivní prohlídky u gynekologa nebo praktického lékaře bude vyplnění dotazníku a případné odeslání k vyšetření denzitometrem.

Dvouleté náklady screeningu jsou podle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára 354 milionů korun. “Proti těmto nákladům pak stojí těžko vyčíslitelná úspora na léčbě komplikovaných zlomenin, k nimž díky záchytu nedojde,” uvedl.

Dřívější záchyt pacientů s osteoporózou je cílem i dalších zdravotních pojišťoven. K programu screeningu se od května 2023 připojila také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Od roku 2021 má projekt ke zlepšení péče o pacienty v riziku pojišťovna Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), která má zhruba 1,3 milionu pojištěnců. Zapojit se do něj mohou ambulantní internisté.

Prevence a léčba

VZP: Gynekologové a praktičtí lékaři budou u pacientů zkoumat řídnutí kostí

  • 23 března, 2023
  • by budskap

Zlomeninu související s řídnutím kostí má během svého života každá druhá žena a každý pátý muž nad 50 let. U starších osob je mohou provázet i závažné komplikace. “Přesná čísla kvůli nedostatečnému záchytu onemocnění nejsou známa. Diagnostika a terapie choroby je v ČR výrazně hůře dostupná než v ostatních zemích EU,” uvedl náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.

Jedním z důvodů jsou nedostatečné kapacity osteologů, tedy lékařů specializovaných na řídnutí kostí. Pokud je osteoporóza zachycena včas, je velmi dobře léčitelná farmakologicky i jinými cestami. Nemoci je možné předcházet správnou životosprávou, pohybem a vyváženou stravou s dostatkem vápníku a vitamínu D.

Podle přednosty Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Toma Philippa osteoporóza je často bez příznaků a projeví se až zlomeninou obratle, krčku kosti stehenní nebo zápěstí. Každý rok si krček kosti stehenní zlomí více než 17.000 lidí a jejich počet neustále stoupá. “I v zemích s vyspělým zdravotnictvím jako je české, je udávána úmrtnost do jednoho roku po zlomenině 15 až 20 procent a asi 30 procenta pacientů zůstává nesoběstačných,” doplnil Philipp, který je poslancem KDU-ČSL a předsedou správní rady VZP.

Cílem projektu je zapojení nejméně poloviny gynekologů a praktických lékařů. Vyšetření budou součástí preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře nebo ambulantního gynekologa. U žen po menopauze do 59 let věku a mužů ve věku 65 až 69 let bude lékař zjišťovat anamnézu a s pacientem vyplní speciální dotazník k odhalení rizika. V případě podezření pak pacienta vyšetří denzitometrem. U žen nad 60 let a mužů nad 70 let bude vyšetření automaticky.

“Měření kostní hustoty prostřednictvím denzitometru bude provedeno buď přímo v ordinaci registrujícího lékaře, pokud bude mít v ordinaci přístroj k dispozici, nebo bude pacient odeslán na příslušné specializované pracoviště,” uvedla pojišťovna. To nastaví další sledování nebo léčbu. Jen VZP, jejímiž klienty je asi 60 procent populace, ji loni hradila pro 108.000 lidí.

Pojišťovna plánuje také rozšířit počet vyšetřovacích přístrojů, takzvaných kostních denzitometrů v ordinacích z nynějších asi 90 pracovišť na 160. Dala také podnět Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby přehodnotil preskripční omezení léčiv na osteoporózu jen na lékaře specialisty. Pojišťovna projekt za dva roky vyhodnotí.

Dřívější záchyt pacientů s osteoporózou je cílem i dalších zdravotních pojišťoven. Od roku 2021 má projekt ke zlepšení péče o pacienty v riziku pojišťovna ČPZP, která má zhruba 1,3 milionu pojištěnců. Zapojit se mohou ambulantní internisté.

Zpravodaj

Potřebujeme i v dospělosti získávat vápník?

  • 1 června, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Je všeobecně známo, že by se zvláště u dětí a dospívajících mělo dbát na pravidelný přísun mléka, protože právě v tomto období rostou kosti. Malá spotřeba vede k velkým problémům v dospělosti. Postupně klesající obsah minerálních látek v kostech totiž urychluje nástup osteoporózy, onemocnění, které má dle ověřených průzkumů svůj původ právě v mládí vlivem malé spotřeby vápníku. Ale jak je to s mlékem a vápníkem v pozdějších letech? Zeptali jsme se MUDr. Romana Cibulky z Ústavu klinické biochemie a hematologie FN v Plzni.

1. Měli by konzumovat mléko a mléčné výrobky právě kvůli přísunu vápníku i lidé v dospělosti?

Zcela jistě ano, měli, a pokud možno denně. Důvodem je právě příjem vápníku.

2. Má cenu konzumace mléka a mléčných výrobků i v seniorském věku? Je tělo schopné vstřebávat a využívat vápník pro výživu kostí?

Je to velmi vhodné, jinak by člověk v tomto věku musel daleko více vápníku přijímat ve formě doplňků stravy. Tělo je schopné vstřebávat vápník jen tehdy, pokud má dostatek vitamínu D. To je další důležitá látka, které má člověk v seniorském věku často nedostatek. Spolu s vápníkem jsou to spojené nádoby a je nutné řešit nedostatek obou těchto látek dohromady.

3. Je lepší konzumace vápníku v potravinách nebo v doplňcích stravy? A proč?

Obecně preferuji spíše konzumaci pestré stravy podle zásad racionální výživy. V případě vápníku je ale problém, že starší lidé (nad 65 let) a ženy po menopauze se dostávají do situace, kdy je těžké dosáhnout doporučený příjem vápníku, který je u nich 1 200–1 500 mg denně, pouze potravou. Příjem mléka a mléčných výrobků by musel být tak velký, že by to nebylo vhodné z hlediska nadbytečného příjmu mléčného tuku. Ten by mohl vést zase k jiným zdravotním rizikům.

Naopak, příjem takto velké dávky pouze v doplňcích stravy často vede k zažívacím obtížím, takže ani tato cesta se nejeví jako ideální. Proto si myslím, že skupiny obyvatelstva s nejvyšší potřebou vápníku by měla zhruba polovinu své denní dávky vápníku konzumovat v potravinách a druhou polovinu v doplňcích stravy.

4. Kolik bychom potřebovali zkonzumovat mléka a mléčných výrobků (vápníku), abychom neměli problémy s osteoporózou?

Za prvé chci zdůraznit, že osteoporóza není jen záležitost vápníku. Stěžejní je i vitamín D, o kterém již byla řeč, ale i další živiny, tedy výživa jako celek. Zde bych odkázal na Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky, která lze dohledat například na www stránkách Společnosti pro výživu. Těmito zásadami by se člověk měl řídit celý život.

Dalším nesmírně důležitým faktorem je pravidelný pohyb, a to už od dětství. Pravidelné zatěžování kostí a také svalů v období našeho růstu a vývoje předurčí kvalitu těchto tkání na dlouhou dobu dopředu. Ale samozřejmě i v dospělosti a ve stáří by se člověk měl pravidelně hýbat.

Co se týká vaší otázky, dospělí lidé a děti do 10 let by měli konzumovat okolo 1 000 mg vápníku denně. Dospívající děti a mladí dospělí do 25 let, ženy po menopauze a muži starší 65 let ještě více.

5. V jakých výrobcích je vápníku nejvíce?

Z mléčných výrobků jsou výborným zdrojem vápníku zejména tvrdé sýry, mezi nimiž vede parmezán, který ve 100 gramech obsahuje téměř 1 100 mg vápníku, následovaný ementálem (cca 900 mg vápníku na 100 g), goudou a eidamem (cca 800 mg vápníku na 100 g). Měkký tučný tvaroh obsahuje ve 100 gramech cca 360 mg vápníku, netučný pak okolo 100 mg. Bílý jogurt obsahuje ve 100 gramech cca 180 mg vápníku. Kravské mléko obsahuje ve 100 ml asi 120 mg vápníku, kozí mléko je na tom obdobně. Ostatní mléčné výrobky jsou již chudší zdroje.

Neměli bychom ale zapomenout ani na další potraviny. Vůbec nejbohatším zdrojem vápníku je mák. Dále je vápník obsažen v nemalém množství také v zelenině, sójových produktech, ořeších a rybách. Mořské ryby jsou pak také výborným zdrojem již výše zmíněného vitamínu D.

Jestli je možné dosáhnout dostatečného příjmu vápníku jen potravou, to nechám na čtenářích. Doporučuji si týden zapisovat svůj jídelníček a pak si to zkusit spočítat, případně požádat nějakého nutričního specialistu.

 

Vápník je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Je nezbytný pro správnou funkci svalů, nervů a srdce, je potřebný pro srážení krve a tvorbu kostí. Přibližně 99 % vápníku se nachází v kostech, zbývající vápník koluje v krvi. Část vápníku se denně ztrácí z těla, je filtrován ledvinami a vylučován do moče. Pokud vás zajímají hodnoty vápníku ve vašem organismu, můžete si ho nechat samozřejmě laboratorně vyšetřit. Podrobné informace o vyšetření najdete na www.labtestsonline.cz

 

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS