České zdravotnictví Podpořit dárcovství krve chce kampaň policie, záchranářů a hasičů
Na internetových stránkách kampaně budou dvě virtuální nádoby s krví. Jedna bude patřit policistům, hasičům a záchranářům, druhá veřejnosti. Pražské nemocnice, které se do projektu zapojily, budou posílat každý druhý týden zasílat informace o tom, kdo se registroval nebo daroval krev, díky tomu se budou nádoby symbolicky plnit.
“Nikdo žádné obavy z darování krve mít nemusí. Politika dárcovství je taková, že v první řadě musíme chránit dárce krve a krevních složek, aby se jim nestala újma v souvislosti s darováním krve, a současně úplně rovnocenně se musíme snažit vybírat dárce tak – a nastavit procesy darování tak – abychom neublížili pacientovi,” řekla primářka transfuzního oddělení VFN v Praze Daniela Dušková.
Na darování krve podle lékařky není třeba se objednávat, stačí pouze přijít na oddělení nemocnice s občanským průkazem a kartou zdravotní pojišťovny. Samotný odběr trvá asi deset minut, odebírá se 450 mililitrů krve.
Oproti minulým letům se letos do kampaně zapojily i registry dárců kostní dřeně. Darovat krev a zaregistrovat se k dárcovství kostní dřeně je možné nejen v Praze, ale skoro po celé České republice. Do dnešních 13:00 je také možné darovat krev a zapsat se do registru dárců dřeně před budovou policejního prezidia v pražských Holešovicích.
Primář hematoonkologie FN Plzeň Pavel Jindra upozornil, že členství v registru dárců kostní dřeně se s darováním krve nevylučuje. “Pokud vstoupíte do registru, tak se nestáváte dárcem. Podepisujete něco jako morální závazek, že v případě, že se najde v průběhu vašeho zdravého života pacient, který potřebuje transplantaci krvetvorných buněk (kostní dřeně), a nemá dárce v rodině, tak jste ochotní mu ty krvetvorné buňky dát,” řekl Jindra.
Když pak pacient potřebuje dárce, hledá ho lékař právě v registru. Dárce si také darování může rozmyslet. “V registru sloužíte jako taková permanentní naděje,” dodal primář.
Dárci se podle něj nemusí bát bolesti, pokud se buňky odebírají z pánevní kosti, zákrok se uskuteční v celkové anestezii, následnou bolest lze pak podle primáře přirovnat k bolesti po pádu na bruslích. Buňky lze ale většinou odebrat i přímo z krve, pacient si před odběrem pouze píchá speciální přípravek, například na ředění krve.
Dárci krve nemohou být lidé, kteří se potýkají například s cukrovkou, onemocněním srdce či ledvin, rakovinou, roztroušenou sklerózou, epilepsií nebo astmatem. Dárcovství kostní dřeně je omezené například zdravotním stavem, trvalou medikací nebo věkem.
